abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Gunter
2.9.2017
13:12:20
"Tak baldachýn?
Naše princeznička by chtěla baldachýn a horkou koupel....
A to si říkáš Vlčice?"
Škádlím ji, ale už další věta mě úplně odzbrojí.
Osobní ohřívadlo....
Jistě proč ne.
Proto tu jaksi jsem.
Jen....
Takový detail.
Drobný.
Osobní ohřívadlo je porouchané.
Tedy úplně porouchané ne, jen by rádo rozšířilo pole působení daleko za hranice ohřívání.
Hlouběji...


Dívám se na ni a moc dobře vím, že mě moje oči dokonale zrazují.
Kurva.
Bezmocně plácnu rukou těsně vedle ní a lehnu si na bok.
"Prosím, vaše jasnosti, vaše ohřívadlo je připravené."<

Rozpřáhnu náruč a tak trochu si vzpomenu na všechny ty noci ve srubu.
Na všechno to úpění a vytí a bezmocnou touhu.
Očividně mě čeká další a horší než dříve. Protože teď už to není jen beznadějné soužení, ale......


Nyskel
2.9.2017
12:19:10
"My tě potřebujeme..." rezonuje mi v hlavě Byrrův hluboký hlas. "My? Je nějaké my? My jsem chtěla být já a Terry, ale zdá se, že to v nejbližší době bude jinak. Asi..." přemýšlím tiše.

Není to nijak nepříjemný pocit. Je to jen jiné, než bych čekala.

Silenka si lehne poblíž. Chvilku ji pozoruju, ale už k níž žádnou myšlenku nevysílám. Je unavená a tak drobounká. Ať odpočívá. Zaslouží si to, stejně jako my všichni.

Terry ještě chvíli brouzdá okolo. Až mě to lehce rozladí. "Co pořád šontá?!" Zvednu hlavu zrovna v momentu, když větří. Oči se mu zlatě zalesknou, ale rychle se pootočí do dalšího směru, takže si nejsem jistá, jestli se mi to nezdálo. Cítím ale, že je teď víc Vlk než obvykle.

Bezděky zkontroluju Vlčici. "Už dlouho mě nenapadlo na ni myslet. Jen na ni. Možná nás Terry jednou dokáže usmířit doopravdy. Že už nebude ona a já. Budeme jedna. My?" Další my, které se mi otřelo o myšlenky...

Terry si konečně sedne na deku a začne si sundávat boty. Překvapeně zvednu obočí. Já si ty své nechala. Ale pravda, já jsem zrmzlík, on ne.

Usměju se na něj. "Zdá se, že neuteče." špitnu raději v myšlenkách na Silenčin účet.

Rty se mi zvlní ještě víc, když o mě začne tak starostlivě pečovat. Na tohle bych si vážně dokázala zvyknout!

Nakloním hlavu na stranu, až mi prameny vlasů sklouznou s čela. "Mno, ještě mi chybí baldachýn a horká koupel." utrousím sotva slyšitelně, abych nerušila ostatní. "Ale asi se pro dnešní noc spokojím jen s osobním ohřívadlem." mrknu na něj.

I když to zní jako vtípek, myslím to vážně. Budu se na něj lepit jak smůla. Jednak nechci zmrznout a druhak....... "Jsem přece snoubenka, tak můžu, ne?!"

Melwin
2.9.2017
12:06:38
Zhluboka se nadechnu. Mám rád vůni lesa. Začíná bejt docela chladno, ale myslim, že noc zvládneme bez úhony.

Cora se ve mně pořád tak nějak mele. Asi nemůže usnout. Možná ji to i bolí? Sklouznu k ní starostlivým pohledem.

V ten moment sebou šoupne a je rázem přilepená na mně. Ztuhnu. Zatím jen já sám, k mojí úlevě.

"Co teď jako čeká? Čeká něco? Je jí zima? Co bych měl udělat?!" panikařim uvnitř. Nechci nic zvorat. Nechci, aby si myslela, že jsem bábovka.

K mýmu překvapení ale jen tak leží. Teda, tiskne se ke mně, ale jinak nedělá nic.

Ještě pár zabušení srdce čekám, co se bude dít, ale..... nic.

"Takže je jí zima...?" dojdu k nejsitýmu závěru.

"Sere pes. Je to vlastně jedno." konečně nad jejíma důvodama mávnu rukou.

Vytáhnu ruku zpod hlavy a pomalu, jemně ji ovinu kolem ní. Dokonce zvedne hlavu a lehne si na moje rameno.

Je to takový... no.... takový tak nějak správný. Je v tom klid a jistota a..... důvěra? Jo, asi ji tam cejtim.

Cejtim taky její teplo vedle svýho těla. A to je hromsky příjemný. Daleko víc, než sálavý plameny. "I když... plameny bych tam mohl mít během okamžiku taky..." probleskne mi vzpomínka na její rozpálenou podobu. Neděsí mě to ale. Ne. Je to... tak jak to má bejt!

Mezi blaženým klidem se mi v krvi sem tam prokmitne i zachvění. Přeci jen... vzpomínka na její hebký tělo a rozpuštěný vlasy na zádech a....

"Herdek! Nech toho! De se spát!!!" okřiknu se rychle, protože mý myšlenky mají jednoznačný efekt. I když jsem tak příšerně utahanej. Zajímavý...

Polknu, trochu se zavrtim, abych dosáhnul dlaní až k jejímu pasu a pak už konečně zavřu oči. A snažim se vááážně nemyslet! Na nic!

Byrr
2.9.2017
11:27:46
"Mám chatrný spaní, budu v noci přikládat." Ujistím Terryho, když spolu chystáme dříví k ohništi.
"Spi a o nic se nestarej. Potřebuješ to. My tě potřebujeme." Připomenu bručivě, protože přesně tak to je.
Bez něj bychom jen těžko došli, kam máme namířeno.
Ať se mu to líbí nebo ne, je teď alfa. A to nejen nad námi Vlky.
A nejspíš to i ví.

Zajdu si ještě ulevit a pak si lehnu k ohni kousek od lišky. Přece jenom jsem ji znal a jestli se v ní fakt ukrejvá ta malá holka, kus mýho srdce je kdesi kolem ní. Nebude jí to vadit.
Aspoň myslím.
Nehne se, jen se po mně podívá žlutýma očima a zívne.
"Brou, holka." Brouknu a zavřu oči. Deku si přitáhnu přes rameno i když zima mi nic moc neříká.
Nikomu z nás.
Je to spíš o pocitu. O takovým tom zachumlání se.
A já se potřebuju zachumlat.
Zachumlat a nemyslet.
Jo, to potřebuju ze všeho nejvíc.
Nemyslet.

A hovno.
Jen zavřu oči, je tam.
A plane.
Kurva.
To zase bude noc.

Gunter
2.9.2017
11:22:01
Postarám se s Byrrem u ohniště a narovnám vedle něj ještě hromadu dříví, aby bylo v noci čím přikládat a pak už mu popřeju dobrou noc, pohledem zkontroloju Mela s Corou a Silenku a pak už zamířím do pelíšku k Nyskel.
Je fakt, že to schválně trochu oddaluji, protože čím víc se blíží chvíle, kdy si mám k ní lehnout, tím jsem napruženější a tělem mi přes veškerou únavu putují návaly horka.
Jenže do nekonečně to oddalovat nemůžu, že ano.....
Na okamžik ještě pustím z lana Vlka a zavětřím na všechny strany, až mi oči zlatě blýsknou do tmy, teprve pak uznám, že je vše v nejlepším pořádku a můžeme spát.
Tedy spát....
Dokážu vůbec usnout?

Posadím se na deky a sundám si boty. Normálně bych si je nechal, ale zdá se, že je bezpečno a lehat si vedle Nyskel v botách mi přijde trochu....nepatřičné?
Znovu se podívám směrem, kde leží liška a všimnu si, že se přesunula blíž.
K Nyskel samozřejmě.

"Podívej...." Špitnu a natáhnu se na deku vedle ní. Konečně se odvážím, podívat se jí do tváře a všechno se ve mně sevře.
Je nádherná.
Sladká.
Překrásná.
Oči ji svítí v záři ohně a tváře i vlasy jsou zbarvené do zlatova.

"Jsi v pořádku?
Není ti zima?
Máš pohodlí?"
Vyptávám se tiše a snažím se, aby můj pohled nebyl tak strašně hladový a tak strašně, strašně majetnický.
Přesto ve mě všechno řve a vrčí.
Lavelly, moje lavelly....

Cora
2.9.2017
11:11:15
Zrzka mi ošetří rány a já tiše a pokojně držím. Nevadí mi to. Díky Ardetovi jsem zvyklá na ledacos. A jinejm. Prasáci a surovci se mezi zákazníky bordelů vyskytujou docela často.
Navíc ona si počíná nezvykle jemně a opatrně.
"Díky. Cením si toho." Kejvnu hlavou, když skončí a vyškrábu se na nohy.

Docela mě mrzí, že tu nezůstal Mel.
Ne že by se nutně musel dívat na mý domlácený tělo, ale tak nějak ho mám ráda poblíž. V poslední době.
Potřebuju ho mít kolem sebe.
Jakoby bez něj bylo všechno míň skutečný.

Sednu si na svoje přikrývky, který mi nachystal a chystám se na noc. Zapnu si kabát na přezky až nahoru a omotám si krk kusem vlněnýho hadru, který používám jako šálu, je mi jasný, že v noci bude zima. A vzhledem k tomu, že svý druhý já odjakživa tvrdě potlačuju, mohla bych klepat kosu.

Konečně se přišourá k našim dekám i Mel a já nadšeně vzhlídnu.
"Kde ses toulal?" Mrknu na něj a v podstatě to ani není otázka.
Zachumlám se do přikrývky a do kožešiny, kterou mám pod hlavou a když si lehne vedle mě, najednou znejistím.

"Dobrou...."Pípnu v odpověď a čumím zarytě do plamenů ohně, na který ještě Byrr přihodil další kupu dříví.
Je to moc blbý, když.....
Mohla bych....
Zlobil by se, kdybych....
Navíc, co by tomu řekli ostatní.....
Oni přece nevědí, že.....že už tak docela nejsme úplně cizí....i když jim to nejspíš došlo....
Navíc, ten jejich vlčí čenich....
Mohli by to i vycítit...možná.....
Vím já, jestli Vlci cejtěji i tyhle pachy, jestli ze mě můžou cítit jeho a naopak?
Nejspíš jo, řekla bych....
Ale i tak....
Terry se samozřejmě přitulí k zrzce, jsou snoubenci, ale my....
Navíc jsem ani ne před čtyřiadvaceti hodinami usmažila Deineru, třeba o to Mel ani nestojí.
Třeba se mu hnusím.
I když to tak nevypadá....


Pořádně mi to v hlavě šrotuje. Jenže noc je dlouhá a kdo ví, kolik takovejch ještě budeme mít....
Dojdu k závěru, že na to všechnu seru a hodím zadkem směrem k Melovi.
Ať se mu to líbí nebo ne, a já doufám, že se mu to líbit bude, přitisknu se k jeho boku celým tělem a hlavu si nadrzo opřu o jeho založený ruce.
Nejraději bych si lehla na jeho paži, ale to moc dobře v týhle pozici nejde.
Tak aspoň tak.

Nyskel
1.9.2017
22:30:00
Terry si počíná opravdu zkušeně. Jak taky jinak. Sám se musel vylízat už z tolika ran. A Mel drží jako beran. V jeden moment se na něj povzbudivě usměju, ale zarytě se dívá do tmy a drží.

S Corou je to jiné. Je opravdu utrmácená. Ne, že by si stěžovala nebo naříkala, ale je vidět, jak moc je znavená.

Terry nechá tentokrát hlavní převaz na mě. Nehádám se. Tohle zvládnu.

Vše je hotovo a Terry zavelí do hajan. Silenka je toho dobrým příkladem.

"Tak mě ráno vzbuď." usměju se na ni. Je ve své liščí podobě tak krásná a křehká. Představa, že už zítra ji uvidím tak, jak ji znal Terry..... Má zvědavost mi začne kreslit v mysli všechny možné detaily její tváře. Baví ji to ale jen chvilku. Jsem unavená.

Ještě si teplou vodou z kotlíku otřu obličej a pak už zalehnu. Začíná se do mě dávat zima. Snad i z únavy. Pořád nechápu, proč mi Terry tvrdí, že Vlkům zima není. Mně teda jo!

Zachumlám se do deky a ještě líně, na půl očka, pozoruju Terryho, který zařizuje poslední věci kolem tábořiště. Pohledem ještě zabloudím k Byrrovi, který si ustlal opodál. Popravdě, je mi ho líto.....

Melwin
1.9.2017
22:24:34
"Jsem dobrej!" zafuním, když pan Gunter skončí s převazem. Navenek se to projeví hlasitým výdechem. "Jo, zvlánul jsem to!"

Teď je na řadě Cora. I když jsem v hrozným pokušení zůstat tam, přijde mi to najednou takový nějaký... no... díval bych se k smrti rád, ale to bysme museli bejt sami.

Nehodlám riskovat nepatřičný chování toho tam dole, takže se radějc zvednu a jdu si odskočit hloubějc do lesa. Cestou zpátky si ještě opláchnu obličej u vody.

Do našeho tábořiště se vracim sice utahanej, ale tak nějak vyvětranej. Je fakt, že po tý dnešní štrece usnu jak zabitej.

Cora už to má taky za sebou.

Narovnám znovu deky a pěkně všechno nachystám, aby měla co největší pohodlí.

Pak se natáhnu vedle ní a založím si ruce za hlavu. Dívám se do temných korun stromů. Větve tiše šuměj a praská oheň. Mám to rád. Praskání ohně... Je to takovej uklidňující zvuk...

A taky vnímám Coru vedle sebe. Kupodivu je to dneska úplně jiný. Uklidňuje mě to ještě víc. Je to... hezký.

"Dobrou..." špitnu ještě tichounce.

Vlk
1.9.2017
21:23:08
Liška pokojně trhá svou kořist a hltá velké kusy masa. Jen občas po tobě loupne jantarovýma očima a neřekne nic.
Chvíli to vypadá, jako by ti ani nerozumněla. Neodpovídá. Jen se krmí.
Krmí a sleduje co se děje okolo.
Když skončíte s převazy, přitáhne si zbytky králíka blíž k ohni a schoulí se do klubíčka.

Teprve teď na tebe promluví. Spíš zívne.
"Nechci se měnit. Mám plný žaludek.
Chci spát.
Měla bych spát. Celé tělo mi to říká.
Možná.....ráno....snad.
Pokud vstaneš dost brzy, abys se mnou běžela.
I já tě chci poznat.
Ještě nikdy jsem neběžela s Vlčicí...."
Zamumlá a zavře oči, hlavu složenou na štíhlých tlapách.

Gunter
1.9.2017
20:32:04
Mel se hrdině svleče a mně mimoděk zacukají koutky.
Vypadá tak odhodlaně! A tak připravený, že z něj zaživa servu kůži!
Přikleknu blíž a krátce si prohlídnu zakrvácené obvazy.
Pak vezmu čisté plátno od Nyskel a namočím ho do horké vody.
Opatrně vlhčím Melovy obvazy, abych je mohl sundat co nejšetrněji.
Což se mi i podaří.

Za obratné asistence Nyskel ránu vymyji, znovu natřu léčivou bylinkovou mastí a obvážu novými čistými obvazy.
Právě tak se postarám i o Coru, jejíž drobné křehké tělo působí jaksi nepatřičeněji a zranitelněji než Melovo.
U ní dám větší prostor Nyskel, protože ji nechci přivádět do rozpaků. Spíš pasuji sám sebe do role asistenta.
Koneckonců Melovi by se to nemuselo líbit, že ano.....

Když jsme konečně hotovi, nahážu zkrvavené obvazy do ohně a znovu přiložím.
Ochlazuje se a i liška už se přesunula blíž k ohni.
Zadívám se na Nyskel a měkce se na ni usměji.
"Jestli se ti do toho nechce, nech to na ráno. Jsme unavení. I ona už podřimuje. Měli bychom jít spát.....Potřebujeme odpočinek.
Všichni....."

Melwin
1.9.2017
19:50:30
Zjevně jsem první na řadě.

Opatrně si od Cory trochu odsednu. Schválně se trochu pootočím i obličejem. Hodlám bejt za hrdinu a ani neceknout. Ale ksichty při tom asi dělat budu...

Stáhnu kazajku i košili.

Světlo plamenů dopadne na moji hruď. Obvaz, kterej mi na to dala Maud, je prosáklej zaschlou krví.

"U Skalar, to bude bolet. A určitě to pude i s chlupama..." Vzpomenu si bezděky na zranění, který kdysi utržil Thomas na lovu. Řval jak tur, když mu Eve měnila obvazy. Byl, pravda, chlupatější než já, ale i tak to asi žádná slast nebude.

Bezděky se oklepu.

"Sakra! Ještě na mě nešáhnul a já už se třepu jak osika!"

Narovnám se v zádech a jsem rozhodnutej nehnout ani brvou! Pevně stisknu čelist a čekám.

Nyskel
1.9.2017
19:44:33
Loupnu pohledem po Terrym. "To má být jako náplast na to, že mi Mel nevěří?" kaboním se v duchu. Ani nevím, proč moje ego popíchlo zrovna tohle.

Terry se ale vrátí k Silence. Aspoň tady boduju. A tentokrát to nedělá dobře jen mému sebevědomí, ale i mně samotné. Jsem opravdu ráda...

"No, snad mi bude věřit i s tou proměnou." špitnu opatrně, abych se snad nepodřekla před Silenkou. "Po převazu ji vezmu stranou. Možná se i proměním do vlčího, mohlo by jí to pomoct..." přemýšlím ještě, ale to už se zvedám. Jídlo jsem v podstatě zhltnula - můj vlčí hlad se o to postaral.

Naberu trochu horké vody a všechno potřebné od Maud. Stoupnu si stranou, abych nestínila. Myslím, že tohle se mi bude jednou hodit, a tak vzburcuju poslední zbytky své bdělosti a pozorně Terryho sleduju.

Gunter
31.8.2017
22:43:59
Překvapeně zvednu oči od jídla a zadívám se na ty tři. Nyskel, Mela i Coru, která trochu vypadá, jako by v sedě spala.
"Samozřejmě, že se na to podíváme. Jen dojím to jídlo. Nyskel mi pomůže. Ve dvou to budeme mít rychleji a myslím, že všichni se potřebujeme dostat co nejrychleji na kutě."

"Díky....." Šeptnu k Nyskel, když mě ujistí, že má na Silenčinu proměnu stejný názor.
Očividně s ní komunikuje a co je nejúžasnější, liška ji očividně naslouchá.
Napjatě.
Dívá se na ni žlutýma očima, které tolik připomínají ty naše a na chvíli dokonce přestane žrát.

"Je to úžasné, ale ona ti věří.....opravdu ti věří.
To půjde."
Pronesu nadšeně a poprvé mám pocit, že by se ještě ledacos mohlo změnit a že bych slib daný Ruth mohl přece jen splnit.....

Dojím svoji porci, vstanu a protáhnu se.
Pak přistoupím nejdřív k Melovi a přičupnu k němu.
"Tak se ukaž. Rozbalíme to a uvidíme, co na nás vykoukne."
Otočím se přes rameno na Nyskel a požádám ji, aby připravila horkou vodu do misky a hadřík. A masti, které nám s sebou nabalila Maud.

Nyskel
27.8.2017
22:15:49
Sednu si vedle Terryho. Je to hezký pocit, po celém dni v sedle.

Maličká část mého já si posteskne, proč tu nejseme jen sami dva, ale rychle ho umlčím. Jsou důležitější věci. Tedy... aspoň v tenhle moment.

Vděčně si převezmu hrnek s kouřícím čajem a usrknu. Je to jak balzám!

Mel začně taneček kolem převazu. Nesouhlasně se zamračím. "To mi jako nevěří, že bych to dokázala?!" ozve se hlásek uvnitř mé hlavy. "Uznávám, že Terry je v tomhle zkušenější, ale zas takové poleno taky nejsem!" vyhoudám v duchu, ale neřeknu na to nic. Jen oběma dlaněma obejmu hrnek a zadívám se do plamenů.

Silenka je zpátky. Cítím to. Otočím se a její živé oči se dívají na mě, v tlamičce zajíce. Vcelku slušný úlovek za takovou chvilku.

"Dobrou chuť..." brouknu ještě jednou.

Terry si jí samozřejmě všiml taky. A má pravdu. Opět?!

"Já vím. Původně jsem chtěla už dnes večer, ale myslím, že toho máme všichni tak akorát. Jen ji na to zkusím připravit..." špitnu zpět k němu.

Odmlčím se a zadívám se bokem na lišku.

"Silenko... chtěla jsem ještě dnes večer zkusit jednu věc, ale už je na to dost pozdě. Snad tedy zítra ráno... víš... bylo by rozumné, kdyby ses zkusila aspoň jednou proměnit zpátky." vypustím opatrně.

Jak se ale bojím její reakce, rychle ji začnu chlácholit: "Budeme na cestě a liška v lidských osadách bude příliš neobvyklá podívaná. Mohli bychom také narazit na lovce. Jen to zkusíš, na chvilku, stranou od ostatních, co ty na to?"

"Víš... a vlastně bych tě moc ráda poznala. Opravdu poznala..."
dodám ještě to, co mi bezděky vyplynulo v myšlenkách.

Melwin
27.8.2017
22:07:00
Pan Gunter mi potvrdí, že je rozumný se na tu ránu podívat teď. Jenže...

"Sakra! Když to budu chtít převázat teď, bude si Cora myslet, že sem bačkora! Že nic nevydržím! Herdek!"

Cejtim, že rána je horká a že by jí převaz udělal dobře, jenže moje ego zarytě řve proti.

Nervózně si poposednu a podívám se na Nyskel.

"Možná Coře vadí, že by to měla udělat ona...?" napadne mě najednou. Řešení je na snadě!

"Já ten převaz vezmu hopem eště teď, ať ráno nezdržuju. Bude dost práce s koňma... Jestli se mi na to můžete podívat, pane Guntere... jako jen tak... v rychlosti. Nechci to... obtěžovat Nyskel." ten konec už je dost rozpačitý. Poočku přitom sleduju Cořinu tvář, kterou mám z profilu jen kousek od svojí.

Cora se mě tichounce zeptá, kde budu spát.

Překvapeně se na ni ohlídnu. "Dyť mám deku vedle ní. Co čekala?! Nebo to jako myslela, že......" v ten moment mi zrudnou uši. Ale naštěstí to ve hře stínů není poznat. Nebo aspoň doufám. "Ne, blbost! Vždyť je úplně hotová..."

Pevnějc si ji přitisknu paží ke svýmu boku. "No pokud mě nevyženeš, tak nemám důvod nikam chodit." brouknu jen pro ni a bezděky se spokojeně ušklíbnu.

Cora
27.8.2017
21:33:26
Konečně je zase u mě a přehodí přeze mě další deku. Nadšeně se do ní zavrtám a když mě obejme kolem ramen, sladce zavzdychám a přitisknu se k němu, co to jde.
"Jo, je mi zima. Asi únava nebo co. Docela humorný vzhledem...." Nedořeknu a dychtivě se natáhnu pro hrnek s čajem, kterej mi podává Terry.

"Já si myslím, že by to mohlo počkat do rána. Teda ty převazy....." Vydechnu, když se opatrně napiju horkýho čaje a znovu sladce zafuním.
Je to balada.

"Zůstaneš u mě? Myslím v noci....." Zeptám se tichounce a trochu vystrašeně Mela. Tak nějak si nedovedu představit, že by chtěl spát vedle někoho, kdo je jako já.....žhavej tím nejhnusnějším způsobem.....

Gunter
27.8.2017
21:28:54
"Pomůžu ti." Nabídnu se okamžitě.
"Zítra nás čeká další úmorný den, mělo by se to udělat, každá zanícená rána nás hrozně zpomalí a zkomplikuje nám život. Nehledě k tomu, že by vás mohla ohrozit na životě." Dodám starostlivě.

Voda konečně začne bublat a já do ní nasypu z pytlíku, který mi visí u pasu hrst bylinek a počkám, až se zavaří. Pak všem postupně naberu čaj a přiložím další hrst dříví, aby nám bylo teplo.
Konečně si sednu se svým hrnkem kousek od Byrra a poskládám vedle sebe svůj plášť pro Nyskel, aby seděla na měkkém.

"Sedni si, jak se najíme, převážeme ty dva a půjdeme spát." Zdvihnutím obočí ukážu na lišku, která se k nám plíží z lesa a vleče za krk zabitého ušáka.
Lehne si do stínu kousek za místo, které jsem připravil pro Nys a začne ho ostrými zuby nemilosrdně trhat.
Nepřipadá mi to odporné. Ve Vlčím si nepočínám jinak, ale tak nějak pro tuhle chvíli dávám přednost čaji a uzenému se sýrem, co vyhrabala v mém vaku Nyskem.

"Měli bychom ji ráno přimět, aby se pokusila proměnit."Prohodím tiše a tázavě se na Nyskel zadívám.
S tímhle by bude muset pomoct. Vzhledem k tomu, že se mnou Silenka nekomunikuje.

Melwin
27.8.2017
20:16:22
Cora mě pěkně znervózňuje. Tentokrát v tom ale není žádný mrnění nebo slastný očekvávání.

Vypadá dost mimo a choulí se jak ptáče. Až mi z toho trne.

Zavěsim kotlík, co s ním přicválal pan Gunter, a pak se rychle vrátím k ní. Natáhnu se ještě pro svoji deku a přehodim přes ni i tu.

"Je ti zima? Jen se najíš, dáš si čaj a pak zalehneš, jo?" přisednu si k ní a po chviličce váhání obejmu paží její ramena. Přitáhnu si ji blíž a doufám, že se brzo zahřeje. Teda.... neříkala, že by jí byla zima a zrovna nemrzne, ale pořád mám takovou utkvělou představu, že je jí kosa, když se tak choulí.

Nyskel nabídne převaz. Je to... no....... dost divná představa. Abych se před ní svlíkal, ona na mě šahala a to všechno za dozoru pana Guntera.

Teda... to svlíkání a šahání by asi samo o sobě divný nebylo. Za předpokladu, že by ona nebyla vlčice a další vlk nebyl zaláskovanej do ní...

Trochu se ošiju. Rána pálí a bylo by to asi rozumný... mno...

"Když se mi na to pak podíváš, tak to asi nezaškodí." zamumlám rozpačitě a dívám se radějc do plamenů.

Nyskel
27.8.2017
20:11:28
Cora je, zdá se, na dně. Neunikne mi chraplavý hlas, který nemá daleko k pláči. Je jen tak příšerně utahaná, nebo je za tím víc?

"Možná Maska. Chybí jí? Je jí líto, že musela odjet? Možná Minnie?" vzpomenu si na jejich vášnivý polibek tu noc, kdy jsme ji vytáhli ze Soterova sklepení.

Na druhou stranu už samotná únava by stačila. Když jsem sama opustila pekárnu a začala se protloukat sama, slzy mě uspávaly každou noc.

Vím, jaké to je, být k smrti unavená.
Ale ona má aspoň nás.
Já tehdy neměla nikoho..."


Otočím se bezděky po Terrym. "Nechci být sama. Už ne..."

Silenka mi nabídne kousek své večeře. Je to dost velkorysá nabídka, i když jsem si jistá, že ji nevyužiju. "Já mám stále ještě raději lidské jídlo. Ale děkuju..." špitnu směrem k ní, ještě než zmizí ve tmě.

Podám příděl i Byrrovi a Melovi, který si počíná vcelku obratně. Je to sice mladý kluk, ale tak nějak se k Terrymu a Byrrovi hodí. Jsou dobrá trojka.

Převazování ran... aha...

Otočím se na ty dva, Coru s Melem. "Až bude trochu víc světla od ohně a bude teplá voda, můžu se na to podívat." navrhnu. Ne, že bych byla kdo ví jaký ranhojič, zase takové zkušenosti nemám, ale základy snad zvládnu.

Gunter
27.8.2017
18:49:31
Vracím se s vodou a překvapeně zírám, že Mel mezitím zachystal závěs na kotlík a Nyskel jídlo z mého vaku.
Cora sedí u ohniště zabalená do deky a Byrr se zrovna vynořil z lesa z další náručí větví.
Jen liška chybí.

Zavěsím kotlík nad oheň a zadívám se na Mela s Corou.
"Co vaše rány? Neměly by se po večeři umýt a převázat? Jak jste na tom?" Zeptám se jich srdečně, zatímco v kleče vytahuji ze svých i Nyskeliných brašen hrnky.
"Máte je tam přibalené taky..." Dodám k Melovi.

Vlk
27.8.2017
18:46:28
Liška mrskne ocasem a rozběhne se zpět k lesu.
"Jak myslíš. Já si jdu každopádně něco chytit. Donesu si to sem za vámi. A dám ti kousek, když budeš chtít."
Dodá ještě a zmizí ve tmě, jen za ní blýskne bílý konec oháňky.


Cora
27.8.2017
18:43:06
"Nocovat?
No jo...už je noc."
Zamumlám, přijemně přitulená do jeho náruče a vůbec nejevím chutě ji opouštět.
Nechám se odvést k pařezu a unaveně se na něj sesunu. Nemám sílu na nic a je mi jasný, že pokud se o Floka nepostará Mel, já to určitě nedokážu.

Opustí mě a já mám chuť zavřískat, ať to nedělá. Nechci bejt sama.
Kurva ani chvíli nechci bejt sama.
Když budu sama, zavřu oči a uvidím Deineřin roztékající se obličej a to je pěknej humus.
Nechci to vidět.

Není ale pryč dlouho, než se mě začne zmocňovat panika, je zpátky a bal mě ochranitelsky do deky.
Vyhrknou mi slzy.
"Jasně, že vydržím. Jasně, že jo. Jsi hodnej, že se o ně staráš....
Já.....
Přijdeš pak za mnou, že jo?"
Vyhrknu a rychle si otřu voči, protože mě pozoruje zrzka.

"V pohodě. Jsem celá bolavá, ale to se dalo čekat. A utahaná. Mám pocit, jako bych tu byla a přitom nebyla.
Trochu mimo, řekla bych.
Ale hlad nijak velkej nemám. Spíš vůbec. Myslím, že jsem příliš unavená, abych měla hlad."
Dodám po pravdě.

Zavěsím se do Mela, kterej si pro mě konečně došel a nechám se zavést k ohni.
"Jo, čaj si dám moc ráda." Na oheň se dívám trochu nevraživě, protože mi příliš připomíná, co dokážu rozpoutat, když na to příjde, ale na druhý straně, je fakt kosa a když zrovna neplápolám, cejtím zimu jako každej druhej.

Dívám se na Mela, jak chystá větve na zavěšení kotlíku a zase cejtím ten podivnej knedlík v krku.
Proč jsem pořád, kurva, tak dojatá?
Vezmu si od Nyskel jídlo a knedlík mě zaškrábe ještě hlouběji.
To se o mě bude starat i ona?
O děvku?
Dala mi přednost dokonce i před Terrym....


"Díky moc, seš hodná...." Zachraptím a rozpačitě skloním hlavu.
Jen na chvíli.
Potřebuju vidět Mela.
Naprosto nutně.
"Sedneš si sem za mnou?" Pípnu nesměle.

Melwin
27.8.2017
18:33:20
S přípravou dek vedle sebe se moc pobízet nenechám. Naopak mě potěší, že to vlastně přikázal pan Gunter. Jak bych mohl neposlechnout?!

Pak už Coře pomůžu přesunout se na deku blíž k ohni.

"Neboj, za chvíli bude čaj." mumlám, jako by mi zmrzala pod rukama.

Ještě vstanu a kousek od nás useknu mladé stromky jako rozsochy nad oheň. Pro kotlík. Když se vrací pan Gunter, je vše nachystáno.

Nyskel
27.8.2017
18:31:22
"Na lovení dneska už nemám." odfouknu si v duchu. "Zatím jsou ještě zásoby, ale určitě na to dojde. Tak... dobrou chuť." popřeju Silence trochu nejistě, ale upřímně.

Vezmu vak od Terryho a začnu se v něm přehrabovat. Placky, sýr, uzené maso... bude to vcelku hodokvas. I když... nejsem si jistá, jestli Terry nechce s jídlem šetřit. Silenka má pravdu, maso ulovíme, ale je to zdržení.

První porci podám Coře. Potřebuje to jak sůl.

Vlk
27.8.2017
18:27:09
Liška spokojeně pobíhá po pobřeží a hemžení kolem koní se nijak neúčastní. Proč taky.
Místo toho seběhne k jezeru, skloní se nad jeho hladinou a napije se.
Teprve pak se obrátí k Nyskel a olízne si štíhlý čumák.

"Ulovím si něco. Naučila jsem se lovit.
Líbí se mi to. Necítím se tak bezbranná jako dřív.
I ty přece umíš lovit....Můžeš vám ulovit čerstvé maso. Kus odtud v lese jsem narazila na stopu vysoké.
Srna.
Nebo on....."
Pohodí hlavou směrem ke Gunterovi a zdá se, že i když na něj nechce mluvit, už začíná brát jeho přítomnost na vědomí.

 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.