abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Anglino
27.9.2015
22:52:42
"Kováří bratře ta přilba je opravdu skvostná. Ještě bych se rád zdržel, ale ostatní už mne čekají doufám že už si vše u tebe vyzvedli. Porzatím ať se ti dílo daří a já pádím do hospody, kde máme sraz. Uf to mi přitom pivu vyhládlo. Jakmile budu mít čas a budu ve městě, určitě tě navštívím, abychom mohli pokecat."

Po těchto slovech s novou přilbou na hlavě, poklusem uháním k hospodě.
Sotva vejdu uvidím naši společnost a zvesela zahlaholím.

"Zajisté jsem poslední. Omluvte mne, tak sem se zabral do práce v kovárně , že jsem zapomněl na vše okolo, ale už jsou všechny objednávky hotové a já mám hlad."

Pak se přitočím k výčepu a požádám o kus pečeného masa, chleba a pivo.

"Prosím vás mohl by mne někdo informovat jaké mám úkoly."

Usednu ke stolu čekám na jídlo a pokukuju jaký dojem na ně udělala moje nová přilba.

"Doufám, že aspoň Karolince se bude moje krásná přilba líbit. Taková paráda se přeci nedá přehlédnout."

Merysol
27.9.2015
18:59:37

Tak se začneme zase postupně scházet U Tygra a cítím, jak mě přeci jen trochu opouští černé myšlenky. Asi je vážně lepší nebýt na takové věci sama… Od velkého přemýšlení mě vytrhne i fakt, že Nysilo je na tom dost bídně. Prý že nás nebude šetřit a přitom to Nysilo takhle odnesl. Trochu divné, že cácora jaká je více méně v pohodě a Nysilo je jak zmlácený pes. Přeci jen mě musel Theodor HODNĚ šetřit.

Tiše sedím a poslouchám, co se bude dít dál. Nejsem žádný mocný organizátor a už vůbec ne vůdce, takže plánování času nechám na ostatních.

Zatím to vypadá, že návštěva barona se odsune a my si budeme moci udělat zase malý, holčičí výlet. Nadšeně se usměji a přelétnu pohledem z Žiry, která září jako sluníčko na Káju. Ta vypadá trochu nervózně. Mám se jí zeptat co se děje nebo radši se doničeho nešťourat? Možná bych se jí mohla zeptat při výpravě za novými botami.

”Večer by mi Kájo nevadilo, ale aby to nekřížilo tobě nějaké plány. A samozřejmě, nepotřebuji trénink každý den. Ale budu ráda i za to, když si na mě do týdně uděláš čas alespoň jednou.” vychrlím ze sebe na Karolínu a překypuji teď podobným nadšením, jako před chvilkou Žira.

Konečně bych si nepřišla jako takový pako…


Karolina
27.9.2015
18:44:34
Zatim co se všichni baví, jak to udělat s dopisem a u toho povětšinou jedí, uvědomila jsem si, že jsem neodpověděla Merysol. Položím ji ruku na paži, aby mě věnovala pozornost a pak se k ní trochu nahnu.

" Úplně jsme zamluvily ten trénink. Děkuji za pochvalu, ale já toho ještě hodně neumím, mám se stále co učit. Pokud bys měla zájem, klidně můžeme spolu trénovat. Přemýšlela jsem kdy, protože tělocvična je celé dny už od brzkého rána obsazená. Kdyby bylo teplo, mohly bychom cvičit venku, ale ve sněhu by to bylo ... nebylo by to ono. Jedině, že bychom cvičily večer. Každý má na večer nějaký program a tak je tělocvična prázdná."

Usměju se, ale pak se zarazím a trochu zrudnu.
" Tedy promiň, nemyslela jsem to nijak zle. Pokud by se ti to nehodilo večer, zkusím něco vymyslet jiného. Jo a nebudeme trénovat denně, co myslíš? Třeba dneska večer by se ti to hodilo?"

" Žira aspoň nebude muset přemýšlet o tom, že třeba zůstaneme někde samy opuštěné."

Pomyslím si, ale nahlas to neřeknu. Očima přejedu naši společnost a přemýšlím, co asi zase vymýšlí Anglino, že ani nemá hlad. Pak my dojde, na co vlastně tak nepřítomně civím a málem bych se neviděla. Zar totiž právě prohlíží Nysilovy rány od Theodora a já, jak jsem se tak rozhlížela zůstala pohledem na Nysilovi, aniž bych vnímala na co koukám. Rychle uhnu pohledem a cítím, že zase rudnu.

" Sakra, proč vždycky tak červenám? Jednou mi říkala babička, že to tak blondýnky mají, ale mě to tak strašně vadí. Cítím se jako rajče a mám nepříjemný pocit, že na mě každý kouká.... hele hele Karol, ty si fandíš teda. Žira má oči jen pro Nysila, Nysilo jen pro Žiru, Merysol je nejspíš myšlenkami jinde, Alexander a stopař si takových věcí jistě ani nevšimnou, natož Zar. Takže holka v klidu si rudni, nikoho to beztak nezajímá."

Vynadám si v duchu a zrudnu snad ještě víc.

Alexander
27.9.2015
15:35:31
Přijdu do hospody jako předposlední. Už chybí jen Anglino. "Zdravímn.. trochu jsem se v kasárnách zdržel... " povím s mírným úsměvem když si sundavám katanu, a přehazuju jí přes opěradlo židle, abych na ni mohl lehce dosáhnout.

Sednu si ke stolu a objednám si to co je. Je mi to celkem jedno. A k tomu něco teplého k pití. Ostatní řeší barona, a jak ho nejlépe zajistit aby se o dopisu bůbec nedozvěděl. "Prostě se tam vplížit a šoupnout dopis pod dveřma.. Nebo odstranit barona z cesty.. Ale to asi nechtěji.. No, oni se nějak dohodnou... " pomyslím si když začnu jíst.

Prohlédnu si ostatní, a prohlédnu si i Nysilovu ránu. Vím hned co mu je.. Vím jak by šlo zařídit aby to bolelo ještě víc.. "Podle mě znám lidské tělo lépe než Zar'farro... Jenže jiným způsobem.. Narozdíl od něj nemám nejmenš tušení jak by se to naopak mohlo spravit... Což je pro skupinu nejspíše mnohem důležitější.... Tehdy když mě zranil ten skřet mi bylo k ničemu že jsem věděl co a jak jsem měl poškozené.. Nebýt jeho měl bych teď místo strupu jizvu..." napadne mě, když piju z poháru co jsem dostal.

Žira
27.9.2015
13:24:37
Nysilo nic nemá proti tomu, jít k baronovi později. "No to je perfektní, tak to stihneme všechno, ne? Co říkáte holky? Nejprve nakoupit, pak baron a pak ještě bude mnoho volného času." V mém hlase zní možná o něco víc nadšení, než je u mě obvyklé. "Docela se těším na pár hodin zase jen s holkama. A třeba mi řeknou, kde bych si mohla koupit ten hřeben, jinak za chvilku budu mít zase dredy..."

***********************

Sleduji dění u stolu. Je skutečně zajímavé, že Zar´farro začne Nysila vyšetřovat hned. "No.... proti gustu...." Pak vidím velkou, fialovou podlitinu na jeho žebrech. "Koukám, opravdu tě Theodor pořádně majznul. Měla jsem stihnout tam strčit ten štít. Promiň, příště se mi to lépe povede."

Kája chce jít se mnou pro botky. "To je super, s Kájou to bude perfektní, ta se vyzná. A Merysol půjde určitě také, přece nezůstane sama."

Pak, když si Nysilo zase sedne, chytnu ho za ruku, kouknu na něj a říkám: "Na tohle pomáhá hovězí flákota. Prostě ji tam syrovou přilož a nech jí tam nějaký čas. Pak jí můžeš opéct a sníst. Prý úplně nejlepší je dračí maso, ale to nevím, kde bys sháněl."

"Chudák, tyhle podlitiny a modřiny skutečně pěkně bolej, když si vzpomenu, kolik jsem jich měla, kolikrát jsem se nemohla ani nadechnout. To ho musí fakt pekelně bolet."

******************

Když přijde Stopař, vidím, že Guru má obvaz na břiše. "Čau, copak se stalo Gurovi? Neměl by se na to raději mrknou Zar´farro?" Jelikož normálně chodí, předpokládám, že to nebude moc závažné, ale přeci jen, za kouknutí nic nedá.

Stopař Talhut
27.9.2015
8:38:07
Hospoda U tygra. Konečně.
Dnešní ráno bylo docela náročné. Byl jsem rád, že si mam kde odpočinout a dobře se najíst a snad i popít.

Otevřel jsem dveře a vstoupil dovnitř. Holky už tam byli a stejně tak Nysilo a troll. Na jméno si pořád nemůžu pořádně vzpomenout.

Anglino s blonďákem tu zatím nejsou. No alespoň nejdu poslední. U stolu se zatím nějaká debata.
Přisednu si na volné místo a zhluboka si vydechnu.
"Zdravím vás."
Pozorněji se podívám na všechny a je vidět, že u Teodora jich pár dostalo dost zabrat. Hlavně Nysilo a zrzka. Ani to moc neskrývají, hlavně náš zvolený vůdce.
"Vůdce. Heh. Kdyby bylo možné nevolil bych nikoho. Taková blbost."
Ti všímavější si mohli při příchodu všimnout, že jeden z mých psů, jmenovitě Guru má ovázaný trup. Když ke mě přišel Paul s tím co si dám podíval jsem se na své psi a potom na něj.
"Nějaké tři plátky svíčkové. Po dnešním dnu to chce něco lepšího. A džbánek piva. Hodně mi vyschlo.

"Ani jsem nečekal, že bych porušil nějaké své zásady, ale to už se stalo, když jsem se tak říkajíc nechal naverbovat, protože jsem se přidal k této skupince. Armáda. Jedna v věcí, které nejvíce odsuzuji."
Ačkoliv má Nysilo dobrého pamatováka, jsem rád, že na určité věci snad i zapomíná. Nebo to není teď nic, co by ho tolik trápilo. Navíc mě to vyhovuje. Zatím je ještě moc neznám a vyprávět o tom, co bylo předtím se mi ještě nechce. A to i kdyby mě k tomu chtěli donutit.

Karolina
26.9.2015
11:21:26
Sedím u stolu a trochu duchem nepřítomna, si každou chvíli sáhnu ke krku. Když začne Nysilo mluvit o návštěvě barona, kouknu na něj a usměju se.
" Jsem na to skoro zapomněla. Jo velitel to má těžké..."

" Docela bych fakt ráda šla pro ty botky, Žira by to potřebovala jako sůl, nové botičky. A my dvě s Merysol, přeci nezůstaneme pozadu. Na jak dlouho vidíte tu návštěvu? "

Trochu mi to nabourává plány.
" To nevadí, trénink si posunu a knihovna mi neuteče."

Kouknu se k výčepu, už mám docela hlad. Aspoň polévka by zatím bodla. Zahřála by i trochu zasytila. Vstanu a jdu za obsluhou.

" Pokud bych mohla prosit, nemohli bychom dostat polévku? A pokud bych mohla být tak smělá, tak svařené víno na zahřátí, děkuji předem."

Sednu si zpátky ke stolu. A zase ta ruka, jakoby aoutomaticky vyjede ke krku a hned zase cukne. Pohled ke dveřím, ale nikdo nevešel, tedy právě teď. Rozpačitě se rozhlídnu.

" Objednala jsem polévku. Mám už hrozný hlad. To se divím, že tady ještě nejsou i ostatní. Asi nemají hlad, což by mě ale docela udivilo."

Trochu zmateně mluvím, jako kdyby tady najednou seděla trochu jiná Karolína. Stejná, ale trošku jiná...

Zar´farro
25.9.2015
16:53:30
Vylezl jsem z vany. Už jsem tam byl dlouho a já jsem nabyl přesvědčení, že jsem udělal vše pro své zdraví.

Oblékl jsem se zpět do svého oblečení a vešel jsem do hlavní místnosti hostince. Zde jsem si sedl k našemu obvyklému stolu, a vyčkával co se bude dít. Za chvíli bude oběd a po takovém energetickém výdeji, co jsem dneska měl, jsem měl hlad jak po týdnu bez jídla.

První přišly holky. Pozdravil jsem jsem je všechny a rovnou Žiře odpověděl. Díky za pozvání, ale včera mi to stačilo, takže panáka už ne.
Nad poznámkou Merisol mávnu rukou a zasměju se. Spíš na ledového muže.
Jediná Karolína si odpustila poznámku a na její kývnutí jsem také kývl.

Netrvalo dlouho a přišel Nysilo. Na jeho otázku, zvednu ruku se zdviženým prstem. A následně mu potvrdím, že nemám problém ho prohlídnout.
Nechám ho, aby si stoupl a sundal košili. Prohlédnu mu záda, boky a ramena. Pokud mi to dovolí, tak je i prohmatám. Samozřejmě naleznu známky po výcviku, ale i po včerejší prožité noci. Pořádně ho prohlédnu a projdu každou modřinu, chci po Nysilovi, aby mi řekl kdykoli to bude hodně bolet. Po celkové prohlídce ho seznámím s výsledky ( které asi dodá Pj), a společně počkáme na oběd.

Nysilo z Nortree
25.9.2015
12:04:08
"Jako pokud chcete být u toho a chcete teď jít do města ještě něco nakoupit, tak nemám s tím problém. Theodor mi dal dnes zabrat, tak se mile rád natáhnu na ubikaci. Nemohu se pořádně nadechnout... pokud to udělám, píchne mě ostrá bolest na levé straně mezi žebry. Zare, myslíš že by ses mi na to potom mohl podívat prosím? Nejspíš to bude jen velká podlitina nebo tak něco, ale raději bych měl jistotu, že to není nic vážnějšího"

"Asi teď vypadám jako nějakej srábotka co dostal pár úderů na plocho a všechno ho bolí, ale taky jsem četl o vnitřním krvácení a to je nic moc. Krev naštěstí nekašlu, takže to vypadá že to bude jen nějaká obraženina, ale budu raději když mi to Zar potvrdí."

Žira
25.9.2015
7:56:51
Sedíme v hostinci a čekáme na ostatní. Stopař ještě nedorazil, Alexandr se také někde zasekl. Když přijde Nysilo, rozzářím se. "Takovou dobu jsem ho neviděla, jak mi chyběl.... Krystova noho, chovám se děsně..... ale nemohu si pomoci. Když já ho opravdu dlouho neviděla. Určitě přes hodinu."

*********

V klidu se najíme a pak se Nysilo zmíní o baronovi. "Sakra, baron, já na něj zapomněla jak na smrt. No.... třeba by se to dalo nějak nakombinovat, že stihnem botky i barona."

"Sakra, my jsme si s holkama už něco naplánovaly.... Ake stejně, nebude mít baron po obědě šlofíka? Já bych počkala stejně raději do odpoledne. A to bychm pak stihly dorazit." Pak se zamyslím, jak mluvit pouze s dcerou. "Paul nám určitě řekne její jméno, a my přijdem, že máme dopis pouze do vlastních rukou, stejně, jako by to udělal poslíček. Ten jí to taky musí nějaj doručovat ne?"

Pak se jen přitisknu k Nysilovi a chvilku si vychutnávám jeho přítomnost.

Nysilo z Nortree
24.9.2015
22:08:08
Byl jsem zrovna vykonat potřebu a když vracím zpátky do pokoje, všimnu si jak Žíra opouští pokoj ve svých hezkých šatech a jde směrem do hostince. Nevšimla si mě.

"Sakra, to mám ale koc. " Pomyslel jsem si když jsem viděl jak se vzdaluje její luxusní pozadí a na chvíli jsem se zasnil...

Vešel jsem do pokoje, opatrně jsem uložil do batohu 2 hrušky a šel k Tygrovi... člověk nikdy neví kdy se budou hodit.


*************


V hospodě jsem rozhodně nebyl první, ale taky ne poslední.

"Dobré poledne přeji." a sedl jsem si ke stolu. "Jak je Zafaro? Doufám, že líp."

Objednal jsem si odpolední menu a něco nealkoholického k pití a až všichni dojedli jsem se zeptal.

"Tak půjdeme k tomu Baronovi? --- Jen teda ještě nevím jak to udělat. Ten dopis je určen jeho dceři a baronovi oči by ho neměli spatřit. Ještě ale nevím jak to baronovi taktně vysvětlit. Nějaké nápady?" Otázal jsem se neurčitě všech.

Karolina
22.9.2015
21:13:34
Když se vracíme do kovárny, Žira už se znovu ptá, kdy půjdeme koupit ty boty.
" Šla bych pro botky hned po obědě. Mám pak něco v plánu a tak by se mi to hodilo hned po poledni. A vám?"

Když začne mluvit o jídle, cítím, že už mám taky hlad. Kouknu na Anglina, pak se otočím k Žiře a Merysol.

" Hned vás doženu, za momentík."
Zatahám Anglina za ruku, aby se trochu sklonil a něco mu pošeptám. Pak se omluvím kováři za svou neslušnost, že šeptám. Zaplatím za obě dýky , ukloním se kováři se slovy:

" Velice vám děkuji, mistře, myslím, že se nevidíme naposledy. Budu vás všude vychvalovat. Mějte krásný den a pokud jdete obědvat, přeji vám dobrou chuť."

Pak už se rozeběhnu za oběma kamarádkami. Doslova se nacpu prostředka, chytnu je kolem pasu a rozesměju se.

" Tak nevím, ten sníh mě vrací vzpomínky z dětství. My jsme se nevyváděli lumpáren. Koulovačky, klouzandy a taky jsme se s bráškama schovávali. Oni si postavili takovou skrýš a nejdřív mě tam nechtěli vzít, že jsem holka, ale když jsem řekla, že jim na to budu lít vodu, tak mě nakonec vzali."

Rozesmála jsem se té vzpomínce. Jak už je to dávno a přeci to vidím před očima jako by to bylo včera. V Hostinci pozdravím, kývnu na Zara a dřív než si sednu, se vybalím z pláště a sundám si rukavice.

Merysol
22.9.2015
21:04:14

Ta chvilka, kterou mě nechají Žira a Kája samotnou, utekla docela rychle. Mezi tím jsem se trochu porozhlédla kolem. Většina lidí objeví svět kolem sebe už v útlém věku. Ale já žila léta v chrámu a dostat se mimo něj byla přeci jen vzácnost. Vlastně jsem se tak nějak vrátila do dětkých let. No jo, nadarmo se neříká, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem. I když je to spíš myšleno jinak.

Žira pak začne s tím, že už má hlad, čemuž se ani moc nedivím, protože po takovém tréninku by hlad přemohl jistě brzo každého. ”Můj žaludek sice stále tak nějak stávkuje, ale asi už bude nejvyšší čas. “ odvětím Žiře s úsměvem.

Po cestě do hostince zase přemýšlím, že bych prohnala vzduchem pár sněhových koulí, ale nakonec tomu pokušení odolám. Místo toho toho chytnu Káju za paži a trochu se k ní přitisknu, jako kdyby snad byla má sestra. ”Kájo, měla bych na tebe prosbu. Když jsem tě dnes pozorovala na tréninku, jen jsem zírala. Jsi úžasná! No ale já v boji dost pokulhávám, proto bych byla ráda, kdyby si mě něco málo naučila. Nečekám, že bych byla tak svlá jako ty, ale dneska jsem bojovala prvně v životě a dostala pěkně na frak…” Pak se lehce od Káji odlepím a netrpělivě čekám na odpověď…

Žira to vezme ještě přes pokoj a zeptá se nás na nákup bot a kde by se dal sehnat hřeben. ”Uf, neříkej, že se ti zlomil! To abychom ti snad nechali nějaký speciální vyrobit. No, kde ho tady ve městě seženeme nevím, ale hádám, že Kája určitě o nějkém krámku ví.”

U Tygra na nás už čeká Zar’ farro. Ale už v romrzlém stavu. ”Zdravím, ledoborče. To jsi zkoušel proměnu ve sněhuláka?”


Žira
22.9.2015
20:34:34
Konečně se vracíme zpět do kovárny za Merysol, Anglinem a mistrem zbrojířem. "Já vás opět zdravím, omlouvám se, že to trvalo tak dlouho."

Jakmile máme u zbrojíře zařízeno vše, co je potřeba a máme zaplaceno, rozloučím se a odcházím. Před tím ještě se ptám svých drahých kamarádek:"Tak co holky? Kdy půjdeme koupit ty botky?" Pak ještě promluvím ke všem: "Tak nevím, jak vy, ale já se jdu nadlábnout, mám hlad jako vlk. Jdete se mnou?"

Pak už zamířím k Tygrovi, ať sama nebo ve skupině. Ovšem nejprve to vezmu přes pokoj. V rychlosti se opláchnu po tréningu, převléknu opět do slušného oblečení a také si uvědomím, že bych si asi měla učesat vlasy, ale jelikož nemám hřeben, tak nemám jak. Pokud šly holky se mnou, otočím se na ně. "ehm.... taky bych si odpoledne potřebovala koupit nějaký hřeben. Kde se asi taková věc kupuje?"

Pak již není problém jít k Tygrovi. Vejdu dovnitř a tam již na nás čeká Zar´farro. "Ani se mu nedivím, že se mu do té kosy nechtělo."

"Dobré poledne Zar´farro, tak co, už jsi trošku rozmrzl? To by chtělo panáka, nemyslíš?"
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.