abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Melwin   Postava není přítomna 10.2.2015, 17:53:26
Jsem moc rád, že to říká. Tak nějak jsem od začátku věděl, že je to férovej chlap. Tohle se prostě pozná.

„Spravedlnost už jim nepomůže.“ Zavrtím smutně hlavou. Ale je asi jedno, jak tomu říká. Hlavně, že se o to postará.

„Víte, asi sem měl udělat už něco sám. Postavit se jim. Neschovávat se…“ mluvím tiše a provinile. „Jenže se to všechno seběhlo hrozně rychle. A pak jsem jen slyšel to hrozný řvaní Eve. A… Já nejsem žádnej hrdina ani rváč. Ani s mečem to neumím. To Max tohle uměl, ale já ne.“ a je to venku. Jsem ten největší trouba pod sluncem. A srab!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 10.2.2015, 17:46:11
„Drahoušku?!“ je to jako facka. Na okamžik zpomalím a už už to vypadá, že se otočím, ale nakonec polknu rostoucí vztek a rázně zamířím ke schodišti.

„Herdek! Vždyť já vůbec nevím, který pokoj to je?!“ dojde mi rychle. Zpátky se mi už ale vracet nechce a taky si odchytnu děvečku, která pomáhá s nádobím. Instrukce dostanu poměrně jasné a tak za chvíli už za sebou zavírám dveře. Na závoru!

Jsem vzteklá a naštvaná a rozladěná a… „Ááááá…“ zakvílím a teatrálně sebou plácnu na postel, hlavu zabořím do polštáře. Vlastně ani sama nevím, proč jsem tak naštvaná. Vždyť mám střechu nad hlavou, plný žaludek… „No, plný teda zdaleka není. Měla jsem si počkat na to maso!“ nadávám si v duchu.

Snažím se uchlácholit aspoň vidinou horké koupele, která mě podle všeho čeká. Nevelká káď už je v pokoji nachystaná. Jenže ani to nezabírá. „A koupel zabírala vždycky!“ začínám mírně panikařit.

Vysoukám se do sedu, shodím sedlové brašny na zem a zhluboka vzdychnu. „Proč jsem tak naštvaná?!“ zeptám se polohlasně sama sebe.

Myšlenkami se vracím na začátek. Co mě tak rozhodilo… „Dobře. Máme na krku kluka. Snaží se, je vlastně milý a vypadá to, že o vlčici mluvit nebude. Kdyby chtěl, už by to udělal. Vlastně klobouk dolů, jak se s tím vypořádal. To já bych to řešila daleko víc! No… já to už řešila, ale zase se mě to zatraceně týkalo…“

Zatoulám se podvědomě myšlenkami dolů a tak nějak pro lepší pocit se ujistím, že je Gunter tam, kde má být.

„Kluka se zbavíme, jenže… až u Minnie. A co když… vlastně… kdo ví, jestli ještě zítra budu Gunterovou malou sestřičkou! Možná…“ ne, tenhle směr myšlenek nepomáhá. Cítím se ještě hůř.

„No co! Budu to řešit, až to přijde!“ utnu je raději rychle a zvednu se. V krbu hoří malý plamen, a jestli se tady mám koupat, bylo by fajn tu mít teplo. Rozhodně víc než teď!

Přiložím do krbu a vybalím si to nejnutnější. A pak ještě zkontroluju okno, závoru na dveřích, postel… Postele. Jsou tu dvě. Každá u jedné stěny. Mračím se na ně. Takhle jsem si to nepředstavovala, ledaže… „No to ne! Zapomeň na to, že tu budeš šoupat postelema! Gunterovi by to přišlo trapné!“

Nespokojeně zavrčím a vrátím se ke krbu. Zimomřivě k němu natáhnu dlaně a snažím se nemyslet na to, co přijde zítra. Ovšem moc mi to nejde…
 
  Gunter   Postava není přítomna 10.2.2015, 17:35:36
Kluk si chrouňá a já se bavím. V poslední době jsem obklopen lidmi s výborným apetýtem.
Je to milé.

"To bych řekl, že je." Nakloním hlavu na stranu a poslouchám, jak se to z něj sype. Je vidět, že ho smrt těch dvou opravdu zasáhla. A vůbec všechno, co se tam odehrálo. Jeho poslední otázka mi připomene Nyskel a její pobouření, když jsme je našli.

"Pomstím....
Spíš se jim pokusím zajistit spravedlnost. Ale nebude to jednoduché, Melwe. Tedy aspoň pokud se nemýlím a v jejich smrti je opravdu zapletený Soter.
Přesto se rozhodně pokusím. Měl jsem je rád a tohle jim dlužím. I Heleně....
Jejich smrt byla hrozně nespravedlivá a....."
Nedořeknu. Polknu a na chvíli se musím zadívat do plamenů ohniště, protože tak to je. Jejich smrt byla jeden velký hnusný, podlý čin a já...
Já jsem ten, který si odnáší pocit viny.
 
  Melwin   Postava není přítomna 10.2.2015, 17:26:19
Rozpačitě se na pana Guntera usměju. Nějak moc nevim, co mu na todle říct.

„Drahoušku?!“ poočku zkontroluju vlčici, ale ta vypadá jak uštknutá hadem. Odpochoduje nakrknutě nahoru. Zaváhám a podívám se na svou misku a pak zas za ní. „Ale svý brašny si vzala a ani nehlesla. Ne, jí se rozhodně vnucovat nebudu. Nejsem blázen!“

Chuť si rozhodně kazit nenechám. Navíc, vlastně mi teď chutná víc, když je pryč. „Co bych za to dal, kdybych ji neviděl ve vlčím. Možná by na mě teď nebyla ani tak nakrknutá…“

Hladově hltám a při zmínce o dalším jídle se mlsně olíznu. „Takhle jsem se nenadlábnul, ani nepamatuju!“ zavrním spokojeně.

Pobízet se nedám a s nadšením a vervou zabořím lžíci do misky s voňavým masem. „Hmmmmm…“ zamručím uznale s plnou pusou. „Je to doouý“ zahuhňám.

Ještě tam přihodím dvě rychlý lžíce a pak přijde otázka. Schlíple se zavrtím. „No, já byl sice jen čeledín a byl jsem tam jen dva roky, ale…“ zadrhnu se na chvíli. „Byli jako moje rodina.“ dokončím tiše, oči sklopený. „Todle si nezasloužili. Ani jeden z nich. Teda… vobčas mě štvali, to jo, ale todle…“ zavrtím nešťastně hlavou.

„Vy je ale pomstíte, že jo?“ zeptám se vážně a zadívám se panu Gunterovi do očí.
 
  Gunter   Postava není přítomna 10.2.2015, 10:57:43
Kluk jen září. Ruce bych si o něj ohřál.
"Já ti to věřím." Nemůžu se neusmát. Je v něm něco dojemného.
"My si toho taky vážíme. Oba." Zdůrazním, protože moje malá vlčice vypadá spíš, že by popuzeně než potěšeně.

Jenže mě ten kluk opravdu spíš dojímá, než co jiného.
Jaký asi musel mít život oproti mně?
Jak moc se musel protloukat....dřít, aby své rodině pomohl.
Aby nebyl tím pověstným krkem navíc?
Já se měl proti němu jak v bavlnce.
Měli jsme všechno a já se staral jen o to, co bych se ještě naučil, čím bych se zabavil.
A co bychom s Herlanem vyvedli.
Trochu jiný život, než měl on.....bezpochyby.


Nyskel do sebe naháže třetí misku polévky a vystřelí nahoru. Ani se nestačím podivit, že nepočkala na maso na zelenině.
"Jistě, drahoušku, jak říkáš...." Stačím notně ironicky zamumlat a je fuč.

Vzápětí se objeví Bille s rendlíkem vonícího masíčka na zelenině a vlk ve mně nadšeně zajuchá.
"Není to nejkrásnější vůně, jakou jsi kdy čuchal?" Zašeklebím se na Melwina a převezmu ošatku s malými bochánky chleba, ještě teplými.
Štědře klukovi naberu do misky po polévce a přistrčím mu ošatku blíž, aby se neupejpal. Jednu misku naberu i pro Nys a dám ji stranou, přikrytou látkovým ubrouskem, kterým byly přikryté bochánky. Přidám k tomu ještě dva bochánky a sám pro sebe se usměju. Je mi jasné, že maso na zelenině ještě přijde dneska ke slovu. Znám ji.

Teprve pak se pustím i do porce, kterou jsem nabral sobě. V kombinaci s teplým chlebíčkem, je to opravdu zážitek.
"Tak co, je ti líp? Už jsi se z toho šoku trochu dostal?" Zeptám se vlídně Melwina, protože sám vím nejlíp, že s plným žaludkem se všemu čelí tak nějak snáz.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 9.2.2015, 18:54:43
"Sakra!" zamračím se napůl vylekaně, napůl nespokojeně nad tím, jak to Gunter okomentoval. Tohle znělo vážně... blbě.

Opět střelím nervózním pohledem po ostatních stolech a instinktivně se tak nějak přikrčím, jako bych nechtěla být středem pozornosti. I když popravdě, prakticky nikdo si mě nevšímá.

Gunterovi nakonec věnuju rychlý, nervózní úsměv a raději zabořím nos do polévky.

"Přítel? Od kdy?!" vyjedu v duchu a oči zase zvednu. Je v nich patrný nesouhlas, i když ho rychle skryju.

Pozdě, kluk si toho musel všimnout. Rozladěně se ošiju. "Já na něj vážně nechci být zlá, ale můj přítel to teda není! Je to jen... pocestný! Ano, pocestný, který s námi jede... ach jo... k Minnie..." neubráním se tichému vzdechnutí.

Mám pocit, jako by mi Gutnera chtěl celý svět vzít. A připadá mi to... no... nefér! "Já si ho našla! V lese! A tam ve srubu byl jen můj!" kňourám v duchu. A i když to mně samotné přijde směšné, tyhle věci, vnitřně to prostě tak cítím.

Dojím snad už třetí misku a rychle se zvednu. "Vyrazím nahoru." zní to dost odměřeně. Možná víc, než jsem chtěla. "Čert je vem! Kluka i Minnie!" zakleju v duchu.
 
  Melwin   Postava není přítomna 9.2.2015, 18:46:50
Nejistě si ty dva přeměřím. Jen poočku, aby to nevypadalo drze, ale... "Ať mně nikdo neřiká, že spolu nic nemaj. Dyť na panu Gunterovi by to poznal i slepej!" vrátím se ke svým úvahám.

Z těch mě ale on sám rychle vytrhne. "Já to ale udělám rád!" vyhrknu, oči jak nejvěrnější pes. Upřímné a oddané. "Přítel... Takhle hezky se mnou eště nikdo nezacházel. Thomas a Eve na mě nebyli zlí, ale byl jsem prostě čeledín. A tím to bylo daný."

"Já to rád udělám pro přítele!" pronesu nakonec důležitě a tak trochu plaše zároveň. Ale pak mi dojde, že celou dobu mluvim jen na pana Guntera a najednou nevim, co s vlčicí. "Teda... pro přátele..." vyhrknu rychle, ale v ten moment mě polije horko. Ona mě teda jako přítele rozhodně nebere. "No... pro vás pro oba... taky..." vykoktám nakonec a radějc zabodnu pohled do polívky. "Sakra. Sem to teď asi nevylepšil..."
 
  Gunter   Postava není přítomna 9.2.2015, 16:38:59
"Tak na večer...." Zamumlám užasle a zakuckám se, jak mi zakočila slina.
Řekla to tak....
Tak....

Tetelím se blahem. Tahle jedna jediná věta mě hodila šmahem zpátky a zaplavila mě vlnou vzpomínek. Vesměs dokonale slastných.

"Dobře, jak si Vaše Veličenstvo přeje. Naberu vám klobásky na dobrou noc." Ukloním se jemně a pak překvapeně zamrkám na Melwina.
"Vím, že je na tebe spoleh. To už jsem si stačil všimnout. Rozhodně ale není nutné, abys nás obsluhoval. Nejsi náš sluha, Melwe. Jsi přítel. A vynést věci nahoru určitě zvládnu. Každopádně si ale děkuji za ochotu." Upozorním ho tiše.
 
  Melwin   Postava není přítomna 9.2.2015, 16:16:42
Spokojeně se uculuju. Tak napůl pusy, abych nevypadal jak blbeček, ale dělá mi to tááák dobře. A od pana Guntera obzvlášť!

„To nic nebylo.“ pokrčím lhostejně rameny, ale je vidět, že se pýchou a spokojeností téměř nadnáším. „Na mě se můžete spolehnout.“ dodám vcelku zbytečně a pustím se do polívky. Něco mi říká, že se dneska pěkně napěchuju, pokud bude čím.

Než si naliju další nášup do misky, ochotně se nabídnu: „Jak dojím, hned vám hodím vaše věci nahoru.“ A říkám to tak, že to snad ani nesnese odporu. Nadšeně a upřímně.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 9.2.2015, 16:16:04
Spokojeně přikývnu. Jo, vážně mi přišla k chuti. Moc.

Mezi sousty si přeměřím kluka, který hlásí své úspěchy. Stále ještě nevím, co si o něm mám myslet. Nebo spíš… nedokážu se rozhodnout, jestli je to přítel nebo nepřítel. „Je fakt, že na vlčici od té doby hovor nezavedl. Ani v narážce. A kdyby to řekl Gunterovi někde stranou, on by mi to řekl. Určitě by mě významně pokáral a dostala bych přednášku, jak je to pro nás nebezpečné. Což vím i bez něho!!!“

Gunter ho chválí jak… no… jak poslušné štěně! Nevím, proč se mi tohle podobenství vrací pořád zpátky. „Vlk jsem tu já, ne on.“ Jenže… on není vlk. Je spíš jako poslušný pejsek. Div teď nemručí a nevrtí oháňkou. Přijde mi vlastně… skoro roztomilý.

Já se ve chvále nepředám, ale aspoň souhlasně přikývnu a věnuju mu krátký úsměv. Víc, než co ode mě kdy dostal.

Žaludek se mi začíná pomalu plnit a vidina koupele… horké koupele… „Uááááá“ potěšeně se v duchu protáhnu. „Ty klobásky můžeš vzít na večer, přijdou k chuti.“ Spiklenecky mrknu na Gutnera. Ale jen tak nějak napůl. Vážně se tu necítím moc dobře. „Nechám si to až nahoru.“ Zavrtím se spokojeně.
 
  Gunter   Postava není přítomna 9.2.2015, 10:57:05
Mladej odkulhá za hostinským a já se podívám nadějně na Nyskel. Teď bychom měli šanci se nerušeně bavit. Spolu. Jen my dva. Jenže, když se tak na ní zadívám, jak se činí se lžící, je mi jasné, že to hned tak nebude. Nyskel má jídlo a když má naše malá Nys jídlo, všechno ostatní jde stranou.

"Dobrou chuť, moje milá. Vidím, že ti přišla k chuti." Zašklebím se vesele a naleju si svojí porci. Když se Melwin vrátí, tak už se úspěšně cpu také. Horká polévka je jako balzám, to se musí nechat.
Kluk začne chrlit výsledek svého snažení a já se musím usmívat.
Je dokonalý!
Už se nedivím, že si ho Eve držela.
A jeho nadšená verva s níž se pustil do smlouvání s Billem....neodolatelná!


"Klobouk dolů, Melwe! Usmlouvat něco s Billem, je skoro nemožné!
Můžeš být na sebe právem hrdý!
Každopádně ti za nás oba děkuju! Jsme ti zavázání, hlavně za tu koupel!"


Otočím se na debužírující Nys a uchechtnu se.
"Takže se můžeš naládovat až k prasknutí, pak rovnou vpluješ do horké vody a do postele. Docela ráj, ne? A určitě musíš ochutnat jeho klobásky. Udí si je sám a jsou vynikající!" Dodám a přiliju ji ještě půlku sběračky, když vidím, jak do ní polévka padá.
 
  Melwin   Postava není přítomna 8.2.2015, 0:08:35
Zvednu se od stolu, a i když moje stehna bolestivě protestujou, nedám na sobě nic znát. "Nejsem baba!" Pravda, můj výraz je trochu křečovitej, ale po prvních pár krokách se to jakž takž srovná.

Míjím děvečku s vonící mísou a sliny mi málem skápnou na podlahu.

Hostinskýho najdu rychle a vypadá to, že pan Gunter tu má vážně jméno. Vše zařízeno. "Na mě je spoleh!" zabručím spokojeně v duchu.

U stolu už se vlčice láduje. "Všecko je zařízený, pane Guntere. Máte ten pokoj, co ste chtěl. A já malej pokojík na tom samým patře, hned naproti schodišti. Kdybyste něco potřeboval, budu poruce." hlásím, hrdý sám na sebe. "Koupel vám začnou chystat hned a pak to nanosí nahoru. Teda... za nošení chtěl ten šizuňk nehorázný peníze, ale usmlouval jsem to. nechám si svou perlu na závěr a tvářím se, jako bych právě vyjednal píci pro koně na tejden zdarma.

Přisednu si a po krátkým zaváhání se taky natáhnu pro misku. Nejsem zvyklej jíst v lokále a o to víc si to užívám.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 7.2.2015, 23:58:59
Až teď jsem si uvědomila, že jsem vážně vymrzlá. Určitě se na tom z velké části podepisuje i únava.

Gunter se natáhne a stiskne mou ruku. Ztuhnu a poočku sleduju okolní stoly. Jako bych se bála, co se "o nás" bude šuškat. "Bože! Co z toho děláš? Všem tady jsi ukradená! Nejsi tu sama. Naopak vidí, že je tu s tebou chlap. Takže bude klid! Je to takhle v pořádku!" uklidňuju samu sebe, ale zvláštního pocitu nepatřičnosti se ne a ne zbavit.

Sklopím oči a zkoumám něco hrozně zajímavého na desce stolu. Klukovo nadšení tak nechám bez povšimnutí, zabraná do vlastních pocitů.

Gunterovy pokyny mě ovšem donutí pohled zase zvednout. "Na pokoj?!" zarazím se. "V téhle špeluňce bych takový servis vážně nečekala. Ale... vlastně je to dobré řešení. Pokud by tady někde v přízemí byla lázeň, musela bych snad Guntera postavit ke dveřím na stráž, abych byla ochotná odložit šaty. Zvenku! Samozřejmě."

Pro sebe a Nyskel jeden pokoj.......... "Jasně, domluvili jsme se tak..." ale přesto se nemůžu ubránit pocitu, že to je zvláštní. Nevhodné.

"Kdyby mi někdo ještě před pár týdny řekl, že přijdu do hospody a objednám si pokoj dohromady s mužem... JÁ!!!" vysmívám se sama své pošetilosti. Nebo spíš zvláštnímu poblouznění. No jak jinak nazvat to, co je mezi mnou a Gunterem?! Možná by to nebylo tak zvláštní a nečekané, ale je tu má minulost a rudá pomsta!

Zatímco Gunter mluví na kluka, pátravě si prohlížím jeho obličej. "Co je v tobě, Gutnere?! Co to je? Jak jsi tohle dokázal? A...... vydrží to? Nenecháš mě spadnout do toho zpátky? Ochráníš mě před mou minulostí?"

Najednou si uvědomím obrovský vděk. A že mu mám být za co vděčná! "Udělal bys tohle pro každou vlčici?" napadne mě trochu nesmyslně, ale pořád ještě nemůžu uvěřit tomu, že jsme se my dva potkali. A hlavně tomu, jak radikálně to změnilo mou vlčí existenci.

Polévka mě zastihne v zadumané náladě. Naštěstí ji můžu úspěšně skrýt za únavu a jsem za to vděčná.

Pustím se do jídla bez váhání a s potěšením zjišťuji, že je vážně dobrá. Unaveně se usměju na Guntera a je jasné, že příštích pár lžic nebudu ochotná mluvit. Mám hlad jak vlk... opět.
 
  Gunter   Postava není přítomna 7.2.2015, 20:33:31
Starostlivě se na Nyskel zadívám.
Zdá se mi to, nebo se třese?
Ta tedy koupel potřebuje určitě. Je celá zmrzlá.

Natáhnu ruku a zkoumavě stisknu její dlaň.
"Je ti velká zima? Jsi celá studená. Za......." Než stačím říct, že to zařídím, Melwin mě předběhne. Stáhnu ruku zase zpátky a přikývnu.
Nevidím důvod, proč mu kazit jeho nadšení a ochotu.

"Dobře, zaběhni za hostinským a řekni mu, že bychom chtěli na pokoj horkou koupel a že mu to zaplatím. A zrovna objednej i nějakou místnůstku na noc pro sebe. Neboj, on ti vyhoví. Řekni mu, že bych pro sebe a Nyskel chtěl ten pokoj s oknem, kde už jsem párkrát spal. Bude vědět...." Poprosím ho zdvořile a zároveň poděkuji děvečce, která nám nese mísu s nádherně vonící polévkou. Přeberu od jejího dětského pomocníka misky a dlabané lžíce a bryskne naliji jednu porci Nyskel.

"Rychle se do ní pusť. Je horká a zdá se, že bude i dobrá. Ať se zahřeješ." Vyzvu ji naléhavě a přisunu ji i krajíc chleba.
 
  Melwin   Postava není přítomna 7.2.2015, 20:14:08
Rychle kejvnu. "Když to pak Gunter říká, tak to udělám, jak chce."

Ani si neuvědomuju, jak samozřejmě jsem přijal Gunterovu autoritu. Chovám se k němu jako k novýmu pánovi. A nepřijde mi na tom vůbec nic divnýho. Nic...

Vlčice odpoví a já zavrtím záporně hlavou. "Měl jsem to asi vyřídit..." napadne mě a trochu si to vyčítám, jako bych ho tím snad zklamal. "Na mě je vždycky spoleh. Měl sem to vyřídit rovnou."

"Já to zařídím!" vyhrknu ochotně na požadavek koupání. Je to jako druhá šance, abych odčinil svoji nedůslednost. Vysloužím si tím od vlčice trochu nevraživej pohled, kvůli kterýmu se cejtím trochu ublíženě. "Nevšímej si jí. Je prostě... protivná. Teda, umí bejt." pohladím svý ublížený ego a místo toho se radějc otočím na pana Guntera.

"Vy se budete koupat taky?" zeptám se snaživě. "A pokud de vo mně, já se koupal v sobotu, takže to počká..." mávnu rukou.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 7.2.2015, 20:06:30
"Ne..." odpovím jen. Vlastně jsem toho obecně moc nenamluvila.

Nad druhou otázkou se nejistě zavrtím. "Chtěla bych se vykoupat. Hrozně moc! Ale tohle má tak daleko k laskavé pohostinnosti Pírka..."

V duši se mihne temný stín. Pírko, horká káď, šalvěj...... a teď jen vychladlý krb, přítmí a ticho.

Bezděčně se zachvěju, jak mi po zádech přeběhne mráz a na předloktích naskáče husí kůže. Zimomřivě si přitáhnu plášť. Zatím jsem si ho ještě nesundala, protože jsem pořád ještě zmrzlá z cesty.

"Pokud si nedám horkou koupel, nejsem si jistá, že vůbec do rána rozmrznu. Jsou tady na pokojích nějaká kamna?" zeptám se ještě, protože se do mě dala zima.
 
  Gunter   Postava není přítomna 7.2.2015, 19:08:43
Panáček nevypadá, že by měl na něco ostřejšího chuť, a tak jen gestem ruky propustím hostinského. Nemám nejmenší náladu na jeho řeči a už vůbec ne na dotazy, které by nevyhnutelně následovaly.
Známe Billeho.

"Stačí, když tam zaběhneš, než půjdeme spát. Teď jsem se o ně postaral." Usměju se na Melwina. Jeho zodpovědnost se mi líbí.
Zatímco čekáme, až hostinský donese polévku, obrátím se na Nys.
"Mluvila jsi s ním o noclehu? Budeš se chtít vykoupat?" Vyzvídám a pak se na to koupání zeptám i Melwina, musím si zvyknout, že teď cestuje s námi a má také nějaké potřeby. I když nejspíš nebudou tak naléhavé jakou u Nys.
 
  Melwin   Postava není přítomna 7.2.2015, 17:51:12
Sednu si naproti vlčici, ale natočím se tak, abych viděl aspoň trochu do lokálu. Je zvláštní sedět v hospodě a nemuset kmitat okolo... A zároveň se nejsem tak moc jistej, co bych si s ní měl povídat.

Nevypadá, že by si vůbec povídat chtěla. A když vejde pan Gunter, pookřeju. "Já je stejně ještě pudu zkontrolovat." rychle ho ujišťuju.

Hostinskej je na pana Guntera jak med. Obdivně si ho přeměřím. "No jo, nobl chlap. Znají ho široko daleko a všichni si ho předcházej..." Musím si přiznat, že ho obdivuju čím dál tím víc.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 7.2.2015, 17:46:10
Jsem jak na jehlách. "Bohové! Co to se mnou je?!" vztekám se v duchu. "Doteď jsem se bez Guntera obešla, tak co to tu teď nacvičuju?!"

Ať se snažím sebevíc, uleví se mi až v momentě, kdy se Gunter objeví ve dveřích. Hrozně moc. "Je to jako zlozvyk! Vím, co bych měla, a přesto to nedokážu..." zavrtím rozladěně v duchu hlavou.

Ulevilo se mi, ale má ostražitost nepolevuje. Na Guntera se jen roztržitě pousměju a tiše kývnu, že výběr jídla je dobrý.

Přiřítí se hostinský a je ještě úslužnější než prve. "Tomuhle nevěřím ani nos mezi očima!!!"

Mluvení nechávám na těch dvou. Jen tiše sedím. I když jsem v pozoru, cítím teď všechnu tu únavu za dlouhý den. V hlavě mi bleskne myšlenka na koupel, ale necítím se tu dobře. Rozhodně ne natolik, abych se v tomhle domě dobrovolně svlékala.
 
  Gunter   Postava není přítomna 7.2.2015, 16:09:31
U Džbánu jsem za malou chvíli. Seskočím a protože nikdo není v dohledu, zavedu hnědáka do stáje. Tam se setkám s příšerným otrapou, který právě zavádí do stání Bellu a Nevilla. Odměřeně ho pozdravím, zkontroluji všechny tři koně a Certa si sám odsedlám. Nakonec i Bellu, které se podmek moc nelíbí. Sedlové brašny si hodím přes rameno, dám pacholkovi pokyny ohledně krmení a pak už konečně zamířím do hospody.

Hned ode dveří najdu stůl, kde se usídlili mí společníci a přisednu si. Billeho nikde nevidím.
Nemám ho rád, je to starý šizunk, ale mně si nikdy okrást neodvážil. Buď z nedostatku odvahy nebo z vrozenného respektu před Thomasem. Těžko říct.
Objeví se, až když pověsím brašny přes opěradlo židle a oznámím svým společníkům, že o koně je postaráno. O naše i o ty z Pírka.

"Pročpak mi paninka neřekla, že přijela s panem Gunterem! To bych ji usadil daleko líp!" Spráskne ruce Bille, úsměv tak falešný, že by s ním mohl platit.
"Byl jste lovit v horách, pane Gunter?"

Jen kývnu a pak s pohledem na Nyskel dodám.
"Tenhle stůl je docela postačujcí. Dones nám teplou polívku a to tvé vyhlášené maso na zelenině s chlebem. A pak si dáme klobásu. A na pití džbán vody s mátou?"

Hostinský zapře ruce v bok a úslužně se ukloní.
"Už se na tom pracuje, polívka už se hřeje. Tady mladej pán si objednal, takže to za chvílku bude. Džbáneček s mátovými lístky donesu. A nedal by si tuhle panáček něco ostřejšího?" Dodá s patolízalským úsměvem směrem k Melwinovi.

 
  Nyskel   Postava není přítomna 7.2.2015, 13:43:19
Z toho, že nás Gunter posílá napřed, rozhodně radost nemám. Nešťastně se po něm ohlédnu, ale jsem rozhodnutá, že to zvládnu. Nic neprovedu! Určitě!!!

Jak se blížíme k hospodě, kluk očividně ožívá, zatímco já se topím ve vlastních pochybnostech. Vím, jak končily mé návštěvy hostinců... obvykle...

Těžce polknu a hrdlo mám stažené.

Kluk mě vážně překvapí. Najednou se chová, jako by naši družinku celý den vedl. "Je to jen tím, že tu není Gutner? Nebo se chce vytáhnout?" přemítám v duchu. Konec konců mi to ale vyhovuje a tak se jen postarám o spropitné pro čeledína.

Dovnitř se mi nechce. Ne bez Gutnera. "Zatraceně!"

Hned za dveřmi zapluju k prvnímu stolu bokem, který objevím. Sedím a ostražitě si prohlížím všechny okolo. Ne, nezírám. Jen vyhodnocuju potenciální hrozby. Pár kupců, dva stoly místních, tři chlapy, kteří se koukají tak, že se mi to vůbec nelíbí. "Klid, za chvíli je tady Gunter. Jen za malou chvilinku!" uklidňuju v duchu sebe i vlčici.
 
  Melwin   Postava není přítomna 7.2.2015, 13:31:56
Nestora si zavolám k sobě a potěší mě, že jde. Asi taky, chudák, pochopil, že jsme si tak nějak zbyli.

Nikdy jsem v Reddicku nebyl a zdá se, že vlčice taky ne. Jak vjedeme mezi domy, stáhne se dozadu a tak pobídnu Nevilla a převezmu vedení. "Popravdě mi moc příjemný není, mít ji v zádech, ale tady by si snad nic nedovolila..."

Před hospodou si přeměřím toho pacholka, co se nám hrne ke koním. Čekám, co vlčice, ale ta jen sedí, mračí se a vypadá jak na trní.

"Koukej se vo ně parádně postarat!" houknu s převanou. Ani nevím, kde se to ve mně bere, ale přijíždět do hospody jako host... sakra... to bych si vážně nechal líbit!

"Vodveď je do stáje. Já si je pak příjdu zkontrolovat." pronesu významně a snažím se vypadat starší, než jsem. "Teď bych mu měl hodit měďák, jenže..." vybavím si obsah svého měšce a na okamžik se vohlídnu po vlčici.

K mý velký radosti pochopila, sáhne do váčku a bez jedinýho slova mu hodí peníz. "Tolik?!" vyhrknu v duchu. "Takový spropitný jsem já dostal jen jednou do měsíce. A to ani nevíme, jako vodvede práci! No, já už se postarám, aby si to vodpracoval!"

Líbí se mi to. Jo, líbí. "Tak takhle se maj páni..."

Seskočím dolů a stáhnu svý sedlový brašny. Nehodlám to nechat na pospas tomu mamelukovi.

Vlčice udělá to samý, ale zdá se mně, že je čím dál tím nervóznější.

"Já se vo to postarám." pronesu a rychle se na ni podívám. Je to snad poprvé, co jsem promluvil čistě na ni.

Vejdu jako první a hned ve dveřích si přeměřím celej lokál. "No to je ale špeluňka! Z tohohle by Eve zešílela!" odplivnu si v duchu a hned vidím, co všechno by se tady mělo udělat. Ihned!

Očima se ovšem zastavím na klobásách a ty mi spolehlivě vyčarujou úsměv.

Vlčice k mýmu překvapení zapluje k jednomu ze stolů, u zdi, hned u dveří. Dívá se dost nevraživě okolo a je napnutá jak struna. Nechápavě pokrčím rameny a podívám se na hostinskýho.

"Brej večír." prohodím světácky. "Dali bysme si teplou večeři. Ale něco slušnýho!" dodám významně a jsem na sebe fakticky hrdej. Vím, jak se pozná dobrej host. Musí si stát za svým a přesně vědět, kdo ho chce voškubat. Ta tendle vydřiduch mezi ty typy zaručeně patří.
 
  Gunter   Postava není přítomna 7.2.2015, 13:10:40
Dorazíte na náměstí a hospodu poznáte okamžitě. Jednak podle hluku, který se z ní line, jednak je tu vývěsní štít vyřezaný do tvaru džbánu. Jednoduché.
Začíná už se stmívat a svítilna nad vchodem vrhá na dveře hospody roztodivné stíny. Není to moc příjemné místo...ale je to hospoda a vy potřebujete odpočinek.





Venku před hospodou se poflakuje chlapík s vykaženými zuby, který k vám okamžitě přiskočí a začne vám nabízet pomoc s koňmi. Stáj je hned za hospodou. Nepříliš pevné stavení s nízkou střechou. Relativně však poskytující zvířatům útulek.

Když vejdete do hospody, uvítá vás teplo sálající z velkého ohniště, šum hlasů a vůně bramborové polévky. Na ohništi se ohřívají dvě šňůry klobás. Utěšený pohled.

Přistoupí k vám hostinský v čisté bílé zástěře a přeměří si vás lstivýma krysíma očkama.



"To jsou k nám hosti. Čímpak může starej Bille posloužit?"
 
  Gunter   Postava není přítomna 7.2.2015, 12:53:49
"Jo, to s tou flákotou zní jako dobrý nápad." Ušklíbnu se, otočím hnědáka a seženu naše malé stádečko dohromady. Když je dostanu do poměrně schopného útvaru, zaženu je stranou od cesty.
"Dole po cestě bydlí jeden stařík a má docela schopné ohrady, domluvím se s ním, aby nám tam ty koně nechal přes noc. Pokračujte dál na náměstí, setkáme se v hospodě." Oznámím svým společníkům a ostře hvízdnu za zadky koní.

"Nestore, zůstaň!" Zarazím rychle psa, který se hotoví vyrazit za mnou a poprosím Melwina, aby si ho odvolal k sobě.

Ženu koně dolů k ohradám a doufám, že je stařík Gleb ještě naživu. A že mě pozná.
Poznal. Citlivé uši stáří ho vyhnaly na zápraží a modrá očka zářila v mozaice vrásek jako dřív.
Pokývl mi, hbitě se protáhl kolem ohrady a odklopil horní břevno, abych mohl i s koňmi projet.
"Koukám, že sis konečně pořídil majetek, mezuláne." Zahuhlá místo pozdravu.

"Kdepak já. To jsou koně z Labutího pírka, Glebe, z hospody v Barrbery. Řádila tam banda darebáků." Nahnu se v sedle, abych za posledním koněm zavřel a otočím Certa čelem k staříkovi.
Mračí se.
"A Thomas?"

"Mrtvý. Všichni jsou mrtví. Přežil jen kluk, který se staral o koně. A jeden z Thomasových psů.
Chci je prodat a peníze odvézt malé Heleně. Bude je potřebovat. Zůstala na světě sama."


Kývne a ztěžka se opře o ohradu. Přece jen už není tak křepký, co býval.
"Thomase jsem znával. Byl to dobrý chlap.
A jeho žena taky. Tohle je svinstvo. Uděláš s tím něco, mladý muži?"


"Pokusím se." Pokrčím rameny, protože to zas tak jednoduché není.
Pro něj ano. Zřejmě mi věří.
Moudře kývne a pohladí mimoděk jednoho z koní, který mu začne očuchávat hlavu.

"Tak je to správné. Člověk po sobě nesmí nechávat dluhy a ty Pírku dlužíš, jestli se nemýlím.
Postaráš se o to a já ti na oplátku povím, že v Elke najdeš koňského handlíře. Dobrého. Poctivého. Jmenuje se Virarr. Byl tu před pár dny a mířil tam. Dokud se nedočká dražby, která se tam bude konat, neodjede. Dá ti dobrou cenu, když se odvoláš na starého Gleba."


I já kývnu. Stařík na dlouhé řeči nikdy nebyl a já to respektuji.
"Virarr...
Díky, Glebe. Budu si to pamatovat. Dej jim trochu prosa, zaslouží si to."
Podívám se na to malé utěšené stádečko a otočím hnědáka směrem k náměstí.
 
  Melwin   Postava není přítomna 5.2.2015, 23:28:53
Vnímám už jen bolest a utrpení. Nic jiného. Na Nevillovi jsem vždycky jezdil rád, ale po dnešním dnu si to zatraceně rozmyslim, než na něj znova sednu.

Zadek necítím, do stehen a lejtek mě chytaj křeče a je mi zatracená zima!

"Já si dám kus flákoty a pak padnu na znak." heknu, aniž by se mě kdokoli ptal na mé záměry. A tentokrát je mi úplně fuk, jestli sem za hrdinu nebo ne.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.