abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Karolina
3.8.2017
21:02:52
Hrabu se na nohy a celou dobu přemýšlím co bych mohla udělat. Zahlídnu i Zara, je chudák celý udivený nad tím, že jsem živá. Teď není čas něco vysvětlovat. Musíme porazit toho nepřítele, ale jak? Pak uvidím, jak se Anglino rozežene a doslova nepřítele rozsekne na půl. Jenže místo mrtvého těla se objeví jen nafialovělý dým. Ty koule začínají vybuchovat a oheň zasahuje všechny v blízkém okolí.

"Magický oheň... ten bude pěkně dlouho pálit ... není monstrum, je to zvláštní rasa... Hinge varas... zloději duší... získávají moc nepřátel, které zabijí... jsou schopni získat jejich moc, vzhled či sílu... Počkat! Co to říkala? Zeptej se Alexandera, ten o něm ví dost... vy ho nenajdete, on si najde vás. Mluvila o tomhle Samaelovi nebo o někom úplně jiném?"

V tom uslyším Merysol. Rychle se rozhlédnu.

" Musíme jim pomoci to uhasit. Pak musíme rychle pryč, jak jen to půjde. Zare, jak jsi na to ty? Máš něco na popáleniny a co Ragnar? Ty taky něco máš, co by pomohlo?"

V této chvíli zapomínám na svoje problémy a jak nejrychleji můžu vydám se k nejbližšímu, který schytal teň oheň. Ještě se otočím a kouknu na Žiru a Anglina.

" Co vy dva, jste v pořádku?"

A pak pomáhám při uhašení ohně a případně se snažím aspoň asistovat při ošetření.

Merysol
3.8.2017
17:43:26

Začínáme vyhrávat a ve mně se zažehne plamínek naděje. Bohužel, náš nepřítel není zvyklí prohrávat.

Další stínový vojáci a nějaké…kouzlo?!

Na chvilku přestanu bojovat a sleduji, co se děje, pak mi dojde, je tohle zač. Ta děsivá koule vybouchla a zasáhla několik z nás. Trochu s úlevou zjistím, že Kája stojí na nohách a je…při nejmenším živá.

Zmateně se po všech podívám a netuším, co dělat.

“Kájo, co teď?“ vykřiknu zoufale, jako kdyby snad věděla, co teď dělat. Zar je naštěstí bez zranění a může pomoci raněným.

Zar´farro
2.8.2017
11:19:05
Všimnu si, že i nade mnou je zářivá koule. Počáteční potěšení ze zprávy : Jsi členem klubu Magičů, mi zničí myšlenka, že si to dlouho neužiji.
Naštěstí many nemám moc a hodně jsem jí použil při léčení.

K mému údivu se snaží Karolína dostat na nohy.

Co to? Jak?

Než se tam dostane zas spadne, mně to však nedává smysl.

Jak? Jak je tohle možné? Před ani ne minutou byla mrtvá! Před dvěma jsem měl u ní uvnitř hrudníku obě ruce a držel její srdce!

Jak je možné, že teď má dost sil na takovou akci?


Nemám čas na přemýšlení, narychlo vliji do své spolubojovnice maximální léčivou sílu co najdu. Sám se pak odeberu co nejdál od ostatních.

Hledám nějaký hřeben, či půdní nerovnost. Pokud budu na šikmo proti kouli nezasáhne mne výbuch takovou silou, pouze se sveze podél horizontu.

Jak tam tak visím/ležím, mám čas přemýšlet. Dochází mi, že to není jen Karolína, ale více lidí zde má zázračně krátkou dobu rekonvalescence.

U Karolíny bych čekal propadávání do komatu, nebo alespoň delší dobu. Čekal bych i rok, tedy bez magie. S magií jsem nepředpokládal dobu pod 2 měsíce.

Anglino, ten měl ten sval na ruce! Jo pravda, a tou dobou jsem snad ani magii používat neuměl. Nebo a to spíše, jsem ji nepoužil.
Předpokládal jsem, že tím ramenem nebude moci hýbat tak 2 měsíce,
a on to rozhýbal do dvou minut.

No a nejdivnější ze všech snad byl ten případ s přeseknutou páteří. Když má osoba přeseknutou páteř na dvě půlky většinou se nedá nic dělat.
Ano já jsem zkusil nový postup o kterém jsem jen četl v brožuře z jihu,
a ano použil jsem myslím trochu magie co jsem měl, ale!
Ta neměla chodit, nebo alespoň ne hned, na to jsou roky terapie!
A ona odejde po svých, jako by se jí nic nestalo ....

Já ...


Podívám se na kouli nad sebou. Jak pozvolna roste, a připravím se.

Pokud tohle přežiju, tak napíšu knihu. Jo knihu, a nebo skripta. Skripta o tom, jak jsou dobrodruzi podivní a prakticky sami a rychle se léčí.

Musím zjistit čím to je! Tohle by mohlo být průkopnické v oboru medicíny!

Hlavně to teď musím přežít.

Alzan
1.8.2017
22:55:50
Když se chystám rozběhnout pryč, uvidím, že onen orb se objevil téměř nad všemi. "Do prdele to tu všichni používají magii???"

Zakřičím zplna hrdla, abych překřičel dozvuky boje, křik z popálenin a jiné zvuky: "Rozutečte se, ty orby za chvíli vybouchnou" Pak už běžím dál od ostatních, aby je ten můj nezranil.

Snad odběhnou aspoň dost daleko od zraněných a Káji. Ti by nemuseli dopadnou nejlíp.

Icarium
1.8.2017
18:58:43
Protivník už očividně ztrácí sílu, konečně. Už to vypadá, že stačí pár posledních úderů, když v tom se stane něco zvláštního, něco nad čím se každý z nás na okamžik pozastaví. Zakuklenec odhodí meč, vykřikne jakési jméno a všichni se na okamžik zastaví. K mému úžasu se mu meč vrátí zpět do ruky a před každým z nás se opět objeví onen přízračný voják.

"Na tenhle trik tomu parchantovi znova neskočim..."

Vojákovi se vyhnu a pak se všechno seběhne strašně rychle. Nade mnou a nad většinou členů družiny se objeví jakýsi orb a já cítím, jak mě opouští magické schopnosti, dokonce i spojení s Kruppem začíná slábnout. Anglino na nic nečeká, rozsekne nepřítele vejpůl a vzápětí na to dojde k výbuchu. Reflexivně jdu na zem a doufám, že výbuch není natolik silný, aby mě vážněji zasáhl. Mám štěstí, jako jeden z mála skončím bez úhony.

Rychle vstanu a rozhlédnu se. Kousek ode mě se snaží Alexander uhasit popálenou ruku. Dlouho neotálím a doběhnu k němu, chytnu mu ruku těsně nad popáleninou a vyslovím pár slov v cizím jazyce. Nic se nestane

"Sakra, tak s kouzlenim máme utrum."

Tmavý orb se stále drží na stejném místě a já koutkem oka zahlédnu, jak si to Alzan sprintem namíří od svého orbu pryč.

"Sakra, pohni sebou Alexandre, musíme odtud vypadnout."

Pokud to bude potřeba, Alexandra podepřu a co nejrychleji si to namířím za Alzanem.

Alexander
29.7.2017
7:49:55
Stojím připraven v obranném postavení a soustředím se jen na kroky, které by se blížily.

"Samael Jeff.." už z principu si zapamatuji jměno, a pak, když neslyším řinčení boje, na chvíli otevřu oči. To je taky jeden z důvodů, proč mám alespoň tu vteřinku před výbuchem, abych se postavil bokem, a snížil plochu. Ale i tak jeden plamen doběhne až ke mně, a k mému nevelkému překvapení mi okamžitě zaplane rukáv, a za necelou vteřinu cítím bolest. Olamžitě klesám na jedno koleno, a snažím se ruku dostat pod sníh, popřipadě začnu dělat sidy, abych se uhasil.

Alzan
23.7.2017
21:54:20
Boj se chýlí ke konci a po chvíli je konec. Teda aspoň s nepřítelem, náslekdy trvají.

Přede mnou se objeví další voják Snad už pochopili, že na něj nemají útočit. To je však ten menší problém.

Nade mnou se zjeví černá magii odsávající koule. A co hůř, za chvíli vybouchne Ještě že jsem už něco vykouzlil.

A aby toho nebylo málo, dým z nepřítele vybouchl ve spršku ohně a pekelně pálí.

Snaže se ignorovat bolest, rozběhnu se do lesa, aby následný výbuch nezasáhl ostatní, hlavně ne ty zraněné. Kostěj za mnou. Jakmile odběhnu několik metrů, vyválím se na zemi a ve sněhu ve snaze uhasit oheň.

Pokud mám pak ještě čas, začnu na prázdno kouzlit, aby koule neměla co sát, pokud však koule saje i z kouzel nechám toho.

Jakmile cítím, že blíží mé zásoby konci, padnu na břicho a kostěj mě v rámci možnosti zakryje před výbuchem.

Karolina
23.7.2017
10:33:36
Bezmocně sleduji, jak se ostatní snaží zdolat nepřítele. Jde to hodně ztuha, ale zdá se, že mají konečně navrch. Jenomže pak... co to je ty koule?! Rozhlédnu se a všimnu si, že jen nade mnou není, ale nad ostatními, kdo mají nějakou magii, ano.

" Jasně, vysává jim to magii! Mě ne, žádnou právě nemám.To by mě zajímalo, co to je za silného tvora, když vládne takovými silnými kouzly."

Voják, kterého Anglino rozseknul se rozpadnul a je z něj jen dým. Bílé střely na ně, jsou nemrtví! Bezmocně rozhodím rukama. Bez many nemůžu vykouzlit vůbec nic. Když to vybuchne a začne hořet, nevydržím a vyskočím na nohy. Chyba. Ihned jsem poklesla v kolenou a jen tak tak, že jsem sebou neplácla na zem.

" Sakra jak bych jim mohla pomoc?"

Kouknu na Zar´farra, třeba by on mohl vědět...

Pán Jeskyně
22.7.2017
22:47:06
Zdá se, že boj se chýlí ke konci, nepřítel konečně začíná couvat a místo útočení se brání. Anglino zasazuje jednu ránu za druhou, Žira taktéž. Od Vašich zbraní létají jiskry a z nepřítele začíná ucházet fialový dým. Zdá se, že je to z jeho zranění, místo krve. Vypadá to, že má nehmotné tělo a tvar mu drží pouze brnění.

"Samael Jeff neprohrává! Táhněte k čertu vy slabí smrtelníci." Vykřikne najednou nepřítel, důkladně se rozmáchne mečem a zahodí jej. V tu chvíli Andělé, kteří na něho útočili zmizí, pekelný býk sice nezmizí, ale zastaví se a neútočí. A vlastně vy všichni přestanete útočit, sic jen na jedinou sekundu, ale i to stačí, aby se mu meč vrátil sám do ruky, před každým z Vás se objeví nový voják, který vaše útoky přenáší na spojence a nad všemi co ovládají magii, se objeví koule, zářící černým světlem a začne Vám odsávat magickou moc. Karolína a Alzan vědí, že je to celkem mocné kouzlo, že nejprve odsaje veškerou magenergii, co máte a poté vybuchne a všechny v okolí zraní!

Zuřivý Anglino ignorujíc vojáka proti němu se naposledy důkladně rozmáchl mečem a rozsekl nepřítele vejpůl, vojáka prostě jen po cestě srazil loktem. Brnění se rozpadlo a z něj se vyvalilo obrovské množství fialového dýmu.

Stále proti sobě máte otravující vojáky a někteří z Vás nad hlavou kouli, co Vám krade magenergii. Což je trošku problémové. Nad Karolínou se ovšem žádná koule neobjevila, důvod je zjevný, momentálně nemá žádnou magickou moc. To ovšem je ten menší problém, zásadnější je, že fialový dým vzplál, vybuchl a zvládl pořádně popálit všechny, co byli v jeho dosahu. Takže ušetřeni jsou Ragnar, Icarium, Zar´farro, Karolína, Merysol. Není to jen obyčejný oheň, pálí mnohem víc a pekelně to bolí.

Merysol
3.7.2017
14:53:48

Úpěnlivě prosím tu, je má nad říší mrtvých moc . Mám problémy udržet slzy a bolí mne srdce při pomyšlení, že bych přišla o kamarádku.

Uplyne pár vteřin, ale přijde mi to jako věčnost. Ale hlas Káji se rozezní. Žije! Děkuji!

Mám chuť Káju obejmout, ale pak mi dojde, že je raněná a jistě i po onom návratu ze smrti vyčerpaná. A ještě navíc neskončil boj. Zar se ihned naší Káji ujmul a já se chystala vrátit do boje, abych pomohla ostatním.

Sebrala jsem meč, obhlédla jsem situaci a chtěla jsem se vrhnout do boje, ale objevil se divný býk a elfka, které vypadala téměř jako Aribeth. Okamžik jsem na ni zírala s otevřenými ústy, ale pak mi došlo, že kolem zuří boj a není čas na prázdné zírání. Pořádně jsem sevřela svůj meč a vrhla jsem se znovu do boje, sílu mi dodávalo vědomí, že Kája je zpět.

Bylo nás dost, ale nepřítel byl silný.  “Pokud by si někdo vzpomněl, jak se tenhle hromotluk pokládá na lopatky, měl by to co nejdřív říct, jinak z nás bude sekaná…“


Anglino
1.7.2017
8:54:24
"V podvědomí uslyším hlas který mne ujistí, že Karolinka se vrací do života a i pekelný býk se zapojil do boje. O to usilovněji ve svém bojovém transu jako berserk řežu mečem."

Nic mi nebrání abych nepokračoval v boji s šílenstvím berserkra které skončí až smrti mou či protivníka.

"Vypadá to, že tentokrát to bude protivník kdo bude zničen. Naše parta zase funguje a bije do zakuklence, hlava, nehlava, každý dělá vše co umí.
Dohromady jsme hodně silní."

Alexander
29.6.2017
22:23:05
Všichni se vrhnou na toho obra, a já se tak starám jen o udržení dostatečné vzdálenosti, což se nakonec vyplatí. Krátké odhalení, avšak mě stačí. Jako blesk se přenesu za jeho zátylek, a stejně jako zmije jedové tesáky, zanu do jeho krku svou zbraň. Ještě důkladně zakroutím, abych se pojsitil... A pak udělám chybu já...

V tomhle stavu jsem si dovolil povolit svou opatrnost, jelikož jsem si byl skoro jist... Na zemi proti vlastní vůli udělám kotrmelec a dva sudy, než se rozplácnu nehybně na zem. Tedy na vteřinu nehybně. Na začátku druhé už jsem opět nanohou, i když zavrávorám, jelikož na chvilku ztratím rovnováhu. Zatřepu hlavou, ale nepomůže to.

A najednou se objeví spousta světel, záblesků, nových postav... A já to vidím ještě ke všemu čtyřikrát. Zavřu oči, a nadechnu se, aby mi alespoň přestalo hučet v uších. Normálně by byl boj bez jednoho smyslu bez většíh problému, ale v tomhle stavu je to rozhodně náročné. Už se cítím i zadýchaný.

Naprázdno polknu, a postavím se do obrané pozice, vytahujíc z pochvy opět katanu, připraven k dalším úskokům. Do boje se nehrnu. Jen si dávám pozor na blížícíc se kroky, které neodpovídají stylu chůze těch, se kterými cestuji. Podle kroků nepoznám Mar-Dola, a u Ragnara bych si nebyl úplně jist.

Icarium
29.6.2017
16:02:27
Jdu za Zarem, když v tom se stane něco divného, zaslechnu hlas Káji. Nejdříve mne napadne, jestli nemám halucinace ze stresu a ztráty krve, popřípadě z toho, že meč byl něčím otrávený, ale jakmile se otočím, uvidím Káju opět živou. "U všech bohů, jak..."

Náš medik se za ní okamžitě rozběhne a na moje škrábnutí momentálně nemá čas. Rána však stále krvácí a tak zalovím v paměti a rozpomenu se na krátkou formulku, která by měla vyléčit i vážnější zranění. Pronesu pár slov v cizím jazyce a levou ruku si držím na zranění. Chvíli se nic neděje, ale po chvíli je cítit nepříjemná škubavá bolest a kůže, svaly a šlachy se začnou obnovovat a spojovat. Pokud půjde vše dobře, po chvíli mi po ráně zbude jen velká jizva.

Ruku protáhnu, rozhlédnu se kolem sebe, seberu meč, který mi upadl a chci se pustit zpět do boje. Střet se však proměnil v neskutečnou řež. Naše skupina se konečně vzpamatovala z počátečního šoku a teď se ukázala v celé své síle. Poté co se objeví elfka s lukem je vidět, že pokud se nic nezmění, bude brzy konec. Válečník už se jen brání, ale marně. Meč mu vyletí z ruky, avšak nevypadá, že by to někoho zastavilo, tenhle boj nevyhnutelně skončí smrtí.

Ze země seberu svůj luk, který jsem na začátku upustil, založím šíp a čekám, jestli se naskytne příležitost ke střelbě.

Alzan
28.6.2017
10:45:43
Když vidím, že šipky se míjejí účinkem, naopak ho posilují, přestanu je sesílat a jen přihlížím, co se bude dít dál. Nemám šanci nijak zasáhnout.

Kolem neznámého je plno, tak ani nemá cenu vysílat kostěje. To leda, že by se uvolnil prostor. To se však nestalo, protože se tu vzal býk a následně andělé. Jen přihlížím té show a čekám, jestli bude někde potřeba mé pomoci.

Karolina
26.6.2017
13:00:36
Kde se vzal, tu se vzal obrovský býk a okamžitě zamířil svůj ohnivý zrak na nepřítele. Prohrábnul kopyty a vrhnul se do boje. Téměř současně se objevila Avelana zasypává nepřítele stříbrnými šípy. Napůl sedím, napůl ležím a jen sleduji bitvu přede mnou. Na zakuklence se ze všech stran hrnou rány, jak od skupiny tak i od všech pomocníků.

" Ještě Reg by se hodil, ale kde je mu asi konec."

Pomyslím si smutně. Pak mi dojde, že něco je jinak. Zakuklenec nevypadá, že by ho rány nějak extra zraňovaly. A to se všichni snaží ze všech sil. Anglino vypadá tak rozzuřeně, že se o něj až začínám bát. I Žira seká tak soustředěně, až jí meč vyletí z ruky. Hrkne ve mě, ale než se stihnu bát, už má v rukou řemdich. Na chvíli se mi zatají dech, pak kývnu, " aha takhle to funguje" . Jakmile se objeví andělíčkové, kouknu na Merysol a usměju se. A najednou... Alex leží na zemi.

" Alex, pomozte mu, prosím! "

Uvědomuji si jednu věc. Tím, že nemůžu přispět k boji a jen všechno sleduji, je to pro mě emočně strašné. Prožívám s přáteli každou ránu, všechno co při boji není možní sledovat, všechno se mě dotýká mnohem víc než bych čekala.

" Teď už ho musí zabít, jiné řešení to nemá. S následky se pak budeme muset vyrovnat. Naše skupina je opravdu silná, každý kdo mi to řekl, měl pravdu. Nikdy jsem neměla čas to takhle vyhodnocovat, ale teď mi došlo, že je to silná a mocná skupina. Přesto jsou nepřátelé, které se nám nedaří zneškodnit. "

Pán Jeskyně
25.6.2017
21:30:43
Teď se teprve začnou dít zajímavé věci!!

V jednom okamžiku se zjeví obrovský černý býk s rudě planoucíma očima,
jemuž od kopyt létají jiskry. Současně s ním tu najednou stojí nádherná elfka, je velice podobná Aribeth, jen nemá rudé vlasy, ale má je stříbrné.
Na sobě má zelenou koženou zbroj a v ruce drží luk ze stříbra.

Býk se zuřivě vrhne na Vašeho nepřítele, proběhne skrz šavle a otrávené šipky a útočí na zakuklence. Ten se sice zvládá bránit, ale má již dost problémů. Navíc elfka rovnou zakládá šíp a střílí. A další a další, pálí jeden šíp za druhým, ty se stříbrně lesknou a pokaždé, když zasáhnou cíl, rozlije se po okolí krásná stříbrná mlha díky níž odeznívá hrozivý pocit úzkosti,
který zakuklenec způsobuje.

Anglino se Žirou také nezaháleli a dostávají se na protivníka. Nyní mu zasazují jednu ránu za druhou. Nakonec se již daří nepřítele zasahovat,
ale rozhodně se nezdá, že by mu to nějak ubližovalo.

I Alexander zvládl využít nepřítelova rozptýlení a zezadu po něm skočit.
Zabodl mu katanu přímo do krku, bohužel zdá se, že ani to mu nijak neublížilo. Díky této ráně by každý měl být automaticky mrtev, ale není tomu tak, tento jakoby neměl hmotné tělo, do kterého by se katana zabodla. Akorát Alexe setřásl, prudce se otočil a nakopl jej do hlavy.
Alexander vědomí neztratil, ale momentálně se rozhodně necítí na boj.
Protivníky vidí alespoň 4 a kolem hlavy mu létají hvězdičky.

Ani Ragnarovo kouzlo se neminulo účinkem. Nejprve se objevilo několik mečů, které automaticky začaly bojovat proti nepřítelovým šavlím, až se navzájem zničily. Zůstala jedna jediná šavle, kterou Anglino odpálkoval obouručákem. Následně se kolem obra objevilo mnoho bytostí připomínající anděly, které začaly na zakukelence dorážet. Zdá se, že ti jej trošku zraňují, ale mnoho ne. Přesto, jako rozptýlení to funguje.

Zdá se, že Karolínino přání má šanci vyjít jen v jednom případě, že protivník zabije Vás. Je to krutý boj na život a na smrt. Anglina z jeho transu zvládne vysvobodit pouze smrt, buď jeho nebo nepřítelova. Nyní již skutečně není schopen se ovládat, zuřivě mydlí do nepřítele obrovským obouručákem jako by se jednalo o pouhou dýku. Nikdy jste neviděli tak rychlé pohyby s něčím tak těžkým.

Žira nezůstává pozadu, tak zuřivě svým mečem bušila do protivníka,
až jí vyletěl z rukou, to ji ovšem vůbec nezbrzdilo, pouze natáhla ruku a v ní se jí objevil její řemdich, který byl přivázán k sedlu koně, jak je to možné, to neví ani ona sama, zato někdo jiný by to tušit mohl. Koule řemdichu protivníka zraňuje víc, než ostří meče, zvláštní to náhoda,
že Válečníkovi vyletí meč z ruky zrovna v okamžiku, kdy se mu to nejvíc hodí.

Najednou vznikla tak brutální řež, jako jste ještě nezažili.... a že jste toho zažili hodně!

Ragnar
25.6.2017
17:39:50
Překvapeně zírám, že mé kouzlo nefunguje. Co víc. Místo toho, aby se rána zacelila se vše jen zhoršilo. “U psí ohnivý svině!“ Ulevím si a rozhlédnu se kolem. “Možná to je nějaké prostorové kouzlo...“ Nadhodím celkem zbytečně, protože i kdyby to byla pravda, bylo by nám to k ničemu.

Zhluboka vydechnu, když vidím, jak Karolína umírá. Na rozdíl od felčara to však tak černě nevidím. “Až ho zabijí, stáhneme se někam dál a zítra jí snad dám dohromady.“ Řeknu tiše.

Selhal jsi. Opět. Prolétne mi hlavou chmurná myšlenka. Vzdát se ale nehodlám. Ani nemůžu. Pokud se nedokážeš ubránit, je útok sebevražda. Vzpomenu si na slova jednoho z mých učitelů. Poučka dnes dostala jiné rozměry. Špatná volba kouzel. K čertu!

Udělám místo Merysol a a jen smutně sleduji její počínání. Pak se náhle tvář rozjasní. Paladinka...

S uznáním na ni kývnu. “Skvělá práce, Merysol. Děkuji Ti.“

Pozoruju doktora při práci. Jeden by řekl „radost pohledět“ kdyby zrovna nesešíval do původního tvaru moji spolubojovnici.

Pozorně poslouchám co Karolína říká. Nezabíjet ho mi připadá jako hloupost, ale mám zjevně příliš málo informací. Karolína je na to s nima lépe. “Nezabít...asi těžko ho svážeme. Ale...“ Prudce se odvrátím od Karolíny. Zahlédnu ještě, jak se snaží zahalit své nahé tělo. Na okamžik se zastydím, že jsem jí nezakryl, ale na stud prostě není čas.

Pevně se zapřu a začnu vyvolávat kouzlo. Proti 9 šavlím obra vyšlu své obranné šavle. Nečekám, že by se prokousaly až na obra. Na něj už chystám něco jiného. Jakmile padnou mé šavle, obklopím obra skupinou andělů.

Karolina
25.6.2017
12:10:39
Ani nebylo třeba Merysol žádat o zavolání Zar´farra. Přihnal se sám, značně vykolejený a překvapený. Hned se vrhne na léčení a přitom, pro mě trochu zmateně, vydává povely. Snažím se na něj usmát, ale obávám se, že se spíš jen šklebím. S tím škrábancem na tváři, celá od krve a, jak mi teď došlo, celá odhalená, musím vypadat vážně "nádherně".

" Bože, já místo abych byla ráda, že jsem to přežila, že mě dostali zpátky a snaží se mě léčit, přemýšlím jak vypadám! Kdyby tady byli bráškové, to by bylo řečí a špičkování. Jenže tady nejsou. Mám mluvit? Prý jestli to bolí, cha."

" Ano, bolí to,... při nádechu to bolí hodně. Je mi zima zvenku i uvnitř, si myslím. Kosti jsou celý, že jo? Mám žízeň... Dejte pozor... on vrací všechno... hinge varas... kdyby to šlo, nezabít... někam ho "uklidit... oni po nás půjdou, když ho zabijeme. Au, tohle trochu bolí... co na obličeji... budu mít velkou jizvu? "

Mluvím tiše, přerývaně. Je poznat, že mi mluvení dělá zatím potíže.Pořád mě nepokojuje, ten chlad. Není to obyčejný chlad, protože ho cítím snad všude. Možná to je tím, že krev nekolovala, byl přerušen koloběh v těle. To je ono, to bude ten důvod. Konečně se trochu uklidňuji, když už jsem si našla vysvětlení.

" Už je to mnohem lepší, konečně se mi i lépe dýchá. Ještě to bolí, asi nějakou dobu bude, ale je to za mnou. Moc děkuju všem, kdo se snažil mi pomoci. Zare, nebýt tvojí šikovnosti, bylo by to o moc horší a léčení rozhodně pomalejší. Můžu pít? Mám strašnou žízeň."

Hlas mi zní ještě tiše, okoralá ústa začínají při řeči mírně praskat. Rukama se snažím přitáhnout k sobě moje zkrvavené oblečení, abych tady neležela stále taková nahá. I když má každý jiné starosti, než si mě nahou prohlížet, ale pro můj pocit je to lepší.


Zar´farro
25.6.2017
11:21:51
Cestou k Fleggymu se přidá Icarium. Na jeho poznámku jen zakroutím hlavou.
Už .... už opustila tělo, a je to moc dlouho ... už jí umřel mozek, nemohl dýchat ... kdybych jí teď nějakým zázrakem nahodil, tak by z ní byl slintající mrzák.
Řeknu hodně potichu.


A pak ... Zaslechnu Káju. Otočím se, a uvidím ji a Merysol.

Ihned to otočím a doběhnu ke Karolíně.

Co to? Jak? Jak se to?

Podívám se na Merysol, a přitom si znovu čistím ruce.

Vždyť byla ... a dlouho ... jak?

Znovu se na ní podívám.

Otočím se na Káju.
Řekni mi pokud tě to bude bolet. Nikdy jsem tohle nezažil .... Ne ne neboj se, jen ... pokaždé je něco nového.

Nejdříve prohlídnu ránu .... ta se lehce zacelila, a koukám i cévy se spojily aby krev neutíkala. Nejdříve zjistím, zda je neustále znecitlivěna.

Jelikož zjistím že ne, použiju lokální uspání, kouzlo co jsem našel poměrně nedávno v jedné z knih.

Karolíno vím, že je to těžké, ale povídej nám něco. Ať mám jistotu.
Prosím.


Systematicky pracuji, zavírám postupně jednotlivé části rány. Toto je jednoduché, je to jen sešívání svalů.

Na konec práce použiji jemný steh, aby neměla špatnou velkou jizvu.

Poté co to sešiji. Přiložím palce ke konci jizvy a něco zašeptám. Jak přejíždím do jizvy kontroluji tok energie a postupně tak zjišťuji mikroskopická poškození a ty spravuji.

Po celé této akci se zvednu od Karolíny a sejmu lokální narkózu, sám si sednu.
Jsem dost vyčerpaný, ne fyzicky, ale podivně ... mentálně.

Vůbec nechápu co se tu vlastně stalo, v jednu chvíli provádím masáž srdce mrtvole, a chvíli potom sešívám sval její živé tkáně. A nyní na ní není poznat, že měla nějaké zranění břicha.

Tohle je blázinec. Je to mimořádná zkušenost, ale někdy si přeju abych byl zas na škole.... chápete jak to myslím?

Karolina
25.6.2017
1:19:29
" Děkuju ..."

Najednou se mi začnou chvět víčka, plíce si žádají kyslík. Pokusím se nadechnout a přitom pootevřu oči. " Ach, to je bolest, jak to, že to tak bolí?" Nade mnou se sklání Merysol a vypadá dost zoufale. Nadechuji se jen mělce, aby to tak nebolelo. Téměř neslyšně šeptám, musím dělat trochu přestávky.

" Mery... Merysol, děkuju. Jak jste na tom? Já ... dejte pozor ... odráží všechno. Já nemůžu... nemůžu pomoc. Pošlu Avelan."

" Prosím, Avelan, já opravdu nemůžu, pomoz jim místo mě."

Bolí to hrozně rozhlížím se kolem, všude krve jako na jatkách. Mojí krve? Žira, Anglino, Alzan, Icarium, Mar-Dol ... jsou naživu. Kde je Zar´farro, Ragnar a taky Alexander? Už vidím i Zara, spolu s ním i Ragnara. Alex? Kouknu na Merysol.

" Dostal ho? Alexe? Nevidím ho. Prosím, zavolej Zar´farra."

Pohladím jí po ruce. Na mluvení bude ještě čas, teď to moc nejde. Rukou se osahám obličej, ucítím zaschlou krev. Celá jsem od krve, cítím ji ze sebe sladkou pachuť krve. I moje ruce jsou potřísněné. Pak najednou uvidím i Alexe, oddechnu si.

" Tak budu čarodějka s jizvou na tváři. Kdo mě uvidí, jen tak na mě nezapomene. Zato jsem na živu, opravdu žiju i když to zatím bolí."

Tak ráda bych jim pomohla, když vidím, jak se snaží ho porazit. Anglino je chudák rozzuřený a Žira je pod vlivem té helmy. Aspoň Avelan pomůže, jestli je to možné. Musí to jít!

Alexander
25.6.2017
0:51:55
Ostatní mě jako vždy ignorují, a pouští se do boje. "Hrdinství.. Tohle nemá s hrdinstvím nic společného.. Vím sakra co říkám.. " pomyslím si, když jen tak tak uhnu jednomu seknutí.

Po chvíli už mě sice lze spatřit, ale přesto je třeba pořádně se soustředit, neb to, co poletuje okolo toho obra není obraz člověka, nýbrž jen černá šmouha, která se objevuje okolo obra.

Tu se náhle k našemu boji připojí další. Anglino. A za chvíli i Žira. V tom se obr pokusí jít ještě vehementněji po mně, a já tak naprosto přestávám útočit, a jen se bráním. A ani tak to není snadné. "Zatraceně co je tohle za rychlost a reflexy? Zpropadení Andělé.. " stihnu si postěžovat než jsem nucen se plně soustředit na boj.

Snažím se jen dostat se od něj, i když mi je jasné, že půjde po mně. Anglino se dostal do bojového transu, který neměl snad ani při masakrovaní těch zelených bestií v hradě dračích jezdců. Nemám čas hledat proč, a to ani tehdy, když se k němu připojí ještě Žira. "Ne.. Na tohle vám nepomůže síla.. Potřebujete techniku... Sakra.." dále jen uhýbám jeho ranám, a čekám na okamžik, až udělá nějakou chybu. Až bude nucen se otočit na dotírajícího Anglina s Žirou. Uhýbám a vyčkávám na svou šanci.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.