abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Morkai
5.1.2018
14:38:30
K nekromantovi se dostanu ne zrovna snadno, ale dostanu. Jen co mu vrazím scimitar do boku, tak nekromant zmizí. Docela se podivím kam, ale nedostanu na to moc času z toho důvodu, že moc nemrtvejch se nerozpadlo ani neuteklo.

Během boje se snažim přijít na to, proč se nemrtví nerozpadli. Nic mě nenapadá, takže nas tím jen pokrčím rameny a dál se tí nezabívám.

Když na mě promluví upír, tak se na něj otočím a skoro na něj zaútočím. Pak si uvědomím, co dělám a zastavím se. ,,Promiň...." Řeknu a poslechnu si, co mi říká. Zašklebím se a odpovím. ,, Veď mě... Jsem hned za tebou." A vyrazím za ním.

Victoria
4.1.2018
20:19:52

Žira mě v podobě draka zaujala, ale nebyl čas se teď kochat pohledem na mocnou dračici Žiru. Zaplula jsem do stínu a ztratila se, přesně tak, jak se to po mě chtělo. Přišla jsem si sice jako zbabělec, ale obětí se mi do spárů dostalo více než dost.

Když se mi poštěstilo, že se ke mně přiblížil neposkrvněný, vyběhla jsem ze stínů a ze zadu mu podřízla svou rukavící s drápky hrdlo. Stačilo přeříznout krkavici a bylo vystaráno. Avšak...drápů bylo pět, tak...Proč si t neužít, že? Bez ohledu na to, jestli ty kastráti něco cítí...pche. Zatnula jsem do masa a rozdrázasala jsem své běti hrdlo. A další. A další. Vyjímkou byly ty nemrtvé bestie. Na ty jsem měla posvěcenou dýku a prostě jsem je rychle vyřídila. Byly beztak většinou odporné.

Moc jsem se neohlížela, co se děje. Jen jsme občas zkontrolovala situaci a jinak plnila své poslání - schovávat se ve stínu jako tichá a zákeřná smrt.

Žira již byla nějakou chvilku zase ženou a drak zmizel, všude se bojovalo. Asi ještě dlouho bude.

Coeria Iminae
3.1.2018
11:18:19
Nadávky ustaly. Překvapeně se otočím a pak se stanou dvě věci, uvidím, že Žira dostala dost silný zásah a valí se z ní krev. Jenže i ta chvilka nepozornosti stačila, aby mi jeden z nemrtváků stihnul seknout do ruky. Pecka mi vyrazila kladivo. Ani se neohýbám, jen natáhnu ruku a kladivo je zpázky u mě a jakoby se naštvalo, že ho srazili k zemi, dáme společně pěknou pecku tomu hajzlíkovi. Rozplácnul se mi u nohou jako hadrák.

Koutkem oka si všimnu změny. Žira má na sobě rohatou helmu a v ruce řemdich. Když vidím její tempo, usměju se a přikývnu. Znám to. A tak všichni tři mydlíme nemrtváky co to jde, až najednou tu není ani jeden, který by bojoval. Ohlédnu se na Žiru a pak roztáhnu křídla a slétnu na nádvoří.

Okamžitě se vrhnu na nejbližšího nepřítele. Tady musím dávat větší pozor, abych netrefila někoho z našich. V duchu se zarazím.

" Z našich? Já už přemýšlím, jako bych byla jedna z nich. Zvláštní."

Něco podobného jsem od chvíle, co jsem odešla z naší vesnice nepocítila. Sice mě to maličko zaskočilo, ale nemělo to pražádný vliv na můj boj. Nepřátelé ubývají a tak bych řekla, že snad i vyhráváme.


Mar-Dol
3.1.2018
0:01:17
Vypukne bitva. Házím výbušniny, vyvolám elementály a víc toho moc nezvládnu.

Když tu najednou se na mě chystá vrhnout jeden neposkvrněný. Už vidím všechny svaté démony, když mi život zachrání Icarium. Kývnu na něj s díky, naskočím zpět na koberec a začnu opět tu a tam házet výbušniny.

Při vzlétání mi docvakne: Kurňa, vždyť já mám své prsteny. V tom úleku a stresu jsem na ně zřejmě zapomněl. Pošetřím si je pro případ, že bych se ještě dostal do podobné situace. Nebo někdo jiný, a byly by potřeba.

Alzan
2.1.2018
23:52:43
Nebezpečí zažehnáno. Prozatím.

Většina nemrtvých se měla rozpadnou. Ale nestalo se tak. Po krátkém průzkumu zjistím, že nejsou svázaní. Jak to, že jsem si toho nevšiml hned?

Rychle vyzpovídám upíra a pak jeho ústy předám vzkaz Morkaiovi, který by se měl nacházet kousek od něj. "Alzan Ti vzkazuje, že v hradě je ještě další nekromant, jestli bys mohl ho jít zneškodnit. Povedu Tě a pomohu Ti. Alzan nás dožene, jak jen to bude možné." Dle Morkaiovi reakce se upír vydá buď s ním, nebo počká na mě.

Já si vyhlédnu nejbližšího ucházejícího nesvobodného nemrtvého a zkusím ho přebrat. Jakmile zjistím, že patřil tomu zmizelému nekromantovi, zeptám se ho, kam jeho bývalý pán zmizel, pokud to ví. V opačném případě zjistím, kterým směrem se pán nacházel a jak dlouhý dosah komunikace nemrtvý má. Pak ho pošlu do boje.

Po tomto zjištění doletím k bráně hradu a vydám se buď za Morkaiem, nebo spolu s upírem, do sklepení najít posledního nekromanta a magický krystal.

Zar´farro
2.1.2018
17:20:00
Mám pocit, že noc trvala jen pár okamžiků. Jen co si lehnu, už do mne někdo šťouchá, že stáváme.
Už je to tady, čeká nás náročný den ... to zas bude práce.

Sbalím se a přerovnám si věci na Fleggym, věřím že nějaký čas mít budu, ale je lepší být připraven.

Stejně jako ostatní i já se svým koněm projdu portálem.

********

Žira a ostatní se semknou a naposledy proberou strategii. Je mi jasné, že mne se to netýká. Ano ... ty výbušniny ...

Nečekaná posila mne už nijak nepřekvapí. V této skupině nikdy nejde nic dle plánu a nikdy není nic přímočaré.
Ani mne nepřekvapí, že je to někoho známý a že se vlastně znají. To že se chce vrhnou do bitvy jsem i předpokládal.

****

Nastane okamžik pravdy, ostatní odcházejí směrem k hradu. Já od každého vyfasuji koně, po případě psi, veverky, kočky nebo nějakýho křečka ... no ani by mne to nepřekvapilo kdyby se objevil.

I se svým zvěřincem pozoruji jak ostatní odcházejí. Já se vydám k mostu, který je před hradem. Viděl jsem u něj malý domeček, asi ostrahy, či vrátného ... když tu ještě bydleli živí.

Přivážu koně a nějak zajistím zbytek zvířat aby nezdrhly. Sám prozkoumám budovu.

Jak jsem čekal je opuštěná, ale naštěstí zachovalá. Tak vytáhnu od Fleggyho plátno a vlajku s červeným křížem a připevním ji na budovu.

Narychlo uvnitř poklidím a utřu co nejvíce prach. Otevřu okna i dveře. Doprostřed první a největší místnosti dám jídelní stůl co zatím drží a k němu tašku s chirurgickými nástroji.

V krbu zapálím malý ohníček a připravím si vodu, aby se vařila.
V zadní místnosti je postel a rohož, to bude provizorní lazaret.
Kdokoli kdo je tu se mnou mi může pomoci s přípravou, či jen tak sedět na mostě.

Ještě samozřejmě přízrakovi připravím výbušniny k mostu, aby je snadno našel.

*******************

Jen co mám svou polní nemocnici připravenou vylezu ven a spočítám veškeré zvířectvo. Snad nic nechybí. Snad všici jejich páníčci přežijou a já se o ně nebudu muset dlouho starat.

Vylezu a stoupnu si před nemocnici, snadno kouknu přes most do brány kde vidím ten mumraj, boj a draka nad hradbami.
Na jednu stranu jsem rád, že mé válečnické dny jsou za mnou. Na druhou stranu něco ve mne by se tam vrhlo a natrhlo nemrtvou prdel ....

Čekám na signál, že je někdo silně zraněn a nemůže pokračovat. Jakmile mi dají vědět beru Fleggiho (prvního ambulantního koně) a vyrážím pro svého prvního pacienta.


Nejhorší je čekat. Čekat a vědět, že to přijde.

Ragnar
2.1.2018
17:06:55
Uvelebím se na dračím hřbetě a snažím se nemyslet na to, co přijde. Let. Dolů se nepodívám ani jednou. Křečovitě se držím šupin a těším se na přistání.

Drak svým dechem vyčistí hradby a prorazí bránu. Seskočím z jeho hřbetu a těžkopádně přistanu na hradbách. Je mi jasné, že vyčištění hradeb bylo jen velmi dočasné. Potlačím v sobě lidské kořeny a napovrch vystoupí trpaslická zuřivost.

Mám tak akorát čas vyvolat jedno kouzlo a začne mela. V několika vlnách se tak po hradbách prožene Ohnivá bouře. Škodolibě se při tom ušklíbnu. Není to tak dávno, co jsem hořel já. Pak nastává boj s tím, co přežilo ohnivou koupel. Coeria se ke mně za okamžik připojí a bojuje dobře. Chvíli nám trvá, než se trochu sehrajeme, ale pak je to o dost snazší, když se jeden druhému přestaneme motat pod nohy.

Chvíli to vypadá, že všechno jde přesně podle plánu. Ale jen do chvíle, než od našeho přízraku schytám lahvičkou a začnou mi hořet vousy. Opět. Zavyju vzteky a jednou rukou pustím sekeru, abych zachránil aspoň něco. Bolest necítím, bojové šílenství jí nedává šanci.

A v tu ránu jsem obklíčený.

Strašně zařvu, ale obklíčení se mi prorazit nepodaří. Mám dost práce se vůbec ubránit a na jakýkoli útok už prostor prostě nezbývá. Naštěstí se stane něco, po čem se upír sebere a odejde pryč. Rozhodí mě to snad víc než opálené vousy. O vteřinu později začnou ghůlové odpadávát. Mohou za to šípy z luku. V duchu poděkuju střelci a přejdu do útoku.

A k tomu přichází Žira, která na sebe naláká většinu nepřátel. Využiju chvilky klidu a přestanu kolem sebe mávat sekerou. Použiju svoji vnitřní sílu, kterou zacílím přesně tam, kam mám. Na nemrtvé. “Odstup!“ přikážu nemrtvým a doufám, že většina z nich poslechne. A co víc, doufám, že většina definitivně umře.

Když jsou hradby konečně čisté, rozeběhnu se na nádvoří.

Pán Jeskyně
1.1.2018
21:12:53
Boj probíhá v plném proudu. Nekromanti, kteří byli ukryti za armádou nemrtvých již tak v bezpečí nejsou. Morkai se k nim probíjí z jedné strany, upír z druhé. Navíc na ně Alzan poslal i kostěje a ještě na jednoho čaruje nějaké mocné kouzlo, po kterém mu z rukou vyletí několik černých šipek po sobě a trefí nekromanta do hrudníku. Ten se okamžitě sklátí mrtvý k zemi.

Dalšího nekromanta několikrát zasáhne upír svým obouručákem a rozseká ho na několik kousků. To asi nepřežije. S tím posledním si celkem hravě poradí Morkai. Proseká si cestu a jeho dva meče se zaboří nekromantovi do boku. Tento se ale nesklátí mrtvý k zemi, prostě zmizí. Alzan pozná,
že nezemřel. Ani nevyvolal žádné kouzlo. Vypadá to na nějaký ochranný rituál, který ho pošle do bezpečí, jakmile je raněn.

Poté, co nekromant padne, Alzan zvládne dohnat svůj přízrak a pomocí kouzla jej k sobě opět připoutat. Od něj se doví, že o Ragnarovi se nezmínil, takže je zbytečné předstírat jeho smrt.

Zvláštní je, že většina nemrtvých pokračuje v boji. Ano, pár se jich rozpadlo, některý utekl, ale většina bojuje dál.

Coeria i nadále zvládá zabíjet nemrtvé ve velkém počtu, stejně jako Ragnar po jejím boku. Zvlášť, když jim oběma odpadly problémy s obranou, skutečně se všichni vrhají na Žiru, teď už stačí je jen pozabíjet dřív, než oni zabijí velitelku. Žira již samozřejmě několik ran schytala,
ještě aby ne. Jednou jí zasáhli kladivem do boku, to vypadalo bolestivě.
Podruhé schytala velkou tržnou ránu na krku, sice to krvácí, ale asi to nebude nijak vážné, horší je, že jeden velký ghoul jí bodl do břicha a jeho meč zvládl projít její magickou zbrojí po Theodorovi, to asi nečekal nikdo.
Vyvalí se proud krve a Žira dost zavrávorá, ale zatím se drží na nohou,
i když jen tak tak.

Začne pomalu couvat před nepřáteli, dokonce přestane pokřikovat urážky.Pomalu se dostane z dosahu nepřátel, opět je to na Coerii a Ragnarovi. Žira mezitím upustí meč i štít, padne na kolena, poté na všechny čtyři. Z posledních sil sundá váček, co má u pasu, vyloví z něj svojí rohatou přilbu a nasadí si jí. Jednu vteřinu to vypadá, že se nic neděje,
ale hned poté hrozivě zařve a zvedne se zpět na nohy. Vytáhne svůj řemdich, meč a štít nechá ležet, a vrhá se opět do boje.

Rozráží řady nemrtvých a probojovává se zpět za přáteli. S hrozivým řevem se rozmachuje řemdichem a drtí hlavy všech, co se jí připletou do cesty. Za chvilku jsou hradby prázdné a Žira a Ragnar běží na nádvoří.
Coeria tam asi bude rychleji, pokud by tam slétla.

Alzan
1.1.2018
14:41:39
V okamžik, kdy pocítím, že jsem přišel o přízraka, zjistím od upíra, kolik je na hradě nekromantů, zároveň oba zbylí nemrtví všem poblíž řeknou, že je nutné zabít ty nekromanty. Co nejdřív.

Za předpokladu, že přízrak zůstává na bojišti, seberu všechny své síly a sešlu temné šipky na toho nekromanta, který si přízrak přivlastnil. To by ho mělo zabít. Poté se vrhnu za přízrakem a přivalstním si ho zpět. Pokud to nebude možné, zabiju ho.

Jestliže přízrak začne letět pryč, seberu veškerou sílu v sobě a pomocí bílých střel ho zabiju. Kdyby to náhodou nestačilo, což je nepravděpodobné, pustím se za ním.


V obou případech si pak doplním sílu z úlomku křišťálu, zneviditelním se a dostanu se k Ragnarovi. V okamžik, kdy bude mít aspoň trošičku volněji, se zviditelním a promluvím na něj tak, že to slyší jen on, možná Coerie, která je nejblíž: "Je nezbytně nutné, aby si nepřátelé mysleli, že jsi tu padl. Musí to vidět. Sešlu kouzlo díky kterému budeš vypadat jak mrtvý."Pak pronesu něco ještě tišeji, abych Tím nerozptýlil ostatní, a pokud nic nenamítá, sešlu na něj kouzlo, po kterém padne bezvládně k zemi. K tělu pak přivolám jiné ochránce. Sám se opět zneviditelním, odletím jinam, kde se zviditelním a pokračuji v boji.

Pokud vše vyjde, nedojdou informace dál, a pokud mají nějaký pokročilý způsob komunikace, určitě nějaký jejich nemrtvý zahlédne Ragnarovo "mrtvé" tělo. Navíc v takové záplavě útoků a rozptylování nebudou mít čas z přízraka vytáhnout informace, případně on jim odpovídat.

Pokud něco z toho nevyjde, udělám vše pro to, aby zjištěné informace neopustili tuto bitvu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.