abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Rodinné záležitosti ::
družina
stránkovat po:  
 

Bartoloměj Salvátor
27.4.2011
8:54:25


Sleduju Tavala, jak rozpačitě začne svůj proslov. Neubráním se vrozené nedůvěřivosti a přeměřuju si ho zkoumavým pohledem. Jeho obhajoba Isary si u mě vyslouží jen lhostejné pokrčení ramen. „To je mi šumák, já s ní dělat nebudu…“ ušklíbnu se v duchu.

Tavalo vyrazí ještě blíž ke mně a nemůžu si pomoct. Prostě zpozorním. Poplácání po rameni snesu jen s přemáháním, což naznačuje pevně sevřená čelist, a mračení zase trochu zhoustne. Podezřívavě se dívám na jeho záda, jak zamíří ke koním a chce se najednou loučit.

Jeho návrh na večerní partii chvilku zamračeně zvažuju. Pak ale nakloním hlavu na stranu a pronesu s otázkou v hlase: „Před chvílí sem pro tebe byl eště chmaták s natvrdlým zadkem, kterej se chová nepřístojně…“ zopakuju mu všechny přídomky, kterými mě počastoval. „Takže buď si kecal před ní, abys jí šel na ruku, nebo mě chceš vobrat v kostkách…“ dokončím a v mém hlase je slyšet… ano… pobavení. I když na výrazu mé tváře se moc nezměnilo.

Tavalo
25.4.2011
14:05:16

Vzhledem k tomu, že se mi nedaří udržet se v tichosti, nebo jsem se o to možná ani dostatečně nesnažil, Bartoloměj mě poměrně snadno spatří. Jeho nabručenost mě opět pobaví a tak se uculím do přátelského a širokého úsměvu. Jako by se nic nedělo a byl krásný den. Ideální na procházku lesem.

Na chvíli se opřu o nejbližší strom a založím si ruce na prsou. Jednou špičkou nohy trošku rozhrabávám okolní jehličí a mechy. Skoro jako bych nevěděl, kde začít.

Pak se trochu uchechtnu, pobaveně a podívám se na Bárta. "Nebuď tak jízlivej, já ti nic neudělal. A ona prostě jen dělá svojí práci tak jak jí umí. A dělá jí dobře. Jen abys věděl." snažím se podat na úvod nějako to vysvětlení, ovšem velmi přátelským tónem.

Pak se ramenem odrazím od kmene stromu a projdu kolem Bárta. Plácnu ho po ramenou a rozejdu se směrem na mýtinku s koňmi. "Tak poď, rozloučím se s tebou. Ostatně, my jsme si nic neudělali, tak proč se na sebe mračit, hm?" otočím se při těch slovech na Bárta a zkoumám jeho výraz.

Ujdu pár kroků a prohodím: "Ostatně, mám pocit, že k večeru se stejně potkáme, tuším že budeš spát v Klokočí ne? Mohli bychom si dát po kalíšku a partičku kostek k tomu." zalovím v kapse a vytáhnu své kostky, se kterými hodím do vzduchu a nechám si je volně spadnou někam do rukávu. Celou dobu zády k Bártovi.

Zjevně se cítím uvolněně a dost optimisticky, nebo tak alespoň působím.

Bartoloměj Salvátor
22.4.2011
21:04:32
"To těžko..." odfrknu si znechuceně spíš pro sebe a jdu dál ke koním. Neotáčím se. Jen poslechem kontroluju, kdyby je napadla nějaká nepředloženost.

Hluk za mnou v lese však naznačuje, že tohle ještě neskončilo. Zastavím se a otráveně se otočím na patě. "Co je?" houknu podrážděně a jak jinak, opět se mračím. Trochu útěchy mi poskytne to, že je to Tavalo a ne ta umanutá slečínka.

Pak se neochotně ošiju. Tavalo je vlastně jediný, komu tady opravdu něco dlužím. Snížím o trochu intenzitu mračení a spíš unaveně než podrážděně hlesnu: "Copak eště dáááma potřebuje?" Slovo "dáma" významně protáhnu. Je patrné, že tohle oslovení jsem nemyslel jako poklonu. "Ty informace, po kterých tak prahne, máš i ty..."

Isara
21.4.2011
15:50:30
Nenechám se nevychovaností Straky vyvést z rovnováhy a jeho impertinence, kterými se pokouší narušit mou snahu o vznesení konstruktivního návrhu, ignoruji. Pokroucená logika, na níž je vystavěn další z brilantních závěrů pana Salvátora, mi poněkud uniká, nicméně nemám potřebu to jakkoliv komentovat či vysvětlovat naše plány. Ani můj výraz se nijak nezměnil.

Vznesla jsem návrh, nabídku. Dokonce nejednu. A teď čekám, než si nerudný muž vše rozmyslí a sdělí mi své stanovisko.

Zbystřím, když se rozhovoří. Nad omluvou se jen nepatrně pousměji a povytáhnu obočí, ale nepřerušuji jej, ať už k tomu mám cokoliv. Pozorným pohledem sleduji odkládání mošny.

“Dlužíte mi informace, pane Salvátore, ale promluvit si můžeme i v Klokočí. Nebo jinde.“
“Najdu si Vás…“


Zřejmě ani tohle nemíním nechat jen tak.
Já svou část dohody splnila, a až přijde čas, vyžádám si své.
Prosté konstatování bez sebemenšího náznaku čehokoliv dalšího.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.