abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Nyskel
5.6.2017
19:47:28
Usměju se. Představuju si, jak někdo ve zvířecí podobě veze ve vaku mě. Vtipné... Vlastně máme štěstí, že se Silenka přeměnila zrovna v lišku. Ochočenou Vlčici bych asi jen tak neokecala.

Terry mi dovede Bellu.

Opatrně přesunu vak zepředu na záda, abych mohla nastoupit. "Zhoupne se to." upozorním ji, vcelku zbytečně.

Do sedla se vyhoupnu se ctí, i když únava je cítit.

Nahoře Silenku opět posunu dopředu tak, aby měla aspoň trochu pohodlí. Vystrčí zvědavě čumák ven a zavětří.

Taky mám potřebu větřit. Jako kdybych mohla vycítit, co nás čeká...

Ohlédnu se na Terryho a lehce přikývnu. Ano, jsem připravená!

Vlk
5.6.2017
17:18:02
Liška krátce zaváhá, ale pak přikývne.
"Dobře, není to zrovna důstojné, ale je to docela pohodlné."

Uvelebí se ve vaku a okamžitě se stočí do klubíčka.
Klidná a pokojná.
Důvěřivá.
Nebo to aspoň tak působí.

Když seběhneš dolů, jsou už všichni v sedle a všechno je naloženo.
Gunter sedí na svém hnědákovi a netrpělivě vás vyhlíží.
Když se objevíš ve dveřích s vakem kolem krku, rozzáří se a popojede blíž. Vede za sebou Bellu.
Hodí ti její otěže a usměje se.
Na obě.

Nyskel
4.6.2017
10:39:27
Opatrně nasávám emoce, které se kolem lišky šíří, ale zdá se, že netuší, že bychom ji tady málem zapomněly.

Stále si to ještě nemůžu odpustit! "Dala mi svou důvěru a nebylo to pro ni snadné. A já bych ji tu nechala! Sakra! Jak jsem na ni mohla zapomenout?!"

Ještě chvilku si v duchu nadávám, ale nikam to nevede. Svědomí mě hryže stejně a já jsem zbytečně rozladěná.

"Pro začátek cesty bude asi rozumnější ten vak. Jak se pak dostaneme mimo město, můžeš klidně po svých." rozhodnu rychle. Takhle nějak by to asi chtěl i Terry. Aspoň myslím.

Přehodím si vak šikmo přes hruď a rozkasám ho na truhle, aby si tam mohla vyskočit. Pak se opatrně zvednu a látka se propne.

"Ne, není to místo pro nás." přisvědčím jí tiše. Nepatříme sem. Ani ona, ani já. Nechci být nevděčná, Maska nám dala zázemí, ale domov to není...

"Domov..." bleskne mi hlavou. "Zdá se, že to nebude ani srub u Medového potoka. Ale... bude to Křivý klíč?"

To už ale sbíhám dolů po schodišti.

Na tyhle myšlenky bude dost času po cestě... A možná bude příležitost promluvit si s Terrym. Tak nějak potřebuju vědět, co se děje v něm.

Vlk
3.6.2017
23:56:32
Liška leží stočená do klubíčka na posteli, tak jak jsi ji opustila.
Když vejdeš, okamžitě zvedne hlavu a zadívá se na tebe.
"Přišla si pro mě....."

Její hlas je měkký a sametový.
A trochu rozechvělý.

Pomalu se postaví a protáhne se.
"Půjdeme? Vezmeš mě zase do té brašny? Nebo mám běžet po svých?
Nechci tu zůstat. Není to dobré místo. Nevoní to tu dobře. A on to sem má blízko.
Chodí sem. Cítím tu jeho pach....v tom domě."
Dodá a s pohrdavým odfrknutím seskočí na zem.

Nyskel
3.6.2017
21:49:59
Sjedu ze sedla jak lasička a vyrazím okamžitě dovnitř.

Ještě než vejdu do pokoje, jemně se dotknu jejího vědomí. "Silenko, odjíždíme..."

Nyskel
3.6.2017
21:49:43
Už je v sedle i Cora a já se nemůžu dočkat, až vyrazíme. Ohlédnu se k aleji, když se právě ona ozve. Ona! Ne já. Ne Terry.

Ztuhnu a střelím po něm pohledem. Vím, že nemusím nic říkat. A vsadím se, že teď cítí stejný pocit viny.

Cora
3.6.2017
21:22:07
Konečně se rozloučím s holkama, naposledy zlíbám Anne a malou Beth a když ji utřu slzy, který ji tečou právě tak jako mě po tváři a zašeptám ji, že si má vzít všechny mý věci, otočím se k Melovi.

Byrr už taky dorazil, takže fakt není co oddalovat.
"Pomůžeš mi nahoru?" Zeptám se trochu nesměle, protože je mi to kapku blbý, ale představa, že se křepce vyšvihnu na Floka....no je kapku nereálná.
Najednou mě něco napadne.

"Heleď, zrzko, kde vlastně máš tu lišku?" Zeptám se udiveně.

Byrr
3.6.2017
21:13:36
Moje balení netrvá dlouho. Jak by mohlo.
Moc toho nemám. Všechno zůstalo na Meleborku. Zasraným hradě, kde jsem nechal půlku života.
Dobře tak.
Měl jsem rozmejšlet líp.
Měl jsem dávno zdvihnout kotvy a zmizet odtamtud.
Už ve chvíli, kdy jsem poprvé vzhlídl k tý šílený chuděrce a naučil se jí mít rád.

Oči mi zjihnou ve vzpomínce, jak tam stála, celá v plamenech a na okamžik se mi udělá fyzicky zle.
Jo, vždycky jsme to věděli.
Vždycky jsme zápasili s tou její podivnou úchylkou nebo co to bylo.
Byla jak Stephen.
Jen nebyla tak zlá.....

Já a Geidrun.
Snažili jsme se ji ochránit. Před sebou samou. Aby si tak úplně neuvědomovala co je zač.
Před očima se mi mihne Cora. Cora s nataženýma rukama, z kterejch šlehají plameny.
Tak proto ji Sot mučil.....

Nejspíš věděl.
Nebo tušil....
A snažil se přijít na to, jak pomoct Dein.
Vždycky všechno dělal pro Dein. Posedlej vlastní sestrou.
Chtěl ji uzdravit.
Změnit.
Protože ve chvíli, kdy se Steph poprvý změnil ve vlka, zmizelo to.
Už na Meleborku plameny nikdy nevzplály.
Teda do tý doby, než Dein přišla do puberty.

Hlasitě zabručím, protože vzdychání mi moc nejde.
Narovnám se od Tempestovejch kopyt a hodím mu za sedlo balík, kterej jsem dal dohromady s Dortheou. Překontroluju řemínky uzdy, kterou mi dal kluk ze stájí místo tý mý.
Tahle je přepychová. Z červený kůže. Bude Tempovi slušet.
Pohladím ho po nose a zatahám ho za tu neuvěřitelně dlouhou a vlnitou hřívu.
Je fakt, že tohle je to nejvzácnější, co si z Meleborku odvezu. A že bych tu mýho vraníka nechal, o tom nemůže bejt řeč.
Když je Sot dovedl, hned jsem si ho vybral.
Byl největší a měl nejhustější hřívu.
Hřebec.
Nádhernej.
Silnej.
Dravej jako bouře.
Okamžitě jsem si ho zamiloval a nikdo jinej stejně neměl odvahu na něho sednout.
Možná Tyf, ale ten by ho zlomil.
Navíc si vybral klisnu.
Černou perlu.

Chytím Tempesta za hřívu a vyšvihnu se do sedla. Jemně ho pobídnu.
Je čas.

Vyjedeme ven ze stáje a já na okamžik vidím, jak tehdy vběhli na nádvoří.
Šest nádhernejch vranejch koní.
Černý jak noc a divoký jak bouře.....
Oři mračen a bouří. Takoví byli. Jako z nějaký pohádky.
Zatajil se nám dech.
Všem
A Felton z Meleborku zase jednou zuřill, protože Soter za ně utratil šílený jmění.

Kopyta toho mýho zabuší na cestě a já zastavím vedle Terryho. Před sebou v sedle drží velkej balík pokrývek a mně je jasný, že je určenej pro mě.
"Hoď mi ho." Kejvnu a když mi ho podá, podle váhy pochopím, že je v něm schovanej meč.
Bastard.
Nejspíš.
"Díky." Vděčně se na něho podívám, protože kromě vraního zobáku u sedla nemám nic.
Všechno zůstalo na hradě.

Otočím se a přivážu balík k sedlu. Pak se narovnám a krátkým kývnutím se rozloučím se všema na Masce.
Je čas.

Nyskel
3.6.2017
17:23:50
Počkám, až se s Anne rozloučí Terrym a potom k ní přistoupím a chvilku jí něco šeptám. Rty se jí zvlní v širokém úsměvu a oči na okamžik sjedou k mé levé ruce, která jí vzrušeně tiskne předloktí.

Upřímně mě políbí na tvář a oči jí září skoro jako mně.

Ještě rychlé, pevné objetí a vyhoupnu se do sedla i já. Tedy za pomoci Terryho. Na Anne budu vzpomínat určitě...

Pak se ohlédnu po Melovi, který čeká, až bude moct do sedla usadit Coru.

Málem bych zapomněla na mlčenlivého obra. Chvilku se u něj zastavím pohledem, ale je těžké odhadnout, co se v něm teď odehrává.

Gunter
3.6.2017
16:55:44
Nakládám zásoby do brašen a kontroluju pečlivě postroje. Hrozně nerad bych, abychom měli cestou nějaké zbytečné zdržení tipu natržené uzdy nebo nedotaženého sedla. Už jsem viděl pěkně zhučet nejednoho jezdce, kvůli špatně utaženému podbřišáku.
Dorothea mi přinese ještě nějaké zásoby a já je uložím do brašen a za sedlo přivážu balík z přikrývky a pláště.

Objeví se Melšin s věcmi a já mu hodím deku a ukážu mu, jak mám do ní zabalený plášť a jak jsem ji upevnil k sedlu.
Ukážu mu hromadu přikrývek, které donesla Dot a poporosím ho, aby je dívkám přivázal za sedlo zrovna tak.
Ještě se krátce poradím s Dot ohledně Cory, ale to už se objeví obě dívky. Očima zalétnu k Nyskel a usměju se na ni. Rozněžněle a svým způsobem nadšeně. Najednou jsem hrozně rád, že odtud odjíždíme.

Na holky z Masky, které se přišly loučit, se sice přátelsky křením, ale i tak se nemůžu dočkat, až se vyhoupneme do sedla a dáme tomuhle světu zde sbohem.
Obejmu se s Anne a políbím ji na obě tváře a stejně se rozloučím i s Dot a s Lisbeth.
Ostatním stisknu ruku a převezmu toulec s novým lukem a šípy, který mi přinesla Teireza z Torgeirovi domácnosti. Bude muset stačit. Ujistí mě, že Torgemu předá peníze, které jsem mu za něj nechal a pak mě i ona políbí na tvář.

Neklidně se rozhlédnu.
Potřebuji Byrra. Musíme vyrazit. Křivý klíč nás čeká....
Konečně se ve dveřích stáje objeví Byrr na podobně naloženém vraníkovi. Jeho nádherný statný hřebec rozmetá důstojně nohama a plavně kráčí směrem k nám se svým obrovitým jezdcem ledabyle usazeným v sedle.
Kývnu mu vstříct a rychle přejedu očima statní.

"HOtovo? Rozloučeni?" Zeptám se a přistoupím k Nys, abych ji pomohl do sedla.

Ze stájí vyjede Byrr na svém černém hřebci a připojí se ke mně.

Melwin
3.6.2017
14:43:24
Sbalený jsem rychle a pak už seběhnu za panem Gunterem.

Činím se a svědomitě chystám koně na cestu. Chci, aby věděl, že neudělal chybu, když mě bere sebou!

To už vychází dámská část naší společnosti, jak by řekl správnej lokaj... teda páže...

Cora má na sobě jiný šaty a jako vždycky jí to moooc sluší. Na okamžik se uculim, ale pak už jí spěchám na pomoc s tou záplavou hadrů.

Pohledem zavadim o Lisbeth a píchne ve mně černý svědomí. Ani nevim proč. Ale pro jistotu se jejímu pohledu vyhnu a přidržuju hromadu šatů, který Doth rychle ukládá do brašen Cořina koně.

Nyskel
3.6.2017
14:40:32
Procházíme s Corou chodbami a já se myšlenkami toulám kolem Křivého klíče.

Není to tak dávano, co jsem podobné pocity měla z Masky. Jak jsme s Terrym sestupovali z hor, musela jsem na ni myslet víc a víc. Bála jsem se, co mě tam čeká. Tehdy jsem si ještě myslela, že Terry a Minnie...

Nepatrně se usměju té vzpomínce.

Tolik věcí se změnilo a stačilo jen pár týdnů!

Já se ale změnila taky. Víc, než bych kdy doufala. Vlastně... už není Vlčice a já. Už jsem to jen já ve dvou různých podobách. Díky němu... Terrymu... Terrouškovi...

A Terroušek nás čeká před domem.

Provinile pokrčím rameny, když si přeměří hromadu šatů v mé náruči. Jsem ovšem odhodlaná to do brašen narvat. Potřebuju to. Už kvůli němu! No, kvůli sobě taky, ale nechci mu dělat ostudu, že ano?!

Zatímco šťouchám oblečení do brašen, prostranství před domem se rázem zalidní. Barevné květinky z Masky se přišly rozloučit s kráskou v lososové.

Očima hledám Annu. Moc jí chci ještě poděkovat, dlužím jí to!

Cora
3.6.2017
9:18:20
"Hehe. To je ten tvůj zlatej kůň? Bella?" Ušklíbnu se.
"Hezký jméno. Já bych se nebála, něco unese. A ty zrovna moc nevážíš.
Já si vezmu strakáče, Floka. Mohla bych si vzít i zrzavici Ruby, ale Min jí má ráda a ona je taková cimprlich. Slečinka, víš. Rychlá, ale ne moc vytrvalá. Flok je dříč. Mám ho ráda. Rozumíme si. Sice je pořádná sviňucha, ale já taky koneckonců nejsem žádnej beránek.
Hodíme se k sobě."
Vysvětlím a popadnu boty a teplej plášť, který si vybrala Nys.

"Tak mažem?
Terry už na nás určitě čeká."


Vyjdu na chodbu a vydám se odhodlaně dolů. Cestou se jen tak mimoděk rozhlížím kolem sebe a snažím se zamaskovat, jak vlhký mám oči.
Je to....divný.
Bolí to.
Kurva.

Přeci jen to byl domov.....

U dveří mýho pokoje naložím přes rameno ještě balík mejch hadrů a teatrálně zasténám.
"Je to těžký jak pytel brambor." Vydechnu na zrku a s funěním pokračuju ze schodů dolů.
A taky s tichým nenápadným loučením.

Venku před vratama masky stojí Gunter s osedlanejma koňma. Dobaluje věci do sedlovejch brašen.
Kývnu na něj a položím plášť a boty vedle Belly, kterou drží Mel. Očividně Terrymu s tím balením pomáhal.

Zamířím k Flokovi, líbnu ho na čenich a začnu mu ládovat věci do sedlovejch brašen.
Když konečně skončím a všechno mám vzorně poskládaný, vyhrnou se ven holky z Masky.
A to už nevydržím a začnu bulet na plno.

Sesypou se na mě jak bzučící vosy a já řvu jak malá.
Tak ať.
Zažili jsme spolu hodně.

Nyskel
23.5.2017
19:47:20
Ještě chvilku nejistě přešlapuju a přejíždím očima všechnu tu nádheru. Cítím se jak dítě na pouti. Oči se mi pomalu rozzáří a to už mě nohy nesou k pověšeným šatům.

Rychle přemýšlím co potřebuju. No... a taky v čem budu co nejkrásnější. Nejen pro Terryho, ale i pro jeho rodinu. Snažím se vybírat něco elegantního a ne příliš... ehm... provokativního. I takových šatů jsou tu spousty.

Troje šaty v rychlosti hodím i na sebe, protože si nejsem jistá velikostí.

Nakonec skončím s velikou hromadou na jedné ze stoliček.

Založím si ruce v bok a kriticky ji pozoruju.

"Tímhle bych Belu zmohla..." zavrtím hlavou. Začnu se v tom znovu přehrabovat a po nějakém tom váhání to přetřídím na únosnou mez.

Na poslední chvíli tam přihodím ještě jednu sytě zelenou košilku. Až se začervenám, a tak ji rychle zamuchlám do ostatního oblečení.

"Myslím, že máme hotovo." usměju se na Coru a poberu to všechno do náruče. Ještě ji poprosím, aby mi vzala boty a podšitý plášť.

Jen vážně netuším, jestli to dokážu narvat do vaků.

Cora
22.5.2017
21:17:30
Líbí se mi to! Líbí se mi, že je Mel tady a vybral si v naší šatně oblečení. Líbí se mi, co říká, i když ví, že stačí, abych si pustila hubu na špacír a bude po dámě....
Jenže to spravedlivý rozhořčení v jeho hlase....
U milosrdný blonďatý Ennit, já ho žeru!

Usměju se na něj jak měsíček na hnoji a pošlu mu vzdušnou pusu.
Ať vejraj!
Líbí se mi to!

Líbí se mi i určitej ostych, s kterým se na Dot otáčí zrzka.
Uchechtnu se a Dot mě požádá, abych se zrzavice ujala, protože musí jít dochystat nějaký věci pro Guntera.
Kývnu a rozhodím rukama.

"Heleď, žádný rozpaky, jo?
Na to my tady nehrajem a hlavně na to nemáme ani čas.
Tady v těchhle truhlicích jsou šaty, slavnostní i na denní použití. A taky támhle, pověšený na tom břevně. Projdi si to a vyber.

Teplý věci jsou v tý dřevěný bedně v rohu. Kabátky podšitý kožešinama, rukavice, pláště a tak...
Tady jsou nějaký nohavice v malých velikostech, vesty, kazajky, košile.
Prohrab si to a vem si, co se ti bude líbit.
Klidně si vyzkoušej, co bude třeba. Budu ti asistovat."


Povzbudivě na ni mrknu a pak ještě ukážu na police na druhý strany místnosti.
"Tam jsou boty. Vysoký, nízký, šněrovací i na tanečky. Co si vzpomeneš. A různý velikosti....
Minnie má svou šatnu pro holky vybavenou jak královna."



Melwin
21.5.2017
21:42:46
Chválí i Cora a já taju... rozpuštím se... plesám...

"Jasně. Takových hadrů jsem jaktěživ neměl! Rozhodně neomrzunu..."

V hlavě mi bleskne vzpomínka na její žhnoucí tělo obalené v plamenech a v duchu si pomyslím, že by mě snad ona umrznout nenechala...

Pak se mé myšlenky vydají úplně nevhodným směrem na téma: co by se s Corou dalo dělat, abych neumrznul.

V tu chvíli vypustí to... no.......... no pravdu, to jo, ale tak už to přece nebude, ne?! Pokud ona nebude chtít... a snad nebude...

Nesouhlasně se zamračim.

"A až se ohákneš ty, budeš vypadat jak velká dáma!" ohradím se, tak nějak uraženě.

"No jo, musím pomoct panu Gunterovi!" plácnu se do čela. Přes samý hadry zapomenu na to podstatný!

To už se s omluvným úsměvem, který patří výhradně Coře, hrnu ke dveřím. I s balíčkem šatů podpaží.

Nyskel
21.5.2017
21:37:12
Rozpačitě přikývnu a podívám se s prosbou v očích na Dorotheu. Potřebuju pomoct. Vůbec si netroufám začít lovit ve všech těch truhlách. Přišlo by mi to navýsost neslušné a neomalené.

Vím, že to řeším jen já v sobě a že Cora tohle asi nepochopí, ale prostě si netroufnu.

Popíšu Dot to málo, co mi zbylo z šatníku, a pak už jen čekám, hlavu mírně skloněnou v provinilém výrazu.

Cora
21.5.2017
20:50:54
"To bych taky ráda věděla...." Povzdychnu si a pak už vnímám jen Mela, kterj se otáčí před zrcadlem jako holka, co jde na bál. První, podle toho výrazu.
Uchechtnu se.
"Teda, kluk jak cumel." Nyskel ho taky chválí a já spokojeně kývnu.
Líbí se mi, že se jí líbí.
Nadouvám se jako pávice.
Jako by ke mně patřil. Jako by byl můj....

Zastavím se těsně vedle něj a opřu se o zrcadlo.
"Vzal sis i něco teplýho?
Čítám, že pojedem na sever."
Pronesu důležitě, abych trochu zamaskovala to nadouvání.
A šťastný uculování.

"Teda.....samý nobl panstvo pojede. A jedna kurva.....To abych jela někde vzadu, abych vám to nekazila.
Ještě že pojede i Byrr. Ten na šlechtu moc nevypadá....
I když, kdyby se taky ohákl.....nebo si vzal zbroj."
Zašklebím se.
"Postavu na to má....."

Otočím se na Nyskel a pobídnu ji.
"Heleď neokouněj a vybírej. Za chvíli tu bude Terry a bude prudit, že musíme vyrazit."

Melwin
14.5.2017
21:09:26
Právě se zálibně sleduju v zrcadle, když se dveře otevřou.

Přirozeně se mi pusa rozjede do přiblblýho úsměvu.

Tedy... ta přiblblost se vztahuje samozřejmě jen na Coru! Taky se jí nedokážu očima pustit. A uvnitř jsem natěšenej jak loveckej pes, kterej chce poplácat, když donese sestřelenýho tetřívka k nohám páníčka. Konec konců - to převlíkání nebyla žádná prkotina, ne?! A výsledek je vcelku obstojnej...... no ne?!

Nyskel mě začne vychvalovat a já cejtim, jak mi rudnou uši. Taky se mi ale při tý příležitosti značně přifoukne ego. Vypnu hruď a narovnám se v ramenou. Je mě najednou docela kus.

"No jestli mám bejt panu Gunterovi... a samozřejmě i vám dvěma na cestách co platnej, musim taky trochu vypadat, ne? Na pansky oblečený lidi si kdejakej pobuda netroufne..." poučuju Nyskel úplně zbytečně. Měl jsem ale neovladatelnou potřebu říct něco moudrýho.

No, dokázal bych vymyslet asi i něco lepšího, ale tohle, myslim, ujde...

Nyskel
14.5.2017
21:01:40
Poslušně cupitám za Corou a snažím se nemyslet na to, co bude na Křivém klíči. Je to příliš...... důležité a svazující! Aspoň v tenhle moment.

Jak tak pozrouju Cořina záda při chůzi, dojde mi ještě jiná věc.

"Na Klíč nemíříme jen my, ale taky Cora s Melem..."

Zvědavě pozoruju, co se mnou tahle myšlenka dělá. Je tam zčásti úleva, že tomuhle nebudu muset čelit sama a že pozornost hostitelů nebude upřená jen na mě.
"Cora totiž pozornost dokáže strhávat přirozeně a důkladně."

Jenže na druhou stranu je v tom i kapka žárlivosti. "Měl by to být náš moment. Mě a Terryho. Tedy... především Terryho, samozřejmě."

Tahle reakce mě samotnou překvapí.

"Není přece na co žárlit, ne? Nebo chci mít Terryho zase jen pro sebe? Jenže to na Klíči nepůjde. Ani kdyby Cora s Melem vyrazili jinam. Ten návrat bude právě o Terrym a jeho rodině. Já už jsem jen třešínka na dortu. Nebo aspoň doufám, že to tak budou brát..."

Překvapeně vzhlédnu. "Chybět?" zopakuju tiše.

"A co vlastně budeš dělat?" zeptám se. A hned v zápětí bych si nefackovala. Ta otázka, byť myšlená dobře, vyzněla asi dost neomaleně.

Nemám ale čas to nějak zachraňovat, protože v ten moment Cora otevře dveře do šatny.

V ní stojí Mel, oblečený nově v teplých šatech, a vypadá najednou opravdu jak páže.

Upřímně se na něj usměju. "Teda Mele..." Otočím se na Dorotheu a uznale pokývám. "Skvělá práce..."

Pravda, vůbec na tom nezáleží. Nejdeme na ples na Melebork. Díky Bohům. Ale i tak ji musím pochválit. Melova přeměna v dospělého muže, který slouží svému pánovi, je víc než dokonalá.

"Mám stejný problém jako Mel. A moc mě to mrzí, že musíme zneužívat pohostinnost Minnie, když jsme ji přivedli do takových potíží..." vzdychnu a vypadám jak hromádka neštěstí.

Cora
5.5.2017
18:05:06
Slečinka se nevyjádří, ale její pohled hovoří za vše.
Kývnu a naházím svoje věci ke dveřím, pak vyrazím ven.
"Stavíme se pro to, jak se budeme vracet." Zmumlám a energicky se rozejdu směrem k šatně.
"Možná se tam srazíme s Melem." Upozorním Nys.
"Šli tam přece s Dot." Mimoděk se usměju a trochu tesklivě přejedu očima po zdech, který míjíme.

"Bude mi to tu chybět.
Svým způsobem. Ale ani tak nělituju. Možná je na čase, abych se zase hejbla dál a už nedělala kurvu.
Myslím, že to bude příjemný, nemuset pořád před někým roztahovat nohy."
Dodám trochu posmutněle a otevřu dveře do šatny.

"Tak, prosím, madam, račte." Ukloním se a v máchnu rukou.
"Dále!"

Nyskel
4.5.2017
19:55:48
Vděčně se na Coru usměj, ale nemůžu se zbavit provinilého pocitu. Obzvlášť, když to tak nazve... vybrakovat šatnu...

V duchu začnu rychle dávat dohromady seznam všeho, co je největší nutností. Nehodlám vzít ani jedny šaty navíc.

Cora
26.4.2017
21:01:48
"Fajn. Přihodím to tam taky a uvidí se." Kejvnu a přihodím ještě liškou lemovanou kápi.
"To by bylo...." Narovnám se a zasténám.
Pořád ještě mě bolí celej člověk.
Zrzka se ostýchavě rozpovídá a já na ni překvapeně zakoulím očima.
"Potřebuješ nějaký hadry?" Zeptám se a jedním dechem dodám.
"Jestli jo, tak pojď, vybrakujem Min šatnu.
Tam najdeš všechno."

Nyskel
23.4.2017
21:37:11
Terry zmizí a mě ještě chvilku trvá, než uklidním své splašené myšlenky a dokážu se soustředit na Coru.

Během chvilky má na posteli naskládanou pěknou hromadu.

U kožešinových límců se na okamžik zarazím. Bílý vlk... brrr... ale ani liška mi nedělá dobře. Teď... Vlastně jsem ráda, že mé lištičky, tak pracně vydřené, zůstaly na Meleborku. Neměla bych odvahu si je před Silenkou vzít.

Cora toho sice vyházela hrozně moc, ale musím uznat, že je to všechno velmi praktické. "No, uvidíme, jak se mi to podaří naskládat do brašen. Přihodit je můžeš vždycky." odpovím zamyšleně, jak si tak přeměřuju hromadu šatstva.

Pak se na Coru ostýchavě podívám: "Bojím se, že budu muset znovu zneužít velkorysost Minnie. Musela jsem v tom spěchu nechat téměř všechny svoje věci, i ty nádherné šaty od ní, na Meleborku. Snad ji Soter nechá, aby si je odvezla zpátky. Ale pro mě to znamená, že jsem na tom jen o fous líp než Mel..."

Gunter
23.4.2017
21:28:40
"Musí být. Navíc....asi tam přece jen patřím. A budeme tam v bezpečí.
Hagen je velmi nebezpečný adversor."
Usměju se na ni a pobaveně se zašklebím na rozhořčenou Coru.
"Tak fajn, už mizím...." Zamumlám, ale ona už mě stejně nevnímá, plně zaujatá svým balením.

"Půjdu dolů dohlédnout na koně, jak budete hotoví, přijďte dolů, ať můžeme co nejdřív vyrazit.
Já jdu najít Byrra a domluvit se s ním na nějkých zbraních..."

Krátce Nyskel políbím a vyklouznu z pokoje.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.