abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Pán Jeskyně
4.8.2015
10:35:45
"U zbrojíře"

Když mistr zbrojíř viděl Nysilův výraz ve tváři v okamžiku, kdy hůr vydržela ránu mečem, zasmál se. "Jsem kovář a zbrojíř, mladý muži. Ale to neznamená, že si čas od času nenechám poct od nějakého kouzelníka či alchymisty. Například tuto hůl bych do této podoby zpracovával tak dlouho, že ani tisíc zlatých by to nevyvážilo, ale za pomoci magie jsem to měl vcelku rychle, v tomto případě se magie vyplatí. Místní Alchymista bývá docela ochotný, pokud mu zaplatím." A zase ten hromový smích.

Když mluvíte o věcech po skřetech: "Určitě to přineste, podívám se na to a nejspíš vám za to něco dám. Sice ne plnou cenu, za kterou byste podobnou věc koupili, ale něco určitě ano. A vezmu si to, i kdybych to měl pouze roztavit a překovat, ale to byste toho opravdu moc nedostali... Záleží na tom, jaká kvalita to bude."

Nysilo z Nortree
4.8.2015
4:38:31
U zbrojíře

Mladík se sotva stihl nadechnout, když v tu chvíli se otevřeli zadní dveře a vešel do místnosti starý urostlý barbar. Byl větší než Anglino a hlubokým hlasem promluvil. Poslal mladíka "Patrika" pryč a začal se nám věnovat. Až vyřídil Anglina se Žírou, začal se věnovat mě.

Nabídl mi hůl z Ebenového dřeva, kterou přinesl z dílny. Se slovy že mě bude stát 50 zlatých. Vezmu si jí od něj a detailně ji zkoumám. Tahle lehounká hůl mi sedí v rukou přímo dokonale. Hůl je o něco tenčí než obvykle hole bývají a je hodně tmavá, skoro černá.

" Ano, to musí být Eben. Co vím o Ebenu? Roste daleko na jihu někde v tropech. Je to černé velmi tvrdé dřevo, možná nejtvrdší na světě. A taky velmi těžké a špatně obrobitelné. Ale tahle hůl je krásně lehoučká... Ono to bude tím, že je málo okovaná... no ale co je velká nevýhoda, že Ebenové dřevo má tendenci se odštipovat... " Projel jsem očima i rukou kování hole. Husté, ale přitom jemné kovaní spirálovitého tvaru bylo ze 2/3 zapuštěné do dřeva rovnoměrně po celé délce hole.
"Hmm, to ale muselo dát práce. Tímhle kováním úplně eliminoval odštipovaní a znásobil pevnost hole, která už i tak byla dost pevná. Precizní práce, ale je skutečně tahle tenká, málo okovaná hůl pevná??? Má ta hůl skutečně hodnotu 50 zlatých??! Kolik stoji normální okovaná hůl? V kasárnách zadarmo a normálně okolo 5 zlatých max... Dobrá... kvalitní dřevo, kvalitní kování... 15, možná 20 zlatých, ale to už vážně strop..."
Zbrojmistr viděl nejistotu v mé tváři, vzal mi hůl,požádal Žíru aby co největší silou na ní zaútočila a nastavil hůl v nejlepším úhlu, jak do ní pořádně seknout.

Žíra, včetně mě, chvíli váhala jestli to myslí vážně a nakonec udělala o co jí požádal. Vytáhla svůj 1.5 ručák, chytla ho nezvykle do obou rukou, což jsem u ní nikdy předtím neviděl a vší silu zaútočila na hůl až to zajiskřilo.

Hůl se zdála být v pořádku. Vzal jsem si hůl a hledal jsem stopy po ráně, ale marně. Veškeré mé pochybnosti byli v mžiku pryč. S úžasem v očích jsem se podíval na Zbrojmistra.

"Jste zbrojař nebo kouzelník?" Položil jsem mu řečnickou otázku, odložil jsem hůl na dlouhý pult a vytáhl z vnitřní kapsy kabátu měšec. "Za výbornou práci musí být řádně zaplaceno. Tak to má být." Napočítal jsem 51 zlatých a vrátil znatelně lehčí měšec do kapsy kabátu. "Tohle je pro vás." položil jsem před něj na pult 50 zlatých. "A tohle je pro vašeho učně. Myslím, že si vedl skvěle." a vedle jsem položil zlaťák. "No a tohle je už moje" Vzal jsem si z pultu svoji hůl a spokojeně se na něj usmál.
Nechal jsem ještě ostatní aby si vyřídili vše potřebné

*****************

Když už jsme byli na odchodu, tak jsem se ještě zmínil o jedné věci pokud se již nestalo...

"Málem bych zapomněl. Měli jsme takovou menší party se skřety. Nechali nám nějaké zbraně a zbroje. Dokonce i jednu plátovku. Asi to nebude žádná velká kvalita, ale možná to nějak využijete. Pokud máte zájem, mohli bychom vám to přinést ukázat zítra ukázat. Na ceně bychom se jistě dohodli." V dobré náladě jsem se ho zeptal.

Pán Jeskyně
4.8.2015
0:31:52
Karolína, Merysol, Žira

Dorazily jste k budově městských lázní. Rozhodně nebylo těžké to najít. Je to ten největší komplex ve městě, dokonce i Královský palác je menší. Hlavní budova, přes kterou se vstupuje i do těch ostatních, je velmi honosně zdobená. Pozlacené sochy, obrovská prosklená okna s barevnými sklíčky nebo obrovské chrliče strážící hlavní vchod, jsou pouze některé z úžasných ozdob.

Když jste vstoupily dovnitř, je to snad ještě úžasnější. Vše je z mramoru, vykládaného zlatem. Uprostřed obrovské vstupní haly je fontánka, ze které teče duhová voda. Některé z vás si mohou všimnout, že je tou pouze optický klam. Hezky zbroušený diamant odráží sluneční světlo z okna skrz vodu, proto se zdá duhová.

Když se tak rozhlížíte, přiběhne k vám malinkatá paní. "Dobrý den vám přeji, budete mít nějaké přání?" Pokud odsouhlasíte, pokračuje.

"Mé jméno je Lin a budu se o vás starat, budu něco, jako vaše průvodkyně. Tak copak si budete přát? Mohu vám nabídnout soukromou lázeň b našem léčivém bahně, hromadnou lázeň pro vás tři, nebo veřejnou relaxaci v našem bazénku. Také poskytujeme mnoho služeb. Různé druhy masáží, medové zábaly, parní lázeň, suchou saunu a mnoho dalších. A poté si můžete sednout u nás na terásce, kde máme takové menší občerstvení. Podáváme různé nápoje, od běžných až po ty exotické." Paní Lin je velmi zdvořilá. Možná až nezvykle zdvořilá, na takové jednání nejste vůbec zvyklé.

Je skutečně drobounká, barvu kůže má mírně nažloutlou, víte, že takoví jsou lidé v jiných koutech světa. Dlouhé černé vlasy má spletené do copu, který jí sahá až ke kolenům. Na sobě má Velmi výrazné roucho žlutočervené barvy.

Karolina
3.8.2015
23:16:50
Podívám se na Merysol překvapeně. Nikdy jsem to nevnímala, proč je schovávat?

" To mi je opravdu líto, že se musíš schovávat, myslíš, že by nestačilo si jen zakrýt obličej nějakým závojíčkem nebo třeba lehkou maskou z kůže? Ta se dá dobře tvarovat. Mohla bys třeba zkusit najít nějakou mastičkářku, která by ti umíchala mast na ochranu kůže. Jejku, promiň, nic mi do toho není, ale mě by bylo líto se schovávat do pláště. U tebe je to obzvláště škoda, jsi krásná, každé oko bys potěšila."

Pak najednou přiběhla Žira a klid byl ten tam. Celá udýchaná a upocená se začala omlouvat. Rychle ze sebe stáhla tuniku a než jsem se stihla odvrátit, všimla jsem si pod jizvami, jež jsem už zahlédla minule, nějaké tetování. Mohla jsem se splést, byl to jen kratičký okamžik.

" Děkuji za pochvalu, dneska jste mi obě dvě složily poklonu. To se mi opravdu nestává. Žiro, klidně můžeme některý den zajít společně nakupovat. Myslím, že Merysol se taky přidá, že? Něco vybereme, je škoda být i mimo službu jako šedá myška."

Poslechnu si Merysol a musím jí dát za pravdu.
" Jasně, já jsem jenom mág a mám taky jizvy, ale tolik jako ty ne. A tetování mám taky, je to jen henna. Musí se čas od času obnovit, protože se to smývá. Tak co, jste připravené? Můžeme vyrazit, ne?"

Vezmu si připravené věci a pokud žádná nic nenamítá, jdeme směrem k lázním...

Merysol
3.8.2015
22:24:21

Zaedlouho nás pocila svou přítomností i Žira. ”Super, že jsi to stihla!” řeknu s nenuceným nadšením. Díky Žíře si Kája dnes poslechla už druhý kompliment, tentokrát na své šaty s tím, že Žira jich tolik nemá a rozhodně ne tolik barevných.

”Žiro, však ti nic nebrání si pořídit také něco barevného. Tedy pokud se ti chce, samozřejmě. Je zbytečné tlačit vozík postranní cestou.” a mrknu na ní. Když se začne převlékat, otočím se, aby měla soukromý, ale zahlédnu pár jizev na zádech. Začne se nám za ně omlouva s tím, že tohle bychom zrovna neměli vidět.

”Ale notak, děláš jak kdybys za to mohla. Musíš to brát tak že jsi bojovnice a stejně tak jako tvůj meč potřeboval žár aby se z něj stalo něco vznešeného, ty sis musela projít něčím….ech, moc mluvím. Asi bychom mohli změnit téma, pokud si tedy o tom nechceš promluvit?

Žira
3.8.2015
22:04:03
Když vylezl mistr zbrojíř, na chvilku jsem na něj jen tak koukala. "Ten je snad větší než Anglino."

"Dobrý den. Potřebovala bych kulatý štít. Jádro z nějakého velmi kvalitního dřeva a potažený vrstvou kovu. Chtěla bych, aby byl plasticky tvarovaný a to tvarování, aby bylo ostré. Abych mohla štít použít i jako zbraň. "

Jakmile Zbrojíř nebude mít žádné doplňující dotazy rozloučím se se všemi a mizím. Musím rychle za Kájou, nerada bych přišla pozdě.

*******************************************

Rychle přiběhnu na ubikaci, jsem celá zpocená a sotva popadám dech. Když dorazím, Merysol i Kája na mě už čekají. "Ahoj holky, uf, jsem tady. Omlouvám se, chvilku mi to trvalo. Čekáte tady dlouho? A hele, koukám, už máš zase jiné oblečení Kájo, kolik toho máš? Připadám si divně, že mám dvě úplně stejné tuniky a jednu koženou vestu a zbroj. A nic víc, to asi není normální co? A jaké máš zajímavé barvy. Ani je nedokážu pojmenovat. Já mám vše šedé, hnědé nebo černé. Mno nic, tak jdeme?" Optám se se na pár dotazů, mezitím se převléknu, do mé druhé tuniky.

Pokud se na mě koukáte, všimnete si mých zad. Mám přes ně rozsáhlé tetování, připomínající rozvětvený strom. Ale není to moc poznat, protože je pokryté obrovským množstvím jizev. Zdá se, že některé jsou od biče, jiné dokonce řezné.

Brzy si uvědomím, že na mě koukáte a rychle záda zakryji tunikou. "Sakra, co si o mě pomyslí, pokud viděly moje záda."

"Promiňte, na tohle se asi koukat nechcete, že?"

Pán Jeskyně
3.8.2015
21:28:16
"U zbrojíře"

V okamžiku, kdy Žira chce štít na zakázku a Nysilo se otáže na ještě jinou hůl, ze dveří vzadu vyleze starý chlápek. Chlapec ho ani nemusel volat. Jedná se o urostlého barbara, ruce má silnější, než většina z vás nohy. Měří přes 2 metry a vážit bude hodně přes metrák.

"Ha, konečně lidi, co se vyznaj, to mám rád. Hahaha" Řekne kovář velmi hlubokým hlasem. "Jdi Patriku, o tyhle se postarám sám. Pro mistry jedině od mistra. Tak první vyřeším tady toho urostlého barbara. Tak kolego, tady máš své brousky a ještě bych ti k tomu přihodil olej na meč, ať ti nerezne. Pokud nebudeš sloužit své zbrani, nemůžeš čekat, že bude sloužit ona tobě. A za to bych po vás chtěl zhruba půlzlaťák. To je cena pro barbary." Zase se hluboce zachechtá.

Pak se otočí na Žiru."Tak štít na zakázku byste chtěla jo? Tak povídejte, jakej? Kulatej? nebo raději erb? Nebo snad nějakou pořádnou pavézu? Jo, a tu zbroj tu mi tu nechte, zítra ráno ji máte jako novou."

Když mu žira nadiktuje vše, co by chtěla, začne se věnovat Nysilovi. "Tak chlapče, hůl není královnou zbraní, ale umí být velmi praktická a správně ji vyrobit, to chce skutečného mistra. A to já samozřejmě sem. Měl bych tu pra vás něco, co potřebujete, jen musíte být ochoten platit. Ebenové dřevo, ze kterého je tato hůl vyrobena je velmi drahé, navíc kování je také velmi kvalitní, ta by vás přišla na 50 zlatých." Podal ti hůl, kterou přinesl ze své dílny. Když jsi ji vzal do ruky, zjistil jsi, že snad byla vyrobena pro tvé ruce. Je lehoučká, skvěle se drží.

Zbrojíř ti ji ovšem opět vzal. Podíval se na Žiru a řekl. "Slečno, zaútočte vší silou na tu hůl. Pokud ji zvládnete byť jen škrábnout, tak váš přítel bude mít jakoukoliv jinou mou hůl zdarma." A nastavil hůl v nejlepším úhlu, jak do ní pořádně seknout.

Nysilo z Nortree
3.8.2015
20:56:22
Zkoušeli jsme různé hole a Alexander se doslova předváděl. Očividně je tohle jeho parketa a doslova byl ve svém živlu když se mohl předvést co umí.

"Samozřejmě že potřebuju hůl pro obranu. Do útoku se nepohrnu pokud to nebude nezbytně nutné. Nejsem žádný odborník, ale řekl bych že útok s obranou úzce souvisí... Potřebuju pevnou, ale přitom lehkou hůl. Tahle kombinace nejde moc dohromady. Ale možná máš pravdu. Možná skutečně je ten trik v pružnosti. Tím, že dostanu ránu a hůl se prohne, tak by to mohlo rozložit sílu do celé hole a tím pádem by mohla ustát ránu i těžkým obouručákem..." Začal jsem ze sebe tahat své teoretické úvahy.

Hůl která mi nejvíce vyhovovala se mu až tak úplně nelíbila, ale přinesl hůl, kterou jsem ani nezkoušel... Připadala mi taková křehká.
Hůl kterou mi podával byla lehká trošku kratší než ta předchozí. Měla kovaní na obou koncích a spirálovitě jemně okovanou středovou část hole. Vypadalo to moc hezky i draze, ale přišlo mi to spíš jen na ozdobu a né pro zpevnění. Hůl jsem si vyzkoušel a sedla mi do rukou dokonale. Ale nebyl jsem stále přesvědčen že muže být skutečně tak pevná jak Alexander tvrdil.

"Sedne mi dokonale. Líp než ta předchozí, ale jsi si skutečně jistý??? Vypadá tak....křehce."

Pokud mě Alexander ujistí, že je pevnější než se na první pohled muže zdát, tak neváhám a oslovím mladíka za pultem.

"Tak mám vybráno. Pokud jsme ovšem viděli všechny hole?" Otázal jsem se mladíka a pokud potvrdí že ano, zeptám se kolik mě bude stát.

Anglino
3.8.2015
19:53:47
Zatím co jsme hovořili o všem možném a s sušeným masem jsem zabodoval, neb mi bylo řečeno, že si jej i Nysilo opatří na trhu, kde jej viděl. Jen prohlásil, že to má ještě čas teď jdeme k zbrojíři.

Zbrojířská dílna není nijak velká. Vstoupil jsem jako poslední a sledují jak se
Nysilo, Talhut a Alexander pustili do rozhovoru s malým klučinou, který je informoval, že mistr má mnoho práce a nabídl jim své služby.

Alexander hned začal zkoušet hole a převádět je Nysilovi.

"Musím uznat, že co se týče bojových holí je opravdu Alexander mistr.
jsem rád, že to není jen mluvka , ale opravdu schopný bojovník."


Promluvím na chlapce.

"Já zbraně nescháním ale potřebuji brousek na údržbu meče a dýky. Hrubý na meč bastard a jemnější na dýku."

Čekám až chlapec obslouží kolegy. Jsem zvědav co mi nabídne a kolik to bude stát.

Merysol
3.8.2015
19:19:17

Jako bych byla někde mimo své tělo a vznášela se kdesi jinde když mě zpátky vtáhne zvuk dveří a hlas. Trochu se mi zamotá hlava z toho rychlého “pádu” zpět. Uf, tohle nebyl dobré… Lehce si potřu spánky a podívám se na Káju. ”Ne, dobré…v pohodě. Ono, jde o to, že já bych moc ráda přes den chodila bez pláště jako vy všichni. Ale jak jsem roky žila v noci nebo ve stínu chrámu, má kůže nesnese slunce. Tedy, tohle se říká. Pravda je nejspíš taková, že jako děti jsme dostávali různé…lektvary a ty budou, podle mě, hlavní důvod, proč mě slunce hned spálí. “

Karolínka se začne chystat do lázní a teď se čeká jen na to, jestli se objeví Žira.

”Ale teď když je konečně chvilka klidu, tak ti mohu říct, že máš také hezké vlasy. Upřímně ti závidím, že je můžeš vystavit světu na odiv a nemusíš je schovávat. No a kdo ví, třeba po dnešku budou ještě hezčí!”


Alexander
3.8.2015
13:38:39
Prohlédnu si hole a vezmu si první z nich co mi padla do oka. Potěžkám si ji a pomalu ji rozhoupu v ruce. "Otázkou je, jestli s ní chceš úočit, nebo bránit.. Tahle je lehčí, takže bude sloužit spíše k útoku..." mezitím co mluvím začnu s ní pomalu jednou rukou okolo sebe opisovat oblouky, které zrychluji. Najednou se otočím okolo svojí osy, chytnu hůl obouruč a udělám ránu do vzduchu na neexistujícího nepřítele. Využiji setrvačné energie v holi, obkroužím s ní rychlí oblouk okolo sebe, vyhodím jí ve vzduchu a stále točící jí chytnu druhou rukou, obkroužím s ní nad hlavou a udělám poslední rychlí a silný úder ve výši hlavy, na což navážu natažením ruky, a zastavením hole tak, že opisuje délku mojí ruky, a končí na zádech. Udělám jeden ladný a pomalý oblouk, a podám jí Nysilovi, aby si jí mohl zkusit. "Ta by se ti mohla líbit.." povím, a koukám se po nějaké težší holi.

"Ale jak jsi říkal, tak spíše sháníš hůl která něco vydrží.. Takže na obranu.. Ne že by se s tězkou holí nedalo útočit, ale je to těžší, a předvídatelnější.. Musíš hůl chápat jako prodloužení svojí ruky.. Stejně jako meč.. Jenže hůl je všestranější.. Může se točit okolo tebe, můžeš si na ní přehmatávat ruce, aby jsi docílil co největší přesnosti... navíc je delší, takže stejně jako s kopím si s ní můžeš držet nepřátele od těla..To s mečem nejde tak dobře.. Když teda nevíš jak.."

Mezitím co mluvím, opět zkouším tu, která se mi nejvíce líbila. Ovšem tentokrát to nejsou rychlé otočky a nepředvídatelné výpady a údery. Teď je to mnohem posloupnější, spíše jako nějaká sestava. Chytím hůl na obou koncích, zapře se jednou nohou dozadu, a pozvednu ji nad hlavu, jako bych bránil úder. Sjedu pravou rukou doprostřed a rozmáchnu se horním obloukem k úderu na hlavu. Přikročím blíže, a udělám to ještě jednou. Pravou rukou sjedu z prostředka ke konci hole k levé ruce, a otočím se dokola, jako bych srážel úder, přehodím nohy a natáhnu se dopředu abych s ní mohl bodnout. Následuje krátký a rychlý oblouk, otočka a kop, přičemž skončím otořený k Nysilovi. Opíšu se svou prozatímní zbraní rychlý oblouk po pravé straně, abych získal energii, a chystám se udělat to samé na druhé straně. Tentokrát se ale otočím taky, odrazím se od země, a vyskočím do vzduchu kde udělám ještě jednu otočku načež s úderem, který by způusobil minimálně silný otřes mozku, pokud rovnou ne rporaženou lebku, dopadnu na zem na pokrčenou levou a pavou nataženou nohu, a holí jen lehce ťuknu o zem. "Tahle se mi taky líbí..." povím když se narovnávám, a podávám mu ozkoušenou hůl.

Chvilku ještě zkoušíme, když mi podá hůl, která se mu líbí. "Podceňuješ hole.. Když je správně nastavíš tak klidně i obyčejná dubová násada od koštěte vydrží úder obouručním mečem.." povídám, dkyž hůl zkoumám."Hmm.. Takže něco takového by ti vyhovovalo? " zeptám se spíše řečnicky a jdu ke stolu, kde se začnu prohrabávat holemi. "V tom případě by ti mohla vyhovovat tahle.. " povím a podávám mu hůl, která je na pohled spíše dřevěná, nežli obepnutá železem. "Tu jsem už zkoušel předtím.. Je lehká, ale přitom dostatečně pevná.. Je vystužená jen na důležitých místech, a okovaná na koncích pro hezkou ránu. A i přesto je dopře pružná, aby mohla udeřit jako bič."

Celou dobu co o ní povídám si vyměřuji vzdálenost mezi námi a když domluvím, tak na důkaz mích slov trhnu rukama a z ničeho nic udělám rychlou ránu mířenou zehora na hlavu, která mine Nysilův nos tak o patnáct centimetrů. Hůl se malinko prohne dolů, načež se opět narovná. "Nejspíš bych v púohodě dal i pět.. Ale jistota je jistota.. Myslím že to stejně zapůsobilo.." mírně se pousměju. "Jelikož je pružná, tak do rány můžeš klidně dát všechnu sílu, a při dopadu se ti neodrazí ani nerozklepou ruce.. Ohromná výhoda.." kývnu hlavou a podávám mu ji. "Ta by pro tebe mohla být ta pravá.. Ale asi bude taky dost drahá.." povím, a čekám jak se mu bude líbit.

Karolina
3.8.2015
11:47:25
Vtrhnu na ubikaci jako velká voda... a doslova na chvíli ztuhnu.

" Je e, promiň, nechtěla jsem tě vyrušit, myslela jsem, že tu nikdo nebude. No tedaaaaa, tobě to sluší. Proč nosíš pořád tu kapuci?"

Prohlížím si vodopád rusých vlasů, zdá se mi, že Merysol vypadá nějak jinak. Pak si uvědomím, že na ni neslušně zírám a rozpačitě jdu ke své posteli.

" Promiň, nic mi do toho není, já vím."

Vím, že už moc času nemám a tak, než se Žira vrátí, chci se připravit do lázní.

" Z meditace nic nebude, ale jsem odpočinutá, kat to tolik nevadí. No, a pokusy... někdy jindy."

Pokud mi Merysol odpovídá, poslouchám ji, ale u toho se připravuji. Vyndám z batohu svoje volné kalhoty, ty zlatisté a mokasínky. Sundám kamaše a obleču si kalhoty, které dole stáhnu kolem kotníků. Pak vklouznu do měkkých černých mokasínů. Všechno zase uklidím, jen blankytně modrý kazak přepásám širokým, černým opaskem.

Rozpustím vlasy, úplně všechny ty copánky. Pak pořádně zatřesu hlavou, aby se vlasy rozprostřely. Rozletěly se kolem mě a zahalily skoro až do pasu. Předklonila jsem se, hodila vlasy přes hlavu a bylo to jako vodopád, až k zemi. Kartáčem je pořádně pomaličku rozčesávám. Nakonec se zvednu, načechrané vlasy rukama uhladím a jemně a hodně volně je dám do tří gumiček. Jedna je hned na zátylku, druhá asi uprostřed zad a poslední stáhla konečky.

Ještě jsem si připravila měšec s penězi a sedla si na postel v očekávání Žiry a pokračuji v konverzaci s Merysol.


Zar´farro
2.8.2015
16:29:10
Jako všichni, i já Zar´farro jsem se zúčastnil výpravy k Teodorovi. I já jsem potkal Buma, který by se mi jako jediný vyrovnal ve výšce. Tedy ve výšce, když se narovnám.

Od skupiny jsem se oddělil hned, jak se začala rozpadat.

Tak já jdu, u zbrojíře nic nepotřebuju. Pokud mě budete hledat, budu buď u Jaryka nebo u někoho nemocnýho.

S těmito slovy se rozloučím a jdu dělat podomního lékaře / samaritána po městě. Své zákazníky už tu mám.

Merysol
31.7.2015
23:19:51

Opouštíme Theodora a postupně se všichni rozcházíme. Zatímco někteří jdou ke zbrojíři, já se zabalím do svého protislunečního pláště a razím ven. Na to, že se blíží zima je dnes docela pěkně. Chvilku pozoruji ruch kolem sebe a pak se vydám na pokoj, kde máme mít sraz.

Sundám si kapucu a trochu si oddychnu. Přestává mě tahle hra na temný přízrak v plášti bavit. Ale nemám na vybranou, pokud se nechci spálit. Třeba to časem přejde….

Než se Žira s Kájou objeví, posadím se a zavřu oči. Ruce si skřížím na prsou, jako když se faraón ukládal k poslední cestě a začnu pomalu zpomalovat dech. Snažím se najít dotek Matčiny síly a její vedení. Mám pocit, že jsem její přítomnost necítila už dlouho a a jsem z toho trochu nesvá, potřebuji se uklidnit. Obzvláště po rozhovru s Lady Airbeth…

Žira
30.7.2015
11:33:28
když jsme vešli ke zbrojíři, stál tam malý klučina, který ani nepozdravil, jen se zeptal, co chceme. Nysilo na to jde opět diplomaticmy, stopař již méně. Každé má své kouzlo, zkusím něco mezi. "Dobrý den. Ráda bych si nechala opravit svoji zbroj." Vyndám svou kroužkovku a poLožím ji na pult. "A pak bych se chtěpa domluvit, kolik by mě stálo, nechat si vyrobit štít na zakázku. A k tomu bych asi potřebovala toho mistra."

Pán Jeskyně
30.7.2015
11:14:12
U zbrojíře

Mladý klučina se na váz koukne. Změří si vás pohledem. Mistr zbrojíř bohužel nemá čas. Musí pracovat na zakázce. Zavolám ho až vám nezvládnu poradit. " odpoví nejprve na stopařův dotaz.

Pak odejde a hned se vrátí s náručí plnou různých bojových holí. "U hole je důležité hlavně, aby vám dobře sedla do ruky, pak až můžete řešit její kvalitu a až nakonec vzhled. Máme tu na skladě dost holí, úrosím, vyzkoušejte."

Zatímco Nysilo zkouší hole pod Alexandrovým dohledem, věnuje se vám ostatním.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.