abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Battlestar Fenix ::
družina
stránkovat po:  
 

Gina Torres
28.11.2016
11:03:16
Než vůbec stihnu něco ještě říct, strážný někomu zamává a vzápětí jde pryč. Chvíli stojím a zírám za ním, málem s otevřenou pusou. Pak pokrčím rameny a ještě jednou se podívám kolem, abych se přesvědčila, že tady mi pšenka holt nepokvete. Otočím se a vydám se směrem k přístavu. V kapse svírám mobil, kdyby došla zpráva na mejlík, tak .... " No, ty vole! Na tenhle mobil mi to hlášku nehodí. Musím kouknout na laptop a to hned, dokud jsem v dosahu města."

Zarazím někde kousek od letiště. Ubezpečím se rychlým pohledem, že není nikdo poblíž a zahnu do křoví. Mohlo by to vypadat, že si potřebuju ulevit, protože po pár krůčcích se sehnu do podřepu, rychle vylovím laptop a zkontroluju, zda mi přišel mejlík. Pak vyťukám číslo nového mobilu a hned ho smažu. Zbytečný risk. Všechno schovám a zase vyrazím na cestu. Ještě si upravuji oblečení, abych dodala zdání na věrohodnosti.

" Zdá se, že jsou dost vyplašený z toho zítřka. Očekávají snad nějaký ozbrojený odpor nebo útok na město? To by byl strašný masakr, město je napěchované lidmi. Dalo by se klidně i říci, že se sem už nevejde ani myš.

Jestli se Kathryn prokáže jako kněžna všem veřejně, může z toho být větší malér, než si kdo dovede představit. Těžko by se dalo uhlídat, v tom množství lidí, aby někde, na střeše nebo v okně či na podobném jiném místě, neschoval odstřelovač. Panika, která by pak nastala, by byla nepředstavitelná.

Kdybych to měla na krku já, jako nějaký velitel gardy, tak bych jí i s doprovodem, naložila do vznášedla a dopravila je na bezpečné místo ve městě. Třeba na velitelství, radnici nebo jiné, hlídané místo. Naštěstí to na hrbu nemám, to mám dost kliku."


Cesta k přístavu není tak ucpaná a tak můžu jít trochu rychleji než k letišti. Avšak nejsem přirozeně jediná, kdo se tudy pohybuje. Jen několikrát víc lidí jde do města, něž z města.

Pán Jeskyně
28.11.2016
10:13:04
Violet

Guvernér se soustředěně zamračí. Nejdřív vypadá trochu zmateně. Zjevně se v tom formálně neformálně začíná ztrácet. Když ale zmíníš kněžnu, zarazí se a ztěžka polkne. “Kněžna? Dneska? Tady?!“ Muž si nervózně prohrábne řídké vlasy. Oči mu těkají ze strany na stranu. Zhluboka vydechne.

“Dobře. Hlavně nezpanikařit. Eee...“ Zprudka vstane a ze stolu zvedne telefon. “Pošlete sem velitele Gardy, prosím.“ Na to, jak nervózně vypadá, promluvil zcela klidně. Jakoby se vlastně nic nedělo.

“Ubytujeme Vás ve staré budově radnice. S Vámi, doufám, mohu počítat jako s...kontaktem. Budu potřebovat vědět co třeba jí a tak. Oběd...“ Prudce se na Tebe zadívá. “Budu potřebovat vědět kolik čítá její ochranka a kdo to je.“

Ozve se krátké zaklepání a když guvernér povolí vstup, vejde do místnosti gardista. Podle nárameníků poznáš, že to je vysoký důstojník. Když Tě tam uvidí, na okamžik se zarazí. “Kapitán Roli. Velitel místní posádky Gardy. Slečna Violet Adams.“ Představí Vás a dál se o Tobě zatím nezmiňuje. Všimneš si, že kapitán Roli vypadá značně nervózně.

Kapitán srazí podpatky a zlehka se ukloní. Pak se otočí na guvernéra. “Ve městě je Ron McGrath. Zahlédl ho jeden z mých lidí, ale než se k němu dostal, byl McGrath pryč. Zabrala ho i jedna z kamer.“

Guvernér zalapá po dechu a upře na Tebe pohled plný hrůzy.

Pán Jeskyně
27.11.2016
21:37:30
Gina

Chlap se na Tebe pobaveně ušklíbne. “Volný vznášedlo? Nebo letadlo? Dneska? Pche! Není tu vůbec nic. Všechno je zabraný kvůli tý slavnosti. Už ani není kde kloudně přistát.“ Mávne rukou směrem k letištní ploše. “Autopůjčovna je vybraná do posledního kusu. Nezbylo tu ani malý vznášedlo. Prostě nic. Zavřenej krám. Nebo spíš vyžranej.“ Zašklebí se chlap spokojeně.

“Jestli potřebujete do přístavu, doporučuju jít po svejch. Je to štreka, ale asi to bude nejrychlejší. Centrum Garda beztak uzavřela, aby nikoho nepřejeli.“ Prohodí a mávne rukou na někoho o kus dál. Pak se omluvně usměje a bez rozloučení vyráží tam, kde je právě potřeba.

Mike "Iron" Collins
27.11.2016
17:45:57
Sekretářka má zvláštní přízvuk a její jméno to vysvětluje. Je nejspíše odněkud z východu.

Nejdříve je vidět, že si neví rady, co má říct, nejspíše není zvyklá na tohle neformální jednání, jenomže já si na žádné formality moc nepotrpím. Jakmile se ale zmíním o pití, z rozpačitého úsměvu se stane opravdový úsměv a už mě vede chodbou k nějaké své soukromé skrýši s alkoholem.

"A já myslel, že tihle guvernéři, politici, diplomati a tak podobně chlastají v jednom kuse." poznamenám s úsměvem.

Vyjdeme na jakousi chodbu a přímo proti mě na druhém konci chodby jsou dva gardisti. "Sebereme ho" je jedno z mála slov, kterým přes chodbu rozumím.

"Kurva" Ruka rychle sjede ke zbrani a v těle se mi začne vytvářet velké množství adrenalinu. Naštěstí druhý z vojáků zmíní Rona a já si uvědomím, že o mě ani o Violet nikdo nemluvil, takže my tu jsme zatím v bezpečí.

"Ron si snad poradí sám..." pomyslím si a následuji sekretářku do místnosti a už se těším na sklenku něčeho ostrého, protože před chvílí jsem málem zastřelil dva gardisty a tím bych nejspíše zabil sebe i Violet.

Lisa Hamilton
27.11.2016
0:44:09
Dědouš se nejspíš něčeho lekl nebo se ho něco dotklo, čerti vědí. Začal se vzdalovat a vykřikovat o pokoji a o Ronovi. Kouknu se překvapeně na první ženu, která je nejblíž u mě a řeknu jí:

" Vy hledáte ubytování? Místo, aby vám poradil ... no jo chlapi. "

Usměju se na ni a pokusím se zmizet v davu. Rychle sundám klobouk, rozpustím vlasy, lenonky strčím do kapsy a bágl pro jistotu přehodím na levé rameno. Potřebuju mít volnou pravou ruku, kdyby bylo nejhůř.

Pán Jeskyně
26.11.2016
21:38:34
Lisa

Chlap se na Tebe nevěřícně zadívá. “Samozřejmě, že po něm Garda jde! Nebo snad máte pocit, že vyvraždění celý komunity je něco, co by se mělo po pár letech prominout?!“ Vybuchne dědek vztekle.

Pak jen mávne rukou. “Ubytování? Teď?“ Rozesměje se a jde pryč. Cestou ještě pokřikuje cosi o tom, že bys Ronovi trest prominula a že tu sháníš pokoj. V okolním šrumci to zaslechne jen málo lidí, ale na upoutání pozornosti to stačí.

Gina Torres
26.11.2016
19:44:22
" Do hajzlu, no to jsem si dala, fujtaxl! Hele holka, klídek, tak si zapal nebo si dej frťana, ale žádné běhání, klidný krok! Frťan by bodnul, ale kde ho vzít a nekrást, že jo. Tak cígo aspoň."

Nadávám si v duchu, protože cesta úzkými, bočními uličkami je příšerná. Musím se dívat pod nohy, abych náhodou nešlápla do něčeho "voňavého". Rychle vyndám krabičku, vylovím cigáro a zapálím si. Trochu přidám do kroku, ale ne zase moc, aby to nevypadalo, že prchám. To by bylo nápadné.

Čím smradlavější a užší ulička, tím víc gardistů. " Klid, klid, děvče, o nic nejde." Uklidňuju se, když vidím další hlídku, která jde proti mě. Většina jich jen postává na rohu a kontroluje svoje okolí. Sem tam se dostanu na dohled rvačce, snažím se vyhnout těm místům jak jen to jde. Přesto si všímám, co se tam děje. Nejspíš profesionální deformace, usměju se.

" Vozí je za město, hm, nejspíš tam dostanou nakládačku a pustí je. "

Konečně jsem se vymotala z města a za chvilku jsem na letišti. První co mi padne do oka je klid. Žádné šturmování, přípravy na zítra, nic. Sakra! To nevypadá, že se tady něco bude dít. Tak uvidíme, co se dozvím. Chvilku okouním kolem, jen tak ledabyle, loudavým krokem popocházím kolem. Očima vybírám svůj cíl. Pak se zářivě usměju a ostýchavě se zeptám:

" Dobrý den, prosím vás, byl byste tak laskav a poradil mi? Dalo by se tady najmout nějaké vznášedlo? Nebo třeba nějaké soukromé menší letadlo?"

Lisa Hamilton
26.11.2016
11:34:32
" Cože? Nechal svědky? To mě dost překvapuje. Ne, že bych snad schvalovala takové vraždění, ale když už to tak udělala, neměl přežít nikdo. Sakra, tak mě napadá..."

Sleduju dědouše, jak se dívá někam do pryč a sílí ve mě podezření.

" Sedm roků a pořád to tu visí? Myslíte, že po něm jdou ti co to přežili nebo, že by garda někoho pronásledovala tak dlouho? Ale co, je to jejich starost, že jo. Naštěstí se to nás dvou osobně nedotýká. A propos, prosím vás, poradil byste mi nějaké dobré ubytování?"

Snažím se mluvit obyčejným hlasem, jakoby o nic nešlo a jen tak mimochodem přecházím na jiné téma. Nemusím na sebe upozornit tím, že bych se dlouho a podrobně vyptávala na Rona.

Violet G. Adams
25.11.2016
18:32:44

Lehce se na gurvernéra pousměji. ”Jistě, jak vidítě, tak já také vyloženě formálě něpřišla, ale bohužel, ve formální záležitosti tu jsem.”

Trochu si poposednu a pousměju se. ”No pokud vám má návštěva připadná významná, pak bych vás měla připravit na to, že tu dělám jakýsi…převoj někomu ještě váznamnějšímu….někomu stejně významnému, jako kněžně, abych tak pravdu řekla.”

Poslední větu jsem zašeptala a naklonila se ke guvernérovi. ”Někdo se rozhodl podívat se na zdejší slavnosti, ovšem iknognito. Vzhledem k napjaté situaci se to dá jistě pochopit. Potřebovala bych zajistit bězpečné ubytování…tak na dva dny. A jistotu soukromý. Osoba, kterou tu zastupuji si sebou přivede ještě svou osobní ochranku, takže potřebuji, aby se ta osoba i její ochranka dostala do města…řekněme bez zbytečných oficialit a jakýchkoliv zbytečných kontrol, to jistě chápete. Také by s vámi ráda neformálně poobědvala, než odsud odejem. A další věc - potřebujeme ideálně i nepozorovaně odjet, pokud se snad něco nezmění.Víte jak se to říká - člověk míní, život mění. Momentálně je v plánu být tu tajně, ale ví bůh jestli náhodou se někomu nezachce vejít mezi lidi oficiálně…”

Dám si drobnou pauzu s proslovem a nechám guvernéra, aby mu to trochu šrotovalo v hlavě. ”Mimochodem, chápu, že si na formality nepotrpíte. V té kravatě vypadáte jako blb.”

Pán Jeskyně
24.11.2016
16:35:59
Gina

Vymaníš se z hlavního proudu a vydáš se prázdnějšíma bočníma uličkama. Je tu sice relativně čisto, ale na zápachu je znát, že si sem řada lidí odskočila vyprázdnit se.

Cestou potkáš hodně příslušníků Gardy. Někdy jen tak postávají a kontrolují pohledem, ale viděla jsi i pár rvaček a to, jak někoho agresivního cpou do vznášedel. Z toho co slyšíš, je nevozí na vyšetřovny, ale kus za město.

Když dorazíš na letiště, překvapí Tě klid. Jistě, je tam plno všelijakých strojů, ale nic nevypadá, že by se tu chystali na nějakou velkou akci.

Violet

Guvernér si od Tebe nechá uvázat uzel. Pak se omluvně usměje. “Děkuju. Tyhle oficiální akce mi dávají zabrat. Ale vázanka je prostě dnes nutná.“ Povzdechne si. Rukou ukáže na pohodlné křeslo ze síťoviny. Sám se přesune k baru a nalije dvě sklenice chladné vody. Jednu postaví před Tebe a posadí se.

“Přiznám se, že jste mě zaskočila. Takové návštěvy tu často nemám. O co jde?“ Zvědavost z něj přímo čiší. Pro tuhle chvíli mu je nějaká loď a oslavy zcela fuk.


Mike

Sekretářka vypadá dost v šoku. Na tohle jednání není zvyklá a nikdy předtím ho nezažila. Ne z této strany.

“Sonja.“ Představí se sekretářka s rozpačitým úsměvem. “Sklenku něčeho ostřejšího bych si taky dala. Ale bohužel. Na celém úřadě guvernér zakázal alkohol. Ale, když mi slíbíte, že to na mě neřeknete...“ Usměje se a vede Tě chodbou pryč.

Na chodbě, na vzdálenějším konci, zahlédneš Gardistu. Podle nárameníků to bude nějaký vyšší důstojník. U něho stojí další gardista, podle všeho obyčejný pěšák. Zaslechneš kousek rozhovoru než Ti Sonja ukáže kancelář, kam máš jít.

“Počítač potvrdil shodu na 80%, pane. Je tady!“ Hlas pěšáka zní hodně vzrušeně. Důstojník znejistí. “Dobře. Sledujte ho. Sebereme ho.“ Řekne šarže tvrdě. Pěšák se zarazí. “Teď? Jsou tu tisíce lidí. Jestli se začne střílet, bude to masakr. A on se bude bránit. Uvědomte si o kom mluvíme. Je to Ron McGrath.“

Lisa

Dědek se na Tebe zadívá. Chvíli přemýšlí. “Nó...byla tady taková komunita. Uzavřený společenství. Nikomu nic nedělali. Prostě si jen tak žili sami pro sebe. Nikdy s nimi nebyli žádný trable. Pěstovali všelijaké bylinky a dělali koření. Z toho žili. Pak se jednoho dne objevil Ron McGrath a celou komunitu vyhladil. Přežil to jen jeden mladej kluk a pár lidí co bylo mimo město.“ Muž se odmlčí a pohled zamíří kamsi pryč.

“Šla po něm Garda. Párkrát se k němu prý dostali docela blízko. Několik gardistů zabil a pak utekl. Od té doby to tu visí.“ Kývne děda hlavou směrem k nástěnce.

Lisa Hamilton
24.11.2016
12:46:54
Otočím, na oko lhostejně, hlavu k chlapíkovi. Starý muž, vypadá hodně vytočený. I teď po tolika letech, nejspíš se ho to dotýkalo i osobně.

" Thor mi to vlastně nechtěl naservírovat celé ve své nahotě. Pokud tohle věděl, nedivím se, proč řekl: Nebezpečný muž."

Přikývnu a chvilku mlčím, jako bych přemýšlela, co na to odpovědět.

" Zvláštní jednotky... no jo, systém je nejdříve vycvičí a pak je pronásleduje, když dělají co je naučili. Jenomže tohle se zdá jako jiný případ. Koukám, že to bylo někdy před sedmi lety, podle zatykače. Co se tady stalo? Tři stovky lidí, to je hrůza! A jak je možné, že ho nechytili?"

Trochu se otřesu hrůzou, ne není to hrané. Na tři stovky lidských životů... strašné. Jenže co tady na té planetě není strašné? I když, pravda, i jinde jsou podobné incidenty. Mají je na svědomí především cyloni, což mě přivádí zpátky k mému prvotnímu podezření. Je Ron cylon? Hodně by tomu nasvědčovalo, třeba rychlost, krvežíznivost, lstivost, podivnou znalost různých prostředí a v neposlední řadě i jakási necitlivost. Znamenalo by to však, že i Damon...

Raději nechci myslet, kde je teď Kathryn a s kým. Musím se spíš soustředit na svůj úkol, podle hesla: účel světí prostředky. Celou tu dobu se dívám na starce a čekám, jestli mi něco odpoví.

Mike "Iron" Collins
23.11.2016
20:12:56
Violet má opravdu diplomatické jednání, chudáka sekretářku seřve, ale kupodivu to zabere a my můžeme dovnitř.

Do vyjednávání nemám chuť nijak se zapojovat a i Violet bude ráda, když zůstanu někde mimo, což dá okamžitě najevo, když řekne sekretářce, aby se o mě postarala.

"Hmm, taková masáž by třeba bodla, ale to tyhle sekretářky asi nedělaj." pomyslím si smutně a asi se budu muset spokojit s nějakým čajem nebo snad něčím ostřejším.

"Nevypadají tady moc nebezpečně, ale radši je nepodceňuj, takže kdyby se něco dělo, tak se zdekuj."

Prohodím k diplomatce potichu, když odcházím za sekretářkou.

"Mimochodem, nás ještě nikdo neseznámil. Mike, těší mě." podám asistentce ruku, když jsme ve vedlejší místnosti. "Nemáte tu něco k pití? Byl jsem docela dlouho na cestě a sklenka něčeho ostřejšího by celkem bodla." usadím se do nějakého křesla, ale dávám si pozor, aby nebyla vidět pistole, kterou mám u pasu. Když sekretářka přinese pití, vybídnu jí, ať se také posadí a pustím se s ní do řeči.

Violet G. Adams
22.11.2016
17:13:00

Pustit trochu té hrůty evidentně vyšlo. Slečna se najednou rozběhla ke kanceláři, jak kdyby si k snídani dala starý, vajíčkový salát a ten teď začal předvádět své nejlepší kousky.

Kývla jsem na Mika, aby se mnou popošel do kanceláře a jakmile jsem se konečně dostala do cíle, medově jsem se usmála a jen lehce sáhla pro svůj průkaz. Vrazila jsem ho guvernérovi až před oči a po pár vteřinách ho uklidila zpátky do kapsy. Hned na to jsem opět slečnu chytla za ramena a otočila ji do dveří. ”Myslím, že byste se mohla postarat o mou ochranku, slečno…ehm…slečno. Určitě by to ocenil.”

Mikovi jsem jemně, za jejími zády, naznačila, aby si dával pozor na pití a poslala je oba pryč.

”Pardon, ale ráda bych jednala v soukromý. Jde o celkem citlivou záležitost, to jistě pochopíte.”

Pak mu z rukou seberu vázanku a několika jemnými pohyby uvážu winndosorský uzel. Lehce se pousměju a hodím hlavou.

”Tak možná by bylo lepší si sednout, jak znám vás politiky, bude to asi na dlouho…”

Gina Torres
22.11.2016
12:23:37
Najednou jsem se ocitla v davu lidí, kteří směrovali úplně jinam než jsem měla v plánu já. Nejdříve jsem se snažila prodrat se skrz, ale po chvilce jsem to vzdala. Moje nohy i ruce budou plné modřin, sem tam ji schytaly i moje žebra.

Chvilku jsem tedy šla s davem a vyhlížela si místo úniku. To mi paradoxně umožnilo terénní auto, které muselo zastavit, z mě neznámých důvodů. Dav za autem zastavil a začal se dělit na proudy. Využila jsem té chvilkové nejednoty a konečně se vymanila z toho sevření.

Byla jsem doslova vyplivnuta kus od cesty. Zhluboka jsem se nadechla. Drc! Zezadu do mě někdo strčil, div, že jsem sebou nesekla. Otočím hlavu, chlapík se kření, nejspíš to měl být omluvný obličej. Pokrčím rameny a rychle se odpoutám, co nejdál od cesty.

" Do prdele! Takhle se tam nedostanu ani do večera. Vezmu to bokem, jen tak daleko, abych alespoň cestu kopírovala."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.