abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky. (Oblíbit)
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM. (Oblíbit)
Našli jste některý z problému podělte se... Technická podpora (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Stará Říše ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Svět   Postava není přítomna 19.1.2017, 17:30:13
Spojení

“Zmiz mi z očí…“ Vegmak tak očividně nemá rád zrovna dlouho dohadování a když lehkým nasupeným postrčením pošle démona na výlet bahnem a jeho tělo se bezvládně zastaví až o vzdálený strom….

Když vidí, že jste všichni připravení a odhodlaní k boji tak vám pokyne hlavou “Kus za tím lesem je vesnice na jejím druhým konci by si to náš předvoj rozdává s partou skřetů….Běžte klidně napřed…jakmile zabezpečíme okolí tak se k vám přidáme…“
Vegmak Rozhodně nevypadá, že by skřety považoval za nějakou hrozbu a z jeho chování je patrné, že mu je celkem jedno jak se s nimi předvoj vypořádá…Les, ke kterému vám ukázal vidíte na obzoru i přes déšť, není sice nijak blízko ale pro démony by celá cesta až do vesnice měl být otázkou minut….

*****

Pro Meibila ani Abannona se skřeti nejeví jako velcí protivníci…tu a tam když se jich kolem nich náhodou naskytne víc tak by snad mohl hrozit nějaký drobný úraz….Zatím co si prosekávají cestu k obklíčeným démonům tak se skřeti zastavili svou snahu o postup sice se z lesa nestále noří a zhodnoceno odborným okem tak jich bude víc než by bylo hezké ale démoni jsou stále v převaze co se boje týče…Abannonův styl boje dokonce zapříčiní, že kus střeva z nějakého skřeta přistane Meibilovi za krkem ale to by taky neměl být zásadní problém..
Netrvá dlouho a průzkumníci jsou díky Meibilovy a Abannonovi vysvobozeni ze sevření a cesta ke zbytku vojska je víceméně volná, jenže netrvá dlouho a přes hukot deště k nim začne doléhat zvuk rohu, který vychází z vnitřku lesa a pološílený řev skřetů, který ho v okamžiku následuje rozhodně neznamená nic dobrého…...Teď už je jasné proč skřet čekali tak dlouho než zaútočili ve větším počtu…
Bitva začíná být zmatená…sice se vám podařilo zachránit skupinu průzkumníků ale brzo bude potřeba aby se někdo ujal velení a rozhodně není moudré zůstat na místě....Démoni tlačí skřety mimo most zpět do lesa ale to má za následek, že početní převaha skřetů začíná být mimo most znatelnější, bojiště za mostem je kluzké od krve, bahna a poletujících vnitřností…

*****

Jakmile dorazíte do vesnice netrvá dlouho se zorientovat, kde se odehrává bitva, zvuk boje z druhé strany vesnice k vám doléhá už od konec lesa…Jakmile dorazíte k mostu naskytne se vám pohled na boj mezi čím dál tím výraznější početní přesilou skřetů a předvojem plného mladých démonů, který ale rozhodně nedělá ostudu neboť i přes to, že jsou početně převáženi tak skřety tlačí z mostu zpátky do lesa….otázka je zda je to moudrý tah….Na pravé straně mostu se dva očividně zkušenější démoni právě prosekali k obklíčené skupině a snaží se dostat zpět ke zbytku vojska..…
 
  Abaddon   Postava není přítomna 18.1.2017, 21:31:30
Přivřu oči, když se mi vše vydaří, a sleduju s vnitří zadostiučiněním zmatek v řadách skřetů. "Ano.. Přesně co jsem ptořeboval.. Teď už jen krátký proslov a..." nadechnu se, ale než stihnu spustit, už se kolem mě ženou démoni. Nejprve pár, ale rychle náseldují další. Tihle nováčci často podléhají řetězové reakci... Když se jedná o boj...

Zorničky se mi stáhnou a na tváři mi vystoupnou lícní kosti, když k sobě stisku vrchní a spodní čelist. Na tváři se mi na chvíli objeví pohrdání, a můj pohled se zaměří na prvního mezi démony, toho, tkerý to všechno odstartoval. "Tebe si pak najdu... " udělám si v hlavě poznámku, a kouknu se na Meibila, kterému se nechce jít samotnému. "Chm." Povím jenom, a v ruce si protočím se svojí zbraní, načež se rozejdu do bojiště. Nezapojuji se bezhlavě do každého boje, jen sem tam seknu, dkyž vidím příležitost, a pomalu si dělám celek o tom, jak kde kdo bojuje, přičemž se blížím k obklíčené skupině. každý další krok je ovšem o něco rychlejší, než ten předchozí, a obě čepe se zanedlouho začnou míhat okolo mě, když s nimi v otočkách vířím kolem těla v tanci smrti, který nedovoluje nikomu se přiblížit. Na přesili je tato zbraň perfektní. A takto si pomalu prosekávám cestu skrz nepřátele, tvoříc tak možnou cestu Meibilovým vojákům.
 
  Raumoxouzhor   Postava není přítomna 17.1.2017, 16:51:37
Zapraskání energie, kůlů a lan navodí v Zhorovi pojem, že je něco strašně špatně, nebo extrémně dobře, protože zamlaská a z tlamy mu vypadne býčí jazyk. Možná to je tou vůní duší, možná něčím jiným.

"Ano, ano, velice bujaré...." Zastaví se,a by si promyslel odpověď.
"Přípravy" Odpoví nakonec klisně.

Tak či tak se Raumoxouzhor rozhýbe a vydá se kupředu se sekerou přehozenou přes rameno. Těsně před portálem se zastaví a sekeru si sudná z ramena a pevně sevře v ruce. Oxou počká až se pár démonů protáhne před ním a pak až vyrazí.

Rozhodně to není kvůli tomu, že nechce zemřít první nebo kvůli tomu, že se bojí.
A určitě ne, kvůli tomu že z tohodle obchodu má špatný pocit...
Zatracené sny.

************************

První reakce na lidský svět není valná. Prší a pod kopyty cítí bahno. Rozhlédne se a párkrát pro jistotu zakrouží sekerou v ruce aby se uklidnil.
Uslyší ostatní, jak řeší různé věci, to už se probouzí Zhor.

"Co cože? Kde to jsem? Kde jsou moje succuby. A docela bych si dal čerstvou krev. Proč jsem mokrý, proč se nemůžu hýbat?"
Vychrlí ze sebe očividná býčí hlava.

"Zklapni, jsme v lidském světě, copak jsi zapomněl? A nemůžeš, protože teď jsme na řadě já." Odsekne mu Oxou.

Zhor věnuje pohled spícímu Raumovi, jako kdyby něco čekal.
Nic...

"Ce se děje?" Optá se Oxou Zhora, když se mu od něj nedostane žádné urážlivé odpovědi.

"Měl jsem jeden sen... Divný."
Pronese Zhor zamyšleně a přesměruje svou pozornost na Oxouma.

"Tak to jsme dva..." Zamumlá Oxou a zakroutí hlavou.

Vzápětí se obadva začnou rozhlížet po okolí. Pak Zhor zachytí rozhovor mladého démonického vůdce.

"Skřeti" Vyřkne téměř nadšeně Zhor.
"Dá se to zabít? Rozbil bych pár lebek a pak s napil horké krve"
Pokračuje nadšeně. Oxou kupodivu přikývne.

"Pravdou je, že dlouhou dobu jsme čerstvou horkou krev neměli. A to maso a ty duše."
Zatetelí se blahem Oxou a celé tělo.

"Dobře, jdeme, stejnak mi vedení dlouho nevydrží a ty tam nalétneš tak jako tak. Takže se opovaž nám ublížit, je ti to jasné"
Poví a ukáže obři rukou s kovem pokrytými drápy na býčí halvu.

"Je to jasné Oxoume." Odpoví vlčí hlavě a podívá se na ostatní.
" Tak na co ještě čekáme? Ukažte směr!"" Pronese nahlas Zhor a jeho hlas je pln chtíče.

 
  Meibilo   Postava není přítomna 16.1.2017, 21:46:07
Lidský svět

Při Abaddonově rozmluvě se skřetem jenom nehybně stojím s dýkou v ruce. Hejbat se začnu teprve až, když Abaddon zabije skřetího vůdce. Můj pohyb přijde skřetům asi jako rozmazaná šmouha. Mezi hozením nože a následném páráním skřeta neuběhnou asi ani tři vteřiny.

Po rozpárání skřeta a následným útokem našich se stáhnu trochu do pozadí a začnu přemýšlet,,Moji hoši budou potřebovat asi trochu pomoc. Zajímalo by mně za jak dlouho dorazí ta posila, kterou nám Azmak slíbil. Nu což zatím si budem muset vystačit bez ní.

Po tomhle zamyšlení dojdu k Abaddonovi, který pořád stojí nad zabitým vůdcem a řeknu mu,,Hele nechceš se začít hejbat ? Co kdyby jsi šel se mou trochu pomoc mejm hochům. Poté počkám na odpověď.
 
  Gwyllion   Postava není přítomna 15.1.2017, 15:08:35
Mlčky jsem sledovala, celé to velkolepé divadlo, jež se přede mnou dávalo více a více do pohybu v nové hře, která dobře mohla být ve finále fraškou, komedií anebo tragédií. Dávala jsem si na čas, aby nic neuniklo mému pohledu, ale možná to bylo jen ze zvyku. Nebylo kam chvátat a v mé hlavě mohly jen vířit myšlenky. A zatímco se věci dávaly do pohybu a Azmak otevíral bránu, já jsem se zabývala svými dosavadními přípravami, zda jsem na nic neopomenula.

Po odchodu od Luciena jsem ještě poslala vzkaz skrze plameny jednomu ze zástupců mých věrných následovníků. V oné zprávě jsem mu udělila za úkol, aby se pokusil najít Margila. A když to nepůjde přímo, má to zkusit přes Vardela, kterého měl většinou žabák pod svým ochranným křídlem. Margil by určitě neutíkal, kdyby toho nevěděl až příliš, a jestliže toho věděl až příliš, znamenalo to, že mi řekl pouze střípky. Věřím, že ač je Margil sebeschopnějším obchodníkem, jeho skrývající se schopnosti určitě nebudou nic moc. A proto si jsem téměř jistá, že se dle pokynů, jež jsem poslala ve vzkazu, s Margilem opět setkám na povrchu. Tedy za předpokladu, že Azmak nezvětřil už dávno ohrožení a není Margilovi na stopě blíž než mí lidé.

Mírně se zachmuřím, když uvidím zprvu rozmazaný otevřený průchod brány. Pomalu se to blíží… velká hra, ve které každému půjde o život. Což mi připomíná, když už jsme u těch životů… na druhé straně by mě měli čekat dva odevzdané vlkodlačí životy a jedno odevzdané a věrné srdce lovce…samozřejmě ve skrytu. Ne, že by čekali na mě, i když je pravda, že tam budou na můj popud. Vlkodlaci jsou úžasní stopaři, ale zároveň hloupá stvoření. Jejich úkolem bude samozřejmě stopovat a donášet mi zprávy, zatímco budou pod kontrolou lovce. A koho že budou stopovat? Inu toho, od koho se brzy oddělíme. Co si od toho slibuji? Mnu rozhodně drobný pocit jistoty. Přece jen nemohu nechat někoho, kdo byl při onom incidentu před 10 lety samotného. A možná… možná přijdu i na něco důležitého. I když tomu jsem zas tak moc nevěřila. Pro začátek mi bude stačit, když budou mapovat Vegmakovy pohyby a kdyby začala být situace až příliš podezřelá, aby zmizeli z jeho dosahu.

Akorát mě vytrhnou Azmakova slova ze zamyšlení, a tak se ohlédnu. Vidím jen jeho úšklebek a mávnutí ruky. Stihnu akorát pohodit hřívou, než se obraz rozčeří a rozpustí, když mi na hřbet začnou dopadat ne neznámé provazce hustého deště. Mlčky se rozhlédnu a na obzoru uvidím blížící se ranní světlo. To bylo dobře. Tahle temnota a déšť byla vcelku skličující.

Opět mě vytrhl pobouřený hlas, a zatímco se mi kopyta brodila bahnem, abych slyšela více, uvědomila jsem si, že se nám tu rozčiluje mladé princátko. Prošla jsem kolem princových vojáků a zadívala se zkoumavým pohledem na posla. „Skřeti?“ Zopakuji v mysli okolostojících. “Kostík má pravdu. Nemá cenu tu mudrcovat, když už se ostatní řežou. Jestli došlo k pochybení předvoje, o jeho potrestání se může rozhodnout později.“ Konstatuji a ještě gestem popoženu posla, aby začal reagovat. Ne, že bych na tom neměla vlastí zájem. Rozhodně dlužím něco Lucienovi a nehodlala jsem si nechat ujít příležitost splatit dluh relativně v rekordním čase.
 
  Azazel   Postava není přítomna 13.1.2017, 20:29:22
Mrsknu ocasem ze strany na stranu a projede mi mráz po zádech když se začne brána otevírat, musím se zasmát když vidím Azmaka, je vidět proč je zrovna on na vrcholu žebříčku.

Když vidím že ostatní procházejí bránou zařadím se k naší skupině a projdu s nimi, srst se mi naježí více než kdy předtím díky statické energii, skoro komicky vypadám opravdu jako černá naježená koule.
-----------------------------------------------------------------------------------

Samozřejmě když mě trefí déšť moje srst ihned splaskne a s velkou vahou mě zatíží a přitiskne se na moje nebohé kočičí tělo, jediné co v tu dobu stihnu je zasyčet a rychle skočit pod Grazovi nohy abych se aspoň trochu uchránil před deštěm, ovšem kostlivec je špatný deštník a tak mě neustále trefují kapky, i když ve menším počtu.

Oklepu se, což ovšem stejně nepomůže a postěžuji si nad svými tlapkami, nebýt toho že jsem poměrně lehký nejspíš bych byl až po hlavu v bahně, přední tlapky si začnu oklepávat když poslouchám rozhovor Vegmaka s poskokem, jediné co k tomu dodám je naštvané zaprskání.
 
  Mefistoteles   Postava není přítomna 13.1.2017, 17:01:53
Na kostíkovo popichování dál nereaguju. Na Azmakovo poplácání reaguju jenom čistě fyzicky, jak mě to hne celým tělem. Jestli snad věkem slábne, tak rozhodně ne jeho pověstná síla. Na druhou stranu-opravdu si mě tak cení, že mně to prošlo tak lacino? Opravdu mě nemohl potrestat nějak znatelněji? Ale co, Brána už se otevřela. Jdeme.
___________________________________________________________
"Co to sem u Belzebuba poslal Azmak za nuly, že nejsou schopni ohlídat bránu ani před hmyzem?"

Na rozdíl od téměř euforicky reagujícího Graze mě očividně představa boje nijak nenadchla. Obzvlášť když není pořádně jasno, kde, kolik ani proč (ne že by skřeti nějaké "proč" potřebovali). Ale počítám, že s informacemi se krom mě páře málokdo...jasně, prostě tam půjdeme a pozabíjíme je. Brilantní plán...

Obhlédnu situaci. Pozice není vybrána špatně, dokonce někoho napadlo využít skřetí agresivity a nechat je proudit přímo pod naše meče a spáry...Není to právě blízko, ale snad...třeba se mi povede napojit se na pár z nich...
 
  Svět   Postava není přítomna 12.1.2017, 21:40:59
Lidský svět

Skřet samozřejmě gestu Abaddona nevěří ale to nemění nic na tom, že je ho reflexy se nedají s reflexi démona vůbec srovnávat, takže zatím co se skřetova ruka i se zbraní vznáší kdesi mimo most tak on sám vám před očima přímo rozkvetl.

Zatím co zelená krev pryštící z jeho rozpůleného těla se mísí s deštěm, tak skřetův pobočník se marně snaží vytáhnout Meibilovu dýku, která se mu zabořila do těla ve stejnou chvíli, kdy ruka jeho šéfa rozhodla opustit most....Zásadní pobočníkův problém ale bude v tom, že na dýce Meibilo v okamžiku visí a jme se ho s ní párat...což se nejeví jako nějaký složitější problém....pro Meibila.

Mezitím Meibilova skupina už vtrhla do zad zaskočeným skřetům a jejich zpracování nepřátel po sobě zanechává pouze krvavou stopu...Lučišnící to mají horší v dešti je jejich viditelnost vskutku omezená a i když se přemístili až k mostu tak mají čas maximálně na jednu dvě salvy než se zbytek vojáků probíhající postupně kolem Abaddona a Meibila vrhne na skřety. Démoni vystartovali v podstatě ihned jak Abaddon zaútočil a teď už je nic nezastaví...lační po skřetí krvi...

Na druhou stranu skřeti dlouho nepanikaří a začnou se po krátké chváli s ukrutným řevem ve vlnách vrhat z lesa přímo proti vám...Většina boje se odehrává na mostě. I když démoni mají převahu nikoliv početní ale zkrátka silovou, tak Meibilovi průzkumníci, kteří vtrhly skřetům do zad to budou mí brzo dost složité neboť jsou na břehu sami a skřeti je potom co se vzpamatují z prvního útoku začnou obkličovat..

Tahle bitva pro démony vypadá sice poměrně jednostranně ale zatím stále nemáte ponětí kolik skřetů se z lesa ještě vyvalí....v současné chvíli jich pořád akorát přibývá...
 
  Grazhosyluthar   Postava není přítomna 6.1.2017, 21:26:18
"Čili kouknu a vidim." není to otázka, ale konstatování. Nevypadá to, že by mě Mephistík přesvědčil, že toho není schopen, jak se tady taktně snaží naznačit.

"Každej tu má nějaký vlohy a zrovna o těch tvých se ví poměrně dobře. Dost těžko nás tady budeš krmit tím, že se něco "nedá" - u andělů ti to možná věřit budu... ale u lidí... zakroutím hlavou na jasné znamení, že to mu fakt neprojde.

Já jsem totiž příznivcem toho, že každá akce či neakce vyvolá svoji reakci či nereakci. Platí to v libovolném pořadí i směru. A zatím se mi tahle zákonitost poměrně osvědčila, takže ji hodlám používat i při tomhle malém dobrodružství.

***

Tentokráte je průchod na lidský svět snadný. Azmak se musí tam dole hodně nudit, že to vzal celé na sebe. A tak se může hnedka malej synátor rozčilovat, kde jsou další posluhovači, který mu vytřou prdýlku.

"Směr?" zasyčím pro změnu já. Není moc na co čekat - jestli se tu někde potlouká rozcvička, ta je potřeba nelenit a vyrazit.
 
  Svět   Postava není přítomna 5.1.2017, 19:27:32
Devastopol

Mefistův příchod je znamením, že skupina je kompletní a i když Azmak zpočátku zavrčí tak ho nakonec pouze přátelský práskne po zádech až to v něm zachrastí…“Fajn jste všichni tak jdem na to…“ Pokyne vám aby jste šli za ním blíž k bráně a mezitím odpoví na dotaz, který padl…“Ne…ale jak říká Graz…to bude tvoje práce zjistit….tak se koukej snažit….“. Jakmile se dáte do pohybu tak i ostatní démoni se začnou připravovat, klec s Glurem už je ve vzduchu na ramenou čtyř rohatců a Vegmak začne hbitě pokřikovat rozkazy k odchodu…Armáda se pomalu dává do pohybu.
Zatím co jdete k bráně Azmak kráčí před vámi a nonšalantně si protahuje ramena a krk..“Ta fajn…jdem na to….“ praští pěstí do dlaně když dojde až k bráně, shodí ze sebe svoje milované pončo a začne koncentrovat magii ve svých pažích.

Brána se pomalu opravdu začíná pomalu otvírat, magie proudí mezi lanem a kůly začne vytvářet okno ale je kalné, neprůhledné pouze z čiré magie a tu a tam se jím mihne nějaká duše. Když ale z Azmakových paží začne vycházet namodralý kouř, který mohutné lano začne okamžitě nasávat, obraz se pomalu čistí. Množství magické energie, které do toho Azmak vkládá je až neskutečné….žíly mu naběhli po celém těle a po chvíli začne úsilím skřípat zubama. Trvá asi pět minut než se obraz vyčistí a vy zaním uvidíte ve tmě zahalenou mítinu…..Azmak ale nepřestává udržovat magii při životě…..Někoho by možná napadlo…že takhle vypadá celkem zranitelně…..“Dobrý…běžte….“..Než to Azmak do řekne tak už Vegmak s prvními démony prochází branou…

“Tak tam hlavně nechcípněte…..byla by to škoda…“ jsou jeho poslední slova….jakmile všichni projdete bránou tak pokud pohlédnete za sebe uvidíte jak Azmak svěsí paže s úšklebkem vám mávne, po té se obraz rozčeří a po chvíli rozpustí…

***

Uvítá vás tma…to především….ale taky hustý déšť a bahno……než uděláte pár kroků tak máte boty, kopyta a případně i packy pěkně zamazané…Zdá se, že do rána není příliš daleko…neboť za obzorem po vaší pravé ruce se začínají rýsovat první sluneční paprsky…
Kousek stranou stojí Vegmák a rozmlouvá s nějakým mladým démonem, který bude nepíše vaší spojkou ke zbytku předvoje, který by u měl někde pobíhat…

“Cože!! Kde jsou..!“ Prskne nasupeně Vegmak…a posel se přikrčí….očividně je to nějaký míšenec rohatce s něčím co lze jen těžko identifikovat….jediná výrazná věc je dlouhý jazyk, a ještěrčí nebo možná hadí syčení když posel mluví…“Pane Vegmaku nedalo se nic dělat…skřeti se rozhodli zaútočit…..“ Vegmak si založí ruce na prsou a odfrkne si a očividně se snaží přemýšlet…
 
  Abaddon   Postava není přítomna 1.1.2017, 21:35:13
Lidský svět
Poslouchám skřeta, a s naprosto chladným výrazem sleduji jeho drzost, s jakou se k nám přiblížil. Vyslechnu si jeho slova, a na chvilku zauvažuji, načež kývnu hlavou, a pomalu začnu sundavat zbraň ze zad, evidentně plánujíc mu jí dát. "Tak tedy v tom případě přijmi-" v tu chvíli se během úderu srdce zbraň jednou protočí, sekajíc prvním koncem po ruce se zbraní, pokoušeje se jí tak oddělit od tělá, a druhá půlka mé zbraně se odspoda snaží o rozpárání jeho břicha až po krk. Evidentně jsem si velice jistý ostrostí obou konců. "svou smrt.." dokončím větu, buď sledujíc jeho mrtvolu, a nebo v otočce při dalším útoku.
 
  Mefistoteles   Postava není přítomna 21.12.2016, 17:51:53
"Můj milý kostnatý příteli, hledat v lidské mysli něco, co tam není, by bylo jako hledat na tobě maso na grilovačku. Přičemž držitel klíče by se hodil neporušený a duševně v pořádku, pokud nám má pomoct získat důvěru těch, kdo skutečně ví o pozici ostatních, souhlasíš?"

V momentě, kdy dovedu vyplodit tuhle odpověď Grazhovi, už mám evidentně kyslíku v mozku dostatek. A mám pravdu, ostatně-hrabat se v lidech vyžaduje velmi jemný přístup...jenže vyprávějte to dvoumetrovému skeletonu s jízlivým smyslem pro humor bez pointy...

Co se mě týče, jsem to právě včas. Brána dle letmého odhadu už má první půli otvírání jistě za sebou, než skončí ta druhá, mám akorát tak čas si prohlédnout ostatní vybrané...no, řekněme že je poznat, která skupinka má na starosti ten důležitější úkol...ještě že nebudu muset být u návratu těch hejsků, až si budou myslet, že jsou hrdinové a páni Devastopole...

"Už aby to bylo...", unikne mi.
 
  Azazel   Postava není přítomna 21.12.2016, 17:37:49
Povaveně švihám ocasem ze strany na stranu, konečně trocha vzrušení, tedy ne že by bylo a vzrušení nouze ale praskání lebek či šarvátky těch samých rodů se stává nudnějším každý den, rozhlížejíc se uvidím přicházejícího trojhlavce a Azmaka s jeho synáčkem, na trojhlavce jenom pokynu stejně si mě nejspíš nevšiml, a Azmaka tradičně pozdravím než si vyslechnu co nám řekne.

Nakonec dorazí i Mefistoteles, pozdě a ještě k tomu udýchaný, jsem snad jediný kdo se nesměje jeho situaci, vím jaký problém je objevit se ve špatném těle. Při jeho vysílání knihy o andělech na něj otočím svůj zrak a mrknu nejdříve jedním a poté druhým okem, Jaká to náhoda, on čte o andělých a ptá se na nositelé klíčů, po téhle pomyslné poznámce spokojeně mrsknu ocasem a zase se podívám na Azmaka.

Dotazy nemám a tedy mlčím, jen párkrát zastříhám ouškama když řetězy začnou sbírat energii, slabšího démona by tahle vůně zlomila vejpůl.
 
  Svět   Postava není přítomna 21.12.2016, 10:35:21
Lidský svět

Déšť začíná pomalu houstnout

Skřet neustává ve svém pochodu, dokud na něj nepromluví Meibilo....když dokončí svoje slova tak skřet prskne a hbytě se před něj přemístí...tak akorát abych mu mohl ukázat zuby a vdechnout nechutný odér hnijících zubů a masa mezi nimi do obličeje....dýka v Meibilově ruce ho očividně moc nezajímá.

Ale Abaddon ho opět rozptýlí a tak se stejným způsobem přemístí k němu...když domluví zavrčí a odstoupí krok stranou...chvíli si vás prohlíží a drbe se na bradě....pak se mu na tváři objeví úšklebek"Fašrah..dobré......dej nám všechny vaše zbraně, zásoby a pokud ve vesnici zbyly nějaké samičky tak ty taky....a já ten návrh přednesu nejsilnějším válečníkům tlupy"... s těmi slovy nechá z ramene sklouznout svou mohutnou zbraň...drží jí jedné pracce stejně lehce jako by držel pírko...za ním se ozývá mohutný válečný pokřik všech skřetů, které sebou přitáhl....a málo jich nebude.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25] 
www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2020 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.