abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Zar´farro
2.7.2015
20:07:20
A zase pochodujeme, a zase jsem uprostřed tlupy, a zase vidím prdlajs.

Jdeme chodbou, a nic se neděje. Najednou mrtvá moucha.

Zase jdeme chodbou a nic se neděje, a najednou místnost s fialovým sněhem.
" Fialovej sníh, no mě už to ani nepřekvapuje. A půjdeme dál.

Vítejte v podzemí, pokud se podíváte napravo, uvidíte dlažky. Naopak nalevo uvidíte dlaždice. Nad námi se vyskytuje starodávný strop vytesaný za Krále Neznalce a pokračujeme v prohlídce podzemních chodeb."


Samozřejmě jsem poslouchal Nysilův bojový plán, i jeho úpravy od Žiry a Veverky Zrzečky.

" Neboj Nysilo, já se za tebe klidně schovám. Jo a pokud budou tady Dcerunka s Žirou chtít schovám se i za ně. Já s tím problém nemám, mě se zrovna umírat nechce. Ale nebylo by lepší se pokusit s velkým neznámým domluvit? Jako chápu, že se skřety, vlky a jinými trotly to moc nejde, ale pokud to kouzlí .... třeba to jen bolí zuby, nebo to je čaroděj co má revma. Nebo křečový žíly, víte jak můžou bejt protivný jen kvůli tomu ? "

Pán Jeskyně
2.7.2015
20:06:23
Před jeskyní

Podivín se k vám již nevrátil. Ale stále ho v dáli vidíte. Stojí u černého koně a dlouze s ním rozmlouvá. Dokonce se zdá, jakoby čekal, až kůň odpoví.

Poté, to už se stmívá, se společně s koně otočí a bok po boku odcházejí pryč. Ale hned se zastaví. Otočí se směrem k vám a zamává. Pak již odchází až zmizí v dáli.

Už zase začíná být nuda. Opět se začínáte nudit. Navíc začíná přituhovat a na nebi se objevují černé mraky. Za chvíli už toho moc neuvidíte.

Ta zima začíná být pěkně protivná. Posupně se vám dostává pod kůži. U úst se vám sráží pára, mrzne vám nos i uši.

****************

Mrazem začínají praskat větve, už skutečně je teplota na nule. To praskání je hlasitější a hlasitější. Ale počkat, to není mrazem. Něco se k vám blíží. V lese nekdo jde směrem k vám. možná spíše běží.

Už vidíte hýbat, jak se hýbají spodní větve od stromů, jak se tam někdo prodírá.

A konečně. Někdo vyběhl z křoví. A rychle probíhá kolem vás, míří přímo do jeskyně, kam odešli vaši přátelé. Pak si vás všimne. Prudce se zastaví. Doběhne k vám a zařve na vás. "Co tu děláte?! Utíkejte pryč sakra! Rychle! Co nejdál ode mě!"

Je to statný muž s dlouhým, neudržovaným plnovousem. Na sobě má otrhané hadry, boty nemá, jen omotané onuce plné děr. Měří kolem 200 coulů a vážit může zhruba kolem 100 kg. Má výrazně modré oči, veliký nos a úzké rty. Vlasy má dlouhé a rozcuchané. Vousy i vlasy mají černou barvu....

"Tak běžte sakra!!!!!" Znova křikne, otočí se a běží k jeskyni.

Merysol
2.7.2015
19:49:56

Záhda toho odporného slizubyla velmi rychle vyřešena. Doufám, že se ten Jaryk brzo najde, myslím, že tu není zrovna…přátelské prostředí… Někde tu pobíhá mocný čaroděj a zrovna dobrou náladu mít asi nebude. Nemusíme být nutně další oběti, takže zcela logicky přišli i nějaké plány.

Po vyslechnutí Nysilova plánu si ale neodpustím kritiku. ”Dobrá, kdybychom toho čaroděje potkali, chceš změnit formaci, beru. Ale nevidím důvod, proč bych se za tebe měla schovávat. Vlastně kdokoliv z nás. Všichni jsme šli dobrovolně s rizikem, že tu naše cesta může i jednou pro vždy skončit. Tedy alespoň já si toho vědomá jsem. Až Matka rozhodně, že přišel můj čas, nic s tím neudělám. Šetří síly, v tomhle má Zira pravdu.” Na pár vteřin ztichnu abych se pořádně nadchla a trochu si pročistihla hlavu a promnula oči. ”A klidně půjdu vedle tebe, ale abys nebyl překvapen tím, že toho o magii ve finále vím třeba méně než ty…” dodám a sáhnu si do tašky pro lahev s pitím, abych se trochu napila.

”Ještě jedna věc…nevím, jak dlouho se tu motáme, ale odhadem bych řekla, že kolem půl čtvrté nebo čtvrté odpoledne. A…jak jsme na tom ještě se světlem? Asi by nebylo zrovna legrační pro většinu z vás zůstat tu po tmě.”

Pán Jeskyně
2.7.2015
17:05:32
"V jeskyni"

Jdete zpět po stopách. Po chvilce se změní z běhu na chůzi. Mimochodem, žádné stopy ho nepronásledují. Ty stopy navíc prostě zmizeli v té místnosti s mrtvým barbarem.

Jdete chodbou zpět a pak odbočíte do té jediné odbočky vpravo. Po cca 10 sázích dorazíte do kruhové místnosti. Dveře jsou otevřené. V kruhové místnosti vidíte nějakého mrtvého tvora. Zdá se, že je to hmyz. Je to moucha. Obrovská moucha. Našli jste také její doupě, ale je prohrabané a nic tam nezbylo, jen jeden prázdný flakonek a jedna ulomená polovina měděné mince.

Z místnosti vystupuje chodba severním směrem. Dveře jsou taktéž otevřené a stopy vedou do ní, jinam by to stejně nešlo. Chodba je dlouhá 11 sáhů a poté odbočuje vlevo. Po dvou sázích jsou dveře.

Dveře jsou taktéž otevřené a vedou do místnosti 4x4 sáhy. V místnosti není vůbec nic zajímavého, ale stopy vás vedou nejprve do nejvzdálenějšího rohu místnosti. Tam vidíte světle fialový povlak na dlažbě. Připomíná to čerstvě napadlý sníh, samozřejmě až na tu barvu. Poté stopy vedou ke dveřím severním směrem.

Taktéž otevřené dveře vedou severním směrem, ale pouze jeden sáh, poté chodba odbočuje vpravo a po 13 sázích se stáčí opět na sever. Po 3 sázích narazíte na odbočku vlevo. Máme tu rozcestí. Stopy vedou směrem rovně.

Žira
2.7.2015
16:23:31
Nysilo navrhl, že půjde první a my vzadu, ale to je první na ráně. "Co když se mu něco stane? Teď řekl jak je to mocný čaroděj a zároveň jak nemá už energii po posledním boji. Je magor? Radši ať zdrhne. Musí přežít. On je dobrý, musím být vpředu já. Já jsem jen ošklivá černoška, na které nikomu nezáleží. On je naopak chytrý a hezký a bude chybět spoustě lidem."

"Nysilo, tvůj plán se mi vůbec nelíbí. Jsi vyčerpaný po minulém boji, nemáš moc šancí se bránit. Raději bych byla ve předu se štítem. Třeba bych ho rozptýlila a vy byste se stihli dostat někam do bezpečí. Já stejně nebudu nikomu chybět." V očích se mi zalesknou slzy. Zdá se, že jsem trošku v rozpacích.

"No.... Eeee.... ehm.... Jo, to je teď každopádně jedno. Teď jdeme dál a řešit to budem později."

Nysilo z Nortree
2.7.2015
14:00:08
V jeskyni


Pokračovali jsme dál za stopařem. Po asi 6 sazích mílo rozcestí...Spíše odbočka po které se jedna postava vrátila a měla naspěch...

Jdeme po stopách až dojdeme do místnosti kde ležela mrtvola ohořelého elfa. Na první pohled mi bylo jasné, že elf prohrál kouzelnický souboj. Pokračujeme do další místnosti kde najdeme tělo namakaného barbara obaleném slizem.

Stopař do toho namočí prs a čichne si k tomu. Krátce na to začne prstem mávat, sáhne po měchu s vodou a začne si prst umívat...

Vytáhnu lovecký nůž který mám přichycený na opasku. Naberu trochu na nůž a zblízka to chvíli zkoumám.

Tohle není výtvor nějaké bestie, zvířete či pavouka. Tohle je entropická hmota, která dokáže vysávat život dostane-li se do kontaktu se živou tkání. Jednoduše řečeno, všechno živé umírá. Kdyby sis neomyl ten prst nebo by se ti ta hmota, sliz to budeme nazývat, dostal do krve, už by ti nejspíš nebylo pomoci. Je to lepší? Dej si pořádný lok pálenky nebo rumu pokud Žíře zbyl. Uleví se ti." Řekl jsem Stopařovým směrem a dál pokračoval.

"Tohle umí vytvořit jen temný a velmi mocný čaroděj. Raději bych se mu vyhnul. Vypadá to, že náš lovec byl ten co utekl. A zdá se, že tady šlo o předmět který byl v místnosti pod tou zvednutou dlaždici. Pokud ho má v moci neznámí čaroděj, tak je možné, že se čarodějovi vyhneme, ale pokud ten předmět má v u sebe Jaryk, tak už by to mohl být problém. Navrhuji jít po stopách kudy Jaryk utekl a rychle odsud najít cestu pryč."
Začnu se hrabat v batohu a vyndám s něj prázdný flakonek ve kterém byl předtím lektvar Rudého Kříže a začnu nožem flakonek plnit tou hmotou. Velmi opatrně aby se mi sliz nedostal na pokožku.

Bohužel neumím vycítit magii nebo aspoň né tak jak ty myslíš, ale mohu tě ubezpečit, že tohle je práce čaroděje,který tady ještě někde je... Možná by sis mohl nabrat na pár šípů a zabalit látkou. Už to sice nemá původní sílu a za pár dní to bude neškodný sliz, ale v tento moment to má stale smrtící účinky. Možná se to bude hodit." v průběhu rozhovoru stále plní m flakonek slizem, až je plny, zašpuntuji ho, vytáhnu z batohu vak z vodou a důkladně ho opláchnu. Poté schovám zpět vak do batohu, batoh si upevním na zádech a předávám flakonek Zafarovi.

"Vezmi si to. Hned ti vysvětlím proč... Pokud se nám nepodaří se čarodějovi vyhnout, musíme se pokusit navázat konverzaci a vyhnout souboji... Čaroděj, který umí vyčarovat tento "sliz" není žádný amatér. V okamžiku kdy se s ním potkáme, automaticky válečníci se stopařem půjdou dozadu a já, zrzka, Sharpfin a Zafaro dopředu. Já budu první a vy 3 budete 1-2 sáhy zamnou. Všechno musí proběhnout rychle a beze slov. Když čaroděj uvidí, jak se takticky prohodíme a uvidí sehranou družinu a 4 potenciální kouzelníky, i když je silný, mohlo by to v něm vyvolat pochybnosti a strach, že nás nezvládne všechny porazit, možná i sám zváží jestli zaútočí nebo raději ustoupí...
Pokud se i přesto rozhodne zaútočit, tak půjde po mě, protože budu působit jako vůdce a nejsilnější kouzelník z nás a pro něj největší hrozba. Opak je pravdou. Jsem už dnes unavený a na větší kouzla si už netroufám, ale vyčarovat štít a odrazit jeden jeho útok při dávce štěstí snad zvládnu. V ten moment se vy musíte za mě schovat. Hádám, že do mě půjde nějakým bleskem, po útoku padnu na zem. Buď ohořelí jako blonďatý elf nebo takticky aby jste přese mě mohli střílet a kouzlit. Štít totiž funguje obousměrně. O mě se nesmíte starat! Poté co padnu k zemí, Stopař po něm vystřelí a Sharpfin se do něj muže poslat blesky... Jako kněz hádám že nějaké umíš... Tím ho donutíte se bránit. Počítá, že vyčaruje stejný štít jako já, takže jak jsem zmínil, je obousměrný. To znamená, že získáme čas asi 1-2 kola kdy nebude moci čarovat.
Tohle je moment pro Anglina a Žíru... možná i Gura, aby se co nejrychleji jak je to možné dostali k čaroději na souboj tváří v tvář.... a ty Zare, nevytahuj svůj prak, ať vypadáš jako kouzelník a měj po ruce ten flakonek pro jistotu"
Vážným a tichým hlasem jsem sdělil ostatním svůj plán .

"Ale jak jsem řek, souboj je ta poslední varianta. Nenažeňte ho do kouta, aby neměl na vybranou. Je extremně nebezpečný. Ještě jsem znovu pro jistotu zdůraznil.

"Ty zrzko nevím co umíš, ale působíš dojmem jako nějaký mág nebo čaroděj. Byl bych moc rád kdyby si stála po mém boku, když nastanou problémy."

Zar´farro
2.7.2015
13:19:09
Zas jsme popošli jeskyní. Tedy ona už to tak úplně jeskyně není ...

Chodba, a druhá ... Nic moc se neděje, dokud nenajdeme ležet tělo, a pak druhé.

K oboum z nich přikleknu a hledám jakékoli i slabé známky života.

"Bohužel nic. Nemohu pro ně nic udělat. Svými prsty jim zavřu oči, aby dál mrtvě nezírali do okolí."

Prohlédnu barbara, a více než samotný sliz mě zaujmou jeho vlastnosti.

Hej, to by se mohlo hodit, lokální umrtvení. Ano teď je to trochu moc silné, ale kdybych to naředil ... to se bude hodit.

Prostě najdu nějakou nádobu na vzorky, když tak ji vydyndám z některého ze společníků.

Když si uvědomím, že to co je zabilo je asi pořád tady, trochu mě zamrazí na zádech.

Seath
2.7.2015
10:55:07
Setkal jsem se člověkem který tvrdil že slunce běhá kolem našeho světa, setkal jsem se s člověkem který tvrdil že jsme stejní jako nízcí lidé mimo císařství. Ale tohle, tohle byl přímo královský klenot do mého senamu bláznů. ,,Ten chlápek je magor.. Jednoduše magor." Pomyslím si mírně vyděšeně. To co se nám snaží namluvit zní sice krásně ale sám z osobní zkušenosti vím že přátelství a láska ve válkách nic nezmůže.

,,Jistě... Nechceš nám ještě náhodou říct že jenom láska a přátelství je klíčem k vítězství? Ž be ní prohrajeme? Tohle je taková blbost. Tomu chlápkovi prostě hráblo!" Pokrčím rameny. Jeho slova naráželi na to že by ti dole mohli taky umřít. ,,Sice je neznám ale zachránili mi kůži, nebylo by zrovna vhodný aby mi bylo lhostejné co se jim stane..."

Dívám se jak cizinec nasedá na černého koně odjíždí. Celou dobu přemýšlím co to všechno mělo znamenat. ,,Doufám že brzy vylezou protože nemám zájem tady u tohohle prokletýho vrchu potkat nejvyšího generála, dalšího magora a samotného Krále severu." Poznamenám otráveně.

Stopař Talhut
1.7.2015
23:48:14
Po namočení prstů

Krátce potom, co jsem namočil prsty do toho podivného slizu přestal jsem je téměř cítit. Rychle klepu rukou, abych to svinstvo dostal dolů.
Druhou rukou šáhnu po po měchu s vodou a zachytím jej mezi kolena a otevřu jej jednou rukou. Potom začnu lít vodu na ten sliz, doufajíc, že to bude rychleji stékat dolů.

"Zatraceně! Ať už to tu zanechal kdokoliv, nedotýkejte se toho!"
Mávám stále rukou od sebe. Tedy tak, aby sliz odlétal někam ode mě do volného prostoru, kde nikdo není.

"Má to ochromující vlastnosti. To se podobá spíše nějakému jedu, nebo zahnívající látce. Ghůl??"

viz. pokračování v příspěvku od posledního páru stop.

Stopař Talhut
1.7.2015
23:13:43
Tajuplná cesta pokračuje hlouběji do jeskyní, které spíše začínají připomínat nějaký podzemní chrám. Jenom my tady chybí kříže a další církevní serepetičky.

V jedné místnosti leží tělo mrtvého elfa v bílém rouchu. Je celý ohořelý.
"Jak jsem povídal. Nesnáším magii."
Patrně narazili na někoho hodně zkušeného a asi nebyl sám. Toto tvrzení mi dosvědčují i stopy, které vedou do další místnosti.

Zde pro změnu leží nějaký barbar. Ulepený od slizu.
Pokleknu u jeho těla a zabořím prsty do toho hnusu. Zkoumám na ruce jeho konzistenci a potom k tomu lehce přičichnu. Snad se mi podaří odvodit si, co tenhle humus tady zanechalo.

Poslední pár stop se ubíral do hlubších částí tohoto jeskynního labyrintu.
Všimnu si, že u barbara něco zůstalo. Buď to odhodil ten třetí, nebo to patřilo tomu barbarovi. No mrtvola nepotřebuje nic.

Sáhnu po tom jídle, pokud není také obaleno slizem. Pokud ano, seberu váček s mincemi, který příjemně zacinká.
"Děkuji ti. S tímhle chvíli vystačím."

Asi jsou mi teď i ukradený pohledy ostatních. Přece to tu nebudu nechávat. Ještě by to mohl sebrat bůhví kdo.
"Jsou tu nějaké věci. Tomuhle už nejsou k ničemu."

Potom začne mluvit zrzka a chvilku po ní i Žira.
"Pokud Jaryk neumí kouzlit a neovládá nějakou další bestii tak ne...."

Potom rukou naznačím směr, kudy vedli dlouhé kroky. Dalo by se říci, že dotyčný, který je tu zanechal musel běžet. Doslova jako o život.
..., patrně utíkal tímto směrem a měl hodně na spěch. Ať ty dva zabil kdokoliv, patrně tu stále někde bude."

Zandám dýku zpět do pouzdra a připravím si do ruky luk. Šíp lehce zasadím a nechávám tětivu volnou.
Dojdu obezřetně až k Nysilovi.
"Jestli umíš vycítit magii, zkoušej to. Nechci být nachytanej na švestkách."

Ještě jednou se podívám na oslizlé tělo barbara. Věděl jsem dobře, že tohle nebyla práce čaroděje.
"Trolle... měj nastražené uši a nos. Pokud uslyšíš, nebo ucítíš něco podezřelého, rychle nám to oznam."

Poslední pohled patří na mého chlupatého přítele. Pokleknu k němu a ruku mu dám pod čelist. Zvednu mu lehce hlavu a podívám se do jeho očí.
"To platí i pro tebe. Buď na pozoru a drž se u mě. Nechci tě ztratit."
Potom mu dal lehkou pusu na čelo a zvednu se. Je to poprvé od doby, co jste mě viděli, kdy jsem dal najevo nějaké city.

Potom velmi pomalým a obezřetným krokem se vydávám hlouběji do jeskyní. Okem sleduji i ostatní, abych věděl kde, kdo je.

Žira
1.7.2015
22:25:13
Když vejdem do místnosti s mrtvým elfem, zamrazí mě v zádech. Meč, který držím v ruce sevřu pevněji a sundám raději i štít. Přesunu se na pozici hned za stopaře. Jsem připravena předstoupit před něj a blokovat útok svým štítem.

Poté najdeme ještě mrtvého barbara obaleného slizem. Ale útočník žádný.

"Zvláštní. Sledujem tři lidi a teď jsme našli dvě mrtvoly. Ani jeden z nich není ten lovec. Takže ještě máme naději."

"Sakra, co asi zvládne udělat tohle?" Pomyslím si, když vidím mrtvého barbara. "Že by nějaké zvíře? Možná nějaký obří pavouk? To je zvláštní."

Merysol
1.7.2015
20:09:40

Stopařova reakce na mou poznámku, že nejspíš už nejsme v hoře. A zanedlouho nás čeká další návštěva nějakých místností. A jak se ukáže, ne zcela opuštěných. V jedné leží mrtvý elf a v chodbě, která pokračuje ke druhé místnosti odpočívá věčných spánkem barbar. A je od slizu. Sliz? Sakra, to se mi moc nelíbí….

”Upřímně, neexistuje zrovna moc důvodů, proč je mrtvola obalená slizem, moc se mi to nelíbí….”

A taky mi přijde divné, že jsou ty místnosti obě úplně prázdné. Jak…kdyby tu snad žilo zvíře…a bylo to doupě. Kolik tvorů bydlí v takových…skrytých doupatech plných chodeb?

Celý tenhle výlet začíná být divnější a divnější. Ale rozhodně se necítím nijak vyděšeně. Zatím ne…
”Myslíte, že je tohle práce Jaryka? Nebo je možné, že tu někde pobíhá vraždící maniak či řádící monstrum?” A taky je otázkou, jestli nám vůbec pátrání po tom, kdo ty dva zabil pomůže.

Pán Jeskyně
1.7.2015
19:07:13
V jeskyni

Stopy tam skutečně sou, stopař si zvládl všimnout, že stopy vedou rovně, zhruba dva metry za dveřmi se sledovaní ale zastavili, vrátili se zpět a něco tam zkoumali. Nejspíše se také snažili dostat zpět přes dveře. Poté vedou dále chodbou.

Jdete dále po stopách. Chodba vede rovně, zhruba po 6 sázích se od ní odděluje odbočka. Stopy vedou ale rovně. Ovšem, jedny stopy se vracejí a odbočují, stopař si myslí, že jsou to jedny z těch trojech, ale není si jist. Je zjevné, že majitel vracejících stop běžel. Zhruba na úrovni odbočky se zastavili, ale pak pokračují dál. Za zhruba 10 sáhů je je místnost. V místnosti leží mrtvola elfa. Blonďatého elfa v bílém hávu. Nevidíte známky boje. Elf je ohořelý, nejspíše prohrál v kouzelnickém souboji.

Po delším zkoumání má lovec vcelku přesnou představu. Proběhl souboj dvou kouzelníků, potom kouzelník, který vyhrál v klidu vycouval z místnosti dveřmi, které vidíte po levé straně místnosti. Jeden z těch, co stopujete se za ním vydal, druhý zběsile utekl chodbou, kterou jste přišli. Když nakouknete do dveří ven z místnosti, vidíte, že jen kratičká chodbička ji spojuje s jinou místností. V té vidíte mrtvolu namakaného barbara, v ruce ještě drží obouruční meč. Barbar je obalený slizem.

Mrtvý elf v předchozí místnosti je určitě jeden ze sledovaných a barbar druhý. Ani jeden z nich není lovec Jaryk. To musel být ten, co utekl.

Barbar je oblečen v kroužkové zbroji, přes ní má koženou vestu.

V kapsách mrtví nic nemají. Vedle barbara ještě leží torna, ve které je měch s vodou, kus chleba s tvarohem, jedna pochodeň a křesadlo. U pasu má měšec a v něm 20 zlatých. Elf nemá nikde nic.

************************

Obě místnosti jsou kruhového půdorysu, mají uměle opracované stěny i podlahy. Spojovací chodba je taktéž opracovaná člověkem. Až na mrtvoly jsou úplně prázdné.

Stopař Talhut
1.7.2015
10:17:43
Rusovlasá dívka promluví o nějaké krvi, že by mohla pomoci.
"Krev?? To mi spíš sedí k nějaké kletbě, než kouzlu. Každopádně já už jsem dneska krvácel a to mi stačí."

Nikomu se do takovéhle bláhovosti nechce. Troll seškrábal trochu ze stěny a dokonce to i ochutnal. Asi má pevný žaludek.
Trollova poznámka, že bych měl být vepředu byla opravdu trefná. Protáhnu se kolem ostatních a vrátím se ke stopám. Pokud tu ovšem nějaké jsou.
"Musí tu být, když nás to zavedlo sem, muselo se to stát i tomu, komu patřili ty stopy vedoucí sem."

Podívám se na svého společníka.
"Cítíš tu něco Guru??"
Pečlivě sleduji jeho reakce.

Všichni se zatím schodují na tom, že pokud ty dveře nemůžeme otevřít teď můžeme pokračovat vpřed a možná tam někde najdeme nějaký klíč, nebo snad nějaký starý mechanismus, který by ty dveře otevřel.

Když rusovláska řekne, že už možná ani nejsme v té jeskyni, ale možná úplně někde jinde, trochu překvapeně nadzdvihnu obočí.
"Jako, že jsme se někam přenesli?? Nějaký teleport?"

Trochu se zamračím a raději se vrátím k podlaze.
"Magii opravdu nesnáším. Stejně jako různé bestie."

Karolina
1.7.2015
9:58:23
Před jeskyní


Snad ani nedýchám, ani okem nemrknu.

" Ten neznámý je hodně divný. Mluví, jako kdyby tady celou dobu byl a pozoroval nás. To se mi nezdá, protože přinejmenším pes by ho vycítil. Počty mu nějak nevycházejí, ale tváří se, jakoby to bylo jedno. Že by o mě věděl? Třeba se mi to prve jen nezdálo. Informaci pro nás, jo? Cože?!?!"

Napnutě poslouchám, co to je za informaci.

" Smrtelné nebezpečí? Co to říká! Proboha... Co to mele? My jim už nepomůžeme? Máme jim věřit? Neměli by... umřít??? Co to kecá. Nedává to žádný smysl! A co je mu do toho jak dlouho se známe a jestli držíme pohromadě? Přátelství a láska... no jo to jsou takové ty kecy, ještě že neřek, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Bože na to je teď asi nálada, na nějaké pravdoláskové kecy. Mě spíš zajímá, co to bylo s tím, že jim už nepomůžeme?!"

Chlap se otočí, chvíli ještě zevluje, jakoby čekal, jestli se někdo ozve. No ode mě se odezvy nedočká a pokud se neozve někdo s těch dvou dole, nechám ho klidně odejít. Nesnáším takové "posly podivných zpráv"!

"Vlastně nám toho moc neřekl, nejspíš taky nic moc neví. Možná i tuší, že tu je někdo desátý, ale pokud to neví jistě a neví, kdo to je, nemusí mě vidět. "

Když odchází, vidím, že na něj čeká černý kůň. Jen tak pro sebe si tichoulince zašeptám: " Černý jezdec, jo? Hm."

Pán Jeskyně
30.6.2015
23:58:52
Před jeskyní

Když neznámý promluvil, Alexandr vstal. Můžete si všimnout, že se mu něco leskne v ruce, je to ten nůž, se kterým si hrál. "Já tě zdravím. Mohu se zeptat, co tady děláš?"

Nato se neznámý na Alexandra zaměří a říká: "Já se pouze náhodou toulám po kraji, a samozřejmě mě zaujme, když vidím, jak si někdo dal docela dost práce s odhazováním zavaleného vchodu do jeskyně, ale mnohem více mě zaujme, že pak nejde dovnitř a místo toho se válí před jeskyní. Z toho si mohu vyvodit jen jediné, šel tam někdo jiný, nejspíše nějaký váš společník, či společníci." Poté se na chvilku odmlčí, zavře oči, zdá se, že se hluboce soustředí.

"Hmmm. Bylo vás tu původně 10, 7 z vás šlo dovnitř. To znamená, pokud umím počítat, že tu máte být tři, ale jste tu dva. No, to je teď bezpředmětné, že? Měl bych nějakou informaci, jen nevím, jestli není příliš pozdě."

Svraští obočí, trošku se zamračí a pak zamyšleně říká: "Šedý vrch je skutečně prokletý. Respektive, prokletý je špatné slovo, důležité je, že uvnitř hrozí smrtelné nebezpečí. Vaši přátelé jsou vážně ohroženi."

Pak se opět odmlčí, zamyslí se a pokračuje. "Vašim přátelům již nepomůžete, místo toho jim věřte, oni by neměli zemřít. Později budete ještě moc důležití. Dám vám jednu dobrou radu, až se vaši kolegové vrátí, držte vždy pospolu. Mnoha lidem nemůžete věřit, ale sobě navzájem ano. Znáte se sice chvilku, ale vím, že si můžete věřit."

Rozhlédne se po okolí, zdá se, že někoho hledá. Pak jakoby nic pokračuje: "Pamatujte si, přátelství a láska, to je věc, která je ta nejdůležitější. I když jste na tom sebe hůř, přátelé vás vždy podrží. O pravé přátelé nepřijdete, ti zůstanou s vámi až do konce."

"Nějak jsem se rozkecal, co? Už vás tu asi nudím, ne? Asi bych vás měl už nechat v klidu rozmýšlet, co myslíte..."

Bez jediného dalšího slova se otočí a dál si nezaujatě prohlíží vchod do jeskyně, odházené kameny, hroby lidí i skřetů, které Zar´farro pohřbil a dokonce i černou krev na zemi a stopy po boji. Vše prohlíží s naprostým klidem, ba skoro nezájmem. Pokud ho dál už neoslovíte, za chvilku odejde směrem, kde jste hledali vodu. V dáli vidíte, jak k němu přišel černý kůň. A, ač se tomu nedá moc věřit, zdá se, že si s ním povídá.

Zar´farro
30.6.2015
23:39:45
" Hmm, na omak studená, ale zas ne tolik jak by měla. Vůně žádná, a na chuť ... trochu kyselá. "

"Brrr, fuj, trochu víc."


Zachovám dekor a jen si lehce vypláchnu ústa. ( Gloktat prostě nebudu.)

" A vypadá to, že se půjde dál. No tak s magickýma dveřma stejně nic neudělám."

" A všichni se projevují a říkají svůj názor, asi by to chtělo i můj. Měl bych říct něco chytrýho. No tak Zar´farro mysli, mysli."


Kouknu se na ostatní, a pokrčím rameny. Srovnám si své věci, vzorek místní horniny, co jsem naškrábal uzavřu do ... ehm nádobky, zkumavky ... nebo třeba nádoby od vypitýho lektvaru, a vykročím směrem k neznámu.

Pokusím se nastražit uši a poslouchat, zda ze předu něco neuslyším.

"Hele jen dotaz, nebylo by lepší kdyby tady náš stopař byl vepředu? "

Karolina
30.6.2015
23:20:22
Nudím se tak, až se přistihnu, že se mi začínají zavírat oči. Okamžitě se narovnám, jako vždy, když se potřebuju udržet v bdělém stavu. Pak zvednu ruce a rozpustím si vlasy, pak je začnu znovu splétat do malých copánků. Tohle je práce, kterou můžu dělat po paměti a tak moje oči šmejdí všude kolem.

Najednou strnu! Zdá se mi to nebo ne? Vždyť tam nikdo nebyl a najednou... loupnu očima po těch dvou, jestli si ze mě Alexander nedělá třeba nějakou legraci. Ne, jsou tam oba dva.

"Tak sakra, kde se tam ten černokabátník vzal? Okouní tam, jako kdyby ... co s těmi kameny zamýšlí?"

Rychle stáhnu vlasy do ohonu i když je spleteno jen asi polovina pramenů. Pak si připravím svou dýku, ale zatím sedím přitisknuta u stromu a čekám, co se z chlapa vyklube. Po chvilce jde k oběma mužům a dokonce je pozdraví.

" Kruci, to vypadalo... jenže to není možný... možná je to... copak asi schovává. Třeba... kolega Alexandra? Ten se taky takhle plíží a je tajemný jako starý hrad."

Anglino
30.6.2015
22:44:55
Hm za mnou se samovolně zavřely těžké dubové dveře. I když jsem napnul svaly až do krajností ani jsem s nimi nehnul.

"Já s nimi nepohnu asi jsou zavřené nějakým kouzlem. Zkouším se rýpat v zámku nožem bezvýsledně a ani žádná škvíra kterou bych mohl nadzvednout západku. jedině najít klíč a nebo někdo z vás umí otevřít kouzlem. Jestli ne tak bychom měli jít dál a s těmi dveřmi si lámat hlavu až při návratu. třeba k nim seženeme klíč."

"Je tu všechno takové divné. Dveře co se samy zavírají. Stěny které svítí. Už abychom byli pryč z toho místa plného kouzel."

Odstoupím od dveří a snažím se protáhnout chodbou k druhé straně abych nepřekážel. Dřepnu si a počkám jak se rozhodnou.

Merysol
30.6.2015
22:43:51

Žira pronese, že bychom měli pokračovat dále. Ale trochu se bojím pokračovat, když se vlastně ani nemůžeme vrátit. A docela mi začíná i dělat hlavu, jestli bychom se vrátili tam, kam měli.

”Ano, pokračovat musíme. Ale doslova bez otevřených zadních vrátek? Navíc…mám jistou obavu, že nejsme v hoře….ale někde jinde. Vlastně jsem si tím docela dost jistá. A jen vás prosím, neptejte se kde…protože to nevím.”

Promnu si oči, které mě začínají pálit a potlačím další zívnutí. ”Pokud tedy máme pokračovat, pokračujme…útěcha nám být může to, že třeba po cestě zjistíme, jak se dostat zpět. A když říkám zpět, nemyslím jen projít těmi dvěřmi. Mám neblahé tušení, že bychom také mohli skončit někde úplně jinde.”


Seath
30.6.2015
22:15:28
Celou dobu je ticho. Tak zkoumám okolí pohledem. Sice tam není prakticky nic zajímavého ale furt je to lepší než jen sedět a koukat na jeskyni. Můj pohled se upře na toho muže který si hraje s nožem. Naše oči se setkají, zamračím se, něco mi říkalo že máme více společného než se zdá. ,,Zajímavé. Tohohle budu muset ještě prozkoumat." Udělám si poznámku v hlavě.

Nuda je opravdu velká a mám co dělat abych neusnul. Jsem si částečně vědom toho že jsem na tom lépe než předtím ale to nějak nemění situaci že je tu nuda a chce se mi spát. Můj šestý smysl mi však říká že to není dobrý nápad. ,,Neusni! Neusni!" Udržuji se vzhůru celou dobu.

A opravdu někdo se tu oběvil. Člověk zahalený v černém který si prohlíží odházenoý vchod. Náhle se mi v ruce zjeví vrhací dýka. Možná to nebylo zrovna diskrétní ale tenhle člověk byl již na pohled zvláštní. Najednou se k nám vydá jako ke starým známím. Zamračím. Něco zamumlám v jazyku mé říše a pokusím se narovnat. Rozhlédnu se jestli o přítomnosti zvláštního cizince ví i ostatní.

Žira
30.6.2015
22:12:39
Všechno jde jak po másle. Stopař je opravdu dobrý ve svém oboru. V jedné místnosti jsme našli 4 mrtvoly skřetů, zdá se, že lovec Jaryk to zvládl slušně, skřeti nejspíše neměli šanci.

Pak se vydáme dál. Jdeme chodbou, když najednou všichni zastaví. Cvak, ozvalo se. Jakoby zaklapl zámek. Otočím se stejně jako všichni ostatní. Vidím dveře, které tam dříve nebyly.

"Sakra, co to má bejt?! Jak teď sakra zpátky? Do háje! Do hajzlu! Sakra! Jsme tu uvězněni!" Zhluboka se nadechnu a vydechnu. "Klid Žiro, nepanikař! To nikomu nepomůže. Vždy je naděje."

Uklidním se, párkrát se nadechnu a vydechnu. Nysilo říká, že ty dveře jsou magické, ty jen tak neotevřeme asi. Podívám se na něj a ptám se: "Seš si jistý, že jsou dveře magické? Nemám zkusit je rozmlátit? Za to nic nedáme. Pokud mi teda nedají elektrickou ránu, to bych nerada."

Projdu blíž ke dveřím a opatrně se jich zkusím dotknout. Poté vezmu za kliku. Jakmile zjistím, že jsou zamčené, říkám. "Chtělo by to klíč. Kdopak ho má?" Položím tuto řečnickou otázku.

Počkám si na Nysilovo vyjádření, pokud řekne, pokusím se dveře vyrazit nebo rozmlátit. Pokud se nepovede, navrhnu abychom šli dál.

"No... Myslím, že stát a čekat u dveří nám nepomůže. Lovče, pokračují stopy dál? Vyrazila bych tou chodbou. Lepší, než stát a čumět, ne?"
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.