abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Nysilo z Nortree
24.6.2015
1:50:13
Pozoruji les, jestli se tam něco nepohnulo... Nic. Ignoruju zrzčinu poznámku. Přichází ke mě Žíra a ptá se co stalo, že nic nevidí.

"Měl jsem takový pocit.... Asi už blouzním. Dnes se toho už odehrálo moc."

Pak šlo slyšet z jeskyně volaní o pomoc. Kývl jsem Žíře na souhlas. Přišel jsem k zátarasu kde už dost lidí pracovalo a už jsem se do práce moc nehrnul. Spíš mi to nedalo a stále jsem pozoroval oblast lesu odkud přišel ten pes.

Najednou bylo slyšet s opačného konce jak někdo vola. "Guru!" Ten hluboký hlas byl jedinečný a v ten moment jsem byl rád, že mé můj odhad byl správný...tedy téměř.

"On nás snad provokuje a ještě to vypadá že se u toho náramně baví... Začínám chápat proč po něm Karolína tak vyjela." A tiše jsem se ji v duchu omlouval...

"Opravdu zvláštní náhodička. Zrovna třeba tvůj pes si přišel, lehl si a ani o píď se nehnul. To je náhodička. Že?" přišel jsem až k němu abych mu viděl do očí a sarkasticky jsem se na něj usmál.

"Je to přeci jen pes, nedokážeme přeci číst jeho myšlenky anebo je nedej bože nějak ovlivnit... aby dělal co po něm pán chce... aby se třeba netoulal a držel se svého pána samozřejmě."

"No, u toho potoka. Jsme nezačali úplně nejlépe. Takže bych to rád napravil. Já jsem Nysilo" A natáhnu svou pravici na pozdrav.

"Zdržíš se, nebo máš na spěch?" Neutrálním hlasem jsme se zeptal.

Merysol
24.6.2015
0:18:39

S jinou odpovědí se ani nedalo čekat Ma mě za husu, to je jasné... Raději už nic neříkám a nořím se cestičkou zpátky ven. Do očí mě praští slunce a já a chvilku nic nevidím, nehledě kůži, která mě začně pálit. Ale není čas hrabat se teď pro plášť.

"Ten člověk....je v bezvědomí. Máme ho vytáhnout ven a dávat mu pozor na nohu!" vysoukám ze sebe a snažím se pomalu otevřít oči.

Docela rychle se mi podařilo se zase zabalit do pláště a oddychnout si. Už nikdy nesmím sundat...ten plášť nádávám si v duchu za své bláznoství. Ale riskovat že si rozthnu a přijdu tak o svou ochranu? Ne, to jsem vážně nemohla...

Čekám kus od výlezu na muže, kterému jsem mezi tím v duchu říkám S pro jeho sarkastické poznámky a žertíky. Snad se nám ho povede dostat ven z jeskyně ve stejném stavu, jako je teď a ne horším...

Zar´farro
24.6.2015
0:05:07
Zrzka je krásná holka, předpokládám, že i to by mohlo pro pana dobrodruha stačit. Počkám, až se troch předkloní, ještě trošku ... A když vidím, že si začala hrát s řetízkem, je mi jasné že lepší to asi už nebude.

Rychle se otočím zpět k noze, provedu pár předem pečlivě vybraných pohybů, abych mu srovnal holenní kost. Muselo to nehorázně bolet, a je možné, že z toho omdlel.

Dále to již jde ráz na ráz, dvě rovná dřívka kolem nohy, obinadlem stáhnout, pokud se noha někde otevřela, tak vydezinfikovat.

Sám dobrodruh, ať chce nebo ne, je buď v bezvědomí, nebo na pokraji šoku. Teď je ta správná doba dostat ho ven.

Otočím se na Dcerušku temnoty a řeknu : "Prosím-tě lez napřed, a řekni ostatním, aby nám do pomohli vytáhnout. Jo a taky aby dávali pozor na jeho nohu, tak opatrně. Jinak děkuji za nabídku, ale zatím si lektvar uschovej, třeba se ti ještě bude hodit." Pronesu a pousměji se v záři pochodně.

Až vyleze, postupně ho s Žirou dostrkáme k průlezu a postrčíme ho k rukám ostatních. Které ho, doufám, již budou očekávat. Následně vylezu i já s Žirou.

Venku se nejspíš něco změnilo, ale pro mě bude na prvním místě pacient.

Merysol
23.6.2015
23:50:26

K mému zklamání se odsud ještě chvilku nedostaneme. A ještě máme pana sarkastického zabavit Zabavit? A čím? Mám mu vyprávět o souhvězdích na noční obloze? To asi těžko, na astrologa nevypadá.

"Víš, že si na tom vlastně lépe než já? Ne, vážně! Sice tu ležíš jak zdechlina, ale noha se ti dá dopořádku. Paměť ti určitě také slouží..." snažím se o rozptýlení, ale mám pocit, že mi to nejde..."Já ani nemám jméno...nejspíš, celý život jsem žila za zdmi chrámu a chodila ven jen v noci. Nemůžu teď vylézt na světlo bez pláště, slunce by mě popálilo."

Je mi jasné, že tomu muži je to jedno, ale je to jediné, co mě napadá. Začnu si nervózně hrát s řětízkem na krku a přemýšlím. A v tu chvíli si vzpomenu alespoň na něco užitečného. " Jak moc zlé to je? Mám něco, co by mu možná mohlo pomoci!" zvolám radostně a začnu se hrabat v tašce až konečně vytáhnu lahvičku. "Urychluje to hojení, ale dva dny by se nevyspal. A nejspíš by trpěl bolestí. Proces rychlého hojení je docela bolestivý..." vychrlím ze sebe...

Žira
23.6.2015
23:45:42
Jak Zar´farro přikázal, tak jsem udělala. Jen dodám jednu poznámku "A nebylo by lepší, abych hlídala? Myslím, že zrzečka to zvládne sama. Nerada bych, aby nás něco překvapilo."

Počkám si na vyjádření a pak se dle situace zachovám. Také naléhám na Zar´farra, abychom vypadli co nejrychleji, rada bych sem šla oblečená ve zbroji a se štítem.

Zar´farro
23.6.2015
23:44:47
Kleknu si k zlomené noze, tak aby na ní pacient neviděl. Čekám až ho holky zabaví, a až se trochu odreaguje. Během té doby přemýšlím co se zraněním.

"No tu nohu má fakt hnusnou, co já s tím budu dělat, co s tím budu dělat."

Začnu vytahovat pilku na amputaci končetin.

"Počkat!" Zaseknu se. "Dorůstají vůbec lidem odebrané končetiny? No ... já myslím, že ne! "
"Sakra, no budu muset vymyslet něco jiného, asi to budu muset srovnat, zafixovat a postupně léčit."

Zar´farro
23.6.2015
23:34:07
Prozkoumám celé zranění mého poněkud neznámého pacienta. Na informace o anamnéze pořád čekám, ale sám vím, že veškeré informace asi nedostanu, a že jeho kartu si také asi nezaložím.

"Nevím jak jsi na tom se zdoláváním bolesti, ale doporučil bych ten alkohol. Jo a tady máš dřívko, doporučuji se zakousnout."

Stoupnu si a postavím se k Žiře a Dcerunce.
"Holky potřeboval bych, aby jste odvedly jeho pozornost někam jinam. Nejlépe se s ním pokuste nějak bavit, tohle bude hodně bolestivé."Pošeptám jim do uší.

Merysol
23.6.2015
23:27:34

Takže v té jesykni vlastně může být kdokoliv. Ach, ty jsi vážně inteligentní! Můžeš spolu s nimi vběhnout do náruče vrahovi... Nadávat si přestanu hned co se pořádně rozhlédnu po jeskyni. Všude leželi kusy těl skřetů. "Jak je na tom?" zeptám se ale místo odpovědi dostávám do ruky louč s ohněm.

"Popravdě, nemůže na tom být tak zle, vlastně čekám, že se nám ještě dostane milé poznámky o tom, jak rychle jsme tu byli!" neodpustím si tentokrát sarkasmus já. Ach uklidni se, co to do tebě vjelo? Učili tě pokoře, kázni a víře! Jsi venku několik dní a jsi jako pes co se utrh ze řetězu. Jako kdyby snad...ach ale ne, před probuzením v chrámu a Přijetím Matky nic jiného nebylo! Ne a NE!

Začínám v té jeskyni nervóznět. Ne ze strachu, ale z vlastních myšlenek. Tak co? Bereme ho ven?

Žira
23.6.2015
23:14:07
Vlezu dovnitř za Zar´farrem. Když zrovna lezu dovnitř, slyším někoho mluvit venku. "Zdá se přátelský. A i kdyby ne, je sám, s tím si Anglino hravě poradí." Hlas ignoruji a lezu dál. Pak se ozve zrzka, že jde s námi. "Proč ne, jen pojď. Pro koho lezem? Co já vím? Pokud to není lovec Jaryk, tak je to asi někdo jiný." Na její přání se snažím protáhnout co nejrychleji.

Jakmile jsme uvnitř, vytasím meč a hlídám, kdyby náhodou přišlo nějaké nebezpečí. Dokud Zar´farro neřekne, tak hlídám. "Máš žízeň?" Promluvím k neznámému a volnou rukou podám Zar´farrovi měch s vodou. "Nebo chceš raději něco na bolest?" Ptám se a láhev s rumem podám zrzce. "Dejte mu něco. Teda samozřejmě, pokud to Zar´farro povolí." řeknu svým společníkům.

Já mezitím dále stojím připravená k boji, jeden nikdy neví, co ho tady čeká. V jedné ruce držím meč a v druhé další pochodeň.

*****************

Jakmile Zar´farro zavelí, předám pochodeň rusovlásce, ať hlídá a půjdu odhazovat kameny, meč budu mít položen vedle sebe, jistota je jistota. A kameny přeci jen budu mít odházené já, než tato drobná dívenka a někdo nám krýt záda musí.

Jakmile máme odházeno.
"Tak pojď, my ti pomůžeme." Řeknu zavalenému, popadnu ho za ramena a vytáhnu. Samozřejmě, pokud to Zar´farro odsouhlasí.

Karolina
23.6.2015
23:00:59
Než jsem vůbec stihla něco ještě říci, začala se s tou novou bavit Žira. Sharp taky nejevil žádný velký zájem o diskusi a tak jsem šla stranou.

" Pro mě bude výhodnější, vzít si nějakou zbraň, pokud se najde nějaká pořádná a pak si sednu a budu odpočívat. Tlačit se někde u vchodu do jeskyně a tahat kameny, to mě neláká. Na to tady máme "siláky", to snad ani nikdo nemůže nijak komentovat. A pokud ano, je to jeho věc."

Dojdu ke zbraním, které se tu válejí, naházené na jedné hromádce. Chvíli je prohlížím, ale když cítím ten puch, pokrčím nos a jdu od toho. Takovou zbraň nepotřebuju. Podívám se ke vchodu jeskyně, situace stále stejná. Jen... co tam dělá ten pes? A co Nysilo... aha jasně, náš "přítel" s lukem. Pokývám hlavou. Postavím se ke stromu a zůstanu tu stát opřená ramenem a pozoruji okolí.

Uslyším vzdálený hlas, který se ozve z jeskyně a vidím, jak se všichni chystají dovnitř, zachraňovat neznámého.
" Já nepůjdu, někdo musí zůstat venku a pohlídat to tu. Kdyby chtěl někdo znovu zavalit vchod... Co to... a je to tady. To se dalo předpokládat. A ještě si myslí, že si asi sedneme na zadek. To nehrozí."

Komentuji si pro sebe příchod toho lukaře, co jsme ho viděli u potoka. Do jeskyně jde i ta nová dívka. Kouknu na Anglina a Nysila, doufám, že oni tu zůstanou, abych tu nezůstala jen se psem, lukařem a Sharem.

Pán Jeskyně
23.6.2015
22:50:29
Vlezli jste dovnitř. Objevili jste se v docela prostorné jeskyni, na konci ústící do chodby. V jeskyni se válí mnoho kusů skřetů. Nohy, ruce, hlavy.... Válí se všude kolem. Pod závalem u vchodu vidíte pacienta. On zavalený není, ale jeho noha jo. Zdá se, že na ní leží tak tuna kamení. Bude potřeba to odházet a nohu vyprostit. Mělo by to jít rychle, stačí pár šutrů a noha se bude dát vytáhnout.

Zar´farro

Nezpozoroval jsi žádné poškozené páteře, zlomená žebra ani nic jiného, co by mu bránilo v pohybu, jen ta noha a nejspíš otřes mozku.

Nejrozumnější bude vytáhnout ho ven a až tam ošetřit.

Zar´farro
23.6.2015
22:17:59
Jakmile se dostanu dovnitř.
Zrůda říkáš? To by mě zajímalo jak si tvůj sarkazmus poradí s tváří trolla, co má v zubech zapálenou louči.

Slezu k novému pacientovi, zabodnu louči do země a kouknu po okolí. Zjistím jak je jeskyně prostorná, a rovnou začnu vykopávat poškozenou nohu ze závalu. Musím zjistit, jak je to vážné, zda je ta noha zlomená či jen pochroumaná. A pokud je tedy zlomená, pak kde jak, a jak moc je to závažné.

Po pečlivém zhodnocení situace provedu první pomoc a pokusím se pacienta stabilizovat. Poté budu čekat, až ostatní vytvoří lepší příchodovou cestu, aby jsme ho dostali v pořádku ven.

Během čekání se samozřejmě zeptám na základní otázky do anamnézy, jako je jméno, národ, jak často cestuje do cizích zemí, kde se narodil a hlavně zda je na něco alergický. Nechtěl bych mu podat žádný lék, co by ho mohl zabít.

Od začátku vím, že můj pacient je dobře vyzbrojený, ale doufám, že by mně Žira dokázala ubránit, a tak tomu nedávám žádnou váhu.

Merysol
23.6.2015
22:03:58

Když se objeví majitel psa, začínám trpět pocitem, že snad bude lepší vypravit se do jeskyně. "Půjdu s vámi! Ale lezte rychle, prosím..." řeknu tiše a sundám si plášť a složím do tašky. SLuneční paprsky začnou útočit na mou kůži velmi rychle a cítím, že jestli na sulnci budu ještě chvilku, první popáleniny na sebe nenechají čekat.

Rychle se vrhnu do vyhrabaného otvoru a ocitám se konečně ve tmě...tam, kde je mému tělu nejlépe. "Asi je hloupé, že ptám až teď. Ale pro koho lezeme?"

Seath
23.6.2015
21:59:42
,,Zdá se že nahoře jich je víc. U císařovích fuseklí... Kolik jich tam je?" Pomyslím si mírně zděšeně. Věděl jsem že bych neměl žádnou šanci na víhru v boji kdyby jich bylo míň ale pokud jich bylo tolik kolik jsem si myslel tak to jsou šance v záporu. Ozve se tam několik výkřiků při kterých povytáhnu obočí. Snažím se najít nějakou známku toho že se blíží, bouhžel zatím nic. Má ruka se nevědomně dotkne jílce meče. Zaklepu se a vátím ji na původní místo.

Slova dalšího hlasu mě pobaví. ,,Sarkasmus je pro mně univerzální věc. Dokážu jí použít kdekoliv a kdykoliv.. Třeba na pohřebu babičky." Uchechtnu se sám pro sebe. ,,Humor jeužitečná věc... Docela to pomáhá. Pokud máš tedy nějaké emoce, to potom hrozí že jsi nějaká zrůda nebo ještě hůř nemáš emoce." Překvapí mě jaký nesmysl jsem to právě vymyslel.

Brzy se ozve další hlas což utvrdí mé znervóznění. Brzy se odkryje menší průchod kterým projdou mí zachránci. ,,Takhle jsem si své anděly strážné nepředstavoval pravda. Jedna černoška a troll. Zajímavá kombinace." Povytáhnu obočí. ,,Mám zavalenou nohu. Bolí to jak cís.. čert. Můžete sebou hodit?" Zeptám se vážně.

Oba vypadají jako by mě chtěly oštřovat tady ale to není dobrý nápad už jenom kvůli tomu že mám zaklíněnou nohu. Vzpomenu si na předchozí otázku. ,,Bouhžel nejsem Jaryk jinak bych si už dávno urval hlavu za to jaký neschopný packal jsem." Řeknu vážně. ,,Vchod jsem sice zničil já ale nebýt jeho tak tu nejsem, a taky nebýt těch zkurvenejch skřetů!" Netrpělivě se rozhlédnu.

Stopař Talhut
23.6.2015
21:58:25
"Guru!!"
Ozve se z druhé strany lesa, než šel Nysilo.
Někteří ten hlas možná poznávali.

Pes ležící u kamení hlasitě štěkne a posadí se.
"Guru!! Kde jsi!!"
Následují další tři zaštěkání hnědého psa.

Potom se mezi stromy mihne postava muže. Jakmile stín stromů zmizí pes se ke mě rozeběhne. Sehnu se k němu.
"Nikdy se ode mě nevzdaluj. Je ti to jasný!"
Zvednu hlavu a na každého hodím krátký pohled. Je trošku až s podivem, že nejsem překvapený, že na takovém míst nachází i někdo další kromě mě. A navíc mě ani nevyvedla z rovnováhy dvounohá ryba.
Už jsem se s ní, nebo s někým jeho druhu potkal. Velký otazník nad tím vším.

Potom vrhnu očima na Alexandra, Nysila a nakonec Karolinu.
"My čtyři se už asi trochu známe."
Neodpustím si trochu sarkastickou poznámku.

"Zdá se, že se naše cesty znovu zkřížily. Zajímavá náhoda."
Na tváři trochu pobavený úsměv.

Okrajem oka si všimnu jak ten troll a černoška zápasí se závalem a zoufale se snaží bleskurychle dostat dovnitř.
"Že by toho lovce našli??

Nicméně se sám do nějaké akce nehrnu a spíše tam jenom tak postávám a trochu se snad i můžu bavit obličeji, kteří na mě spadli.

I když volání toho chlápka něco mohli dávat tušit. Založím ruce na hrudi a trochu se ušklíbnu. Asi mě tato situace velice pobavila. Možná se jen snažím trochu provokovat známou trojici.


Zar´farro
23.6.2015
21:40:46
Kouknu se na Žiru, pak na jeskyni a pak zpět na Žiru.

"Je mi jasné, že dovnitř musím."

"Vteřinu. " Vykřiknu a bežím si pro nástroje, a vše co by se mohlo hodit pro první pomoc.

Během chvíle jsem zpátky, do zubů si vezmu zapálenou pochodeň, a klami napřed se hrnu dovnitř do průlezu.

"Uvnitř je mě potřeba, jen doufám, že se protáhnu tou škvírou."

Žira
23.6.2015
21:33:16
Když zrzka říká, že nemá jméno, podivím se. "Vždy jsem si myslela, že jméno je jediné, co vlastní všichni. Dokonce i jako otrokyně jsem směla mít jméno. To je to jediné, na co jsem kdysi měla právo. Na své jméno."

"Ty.... ty.... Ty nemáš jméno? To je strašné. Myslela jsem, že každý má právo na jméno. To spolu vůbec nemluvíte? To mi zní jako život v otroctví. Každopádně, těžko tě budem oslovovat: TY zrzavá. Nějak ti přeci musíme říkat."

**************

Když přišel pes, Nysilo se začal chovat dost zvláštně. Poodešel kus k lesu a začal na někoho hulákat. Ale já tam nikoho neviděla.

Raději si připravím meč do ruky, zatím ho držím i s pochvou a ptám se:
"Vidíš tam někoho Nysilo? Je tam někdo?"

Dojdu k němu a jsem připravena zasáhnou, kdyby náhodou nastal boj.

**************

Pak najednou jsme zaslechli volání o pomoc. Vycházelo ze zasypané jeskyně. Zar´farro už převzal iniciativu. "Teď asi někdo potřebuje naši pomoc, radši pojď, kdyby na nás chtěl někdo zaútočit, těžko by posílal psa, aby nás varoval." řeknu Nysilovi a běžím za Zar´farrem.

"Ty jsi Jaryk?" Zavolám do jeskyně zatímco začínám opět odhazovat kamení. "Měl by stačit jen průlez, musíme se dostat dovnitř a vyprostit toho chudáka." Křiknu na ostatní.

Jakmile bude průlez odházen, zapaluji jednu pochodeň a promluvím k Zar´farrovi: "Půjdeš se mnou dovnitř? Musíme ho odsud dostat. A na odházení všeho asi nemáme dost času. Zkusil bys ho nějak ošetřit tam?"

Ať řekne Zar´farro cokoliv, beru měch s vodou, láhev s rumem, pochodeň a meč a jdu dovnitř.
"Určitě potřebuje alespoň napít."

Merysol
23.6.2015
21:08:37



Chvilku vše utichlo, ale ne na dlouho. Ono ticho zlomil výkřik. Voláni o pomoc.

"No, tak myslím že tvé dostaveníčko s lesem skončilo." neušetřim si pozńamku.

Přišel čas přestat mluvit a zǎcít jednat. Sebrala jsem se a došla k jeskyni. Odhazováni těch kamenů mi nepřišlo nijak težké. Ten člověk v jeskyni se s námi bavil, což bylo dobré znamení.

"zřejmě na tom ještě nebudete tak zle, když máte náladu na sarkastické průpovídky..."

Seath
23.6.2015
21:03:41
Za chvíli se ozve hlas. Jeho otázky mě málem rozesmějí protože mě napadají takové vtipy.. Ale rychle se uklidním. ,,No vidím velký kuloví!" Nemohl jsem si prostě odpustit jízlivou poznámku. Pokusím si najít pózu ve které mě vše bolí co nejméně. Když konečně najdu stuhnu v ní. ,,Pokud mě dostanou ven živého musím si najít výmluvu proč jim neříct kdo jsem. Nesmím jim říct nic." Proběhne mi hlavou.

Ujistím se že mám všechny zbraně. Sice se teď nechovají nepřátelsky ale bůhví kdo tam je. Možná nějací muži Krále severu. Začnu se rozhlížet jestli si někde nevšimnu že se pohybují kamey. Tedy snažím se vůbec vidět.

,,Asi mám zlomenou nohu! Jaký styl komunikace si představujete? Mám vám vyprávět jak náročné je nakupovat v přeplněné tržnici nebo jak náročné je vystopovat draka? Nebo snad jak záhadné je že v mínus patnácti zamrzne voda během dvou hodin?" Můj hlas je dosti vážný ale každému dojde že tohle je jen vtip. ,,Doufám že to bude rychle. Nehodlám tu trčet o nic déle." Něco mě napadlo. ,,Na čí straně jste?!?"

Zar´farro
23.6.2015
20:50:39
Jak zaslechnu tlumené "pomoc" z jeskyně, nedbám na nic v okolí a deru se k místu neštěstí.

" Za chvíli jsme u vás, nebojte se. Pokud můžete popisujte co vidíte, ať vím kde jste a nezasypeme vás."

No jo a co když to na ně spadlo? Co když je tam někde pod šutry.

Podívám se na ostatní, a rovnou oznámím: "Prosím vás, pokud ho najdete a něco mu bude, nijak s ním nehýbejte, a nevynášejte ho ven, pokud to nebude opravdu nutné. Může mít nějaké vnitřní krvácení, pohmožděnou páteř či něco takového. "

Kouknu se směrem na psa a prohodím. "Co ty jseš za záchranáře, ty. Mazej kopat, hrabej, najdi přeživšího."

Nahnu se nad otvor v jeskyni a ještě jednou dovnitř zvolám: "Jste tam uvnitř v pořádku? Nestalo se vám nic? Komunikujte s námi."

Pán Jeskyně
23.6.2015
20:20:06
Když Nysilo dohulákal, vše trošku zmlkolo. A nejednou z jeskyně za kameny slyšíte: ,,Pomoc!"

Zdá se, že tam někdo je a je zavalený kamením. A musí tam ležet už dlouho, vždyť i vy tu už nějaký ten čas jste.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.