abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Merysol
30.6.2015
21:17:44

”Hej, žádná krev nebude….tedy jen přes tvou mrtvolu.”

Zatím nikdo nepanikaří. Nebo alespoň ne tak, jak by člověk v téhle situaci mohl čekat. V duchu se snažím obracet k matce, ale jako bych přišla o její vedení. Ale velmi brzo se vše zase vytratilo a já ji pocítila opět u sebe. Tak a co teď? Začnu přemýšlet trochu hlouběji o vědomostech ohlední iluzí a kouzel. Tak děvče, ruku na srdce. Když vás před přijetím o tomhle učili, ty si se na to vykašlala. Tady to máš…
Začínám mít potřebu sednout si a alespoň na chvilku si lehnout. Můj poslední spánek čítal něco kolem dvou hodin a to je i na ná Dcery málo. Když si sedneš nebo lehneš, v tom lepším případě tě ušlapou, v tom horším… Neubráním se zívnutí. ”Fáájn…abrakadabra, alhomora… můj krátký monolog přeruší opět drobné zívnutí sezame, otevři se!” vykřiknu s dalším zívnutí. ”Ale proboha, už nás pust dál!”

Nysilo z Nortree
30.6.2015
12:37:38
V jeskyni


Stopařovi se nepletu do řemesla, zdá se že ví co dělá, tak mlčím a nechám se vést. Podle stop na podleze a čtyř mrtvých skřetích těl v místnosti tu proběhla nějaká bitva.

" Nechápu jak se mohl Stopař v tomhle chaosu vyznat."

Stopař nás vede a já se ani nevyptávám proč jít zrovna vpravo atp. Ohledně stopování si získal moji důvěru i respekt.

Za sebou zaslechnu jemný "Cvak" instinktivně se otočím a všechno je najednou jinak. Za námi velké dubové dveře, stěny jsou najednou hladké a jemně světelkují. Dveře jsou jak jinak než zamčené. Zrzka měla nápad s krví.

"Skvělí nápad, můžeš to zkusit. Ale moji krev s toho prosím vynechej. Dobrá?" neodpustil jsem poznámku okořeněnou špetkou ironii... Snažil jsem se udržet chladnou hlavu a přemýšlet co se stalo a hlavně jak s toho ven.

"Tyhle dveře budou jistě uzamčený kouzlem, takže zbytečně by se válečníci vyčerpávali je hrubou silou otevřít. Za normálního dne by mi nedělalo problém dveře otevřít, ale dnes už se odehrálo tolik věcí a obávám se, že se nedokážu dostatečně zaostřit mysl aby se kouzlo povedlo... Ale tohle je jistě nějaká past která nás má zastavit nebo alespoň oslabit. Pokud by to byli nějaké tajné dveře skryté kouzlem, tak jsme museli omylem spustit mechanizmus, ale to si nemyslím. Jistě je to nějaká past. Že by iluze???"

Sáhnu do kapse a vytáhnu oblázek. Stoupnu si před dveře, zavřu oči a snažím myšlenkami dostat pryč. První myšlenka kterou jsem si vybavil byla na Káju. Představuju si jak si rozpustí svoje krásné blonďaté, dluhé vlasy. Potom vidím jak její bolerko sklouzává pomalu dolů. Své vnady částečně schová pod vlasy, aby nechala pracovat moji fantazii... Její ruce jdou pomalu níž a níž... začíná povolovat šňůrku od kalhot....
Najednou si uvědomím, že dole v kalhotách se mi začal vytvářet nežádoucí efekt. Jsem se skoro lekl, že si toho mohl někdo s přítomných všimnout a hodil jsem kámen dopředu.
Podle mé úvahy, pokud je tohle všechno iluze, neměl bych slyšet, jak kámen narazí do dveří...


********************************


Pokud ano, usoudím, že to není iluze, že nějaký zkušený kouzelník tohle místo zabezpečil a projít těmihle dveřmi bude nezbytně nutné...

Opřu se oběma rukama o zeď, zavřu oči a snažím se zaostřit mysl a nasát magii, která je prokazatelně všude kolem mě.

Zar´farro
29.6.2015
23:31:07
Jdeme jeskyní. Nemůžu se narovnat, protože je to tu nízké.

Kouknu-li se dopředu : " Záda. "

Kouknu-li se dozadu : " Anglino "

Kouknu-li se do strany : " Šurt a zeď. "

" A co je na druhé straně "Kouknu-li se do druhé strany : "Jejda, to bych nečekal ... co to asi bude ... No jo šutry a šutry, jo a abych nezapomněl zeď. Hmmf. "

Ani to netrvalo dlouho a něco mě zaujalo : " Je hele šutr, a má trochu jinou barvu ten bude do červena. "

Tak to ještě chvilku pokračuje, a když už jsem po celých deseti sázích nečekal, že ještě někdy něco jiného uvidím. Tehdy, tehdy se to objevilo. Bylo to po mé pravé straně, najednou i po mé levé straně, tedy vlastně na zemi. Dlaždice byly všude!

A hlavně, se to celé rozevřelo a já viděl i dál než deset palců před sebe.
Celá, a obrovská kulatá místnost. Jen škoda, že ten strop byl tak nízko a já se nemohl narovnat.

Náš úžasný a skvělý stopař se rozhodl, že se nejlépe stopuje na dlaždicích, a já věděl, že to chvilku potrvá. Tak jsem se rozhodl, že mu pomůžu. No a jak lépe mu nejlépe pomoci. No tak jak to jen jde.

Kecnul jsem si na zadek a opřel se o zeď. " Á konečně jsem si mohl srovnat záda. "

Nestačil jsem ani očko zamhouřit, a už to táhli dál ... " Hurá za nebezpečím! " Pomyslel jsem si a zároveň si zívnul.

A zase úzká chodba, a já zas vidím jen záda přede mnou a Anglina za mnou.

Když tu najednou, něco cvaklo, zaskřípělo (tedy doufám) a zabouchlo se to. Nevím co, jsem ohnutej a tím směrem je Anglino, tak toho moc nevidím.

Něco je jinak, uvědomím si. Kouknu před sebe a za sebe, zmatený lidi. Kouknu do stran ... " Tý brďo, brácho ty stěny světélkujou. No sakra, to by mě zajímalo, co na to napatlali. "

Vezmu kudlu a pokusím se trochu té stěny seškrábnout.

Ze předu slyším jak někdo vyšiluje, a zezadu zvuky, jak se nejspíš Anglino snaží ty dveře otevřít. Trochu nechápu, jak se zepředu stopař dosta ke dveřím, no asi jsem si nevšiml, když mě oblézal.

Ale ta stěna je fakt zajímavá, zkusím škrábnutím zjistit jak hluboko je zdroj světla. Neboli zda je to jen povrchové, či to leze zevnitř. Také k tomu čuchnu a pořádně to ochutnám ( Olíznu).

"Dveře se nějak vyřeší, včem bych tam byl dobrej, a vždyť se tam ani nevejdu, už jich tam je tolik, a na tak malém místě. "

Merysol
29.6.2015
22:39:14

než se pustíme do cesty, několik členů skupiny si začne na rozcestí dělat značky. Hahaha, jako když si alfasamci značkují území. Trochu se nad tím pousměji a spolknu raději poznámku o tom, že jsou jak psi značkující si křoví.

Vypad to, že Stopař nemá zaím velké problémy se stopováním a brzo jsme došli do nějaké místnosti. Trochu přemýšlím, co se tu stalo, protože to vypadá, že ať už se tu stalo cokoliv, bylo to tu opuštěné ve spěchu. Hádka o kořist?

Moc dlouho jsme se ale v místostni nezdrželi. Tolik toho k vidění nebylo a Stopář nás zase zavedl o kousek dá. Netrvalo dlouho a narazili jsme na další stopy. Na můj vkus byly ty stopy prostě jeden velký chaos. Jak někdo může prostě v těch stopách vidět něco víc? V tomhle uspořáádní je to pro mě jak zamotané klubko. Ale klid, já tu přece nejsem od toho, abych se starala o stopy. Kžadý umí něco ji…Z rozmluvy, kterou vedu sama se sebou mě vyruší cvaknutí. Když se proberu z drobného leknutí, zjišťuji, že nic kolem není takové, jaké bylo před tím.

Když jsem se otočila, uviděla jsem obrovské dveře, které tu určitě před tím nebyly. A zamčené. Jak jinak.

Stopař se začne trochu vztekat a nadávat, že se mu to zdálo jednoduché. ”Hm, zamčeno. Každý záměk má svůj klíč. A řekla bych, že tenhle hrubou silou určitě překonat nepůjde. Takže buď se budeme muset porozhlédnout, jestli snad nějakým zázrakem nenajdeme klíč nebo nějaké…kouzlo. A jako další možnost se nabízí krev. O něčem podobném jsem kdysy četla v nějaké knize. Dveře se neotevřeli, dokud někdo nepřinesl oběť v podobě krve. Ale…to určitě nebude náš problém.”

Každý normální by asi začal v tomhle okamžiku šílet, ale já si přijdu podezřele klidná…Že by mi po dnešku otrnulo?

Stopař Talhut
29.6.2015
22:29:45
Jdu stále po stopách. Kupodivu to není až tak složité jak se mohlo zprvu zdát.

Všechno nás zavedlo do poněkud jiné místnosti. Na zemi leží pár mrtvých skřetů. Čtyři těla.
"Skřeti?? Kde ti se tu vzali??"
Na tomto místě se jen těžko dá orientovat a stopy jsou poněkud nepřehledné. Trvá to déle, ale něco se přece jen dalo zjistit.

"Čtyři těla, pět různých párů stop...."
Kousek ode mě je jedna deska lehce vystouplá. Když jí odsunu je tam malá prohlubeň, ve které není absolutně nic.
"...ať už tu bylo cokoliv ten pátý to musel odnést, ale něco tu nesedí. "

Koukám se všude po podlaze, ale hlava je z toho čím dál více zmatená.
"Kdo nebo co je zabilo?? Musel tu být pořádný zmatek. Stopy jsou více než chaotické."
Tohle se mi už vůbec nelíbilo. Že by ten lovec? Nebo nebo ještě mnohem strašnějšího. Ono nebude jenom tak, že se odtud nikdo nedostal. Ale zatím to šlo hladce. Nejspíš to zkoušeli samí hlupáci.
"Já se odtud dostanu. Nějaké chodby mě nedostanou."

Byla tu jedna cesta, která vedla na východ.
Asi.
Díky bohu tam byli opět vidět stejné stopy jako na začátku. Stále sleduji stopu po stopě. Cítím, že už jsme blízko cíli, když se to najednou stalo.
CVAK!!

Místnost byla náhle nějaká jiná. Hladké stěny a v nich nějaká světýlka.
"Zatracená magie."
Kousek před námi byli masivní dveře. Zkusím je otevřít.
Zavřené.
Udeřím do nich vzteky pěstí.
"Sakra!! Sakra!! Sakra!! Proto to bylo až tak moc jednoduché!! Iluze?"
Podívám se směrem na ostatní. Jedny dveře. Buď je zkusíme otevřít, nebo najít jinou cestu. Pokud ovšem nejsme uzavřeni z obou stran. Potom bude asi řešení někde tady. Chytrolín Nysilo se bude muset v nejhorším trochu předvést.

Docela pochybuji, že by ty dveře šli nějak vyrazit. Patrně budou chráněni nějakou vyšší silou.

Pán Jeskyně
29.6.2015
21:23:38
Před jeskyní

Sedíte a čekáte na své přátele. Nic se neděje. Začínáte se trošku nudit. Seath se už cítí lépe, na nohu sice ještě úplně nedošlápne, ale zlomená žebra jsou zahojená, hlava již nebolí a i ta noha už je lepší.

Karolína pohodlně sedí na svém místě a také se začíná trošku nudit. Dokonce se jí přivírají, ale uvědomuje si to a díky tomu zvládne v pohodě udržet pozornost.....

Alexandr zůstal sedět poblíž a nedůvěřivě hledí na Seatha. Pohazuje si se svou dýkou a mlčí. Také má co dělat, aby zůstal vzhůru.

********************************

Alexandr a Seath na sebe zrovna na vteřinku koukli. Koukli jste na sebe a zahlédli podobnost. Zdá se, že si jste podobnější, než se zdá. Pak už opět stočíte zrak ke vchodu do jeskyně. Karolína na jeskyni kouká celou dobu. Mrkla. Oči otevřela přesně v tu samou chvíli, kdy Alexandr a Seath.

Všichni tři jste zaznamenali něco, co tam nepatří. U odházeného závalu postává zvláštní chlapík a prohlíží si vchod do jeskyně. Je celý v černém. Ale není to obyčejná černá. Zdá se, jako by vás pohlcovala. Má dlouhý černý hábit, nic víc. Nemá žádné zavazadlo, žádnou zbraň, prostě nic. Dokonce ani vodu s sebou nemá.

Obhlíží si odházené kameny, pote pomalinku přechází a kouká po bojišti. Zdá se, že to pro něj není nic zajímavého, spíše jakoby jen tak lelkoval. Pak se podívá směrem k Seathovi a Alexandrovi. Pozvedne obočí a zamíří vaším směrem s rukama v lemu hábitu.

"Ahoj" Řekne.

Dívá se na vás, jakoby čekal odpověď na pozdrav. Máte pocit, že na chvilku stočil svůj pohled i ke Karolíně, i když ji nemohl vidět, ani se totiž nehnula.

Pán Jeskyně
29.6.2015
20:30:03
V jeskyni

Vydáte se tedy chodbou vpravo, což je směrem na jih. Pokračujete zhruba 10 sáhů, poté tam jsou dveře, otevřené dveře, vedoucí do kruhové místnosti. Na zemi vidíte mrtvoly čtyř skřetů. Tato místnost již není přirozeně vzniklá. Stěny jsou opracované a na zemi jsou dlaždice. Jedna dlaždice je navíc zvednutá. Pod ní je prohlubeň ve které nejspíš kdysi něco bylo, ale nyní je prázdná.

Východním směrem jsou další dveře, také otevřené. Stopy se zde hledají velmi špatně, ale po chvilce hledání najdete u východních dveří celkem čtvery stopy mířící ven a troje mířící zpět. Ty troje mířící zpět zas vycházejí ven. Situace byla nejspíš taková, že skřetů bylo původně pět, jeden zdrhl, když viděl ten masakr a ti tři ho pronásledovali. A poté se opět vrátili aby prohledali místnost a nakonec pomalu odešli.

V místnosti již nic zajímavého nenajdete. Je načase vydat se se východní chodbou. Po 4 sázích vidíte odbočku severním směrem, stopy vedou tam, ale hned zas zpět. Poté pokračují východním směrem.

Jdete, když najednou zaslechnete jemné cvaknutí. Anglino, jako poslední si toho všiml první. Otočili jste se a vidíte masívní dubové dveře. Teprve teď si všímáte, že i chodba je trošku jiná, stěny jsou hladké a jemně světélkují.

Když se pokusíte dveře otevřít, jsou zamčené.

Anglino
29.6.2015
14:21:47
Ten stopař se celkem vyzná a přečetl stopy.

Musel sem se usmát jak, Zar´farro rozmrzele hodnotí značení rozcestí jednotlivými členy grupy.

"Asi je naštvaný že se strop jeskyně snížil tak se musel přikrčit víc než je zvyklý. Směšné to je jenže do té chvíle než mi došlo, že on je vyšší jen o pár centimetrů tak se budu hrbit taky a nebo budu postupovat v podřepu jak opičák. To nebude rozhodně příjemná cesta."

Pro jistotu si špičkou dýky vyrývám do stěny tunelů své vlastní runy. Krev čichat neumím a klacky může někdo odkopnout.

Počkám až se rozhodnou podle stop, jak dál budou postupovat.

Karolina
29.6.2015
11:27:26
Před jeskyní


Konečně jsem se mohla usadit tak, abych viděla na všechny čtyři strany. Kdyby mě někdo viděl.....no to asi ne no. Určitě by trvalo delší dobu než by mě rozeznal od okolí. Mám po sobě plno větviček se zelenými lístky, i vlasy mám "ozdobené" lístečky. Opatrně jsem si mezi větvemi udělala průzory tak, abych dobře viděla ven.

Mám tady doslova hnízdo, protože jsem usazena na středovém rozvětvení, kde jsou tři silné větve, které se oddělují od sebe jako velké dvojité véčko.základna je skoro metr krát metr široká, takže se tu v klidu můžu postavit. Jsem ráda, že takový starý strom jsem tu našla a jen to dokazuje, že tady lidé moc nebývají. Jinak by takové staré stromy asi dávno pokáceli.

Zamyšleně sleduji toho chlapa, kterého vytáhli z jeskyně.
" Krucinál, jestlipak se ho někdo zeptal, co tam dělal? Řekl jim, jestli tam někoho neviděl? Zná i on lovce a hledal ho tam? Předpokládám, že na to nebyl nejspíš čas. Co vede člověka, aby vlezl do takové jeskyně? Někdo řekl, že jsou tam spletité chodby, takže jim asi něco stihnul říci. Kdyby nebyl tak sarkastický, ale normálně by komunikoval, dalo by se ho zeptat. Jenomže kdo by dobrovolně riskoval jeho pitomé dotazy ve stylu O čem se chcete bavit? Astrologie? Literatura? Šermířské taktiky? nebo dokonce Rád se s vámi podělím o znalosti mé vlasti. Chce se povyšovat? Myslí si snad, že on je tady někdo... prej o čem se chcete bavit???!! A co takhle se nějak schovat, co? To milostivého pána ani nenapadlo, že jo? Nejspíš to není nic důležitého?

Kdyby zaútočili skřeti, bude právě on ta přítěž, protože nám nepomůže s obranou. Navíc bude zranitelnější a budeme ho muset chránit! Sakra, tak nevím holka, možná ses na to měla vybodnout a jít si v klídku s celou skupinou, pod ochranou Anglina a Žiry na vycházku jeskyní.Teď si musíš držet palce, aby se tady nic nestalo."


Začínám váhat, jestli mám sejít dolů a někam ho odtáhnout do bezpečí. Jenže, kde je tady bezpečí? Nahoru ho těžko vytáhneme. Já lano nemám a obávám se, že ani nikdo ze zbylých...

Zar´farro
29.6.2015
8:25:00
"Tak jo, jsme v jeskyni. Ale je to dobrý, jsou přede mnou, i za mnou ... Hele, nezmenšilo se to tu trochu? Sakra, zmenšilo, už se asi nenarovnám, ani kdybych chtěl. "

Najednou se přední část skupiny zastaví. Nečekal jsem to a samozřejmě jsem to osoby přede mnou nabořil svým nosem.

"Co se děje?"

Trochu se narovnám, asi tak moc jak to jeskyně dovolí, a podívám se dopředu.

"Jo aha rozcestí. Neměli by jsme udělat ... Aha jo už značku děláte. Co to sakra dělá, on se dobrovolně, no to né! On se fakt říznul sám? Dělá si srandu? Byl ten nůž alespoň čistej?

Jo a Nysilo dělá značku z klacků. Hmf jako by nestačilo vyškrábat něco na zeď. "


"Hej předvoji. Nechtělo by to ty značky dělat někde víc u tunelu z kerýho jsme přišli? Já jen aby jsme rovnou věděli kudy zdrhat ven, až se to po....
Jo a chtěl jsem se zeptat, ty stopy co tam máte vedou i ven? Nebo je to tam vevnitř sežralo a nikdo se nevrátil?"

Nysilo z Nortree
29.6.2015
7:34:46
Stopař se zdá, že ví co dělá. Následuji ho až se dostaneme na rozcestí. Tvrdí, že skupina šla vlevo a pak se vrátila a pokračovala vpravo. Tím se to zjednodušilo.
Položím na zem dva klacíky. Jeden do chodby odkud jsme přišli a druhý do chodby vpravo.

"Doufám, že to skupině venku dojde, pokud by byli donuceni jít za námi."

Stopař Talhut
28.6.2015
21:14:56
Sleduji pozorně stopy. Není to nic tak obtížné, jak jsem zprvu doufal. Možná že jdu pomaleji a nikam nechvátám, ale raději postupuji obezřetně.

Po nějaké chvilce dojdeme ke křižovatce. Stopy na zemi jsou trochu chaotické a není snadné poznat kolik párů se tu zanechalo. Nejhorší bylo, že šli z obou směrů. Vzpomenu si, že na začátku byli pouze tři páry stop

Pokleknu si na zem a jemně se jich dotýkám. Možná má zdlouhavé postupy, ale i díky nim jsem stále naživu.
"Je tu pár stop. Tři různé páry. Stejné jako u vchodu. Několik jich míří cestou doleva. Ovšem nejčerstvější míří vpravo. Patrně se tudy vraceli a netrvalo jim to moc dlouho. Vrstva prachu není nikterak moc rozdílná."

Zvednu se ze země.
"Udělejte značku."

Sám se odeberu k jedné stěně. Podívám se na svou dýku a lehce se říznu do palce. Trochu krve ulpí na podlaze. Na stěně udělám krvavou stopu a poté se opět zadívám na ostatní.
"Podle pachu mé krve nás bude Guru schopen lépe vyvést ven."
Dodám lehce na vysvětlenou. Sáhnu do batohu a vyndám pár uschlých bylin. Omotám pár lístků kolem prstu abych zastavil zbytečnému krvácení.

Po krátké zastávce se tedy vydám pomalým přikrčeným krokem do chodby vedoucí vpravo.

Merysol
28.6.2015
20:54:13

Konečně jsme se hnuli trochu z místa. Jsem docela nervózní, jako kdyby mě můj pocit, že děláme správnou věc měl opustit. Jako kdyby snad mohl každou vteřinou jeho život vyhasnout. Další věc, která mi začala docházet bylo, že ne každý, kdo jde se mnou, se mu může snažit pomoci. Ale ne každý ho chce také zabít, že? Tohle se bude řešit až potom. Teď se soustřeď na hledání, hlupačko!

Po chvilce jsme došli k rozcestí. Bylo vidět, že na zemi jsou stopy, ale pro mě, nezkušenou stopařku to byl jen chaos. Bylo jasné, že někdo tu šel…

“Tak co, kudy teď?“ pronesla jsem směrem ke stopaři. Hlavně sebou pohni!

Už teď mi bylo jasné, že tahle cesta se bude hodně táhnout, ale při tom nám šlo o čas. “Zřejmě tahle cesta bude delší, než jsem myslela. Docela začínám litovat, že s sebou nemáme toho sarkastického tvora. Byla by alespoň nějaká zábava…“

Seath
28.6.2015
20:37:34
No nakonec se zdá že žádná konverzace nebude. ,,No, za pokus to stálo. Zdá se že je tu ani neučí slušnému chování. Co se dá od takových zaostalců čekat..." Pomyslím si otráveně. Sleduju jakým způsobem se dostala k batohu. Málem jsem se rozesmál, ne že bych to dokázal líp, i když jsem věřil že bych to dokázal líp. Ale dostalo mě jakým způsobem se tváří. Jsem spokojen s tím že když už minimálně jsem se s lidmi nespřátelil a tak jsem lidi okolo otrávil. Tedy ne tak úplně, i když možnost otrávit je mě již napadla.

Sice jsem to zavrhl ale ve jménu císaře bych to dokázal. Pokrčím rameny. Z nudy začnu zpívat klasickou císařskou píseň.


Pán Jeskyně
28.6.2015
19:50:06
Talhut

Stopy jsou již starší. Zdá se, že alespoň týden staré. Ale i tak je zvládneš najít. Jen se musíš více snažit. Vidíš celkem troje stopy jdoucí vedle sebe, mířící do nitra kopce.

Projdete Jeskyní ve které byl zavalen Seath a vejdete do chodby. Zatím se v ní dá slušně jít, pouze Zar´farro se musí trošku přikrčit. Chodba je široká skoro dva sáhy. Dlouhá je 20 sáhů, po kterých dorazíte na křižovatku ve tvaru T.


Talhut

Vidíš stopy oběma směry. Po chvilce zkoumání ale zjistíš, že z leva vedou stopy také. Nejspíše šli nejprve vlevo a pak se vrátili a pokračovali druhou chodbou.

Anglino
28.6.2015
19:20:09
Než jsem stačil Nisilovi odpovědět na snahu mne tu nechat s Karolinkou ona to vyřešila po svém.

Dvě hvězdy a salto pár rychlých pohybů to když si připínala meč a brala batoh na záda. Hned na to mizí v koruně stromů jen lístek který padá dolů dává tušit, že v koruně někdo zmizel. Ani při pozorném pozorování není Karolinku vidět.

"Tak takhle šplhat po stromě bych nedokázal. Karolinka si určitě poradí jen bych na ni upozorňoval. Jdu do jeskyně."

Otočím se dýku v ruce rychle doháním společnost. když je dostihnu informuji je.

"Karolinka mi zdrhla, asi má jiný názor na své bezpečí. Tu ještěrku bych nedohnal nejsem Tarzan. Raději strom pokácím, než bych na něj šplhal i když šplhat umím. Ne ale tak rychle jako Karolinka. Jdu s váma ještě budete rádi."

Nemíním diskutovat a jdu na konci, abych měl přehled co se děje přede mnou.

Stopař Talhut
28.6.2015
19:01:10
"Zažil jsem horší hrůzy.
Odseknu ledabyle rusovlásce. Pomalu jdu do čela celé skupinky a kleknu si. Rukou lehce rozvířím jemný poprašek, který tu byl. Doufám, že pod ním zůstali nějaké stopy, které by nám ukázali směr. Ještě se podívám na svého čtyřnohého společníka.

"Lidský pach je hodně slabí a bude těžké jej vystopovat. Nicméně vzduch, který sem bude proudit bude snadnějším vodítkem na cestu zpátky." Promluvím k ostatním. Nijak se neobávám toho, že bychom zpátky netrefili. Každopádně jsem měl ještě pár nápadů jak zanechat nějakou pachovou stopu, která by nás vedla zpět.

Při zkoumání země a hledání stop mě napadne ještě jedna věc.
"Jaký máš nos ty trolle?? Prý míváte dobrý čich."
Pokud bychom se museli rozdělit a on by uměl rozeznávat pachy mohlo by to rozdělení usnadnit. Nerad bych se oddělil od Gura.

Ze stísněných prostorů a nedostatku světla jsem obavy opravdu neměl. Co mi možná trochu vrtalo hlavou bylo to, co všechno bychom tady mohli potkat. Pro všechny případy jsem si vzal svůj nůž do ruky, abych nebyl zcela v první řadě neozbrojen.

Situaci venku už jsem nijak dál neposlouchal. Teď jsem se soustředil jen na hledání stop a určení správného pokračování.

Karolina
28.6.2015
18:46:06
Stojím stranou, trochu smutně pozoruji, jak jeden za druhým mizí v jeskyni. Když pak Nysilo nechce, aby šel Anglino s nimi, ale aby tady zůstal kvůli mě, rozhodně se ozvu:

" To nepřichází v úvahu. Když s vámi půjde Anglino, budu mít jistotu, že se vám nic nestane. Já nejsem malá holčička, umím se o sebe postarat. Jen běž, Anglino, běž a dávejte na sebe pozor."

Usměju se na Anglina a po menším zaváhání i na Nysila. Pak se otočím a jdu se postavit kousek dál. Počkám, až všichni odejdou a potom se začnu starat o sebe. Kozačky vyměním za měkoučké mokasíny, na ruce si natáhnu černé rukavice, dlouhé až nad lokty. Pak si obleču ještě i černou vestu, do batohu nacpu i kozačky, když je tam teď víc místa. Na závěr si rozpustím vlasy, zapletu je do jednoho copu a ten stočím do týla.

Začnu si z blízka prohlížet okolní stromy. Nijak si nevšímám těch, co tu zůstali taky, ale když se ten s jeskyně začne nejapně vyptávat o čem se budeme bavit, prudce zastavím. Položím batoh na zem a meč vedle něj. Pak se pomaličku otočím jeho směrem. Udělám pár kroků k němu a pohled, který rozhodně nevypadá roztomile, upírám na jeskynního muže.

" Co se mě týče, právě jsem se rozhodla, že budu vyšívat."
Na rozdíl od naštvaného výrazu, to řeknu hodně roztomile. Pak dupnu, udělám dvě hvězdice a na závěr salto. Přistanu přesně u batohu. Meč připnu k opasku, batoh hodím na záda a než bys řekl švec, zmizím v koruně stromu.

" Co si myslí, že mu tady budu dělat ošetřovatelku? Na to může zapomenout. Vždyť ani nevím co je zač, natož jeho jméno!"

Chvilku slyšíte nějaké lámání větví, můžete vidět sem tam malý klacík nebo lístek spadnout a pak se rozhostí v koruně stromu ticho.

Seath
28.6.2015
16:41:10
Brzy se všichni nahrnou do tunelu. S povytaženým obočím to sleduji. ,,Zajímá mě jak se vyhnouá pastím které tam pravděpodobně budou když se tam řítí jako legie slonů. Amatéři.." Pomyslím si pobaveně. Ano podceňoval jse je, a nikdo z mé říše by se mi nedivil. Císařští se také lišily svou povahou, podceňovali ty kteří nebyly členy Říše. Bylo to přirozené chování národa který má větší moc než jiné, lepší prostředky a vzdělání. V říši by jste těžko hledaly člověka který neumí číst a psát.

Brzy se ukáže že tu zůstávám s dívenkou a barbarem nebo klukem co si hraje s nožem. ,,Aby se nepořezal." Sám sebe v hlavě pokárám za tak velké podceňování. Byla pravda že na skupinku byl přímo roztomilý pohled. ,,No tak to vypadá na úžasnou společnost. O čem se chete bavit? Astrologie? Literatura? Šermířské taktiky? Cokoliv! Rád se s vámi podělím o znalosti mé vlasti." Usměju se, ať si klidně zpochybňovali mojí inteligenci či znalosti. Má vlast je nejvzdělanější..

Alexander
26.6.2015
21:17:32
Sleduji jak se všichni motají kolem rudovlásky a zraněného. Za chvilku dokonce odhází zbytek jeskyně, a hned se hodlají hrnout dovnitř, jelikož jim to rudovláska řekla.

"Před chvilkou, když povídala že kdyby chtěla byli bychom všichni mrtví, jsem jí věřil.. Není důvod proč by lhala.. Když to používám já, taky to myslím naprosto vážně.. Ale teď? Jak může vědět že je na živu? A ten lovec taky... Jak může vědět že v jeskyni je spletitáý síť chodeb? Co když to je jen obyčejný průchod.... Ale co.. Lepší než tu sedět.." pomyslím si, a vyhodím dýku se kterým si hraju do vzdcuhu. Vstanu a máchnu rukou, když dýka padá zpět k zemi, načež je pryč.

Sepnu teď již voné ruce a protáhnu se. Vezmu si batoh, a s věcmi dojdu ke vchodu. "Já klidně půjdu taky.. Ale pokud tu nebude chtít Anglino zůstat, tak tu zůstanu já.. Nebylo by dobré nechat tu jen jednoho člena." povím když si poupravuju dýky, jelikož nepočítám s tím že by Anglino nezůstal.

Zar´farro
25.6.2015
22:59:55
Kouknu na jeskyni a je mi to jasné, je nízká. Kouknu se po okolí a najdu si trochu mechu a listí pro vystlání kapuci.

"Věci mám sebrané, dlahy přichystané, provizorní helmu vytvořenou, mrtvoly uklizené a pacienta stabilizovaného. No to by snad mělo být všechno. Nezapomněl jsem na nic?"

Rozhlédnu se letmo po okolí.

"Asi ne. No tak vše připraveno a jdeme."

Hodím tornu přes záda, kapuci přes hlavu a bez zaváhání vlezu do jeskyně. Doufám, že ostatní jdou taky, jelikož já na nic nečekám, Jarykovi mohou proklouzávat poslední minuty mezi prsty.

Merysol
25.6.2015
21:12:10

Jít bez věcí by mě ani nenapadlo, to málo co u sebe mám mi rozhodně vrásky nedělá. Ještě než se vydáme na pochod, složím si do tašky zpátky plášť.

Pravda, máme Stopaře. Pokud nás tedy nemůžu vést Guru, musí se předvést jeho pán.

Tak tedy...pojď Stopaří do čela a veď nás. Doufám, že nemáš strach ze tmy. Někdy je temná a plná hrůz...
neodpustím si drobné rýpnutí. Většina z nich je zvyklá za tmy spát a žít za světla, bude to pro ně náročné....

Ještě byste měli vědět jednu věc, než půjdeme dál. Dříve či později ztratíte díky tmě pojem o čase, možná i orientaci v prostoru. Připravte se na to a snažte se zachovat si chladnou hlavu.

Nysilo z Nortree
25.6.2015
20:57:33
V jeskyni - dodatek

"Ještě jedna důležitá věc předtím než vyrazíme. Jít do nitra neznáme jeskyně bez svých věcí. Vody a jídla mi přijde pošetilé. Navíc pokud Karolínu navštíví skřeti, nebude mít čas ani prostor se starat o vaše věci... Je to na vás, já mám svoje věci na zádech." odmlčel jsem se a dal jsem jim čas na strávení informace. A pokračoval jsem.

"No a pokud nemáme nic co patřilo Jarykovi, Guru nám nepomůže. V tom případě před rozcestím bychom měli pustit do čela mistra "Stopaře" abychom neponičili stopy které Jaryk mohl zanechat. Pokud je stopař strůjce svého jména které nám dal, jistě nebude problém určit kterým směrem naposledy někdo prošel... Souhlasíte?" Očima projedu po všech přítomných co na to a zastavím se u stopaře.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.