abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Coeria Iminae
29.11.2017
22:59:48
Usměju se a přikývnu.

" Je vidět, že se vyznáš. Ano ano můj společník míval jiného majitele. Chtěla bys vědět, jak zvládáme ukrást něčí moc? Řeknu ti to asi takhle: třeba tady ta vaše čarodějka, ta jistě umí kouzlit, že jo? Myslíš, že kdyby ti ukázala nebo řekla jak to dělá, že by ses zvládla nějak připravit na obranu proti kouzlům? Nejspíš ne viď. A proč? Protože ona to má nejspíš v genech.

A stejné to je i se mnou. Pokud na tom budeš trvat, klidně ti to popíšu, ale nebude ti to nic platné. Nikomu z vás. Cože? Vážně jste narazili na Samaela Jeffa? Těch legend co jsem o něm slyšela... je to jeden z nejlepších našich bojovníků, ne-li úplně nejlepší. Nechává se najímat jako nájemný vrah. Povídá se, že už zabil spoustu lidí a proto je tak silný. Dokonce jsem slyšela, že je nesmrtelný."


Pak se začnou bavit s Victorií a tak zmlknu, přeci nebudu pořád mluvit já. Copak jsem lidská ženská? Nejsem, že jo. Pak dostává malou lekcičku inkvizitor. Zacukají mi trochu koutky, ale jen maličko. Vezmu si kus masa a naleju si vodu ze džbánu. Když poslouchám hlášku Žiry o žábách, zasměju se.

" Hele, žáby jsou jen uřvaný zelený potvůrky. Malý zvířátka a nic dobrého z nich není. Můžu? "

Pokud je dovoleno, sednu si vedle Žiry a za chvilku můžete vidět, jak si něco chvíli tiše povídáme.


Žira
29.11.2017
22:12:15
Když Coeria ukazuje své kladivo, potichu hvízdnu. "Conraadovo kladivo pomsty, jo? Jeden z mála významných hrdinů, se kterými naprosto nesouhlasím. Přesto musím uznat, že jeho zásluhy jsou obdivuhodné." Povídám Coerii. Poté poslouchám, jak o sobě vypráví.

Jen těžko skrývám překvapení. "Tak Hinge varas, jo? To bys nám jistě mohla prozradit pár drobností. Jak se proti Vám sakra dá bojovat? Je to pár dní, co jeden zástupce tvé rasy málem zmasakroval nás všechny. A nerada bych, aby se toto opakovalo. Proto bys nám třeba mohla prozradit, jak zvládáte ukrást moc svého nepřítele, jaká to má omezení a na co se máme připravit, až potkáme někoho dalšího, jako byl tenhlencten Samael Jeff.

Vím, že toho chci vědět nejspíš trošku moc, ale pokud nám to prozradíš, věřím, že už ani Ragnar nebude pochybovat o tvých čestných úmyslech."


Pak se také konečně rozmluví Victoria. "Dobrá Victorie, mě jsi víceméně přesvědčila. Respektive, myslím si, že Aribeth bys stejně nedokázala ohrozit. Nicméně na mě moc nezáleží, musíš přesvědčit Merysol, jen ta dokáže Aribeth přivolat. A jelikož jsem taky zvědavá, co pro Aribeth máš, nebudu do toho zatím zasahovat. Jsem si jistá, že to vidět můžeme, stejně nám to s nejvyšší pravděpodobností nic neřekne.

A také by mě zajímalo, co je s Riegalem a jak ses k němu dostala, přeci jen, měl by být pod Saldebaarovou ochranou. A pochybuji, že sis poradila se samotným Saldebaarem."


I Morkai něco málo prozradí. Balíček rovnou předá Káje, místo toho, aby mi ho ukázal, jak jsem požádala. Ta na mě ovšem kývne, že je v něm to, co tam být má. "Pro příště by se slušelo buď splnit, oč jsem žádala, nebo to alespoň odmítnout s tím, že to předáš rovnou Káje. Ale to už je fuk, na slušné vychování si tu stejně moc nepotrpíme.

A co bys chtěl probrat až potom? Pokud je to důležité, nemyslíš, že by to chtělo vybalit hned? Ale to už musíš posoudit ty."


Ragnarova nedůvěra mě moc nepřekvapuje, přesto s ním nesouhlasím. "Ragnare, já Coerii věřím. Vím, že Attylloe by neučil nikoho, kdo by nebyl na naší straně a na koho bychom se nemohli spolehnout. Jistě sám víš, že na lidi měl výborný odhad. A víc vědět nepotřebuji. Neotočím se zády k pomoci, když se nám nabízí."

Po těchto všech mých slovech zjišťuji, že má sklenice je opět prázdná. Dojdu tedy k soudku s medovinou a doplním. Kouknu na malý, sotva půllitrový džbánek vody. "To by mě zajímalo, proč nám dal tolik vody. Vždyť v tom prcaj žáby." Řeknu si tiše, spíš pro sebe, přesto to nejde přeslechnout. Poté si ubalím cigaretu, sednu do rohu a zapálím. "Dořešte si, co potřebujete, já jsem své už řekla. Jen prosím, zkuste to bez hádek, jsme přece všichni na stejné straně."

Coeria Iminae
29.11.2017
14:46:57
Podívám se na muže, který promluvil naposledy a zasměju se. " Vida, tak tohle je král. Těžko by někdo jiný vyseknul takovou poklonu."

" Mohla bych mluvit delší dobu, ale trochu jsem to shrnula. Pravda je, že jsem se vyskytovala mezi lidmi čas od času a proto jsem taky potkala Attylloa. V mém domově, který byl dost daleko od lidí, tam bych ho nepotkala. Učil mě téměř tři roky. Je to dost nebo málo? Hugha jsem nepoznala, já netušila kdo to je, dokud mi to sám neřekl. Neznám všechny lidi, to asi nikdo. On mě řekl, kde se nejspíš budete pohybovat. Chápu, že mi nevěříte, jsem na to zvyklá."

" Kdybys věděl, že ani já hned nevěřím každému, i když to třeba nedávám tak najevo jako ty. Moc stále ty lidi nechápu. Spíš bych čekala... to je jedno. Potřebuju si promluvit se Žirou a pak se případně rozhodnu, jestli s nimi tedy zůstanu nebo půjdu dál."

Když Morkai řekne, že potřebuje něco probrat později, přikývnu. Já taky.

Ragnar
29.11.2017
12:12:51
Alexander s Kájou odejdou a nedlouho poté se otevře portál. Dívám se na něj nedůvěřivě a poměrně ochotně nechám jít barbara jako prvního. Pokud je na druhé straně vše v pořádku, nic se nestane. Pokud však portál otevřel někdo jiný, příchod Anglina mu radost neudělá.

Projdu portálem a v mžiku jsem v nějaké stáji. Poslechnu si uvítací řeč hostinského a oči se mi malinko rozsvítí. “Hospoda. To znamená pivo, kořalka, jídlo, možná koupel a snad i postel. napadne mě hned, ale na další myšlenky už není čas. Marek nás vede kamsi dál, k lidem, kteří se k nám mají připojit. Otevřou se dveře a já strnu.

Žena s křídly si okamžitě získá moji pozornost. Zamračím se. Tohle jsem nečekal. Nadechnu se k otázce, ale to už promluví drobná žena. Upřu na ni pohled a v tu chvíli přestane vše kolem existovat. Sice jen na malý okamžik, ale přestane. “Viktorie?“ řeknu tiše a z mého hlasu zní velké překvapení. Na poklonu odpovím poklonou, jak se sluší a patří. Nálada se mi hned zlepší. A ještě o něco víc, když řekne, že dál půjde s námi.

“Mě říkají Ragnar.“ představím se.

Trochu mě zarazí, že Viktorie i Morkai mají dobrý důvod se k nám připojit, ale Coreia ne. Poslouchám co říká a vůbec se mi to nelíbí. Kladivo má sice pěkné, ale to je všechno. Podezřívavě se na ni zadívám. “Cvičil Tě Attylloe, říkáš. Ale mezi lidmi jsi krátce. Ale dost dlouho na to, aby jsi jen tak někudy někam jela a potkala Huga. Jaká náhoda.“ řeknu nedůvěřivě. “Podle čeho jsi ho poznala?“

Karolina
29.11.2017
1:06:37
Žira se do toho hned pustila a snaží se ty nové proklepnout. Zdá se, že ta okřídlená dívka, Coerie nebo tak nějak, se potkala s Attylloem. " To už musí být před delší dobou." Dostala zajímavý dotaz. Myslela jsem si, že v tom bude nějaký háček a taky, že ano. Usměju se, když to Žira potvrdí.

" Takže Victorie hledá Aribeth. Riegal?!!! Copak to bylo za prácičku?"

Podívám se s větším zájmem na Victorii. Pak si všimnu, že Merysol se na ni nedívá právě přívětivě. " No, ani se nedivím. Jenže jak znám Aribeth, nemusí se Merysol bát." Usměju se na ni a položím ji konejšivě ruku na rameno.

Ani mi nedošlo, že se ke slovu ještě nedostal Morkai, inkvizitor. Najednou jde přímo ke mě. " Snad jsi měla pravdu Žiro." Když řekne moje jméno jen přikývnu a pak si od něj vezmu balíček.

" Děkuji, ráda dostávám dárky, která žena je nedostává ráda, že?"

Usměji se na něj a pak ustoupím kousek stranou a nechám Morkaie, aby se seznamoval s ostatními. Opatrně nakouknu do balíčku a pak jej schovám do kapsičky u opasku. Když se střetne můj pohled se Žiřiným, přikývnu. Zásilka dorazila v pořádku.

Jakmile nám Marek donese jídlo, k tomu pivo i další pití, dojdu k němu.

" Neměl bys kávu a tabák? Došly mě zásoby."

Morkai
28.11.2017
22:28:05
Z venku uslyším kroky několika lidí. Najednou ucítím příval magie, kterej jsou slyšet ty kroky ,,To nejsou stráže. Teda možná jsou, ale přivedli si mága. Tak to pozná, kdo je to inkvizitor. "Přičemž si připravím luk, kterej si dám má kolena.

Nakonec je to Marek a skupina ke které se mám připojit. Když dorazí, tak začnou zpovídat Coerii a Victorii proč se chtějí připojit. Jen tak mezi řečí černoška řekne, že se mnou počítá a že jim mám ukázat ten balíček, co jsem dostal d Onyxe. Šáhnu do kapsy, zvednu se a dojdu k ženě, že které je nejvíce cítit magie. ,, Karolína hádám. Tohle vám posílá Mistr Onyx." Pak se otočím na černošku ,, Žira hádám. Theo se o Vás zmínil. Tak mně tu máte. Připraveného sloužit. Pak je tu ještě jedna věc, ale tu probereme asi až potom dobře ?"

Během mého mluvení se chytnou Victorie a jakási zrzka ohledně něčeho s Aribeth. Jen se usměju a počkám jak to dopadne.

Victoria
28.11.2017
19:16:28

Černošská bojovnice začne vyzvídat, odkud znám Aribeth a v zápětí mě začne vyslýchat ta zrzka.

No joooo, my jsme maminčin mazánek. Tak tebe si vychutnám.

"Najala si mě na práci. Nebudu tvrdit, že jsem vyjímečný mistr svého umění a řemesla, ale jsem velmi schopná. Aribeth potřebovala získat zpět něco, co bylo její. Našla jsem to u Saldebaarova pucfleka Rafala...ne...Ragala....ne...Riegal. Ano. Pardon, jména bezvýznamných žoků si nepamatuji."

Pak se podívám na Merysol. "Když bude Aribeth chtít, poví ti to sama. Do té doby..." naznačím gestem, že mám ústa na klíč a čekám, s čím kdo přijde. A zrzečka má hnout žluč, tu čeká krušná noc. Olíznu si slastně ret té představy, jak ji uvnitř mysli dusí má slova a zahřeje mě to víc, než alkohol.

Přesně jedna z věcí, proč jsem dobrá v tom, co dělám.

Merysol
28.11.2017
19:11:02

Kája se dostane do města, udělá portál a pak vše jde jen ráz na ráz. Opětuji pozdrav našemu uvítacímu výboru a usměji se na Káju. ”Máš můj obdiv. Ta voda muselo bbýt příšerné peklo.”

Marek, majitel hostince a náš hostitel nás vezme někam dolů do sklepa. Brzo se nám naskytne pohled na tři postavy. Dvě ženy a muž. Marek nám je představí a jedna z nich si neodpustí nějakou komedii s poklonou. A pak hned spustí o Aribeth a že ji mám dát vědět.

Prosím?! Kdo sakra jsi?”

Žira začne zjišťovat, co jsou ti tři zač, ale me spočine pohled na té Victorii. ”Co pro Aribeth máš?” zeptám se jí. Nelíbíš se mi. Ani trochu.

Coeria Iminae
28.11.2017
0:15:37
" Tak jo, zná ho dobře. Prima. Kája? Jo, aha ta blondýna. Proč to má potvrdit? Nejspíš se s ním taky zná, ale to je přeci mág. I když on umí snad všechno k čemu se postaví."

" Předně vám chci představit svého společníka." Usměju se a zvednu své kladivo, aby si ho mohli prohlédnout. " Seznamte se, moje kladivo. Je to báječný společník a bojovník. Myslím, že klidně můžu říct, že s ním umím docela slušně zacházet."

Opřu kladivo zase o zeď a jdu k jedné volnější stěně a mírně roztáhnu křídla. Přitom upřu zrak na jednu láhev na polici a z očí mi vyletí modré blesky. Usměju se.

" Možná chcete vědět, co jsem to za člověka. Musím říct, že nejsem tak úplně člověk. Moje rasa je nazývána Hinge varas, do vaší řeči se to dá přeložit jako zloděj duší a jsem spíš samotář. Mezi lidskou rasou jsem jen chvíli, moc se ještě v lidech nebo i jiných rasách nevyznám, ale učím se rychle. Pokud bude příležitost, můžeme si dát souboj, ale venku, tady asi ne, že."

Žira
27.11.2017
23:39:59
Koutky úst se mi zvednou do mírného úsměvu. "Tohle mi bohatě stačí. Vím, že tě učil Attylloe a vím, že by tě neučil, kdybys nestála za to. Takže pokud ostatní nebudou zásadně proti, já nemám nic proti tomu, aby ses k nám přidala. Myslím, že Kája může má slova jen potvrdit.

Stejně by se ale hodilo, abys nám o sobě něco málo řekla. Přeci jen, musíme o tobě něco vědět, když na tebe máme spoléhat v boji. A také bych ráda, aby sis pak se mnou zkusila zabojovat. Díky tomu budu mít mnohem lepší představu, kam tě v boji zařadit."

Coeria Iminae
27.11.2017
23:27:38
" Koukám, že je v rozpacích. Vida, to jsem nečekala."

Usměju se a chvilku mlčím, jako bych přemýšlela. Opak je pravdou, ale přeci to nevyhrknu hned, že jo.

" Teď přemýšlím, jestli ho opravdu znáš tak dobře. Protože na konci výcviku mi Attylloe nedal nic. Jen radu. Řekl mi, že správný bojovník si svou zbraň musí vybojovat. Takže, bohužel, nemám nic, co bych ti mohla ukázat jako důkaz."

Založím si ruce na prsou a čekám, co mi Žira odpoví. Důvěra nebo nedůvěra? Kdopak ví.

Žira
27.11.2017
23:19:43
Poslouchám Coeriino vyprávění a nevím, co si o tom mám myslet. "Že by mě Attylloe taky někdy pochválil? To se mi nezdá. Ale na druhou stranu.... Pokud by věděl, že jí to vytočí, to by se mi k němu už hodilo víc. Ale jak zjistit, jestli skutečně mluví pravdu? Attylloea zná každý... a mnoho lidí ví, že býval mým mistrem."

Po chvilce přemýšlení konečně promluvím. "Takže ty hledáš přímo mě, jo? Přemýšlím, jak si ověřit, že mluvíš pravdu. A napadá mě jediná věc. Řekni mi, na konci tvého výcviku ti Attylloe dal nějakou zbraň, jakou? Když jí uvidím, poznám, jestli je od Attylloea nebo ne." "Jiní by se červenali, na mě to těžko někdo uvidí, aspoň, že tak."

Coeria Iminae
27.11.2017
22:48:50
Najednou je slyšet, že do sklepa jde víc lidí.

" Tak jen pojďte vojáčkové, jakpak se budete líbit vašemu páníčkovi placatí?"

Položím ruku na svoje kladivo a čekám, až sem vtrhnou stráže. Jenže pak koukám, jako blázen. Ve dveřích je hostinský a za ním... aha už ji vidím. Pustím kladivo a opřu se o zeď. " Teď to začne, výslech." Trochu mi zacukají koutky. Prohlížím si je a srovnávám s tím, co jsem se dozvěděla.

" Tak vida, Morkaie čekali, Victorii se hned uvěřilo a na mě je vysvětlování. Tak jo, jdeme na to holka, snad ti uvěří, no a když ne, půjdu zase o dům dál."

Počkám chvíli, až pak teprve začnu mluvit.

" Zdravím vás. Jak už jste zjistili, jsem Coeria. Proč vás hledám? No, nemám žádný důležitý úkol ani mě nikdo neposílá. Já to vezmu trochu ze široka. Jednou jsem se setkala s jedním starým, mrzutým chlapem a vyklubal se z něj výborný mistr. Učila jsem se u něj bojovat. Jmenoval se Attylloe, možná ho někteří budete znát a možná ne.

No, a pořád jsem slyšela jen: měl jsem jednu výbornou žačku, to se budeš muset hodně učit, aby ses jí vyrovnala. A pak už to bylo každou chvíli... tohle by Žira zvládla levou rukou... Žira by si hravě poradila... koukni se, takhle musíš, Žira to ovládá mistrně ... Žira, Žira, Žira. Tenkrát mě to tak strašně vytáčelo, že jsem si řekla, že ji jednoho dne chci najít, abych ji poznala, jestli je opravdu tak dobrá nebo Attylloe tak trochu přeháněl. No a to je všechno.

Nevěděla jsem kde hledat, jela jsem nejdřív nazdař bůh. Potkala jsem Hugha a ten mě trochu nasměroval. A po cestě jsem narazila na muže v nesnázích. No a tak, trochu dobrodružství mezi tím i pak. A teď jsem tady."


Celou dobu si je ještě prohlížím, abych si je zapamatovala. Nakonec se pohledem zastavím u ní, u velké bojovnice, Žiry.

Žira
27.11.2017
21:56:28
Když mi zmizí hůl z ruky, nemám již důvod čekat dál. Vezmu dva zbývající koně za uzdu, otočím toho svého a zamířím zpět do tábora.

Moc dlouho to netrvá a otevře se Kájin portál. "Anglino, projdi prosím první." Říkám barbarovi. "Možná jsem paranoidní, ale jeden nikdy neví. Ať první ránu schytá radši Anglino, než třeba Alzan." Počkám, až všichni projdou, já procházím jako poslední.

Objevili jsme se ve stájích. "Těší mě, Marku. Jsem Žira. Asi něco jako velitelka. Moc ti děkujeme za tvojí pomoc." Řeknu a pak již vyrazím za hostinským. Ten nás zavede k sobě do hospody a následně do sklepa, kde se konečně dočkáme.

Důkladně si každého změřím pohledem. "Ahoj. Jsem Žira. Nechci vypadat nedůvěřivě, ale musím se zeptat na nějaké drobnosti. S Morkaiem počítám, že se k nám má připojit. Ale nejprve mi ukaž, co přinášíš pro Karolínu, prosím.

Victoria vysvětlila, proč nás vyhledala a myslím, že pokud to bude v Merysoliných silách, její prosbě rády vyhoví. Jen mi prosím řekni, odkud Aribeth znáš.

A nakonec ty, Coerie. O tobě nevím vůbec nic. Takže nemám nejmenší tušení, co po nás chceš, proč jsi nás vyhledala ani jak jsi nás našla. A toto by mě celkem zajímalo, do té doby se asi nemohu ptát na nic jiného."


Poté, co se zeptám na vše, co jsem prozatím potřebovala, sednu si, vezmu jednu ze sklenic a naliji si medovinu. V jedné ruce držím sklenici, v druhé pochvu s mojí dýkou, abych si na ní neseděla a hlavně abych byla připravena bránit se případnému útoku.

Victoria
27.11.2017
20:02:47

Opřená o zeď disktuji s Morkaiem a Coeriou, když nám debatu přeruší hluk. Někdo jde. Hlavu natočím tak, abych na příchozího viděla. Ne, je jich víc. Snad ne stráže... Ve dveřích se nakonec ukáže Marek a táhne s sebou nějakou skupinu. Zaujatě si je prohlédnu, je to různorodě složená parta, jak vořech z města. A vida... Pohledem se na chvilku zastavím u...jednoho z mužů.

"Nevěřila bych, že se my dva ještě někdy potkáme..." vydechnu a v mém hlase je znát překvapení. Ale víc toho na sobě znát nedám. Pak vyseknu poklonu jak na královském dvoře. "Poklona hodná jeho veličenstva." řeknu zase bez náznaku větších emocí.

Hned na to se podívám na ostatní. " I vás zdravím. Jak řekl Marek, já jsem Viktoria. Dělala jsem nějakou práci pro Aribeth a vy, nebo spíš ta zrzka, mi máte pomoci Aribeth předat zprávu. Že mám co chtěla a čekám na někoho, kdo si pro to přijde. Do té doby..." přejedu vás pohledem jednoho po druhém "...mám být s vámi. To je asi vše, co potřebujete vědět."

Dál už mlčím až do doby, než se objeví Marek s jídlem. Na jídlo ale nemám chuť. Překvapila mě přítomnost starého známého s nějak mi to vzalo chuť do čehokoliv. Kromě alkoholu.

"Marku, mohu mít prosbu? Sháním koně. Potřebuji, jestli bys mi nějakého nedal nebo jestli nemáš na nějakého...tip...však chápeš, ne?"

Karolina
27.11.2017
19:39:19
Už to vypadá, že snad měli pravdu, ti pochybovači, když už jsme u cíle. Zkřehlýma rukama se chytím lana a držím se vší silou. Konečně jsme venku z vody. Rychle, i když o rychlosti se moc mluvit nedá, se postavím.

" Děkuji. Převléknu se pak do svých věcí. Snad nebude vadit, že ta deka se namočí. Hned půjde, jen... moment."

Udělám krok stranou a natáhnu ruku do směru, odkud jsme se sem dostali. Během chvilky mám v ruce svou hůl. Spokojeně pokývám hlavou, zabalím se do deky a jdu za oběma muži. Ve stáji vytvořím portál a teprve za posledním ho zavřu. Jsem ráda, že to vyšlo a už se těším do tepla.

Ze svých sedlových brašen vylovím černé kalhoty a blankytně modrou halenu. Rychle se převléknu a nechám si pověsit mokré oblečení. Pak už jdu rychle do hostince a přivlastním si jeden hrnek plný horkého, voňavého čaje. Upiju dřív, než se vydáme do sklepa. Jsem docela zvědavá na ty tři, i když vím, že si musím dát pozor. Na inkvizitora určitě, přesto, že vím... Jenže jedna nikdy neví, že jo.

První, kdo přivolá mou pozornost je ta bojovnice. Vypadá, že si s našimi bojovníky nezadá. Kouknu na Anglina a usměju se. "Ta se mu bude zamlouvat, její impozantní postava a mohutná křídla." Drobná dívka, která stojí kousek od ní, vypadá vedle ní ještě drobnější. " Kterápak asi hledá Aribeth?" Teprve nakonec si prohlížím Morkaie, s trochou nedůvěry. " Vypadá spíš jako pirát, než jako inkvizitor."

Kouknu na Žiru, jestli se ujme slova, ale nakonec mi to nedá a řeknu:

" Ahoj, mě říkají Karolína nebo, a to častěji, Kája."

Usměju se a sednu si. Trochu se mi třesou svaly, které se snaží rozehřát. Když hostinský donese pití a jídlo, je jasné, nebo spíš já očekávám, že se u jídla víc poznáme a taky něco dozvíme.


Pán Jeskyně
27.11.2017
18:47:21
Karolína a Alexander


Vstupujete do ledové vody, svaly se Vám stáhnou zimou, začínáte dostávat křeče. Rychle se snažíte rozhýbat se až se Vám nakonec podaří doplavat do přístavu a nenápadně proplout k vyústění řeky do moře. Tam na Vás již čeká konec lana a jakmile se ho chytnete, někdo Vás vytáhne proti proudu řeky zhruba deset sáhů. Tam se vydrápete na břeh, kde již na Vás čeká postarší pán, který Vám pomáhá ven. "Rychle svlékněte to mokré oblečení, tady pro Vás mám nějaké deky, do kterých se zabalíte. Už se pro Vás vaří čaj."

Kája ještě natáhne ruku, ve které jí přistane její hůl. Poté následujete hostinského Marka do stáje u něj doma, tam otevře portál a všichni mohou projít. Poté si s radostí dáte horký čaj.

***********************************************************

Všichni


Když Žiře zmizne z ruky Kájina hůl, otočí koně zamíří zpět do tábora. Během chviličky se otevře portál a vy můžete projít. Octnete se v prostorné stáji. Čeká tam na Vás Kája, Alexander a jeden starší muž s úsměvem na rtech. "Zdravím Vás. Mé jméno je Marek, jsem hostinským v hostinci Líné prase. Jsem syn Hugha a rád vám pomohu ukrýt se, dokud budete potřebovat zůstat ve městě."

Jakmile si ustájíte koně, Marek Vás zavede do své hospody. Je to jen za rohem, takže celkem v pohodě projdete aniž byste potkali jediného strážného. Po cestě Vám ještě hostinský opakuje, co jste slyšeli od Alexandera. "" Ve sklepě pro Vás mám tři lidi, kteří Vás hledají. Tak Vás první ze všeho představím. Už na Vás čekají pěkně dlouho. Pokud přímo neprotestujete, co nejrychleji Vás zavede přímo do sklepa, kde již sedí a čekají tři lidé.

Lidé je trošku silné slovo. Jedna žena vypadá jako statná válečnice s obrovským kladivem a na zádech má dvě obrovská křídla. Druhá žena je celkem drobná a její pohled prozrazuje, že není radno si s ní zahrávat. A poslední je muž s páskou přes jedno oko s velkým kloboukem a se dvěma scimitary u pasu. Vypadá jak nepovedená parodie na piráta.

"Dovolte, abych Vám představil Morkaie, Coerii a Victorii. Nyní mě omluvte, odejdu do hospody. Za chvilku Vám ještě donesu něco k jídlu." Říká Marek a odchází. Za chvilku se skutečně vrátí a nese obrovské hromady různého jídla. Také přitáhne sud piva, druhý sud medoviny a malý džbánek vody.

Merysol
27.11.2017
18:08:03

Alex se vrátí. S ím, že na náv ve mstě někdo čeká. Lépe řečeno tři cizinci. A jeden se shání po Aribeth. Druzí dva prý zabili stržáné.

Trochu se udiveně na Alexe podívám, ale nic neříkám. Když domluví, tak se s nejistotu v hlase zeptám... "A nic víc nevíš? Ohledně té...těch tří?"

Nervózně přešlápnu. Kdo to sakra je?

Alex má i plán, jak nás dostat do města. Jen kvýnu a podívám se na Káju, která se k němu staví odhodlaně. "Hlavně se opatruj, Kájo." dodám starostlivě ke kamarádce a sednu si. Čeká mě nepříjemné čekání...
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.