abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Pán Jeskyně
15.4.2015
1:00:25
Hostinský Paul se zamyslí, upřeně hledí na Obscurta a zdá se, že usilovně přemýšlí. "Tak mladý pane, já vám tedy nevím. Je mi líto, ale nic z toho, co jste vyjmenoval nemám. Nejpodobnější tomu bude nejspíše medovina. Tahle je pravá trpasličí, rodina mého otce ji vaří již po mnoho generací. No, my jsme celkově alkoholická rodinka, z matčiny strany máme zase výborné elfí víno z lesních plodů. Nicméně, to nyní asi není to, co chcete. Ale ta medovina, ta určitě nemá těch vašich 15 voltů. Má něco kolem 30-35. Tak může být?"

Pak se otočí na Žiru. "Ty si dáš rum, že žiro?" Po odkývání se otočí na zbytek. "A co pro vás panstvo? Pro dámu také medovinu? A pro pány rum? Nebo snad turovu moč? Co myslíte, snesete to pánové?" Usměje se, počká na vaše reakce a vrací se zpět za bar, aby vám vyhověl.

Je sice velmi ochotný, ale kouzelník to stále ještě není, aby si vyčaroval vše, co si poručíte...

Obscurtis
15.4.2015
0:17:38
"Milá ženská... Zvláštní barva, ale to si asi říká i o mně. Vypadá ale nějak zdeptaně, měla by se rozveselit."

"Žiro! Těší mě. Když ne slabší, pak tedy silnější! Hostinský? Nalij každému u stolu pití dle libosti na mě. Já si dám vínovici, máte? Ale ne víc než 15 voltů, pane! Víte co to jsou volty? U nás se tomu tak říká. Nemáte-li vínovici, beru něco s višňovým odérem - jak ale říkám, bacha na volty. A Žiro, nabídku dnes musím odmítnout - nevydržím mnoho a jeden je na mě víc než dost. Rád ovšem přijmu Tvoji nabídku na příštím sezení. Určitě to dneškem nekončí - tedy pokud toho do mě nenalijete moc, to už bych dneska skončil. Hahahahaaa."

"Snad mě nebudou přemlouvat a pochopí, že moc nevydržím. Co nemám ve výdrži, mám já v hlavě a hbitosti. Co si o nich myslet?"

Každého zvlášť si důkladně prohlédnu a zjistím co nejvíce informací - vše nenápadně. Zkoumám vše od vzhledu, přes rozum až po pachy. Zjišťuji hlavně, s kým si budu rozumět a s kým ne. Přeci jen s nimi asi nějaký ten pátek strávím.... Možná...

Žira
15.4.2015
0:16:01
Když Karolína mluví k Zar´farrovi a Nysilovi, už se neudržím a vyprsknu smíchy. "Ta holka se fakt nezdá, ta má tu hubu opravdu prořízlou. Tak to má bejt."

Potom, když mi odpovídá, mírně k ní nakloním hlavu a říkám: "Tak jsem hloupější, to je stejně asi vidět na první pohled."

"To snad nikoho ani nenapadlo, že bych mohla být chytřejší, než tahle bystrá holčina. Myslím, že chytřejšího člověka jsem ještě nepotkala. Každopádně, já nikomu nechci zůstat dlužná. Ještě, že je rozumná a nenutí mě nechat se pozvat. Musela bych na to myslet, dokud bych jí nepozvala zase já."

Z toku myšlenek mě přeruší, že mě někdo zdraví.

Podívám se na nově příchozího. Chvilku koukám, kdo to na mě mluví a nikoho nevidím. Poté sklopím zrak a vidím malého zeleného.... nejspíš trpaslíka? Nejsem si jistá, co je to za rasu, to ovšem neznamená, že mě to vyvede z míry. Usměji se na něj a oplatím pozdrav.

"Ahoj Obscurte, Já jsem Žira, velice mě těší. Tu rundu beru. A na další zvu zase já. Už jsi viděl Achillona jo? Co na něj říkáš? Dej si na něj pozor, ten trollí chrchel nesnáší kohokoliv, kdo má jinou barvu, než tu jejich stupidní růžovou, či co to je. Jé, promiňte Kájo, Nysilo a Anglino. Ta barva je úchylná jen u něj. Jo.... a promiň Zar´farro, to byl jen řečnický obrat."

"Sakra, tohle jsem nechtěla, snad jsem je neurazila. Nechtěla bych si znepřátelit tuhle společnost." Už zase bych nejspíše zrudla až na pr.... však víte kde... Jen, kdyby to bylo vidět...

"Pro mě rozhodně ne nic slabšího, po tom bolí ráno hlava. A navíc, aby se člověk opil, musí toho vypít moc. To je drahé."

"Snad nevypadám, jako ochlasta. Ale jak má člověk jinak zapomenout? Doufám, že jim to nevadí."

Obscurtis
14.4.2015
23:13:55
"Dobrý den pane Onyxi a děkuji Vám za informace. Proč tam nejste i vy?" zeptám se šibalsky a ani nečekám na odpověď.

"Tady jsou opravdu zvláštní lidé... A nejen lidé. Třeba o to lépe zapadnu..."

Z kasáren rovnou zamířím do knajpy zvané U tygra. Skupinku, jež hledám, snad ani přehlédnout nešlo. Ihned k nim zamířím a už z dálky jim mávám.

"Tváří se překvapeně a vyděšeně, co to k nim jde za zrůdu - to se mi líbí :-D - nasadím svůj úchylný přátelský výraz, knoflíčky si rozepnu a budu drsně roztomilý!" Své myšlenky i uskutečním.

Zdravím vás, přátelé! Mnohé jsem o vás slyšel od našeho velícího důstojníka... Ale kde tomu je konec? Proč nepopíjí se svými muži, respektive ženami?

Jsem to ale nezdvořák! Ani jsem se nepředstavil! Mé ctěné jméno je Obscurtis a jsem novým členem vaší skupiny! Přizvete mě ke stolu? V našich krajích je zvykem, že nově příchozí platí další rundu kořalky, ale pro ženy nabízím i slabší pití, v případě zájmu!"


"Vypadají mile, ale asi jsem na ně docela moc vlezlý. Zvyknou si a aspoň mě nebudou podezřívat jako všichni ostatní... jednou. Hm, zvu na kořalu a sám alkoholu moc nehovím. Ze zdvořilostních důvodů si ale jednu samozřejmě dám! I ty neřesti..."

Karolina
14.4.2015
9:22:09
Podívám se vzhůru do Angova obličeje a usměju se.
" Zámožná? No, trochu peněz mám, určitě dost na to, abych zaplatila svým přátelům večeři.Doufám, že mi nebudeš vykat, ale tykat. Jsem stejný rekrut jako ty i když asi nebudu tak platná armádě jako ty."

Jenže ještě těsně přede dveřmi se na Žiru obrátí ti dva noví a zdá se, že je poslal velitel za námi. Jak se zdá, tomu chlapovi nechybí drzost. Otočím se na něj, usměju se a poznamenám:

" Vážený příteli, já mám zase ráda šperky, máte na to dostatek peněz?"
Zazní to pěkně ironicky a pak už vejdu dovnitř. Žira je tu jako doma, hned je jí všude plno. Já dojdu ke stolu, usadím se naproti ní a zazubím se.

" Tak jo, nebudu se hádat. U nás se říká, hloupý ten kdo nabízí a hloupější, kdo nebere. Bez urážky. "

Konečně snad jsme se všichni rozmístili kolem stolu a přišel hostinský. Když si Žira objedná, tak se ozvu taky.

" Prosila bych pokud máte nějaké maso, třeba pečené a chleba nebo brambory k tomu. Pokud máte, tak všem, co tu jsou kromě Žiry a mě, přineste prosím dvojitou porci a pak každému z nás korbel piva. Žira už si objednala a já bych si dala hustou polívku, kdyby byla a k ní krajíc chleba. Pokud není, tak si dám co je, nejsem vybíravá, ale menší porci.Tady máte zálohu."

Vylovím tři zlaťáky a vtisknu je hostinskému do dlaně. Pokud nebude mít pečené maso, domluvím dvojitou porci guláše pro všechny, ale na kentaura se raději nekouknu, aby si nemyslel, že to je nějaký naschvál.
" Tohle nebude jednoduché, ach jo."

Pak se otočím na ty dva nové, co se k nám přidali.
" Já jsem Karolína, ale všeobecně se mi říká Kája. Pokud máme být ve stejné skupině, bylo by dobré, kdybyste se nám taky představili. Myslím všem, kteří vás venku neslyšeli a hlavně bych prosila, nějaké srozumitelné jméno, abychom si ho všichni zapamatovali."

Pak se zase trochu stydlivě stáhnu do své ulity a s tvářemi zrudlými tím rádoby sebevědomým povídáním, se rozhlížím po lokále. Nejde přehlédnout krásnou elfku za výčepem.
" Krásná, slyšela jsem, že elfky nestárnou a pokud je to Paulova matka, tak to jen dokazuje. Kdoví jak to dělají? Ah, to by bylo zajímavé, žít tak dlouho jako oni a být stále mladá a krásná..."
Zasním se trochu při čekání na pořádné jídlo.

Pán Jeskyně
14.4.2015
0:28:40
Hospoda U Tygra je útulné místo. Na štítu nad vchodem je vyobrazen, jak jinak, než tygr. Je to velký, kamenný barák s doškovou střechou, čerstvou omítkou a kvalitními okenicemi.

Když vlezete dovnitř, můžete vidět velkou místnost. Naproti vchodu je dlouhý bar, po místnosti je několik stolů. Některé velké, až třeba pro 15 lidí, jiné jsou malé a kruhové, sotva pro tři. Po zdech po různu visí obrazy. Na mnoha z nich jsou vyobrazeny šelmy jako jsou lvi, tygři, gepardi atd. Také tam čas od času visí nějaká ta kožešina takovéto zvěře.

Ve velkém krbu na pravé straně příjemně plápolají plameny. Po levé straně, za barem jsou dveře vedoucí nejspíš do kuchyně. Další dveře po levé straně jsou otevřené a za nimi jsou vidět schody nahoru, nejspíš vedou do příbytku majitele a jeho rodiny.

Paul, kříženec trpaslíka a elfa, který vás obsluhuje zde není jediný z personálu. Za barem stojí krásná vysoká elfka, které z očí koukají životní zkušenosti. Trošku to nesedí dohromady k její naprosto hladké pleti a dokonalé postavě. Je docela dost možné, že je to Paulova matka, ač je jasné, že Paul je už také zkušený čtyřicátník.

Personál se zdá velmi příjemný a je vidět, že Žira zde tráví mnoho času.

Žira
13.4.2015
23:57:50
Když nás dohnali dva exoti, zastavím se. "Zdravím, jo, já jsem Žira." Odpovím a pokusím se o úsměv. Je na mě vidět nervozita, jakou mí společníci zatím nepoznali.

"Sakra, já věděla, že to přijde. Další člověk. A snaží se chovat přátelsky. To je nebezpečné. Násilí je upřímné, ale od těchto usměvyvých lidí člověk neví, co čekat. Zdá se, jako pohodář, ale kdo ví. Ostatní jsou super. Anglino je jasnej, ten říká, co si myslí. Gromash je ork, ti jsou divoký národ, ale čest, tu oni mají. Kentauři jsou prý vznešení, navíc, kůň mě aspoň nemůže obtěžovat. Snad teda. Ale lidi, z těch jde největší strach. Teda samozřejmě z mužů. Kája se zdá fajn. A je dobře, že si jí Anglino takhle vyhlídl, je sice chytrá, ale to vždy nestačí. Jen dobře, že má k dispozici nějaký meč i s takhle namakanou rukou. A hele, taky je tu troll, ti jsou fajn a prej jsou docela chytří."

I přes tyto myšlenky oběma podám ruku a pevně stisknu. Na trolla se mírně usměju, na člověka se o úsměv pokusím, ale v očích se mi leskne můj strach.

Když konečně zapadne do hospody, najdeme volný stůl a posadíme se. "Nazdar paule, já si dám jedno pivečko a taky by se hodilo něco ostřejšího. Jo a ještě tvůj pověstnej koňskej gulášek." Říkám chlápkovi, který přiběhl k nám abychom si objednali. Jedná se nejspíš o křížence elfa a trpaslíka, což ještě nikdy nikdo z nás neviděl. Samozřejmě, kromě Paula, kterého znám již od svého prvního dne, zde v Questaquace.

Pak se ještě zamyslím a vzpomenu si, že jsem opomněla jednu věc. Otočím se na Karolínu a říkám: "Za mě rozhodně platit nebudeš, jsou tu lidi, co nemaj peníze, já jich ještě pár mám. Radši pozvi je, já ti na to navíc klidně přispěju. Pokud budeš chtít. Každopádně, co je důležitý, Já toho umím vypít a sníst hodně, to by ses buď pěkně prohla, nebo bych se já musela omezovat. Ani jedno nechci, takže si vše zaplatím sama a basta."

S těmito slovy se upřeně kouknu Karolíně do očí a dám jí jasně najevo, že o tom dál nehodlám diskutovat.
"Doufám, že jsem jí moc neurazila. Ale myslím, že by jí mnohem víc vadilo platit pak můj účet. Snad se nebude moc zlobit, to bych nerada."

Anglino
13.4.2015
22:57:04
Než jsme stačili vstoupit do hostince dohnaly nás dvě rozdílné postavy člověk a Troll. ten člověk se ujal slova a představil nám je.

"Na můj vkus moc ukecaný a jak slyšel o tom že moje malá zachránkyně platí útratu, tak se hned k ní lísá. Nelíbí se mi to. Snad kvůli tomu, že mám strach, aby si zní někdo neudělal kavku. Nebo žárlím na to, že neumím tak květnatě hovořit, abych jí vyjádřil své city. Mé studené srdce barbara pocítilo doposud nepopsaný cit. Jestli jí ten lidský tvor ublíží tak ať se bojí pomsty barbara."

Promluvím ke Karolíně.

"Je načase jít využít tak štědré nabídky. Nevěděl jsem, že jsi tak zámožná paní. Co vás dovedlo mezi nás."

Jakmile se začne Nysilo věnovat Žiře a zmíní, že ho za námi poslal kapitán. Je mi jasné jak bude vypadat naše grupa.

"Dost nesourodá sebranka, ale v boji to může být výhoda. Každý vyniká v jiném stylu boje a pokud budeme držet pohromadě, budeme noční můrou nepřátel."

Snažím se drsně vecpat svou svalnatou postavu mezi Karolinku a toho člověka než vstoupíme do lokálu. Nemotorně se snažím, aby to vypadalo, že se snažím ji chránit.

"Doufám, že to tomu floutkovi dojde. Tohle je moje chráněnkyně a můj idol."

Hned jak vstoupíme tak se zastavím a sleduji zda nehrozí nebezpečí. Spíš to vypadá, že je děsíme my. Počkám kam nás nasměruje Žira. Já na takové prostředí nejsem zvyklý.




Nysilo z Nortree
13.4.2015
20:12:11
Zar´farro, Nysilo

"Už jdu Zar´farro . Vyslovil jsem to správně? Okusil jsem částečně elfský jazyk, takže mi nedělá problémy vyslovit tvé jméno, ale většině lidem asi ano... Popřemýšlím o nějaké jednoduší verzi tvého jména."

Odcházíme s pokoje směrem ven s kasáren. Po cestě ven nás zastaví statný barbar.

"Dobrý večer kapitáne. Máte namysli toho milého člověka vždy ve skvělé náladě? Ano, je v pokoji. Nysilo jméno mé a tohle je můj přítel...ehm... "Zarro" zrovna jsme na cestě do nějakého místního hostince, kde dobře vaří. Mohl by jste nám nějaký doporučit?"

....................

"Děkuji za cenné informace. Přeji hezký večer kapitáne."

Když jsme vyšli z kasáren ještě jsem se zeptal jednoho místního na cestu...

"Zarro... vyhovuje ti to jméno? Původně jsem ti chtěl říkat "Zafaro" ale Zarro mi přišlo takový... zvučnější..."


před hostincem

Když jsme se blížili k hostinci, viděli jsme skupinu dle kapitánova popisu.

"troll, ork, kentaur... pěkná skupinka... doufejme že tu nebude panovat rasova nenavist..."

Když jsme se blížili ke v chodu, tak Zarro zrychlil tempo... asi chtěl družinu stihnout ještě venku, ale když jsem nereagoval, tak si to rozmyslel a srovnal krok zpátky semnou.
Když už jsem byly asi 10 sáhu od vchodu. Zrovna jsem slyšel jak ta krásna blonďatá slečna říká že večeři dmes zaplatí...

"A máte dost peněz spanilá slečno? Mám dnes opravdu velký hlad." A hezky se na ní usmál.

Na její reakci jsem nečekal a odvrátil svůj pohled na černošku.

"Vy musíte být Žira. Kapitán Theodor že vás tu najdeme. Jsme zbytek vaší družiny. Jmenuji se Nysilo a tohle je Zar´farro. Nepůjdem dovnitř? Nelhal jsem když jsem říkal že mám hlad." a znovu se přátelsky usmál

Zar´farro
13.4.2015
12:26:14
Celou cestu k hospodě u Tygra přemýšlím, co asi budu v hospodě dělat. Avšak i tak se snažím, aby mé pochyby na mě nebyly znát.

"Vždyť jednu kapsu mám prázdnou a druhou děravou, finančně jsem zbankrotoval již týden nazpátek a teď u sebe nemám ani měďák. No co já v tý hospodě budu dělat?"

Když už jsem měl hospodu co by kamenem dohodil, všiml jsem si skupiny exotů, která se blíží ke stejnému vchodu jako já s Nysilem.

"To by byla skupina, kde bych tolik nevyčníval. No dobře asi bych se mezi nimi neztratil, ale i tak je to lepší než můj aktuální stav."

Přidal jsem do kroku, abych skupinu stihl dříve než vleze do dveří hospody. A v tu chvíli jsem zaslechl. " Poslyšte, večeři zaplatím pro všechny já. Nechci nic slyšet, prostě to tak bude, jasný?"

" Sakra měl jsem být rychlejší."

Nazpět srovnám krok s Nysilem a spolu s ním zamířím ke dveřím putiky u Tygra.

Karolina
12.4.2015
23:08:46
Usměji se na Anga a nejspíš bych ještě něco řekla, když kentaur začne mluvit se Žirou. Pak se otočí na mě.

" Jmenuje se Gelu a říkají mu Gelu? To si jako dělá srandu ze mě? To snad... co? Cože? COŽE?!?! Oni... oni unášejí..."

Vyděšeně udělám dva kroky tak, abych ustoupila stranou a byla poblíž Anga. On pokračuje v řeči a tak se nakonec odhodlám odpovědět.

" Já... já tady jsem nová, ode dneška," polknu naprázdno, " No, děkuju, už je po chuti. Ono to vlastně nestálo za nic. Proto jdeme do hospody, jdeš taky viď. Tak Žiro, kudy?"

Celá rudá a nesvá, stále ještě trochu otřesená z toho všeho, co se tady stalo. Sem tam náš odchod komentuje někdo z osazenstva jídelny, ale rozruch už utichnul. Tak tedy k Tygrovi, říkala. Mě je to jedno, hlavně už pryč odsud. Kouknu se plaše po svých společnících. Na jedné straně kentaur, na druhé barbar a vepředu černoška s orkem. A mezi nimi já, kdyby mi to někdo včera řekl, myslela bych si, že se zbláznil.

Po cestě si říkám, že bych si asi byla jistější, kdybych byla oblečena do jiných kalhot než jsou přiléhavé kamaše, aspoň, že tunika je dostatečně dlouhá a zakrývá mi boky. Vlasy, které rozpuštěné lemují moji tvář, pro mě dost nezvykle, se mi určitě dodávají vzezření nějaké křehotinky. Možná se budou ještě divit, ale uvidíme.

Mlčky jsem se, uprostřed party, dostala až před hostinec. Pak uslyším nějaký hovor a všimnu si dvou postav. Ten jeden je... proboha snad to je troll? Musím se štípnout, jestli nespím. " Au!! Tak nespím!" Koho ještě uvidím? A vedle něj, nevěřím vlastním očím, člověk. Konečně někdo normální. Jakmile mi to probleskne hlavou, okamžitě zrudnu až po kořínky vlasů.
" Já vím, že jsou všichni normální, ale já myslela jako že člověk, že ten chlap je člověk. Už potřebuju panáka a asi bych mohla zkusit tu... cigaret. Jestli bude něco jemnějšího. Žira bude beztak mít nějakou silnou, hihihi"

Než vejdeme, Žira přibrzdí a tak toho využiju.
" Poslyšte, večeři zaplatím pro všechny já. Nechci nic slyšet, prostě to tak bude, jasný?"
Říkám to tak rozhodně, že je jasné, že to tak prostě udělám. Pak už vejdu za Žirou dovnitř...

Gelu
12.4.2015
22:16:46
Žira:

"Žena a ještě k tomu s tmavou barvou pleti, to se v těchto končinách nevídá úplně každý den. Vcelku by mne zajímalo, jestli celá armáda je složena takto spletitě. Možná tu přeci jen nebudu tak moc velkou pěstí na oko."

"Asi si přeci jen počkám na trošku lepší podnik, alespoň ten první večer by si přeci jen zasloužil nějak oslavit! Děkuji za místo, ale stejně asi za chvilku půjdete někam dál. Mohu se k vám připojit? Mimochodem já se jmenuji Gelu."

Na pozdrav podávám ruku podle lidských zvyků.

"Doufám, že ten stisk nebyl příliš silný."

Karolina:

"Úžas v očích té maličké je zajímavý.S krvelačnými a vyděšenými pohledy se setkávám normálně, ale ta...Karolína vypadá spíše roztomile, možná trošku jako dítě. Možná by se s ní snad dalo i vycházet."

"Děkuji, pokusím se cestou nic nezničit. Já jsem Gelu, ale říkají mi....no taky Gelu. Nemusíš se mne bát, mohu tě ujistit že ty báchorky o unášení žen kentaury a jejich páření s koňmi skutečně nejsou pravdivé. Nebezpečí hrozí snad jen pokud ti šlápnu na nohu, ale to se snad nestane."

"Doufám že jsem ji nevyděsil ještě víc. Jsem z toho tady ještě stále dost nervózní. Jak ale vidím rychlost, se kterou se Kája futruje, myslím že je na tom snad i hůře než já."

"Jak dlouho tady vlastně jsi, netipoval bych si tě jako rekrutku armády, i když jsem asi poslední kdo by tu měl mít jakékoliv předsudky. Mimochodem dobrou chuť."

Anglino, Grommash:

Přátelsky se pousměji a sleduji zbytek této prazvláštní skupiny. Jakmile se vyráží, přidávám se k ostatním (předpokládám přijetí). Cestou zkoumám zbytek družiny a přemýšlím, jak asi správně začít rozhovor.

"Pevně věřím, že s trochou piva se budou kontakty navazovat o dost snáz. Překvapuje mne, jak rychle my místní nápoje přišli k chuti, víno z lesních plodů má sice své kouzlo, ale zrovna tato změna mi rozhodně nebude vadit."

"Hostinec u Tygra, to nezní vážně zle. Doporučíte mi tam něco chutného ?"




Pán Jeskyně
12.4.2015
21:33:21
Zar´farro, Nysilo

Zvedáte se a odcházíte. Po cestě od pokoje míjíte statného barbara, který vás zastaví a ptá se. "Zdravím, vy jste určitě z Achillonova týmu, že? Já jsem Kapitán Theodor. Je Achillon na pokoji? A kampak máte namířeno?"

Když z vás dostane nějaké ty odpovědi, říká: "Dobře, já za ním teď musím jít. Vám bych doporučoval hospodu u Tygra, vsadím se, že tam šel zbytek vašeho pokoje, aspoň vám vysvětlej pár věcí. A je jistota, že se tam Achillon neukáže, má tam zákaz vsutupu." Při poslední větě se mírně zašklebí, což měl nejspíš být úsměv.

"Jak znám Žiru, určitě tam ostatní už zavedla. Dívejte se po Černošce s mečem, přerostlym barbarovi, oranžovym orkovi a ještě je tam někdo.. myslím že jich je 5. Neob 4? Já už nevim..."

Tak razíte dál, dolů. Hospoda u tygra je nejblíže a navíc vám ji doporučoval Theodor, zdá se, že je to ta nejrozumnější možnost.

Ještě před vchodem potkáváte Zvláštní skupinu. Je v ní černoška, také je tam Oranžový ork a přerostlý barbar taktéž. Ale na první pohled to není to nejzvláštnější. Celé této skvadře vévodí majestátný hřebec, který má místo koňského krku a hlavy lidské tělo. Už jste o něm jistě slyšeli, je to Kentaur. Dále je tam ještě drobná dívenka s blonďatou hřívou na hlavě.

Zdá se, že se chystají dovnitř.

Žira
12.4.2015
21:32:28
Kája, Anglino, Gromash, Gelu, Žira

Podivuji se, že jsou ochotni mě poslouchat, to se běžně nestává. "Tak jdem. U Tygra není sice zájezdní hostinec, ale jídlo je tam dobré a levné. Nějaká ta flákota masa se tam sežene."

Kouknu na Anglina a odpovídám mu: “O peníze se teď nestarej, kdyby Karolína neměla dost, já taky mám ještě pár zlaťáku. Nějakej přivýdělek se tu určitě najde, zítra se mrkneme.“

“To je přece jasný, že ho nenecháme sedět na sucho ne?“

Zvedám se od stolu. A čekám na zbytek skupiny. Jakmile se zvednou, vyrážím. jsme tam za chviličku, je to kousek odsud. Pronesu za sebe a jdu ven z jídelny.

Za chvilku dorážíme k Tygrovi. U vchodu nás dohání nějaký Troll a člověk, zdá se, že jdou za námi.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.