abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Kámen draka ::
družina
stránkovat po:  
 

Dragon
5.12.2013
20:19:51
I když čarodějka pronesla, že mají táhnout, sledují teď chvíli útočnící se zájmem počínání druhé ženy - a když se objeví spodnička, nejméně dva povytáhnou obočí a jeden se ušklíbne.

Z tohoto jejich zaujetí je vytrhne až to, jak k nim ten s dýkou pošle templáře. Rázem si uvědomí, že vlastně chtěli jít a taky se už nezdržují a začínají se od vás obezřetně vzdalovat.

Templář nakonec hrubé odstrčení ustál, bojovník se nezapře a rovnováhu udržovat umí. Nejdřív sjede nepřívětivým pohledem svého trapiče, tváří se, jako by si byl jistý, že se s ním nevidí naposledy.
Pak obrátí pohled k mágyni.
"Tohle není konec, Šedá!" sykne na ni.
"Tohle byl jen začátek!"

Sebere ze země svůj meč a urychleně vyrazí za svými kumpány.
Brzy vám všichni zmizí z očí.
Zůstali jste tady už jen vy - a jeden chlapík usazený na zídce kus od vás.

Elkore
4.12.2013
19:22:02
Při jeho slovech o zrádcích mu přitlačím dýku trochu víc ke krku, aby poznal, že to co říká, není pravda. "Nemohli zradit, nedává to smysl...musí v tom být někdo třetí a tento třetí si je pravděpodobně najal. Templář nevypadal na nějak extra přemýšlivého člověka. Slušně řečeno."

Strážkyně se na chvíli odmlčí, něco si pro sebe zašeptá a máchne rukou, která byla celá od krve. Kapičky odlétávaly na všechny strany. Templářovi očividně toto gesto nahnalo strach, celý se roztřásl, ještě víc než předtím...

Ulevilo se mu, když slyšel slova která pronesla strážkyně. Poté na mě kývla...

Chvíli jsem váhal a prohlížel si neznámou ženu jak něco hledá v tašce a přitom ji vypadá spousta věcí. "Je nervozní...ale proč?" Nakonec muži sundám dýku z krku a odstrčím ho silou směrem k jeho nohsledům. Nejlíp tak aby to neustál a dopadl na zem...

Dál nevěnuji templářovi pozornost, otřu si dýku od krve a beze slova sleduji obě ženy. S trochu udiveným výrazem ve tváři...

Emoa Aba
3.12.2013
22:07:07
Je rozhodnuto – útočníci můžou jít. Skloním zbraň. Nebojím se, že by mě muž napadl. Boj přeci skončil. Věřím té ženě – věřím každému jejímu slovu. Strážci nezradili. Vykročím k ní a pak se nespokojeně zamračím. Ruce založím v bok. Zavrtím hlavou. Snad se mi nelíbí krev na její ruce. Zastavím.

Začnu prohledávat svůj tlumok – pár věci mi vypadne na zem a já se pro ně sehnu. Hřeben. Několik mincí. Spodnička. Rychle vše strčím zpět. Očividně si na uspořádaný vak nepotrpím. Znovu se pustím do hledání – tentokrát o poznání opatrněji.

Občas střelím pohledem po vůdci. Čekám, co odpoví.

Konečně mám, co jsem hledala. Slavnostně vytáhnu kus látky. Vítězně se rozhlédnu kolem jako bych čekala uznání. Až teď dojdu k ženě – obejdu ji a postavím se ke zraněnému boku. Začíná to být poněkud …hloupé. Nechci si hned vyhrnovat košili. Nejistě přešlápnu.

Leshya
3.12.2013
19:01:39
"Já u Ostagardu nebyla!
A nevěřím, že naši zradili!"
ozvu se naléhavě, ale má slova patří spíš vám, než tomu tlučhubovi. Jemu tohle nikdo nevymluví, ostatně, jak se říká, koho chleba jíš, toho píseň zpívej.
Ale to, abyste vy - aby co nejvíc lidí - neuvěřilo tomu nesmyslu, že Šedí jsou zrádci, je hodně důležíté. Tedy pro mě určitě.
Dlužím jim to - alespoň tohle pro ně můžu udělat.

"Loghain..." zasyčím vztekle, když mi celkem rychle dojde, odkud vítr vane.
Podívám se po tom chlápkovi, co se ozval, na dívku, která je taky pro, aby si šli po svých a která mi nabízí ošetření a znovu se pohledem vrátím k templářovi. U toho mi rozhodnutí trvá nejdéle a je vidět, že s ním bych si to nejraději vyřídila teď a tady.

Nakonec prudce mávnu zakrvácenou rukou. Ušklíbnu se, když zaznamenám strach v templářově tváři, strach z krvavé magie.
"Táhnětě!
Všichni!
Třeba do horoucích propastí Úniku!"


Jen kývnu na muže, který templáři drží u krku dýku.
Jak on se jmenuje, sakriš?
Krysa se mu říkalo... ale tak mu přece já říkat nemůžu...

Dragon
3.12.2013
18:48:39
Zdá se, že otázku odpadlictví nyní templář řešit nemíní, i když podle toho, jak se na dívku dívá, je zřejmé, že ho o opaku jen tak něco nepřesvědčí. Ale tak ono se špatně argumentuje a vedou plamenné řeči, když vám po krku stéká pramínek vlastní krve a ten hrot dýky je pěkně cítit...

"Kdo nás poslal?" prskne tedy místo toho.
"Kdo asi? Kdo má největší zájem o to, aby ta vaše zrádcovská verbež byla vyhlazena!
Kdo byl u toho, když díky vám zemřel král Maric a s ním stovky dobrých mužů u Ostagardu!"
pokračuje nenávistně.

"Tak můžeme jít?" nedbá jeho slov jeden z jeho spoluútočníků.

Elkore
3.12.2013
18:22:52
Cítil jsem tep jeho srdce, krev pomalu stékala po čepeli mé dýky. Cítil jsem vzrušení. Už to bylo tak dlouho co jsem někomu přiložil kudlu na krk. V poslední dobou jsem pouze sbíral informace, mnoho informací a tohle bylo přesně to co jsem potřeboval. Mohl jsem cítit jeho strach, třes a pohyby těla. Tento pocit se nedal nahradit, byla to jako droga a já byl její otrok.

Po chvíli jsem si všiml, že se tu přimotala další žena. Zpacifikovala dalšího z nich a šedá strážkyně vypadala, že bude v pořádku. Bylo to poznat podle jejího tónu. Přece jenom tihle válečníci měli tuhý kořínek, viděl jsem to na vlastní oči a teď to vidím znovu. Jeden by si na ni netroufl, proto museli přijít v pěti."Zbabělci."

Nemusím už nic říkat, všechno už bylo řečeno. Pevně jsem držel templáře a byl připraven, kdyby náhodou chtěl udělat nějakou hloupost...

Emoa Aba
2.12.2013
22:06:51
Nemůžu si pomoct – musím se usmát.
Dokázala jsem to.
Lidi - vidíte mě? Držím ho v šachu.

Křičím v duchu. Co na tom, že jsem jen využila příležitosti. Možná jsem poskok, ale důležitější než většina čumilů kolem.

„To je podle vás nějaké hrdinství?“
Zabručím k muži před sebou. Zavrtím hlavou. Taková zbabělost. Vydechnu. Z ničeho nic začnu ženě věnovat víc pozornosti.
Strážkyně?
Otočím se na ni.
Ne- počkej!
Rychle se obrátím zpět na muže a pozvednu zbraň k jeho krku. Přestat si ho všímat by bylo hloupé. Musím se soustředit.
„Můžu ti obvázat ten bok…někde tu mám kus plátna.“
Navrhuji, ale teď už nespouštím oči z muže.
„Já myslím…že už by mohli jít a pak se ti na tu ránu podívám…ano?“

Nysving Benkej
2.12.2013
19:29:05
Spokojeně kývnu když zaslechnu jak kameny zasáhnou cíle...co na tom, že ten druhý jiný než bylo v plánu.....A zdá se, že jsem nebyl jediný kdo si chtěl přisadit....jen dívka a ten chlapík co se tak nehezky připlížil za záda rytíře to udělali...osobněji.......A zdá se že ani naše zraněná bojovnice to nehodlal jen tak vzdát...."Já věděl, že tam pomoc nebyla až zas tak nutná"

A než se nadějeme situace se zajímavě obrátila....Půlka se stahuje a ta druhá je v pytli ...Zatím co....rytíř, templář či co to je má na krku nůž, jeho majitel má velmi......tichou chůzi a nebýt tu magie ve vzduchu a písek měl bych problém jeho přítomnost zachytit, tak další má na krku meč od dívky, která má zas proměnu trochu nejistou chůzi,.... a další lovec se teď z toho snaží vymotat....

Posadím se do tureckého sedu na zídku a hůl opřu o rameno zatím co čumilové se pomalu rozchází......vzhledem k tomu, že mě celkem zajmá jak tohle dopadne...Zatím přesně nevím o co jde.....odpadlíci ,templáři vlastně se v tom ani nevyznám....Jen vím, že jedni loví ty druhé z nějakého samozřejmě smysluplného důvodu...Možná taky proto nad slovem "Odpadlice a Šedou strážkyni" zvědavě nakloním hlavu....U pasu se mi pohupuje dřevěná nádoba...po které sáhnu a z pomalu se z ní napiju...."Takže....šedá strážkyně.....hmm ale i ten rytíř zdá se věří tomu co říká o odpadlici"Moc brzo na to se projevovat...

Leshya
1.12.2013
22:51:19
Tak to je konec... tedy tak by si to asi přál ten bastard s myslí pomatenou lyriem!
Ani nevíš, jakou jsi udělal chybu, že jsi mě zranil! Vyřídím tebe a ty čytři pak...


Zastavím a s údivem zírám na to, co se děje. Tedy ne že by pomoc opravdu nepřišla vhod a včas, ale to se ti lidi zbláznili?! Mají svých starostí málo, chtějí se dostat do průšvihu?

Malinko se pousměji, když vidím, kdo drží dýku pod krkem tomu templářskému. Znám ho, pamatuji si ho od nás. Chápu, že ten měl snad důvod mi pomoct, ale ta dívčina?
"Jakž takž..." odpovím na její dotaz.
A ještě ty kameny...

A tempářík si pouští hubu na špacír. Výhružně přistoupím k němu.
"Já nejsem žádný odpadlík!" zasyčím mu do obličeje.
Podle dalších slov mi dojde, že on je ten, kdo to tady vede.
"Kdo vás poslal, no?!
Mluv!"


Nejistě se podívám po vás, když jeden z těch ozbrojenců zmíní, kdo jsem.
Tak už je vám jasné, do čeho jste se to zapletli?

Dragon
1.12.2013
22:43:45
Zdá se, že dívka útok zblízka jen kamuflovala, protože se nakonec zastaví a pozvedá opět hůl. Levý bok stále krvácí, ale jak se zdá, magická síla se jí už vrátila.

Ale ať už chtěla vyvolat kouzlo, jaké chtěla, nestihne to. S údivem pozoruje, jak padá k zemi jeden ze zvedajících se mužů a pak i druhý, který se připletl do cesty kameni, určenému pro templáře. Ano, i když nemá svou uniformu, moc dobře poznala, že jde o templářského bastarda! Kdo jiný se ohání mečem a při tom zbavuje mágy magické energie?!

A překvapením není konec. Templář má u krku dýku a čtvrtý z útočníků je ohrožován nějakou dívkou.
Pátý se jen zvedne a raději se o nic nepokouší, když na něj zamíří dívčina hůl.

Okounějící lidé se pomalu rozchází, u některých věcí není radno být.
Za to templářský se nemíní jen tak vzdát. Zbraň sice pustí, ale:
"Nevíte, co děláte, lidi!" vrčí, ale ani se nehne, ona dýka u krku je dýka u krku.
"Je to odpadlice a může být..."
Do řeči mu skočí chlápek, kterého zasáhl kámen a on se zase pomalu zvedá.

"Jo?!
Zajímavý a nám bylo řečeno, že máme dostat Šedou strážkyni.
Já to kašlu, nenechám se tady zamordovat..."
bručí.
Podívá se tak nějak po vás všech:
"Heleďte, my vypadnem a vy se budete tvářit, jako že sme tady nebyli, co?" zkouší to.

"Ne!" prskne templář.
"Dostali jste zaplaceno!"

Emoa Aba
1.12.2013
22:13:31
Ten pocit je neskutečný. Radost, která mě pohlcuje. Vychutnávám si ji. S každým nádechem, s každým krokem. Ulicí téměř tančím. Okolí vnímám jen mlhavě. Jako bych byla zabrána do rozhovoru sama se sebou. Očividně něco silně prožívám.

Boj, probíhající na náměstíčku, mě dost překvapí. Probere mě z mé apatie. Ztuhnu a zacouvám zpět. Zmateně zavrtím hlavou. Nemůžu se rozhodnout – zasáhnout nebo ne? A co bych vlastně mohla udělat?
„Ale to přeci…vždyť já přeci…“
Začnu s argumenty, proč se do boje nepouštět. Jenže jsou zoufale chabé. Mužů je pět a ona je sama.

Šáhnu po zbrani. Opatrně se rozhlédnu.
„Tak ale rychle.“
Přesvědčuji sama sebe.
„Abych se moc nezdržela.
Hlavně na sebe neupozorňovat, že?
Dobrodružství. Výborně. To jsem moc chtěla. “

Navzdory svému rozhodnutí stále stojím.
„Já už jdu.
Pomůžu jí.“

Hecuji se. Nejistě pozvednu zbraň – tohle není hra, je to opravdové.

I přes nejistotu vyrazím. Pomůže mi pohled na ženin bok – tohle by se dít nemělo. Nikdy by ji neměl ubližovat! Nikdo! V očích mi zahoří vztek.

Zrovna přemýšlím, jak zaútočit, když v tom mi kolem hlavy proletí kámen. Zmateně uskočím. Rozhlédnu se.

Situace se během chvíle změnila – dva muži dostali kamenem a třetí má dýku u krku. Připadám si jako trapný poskok, když se přitočím ke čtvrtému muži a přiložím mu hrot meče někam na klíční kost.
„Zůstaň, kde jsi.“
Poradím mu. Rozhodně to nezní moc výhružně.

„Jsi v pořádku.“
Věnuji ženě bleskový pohled.

Elkore
1.12.2013
20:26:02
"Budu sem muset chodit častěji, vaří tu skvěle a člověk se tu i něco dozví." Otřu si ústa a pomalu se zvednu. Rozvážným krokem dojdu k baru a zaplatím hospodskému svoji dnešní útratu, zelňačku a džbán piva. Poté se vydám k východu, mezitím si hodím kapuci přes hlavu a otevřu dveře, ovane mě chladný večerní vánek, zhluboka se nadechnu a vkročím do temný uliček.

Po cestě přemýšlím o nových i starých informacích. Snažím se spojovat události a jednotlivé body do souvislostí, tak aby dávali smysl. Bohužel mi furt něco chybí, něco nedává smysl. " Asi jsem už dneska unavený..." Ponořený do myšlenek a skloněnou hlavou pokračuji dál ve své cestě.

Z mého hloubání mě nejprve vyruší několik zvuků, jako by něco těžkého dopadlo na zem. Byl jsem zrovna na rohu náměstí, když jsem to slyšel. Zvedl jsem hlavu a přirozená zvědavost mě hnala kupředu, jelikož jsem neměl ponětí o co mohlo jít. Svižným krokem jsem vešel na náměstí... Strnul jsem na místě, srdce se mi div nezastavilo.

" Jak je to možné, vždyť mají být všichni mrtví... Pět můžu ohrožovalo ženu s páskou přes oko, znal jsem tu ženu a bylo v mém zájmu aby tuhle potyčku přežila.

"Magie, to si to nemůžou vyřídit ručně?" Snad si mě ještě nikdo nevšiml, v tom dva z nich něco trefí do hlav, nevím co, vytáhnu svoji dýku. Dokud jsou ti čtyři muži na zemi, začnu se přibližovat svižným, ale zároveň tichým krokem k pátému, k tomu s tím mečem. Chci ho chytnout, a rychle mu přiložit dýku k hrdlu, tak aby začala téct krev. Se slovy "Pusť tu zbraň, nebo si ještě ublížíš.", dále se ho pokusím směrem ke stoupajícím mužům. Pokud by dělal problémy, udeřím ho tupou stranou dýky...

Nysving Benkej
1.12.2013
18:43:31
"Nene....to by nešlo...hele mám na tenhle kousek další dva zájemce....Zlobří kroužky nejsou ani levná a ani často vídaná záležitost....Jestli chceš aby tvůj malej kamarád podával lepší výkony musíš za to něco zaplatit...."Muž v drahých šatech zrudne a naposled se rozhlídne kolem.....Jeho dech a chrastění mincí mi říká, že jsem vyhrál...

Na ruku mi dopadnu mince....měli by to být tři zlaťáky ale jsou to dva zlaťáky a jeden stříbrňák....přesto, že to ale podle váhy poznám tak sevřu ruku a druhou podám muži zlatý kroužek..."Děkuji.....věřím ,že tvá paní bude potěšena...."Spokojeně se usměji.....Nakonec kroužek za dva měďáky jsem prodal docela dobře tak proč se vztekat kvůli jednomu stříbrňáku na místo zlaťáku..Vyhodím mince do vzduchu, chytnu a strčím do kapsy....

Ale v okamžiku kdy mince dopadnou mince na dno mojí kapsy mnou projede známe zachvění..."Chohoo.......něco se tu děje....."
Vydám směrem za hlukem a magii....opírám se u toho o svojí hůl a kroužky na ní při každém dopadnu slabě zacinkají.......V mísím se do davu, který tak zaujatě pozoruje dění.....Musím se sice více soustředit abych dokázal všechno identifikovat ale to už dělám léta a tohle je vždy dobré cvičení....vnímám probíhající boj....moje hlava se otáčí za zvukem, zatím co konce mojí pásky přes oči se líně šourají po mých zádech "Další hon na ty jejich odpadlíky?"...

Žena bojuje neohroženě a možná, že i vyhraje...nicméně čtyři na jednoho je poněkud nevyrovnané....a i když bych se do toho neměl plést....Když žena začne krvácet sehnu se a celkem překvapivě lehce najdu a zvednu kámen....Mág proti mágovy.....čtyři proti jednomu....jak poznat kdo je ten zlý...? Buď to vycítíte.......Moje hlava se naposled pohne za zvukem........a nebo situaci prostě prubnete...Je slyšet slabé cinknutí a kámen vyletí z davu obrovskou rychlostí směrem k hlavě jednoho ze zvedajících se mužů....a za moment vyletí druhý směrem k mágovy....řekl bych, že jen dobré oko si dokáže všimnout, že na ně něco letí.

Dragon
1.12.2013
16:19:10
Kroky každého z vás míří za svým. Každý sám se svými myšlenkami, pocity, plány. Někdo víc a někdo míň si možná uvědomuje, jaké soukolí se začíná roztáčet. Jak to, co se stalo, stejně jako to, co přinesou dny budoucí, změní běh dějin a tvář země.

Doba je těhotná očekáváním a za pár dní, týdnů a měsíců nebude už nic takové, jaké je teď. Nikdo neví, jak tento osud zasáhne do jeho života. Nikdo, kdo si v tuto chvíli říká, že jeho se tyhle věci netýkají, nemůže vědět, jestli to tak doopravdy je.

A nikdo z vás netuší, že vaše cesty se za chvíli protnou.
Ano, blíží se válka, a to ne ledajaká. Zplozenci, nákaza. Ale Ostagard je daleko a kdo ví, co se tam doopravdy stalo. Zplozenci jsou daleko.
V Denerimu je klid.

Nebo ne?
Zvuky boje na malém náměstíčku tvrdí něco jiného.
I když, nejde o typické zvuky, kdy meč narazí o meč, hekání a supění bojujících, jak se snaží popadnout dech. Místo toho ve vzduchu jiskří magie, ježí chloupky na zátylku. Už můžete nahlédnout, cože se to v těchto pozdních hodinách v jedné zapadlé části Denerimu děje.

Postava dívky v róbě, se šátkem uvázaným přes pravé oko a s dřevěnou holí s neopracovaným kamenem na vrcholu je obklopena pěticí mužů s holými meči v rukou. Dívka vztekle vykřikne a mávne v oblouku holí kolem sebe. Ta se nedotkne ani jednoho z útočníků, přesto čtyři z nich padnou k zemi jako zralé hrušky.
Jeden zůstává stát. Nyní pozvedá svůj meč, ale ne k útoku. I on čaruje.
Dívka vykřikne a schoulí se do sebe. Znovu pozvedá svou hůl k vyvolání dalšího kouzla – a nic!
Narovná se. Bojovníkův meč se jí ani nedotkl, přesto se dívka chytí za levý bok, a mezi prsty jí protéká krev.

Tentokrát je její výkřik výrazem čirého zoufalství, když se rozbíhá proti bojovníkovi, aby zaútočila holí přímo. Ostatní čtyři se zatím zvedají ze země.

Dragon
24.11.2013
15:46:46
Denerim.
Hlavní město Fereldenu. Město, které si nedávno vyslechlo neblahé novinky.
Teyrn Loghain se vrátil z bitvy u Ostagaru. Vrátil se bez krále Marica a bez Šedých strážců. Smutný návrat a ještě smutnější bylo jeho prohlášení, že právě Šedí strážci jsou ti, kteří krále zradili, zapříčinili jeho smrt a porážku u Ostagaru. Naštěstí ti zrádci do jednoho našli u Ostagaru svou smrt. Ferelden se musí opět sjednotit a postarat sám o sebe! Nelze se spoléhat na pomoc cizáků a nějakých Strážců! Ano, situace je vážná, nikoli však neřešitelná.
Nákaza se nepotvrdila, jedná se jen o větší výskyt skupin zplozenců.

Jenže – co když nemá Loghain pravdu?
Co když se jedná o Nákazu? Kolik lidí, kteří si teď odplivnou při sebemenší zmínce o Šedých strážcích, si pamatuje, že bez nich Nákazu nelze porazit? Kolik lidí si uvědomuje, jaká hrůza nastane, pokud se kromě zplozenců objeví i Arcidémon?

Lidé zapomínají.
Minulá Nákaza přece vypukla tak dávno – a prý byla poslední.
A teyrn Loghain má určitě pravdu, vždyť je to hrdina Fereldenu. On ví, co je třeba pro zemi udělat…
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.