abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 18.6.2015, 12:35:11
"Vsak prave proto! Pratele mej nablisku, nepratele jeste bliz." jen jsem zakroutil hlavou a uzavrel jsem se do sebe. Po ceste k zatarasu uz jsem nepromluvil.

"Zenska jedna. Vyjede po nem a nakonec je to moje vina ze jsem se mohl k tomu vyjadrit... Zatracene, nedala mu moznost se ani vyjadrit. Co tu pohledava, kam ma namireno... Nic. Vysledek je takovej, ze pan neznami beha nekontrolovane po lese... A vsechno je Nysilova vina... Taky to mohl byt speh severske armady... Grr."

 
  Karolina   Postava není přítomna 18.6.2015, 12:11:13
Trhnu rameny, je mi jedno co bude ten s lukem dělat. Vykročím zpět k Nysilovi a Alexandrovi. Jenže Nyslio se na nás oboří, čímž mě doslova přimrazí k zemi.

" Jediný zná les? Ty to víš, znáš ho? Může tady být chvíli, může to být někdo, kdo třeba zabil lovce, je to třeba jen někdo, kdo si šel zalovit. Jestli se ti nelíbí, co jsme říkali, mohl ses taky vyjádřit. To se mi moc líbí, při jednání mlčet a pak setřít ostatní. Po bitvě je každý generál. Můžeš ho jít dohnat, však on ti neuteče. Já jdu zpátky."

I když slova a celková řeč vyznívá hodně nabroušeně, hlas zní spíš smutně, až lítostivě. Domluvím, na nic nečekám a otočím se na zpáteční cestu.
" Co si myslí, že si počká na výsledek a pak, podle toho, jak to dopadne, teprve bude jednat nebo mluvit? To mě dost zklamal."

Pomyslím si po cestě zpátky, ale ani se neotočím. Nemusí mi vidět do tváře právě teď.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 18.6.2015, 10:16:42
Nevericne posloucham rozhovor Karoliny, Alexandra a Stopare. Nepletu se do toho, protoze bych to akorat zhorsil. Pote co se strati meti stromy promluvim k tem dvoum.

"To se vam teda povedlo. Jediny kdo s nas zna les a my ho nechame jen tak odejit... Ted uz jen na nem jestli si pujde svoji cestou nebo nas po jednom postrili! Toto se moc nepovedlo..."
A jdu k potoku se osvezit schladit horkou hlavu abych dokazal racionalne uvazovat.

"Co bych udelal najeho miste? Nema duvod nas postrilet, muze si jit svoji cestou anebo bude zvedavej a bude nas sledovat. Nazaklade toho si
udela zaver. Pokud nas bude sledovat, zjisti, ze jsem mluvil pravdu...Tak ci onak, on je vlese panem a muze si delat co chce... Nejlepsi bude se vratit a pomoct odhazet to kameni. Potom se uvidi co a jak.


"Meli bychom se vratit pomoc ostatnim odhazet to kameni." a jdu zpet k zatarasu.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 17.6.2015, 19:32:11
U potoka

Po tomto nepříjemném incidentu již není problém se opláchnout a dojít ostatním říct o vodě, popřípadě i o podivínovi s lukem....

Chtělo by to konečně odházet ty kameny ať se situace začne zase vyvíjet....
 
  Alexander   Postava není přítomna 17.6.2015, 18:43:53
Při Stopařově reakci a slovech se ušklíbnu. "Jistě.. Jak jinak.. Takových sebevědomých už jsem potkal.. Jsou jich plné hřbitovi.. " povím naprosto klidně. Pak pohédnu za něj a kývnu hlavou směrem k lesu. "A taky jim jejich druhové kryli záda... I když teda většina z nich nebyla tolik cítit.." dodám, a jeden koutek se mi mírně zdvihne do úsměvu.

Pak se s ním začne bavit Karolina, a já mám čas si alespoň přes nedalekou větev přehodit mokré triko, než se opět otočím zpět, zrovna když Stopař mluví o akcích.

"Zajímavá slova na někoho kdo po náhodných lidech které potká vystřelí šíp.." pokývu hlavou s vážným výrazem. Při jeho rozloučení se mi opět zvedne jeden koutek do úsměvu. "Já zas doufám že tě sežere medvěd... " pomyslím si, když si ze beru do ruky opět svou katanu. Vytáhnu ji z pouzdra, a čepel lehce opláchnu vodou. Podívám se na vodu, která vtekla do malinkých vrypů. Trhnu rukou a stejným způsobem jako jsem čepel očistil od krve, se zbavím i té. "Tady se jeden vážně nenudí..."
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 17.6.2015, 17:31:22
Když na mě začne mluvit ten polonahý mladík při jeho řeči si musím nelibě odplivnout. Jeho slova jsou jako jed. Zdá se, že také postrádá nějaké to vychování.

Nemohu to mít však za zlé. Ani já nejsem žádný svatoušek.
"Ani z jednoho... kdybych tu byl z nepřátelských, už by jste tu leželi vedle sebe."
Odpovím na otázku jaké k nim mám postavení. Hlas zněl klidně.

Potom opět věnuji pozornost té dívce.
Taky asi občas neví co právě mluví. Jednou se mě ptá na jméno a najednou jí to nezajímá??

Když udělala další dva kroky blíže ke mě trochu jsem zpozorněl.
"Tohle znám. Nechci nikomu ubližovat a než se jeden naděje má v sobě zapíchnutou dýku."

"Člověka nejlépe poznáš v akci. Také si půjdu po svým."
Dívám se stále na dívku a pomalu začnu couvat. Dávám pozor kam dávám nohy. A hned se k ní otočit zády by taky nemuselo být moudré.

Když jsem od ní dostatečně daleko pomalu se začnu otáčet k ní zády. Ještě hodím hlavu na stranu.
"Nepotřebuji přátele. Doufám, že najdete toho lovce. Příroda s vámi." Za nedlouho se vám úplně vytratím z očí a jediné co po mě zůstalo bylo pár stop a šíp zabořený na břehu potoka.
 
  Karolina   Postava není přítomna 17.6.2015, 16:55:53
Ozve se žuchnutí na zem a pak je vidět několik větví, jak se pohybují. Když uvidím, že moje výzva padla na úrodnou půdu, usměji se.
" Přesně jak jsem čekala. Když chceš, aby chlap udělal něco, co nemá v úmyslu, pošimrej jeho ego a hned uvidíš, že udělá i to co původně neměl v úmyslu."

Neuhnu ani o píď a mlčky očekávám, co se z něj vyklube. Pevně stisknu rty, když uslyším jeho řeč. Tohle jsem nečekala. Mám tisíc chutí se otočit a odejít. Jenže tu nejsem sama a tak si poslechnu i Alexandra. Zamračím se ještě víc.

" Teď by tak chybělo, aby se k nim přidal i Nysilo. Co si o sobě myslí ten chlap? Je nějak moc sebejistý, jakoby věděl... jako by věděl, že ho někdo jistí!"

Zarazím se. Třeba se pletu, ale pak si všimnu pátravého pohledu Alexandra. Podívám se na neznámého a prostě zkusím zariskovat. Můžu si to dovolit, vím, že Nysilo i Alexander by mi pomohli, kdyby něco.

" Rozhodně mě nezajímá ani tvoje přezdívka, ani tvoje jméno. Zajímá mě, proč si dovoluješ po mě střílet. Mimochodem, nemyslíš si, že ti někdo z nás věří, že jsi tak mizerný střelec, že ne?"

Odmlčím se a s očima upřenýma na muže, udělám dva kroky blíž k němu. Můj hlas se zdá být tišší:

" Opravdu vypadáme tak nebezpečně, že se tvoji přátelé stále ještě bojí vystrčit z lesa i jen nos? Nesnaž se předstírat, že to tak není, beztak bychom ti to nevěřili. A teď mě omluv. Pokud ode mě nic nepotřebuješ, odcházím, mám důležitější věci na práci než tlachat v lese s někým, kdo se stydí i za svoje jméno."

Můj hlas zní trochu pobaveně i trochu otráveně. Po očku se rozhlížím kolem, zdali se dočkáme i mužových přátel, o kterých jsem téměř jistě přesvědčena.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.6.2015, 19:03:57
Anglino, Zar´farro

Anglinova rána se uzavřela, již nekrvácí. Zůstal pouze strup. Již nebude problém pracovat.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 16.6.2015, 18:20:20
Podívám se na Anglina.

No jasně, že se ti to otevřelo, říkal jsem, že máš dávat pozor a že to máš nechat v klidu.

Skloním se k ráně a pořádně prozkoumám, jak to vypadá. Jelikož těžce pracoval, tak se mu rána otevřela a předpokládám, že to budu potřebovat znovu vyčistit.

Poté co zjistím jak to vypadá, dám Anglinovi kus klacku. Zakousni se, asi to bude bolet. Pak vezmu čistou jehlu a ránu mu sešiji.

Podívám se na Anglina a je mi jasné, že tohle nevydrží. Podívám se doprava i doleva, vzduch je čistý. Vyprázdním svou mysl a potichu zazpívám kouzelnou formuli. Vyléčení lehkých zranění bude stačit, jelikož je to již sešité a tolik to nekrvácí.

Podívám se na Anglina, přiložím si prst na pusu.
 
  Anglino   Postava není přítomna 16.6.2015, 13:48:30
Makám a najednou cítím, že mi po noze stéká krev.

"Sakra zase se mi to otevřelo. nejsem sice žádná slečinka a na nějakou tu ránu nehledím, ale toto je víc než je únosné."

Využiji toho, že Karolina začala číst dopis a ostatní jí se zájmem poslouchají.

"Nikdo si nevšímá mých potíží tak se nenápadně přikradu k Zarovi a on mi snad bude schopen tu ránu zašít."

Promluvím na něj.

"Zare prosím tě zašij mi to zase se to otevřelo. Kdybych musel bojovat nechci poskakovat jak jak raněná koza. Je mi to nepříjemné, že tě musím otravovat."

Sednu si a doufám, že mé žádosti Zar vyhoví.
Jestli mi to zašije tak si chvíli dám pohov.


 
  Alexander   Postava není přítomna 15.6.2015, 21:05:38
U potoka

Spokojeně si máčím triko, když tu vzduchem prosviští šíp. "Ach jo.. Já čekal že jenom projde.. Ještě jsem nedočistil tuhle krev, a už abych se špinil další..." pomalu vstanu a stočím pohled na ším. Kouknu se směrem kterým přiletěl, a i za pomocí hlasu se snažím dát dohromady místo kde se útočník skrývá.

"Netrefil se... Takže buď neumí mířit, a nebo to byl jenom varovný výstřel.. Mluví, takže asi možnost číslo dvě.. Že by se chtěl domluvit? Tak proč ale vystřlil? To nedává smysl.." uvažuji zatímco hledám. Pak si povzdechnu. "No jistě.. A necheš mu rovnou říct kde jsou ostatní a že když hned vyrazí tak je zastihne ještě vysílené u záítarasu? Jenom tak, aby měl pár cvičných cílů.." ušklíbnu se.

Za chvilku se na "prosbu" Johanky i objeví. Poslouchám ho, rozumím jeho slovům, ale celkově to postrádá nějaký smysl... Nakonec se i zastaví, teď už neozbrojen. Pomalu promluvím, a nějak nespěchám, i když z mých slov je cítit nedůvěra, promíchaná s občasnou nechápavostí a možná i mírným nepřátelstvím.

"Nemáš v úmyslu zabíjet členy armády? Tak co tedy v úmyslu máš? Vystřelíš, a ptáš se co tu děláme.. Tomu co ti řekli evidentně nevěříš, ale přesto sem najednou jen tak přijdeš a..." odmlčím se a prohlédnu si ho. Nakloním hlavu mírně na stranu a přivřu oči. "A co? Jediné co řekneš je přezdívka kterou tě máme kdyžtak oslovit.. Žádné podmínky, rozkazy.. Nic.. Dokonce i o svou výhodu ses připravil.. Z jakých důvodů nám křížíš cestu? Z nepřátelských, nebo přátelských?" dopovím, aniž bych na okamžik uhnul pohledem.

"Tohle vůbec nemá žádný smysl.. Útočit na náhodné pocestné u potoka, a pak se s nimi začít vybavovat... Navíc tak sebejistě.. Jeden proti třem.. Leda že není jeden..." teprve teď sjedu pohledem z něj, někam za něj, a moje bystré oči prohledávají krajinu, a snaží se odhalit jakoukoliv odchylku nebo pohyb.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 15.6.2015, 6:22:02
V úkrytu u potoka

Jeden z mužů rychle zdvihl ruce nahoru.
"Tohle mi má zabránit, abych tě neprovrtal??"

Vyslechnu si jeho vyprávění. Jeho slova, že patří k armádě krále Marca III. můžou být pravdivá, ale taká se může jednat o klam. Nebylo by to poprvé, co mě chtěl někdo takto přesvědčit. Posledně mě to málem stálo život.

Zmínka o jistém lovci Jaryk mi nic neříká. Jejich úkol se zdál být počestný.

Dávka zasunula svoji zbraň zpátky do pochvy. Snažila se potvrdit slova toho muže. Klasická situace. Nebude přeci tvrdit něco jiného. Tím by mě rozhodně nijak výrazně nepřesvědčila.

Její jednání bylo poněkud vznešenějšího charakteru. Pomalu se blížila k blízké houštině. Luk neustále posouvám v pohybu jejího směru. Jakmile se zastaví, nemohu na ni skrz mnoho překážek pořádně vystřelit.

Pomalu povoluji napětí luku. Cítím, jak můj společník je více a více nervózní. Je celkem blízko od jeho skrýše. Nakonec je tětiva mého luku už volná a já s největší opatrností vrátím šíp zpátky do toulce.
"To nejsou moc přesvědčivé argumenty!!"
Okolím opět zazní hluboký hlas a jeho ozvěna je o něco silnější a odráží se od stromů. Jako by šla z několika směrů najednou.

Luk si hodím zpátky na záda a uvolním si přezku u dýky, abych ji mohl v rychlosti tasit v případě nebezpečí.

Dívka může zaslechnout jak se ohýbají větve některého ze stromů. Následuje dopad na zem.

Rukou jsem zatím naznačil svému společníkovi, aby nevylézal, tohle však nikdo vidět nemohl, jelikož jsem byl ještě dobře krytý.
Před výzvou jsem nikdy neutíkal. Proto jsem se rozhodl vylézt na kraj lesa.

Mezi stromy lze rozeznat lidského muže. Krátce střižené černé vlasy a upravený vous, který zakrýval téměř celou spodní část obličeje. Luk usazený na zádech.
"Vaše jména mi jsou vcelku ukradený. Pokud mě chcete oslovovat, můžete mi říkat "Stopař."

Pohledem přejedu všechny tři přítomné a zaměřuji se hlavně na pohyby jejich rukou.
"Ten lovec, kterého hledáte..... musí být blázen. K tomuto kopci se nikdo se zdravím rozumem ani nepřiblíží."
Hlavou hodím směrem k šedému vrchu.

"Nemám v úmyslu zabíjet členy armády krále Marca. Pokud mi ovšem říkáte pravdu."
Situace je poměrně hektická. Své kroky jsem zastavil zhruba pět metrů od té ženy. Od pohledu je mladší než jsem já, i když i zjev může často klamat.
 
  Karolina   Postava není přítomna 14.6.2015, 23:14:00
U potoka


" Vím, jak se asi cítí, chtěl by se toho naučit tolik, ale musí postupně. Taky to znám."

" Pokud bude čas a budete mít chuť se něco naučit, proč ne? Čím víc nás bude umět léčit, tím líp. Pomůže nám to všem."

Pak s sehnu k potůčku a jen ucítím lehké zasvištění kolem mě. Okamžitě jsem ve střehu s mečem v ruce. Nikoho není vidět, zato však vzápětí uslyšíme hluboký hlas. Na dva údery srdce si oddechnu, že to nejsou zase skřeti. Jenže stejně nás ohrožuje, i když pravda, mohl klidně šíp umístit přímo na mé srdce, času měl jistě dost a mířit určitě umí. Chtěl nás jen zastavit? Varovat?

Pak se ozve Nysilo a všimnu si jak se snaží něco mi naznačit. Otočím se po hlase a stále s mečem v ruce řeknu:

"Zdravím vás pane, jsem Karolína. Nás se nemusíte bát, tady přítel má pravdu. Náš úkol nás dovedl až sem. Mohl byste nám prokázat laskavost a vystoupit ze svého úkrytu a jednat s námi z očí do očí?"

Za řeči schovám meč na své místo a popojdu blíž ke křoví, kde tuším toho muže. Snažím se jít tak, abych byla v cestě mezi neznámým a Nysilem. Očima loupnu taky po Alexandrovi, abych se ujistila, že ani z jeho strany nebude veden útok na cizince.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 14.6.2015, 22:47:22
U jeskyně

"Znám Tě moc krátce abych si udělal závěr. Ale to je to poslední co bych si o Tobě myslel... Kdyby jsi byla to co jsi právě zmínila, tak by si nebyla s námi v armádě. "

A ohledně to našeho lovce, to vidím podobně. Bud našel jinou cestu ven a pak ho zajali nebo zabili skřeti nebo uvízl pod balvany a je už dávno mrtev jinak by to odházel sám. Týden je dlouhá doba... Nicméně potřebujeme si být jistí." Odpověděl jsem Alexandrovi

Cesta k potoku

Karolína s odpovědí váhala, ale nakonec mi částečně odpověděla.

"No, myslím, že jsem jediný s této družiny co má šanci se to naučit. Naopak Zarfaro by jistě zajímali ty bylinky. Díky Tobě a Zafarovi funguju normálně. Bez vás bych strávil týdny v bolestech. Takže děkuji, že jsi mi pomohla... Ted se potřebuji maximálně soustředit na jiná kouzla, ale později bych byl velmi šťastný kdyby jsi mě učila... Trošku jsem zakoktal konec věty. Zamaskoval jsem to další otázkou.

"Máš s tátou velmi dobrý vztah... Hodně ti chybí?"

U Potoka

Alexander si svlíkl tričko a vzal koupel důkladně. Já jsem si jen vyhrnul rukávy a omyl si ruce. Pak se mi téměř zastavilo srdce když se vedle Karolíny zapíchl do země šíp...

Pak se naštěstí ozval hluboký mužský hlas.

"Zaplať pánbůh, kdyby to byli skřeti, jsem už mrtví... Chvíli po bitvě a takhle neopatrní... Kdyby nás ten někdo chtěl zabít už by to udělal...

Dal jsem ruce vzhůru aby neměl ten muž důvod vypustit další šíp...

"Jsme členové armády našeho krále Marca III. Hledáme mladého lovce Jaryk mu říkají. Hnědé vlasy, vysoký, štíhlí... Stopy nás zavedli až sem.... Očima jsem vyzval Káju ať mi pomůže.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 14.6.2015, 18:58:59
U potoka

Našli jste potůček a trošku jste se opláchli. Alexandr se dokonce skoro koupe. Najednou Karolíně těsně kolem hlavy proletí šíp a zapíchne se na kraji potoka. Z lesa hned za vámi slyšíte, jak na vás někdo volá.

"Co tu pohledáváte!!"
Okolím zazní hluboký hlas s jemnou ozvěnou.

"Tyran severu opět posílá své vrahy??!!"
Následuje další věta s krátkou odmlkou.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 14.6.2015, 12:06:30
U zátarasu, za keřem.

Těla sešívám poměrně rychle. Oficiální pohřeb mít nebudou a vystaveny nikde taky nebudou, tak nač se s tím patlat.

Chvíli poté co sešiji prvního nešťastníka, se začnu poohlížet po nějaké prohlubni či díře, která by se dala použít jako hrob. Nemusí být moc hluboká, pár centimetrů stačí. Jen natolik, aby kameny udělaly pěknou mohylu.

Jen co ji naleznu, zavolám na Žiru. Žiro, prosím tě odsuň ho tdo té prohlubně a uděláme mu tam mohylu, půjde to snáz.

Pomůžu Žiře se základem hrobu/mohyly a zas se vrátím k šití.
 
  Alexander   Postava není přítomna 14.6.2015, 11:08:21
U zátarasu

Zavrtím hlavou když se vedou diskuse o dopisu. "Mě je to jedno jestl se něco bude otvírat nebo ne... Já jen říkám svůj názor. Rozhodnutí je na vás." povím a kouknu se na předměty. "Můj úkol to stejně neni.. Já tu nemusím vlastně dělat vůbec nic tak co.." pousměju se pro sebe. Když se mě začnou ptát zda bych jim předal nějaký ten předmět jen kývnu hlavou k místu kde jsem je rozložil.

Pousměju se když se věcí chopí Karolina a nic jí nezajímá. "Nač se dohadovat že?" Pak už jen kývnu, vstanu, vezmin si brašnu, a vyrazím s nimi na cestu.

"Hledání potoka"

Jdu pomalu, a prohlížím se okolí, jestli se tu neobjeví ještě nějaká nezvaná společnost.

"Lucian Lavey... L.L. .. Ne.. nic mi to neříká.. Evidentně moc problémů neměl, jen ho potkala smůla.. Ten klenotník mi taky nic extra neříká. Achjo. Potřeboval bych se zase podívat do archivu.. Ale to bych se tam musel nějak dostat. A pak by to určitě nebylo jenom kvůli archivům.. z mých úvah mě vytrhne až Karolína a její otázka na lovce. První věc na kterou se mi chce reagovat sám od sebe.

"Ten zával ale nemusí bránit vchodu do jeskyně.. Může to mít další východy, ať už na druhé straně kopce, nebo někde úplně jinde, kam se dá dostat podzemními chodbami.. A nebo za tím závalem nemusí být vůbec a odhazují to zbytečně," ušklíbnu se.

Když se ponoří opět do svojí konverzace tak se nějak nezapojuji. Ani nemám jak. Jenom dál sleduji okolí, a pokračuji v chůzi. Za chvilku už vidím potok. "Támhle.. To by mohl být potok... Teda spíše pramínek.." povím když se dostaneme kousek blíž.

"Je asi celkem zbytečně, abychom zpět šli opět všichni.. Pak tu akorát bude nával.. Takže já tu zůstanu.." povím když se podívám že jsem opravdu celý od krve. Pak už si bez dalších řečí vyhrnu triko, přetáhnu si přes hlavu a začnu ho žmoulat v potoce. "Ještě že jsem dostal výbavu... Co bych dělal kdybych měl nějakou jinou látku.."
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.