abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Rodinné záležitosti ::
družina
stránkovat po:  
 

Xerr
25.11.2011
14:32:51
Když nám člověčí samička neomaleně skočí do rozhovoru, který by patrně jinak nyní ukončen nebyl, poctím ji dlouhým bezvýrazným pohledem.

Nepatrně, snad tázavě, pak nakloním hlavu, když Kemikovi oznámí, že pojede s ní. Dívám se tak, jako bych docela nerozuměl jejímu chování. A když se pak přímo obrací na mne, neodpovídám hned, ještě chvíli mlčím.

"Můžu leccos," poznamenám pak s mírným zavrčením v hlase.

"Ale tvoje uši jsou asi ještě horší, než jiných grah.
Nebo hůř, nectíš rozhodnutí toho mour, co i tobě zachránil život. A to mi jedno není.
Říkal, že se chce vrátit domů,"
konstatuji tvrdě a mezi vztyčenýma ušima mi přeběhne vlnka zježené srsti.

Isara
24.11.2011
14:05:36
“Dobře, takže pojedeš se mnou,“ odvětím na mládencova slova zdánlivě v rozporu s jeho sdělením, poté co vyslechnu jeho odpověď.

Nevypadá to, že bych byla ochotná o tomhle rozhodnutí diskutovat, a nejspíš ani nepředpokládám, že by Kemik případně chtěl protestovat, protože vzápětí se obracím na své dospělejší společníky.

“Každý vezmeme dva koně. Do sedel, vyrážíme!“

Včetně mé Divé je tu v tuhle chvíli celkem devět čtyřnožců. Nevypadá to tedy, že bych počítala s tím, že kocour pojede s námi. Nebo alespoň ne v sedle. Nezapomněla jsem na něj však. Dříve, než se sama rozejdu ke koním, otočím se ke Xerrovi:

“Můžeš teď jít kus s námi a říct nám, co se stalo, nebo se sejdeme ráno půl míle za vesnicí směrem k hlavnímu městu. Pokud tedy o naši pomoc stojíš…“

PJ - RZ
24.11.2011
11:13:36
Kemik se po dotazu nejdřív tváří uvolněněji, konečně normální otázka, na kterou se dá normálně lidsky odpovědět. Jenže pak nejistí. To mu Isara vážně zakázala odejít jen kvůli tomu, aby se ho zeptala zda umí jezdit na koni?? A pokud ne, co tím propánakrále sleduje ? Přesto nakonec odpověd vyslovuje relativně klidně:

"Umím ! Několikrát jsem už jel na koni, když jsme stahovali dřevo z lesa na hrad ! Chybí už jen ono stylové "Héééč"

Isara
21.11.2011
15:31:30
Hrozící bouře mezi mnou a Tavalem je zažehnána, přestože ke shodě jsme nedošli. To nám však nebrání v další spolupráci. Pobaveně se usměji mladíkově hrané dvornosti, oči mi zajiskří.

“Ó, děkuji Vám, můj pane!“

Odpovím podobně dvornou úklonou, která má sice k dokonalosti i správnému provedení dík mému zranění hodně daleko, ale snaha jistě bude oceněna. Dokonce naznačím i přizvednutí sukně, přestože na sobě v tuto chvíli opravdu žádnou nemám. Však jediný pohled do tváře Lieris mi stačí, abych s dováděním přestala.

Kemikova rozmluva s kocourem je u konce, otočím se tedy na chlapce:

“Kemiku, umíš jezdit na koni?“

Xerr
20.11.2011
17:15:06
Zadívám se na mladíka a pak mírně přikývnu.

“Tvé rozhodnutí, mour.
Pak se tedy rozloučíme. Ale vrátím se, abych ti splatil svou krev.
Nebo, pokud to mohu udělat teď a ty máš nějaké přání, stačí říct,“
odpovídám vážně chlapci.

Na rozhovoru ostatních či jejich přípravy na cestu si zatím nijak nereaguji. Snad si jich ani příliš nevšímám.

Tavalo
18.11.2011
12:37:35
S pocitem úlevy se otočím směrem k Isaře, když zjistím, že ani ona nemá zájem na hádce a obyčejným "dobře" ukončí naší rozpravu.

Rozejdu se směrem k ní hned po té, co jsem vyzván k pomoci. Uculím se na ní, udělám malé pukrle a prohodím: "Pro tebe vše má paní." Můj tón je upřímný a však přeci vtipný. Zřejmě se mi vrací dobrá nálada.

Ohnu se směrem k mrtvému tělu muže, kterého přede mnou ohledávala Isara a prohlídnu si ono místo, na kterém před tím spočinula i ona. Pak se přesunu k Havranovi a zasunu pod něj obě ruce a pokusím se přehodit si jej přes rameno jako pytel brambor. Následně jej přehodím přes prvního koně.

"Tak by to mělo snad stačit..." Dodám ještě na závěr.

PJ - RZ
16.11.2011
10:52:44
Kemik je zjevně ztracen. Nejen tedy, že dostal nabídku, s kterou si neví rady, ale jako dárek zdarma k tomu dostal i přednášku, ve které tuší mnoho životních zkušeností a mouder, ale která ho ve výsledku svou honosností spíš děsí.

"Já... já asi půjdu domů. prohlašuje nakonec. "Tohleto" přejíždí pohledem mrtvoly ,"to no nejsem já.... . Zní smutně, skoro jakoby vlastních slov litoval, ale nezdá se, že by je chtěl vzít zpět. Prozatím ale nikam nejde, zdá se, že si nedovoluje porušit příkaz Isary, stejně jako si myš neodpustí zírání na kobru.

Isara
1.11.2011
13:25:43
Zatímco mluvím k Tavalovi, kocour se věnuje nejmladšímu členovi družiny. Nepatrně povytáhnu obočí nad jeho nabídkou, ale nijak to nekomentuji – nejspíš je to jeho způsob, jak se chlapci odvděčit. Já neztrácím čas a skloním se nad mrtvolou mluvky. Vztáhnu z pouzdra levoručku a vcelku zručně se pustím do párání mužova odění a kožené zbroje.

Vzhlédnu, když se Tavalo rozmluví. Pokrčím rameny nad jeho pocitem mého protimluvu a pak celou věc v krátkosti uzavřu: “Dobře.“

Ani já se hádat nemíním a mladíkovy pocity jsou konec konců jeho věcí.
Chvíli mi to trvá, ale nakonec nejspíš najdu, co jsem hledala. Lehce se pousměji a se zájmem si prohlížím svůj objev – tetování na paži mrtvého. Debatu mezi Kemikem a Xerrem nechávám plynout.

“Tavalo, pomůžeš mi, prosím, s Havranem na jednoho z koní. Vezmeme ho s sebou...“ obrátím se na odcházejícího mladíka, když se vynadívám na obrázek na mužově paži.

Je čas vydat se dál.

Xerr
27.10.2011
10:49:41
Maličko pokývnu hlavou.

“Jsou chvíle, kdy musíš udělat i to, co se ti nelíbí.
Třeba i zabít, aby žil někdo druhý. Nebo ty sám.
To je život.

A i když je to těžké, musíš se naučit rozhodnout včas. A tak dobře, jak jen to jde.
A pak za své rozhodnutí nést následky. Neuhýbat před nimi, čelit jim. Přijmout je.
Když to dokážeš, jsi dospělý.

Rozhodl ses dobře, mour,“
odpovídám chlapci vážným, tichým, trochu chraplavým hlasem.

Lieris Nargol
27.10.2011
10:33:07
Stojím opřená o koně. Ruku jen lehce položenou na uzdě a zvíře stojí. Necuká se, necouvá. Je to Isařina klisna, takže mne zná a navíc jsem zřejmě použila své chodecké kouzlo osobnosti.

Dívám se na všechny netečným pohledem, protože to, co teď děláte se mne netýká. Být to jen na mně, jsem odsud už dávno pryč... koboldi jsou totiž v těchto končinách stále držejší, a tak hrozí, že pokud sebou nepohneme, budeme jim muset předhodit nějakou hýbající se potravu, abychom je zabavili.

PJ - RZ
25.10.2011
22:40:05
Tak jste se zase sešli na cestě, Isara s Kemikem a Xerrem u těla "mluvky", neboli též velitele útočníků, Tavalo jen pár sáhů od nich a rovněž Lis je v blízkosti téhle valné hromady.

Asi ani sám Kemik nevěděl, co od vás po svém prohlášení očekává, tudíž je vlastně naprosto logické, že nyní vypadá přinejmenším značně překvapaně, když na něj Isara houkne způsobem nevěštícím nic dobrého. Každopádně se nikam nevydal. Přesto ten výraz ještě dokáže překonat, když mu Xerr nabídne možnost se u něj učit. Možná je to splněný klučičí sen, být obávaným zabijákem z korun stromů, na druhou stranu, zrovna teď je poblíž rovněž pár důkazů, jak taková cesta končí, když se nepovede....

"Já... ja nevím... Když já nechtěl ... tohle.. Jenže.... Oni chtěli ublížit Slečně... Tak jsem ho praštil.. tamtoho ... "

Bylo by ošklivé říct o Kemikovi, že má strach z té nabídky, z toho, co přinese v budoucnu, strach z toho, že ji promešká či čehokoliv jiného, ale nutno uznat, že k tomu nemá daleko. Koneckonců, je to jen kluk, který se zapletl do něčeho, o čem se mu dosud ani nesnilo.

Tavalo
25.10.2011
21:21:40
Poslouchám pozorně Isaru a neskáču jí do řeči. Jen sem tam trochu sklopím zrak a zhluboka se nadechnu. Zřejmě mi úplně nesedí co říká.

Isara domluví a já ještě pěknou chvílí mlčím, snad ve snaze vstřebat co jsem si vyslechl. Nakonec trochu rezignovaně zavrtím hlavou a dodám:

"Já tvůj stav chápu a respektuji. Jen mi přijde, že si trochu protiřečíš. Nicméně, nemám sebemenší zájem na tom, se s tebou hádat, takže bych to raději nechal vyšumět." Prohodím směrem k zrzce a na chvíli se na ní zadívám, snad prosebně, snad trochu výhružně. Svojí poslední větu myslím vážně.

Odvrátím od ní svůj zrak, znovu se zhluboka nadechnu a přivřu oči. Vzhlédnu k obloze a nějakou chvíli tak pokračuji v cestě. Jen si občas zkontroluji cestu, abych do něčeho nevrazil.

Občas se podrbu ve vlasech nebo si promnu tvář, rozhlédnu se kolem či se na chvilku zastavím. Těžko říct proč, ale vypadá to, že si snažím dát dohromady myšlenky, a že celý dnešní den a setkání s těmito lidmi, hlavně některými, je pro mě náročné.

Xerr
22.10.2011
18:43:05
Když ostatní vcelku bez zájmu o další dění zde odcházejí, Kemik to komentuje a tváří se při tom poměrně sklesle, nejsem ještě ani náhodou hotov. Narovnávám se u mrtvoly na cestě, ze které jsem právě vytáhl svůj šíp a otáčím ke Kemikovi hlavu.

"To záleží jen na tobě, mour. Jednou budeš ghaur.
Ty se musíš rozhodnout, co chceš a co jsi ochotný pro to udělat. Hádám, že už jsi dost starý na to, aby ses učil, jak sám běhat a lovit.

Pokud chceš, můžeš jít se mnou. A já ti ukážu všechno, co znám.
Můžu tě učit,"
říkám mu poměrně tiše a vážně. To poslední zní dokonce jaksi významně, až slavnostně.

Je otázka, zda a kolik z toho ti, kteří jsou trochu dál ode mne, mohou slyšet.
Ke sbírámí svých šípů se hned nevracím, čekám, co mi Kemik odpoví.

Isara
21.10.2011
14:20:06
Vykročím směrem k cestě, kde jsme nechali Havrana. V jeden okamžik se na chviličku zarazím, jako bych si něco uvědomila, neřeknu k tomu však nic a pokračuji dál v cestě. Zdá se, že má odpověď Tavala nikterak nepotěšila. Stočím tedy k němu pohled a vyslechnu si, co má na srdci.

“Můj úlovek je o něco zajímavější, ale to probereme až v Klokočí.“

“A co se těch těl týče, nevěděla jsem, že koboldi je uklidí. Ale řekla bych, že je úplně jedno, jestli jim ty mršiny necháme tady, nebo jim je naservírujeme u jezírka. Jenže to by znamenalo všechna ta těla naložit, odvézt je k jezírku tam je složit, a pak teprve jet do vesnice… nehledě na to, že koně pach krve nemají rádi a je nás na ně málo.“


Snažím se Tavalovi vysvětlit, co mne vedlo k vyslovení závěru, že nic takového dělat nebudu.

“Ne tak rychle, mladý muži! My dva jsme spolu ještě neskončili!“ houknu na Kemika, který se hotoví k odchodu. Vzápětí se však obracím zpět k Tavalovi:

“Jsem zraněná, unavená a ztratila jsem poměrně dost krve. Navíc jed přestane za chvíli působit, takže budu moct o něco líp kulhat, ale taky ta noha začne pekelně bolet. A čím dřív se mi na ni Lis podívá, tím spíš budu zítra schopná něco dělat. Tak se přestaň tvářit ukřivděně, nic jsem Ti neudělala.“
“Jestli chceš, klidně tam ty mrtvoly odvez, ale já to dělat nebudu. Musím se postarat o sebe, mám práci a jsem na válečné stezce. Jestli sis nevšiml, jdou po mně a myslí to sakra vážně!“

“Vítám Tvoje návrhy a budu za ně ráda, ale než něco řekneš, přemýšlej!“


Předkládám jeden argument za druhým, abych mladíkovi ukázala komplexnost svého rozhodnutí, všechny aspekty, které jsem musela vzít v potaz, a důsledky z něho plynoucí. Má tvář je opravdu poněkud pobledlá a vypadá o dost unaveněji, než před bojem. Pobíhání po zraněné noze si nejspíš vybírá svou daň.

Tavalo
20.10.2011
17:17:43
Slečna Isara vyvrátí můj návrh ohledně uklizení těl na mýtinu a tak je lehce přimhouřím oči:

"Tak napřed se ptáš na jeskyně v okolí, aby se dali uklidit těla a pak, když přijdu s návrhem, řekneš, že je to zbytečný a necháme těla tu." Zakroutím zklamaně hlavou a vyrazím směrem, kterým jdou obě slečny.

Na její další dotaz odvětím:

"Sebral jsem vše. I když, né že by toho bylo nějak hodně. Samé cetky, hřebínek, pletení, tyhle kostky," zvednu v ruce váček s kostkami a ukážu je Isaře, ""No a sami takový..." Prohodím trochu zklamaně, skoro jako bych doufal v nějaký větší nález.

PJ - RZ
20.10.2011
12:54:28
Jestli je Kemik potěšen tím, že jeho návrh byl přijat, nedává to moc najevo. Sleduje jak se postupně chystáte na cestu a nic neříká, až nakonec krčí rameny se slovy :

"No... tak asi abych šel .. zpátky. Si říkám" Zklamání z vývoje situace z toho přímo kape, na druhou stranu se nezdá, že by z toho měl mít doživotní trauma.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.