abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Alzan
27.11.2017
0:09:16
Někteří ze skupiny se vyjádří, že nám od Alexandra nehrozí nebezpečí. Zas tak moc jistý si tím nejsem. Nikdo z nás ho zřejmě moc nezná. Nikdo z nás o něm toho moc neví. On nevěří nám. Jeho slova byla jasná výhružka...

"Omlouvám se všem, které jsem pohoršil tím, že jsem použil své schopnosti proti jednomu z nás. Moc mě to netěší, doufám, že to nebude třeba opakovat, ale on to potřeboval. Potřeboval dokázat, že není tak dokonalý a obrany schopný, jak si myslí. A my potřebovali vědět, jaká nebezpečí můžeme čekat z jeho minulosti."

Merysol se jako první uloží ke spánku a děkuje mi. Nejsem si jist, zda za to, co jsem provedl Alexandrovi, nebo za to, že nemrtví budou hlídat. Každopádně: "Nemáš za co," odpovím jí.

Postupně se ukládají ke spánku všichni. "Mare, můžeš ještě na slovíčko?" Pokud má někdo zájem poslouchat, bavíme se o soškách a nějakém výzkumu.

Kostěje nechám opět hlídat přede dveřmi a přízrak někde poletuje. Sám se někde opřu o stěnu, zavřu oči a přemýšlím. Na čtení teď nemám náladu. "Dobrou noc," popřeji ostatním.

Po nějaké době se vrátí Alexandr. Kostěj mu uvolní dveře, aby mohl projít dovnitř a nemusel nocovat venku. Poté se opět postaví před dveře. Sleduji Alexandra, jak si hraje s dýkami a přeměřuje si nás pohledem. Přízrak je poblíž připraven zasáhnout. Mám na jazyku poznámku, že je neslušné odejít v půlce debaty, ale zdržím se jí. Snad abych neprobudil ostatní. Poté se uloží ke spánku, a já počkám, než uslyším jeho pravidelné oddechování. Poté opět zavřu oči a rozjímám. Ne, nevěřím mu.

Ráno už Žira chystá snídani a pak vyrážíme na cestu. Po večerech se buď bavím s Marem nebo studuji. Nemrtvé nechám vždy hlídat. Tentokrát ale i nás samotné, nejen okolí.

U Vajgaru se utáboříme, vyslechneme Alexandrovi zprávy a pak čekáme, než jak vyjde navrhovaný plán.

Karolina
26.11.2017
21:33:57
Sedím a snažím se od jednoho silnějšího stromu ještě získat trochu magické energie. Proberu se, když se vrátí Alex. Zvednu se a postavím se kousek od Žiry a Anglina. Jsem zvědavá, co Alex zjistil.

" Takže tam jsou dokonce tři? Copak od nás chtějí? Morkai se chce přidat, to je jasný, co ten druhý chlap? Žena, která hledá Aribeth? Zajímavé. Ty dva necháme v hospodě? Vždyť přeci Morkai se má k nám připojit. Ten druhý to nevím co chce, ale to se mi zdá hodně divný, aby tam zůstal Morkai, když nás konečně našel. Nebo spíš my jeho. "

Hodím opatrně očko na Merysol, co ona si asi myslí. Přitom se Alex posunul už k tomu, jak se do města dostaneme. Když chci odpovědět, všechno řekne Žira. Takže po mě se chce jen kývnout a jet.

" Proč myslíte, že bych to nevydržela, když to vydrží Alex? Samozřejmě, že to vydržím, jenom musím vymyslet jak to udělám se svou holí. Když se moc ustrojíme, bude se nám špatně plavat a navíc pak nebudeme mít do čeho se převléknout. Pojedu takhle."

Sundám si plášť, přehodím ho vpředu přes sedlo. Pak už se vyhoupnu nahoru, ještě se na vás všechny otočím a vyrazím za Alexem a Žirou. Na břehu seskočím a podám hůl Žiře se slovy:

" Prosím tě, vezmi mou hůl k sobě a opatruj ji jako oko v hlavě. Nikam ji napevno neupevňuj a ničemu se nediv. Zůstaň tady na místě, dokud tady bude hůl a pak, prosím tě, upaluj k ostatním, portál otevřu k nim. Drž nám palce."

Hůl ještě pohladím a otočím se k moři. Prvních pár kroků je dost drsných. Voda je pěkně ledová, trochu mi drkotají zuby, ale nakonec se položím do vln a začnu plavat. V šatech to jde hůř a jsem ráda, že jsem si sundala plášť. Pohybem se tělo trochu zahřálo, ale i tak je voda stále pěkně studená.

Žira
26.11.2017
20:58:35
K událostem večera se již nevyjadřuji, ráno se vzbudím, Ragnarovi samozřejmě poděkuji za jeho léčení a jdu se věnovat snídani. Uvařím, připravím, naservíruji. Jakmile se ostatní probudí, vše je připraveno. Poté již můžeme vyrazit. "Anglino, jel bys prosím celou cestu ve předu? Já pojedu poslední. Nemyslím si, že nás čeká nějaké nebezpečí, ale pro jistotu, ať jsou ostatní trošku chráněni." Říkám ještě Anglinovi.

Poté osedlám koně, naplním brašny, upevním zbraně a vyhoupnu se do sedla. Ukáži Anglinovi směr, kterým se má vydat a zařadím se na konec. Cestujeme skutečně v klidu a zhruba po deseti dnech se dostáváme na dohled Vajgaru. Zastavíme na vhodném místě, postavíme tábor a já vyšlu Alexe, aby zjistil, jak se dostat do města. Mezitím připravíme něco rychlého k jídlu, najíme se, odpočineme si. Samozřejmě schovám jídlo pro Alexe.

Když Alexander přijde a vypráví, poslouchám ho a koutky se mi pomalu zvedají do úsměvu. "Ten plán se mi moc líbí. Myslíš, že to zvládneš Kájo? Voda bude pěkně ledová. K městu s Vámi pojedu já, s ostatními tu pro případ nouze zůstane Anglino, ten Vás zvládne ochránit." Opovídám a rozhlédnu se, jestli někdo nemá něco proti.

"Hospoda Hughova syna je lepší, než Paulova, kde je někdo, koho vůbec neznáme. Ale rozhodně bych nedoporučovala přemisťování do hostince. To by nedopadlo dobře, kdybychom se tam objevili s deseti koňma. Radši někam do stájí. Ale nejprve se prosím koukejte převléct do teplého, my tu vydržíme o chvilku déle."

Pokud nikdo nemá nic proti, opět se vyhoupnu do sedla a počkám, až Alex s Kájou vyrazí. Jedu s nimi k moři, kde sleduji, jak lezou do ledové vody. Poté vezmu za uzdu jejich koně a vracím se do tábora.

Alexander
26.11.2017
19:53:53
Přibližně za tři hodiny se opět dostanu k vašemu táboru. Nezdá se, že by se stalo něco zajímavého, protože vypadám úplně stejně jako když jsem odjížděl. Počkám chvíli, ať přijde koho to zajímá, než začnu mluvit, přičemž zůstávám na koni.

"Město se dělí na dvě části. Obchodní a obytná. Dělí je řeka. Bílý kůň je v obchodní části. Je tam taky ještě jedna hospoda, a vní je syn Hugha, který nám pomůže se do města dostat. U něj v hospodě jsou ti tři, co se k nám mají připojit. Jenda z nich prý hledá Aribeth. Ti zbylý dva budou msuet zůstat nejspíše v té hospodě. Zabili stráže, utekli z vězení, takže se po nich pátrá. Teď jak se tam dostaneme.. Nejlepší bude, když půjdeme s Karolínou napřed. Půjdeme přes přístav, přes vodu, až do řeky. Tam vyplujeme poblíž Hughova syna, ten nás zavede k hospodě. Karolína otevře portál, a skrz ten projde zbytek." dokončím, a kouknu se na Karolínu, pokud přišla.

" Proud je silný a studený. Cesta to bude náročná. Nejlepší bude když s námi pojede ještě někdo, a naše koně pak dovede zase zpět. Zvládneš to?" optám se jí.

Ragnar
26.11.2017
17:18:28
Ležím a poslouchám. Některé věci bych neměl propásnout. Třeba když mluví zabiják. V jednu chvíli po něm podezřívavě kouknu.

Ráno léčím co mi síly stačí. Někoho stihnu, někoho ne.

Cesta je nečekaně klidná. Většinu času je sokol vysoko nad námi, ale tu a tam slétne dolů, jakoby hlásil, že je ještě s námi. Je dost času na přemýšlení a vzpomínání. Většinou proto mlčím. Myšlenky jsou v minulosti.

Zastavíme kus od města v době, kdy soumrak je ještě daleko. Alexander má vyrazit na průzkum. Jistě. Kdo jiný se na to hodí lépe. Přesto mám však nepříjemný pocit z toho, že tam jde sám.

Nacpu si fajfku a zapálím si a zahalím se do oblaku kouře.

Mar-Dol
25.11.2017
23:15:18
Po mně něco řekne, nebo spíš neřekne, ten, jehož nazývají Alexandrem. Většina lidí tady je na něj docela naštvaná. Nedivím se jim. Pokud má být mise úspěšná, musí zde panovat důvěra. A to u něj není. Neznám ho moc, ale divím se, že se drží se skupinou více lidí. Působí na mě spíše jako člověk samotář. Určitě by mu bylo líp samotnému někde ve městě...

Každopádně do roztržky se nevměšuji. Na to je znám stále moc málo a tohle si musí vyříkat sami.

Hádka se vystupňuje natolik, že dojde k používání kouzel v na přátele. Je to poněkud drastické řešení, nelíbí se mi, ale asi bylo nezbytné. Sedím a poslouchám, co z Alexandra vypadává ven.

"Nemůžu si pomoc, ale ani mě na tom nepřijde nic tajného a extra nebezpečného," pronesu jen tak do pléna a ani nečekám, že by někdo odpověděl.

Nakonec Alexandr odejde ven a ostatní se pomalu chystají ke spánku. Pokud po mně nebude nikdo nic chtít, taktéž si najdu místo a pomalu se vydám říše snů.

Ráno poděkuji Žiře za snídani, sbalím se a vyrazíme na cestu. Cesta probíhá klidně, což je super a za pár dnů jsme před městem, kde se začnou další plány. Podívám se na dorůstající pahýly mých prstů a počkám, co se bude dít dál.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.