abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Merysol
23.6.2015
20:05:10

Začínám být zmatená. Můj úkol, och, to kdybych věděla! Vše co vím je, že mě matka poslala sem! Trochu si povzdychnu a stáhnu si kupucu pláště více do obličeje. Když jsem opustila svůj úkryt, jsem teď paprskům vystavená ještě více. "Já nemám jméno. Tedy měla jsem, ale zapomněla jsem ho. Tak jako většina z nás. Nijak se neoslovujeme. A nesloužíme ničemu temnému ani dobrému. Sloužíme naší Matce - Shilen! A plníme její vůli. A její vůle byla abych přišla sem." vychrlím ze sebe a na chvilku pocítím něco, co jako bych znala ale zapomněla. Divný pocit...něco jako...zlost?! Ach ne, to ne! My přece žádné city nemáme...oddanost a řád! Žádné city. zopakuji si tiše v hlavě. Ať už tu mám udělat cokoliv, bude to zřejmě i silná zkouška.

"A prosím, neberte to osobně, ale nemohu říct nic o nikom,koho jsem neznala. A my těla nepohřbíváme, vracíme je naší Matce. Vždy za svítání....jako symbol konců a začátků." Navíc mi nějaké vykopávání hrobů přijde neuctivé...a barbarské.

Do celého toho vzruchu najednou vběhnul pes. Čtyřnohé stvoření, které jsem zahlédla sotva párkrát v životě. Zkoumavě si ho prohlížím. Jeho huňatou srst, mokrý čumák, packy...štěkl na nás, lehl si a nevypadalo to, že by se s námi chtěl přátelit. Z pozorování oné čtyřnohé nášvětvy mě vevedlo, jak jeden z mužů šel k lesu a zavola do něj si chce promluvit jako rozumné lidí. On snad mluví k lesu?! Blázní!? To snad ne! Nebo se snad mezi stromy mihnul někdo, koho jsem neviděla?!

Nysilo z Nortree
23.6.2015
16:21:32
"Pes? Co tady dělá pes?"

Žíra se s ním už seznámila a očividně neměl zájem o společnost. Sharfin odpověděl Žíře, že Jaryk psa určitě neměl...
Začalo mi to vrtat hlavou.

"Pokud není Jaryka, tak pak koho? Tohle není žádnej tulák, už by dávno žebral o jídlo a byl aktivní, Ale tenhle pes jen štekl, lehl si na zem a ani se nehne... Tohle je dobře vycvičený pes a musí tu být z nějakého důvodu. Kdo má dobře vycvičeného psa? Hraničáři... lovci...stopaři ... Aha, mistr Stopař. A poslal sem svého psa a teď pozoruje naše reakce. Proč ale? Co chce? Kdyby nás chtěl zabít, tak by neposílal svého psa. Možná jsem jen paranoidní a tohle je jen zmatenej pes bez pána anebo taky ne. Co teď? Když to řeknu ostatním, tak by mohli začít zbytečně panikařit a mohl by se stáhnout a navštívit nás později anebo v horším případě střílet. Anebo nemusím dělat nic... sakra!

Po krátkým váhání jsem se rozhodl. Šel jsem pár kroků odkud přišel pes a tím jsem nahlas promluvil do lesa.

"Povol svůj luk a pojďme si promluvit jako rozumní lidi prosím." Řekl jsem nahlas do prázdna a pozoroval jakýkoliv pohyb. Snažil jsem se skrýt svoji nervozitu a strach a v hlavě jsem si opakoval

"Nechce nás zabít. Dávno by to udělal"

Čekal jsem co se bude dít...

Sharpfin
23.6.2015
14:13:39
Když mi troll ukáže jen přikývnu. Tam pod valem mohl být Jaryk a mohl potřebovat pomoc, neyl čas na rozepře z minulosti. Vydám se pomoci s odhazovaním kamenů, prohlížím si ostatní členy skupiny. Zaujal mě mohutný barbar, při jeho slovech se zatvářím dotčeně. ,,Žádný kapr.. Jinyu." Řeknu a v mém hlase zazní tón háklivosti. Byla pravda že jsem nesnášel přezdívky a zkrázeniny a povoloval jsem jen nazývání věcí jejich pravým jménem. ,,Jsem Sharpfin, kněz matky Ilinie, bohyně přílivů." Představím se barbarovi.

Během chvíle přiběhne pes. Kouknu se na něj, Žira se mě zeptala jestli Jaryk neměl psa. ,,Ne psa neměl." Vrhnu zkoumaví pohled na psa. Barbar se dožadoval pití nežjsem stihlvšakcokolic udělat už mu bylo podáno tak jen pokračuji v práci.

Čas od času vrhnu na trolla pohled protože cítím jak se na mě dívá. Také se občas kouknu na psa.,,Co se to u všech moří děje? Tohle je tak složitý vír událostí, jednou chvílí hledám lovce pak se hádám s trollem a teď odhazuji kameny..." Nakonec to vzdám a přestanu se snažit pochopit tenhlu podivnou shodu okolností.

Žira
23.6.2015
13:59:48
Sleduji hádku těch dvou a raději se do toho nemíchám, dokud někdo nezaútočí, není to tak moc moje věc, akorát bych to zhoršila.

Důležitá informace je, že Sarapfin je přítel lovce Jaryka a že ho hledá také.

Dobrá, pokud jste se všichni dohádali, je na čase snad pracovat dál ne?Podívejte na chudáka Anglina, on to vše oddře, zatímco my se tu hádáme.

Úplně jsem v tom rozrušení z těch dvou zapomněla na tu Rusovlasou dívku.
"Takže tě sem vlastně dovedla tvá bohyně, tak to je jiná. Ale i tak, Karolína má pravdu, jméno by se hodilo. To mé je Žira, je mi potěšením." Řeknu a natáhnu pravici.

"Už jsi jistě pochopila, že naším úkolem je najít ztraceného lovce. A vše nasvědčuje tomu, že bude za tímto závalem."

Shrnu vše pro nově příchozí a pak mi snad nic nebrání jít odhazovat kameny. Alespoň si to myslím. Nejprve Anglino požádá o vodu, tu mu zvládne okamžitě nabídnout Nysilo. "Jak ten je hodný a ochotný."

"Radši si dej loka, ať doplníš pořádně energii." Řeknu Anglinovi a podám mu láhev s rumem.

Když se opět chci vrhnout na hromadu kamení, přiběhne pes. "Nazdar psisko, jak se máš? Kdepak máš pána? Nejsi náhodou Jarykův?" Zkusím ho pohladit, ale rozmyslím si to, když se ozve slabé zavrčení. Tak si to raději rozmyslím a psa nechám ležet poblíž Anglina.

Sarapfine, nemá Jaryk náhodou psa? Zeptám se s nadějí v hlase.

Pán Jeskyně
23.6.2015
13:17:49
Jak se tak krásně dohadujete, spatříte, že se k vám blíží někdo další.

A rozhodně to není člověk.... Když se přibližuje, všímáte si, že má 4 nohy. Je to pes. Velký, huňatý pes s velkými zuby.

Přišel až k vám a řekl: Haf!

Pak si lehl vedle Anglina a odmítl se pohnout. Pokud na něj sáhnete, slyšíte slabé Vrrrrrr.

Nysilo z Nortree
23.6.2015
11:43:18
Karolína se ujala té dívky a zdá se, že to má pevně v rukou...

"Promluvím si s ní později. Prozatím dám prostor Karolíně. Anglino má žízeň... ani se nedivím, udělal velký kus práce."

Sundal jsem si batoh a začal se v něm hrabat. Vytáhl jsem velký vak s vodou. A šel jsem k Anglinovi.

"Tumáš, napij se kolik chceš. Je to voda s kasáren. Ráno jsem ji nabral předtím než jsme vyrazili."

Potom se sám napiji a nabídnu ostatním.

Anglino
23.6.2015
8:44:06
Zar´farro mne ošetřil a po krátkém odpočinku zjišťuji, že se mi rána na noze zatáhla a můžu se znova věnovat práci na závalu.

S potěšením zjišťuji, že se Karolinka a ostatní vrátili potok našli.

"Doufám, že je napadlo přinést čerstvou vodu. Mám žízeň, až se mi dělají mžitky před očima. Dokonce snad i slunce náhle pohaslo. Nechápu to snad jsou halucinace. Už to ale přešlo a slunce svítí jako dřív. Jen divné vidiny přetrvávají, kapr který mluví? pomyslím na vodu a mé rty bezděčně vzpustí to slovo."

"Vodu dejte mi někdo napít. Mám asi z žízně halucinace. Kapr a on mluví a dívka, která tu před tím nebyla. Co se to děje vysvětlí mi to někdo?
Zare ty tvrdíš, že ta náhlá tma bylo nějaké zatmění slunce. Slyšel jsem o tom mluvit muže, kteří se vrátili z výprav. Myslel jsem, že to jsou jen jejich bajky. Máš pro to nějaké vysvědlení, mně by to zajímalo."


Pak slyším, jak se Karolina baví stou dívkou a pochytím pár slov o tom, že je poslána nějakou kněžkou sem. Nechávám rozhovor na Karolince spoléhaje na její inteligenci a zdravý úsudek.
Je mnoho věcí, na které se chci zeptat. Teď ale toužím po hltu čerstvé vody.

Karolina
22.6.2015
23:16:21
Konečně to vypadá, že hádka ustupuje. Ať už je to proto, že zabrala snaha někoho z nás, spor urovnat nebo si sami uvědomili, že to nemá význam, alespoň pro tuto chvíli.

Otočím se tedy k dívce.
" Poslyš, ty nemáš jméno? Chceš vědět jaký máme úkol, ale sama nám ani jméno neřekneš? Možná tě matka poslala sem, za námi, ale docela mě udivuješ. Vzpomínám si, že jsem četla o vašich kněžkách. Všechny jsou inteligentní, mají hodně znalostí a umí toho opravdu hodně. Pravda, nebývají prý vždy nakloněni právě dobru. Nejspíš záleží na tvém úkolu. Jaký je to úkol?"

Usmívám se, hlas zní jako běžná konverzace, ale uvnitř jsem napnutá jako struna.
" Ne nadarmo jsou to kněžky temnoty. Raději si dám pozor. Kdopak ví, co se může stát."

Pomyslím si. Když mě pak Zar konečně vezme na vědomí, podívám se na něj překvapeně.

" Zbraně, oblečení? Já? Joooo, aha. Úplně jsem na to zapomněla. Myslela jsem si, jestli někdo nemá zbraň nebo by chtěl nějakou, kterou měli skřeti, mohl by si výzbroj doplnit. Jejich oblečení..."

Pokrčení nosu a oklepání se, snad dostatečně ukazuje, co si o tom myslím.

Zar´farro
22.6.2015
22:30:38
Poprvé o doby, co jsem jsem se narovnal opustím svou pózu a pootočím hlavou. Porozhlédnu se po ostatních co dělají. Nespustím však Sharpfina z dohledu, chci vědět co dělá, a mít jistotu, že vím kde je. Jsem připraven na jakoukoli akci, a snažím se nikdy k němu nebýt nastaven zády.

Zaskřípám zubama a pořádně vycením své dva tesáky. Ačkoli nejsem zvyklý být tak dlouho narovnaný a již mě z toho začínají bolet záda, pořád se snažím zůstat vzpřímený a tyčit se tak nad ostatními.

Když pomyslím na Jaryka, povaha doktora převládne a já znovu utemuji většinu emocí do rohu své osobnosti.

Dobrá tedy, pro Jarykovo dobro. Předpokládáme, že je možné, že pořád žije a může být zavalen v tamté jeskyni. Ukážu rukou směrem na zával.

Již nějakou dobu se snažíme skrz ten zával dostat, pokud jsi tedy Jarykův přítel jak pravíš, můžeš pomoci tam.

Počkám jak se zachová, celou dobu ho sleduji. Až v době kdy mezi námi bude dostatečná vzdálenost, začnu věnovat pozornost i slečně v černém.

"Vy jste tedy dcera bohyně Shilen? Nevím co vás v klášteře učí a omlouvám se ale nevím nic ani o vaší bohyni, ale byla by jste tak hodná a pomohla mi s přípravou mrtvých k pohřbení?
Navíc by se hodilo, kdyby u jejich hrobů řekl někdo něco na jejich počest. Ať těch lidí tak i u skřetů."


Vím, že je neobvyklé poskytnout nějakou úctu skřetům, kteří nás chtěli zabít, ale přeci jen jsou to myslící bytosti.

Otočím se na Karolínu a řeknu: "Omlouvám se, myslím, že jsi se ptala na zbraně a oblečení těch skřetů."

Zkontroluji co dělá rybí muž.

"Ty jsem dával támhle na ty hromady, rozdělené dle typu a kvality."

Merysol
22.6.2015
21:44:51

Z mého nadšení mě trochu překvapí reakce několika lidí. Pak mi vše dojde. Náš řád žije v izolaci. Ale že by o Dcerách Temnot nikdy nikdo z nich neslyšel? Och, Matko! Tvrdou zkoušku si mi připravila....

Mou matkou je bohyně Shilen. Matka nás....Dcer temnoty. V hlase se snažím zakrýt jisté rozčarování z toho, jak že snad o nás nikdo nikdy z nich neslyšel. Před pár dny jsem opustila chrám a vůle mé drahé Matky - bohyně Shilen mě dovedla až sem.

Jen začínám o jejích plánech pochybovat.

Otočím se k dívce, které se mi představila jako Karolína a z podpláště si ji prohlížím. Zatmění slunce přichází vždy když... v půlce věty se zarazím. Ne, to není nejlepší nápad! O tomhle raději pomlč... ...prostě, nebyl jeho čas. dokončím větu s lehkým náznakem nervozity v hlase.

Mezi tím se ve skupině strhne nějaká hádka, křičí tu na sebe cosi o démonovi z hlubin a tupých opicích. Začínám o téhle skupině lidí pochybovat. Tedy, nejen lidí. Pro všechny svaté, nemohli by mlčet?!

Smím se zeptat, co vás přivedlo sem? Ráda bych...zjistila svůj úkol, který mi Matka dala.


Sharpfin
22.6.2015
20:55:05
Nespokojeně mlasknu. ,,Šíří lži vrahů. Už jen kvůli tomu že se na tu loď sotva vešlo sto trollů natož tisíce...." Ale věděl jsem že další hádka by nikam nevedla. ,,Na pavé ruce má jizvu. Má dlouhé hnědé vlasy po ramena to by vám už mohlo pomoct ne?" Podívám se na nově příchozího. ,,Hledám tady lovce Jaryka, jako vy. Ale tady troll začal tvrdit že jsem ho přišel zabít. Už jen kvůli zákonům mé říše bych to nikdy neudělal." Vysvětlím. Podívám se na trolla.

,,Nechme minulost minulostí. To co se stalo, stalo se. Ale my musíme hledět vpřed neboť jsou daleko větší hrůzy než rybí muži jedící děti a trollové hrabajcí se v ostatcích předků." Ukloním se v klasickém uvítaco-smiřovacím gestu.

,,Myslím že jsme ztratily až moc času. Tolik času kolik Jaryk nemusí mít." Zamyslím se. ,,A taky budu muset brzo meditovat což mi zabere taky spoustu času." Rozhlédnu se. ,,Takže.. Kde mě potřebujete?"

Alexander
22.6.2015
20:33:54
Ještě chvilku odhazuji kaemeny, ale tu toho ostatní nechcají, jelikož se ukázala další "návštěva". Nechám toto tedy taky, protože se mi do toho nechtělo už předtím, a sám na tom rozhodně dřít nebudu. Otočím se, a podívám se kvůli čemu že se to děje celý ten rozruch.

"Páni co tady se děje.. Noc když nmá být den, přátelský jedinec který se představuje šípy napřed.. Teď ještě přijde mluvící ryba a bude to dokonalé..." a co se nestane... Ona skutečně mluvící ryba i dorazí. Zhluboka se nadechnu, a pomalu vydechnu. Podívám se po rybě, pak stranou, a pak zase zpět. "No skvělý.. Že by v tom potoku něco bylo? Tohle už je vážně trochu moc...." Když uhýbám pohledem stranou, všimnu si ještě jedné nové dívky s rudými vlasy. "Na pustinu je tu hodně.. hodně živo.."

Ostatní se hned zapojují do hovoru, já si po předešlé zkušenosti raději nenápadně a pomalu vytáhnu z rukávu vrhací nůž, a zakryji ho svými prsty. Z mojí vyvýšené pozice na zátarasu mám celkem přehled. Opatrně sejdu kus dolů a sednu si na jeden z větších kamenů. Mezitím to vypadá, že chtějí rybu opět hned vzít s sebou. "Tady se vážně bere každý kolemjdoucí..." pomyslím si a zavrtím hlavou.

Když na sebe začnou pořvávat, vstanu, a dojdu k nim, pohlídnu na rybáka, ze kterého se vyklubal Sharpfin. "Tak jinak.. Proč si tedy přišel? Jenom kvůli tomu aby jste si tu na sebe zakřičeli? Tohle rozhodně není dobré místo, a máme na práci mnohem důležitější věci, než řešit čí příběh je pravidvý.. Takže?" nakloním hlavu na stranu a čekám na odpověď.

Zar´farro
22.6.2015
19:58:33
"TY po mě chceš, abych věřil jednomu jedinci druhu, který vyvraždil tisíce nevinných osadníků, kteří si chtěli najít svou budoucnost mimo útlak jiných ras. Místo toho, abych věřil několika starším, kteří uzřeli váš hnusný čin vnitřním zrakem, zrakem který se nemýlí. Abych věřil tobě místo těm několika trollům kteří se na troskách lodí dostali zpět na pevninu. Ty po mě chceš, aby jsem věřil někomu, před kým nás od dětství varují?"

Podívám se Sharrpfinovi do očí.

"Vážně si myslíš, že budu věřit rybímu pokřivenci, spolčenci s murloky, nějakému vymytému mozku od mořských čarodějnic? Která naga ti šeptá do žáber ty nesmysly."

Naštval mě, znehodnocuje celou mou rasu, navíc tato legenda nevznikla tak dávno. Vždyť tyto události se odehrály, když jsem byl malý, a já se osobně bavil s odčitými svědky!

Jsem rozhodnut pomstít svůj národ. Nikdo mě nebude nazývat modrou opicí. Jsme jeden z nejstarších národů a já jsem modrofialový! Pokud na mě zaútočí jsem připraven bojovat na život a na smrt.

Pořád jsem doktor, nikdy bych nezaútočil první, neklesnu na jeho úroveň a nevzdám se svých hodnot.

Sharpfin
22.6.2015
19:05:48
Při reakci trolla mnou projede vztek. ,,On tam nebyl! On jen slyšel výmysly proč by nás měly lovit!" Celé mé tělo se začalo třást, vypadalo to jako by mnou probíjela statická elektřina. A vlastně to byla pravda, měl jsem co dělat abych neseslal modré blesky. Nakonec to nevydržím. ,,A ty se divíš?!? Tvá rasa tupých opic přišla k naší civilizaci, jedním lusknutí prstů jí zničily a když jsme odpluly a chtěly žít své životy jinak, tak i potom si tvá rasa vymýšlela příběhy aby nás mohla zabíjet "oprávněně"!!"

Pak si vzpomenu na den kdy se to stalo. ,,Pamatuju si to jako by to bylo včera. Stál jsem tam! Když váš velitel vydal rozkaz nás zabít a sníst! Nikdy předtím jsme vaši rasu nepotkaly, přinášíte jen smrt a zkázu." Zvednu hůl ze země a udeřím s ní do země. Někdo by očekával kouzlo ale jediné co se stalo bylo že jsem se uklidnil. ,,Věř mi. Ty jsi tam nebyl, tvý předkové lžou..." Řeknu vyrovnaně.

Usměji se na dívku která se teď postavila přede mě. ,,Lepší popis ani nepotřebujete. Poznal bych ho na míle daleko, a vy také nedá se přehlédnout. Omlouvám se ale rozhovor s tímhle potomkem.. vrahů. Mně trochu rozčílil, jsem Sharpfin.yů

Karolina
22.6.2015
18:51:43
Stojím stranou a mlčky pozoruji jak Sharpfina tak tu dívku, ale i ostatní z naší skupinky. Žira mě nepřekvapuje, neustále se zaobírá, chuděrka, tím, že je jiná, že jí každý, kdo je taky "jiný" hned upoutá. Spíš mě překvapila Nysilova reakce, ani tak ne na pana "Rybu", spíš na slečnu neznámou.

"Všem ostatním hned tyká, což je nejspíš normální, dokonce i když se neznáme, prostě je to běžné. Jen to jeho... a co vy slečno... to mě tedy překvapilo. Kouká na ni jako na svatý obrázek, hihihi, jenže mě se moc "svatá" nezdá, i když se ještě ani nepředstavila."

Moc času na přemýšlení nemám, protože další překvapivá reakce přišla od Zara. Podívám se nejdříve na Anglina, pokud zachytí můj pohled, mrknu na něj. Pak popojdu tak, abych měla volnost pohybu. Očima přeskakuji ze Zara na Shara.
" Musím něco udělat!"

S tlukoucím srdcem postoupím až před Shara tak, abych stála mezi nimi. Vyloudím úsměv a napřáhnu k němu pravici.

" Jsem Karolína, zdravím tě. Tak ty znáš Jaryka? A můžeš nám popsat jak přesně vypadá? My jsme dostali jen hodně obecné informace ve stylu... vysoký silák s hnědými vlasy. Určitě budeme všichni rádi, za každé další info."

Počkám si na jeho reakci, pak se otočím k dívce. Stejně jako Sharovi i jí podávám ruku se slovy:

" I tebe zdravím, jak jsi slyšela, jsem Karolína. Ty nevíš kam jdeš? A zatmění být nemělo? Nevím, ale je to běžný přírodní jev, který se, pravda, opakuje jen jedou za x let, ale nevidím na tom nic divného. Podle čeho soudíš, že měl být jindy? "

I u ní si počkám na reakci a mezi tím mrknu, jestli se situace zklidnila.

Zar´farro
22.6.2015
18:44:32
Snažím se držet svou pózu, mám pocit, že se mi za chvilku podlomí kolena strachy. Doufám, že mi přes kápi není vidět do očí, jelikož ty hledají jakoukoli možnost útěku, a zároveň bedlivě sledují jakýkoli Sharpfinův pohyb.

"Jsou to normální smrtelníci, jako lidé, elfové, psi či kočky ... prostě nesmím ukázat strach. "

Nějakou dobu se připravuji, abych si byl jistý, že mi strachy nepřeskočí hlas.

" Co zde tedy děláš? A co tebe a tvé druhy opravňovalo k seslání té hrozné kletby, a k totální likvidaci veškerých osadníků jižních moří, včetně jejich dětí a dětí jejich dětí?"

Na chvilku se odmlčím.

"Co vám pár mírumilovných osadníků udělalo tak hrozného, že jste kvůli tomu zničili celé jejich kmeny?" Nyní jsem si dovolil citovat ze staré Trollské legendy o jižních mořích.

" A to vám nestačila jejich krev, to musíte lovit naše lidi a hledat je i takhle daleko na severu?"

"Já ti na tvá sladká slova neskočím démone z hlubin. Seber si své murločí kamarády i mořské čarodějnice a vraťte se zpět do hlubin."

"Ať to zabere, ať to zabere." Myslím si těsně po mém proslovu. A psychicky se připravuji k zběsilému útěku.

Nysilo z Nortree
22.6.2015
18:18:16
Netrpělivě čekám až nám červenovláska odpoví, ale mezi tím se začali probouzet staré rány mezi Zafarem a Sharpfinem. Očividně jejich rasy mají nebo měli nějaký spor mezi sebou.

"Jak mi to jen mohlo uniknout s paměti? Jistě jsem o to musel také číst..."

"Klid Gentlemani, kroťte své vášně a šetřete manu na skřety... Mám pocit, že jsme je nepotkali naposled." On se představil jako kněz, takže hádám, že nějaký druh kouel ovládá. Zafaro se zatím předvedl jako doktor, ale to ještě neznamená, že neovládá nějaká útočná kouzla. Raději jsem se do toho vložil než se to zvrtne...

Až se situace uklidnila, obrátil jsem pozornost zpět k červenovlásce.

Sharpfin
22.6.2015
17:13:43
Usměju se. ,,Tak to vše usnadňuje. Pokud vám to nevadí půjdu s vámi, trocha pomoci se vždy hodí.."Podívám se na podivnou ženu. Zamražím se, kdybych nějaké zuby měl tak bych jimi skřípal. Bouhžel to čím jsem žvíkal by se jen těžko dalo považovat za zuby a už vůbec to neskřípalo. ,,Matko Ilinio. Co se to u Vala'Qirajhe děje?" Pomyslím si mírně zděšeně. Je toho až moc na mě.

Náhle se ozve troll který si lně získal mou pozornost. ,,Člen rasy vrahů, žhářů, mordířů! Ale on není jeho předkem." Jeho slova mě ale na chvíli zaskočí. Zatvářím se překvapeně. ,,Promiň nerozumím.." Začnu ale pak mi to dojde. ,,On si myslí že jsem ho přišel zabít." Podívám se na něj takovým zvláštním pohledem který nutí k zamyšlení co vlastně osoba dělá.

Položím hůl na zem a mírně pozvednu ruce v qestu že nemám nic v plánu. ,,Prosimtě uklidni se. Nepřišel jsem tě zabít. To co tvá rasa zničila je zničeno, ale nevidím důvod proč prodlužovat tuhle nenávist." Kdyby troll odmítal spolupracovat začnu si v podvědomí připravovat kouzlo. Zoufale se rozhlédnu hledajíc pomoc nebo aspoň podporu.

Stojím rovně naprosto klidně s výrazem naprostého zděšení a nepochopení.

Zar´farro
22.6.2015
16:38:15
"No na to, že je Šedý vrch místo kam nikdo nechodí, je tu nějak rušno, a leze sem kdo ví kdo." Pomyslím si, když uslyším hovor ostatních.

"Je a hele zatmění slunce, to se jen tak nevidí. No tak se hlavně do toho nekoukej, ty trolle pitomá, ať neztratíš zrak." Odvrátím hlavu od toho ojedinělého úkazu.

Podívám se po nově příchozích. "Koukám holčina a pěkná. Ale trochu pomatená. A kde je ten druhý, co to říkal, že je Jinyu nebo co ... co mi to slovo jen připomíná."

Pootočím hlavu a spatřím tu podivnou hlavu, co připomíná kapra. Uvědomím si co mi říkali rodiče a starci z vesnice, když jsem byl malý. Na zlomek okamžiku zamrznu na místě a pak otočím hlavu.

"To není možné. Ne, to není možné, vždyť tihle vůbec nemají existovat ... jsou jen legendami z dějin. To ne strašliví rybí zabijáci z teplých moří."

Znovu se podívám, zda mne jen nešálí zrak.
" On tu fakt je, přišel mně zabít, pomstít se za všechny ryby, které kdy Trollové vylovili z rybníků, řek i moří. "

Podívám se na obě strany a pokusím se zjistit, na kterou stranu je lepší možnost úprku.

Kdyby mi někdo vyděl do očí, poznal by vyslovenou hrůzu.

Pokusím se uklidnit. "Podívej se, Zar´farre, kdyby tě přišel zabít, už by jsi měl kudlu v zádech. ... Ale třeba jen čeká, až tu nebudou ostatní? .... No a co, byl to hezkej život. Pomohl jsem hodně lidem, a pokud je tohle můj konec tak budiž, ale odejdu se ctí!"

Seberu ze země svou hůl, druhou ruku si položím na svou dýku a pomalu se zvednu. Narovnám se, abych ukázal svou celou výšku. A otočím se směrem k tomu rybímu monstru.

"Oba asi víme, proč jsi tady doopravdy, ale musím tě varovat, bez boje se zabít nenechám!" Vykřiknu směrem k nově příchozímu kaprovi.

Stojím tam v co nejepičtější póze, které jsem schopen. Lehce se třesu, ale kdo by se divil, vzhledem ke všem strašlivým příběhům, které zná každé Trollí mládě. Jen doufám, že není můj strach vidět, a že mi ostatní pomohou.

Nysilo z Nortree
22.6.2015
15:43:57
"Tak to se zdá, máme stejnou cestu Sharpfine. Od jeho chaty jdeme po jeho stopách, které nás zavedli až sem." Ukázal jsem na zátaras.

"Válečníci už velkou část odházeli, ale pokud s té jeskyně nevede jiný východ, obávám se že už to má Jaryk dávno za sebou..." řek jsem mu jak se věci mají a zaměřil jsem svoji pozornost na červenovlásku.

"No a co vy slečno? Normálně se všechny živé bytosti drží od Šedého Vrchu na míle daleko, ale dnes ne, dnes máme výjimečný den a rovnou 2 osamocené poutníky... Jakou matku máte na mysli?" červenovláska vypadala omámeně a sama věřila tomu, že neví proč je tady.

"Možná ji někdo podal drogu a ona utekla nebo je pod vlivem nějaké černé nebo možná nějaká poblázněna fanatička co věří v nějakého nesmyslného boha."
Něco mi na ní nesedí a dám si prozatím na ní větší pozor.

Sharpfin
22.6.2015
14:14:32
Překrásné přivítání to nebylo ale už jsem si zvykl na to že mě lidi považovali za něco nepřirozeného. ,,Hledám přítele. Lovce Jaryka. Často mluvil že by rád zjistil tajemství vrchu a tak jsem se rozhodl začít tady. Jinak jsem tu ale také abych se účastnil války proti Králi severu." Podívám se na láhev kterou mi Žira nabízí. ,,To asi voda nebude.." ,,Proč ne?" Ale z mého hlasu je slyšet hodně nejistoty a skeptismu. Přičichnu si k tekutině a v tu chvíli vyděšeně stáhnu nosní dírky. Ten pach byl strašlivý, nakonec jsem překonal pach a napil se. Rychle jsem vrátil láhev jinak bych jí asi upustil.

Celé mé tělo se několikrát zaklepe. ,,Poznámka: Přiště odmítnout cokoliv čemu se říká "panák"." Jistě pil jsem alhkohol předtím, ale to buď byl alkohol mé rasy nebo víno. Ostatní mi přišlo odporné. Zdá se že jich bylo více než jsem předpokládal. Jeden lidský muž promluvil a mě jeho slova zaskočila. ,,Ano. Tedy někteří našeho druhu našli svůj způsob života v pouštích naprosto odříznutí od vody či ve vysokých zamrzlých horách. Velice rychle se dokážeme přizpůsobit." Potom se opět ukloním. ,,Jsem Sharpfin, kněz Ilinie, bohyně přílivů. Hledám zde přítele lovce Jaryka. A tak jsem tu kvůli válce."

Sotva jsem domluvil stal se podivný jev. Vyděšeně vytřeštím oči. Začnu mluvit ve své rodné řeči, padnu na kolena a ukloním se mizícímu slunci. Ani moje prosby ho však nedokázaly zastavit. Ale nakonec se vrátilo, trochu překvapeně vstanu. ,,Už jsem se bál že přišel Armagedon - Konec světa." Překvapeně se podívám na muže. ,,Vlastně ano, ale tohle jsou jiné okolnosti. Ani si nejsem jistý jestli je tohle čas kdy matka Ilinia políbí otce Eldureho."

Najednou je tu další přírůstek. Rudovlasá žena která mluví o nějaké matce, to mi nedávalo vak smysl jediná matka kterou jsem znal byla moje bohyně a samozřejmě žena která mě porodila. ,,Na světě je mnoho duchů. Každý jim říkáme jinak. Někteří loa někdo matka ale všichni mají strašlivou moc která může lidi dovést tam kam chtějí z neznámých důvodů. Takže ano, přijde mi to zvláštní." Podívám se na Žiru.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.