abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Merysol
27.10.2017
19:09:45

Uklidní mě, když Žira na nás s Kájou houkne, že Ragnar jen shání dřevo.Ještě aby se mu něco stalo, to by mi Aribeth neodpustila! A k mé úlevě se Ragnar i brzo objevil a na chvilku se u men zastavil.

"Jak mi je...no, bylo mi už hůř. Ale rozhodně bych teď tancovat nešla..." prohodím v žertu. "A jak je tobě? Jsi v pořádku? Nechybí tě nikde kus? Nejsi na tom jako chudák Zar?"

Žira zanedlouho zavelí, že se přesuneme do nějaké chajdy asi 4 míle odsud. Bez námitek přikývnu, co tady taky dělat. "A to chudák Ragnar sbíral dříví." pronesu a mrknu na Ragnara.

Cesta je snad pro všechny z nás únavná a když už mám pocit, že začínám oadat na pusu, zaskočí za mnou Alzan. "Jo, jistě..." odpovím na jeho dotaz.

******

Konečně jsme došli do chajdy. SIce bych nejraději upadla na zem a spala, ale nabídnu všem, kdo o to bude stát, že se mu postarám o koně. Pak se připojím k ostatním. Žira mezi tím začne vyprávět svůj puchmurný příběh. Kája přihodí něco o učňovi, který jde za nám a nakonec se přidá i Ragnar.

Jakmile vyjeví své tajemství, je na mě vidět úleva. "No, jsem ráda, že už nemusím lhát svým přátelům..." pronesu a mám pocit, že mi asi spadnul balvan ze srdce. "Tedy, takových dní, jako ten dnešní víc, co?" pronesu s lehkým sarkastickým tónem a potám se u někoho po alkoholu. SIce vím, že v mém případě to nekončívá dobře, ale teď to jinak nejde..."Jak to bude s noční hlídkou? Můžeme se zase spolehnout na tvé služebníky, Alzane?"

Anglino
25.10.2017
21:57:31
Kupodivu po lektvaru se mi síly vracejí a jsem schopen pohybu i meč již pozvednu a mohu jím mávat.
Než jsen stačil se o tuto dobrou správu podělit s ostatními a nabídnout pomoc.
Zahlédla Žira jak cvičím s mečem a dala mi ůkol bránit skupinu.
Zavelela k přesunu do nějaké chatrče.

Vzal jsem koně za uzdu a jdu pěšky pozorně se rozhlížeje zda nehrozí nějaké nebezpečí.
Po očku pozoruji jak si vede Karolinka. vidím jaké úsilí ji to stojí, ale zvládá to, tak jako i ostatní.
Všichni jsme došli k chatrči a zjistili, že její majitel je uvnitř zmrzlý.
Jeho mrtvé tělo bylo vyneseno ven a Alzan se nabídl, že jej pohřbí.

Karolinčin Reg donesl ulovenou srnku. Chopil jsem se ji a venku
trochu stranou jsem ji vyvrhl.

"Tak srnka je vyvržena jak ji upravíme přímo na rožni a co s kůži a vnitřnostmi?

Co se týše nebezpečí od nepřátel žádné nemám všichni jsou mrtví."


Počkám na odpověď a mezi tím shodím z ramen medvědí houni, přikryji s ní Karolinku a usednu vedle.

Ragnar
25.10.2017
19:36:49
S pohřbem souhlasím. “Spálit ho bude lepší. Zvěř ho neroztahá a my se nebudeme muset prokopávat zmrzlou zemí.“ řeknu tiše. Lenost v tom není. Jen nechci zbytečně plýtvat silami.

Zatopíme a když se trochu oteplí, sundám šátek. Žira připraví jídlo a já tiše vyčkávám, až Alzan rozjede náš plán. Ale Žira je rychlejší. Vyměníme si s Alzanem pohledy i gesta. A tak to bylo krásně naplánované... povzdechnu si v duchu a poslouchám příběh Žiry. Rozhodně to neměla lehké. Našpulím rty a uznale kývnu hlavou.

Ohrozit? pomyslím si hořce No..něco by se asni našlo.

Pak mluví Kája. Zamračím se když mluví v hádankách a dívá se na mě. K čertu! Vousy! Ale...vždyť je to stejně jedno. Zpráva o inkvizitorovi mě ale zajímá. Řada z nás disponuje nějakou magií, ale hádám, že jeho bude nejvíce zajímat Alzan. Ale to teď nemá smysl řešit. Teď se řeší tajemství.

Alzan mě nepřekvapí. Tato sestava nepřátel a zdrojů možných trablů se dala očekávat. Za to Anglino to celé rosekne. Do hovoru o tajemstvích přijde s informací o srnce. Musím se usmát. I když to bolí. Když pak řekne, že žádné nepřátelé nemá, protože se všech už zbavil, pocítím něco jako závist. Krásná představa.

“Také mám tajemství, které by jste měli znát.“ začnu pomalu a pohledem zabrousím k Alzanovi a Merysol. “Chtěl jsem vám to říct dřív, ale nějak nebyla příležitost. Po posledním boji jsme s Alzanem dohodli, že to řeknu jen co bude trochu klid. Ale Žira nás předběhla.“ usměju se na ní.

Pak zvážním. “Jsem klerik. Mimo jiné. Ale nejmenuju se Ragnar.“ na okamžik se odmlčím a pomalu se postavím, abych si vás ze své „výšky“ všechny prohlédl. “Jsem král Marco II.“

Alzan
24.10.2017
23:43:36
Vrátím se od koní, na chvíli se posadím a vychutnám si teplý čaj. A hned se jde zase na cestu. Neprotestuji, nechce se mi zde zůstávat a těším se, až někde zastavíme, abychom doplnili síly. A promluvili si.

Během cesty se pak přiblížím k Merysol. "Můžeš prosím na slovíčko?"

--------------------------------------------------

Jsme na místě. Chajda, kde chceme zastavit. A v chajdě tělo. Asi umrzl. Hrozná smrt. Ragnar ho jako první vezme a odtáhne ven. Naskládáme se dovnitř, rozděláme oheň a s díky přijmu svůj příděl jídla. Souhlasím. Měly bychom ho pohřbít, až bude chvilka. Můžu nechat kostěje kopat hrob, pokud ho nechceš radši spálit.

Pak se slova ujala Žira a vzala mi vítr z plachet. Letmo se podívám na Ragnara a pokrčím rameny. Poslouchám historku o jejím tetování. Neměla to holka snadné. Není div, že je tak silné, po tom všem.

Pak ještě promluví Kája. "Inkvizitor? No to bude veselé. Snad není vyhrazený proti nekromantům...

Zpět ale k tématu, které nakousla Žira. Měl jsem v plánu říct v podstatě to samé. Po událostech dnešního dne, kdy nad námi někdo musel držet ochranou ruku víc než jindy, by bylo vhodné říci, co z naší minulosti nás ohrožuje."
Při těch slovech se významně podívám na Alexandra, protože ten není schopný říct ani své jméno, natož cokoli jiného. A právě to nás málem všechny stálo život.

"Co se mé historie týče, není to tajemství. Myslím, že jsem to tu již říkal, nebo to šlo dovodit. Dovedu si představit dvě nebezpečí. Jsem nekromant. Nekromant, který utekl ze spolku temných čarodějů a mágů, a jako jediný, nebo spíš jako jeden z velmi mála, se dokázal vymanit z moci temných sil. Po mně tedy může pátrat cech, kterého jsem byl kdysi členem a cítí se zrazen, a temné síly, které se cítí podvedeny, že využívám jejich moc ale ony mě neovládají, se mohou pokusit pomstít se. Dost možná tyto síly využijí členy cechu, aby mě našly. A ano, jakýkoli kněží, mnich, paladin, inkvizitor či jiný svatý bojovník se mě může pokusit zabít za to, čím jsem. Toť asi k tomu, co hrozí z mé strany."

Odmlčím se, jestli někdo bude mít poznámky či dotazy a čekám, že se slova ujme někdo jiný. Někdo, kvůli komu jsem tuto diskuzi chtěl původně zavést.

Karolina
24.10.2017
22:36:32
Poslala jsem Rega na lov. Doufala jsem, že pochopil, co po něm chci. Než jsme se dali trochu dohromady a zahřáli se, byl Reg zpátky a dokonce přitáhnul srnku. Položil ji ve dveřích na zem a pak se na mě podíval. Znám ten pohled.

" To víš, že si můžeš jít ulovit něco pro sebe a nebuď tam dlouho."

Sice nevím, jestli mi všechno rozumí, ale to, že štěknul a vyrazil zpátky do lesa, bylo jasné.

" Postaráte se o to, prosím? Já ještě nemám tolik síly a po té cestě, jsem úplně vyřízená."

Chvilkami klimbám, občas se napiju čaje. Podezírám Žiru, že mi do toho něco nalila, ale neprotestuji. Proto, když je jídlo udělané, jsem už schopná aspoň se sama najíst a možná bych mohla i přecházet po místnosti. Jenomže pak se pustí do řeči Žira a tak raději dál sedím.

" Taky si myslím, že tajnosti mezi námi nemají místo. Aspoň ty důležité. protože je mi jasné, že nějakou tu tajnost máme všichni."

Prohlížím si jednoho po druhém, několikrát se můj pohled zastaví u klerika. Na Anglina se usměju, ten jistě nemá žádné tajnosti. Stále váhám, obracím ty svoje myšlenky a nakonec, když Žira domluví řeknu:

" To je pravda, když už společně půjdeme do tak těžkých úkolů, které jsou před námi, měli bychom to vědět. Taky vím o jednom tajemství, ale nechala bych odtajnění na tom nejpovolanějším. Já za sebe, nic takového nemám. Znáte moje bratry, víte, že oni se neschovávají a proto po nich jde dost nepřátel, ale po mě ne. Zatím.

A teď bych vám chtěla taky říci jednu věc, kterou jsem se dozvěděla od ... od jedné ... prostě mi ji řekl někdo, komu důvěřuji. Velmi brzy nás má najít Morkai, je to inkvizitor a Theodorův učeň. Nevím proč nás hledá a vím, že na inkvizitora si musím dát pozor hlavně já a Alzan, nejspíš. I když tady nás je víc, kdo mají nějakou tu magickou moc. Raději to říkám všem, abychom se do něj hned nepustili, kdyby nás našel, a že tomu tak bude věřím.

Ještě bych vám všem chtěla poděkovat, že jste mě tam nenechali a pomohli jste mi tu hrůzu přežít. Jsem vám všem vděčná."


V jedné chvíli se znovu podívám na Ragnara a na konci řeči se usměju, i když trochu smutně, na našeho doktora.

" Snad se brzo bude moci dát dohromady, odnesl to hodně a taky Icarium, říkala Žira."

Soucitně se podívám i na něj. Anglinovi pohladím ruku a ještě pohodlněji se opřu o jeho rameno.

Žira
23.10.2017
22:49:33
Těch pár mil do chatrče je pro mě utrpením. Nakonec se tam však dobelháme. Když vidím mrtvého žebráka na zemi, zesmutním. "Některé věci zůstávají stejné. Byl žebrákem za krále Marce, byl žebrákem za Krále severu a zemřel jako žebrák. Tomu asi bylo jedno, kdo zrovna vládne. Pro co teda bojujeme, když ti, co trpí nejvíce ani nepoznají rozdíl."

Ragnar se chopí iniciativy a odtáhne ho ven. "Teď jsme všichni vyčerpaní a musíme si odpočinout. Ale hned, jak načerpáme síly, měli bychom ho pohřbít. Nebo třeba zpopelnit. Ale zaslouží si nějaký pohřeb. Když jsem tudy cestovala před pár lety, rozdělil se se mnou pro kousek starého chleba. Víc toho neměl, přesto mi dal půlku." Říkám potichu a pohled odvrátím od mrtvoly, kterou Ragnar táhne ven.

Když se konečně usadíme, rozděláme oheň v čemsi, co zdánlivě připomíná krb, dám vařit další vodu na čaj, toho není nikdy dost. "Dnes na lov nepůjdeme, za chvíli něco vytvořím z věcí, co tady mám. Leda by Kája ukecala Rega, aby nám něco ulovil. Ale Icaria posílat nehodlám, je moc zraněn. Já se sotva hýbu a nic bych ulovit nezvládla v tomto stavu. A Anglina nepošlu pryč, protože je naše jediná pořádná obrana, kdyby nás někdo napadl."

Pak už si sedneme, já ze zásob, co u sebe mám a co kdo dá připravím nějakou večeři. Pokud Reg něco uloví, jen dobře, alespoň toho budeme mít víc a můžeme nasolit a uschovat něco na později.

S plnými bachory se hned lépe přemýšlí. Proto jsem se svým proslovem čekala až po jídle. Nyní již ale nic nemohu odkládat. "Vím, že to asi nebudete chtít slyšet, ale musím naléhat na tom, abyste před námi nikdo nic netajil. Nechci, aby se stalo to, co teď u Alexandera.

Ráda za Vás budu bojovat, klidně položím život, abych Vás ochránila. A pevně věřím, že kdokoliv z Vás by to samé udělal pro mě. Ale musím vědět, za co bojuji. Už se nesmí stát, že nás napadne někdo, kdo jde po něčem, o čem nemáme tušení. A to jen kvůli tomu, že před sebou máme tajemství.

Bohužel i já mám před některými tajemství. Tak začnu. Někteří z Vás o tom již vědí. Pro ty ostatní to ve stručnosti shrnu.

Od té doby, co pamatuji, na zádech mám podivné tetování. To tetování nemění tvar, neroztahuje se, prostě roste se mnou. Když mě jako malé dítě unesli otrokáři a já dlouhá léta žila v otroctví, to tetování bylo hodně poničeno ranami bičem a je velmi špatně čitelné. Přesto je velice cenné. Je to mapa k prameni věčného mládí. Hlavně je to jediná mapa. Nedá se udělat kopie. Takže, kdo chce mapu, musí dostat mě.

Saldebaar o mapě ví. Poté, co jsem zabila své někdejší majitele a ujížděla od nich, zajali mě jeho muži a snažili se získat mapu. Odřízli mi kus zad, čímž ji poškodili ještě víc. To bylo v době, kdy jsem ještě neuměla bojovat. Nedokázala jsem se nijak bránit. A také jsem v té době neměla nejmenší tušení, co to tetování znamená. Stejně jsem nakonec zvládla utéct.

Když mě pronásledovali, zachránili mě lesní elfové a jejich královna Aalliah. Ta mi také vysvětlila, co znamená tetování na mých zádech a přesvědčila Attylloea, aby mě naučil bojovat, abych byla schopná mapu ochránit. Saldebaar ale po mapě stále pase a snaží se mě dostat. A já jsem sice strážce mapy, ale nedokáži ji přečíst. Nemám tušení, co na ní píše, na záda jsem si nikdy neviděla.

Viděla jsem ten kousek, co mi odřízli. Ten jsem nakonec dostala zpátky a Kája mi ho vytetovala. Myslím, že to není mapa jakou známe, spíš je to klíč, jak číst v mapě a co v ní hledat. Něco jako souřadnice, nebo něco tak. Ale to je jedno, myslím, že neznám nikoho, kdo by to rozluštil, snad jedině Attylloea a Saldebaara. A ani jednoho se nemohu zeptat."


Když domluvím, rozhlédnu se po ostatních. "Nepotřebuji žádné podrobnosti. Jen mě zajímá, zda máte ve své minulosti něco, co by nás mohlo ohrozit."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.