abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Žira
20.9.2015
12:44:41
Teď, po tréningu je na čase skočit ke zbrojíři. Na Nysilovu otázku reaguji kladně. "Jistě, že budu ráda, když se ke mě přidáš. Budeš má ochranka. Žena sama ve městě je v nebezpečí." "Sakra, doufám, že jsem ho svými slovy neurazila. Ale já to myslela vážně, s ním se cítím mnohem lépe."

Pak se otočím k Merysol. "Půjdeš s námi? Můžem tam rovnou vyzvednout Anglina a jít se nadlábnout." "Jen ať jde s námi. Nemohu kvůli Nysilovi zavrhovat své přátelé a to samé platí i pro něj. Sami budem ještě dost."

Ke zbrojíři zamířím rovnou, ani na pokoji se nestavuji. To má čas. Samozřejmě, že pouze pokud na tom Nysilo s Merysol netrvají, pak na pokoj klidně zajdu. Když tam dorazím, kupodivu tam není ten spratek, co včera. "Dobrý den přeji." Pozdravím nahlas.

Nysilo z Nortree
20.9.2015
10:14:21
"To zní dobře. Anglino tam bude, ale kapitáne, aby jste s ním dokázal udržet krok... Touto dobou už trénuje s místním mistrem zbrojířem. zasmál jsem se, ale hned jsem toho nechal, když se ozvala moje namasírovaná žebra.


***************


Až se rozloučíme s Theodorem, Žíra se na mě usměje a začne mi utírat kapesníkem pot s čela. Usměv jsem ji vrátil, ale taktně jsem ji přerušil a pot jsem si otřel sám. Připadalo mi to jako bych byl malí kluk a ona moje máma co se přehnaně stará... Nebyl jsem na tohle zvyklí

"Tak, máme asi 2 hodiny čas do oběda. Ty jsi chtěla jít ke zbrojíři pro tu kroužkovku že? Mohu tě doprovodit?" Zeptal jsem se Žíry

Karolina
19.9.2015
21:12:21
V kovárně


Pihovatý kluk, který stál za pultem, mě hodně otráveným hlase tokvou řekl, jaké mám přání.

" U vás se zdraví "Máte přání?", to u nás se zase říká třeba "dobrý den". No, jiný kraj, jiný mrav, že? Od takového příjemně naladěného mladíka, se ráda něco přiučím."

" Nezdvořáku jeden protivnej. Menší lekce od Karolínky, zadarmo."
Usmívám se na kluka, když v tom se přiřítí za velkého řevu barbar. Nejspíš je to ten kovář, vzpomenu si, na Anglina, říkal něco takového. Mezitím dostane kluk lekci od kováře a pokud mohu soudit, ta moje byla o trošku jemnější.

Pak se objeví ještě jeden barbar. Rozzářím se jako sluníčko.

" Zdravím vás pane, vy jste jistojistě ten velice šikovný kovář, o kterém mi vyprávěl tady Anglino. Poslyš, ty seš pořád ještě v kovárně? Tobě se tu nějak líbí."

Pak mě kovář pozve dovnitř kovárny. Přikývnu.

" Já bych potřebovala udělat dvě malé dýky. Víte, takové no jako je tahle třeba, ale malé. No, přisednout si můžu, na chvilku. Já alkohol nepiju, omlouvám se. A navíc za chvíli musím jít, máme sraz s naším velitele, že Anglino?"

Pán Jeskyně
19.9.2015
19:51:52
"Karolína, částečně i Anglino"

Když jsi vlezla do krámku, vidíš velkou místnost, kde po stěnách jsou různě rozvěšeny meče, zbroje, štíty, luky a podobné věci. Před tebou je dlouhý pult a za ním stojí uhrovitý mladík. Otráveným hlasem na tebe promluví: "Máte přání?"

Jakmile mladík dopoví tu svou jednu ubohou otázku, ze dveří za pultem se ozve hromový řev. "Kolikrát ti mám sakra řikat, že k zákazníkům se budeš chovat s úctou?!!!" To už vychází veliký a statný barbar a ještě ve dveřích nadává. "Je to tak strašně složité? Popřát dobrý den a nasadit úsměv?" Pak se koukne na tebe a mírně se usměje. Opět se otočí na chlapce. "Zvlášť, když je to taková krásná slečna."

Chlapec se zdá najednou tak malinký, že se snad každou chvilku propadne do země. To už si ale všímáš, že ve dveřích se objevila hlava dalšího barbara, tentokrát je ti dobře známá. Ta hlava patří Anglinovi.

"Běž, dneska máš volno, já to tu zvládnu sám." Řekne mistr zbrojíř svému pomocníkovi. Pak se opět otočí na tebe. "Dobrý den vám přeji, mladá slečno. Budete mít přání? Moc se vám omlouvám za ten výstup, ale z toho kluka už mi asi hrábne." Pak si všimne, že se s Anglinem nejspíš znáte. "Nechcete si jít přisednout k nám do kovárny madam? Máme tam pivečko a medovinu."

Karolina
19.9.2015
19:22:24
Za branou kasáren se rozloučím s Mayou a odkývám jí souhlasně na její dotaz. Jdu na pokoj. Shodím plášť a boty a sednu si na postel. Vyndám grimoár, sedím v tureckém sedu a čtu co se mi tam za dnešní den zapsalo, abych to uměla. Chvilkami se podívám někam nahoru a usměju se. Pak grimoár odložím a na chvíli zavřu oči a snažím se koncentrovat.

Jenže mi to moc nejde, po tom dnešním dopoledni. Mám toho plnou hlavu, tolik nových zážitků. Pak si na něco vzpomenu, vyndám z kapsy lahvičku s tou mléčnou tekutinou.
" Zajímalo by mě, co to vlastně je? Počkat! To je... no jo vypadá to jako lektvar mlhoviny.... takže. Ano, je to tak. "

Pokývám hlavou, lahvičku pečlivě uložím, aby se nerozbila. Pak mi dojde, že potřebuji dýku, když jsem o tu svou "přišla". Seběhnu dolů do ke zbrojíři a vyberu si jednu, pěknou, takovou akorát do ruky se zdobeným pouzdrem. Připnu ji k opasku, poděkuji a už mažu nahoru. Už mám docela hlad a tak se ustrojím, navléknu si rukavice, hodím přes hlavu kapuci a s pohledem nahoru a úsměvem na rtech se vydám do naší hospůdky.

" Ke kováři to není daleko, mohla bych tam ještě před obědem zaskočit. To stihnu a tu chvíli to vydržím, že jo."

A tak a jak jsem se rozhodla jsem udělala, za chvilku už mě můžete vidět, jak vcházím do kovárny.

" Krásný zimní den a dobré poledne přeji."
Pozdravím hned ve dveřích, než si moje oči zvyknou na přítmí...

Pán Jeskyně
19.9.2015
18:12:13
Merysol, Nysolo, Žira

Po tréningu se Theodor zdá skutečně v dobré náladě. "Až budeš chtít další masáž, klidně se stav, pro čáryfuky mám speciélní slevu. A pokud mi to vrátíš, tak ti zatleskám a pokloním se ti." Pronese a nahlas se rozesměje. Pak na chvilku nasadí vážnější tvář. "Co se týče těch kouzel, inkvizitoři opravdu zvládnou odvrátit každou magii. Takže nejlepší je útočit nepřímo. To, co jsi udělal s tou hruškou, to byl výborný nápad, než jsem pořádně pochopil, co děláš, málem bouchla. Kdybys mi ji příště nenápadně strčil třeba do kapsy, myslím, že by to vyjít mohlo."

Pak se zamyslí.... "Kouzelníka já vycítím vcelku snadno. Já cítím jeho aktivní magenergii, to znamená, že pokud se chceš schovat před inkvizitorem, stačí sesílat kouzla, dokud nebudeš na nule a pak nezaostřovat vůli. A co se týče teoretické hodiny v hospodě, proti tomu nic nemám, ale v 5 nebo 6 je na mě moc brzy, dneska toho mám dost na práci, přijel jeden známý z daleka a něco se mnou potřebuje probrat, ale v 8 hodin večer bych mohl být ready, co říkáte? A nějaké to pivo by bodlo. Doufám, že tam budete mít Anglina, barbar aspoň něco snese. Hahaha"

Pak se na chvilku odmlčí a zdá se, že chce říct něco, co dlouho neřekl. "Jednu věc vám říct musím. Nevím, jak s ostatními, ale vy tři se k sobě hodíte. Nerozdělujte se, spolu jste opravdu hodně silní. Ty.... ehm.... sakra, já si ty jména nezapamatuju.... no... prostě ty Zrzko, ty sama o sobě opravdu bojovat neumíš, to je jasné, boj není tvá silná stránka, ale i tak, společně s těmahle dvěma ses dobře chytala. Koukám ale, jak vás to zmohlo, pamatujte na to, že nepřítel k vám bude taky krutý.... ten vás bude štřit ještě míň, než já."

Žira
18.9.2015
8:56:09
Nysilo se do trénink pustil skutečně s vervou. “On není špatnej, kdyby cvičil, dovede bojovat přinejmenším, jak Karolína.“ Theodor ho tedy rozhodně nešetří. Skoro se mu i vysmívá. Když opět brutálně útočí na Nysila, vezmu svůj meč a vší silou ho po Theodorovi hodím. Potom, dřív, než stihne cokoliv udělat, skočím po něm a plnou svou vahou se do něj opřu. Oba jsme skončili na zemi, to považuji za veliký úspěch. Samozřejmě, že jsem prohrála, ale to, co jsem chtěla, to jsem zvládla. “Řekla jsem, že Nysila budu chránit, tak ho budu chránit. I při tréninku. NIKDO mu nebude ubližovat.“

Když skončíme, také jsem samá modřina a pot ze mě leje po potocích. Ale i tak se na své přátele usměji. “Vypadáte nějak zmoženě. A to jsme byli tři, teď si představte, když se celé dvě hodiny věnuje pouze jednomu.“

Když vidím zmoženého Nysila, je mi ho líto. “Chudák. Pro něj to musel být skutečně záhul. Ale je naprosto obdivuhodný.“ Jakmile Theodor odejde, zářivě se na Nysila usměji. Přijdu k němu, chytnu ho kolem pasu. V kapse má čistý kapesník, vyndám ho a utřu s ním Nisilovo zpocené čelo.

Nysilo z Nortree
17.9.2015
23:47:41
Theodor nás vzal do jiné místnosti která byla prázdná a plná magie. Tady jsem mohl čarovat do aleluja.

Tam začala ta pravá zábava. Bojoval jsem jak jsem nejlépe uměl, ale nakonec se ukázalo, že moje největší zbraň byla jen má hůl. Kovář skutečně odvedl dobrou práci. Vyzkoušel jsem na něj veškerá kouzla které jsem uměl všechny dokázal bez problémů zrušit nebo dokonce využít ve svůj prospěch přesně jak jsem četl. Ani Ard nefungoval. Když jsem ho proti němu použil, dostal jsem já ránu... Dokonce jsem se později nebál proti němu zaútočit i blesky v naději že ho alespoň zbrzdím abych dal prostor Žíře pro útok. Nic. Jen jsem si jako odměnu vysloužil pár modřit navíc. Snažil jsem se holí bránit, ale pokaždé jsem dokázal vykrýt 1 maximálně 2 údery. S další údery mi masírovali ramena, žebra, stehna. Theodor si s námi vyloženě hrál a já už nevěděl jak na něj.

Trénink mi připadal nekonečný. Za normálních okolnosti bych asi hodil naho na ramena a utekl, ale tento luxus jsem si nemohl dovolit. Věděl jsem že tenhle trénink je o něčem jiném. Musel jsem mu ukázat že se nevzdám a že mám na to být velitelem.

Po další salvě úderů ležím na zemi a všechno mě bolím. Theodor se mezi tím trestal ostatní. Já jsem mezi tím nashromáždil hrst prachu a bordelu co byl na zemi. Pomocí hole jsem se dostal na nohy. V zoufalství jsem po něm hodil hrst prachu ve snaze mu zasáhnout oči a veškerou energii která mi zbyla jsem s holí na Theodora zaútočil.

Prach ho zasáhl, ale nerozhodilo ho to jak jsem doufal. Mému útoku se vyhnul a už jsem cítil, jak mě mečem na plocho namasíroval záda. Opět ležím na zemi. Vůbec se mi nechce zpátky na nohy. Studená a tvrdá podlaha mi přijde v tento moment neuvěřitelně pohodlná. Naštěstí slyším jak Theodor ukončuje trénink.

"Hurááá, přežil jsem. Teď už se jen naposledy odlepit z podlahy..." S pomocí hole jsem to nakonec dokázal.

Pak ke mě přišel Theodor a s úsměvem se mě ptal jestli se mi líbil trénink.

"Byl to nezapomenutelný zážitek. Díky moc za masáž! Náramně jsem si to užil. Velmi rád se s vámi opět sejdu a vrátím vám vaši péči i s úroky..." I když mě vše bolelo, na mé tváři se objevil úsměv. Doufám, že má smysl pro humor. Je to můj kapitán a nemusel by to pochopit zrovna nejlíp. Nicméně jsem si trošku ironie neodpustil...

"Ale teď vážně, velmi by mě zajímalo jak s vámi muže kouzelník bojovat. Veškerá kouzla které jsem vytvořil byly buď zneutralizovaná nebo otočena proti mě. Je nějaké kouzlo které vás aktivně zabaví? Aby alespoň válečník získal čas? A dokážete poznat kouzelníka? Pokud ano, na jakou vzdálenost?" Vyptával jsem se zvědavě Theodora a využíval jeho vstřícnost.

Samozřejmě s Karolínou, tak se jmenuje ta bloncka, se rádi připojíme na další trénink. A pokud se jedná jen o teoretickou část, tak mužem i dnes před večeří. Praktickou část bych s vaším dovolením pro dnešek už vynechal... Máte dnes čas? Třeba v 5? Nebo v 6? Nebo to chcete probrat s námi u večeře v hospodě U Tygra?"

Anglino
17.9.2015
17:39:53
Než jsem vyrazil ke kovárně, požádal jsem hospodského o soudek piva s tím, že až jej vypijem, tak z kovárny donesu oba prázdné zpět.

Rychlým krokem se blížím ke kovárně a již z dálky slyším bušení kladiva a cinkot kovadliny.

Vstoupím tam vidím kováře a jeho tovaryše jak dávají tvar kusu rožhaveného kovu.
Nedělám žádné okliky a hned se zeptám kováře.

"Jak se daří dílo. Nejdu pozdě měli jsme ještě poradu co kdo bude dnes dělat. A abych nešel po prázdnu tak sem donesl soudek piva.

Dej mi úkoly a já ti hned budu k ruce."


Počkám až co mi mistr kovář řekne, mezitím mu naleji korbel piva a donesu mu jej k výhni.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.