abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Zar´farro
11.5.2015
14:43:31
Jak uvidím kuše, je mi to jasné nechci skončit jako Boromir. Pomalu couvám až zcela běžím schovat se za nejbližší strom. Nemám štít a volně na mušce jim stát nebudu. (Samozřejmě k nejbližšímu stromu na opačnou stranu nežli jsou skřeti.)

To to dlouho netrvalo, řekne se skřeti a jsou hned tady, já věděl, že je to rouhání o těhlech hajzlících mluvit!

Párkrát se zhluboka nadechnu a vydechnu, abych našel ztracený dech. Podívám se zpoza stromu, abych viděl jak jsme na tom. Pokud vidím, že není šance na jakékoli vyjednávání, poohlédnu se po hezkém oblázku v okolí.
Jen co jeden najdu, vložím ho do praku, a znovu zhodnotím situaci. Vyberu si nejlepší a nejlépe přístupný cíl a zaútočím. Vrhnu kámen svým prakem vší silou.

Ještě, že jsme nemluvili o velkých pavoucích nebo dracích. To by byl opravdu průser.

Pán Jeskyně
10.5.2015
19:04:40
Když jste se všichni dostatečně seznámili, konečně jste se dostali k tomu, abyste zamířili k šedému vrchu. Cesta již probíhala hladce a za necelé dvě hodinky chůze konečně vidíte Šedý vrch. Je to kopec porostlý stromy, zdá se, že na něm není nic zajímavého.

Podle stop se dá zjistit, že tři sledované osoby něco hledali v okolí vrchu. Nakonec vás dovedly okolo kopce k jakési jeskyni. Zdá se, že je to vstup do nitra hory a sledovaní tam právě tudy vlezli. Jen je problém, že vchod je zasypaný velkou hromadou kamení. Zdá se, že spadl strop. Toto odházet ručně by byla těžká práce tak na 5 hodin.

Najednou, v době, kdy obhlížíte zával, zaslechnete za sebou nějaké šramocení. Když se otočíte, vidíte několik drobných postav, jak se k vám blíží. Největší z nich neměří ani 1,5 sáhů, ten nejmenší má sotva sáh a 20 coulů. Jejich kůže je šedivé barvy, mají vyceněné zuby, holou lebku a špičaté uši. Jsou to skutečně odporná stvoření, tihle skřeti. Jakmile vás zmerčí, tasí zbraně. Nezdá se, že by chtěli vyjednávat. Skřetů je celkem 8. Jeden z nich, zdá se že je to velitel, je vyzbrojen šavlí a štítem. Na sobě má lehčí plátovou zbroj. Další dva mají lehké kuše, ti se zastaví a zůstávají v pozadí. Posledních 5 z nich neslo nějaké plné pytle, ty samozřejmě hodili na zem a tasí krátké meče, na sobě mají kožené zbroje. Zdá se, že boji se nevyhnete, je na čase ukázat ostatním, co ve vás je.

Skřeti se začínají připravovat k boji. První jde ten největší, míří na Anglina, který je zrovna nejblíže. Dalších 5 je mu v patách. 2 s kušemi stojí opodál a nabíjejí. Zdá se, že míří na Gelua a Zar´farra. Zatímco se připravují, pokřikují na sebe něco, v jazyce, kterému nerozumíte. Zní to, jako hrubý hrdelní jazyk, nejspíše skřetština.

Alexander
7.5.2015
7:59:29
"Stádo? Vrch? A počkat.. Kráva? Ach ne.. To budou určitě nějaká hesla.. No.. spořádat půlku krávy.. Takže kráva bude nějaká kořist nebo tak?" přemýšlím, zatímco jdu směrem ke skupině.

Pak se kouknu na nataženou ruku, a nakonec jí i stisknu. "No co.. že mám něco pod rukávem poznat naštěstí nebude, a alespoň budou mít trochu radost, když už nic jiného. přemýšlím, zatímco si podávám ruku s každým, kdo mi ji podal, a zapamatovávám si jejich jména. Až pak odpovím kentaurovi. "Umím toho celkem dost.. I když pochybuji že máš namysli čtení a psaní jako ti v kasárně. Navíc, co dokážu asi brzy zjistíš, jelikož aby byla na nalezení nějakého obyčejného lovce potřeba takováhle skupina, to asi nebude jen tak.. ušklíbnu se, a podívám se na toho vysokého, co se představil jako Anglino. "S čímž se pojí.. Já někdy řekl že jsem stopař? povím celkem překvapeně, ale spíš přemýšlím, juestli jsem to skutečně řekl, než jak to Anglino myslel.

Ale víc než to mě zarazí jeho druhý dotaz, který ale není určený mě. "Kam ho zařadíš? Co jako jsem? Kus hadru který si tu můžou přehazovat? To určitě.. pomyslím si, ale nahlas nic neřeknu, a ani to nedávám nějak zevně najevo, a ještě něž odpovím Nysilovi, otočím se na Žiru. "Ani jeden.. Poslal mě Hugh.. Ale toho asi znát nebudete.. Předtím jsem mluvil ještě s jiným mistrem, Onixem.. No, Hugh mi řekl že hospodskému Paulovi se ztratil synovec? Syn? No prostě lovec Jaryk, a že jste vyrazili sem.. A jelikož jsem nechtěl sám tvrdnout v pokoji, vyrazil jsem za vámi.. povím jak to bylo. Pak se otočím na Nysila. " Pro padlého Anděla to je zase dotazů.. Moment.. Jak mi to řekl? Alexi? Tak mi ještě nikdo neřekl.. Ale tak.. Nezní to špatně, navíc je to podobné mému jménu.. Tak proč ne.. místo toho radši reaguji na zařazení. "Mě je celkem jedno kde půjdu.. Hlavně když půjdu vedle někoho, kdo mi bude schopen prozradit kam jdeme... Protože jít vepředu když nevím kam, to asi nebude moc dobré.. povím, a zařadím se tedy dopředu, potom co mi Karolína podá ruku. "Ale.. žádná slova těší mě nebo ráda tě poznávám.. No alespoň nelže.." ušklíbnu se když už jsem ve předu.

Už to vypadá, že konečně vyrazíme, ale hned padne ještě další dotaz. "No.. není to na mě, je to an meč.. Tak proč ne. Jakmile se mě Nysilo zeptá, tak o necelou vteřinu je už meč z pochvy venku, bez jediného zvuku. Přehodím si ho ve vzduchu, a chytnu ho za čepel, přičemž mu ho podávám jílcem, an kterém je vyobrazen anděl s kápí, a sepnutými křídly, která se prodlužují až do čepele, na níž jsou malé rýhy, připomínající obrysy andělských perutí, napřed. "To je katana.. A dostal jsem jí v dobách svého studia.. povím mu bez výrazu.

Nysilo z Nortree
7.5.2015
0:23:07
Poté co jsem řekl, že se připojí do přední skupiny, představila se i Karolína. Její výraz ve tváři byl jiný než obvykle.

Poté jsme si prohodili pohledy a mě v mžiku bylo jasný, že si toho také všimla...

Ulevilo se mi že jsem nebyl jediný kdo si toho všiml a že nejsem jediný kdo si na něj bude dávat pozor.

Od toho okamžiku co jsme si vyměnili pohled jsem měl i dobrou náladu a nerozuměl jsem proč.

"Že by mě nějak očarovala ? ... Ne, to bych jistě poznal. Bylo to...jiné...zvláštní... Možná to bylo tím, že jsme se na sebe poprví upřímně podívali, jakoby jsem se už dlouho znali. Anebo snad že ji ten hezounek nepadl do oka jak jsem předpokládal? Dyť mi to muže být jedno! Navíc nevypadá že bych zrovna já se jí líbil...

" Zatraceně... Na co to sakra myslíš! Tahle ne! Jen by to narušilo harmonii ve družině Rozohodilo by to tvoji koncentraci, nic by jsi se nenaučil a máš se hodně co učit aby jsi byl užitečnej. Alespoň ty dve nová kouzla... a navíc bych si rozhádal Anglina a to bych vážně nerad..."

"Poslyš Alexy, zaujal mě tvůj meč. Nikdy jsem takový neviděl. Odkud pochází a kde jsi ho získal?" Zeptal jsem se spíš aby nestála řeč a hlavně abych přišel na jiný myšlenky.

Zar´farro
7.5.2015
0:02:25
Všichni se představují a já stojím vzadu. Kápi přetaženou přes hlavu natolik, že z mé hlavy jdou vidět jen tesáky, brada a samozřejmě uši vyčnívající vzadu z kápě. Opřu se o svou hůl a pořádně se prohlédnu nově příchozího.

"Další růžovák, to jsem si mohl myslet. Kdo jinej by napochodoval k šesti cizincům zcela bez jakékoli opatrnosti. "

" A no to to netrvalo dlouho, už je to kamarád. No kdepak asi půjde v předu či vzadu? No jo jen ho šoupněte dopředu, alespoň bude více pod dohledem. Ne, že já bych s ním něco dokázal, kdyby se rozhodl, ale co? Jsou tam u něj válečníci ne? Snad ho v případě nouze dokážou zpacifikovat."


"Tak co? Už jste se sbratříčkovali, tak půjdeme ne? Lovec čeká, a šedý vrh se za námi taky neposune."

Karolina
6.5.2015
23:10:09
Všichni se snažili honem honem se představit. Mlčky jsem čekala. Není kam spěchat, pokud půjde s námi, tak se mu... co to bylo? Rázem jsem napnutá jako struna. Napůl skryta Anglinem a Žirou, můžu si nového člena skupiny, tak se zatím představuje, prohlídnout. A protože jsem napůl skryta, dívala jsem se opravdu pečlivě. Ten pohyb, ten kratičký záblesk. Snad jeden úder srdce to byl, ale došlo mi, že on k nám šel se zbraní v ruce.

Rychle se podívám po ostatních a všimnu si pátravého pohledu Nysila. Nejspíš si toho taky všimnul. Když se všichni konečně představí, usměju se na Anglina a jsem ráda, že Nysilo si toho nového vzal k sobě dopředu.
" Pěkně vepředu, budu mít přehled a může si na někoho z nás něco zkusit!"

Udělám dva kroky, podávám mu ruku se slovy:
" Jsem Karolína."
Tentokrát jsem nedodala, že mi říkají i Kája, nějak mi to zatím nešlo přes pusu. Uvidíme, co je zač.

" Jeden bard zpíval takovou píseň o zvláštním bojovníkovi. Byl celý v černém, našlapoval tiše jako kočka, ztrácel se ve stínech. Byl pružný, uměl skákat i po střechách. Jeho zbraně byly dýky schované v rukávech jeho hábitu. Počkat! Tak říkal, že je to nebezpečný vrah, jak jen mu to říkal?... Nanži... ne ne jinak to bylo... Žanta... kdepak! Mysli Karolíno, ty hlupačko! Jak to jen bylo? Moment... už vím, říkal ninža, jo určitě... ninža. Prý pocházejí z daleké země a oči mají takové úzké."

Možná nezvykle zamlkle jdu s ostatními, když vyjdou a zamyšleně se dívám na Alexovy záda.
" Zajímalo, co jsi zač? Tu zbraň jsi měl na útok nebo na svou obranu? Přeci jen jsi šel sám a nás je hodně. Určitě na obranu, že ano?A co to ještě říkal ten bard? Jo, že u nás je to povolání ninža podobné zlodějovi, ale hodně vzdáleně. Hm, jestlipak umí otevřít i zámky?"

Nysilo z Nortree
6.5.2015
22:08:14
Anglino vyšel mu vstříc a vyzval ho ať se představí...
Opřu se o svojí hůl a zamyšleně pozoruju toho hezounka...

"Pohlednej chlapík, ten jestli se bude motat kolem Karolíny, tak s toho Anglino zešedivý. Očividně se udržuje v dobré kondici. Ale nevypadá na válečníka. Soudě podle postavy v boji využívá spíše rychlost a obratnost než hrubou sílu..."

Mezi tím Gelu ho přivítal a šel k němu aby mu podal ruku.
V ten moment jsem si všiml jak udělal s rukou bleskurychlí pohyb předtím než podal Gelu svou ruku.

"Co to bylo?! Něco si schoval do rukávu...ale byl jsem příliš daleko nato abych věděl co to bylo... Asi nějaká malá zbraň... Ten má ale drzost, jít takhle ozbrojen k neznámé skupině... Ale odvahu má, to se mu musí nechat."

Podíval jsem se po ostatních jak ho vítají a zdá se, že jsem byl jedinej kdo si toho všiml... a pak mi to začalo docházet, kdo to vlastně je.

"Příjemná charismatická tvář, pružné atletické tělo, rychlé ruce... Je to ZLODĚJ."

"Nechám si to prozatím pro sebe... jeho rychlé ruce a dovednosti by se mohli hodit. A šel jsem ho také přivítat abych nebudil zbytečnou pozornost.

"Nemyslím si že by zrovna on dokázal spořádat půl krávy." S žertem a špetkou ironie jsem se usmál na Gelu.

"Ahoj Alexy, mohu ti tak říkat? Jmenuji se Nysilo." A natáhl jsem ruku na pozdrav.

"Připojíš se do skupiny ve předu k Žíře, Gelu a mě. Dobrá? " Reagoval jsem dřív než Karolína odpověděla.

"Raději tě budu mít pěkně na očích, než se ukáže co jsi doopravdy zač"

Anglino
6.5.2015
21:26:48
"Tak Alexander? Já se jmenuji Anglino. No naší skupinu si nespleteš. Asi těžko by někdo sehnal dalšího kentaura.
No stopař se vždycky hodí. Vítej mezi nás.


Kentaur se hned přihrnul k nově příchozímu a zavedl s ním hovor.

"Trochu jsem si oddechl, že se nemusíme zdržovat bojem a snad nám ten člověk bude přínosem. pro jistoptu se budu zdržovat poblíž Karolínky, jeden nikdy neví. Přítele poznáš, až v nouzi."

Pak se otočím ke Karolínce a nevinně s potměšilým úsměvem se zeptám, tak aby to slyšeli i ostatní.

"Karolinko tak kam ho zařadíš? Dopředu na průzkum nebo jako zadní zajištění."

"V duchu doufám že jej pošle dopředu. Safra co to se mnou je? Ona Karolinka opravdu umí čarovat. Tokající barbar to tu ještě nebylo. Už dlouho jsem nebojoval s nestvůrami a nestrádal. Asi jsem vyměkl a to není dobré. Ještě, bych o sobě a svých schopnostech začal pochybovat. Už abych se dostal zase do nějakého boje, ať si z hlavy vytěsním ty hlouposti."

Čekám až se s novým příchozím přivítají, seřadí a vyrazíme dál.

Žira
6.5.2015
21:14:37
Když se Nysilo ptá na skřety, počkám až Zar´farro a Gelu odpoví, pak dodám něco svého. "Ano, i já jsem skřety už párkrát potkala. Zar´farro má ve svém popise pravdu. A gelu samozřejmě také. Jsou to skutečně pěkní zmetci. A nejraději mají lidské mozky." Ušklíbnu se, jakoby mi bylo nevolno.

"Skřety, větší než kroll jsem ještě nepotkala a ani jsem o nich neslyšela. Ale to neznamená, že někde takoví neexistují."

Pak, když nás dohání nějaký cizinec, take so otočím, jako většina. Zdá se, že ho za námi někdo poslal. Vítám tě Alexandře. Kdopak tě za námi poslal? Že by Paul? Nebo snad řezník Meyer? Jo a mimochodem, mé jméno je Žira, těší mě. Ty jsi tedy také z naší jednotky? Pochopila jsem to správně?

Zakoukám na Alexandra upřeným pohledem, snažím se zjistit, co je skutečně zač.

Gelu
6.5.2015
21:05:56
"Tak v té chajdě se skutečně tísnit nebudu, Anglino a ostatní mi jistě povědí, zda-li tam bude něco zajímavého." Nechávám Anglina a posléze i zbytek skupiny zkontrolovat lovcovo obydlí a pokouším se vyčíst, jestli stopy směřující k Šedému vrchu neskrývají ještě nějaké tajemství.

V průběhu ohledávání domu nahlížím oknem a koukám směrem k Šedému vrchu. Poté na mne zavolá Nysilo: "Gelu, jen ze zvědavosti, dokážeš podle stop určit odkud přišli ty dvě postavy?". " Jak mne proboha mohlo nenapadnout zkontrolovat odkud ti dva neznámí vlastně přišli..." Odfrknu si nad vlastní hloupostí. "Jistě, jdu obhléhdnout chatku ještě z druhého směru. Dobrý nápad." Snažím se o stopách zjistit co nejvíce to jde, hmotnost postav, typ obuvi a případně i odkud vlastně přicházeli. "Snad jsme vlastním příchodem nic nepodupali."

-----------------------------------

Poslouchám, jak Kája navrhuje rozložení skupin. "Návrh se mi vcelku líbí, budeme takto vcelku rovnoměrně rozloženi." "Přikláním se k souhlasu ostatních. "Rozložit si takto síly zní jako dobrý nápad, dohoníme se snad vždycky a já mohu střílet i při běhu."

-----------------------------------

Debatu o skřetích bojovnících se zaujetím poslouchám. " Ne, skřety už znovu né. Nechci znovu vzpomínat jak jsem viděl zbytky mého druha Saorina naražené na rožni v tom jejich táboře a trup useknutý sekerou ležet kousek opodál. Ještě, že dostali co proto." "Zar má v tomto ohledu s těmi skřetími zmetky pravdu, nezastaví se před ničím a to ani před požíráním myslících bytostí." Odplivnu si a tvář se mi stáčí do velmi zlostného úšklebku.

----------------------------------

Ke skupině se asi chce přidat nějaký další tvor. "Hmmm a je tu nový skrček, doufám že se po mne nebude chtít vozit jako ten skřítek." "Máme tu další posilu do našeho stáda ? No pomoc při hledání se asi vždycky hodí, zvláště když budeme prozkoumávat celý Vrch, jen si ale nemysli že nám shrábneš půlku krávy za odměnu! No abych nebyl nezdvořilý, mé jméno je Gelu. Copak vlastně umíš?" Podávám mu ruku.

Alexander
5.5.2015
19:59:35
Jelikož se nesnažím skrývat, tak se ani nedivím dkyž si mě všimnou. Ujistím že žwe nemám automaticky nasazenou kapuci, jako většinou mívám, a už to ani necítím, a oddechnu si, dkyž zjistím že ne. Pak se ozve někdo z nich.

"Kdo jsem, to vám s největší pravděpodobností hned sdělím, ale jen za překpokladu, že vy jste ty, které tu hledám.." prozradím mu částečně svoje odpovědi, přičemž si načasuji svoji mluvu tak, abych domluvil stejně jako se přestanu pohybovat, což je nějakých deset metrů od skupinky. "By jsem sem částečně vyslán, a částečně jsem přišel z vlastní iniciativi, abych vám pomohl s vaším úkolem najít toho lovce.. Jestli ale nejste skupina která ho hledá, pak se omlouvám za zdržení, otočím se, a opět odejdu. povím jim, a prohlédnu si je. "O tom ale stejně dost pochybuji, jelikož podle popisu který mi dali v kasárnách, když jsem se tam nechal dnes ráno naverbovat, odpovídáte dokonale. dokončím, a čekám na jejich reakce, tentokrát už bez výrazu. "Ach.. to bude kentaur o kterém se zmiňoval, ne nějaký výtvor potrhlého mága.. No, a jelikož sjem zmíňil kasárny, i naverbování, snad jim dojde že bych měl být kdyžtak ze stejné skupiny." napadne mě, když ho vidím více z blízka. Ale i přes to, se mi v každé ruce objeví vrhací dýka, kterou ale skrývám za nataženými prsty, takže na ruce nejde poznat, že něco svírám.

"Jinak moje jméno je Alexander, a pokud tedy nemáte nic proti, vyrazím s vámi..." dodám opět s mírným bezstarostným pousmáním, jestli jejich odpověď na mou otázku, zda jsou onou skupinou bude kladná, a schovám vrhací dýky zpět do rukávu.

Zar´farro
5.5.2015
19:37:02
Otočím se, tak abych uzřel cizince o kterém Anglino mluví. Vypadá velmi sebejistě, ale mezi ním a mnou jsou prakticky všichni ostatní. Nadzvednu tedy obočí nad levým okem a opřu se o svou hůl. Prohlídnu si blížící se osobu.

No poznávací znaky námi hledané osoby nemá, o dalším majiteli chatrče nevím. Jak jsme na tom? Dva pěší na blízko, jeden člen jízdního střelectva a dva magičtí dálkaři, tedy pokud se nepletu. To je na mé straně a jeden pěší na druhé. Čeho chce docílit? Ale co, třeba nechce zaútočit, třeba je to jen kurýr, nebo posila. Co já vím? Pokus se tentokrát myslet, alespoň trochu optimisticky.

Anglino
5.5.2015
14:12:02
Nysilo míří pohledem za nás. Karolinka se otáčí a tak se otočím také.

Můj pohled spočine na postavě muže který k nám přichází zdánlivě bezstarostně.

"Kdo to jen může být. kde se v něm bere ta drzost jít přímo k partě dobrodruhů, aniž byl vyzván. přece jej nenechám dojít ke Karolince jen tak. A co by si o mně pomysleli ostatní, mám za úkol jim krýt záda. musím si dát pozor, aby to nebyla léčka."

Postoupím dopředu jemu vstříc a zvolám.

"Stůj cizinče kdo jsi a co zde pohledáváš."

V jiné situaci bych tasil již svůj meč, ale dokud nesáhne po zbrani on, nechci být já tím kdo nesmyslně rozpoutal boj.
Stojím čekám na odpověď a pozoruji okolí, zda nehrozí přepad ze zálohy.

Karolina
5.5.2015
11:44:44
Zamyšleně se podívám na záda Zara. Pak jen pokrčím rameny a vyjdu taky. Nemá smysl tady přešlapovat na místě, to je jisté. Mlčky jdu a přemýšlím co vím o skřetech. Vůbec se nenamáhám hlídat okolí, je mi jasné, že v takhle velké skupině, která jde pohromadě, se vždycky někdo najde, kdo hlídá.

A netrvalo to moc dlouho, když se to potvrdilo. Nysilo nám řekl, že máme společnost. Zvednu hlavu a podívám se na něj překvapeně. Sleduji jeho pohled a vidím taky mužskou postavu, která se k nám blíží. Zastavím se postavím se kousek od Anglina a Žiry. Klidným a zvídavým pohledem si muže prohlížím.

" Zajímalo by mě, co si asi o nás myslí. Nejspíš si je nějak moc jistý, že se mu nic nemůže stát. To by mohlo vyvolat několik okolností. Buď je to prosťáček, kterého to ani nenapadlo, což mi na něj nesedí. Nebo tady není sám a někdo ho dostatečně kryje, což by klidně mohlo být. Anebo... jen to sebevědomí a bezstarostnost hraje a myslí si, že nás tím úsměvem oblbne. Vyčkám, jsem sama zvědavá, co z toho bude nebo jestli je ještě nějaká další varianta."

Nysilo z Nortree
5.5.2015
10:55:52
Zafaro odpověděl jako první.

"Podobné informace jsem už někde taky slyšel nebo četl. Ale s tím rozdílem, že někteří jsou velcí jako trpaslík a jiní jsou větší než kroll. Potkal jsi nějakého osobně nebo jsi o nich jen sly..." v půli slova jsem se zasekl a pohledl za nás.

"Máme společnost." řekl jsem a díval se směrem odkud přicházel mladík s úsměvem na tváři...

Alexander
4.5.2015
23:21:02
Jelikož blízké okolí města celkem znám, nemám moc problémů najít cestu, která vede k oné zmiňované chatrči na začátku lesa. Jdu svižným, ale přesto pružným krokem. "Páni.. to se k tobě ale vůbec nehodí.. Jdeš.. Vlastně pro nic, někam.. mírně se zamračím, ale pak nad tím jen pokrčím rameny, aniž bych přestal s chůzí. Přírody kolem si ani moc nevšímám, spíše jen sleduji okolí, zda nespatřím nějaký pohyb.

Za chvilku už dorážím k té slavné chajdě, a hle koho nenajdu. "Á.. tak to budou ti slavní stopaři.. I když.. Tohle spíš vypadá jako hafo lidí co se stejně jako krkavci seběhli na kořist.. Takže buďto je to skupina, které jsem součástí, a nebo vykradači.. No, skvělé vyhlídky... ušklíbnu se. Jelikož si nejsem jist, kdo by to mohl být, tak an sebe neupozorňuji hlasem. Jen mířím k nim, s mírným přívětivým úsměvem, přesto však připraven vytáhnout dýky, nebo radši snad katanu, kterou mám na zádech (novinka, není napsáno v popisu postavy), pokud by se potvrdila možnost s vyrabovači pozůstalostí. "Takže... pár lidí.. S těmi by neměl být problém. Možná s tím vysokým.. Ten by šel na řadu jako první.. Nejspíš jen přeseknout šlachy aby se nemohl hýbat.. O tu holku by se dalo psotarat celkem snadno, stejně jako o toho v kápi.. Ta v té zbroji.. Má toho dost, nebude moc pohyblivá.. Pak ten troll.. Zajímavé, ale nemá nic čím by se mohl evidentně bránit.. A pak.. Co? Co je sakra tamto? Jak bych se měl zbavit toho na čtyřech.. " promýšlím si už předem svůj plán, kdyby došlo na střet.

Zar´farro
4.5.2015
20:49:05
Pomalu jdu směrem k Šedému vrchu. Koukám se do země a začnu odpovídat na Nysilovu otázku.

Skřeti,
takoví malí, šediví parchanti. Jsou strašně zákeřní ti hajzlíci prťaví. Navíc jsou strašně divoký, bydlejí v jeskynních systémech, ale nepohrdnou ani nějakými opuštěnými sklepeními.


Chvilinku se odmlčím, ale než stačí někdo něco dodat pokračuji.

Jsou hlavně šíleně morbidní a primitivní, vím že snědí cokoli ať je to vařené či syrové. Dokázají se na svou oběť vrhnout jak smečka hladových vlků. Nejsou zrovna nijak silní a jsou poměrně blbí, ale zbraň ovládat umí a do zbroje se kolikrát také obléknou. Jeden samotný není problém, ale pokud útočí v tlupě...

Vzhlédnu. Kouknu po okolí a pokud na mě ostatní koukají dodám.

Co? Proboha ne, já s těmi skrčky nemám nic společného!

Jen doufám, že jsem to nijak nepřehnal, už zase jsem se nechal unést.

Nysilo z Nortree
4.5.2015
12:04:16
"Vše jsou to jen povídačky pro malé děti" Pobaveně reaguji na knihu

"Snad ten úsek o tom skřetím králi by mohl být... néé nesmysl..."

Snaha Karolíny rozdělit družinu na 2 skupiny jdoucí pospolu se mi líbila. A taky i kam mě přiřadila.

"Výborně, čím míň kontaktu s Karolínou, tím lepší vztahy budou z barbarem a alespoň budu dál od Zafarovích morbidních řečí. Zajímalo by mě, čím si ten troll v životě prošel. Někdy se ho na to budu muset zeptat."

Naopak Žíra vypadá jako zkušený bojovník, coš se mi velmi hodí. A Gelu? Kentaur sám osobě budí respekt. Skvělí stopař a hádám i skvělí střelec."

"Já nemám nic proti." přikývl jsem karolíně

"Já jsem připraven vyrazit."

.............

Chvíli poté co jsme vyrazili jsem myslel na tu knihu o té báchorce o skřetím králi. Skřeta jsem nikdy neviděl a myslím že ani neexistují, že jsou jen smyšlený, ale to samí jsem si i myslel o kentaurech a hle, zrovna s jedním putuju... Nedalo mi to a zeptal jsem se

"Co víme o skřetech??? Potkal někdo nějakého?" zeptám se nahlas tak aby mě slyšeli i ti, pár metrů za námi.

Zar´farro
3.5.2015
23:55:38
Chvíli je všechny poslouchám, jak nekonečně debatují. Pak si založím ruce v bok a řeknu:
Klidně, vzhledem k tomu, že to není špatný nápad. Ale chtěl bych podotknout, že stát tu a debatovat kdo koho bude držet za ruku nám ani lovci nepomůže. Půjdeme?

Otočím se směrem k šedému vrchu a pomalu se rozejdu směrem k našemu cíli.

No tak, už pojďte tím, že tu budete stát si nijak nepomůžeme a pokud je cokoli z knihy jen trochu pravda, pak se naše šance každým promrhaným okamžikem snižují.

Přemýšlím a říkám si toto v duchu, jen proto abych tedy již nekazil morálku týmu.

Žira
3.5.2015
23:43:08
Obdivně se kouknu na Karolínu.

"Ta to vzala pěkně do svých rukou. Zdá se, že noční inciden je zapomenut. Asi to nebylo nic vážného. Nebo naopak. Možná se snaží na to nemyslet, proto je tak akční."

"Souhlasím s tebou Kájo. Já mohu vyrazit klidně hned."

"Má pravdu, raději se držet po kupě. Stejně by mě zajímalo, co se v noci stalo. Troll a Nysilo se zdají naprosto v pohodě, buď o ničem nevědí, nebo to nepovažují za vážné."

Než se ostatní rozhýbou, ubalím si cigaretu a zapálím. Pak, pokud budou ostatní souhlasit, zařadím se na místo, které mi určila Kája a jsem připravena vyrazit na cestu k Šedému vrchu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.