abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Kámen draka ::
družina
stránkovat po:  
 

Emoa Aba
3.1.2015
14:03:54
I když mi Elkore odpoví, nepřestávám na panáčka zírat. Tím spíš, že teď vypadá…rozpačitě? Je to fascinující a tak nějak děsivé. Je to život v něčem neživém. A to je skutečná moc. Opravdová a nebezpečná. Je to zákeřné…a úchvatné. Vlastně nevím, co si o tom myslet. Jsou to kouzla a v kouzlech se moc nevyznám.

Z mého vytržení mě probudí, teprve pomocníčkovo zmizení. Polknu a vydechnu. Zavrtím hlavou.
„Magie.“
Pronesu vážně.
Co já budu v tom Kruhu dělat?
Napadne mě znovu.

„Co znamená, že není moc bystrý?“
Otočím se na kněze. To s ním potřebuji mluvit. Nesmím na to zapomínat.
„Mohl někomu ublížit?“
Zeptám se a popojdu blíž.

Leshya
3.1.2015
13:03:05
Ten zvláštní Elkoreho stav, nebo jak to nazvat, nechci jen tak nechat být.
"A co je pryč?" zeptám se opatrně.
Jenže pak se vrátí Emoa a Knězův panáček jí dost znejistí. Odpovědět se jí ujme Elkore a já koukám na panáčka. Lehce se usměji, když po slovech díků tak nějak zrozpačití.
Pak se ale vrátí ke svému "stvořiteli" a ten ho zase promění v papírek.
"Co je to za magii?" ptám se tak nějak okouzleně.

Jenže se ozve Ulfar a tak nějak mě zaskočí.
"A ty nemáš hlad?" zajímám se a podívám se na jídlo, které jsem začala chystat a trochu nejistě i na to, co donesl panáček.

Jistě, cestovala jsem hodně, ale když byla ta možnost, jídlo jsem si raději kupovala. Nejsem žádná zálesačka.
No, zdá se, že ani Elkore se na "sběr" netváří moc jistě, a tak se podívám po vás. Tedy po Emoe a Ulfarovi. Nerada bych Kněze a jeho služebíka urazila tím, že bych se rovnou zeptala, jestli je všechno, co panáček donesl, jedlé.

Nysving Benkej
30.12.2014
21:19:11
No ano...trpaslík mě ignoroval a nejen to, ještě má zřejmě pocit, že jsem si před chvílí vytrhal mlíčňáky. Nejistě pokrčí rameny a nechám trpaslíka jemu samotnému.

Zaměřím svou pozornost směrem k Elkoremu a Leshye "Hmm..zdá se, že na tomhle výletě se opravdu nudit nebudu".

Panáček kroutí hlavou mezi Leshyou a Elkorem a když zazní slova díku tak sklopí hlavu, sepne ruce za zády a začne se rozpačitě pohupovat na patách. Ale to už se vrací i náš poslední člen a z reakce a tónu dívčina hlasu, nejsem schopný poznat jestli je naším služebníčkem vyděšená a nebo znechucená. V každém případě panáček, když zjistí, že už není potřeba otočí mým směrem a já mu kývnu. Panáček se s úklonou rozloučí a přeběhne ke mě, natáhnu k němu ruku a ozve se slabé "puf" a z panáčka je kus papíru, který seberu. "Je to užitečný pomocník....ne moc bystrý.....ale užitečný.." Kývnu uznale a vstanu od ohně abych do svého vaku uložil papír ale nakonec v něm začnu hledat ještě něco dalšího....

Ulfar
27.12.2014
22:47:56
"Koukejte jít rychle spát,
ať ráno můžem brzo vstát."
houknu na vás od ohně, kterej už vypadá poměrně použitelně. Jiné dění v táboře mě zase až tak moc nezajímá. Respektivě se k tomu stavím tak, že je třeba co nejrychleji odpočívat.

Elkore
21.12.2014
21:12:02
Zírám dopředu, už jsem se trochu vzpamatoval a snažím si to v hlavě nějak poskládat, hlavně to, co je teď skutečné a co není. Po chvilce mlčení se otočím směrem k Leshye, zadívám se jí do očí, potom jako bych se probudil. beze slov zareaguji na Leshynu výzvu a podívám se co panáček přinesl, prohrabuji se tornou, různými bobulemi a vším možným, sebral snad všechno na co narazil... Snad je to všechno k jídlu a nic z toho není jedovaté, snad se v tom zde někdo vyzná.

Citím na sobě pohledy všech ostatních členů družiny..." To nic...Všechno je v pořádku, je to pryč..." Těmihle pár slovy se snažím situaci nějak uklidnit, ale pochybuji, že to zůstane jenom u pár slov z mé strany.
Jedinou Emou zajímá úplně něco jiného, zkusím přjít na jiné myšlenek, zaměřit se na něco jiného, odpovím jí..."Neboj, taky ho vidíme, je to služebník našeho kněze" Nevím jestli moje slova jsou uklidňující pro Emou, ale pro mě určitě...

Emoa Aba
14.12.2014
18:47:30
V ohni přijdu jako poslední. S náručí dřeva, které složím vedle ohně. Ve tváři mám zamyšlený výraz. Posadím se a prohlédnu si všechny přítomné. Teprve teď si všimnu panáčka. Vyděšeně sebou cuknu.
„Co to je?
Ozvu se. Celé tělo mám napěné, jsem připravená k útěku. Tohle není normální a nechápu, že si toho stvoření nikdo jiný nevšímá.
Ještě, abych ho viděla jen já….

Leshya
13.12.2014
17:00:35
Strnu, ruku s plackou a masem nataženou před sebe, koukám na Elkoreho. Tváří se... podivně.
"Elkore?
Jsi v pořádku? Stalo se něco?"


Uleví se mi, když vidím, že napětí v jeho tváři polevilo a strach mizí, ale pořád se zdá, že mě muž nevnímá. Odložím placku a nejistě k němu vztáhnu ruku.
Než se ho ale stačím dotknut, je zpátky ten... panáček. Jeho postoj je tak hrdý, když před nás položí tornu. Pousměji se na něj, ale Elkore mi pořád dělá starosti.
"Děkuji..." odtuším nejistě k té postavičce, nejsem si jistá, jestli poděkování je to, na co čeká.

Otočím se zase na muže.
"Nepodíváš se, co přinesl?" snažím se vzbudit jeho pozornost.

Nysving Benkej
11.12.2014
20:28:12
Chvíli to trvá ale nakonec se objevím mezi stromy s plnými měchy. Obličej mám o poznání čistší takže je jasné, že jsem si neodpustil aspoň malé opláchnutí.

Chvíli natáčím hlavu. Oheň je rozdělaný a trpaslík u něj sedí a čeká na další dřevo. Leshya a Krysa vypadají prapodivně a z Krysy cítím podivný neklid...ale protože nevím co ho způsobilo tak se mezi ně nepletu a odnesu měchy k ostatním věcem. "Zdá se, že šiki přeci jen využili.." Pousměju se když zaslechnu, že se panáček vrací z lesa, na zádech nese tornou plnou všeho možného a po většinou jedlého co našel...."Kde k ní přišel....?"Natočím nejistě hlavu ale Panáček se po mě sotva otočí a zamíří si to s tornou rovnou ke Krysovy a Leshye položí tornu před ně a s hrdě vypnutou hrudí, jestli se tomu tak dá říkat, se ukloní a ukáže na tornu...

"No zdá se, že s ním nebyl problém Usoudím na konec, odložím měchy a svou tykev a zamířím si to k ohni kde se v klidu posadím.."Co se tu událo, když jsem byl pryč?" Natočím se na trpaslíka hlavou pokynu směrem k Leshye a Krysovy....

Elkore
7.12.2014
21:41:14
Konečně odpočinek, tráva je jako polštář, nadýchaný a měkký polštář. Ideální místo pro zasloužený odpočinek po náročném dni. Jenom se pousměji nad tím jak panáček plní mnou zadaný úkol, trochu, svérázným způsobem. Potom se rozběhne směrem do lesa...
Jenže, umí snad mluvit? Nějak se svým pánem komunikovat musí ne? Jenže panáček už dávno zmizel v lese, podívám se do korun stromů, naprosté bezvětří a na prosvítající obloze ani stopa po nějakém mraku. I přesto něco slyším, nejspíš asi veverky někde v dutině stromu... I tak v duchu cítím že si to snažím jenom namluvit.

Leshya mi nabídne kousek jídla, jenže já na její podnět nereaguji, ve tváři mám vepsaný strach, jako bych byl ve smrtelném nebezpečí a ruce se křečovitě sunou po ke zbraním.
Otázka strážkyně působí jako očistné kouzlo, uvolní křeč co je v mých rukou, ale i tak ji stále ignoruji, jsem v šoku...

Leshya
29.11.2014
14:17:56
Jediná otázka, která zazněla, byla ta Ulfarova. A zrovna tuhle jsem nečekala, podívám se na něj s výrazem zoufalství. Protože má vlastně pravdu, měli bychom spěchat. Jenže při představě, že vyrazíme na další cestu ještě uprostřed noci, se mi udělá zle.

A tak jen sedím a koukám, jak Emoa odchází pro dříví a Ulfar rozdělává oheň. V hlavě najednou úplně prázdno. A ten pocit ještě umocní to, co dělá Kněz. Zírám na to, jak vyčaruje tu postavičku. Jak se panáček vydává k nám a zastaví se u Elkoreho, aby počkal, co ten mu řekne.
Uchechtnu se.
Je to neskutečné a tak nějak absurdní. Kdyby na panáčka Elkore nezačal mluvit, tak jsem ochotná věřit tomu, že se mi to jenom zdá, že tady vlastně ve skutečnosti není.

A jak jsem tak vyvedená z míry, podaří se tomu malému bez problému uzmout mou mošnu.
"Hej!
Ta je moje...
Co to děláš?"
vyjeknu, když věci z ní prostě vysype. Rychle si začnu drobnosti, co jsem v mošně měla, sbírat. Panáček zatím i s ní odchází.

Když už jsem se jakž takž probrala, začnu alespoň chystat jídlo.
"Dáš si?" zeptám se Elkoreho, který se uložil vedle mě a podávám mu placku s masem.

Dragon
27.11.2014
17:41:11
Čtvereček, který má panáček vytvořený Knězem, se zvedne k Elkoremu, když ten na něj promluví. Poslouchá ho - snad pozorně, to je těžko říct. Rozhodně ale kývne, když mladík domluví. Otočí se a chvíli se dívá za svým stvořitelem, který pobral všechny měchy na vodu, co tady máte. Otočí se zase zpátky k vám a vyrazí k Leshye. Popadne její tornu, kterou odložila do trávy vedle sebe a bez zaváhání vysype celý její obsah na zem. Pak i s prázdnou tornou vyrazí mezi stromy.

Dříví, které se tady povaluje, stačí Ulfarovi k tomu, aby z něj udělal malou hraničku a rozdělal oheň. Za chvíli už šero soumraku ozáří hřejivé plameny. Trpaslík sem tam přihodí klacek, větší oheň zatím nedělá, dokud se Emoa nevrátí s dřívím z lesa.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.