abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Nyskel
19.9.2017
17:28:07
Vnímám světlo přes víčka a někde vzadu mi ještě dohrává příjemný sen. Nevím, o čem byl a jestli to vůbec byl sen, ale zůstává mi po něm příjemná, pokojná příchuť na jazyku.

Zvláštní zvuk přitáhne mé smysly a konečně se donutím pootevřít oko. Nechce se mi. Zatraceně se mi nechce.

Silenka. Jistě, že to byla právě ona. Na okamžik Vlčice ve mně zbystří, ale žádné nebezpečí nebo vetřelce necítí.

Líně se protáhnu a poočku mrknu na Terryho. Ještě spí. A vypadá u toho tak... no prostě....... nejradějc bych se jen přitulila zpátky a dál předstírala, že spím.

Barvy okolo mi ale nedají. Miluju barevný les! A všechny jeho vůně! Odjakživa mě to fascinovalo.

Opatrně se vysoukám z teplých dek a narovnám si ztuhlé nohy.

To už můj pohled padne na jezírko před námi. Bohové! To je tak úžasný pohled!

Až mi to vyčaruje lehký úsměv na tváři.

Nedokážu se od něj odtrhnout. Vyrazím blíž. Potřebuju ho vnímat všemi smysly. Sáhnout si na něj...

Vlk
18.9.2017
21:18:49
Konečně usnete úplně všichni. Všichni, až na Byrra, který ještě dlohou hledí do noci, oči plné rosy a hlubokého smutku.
Dokonce i liška se ponoří do tvdého spánku a probere se jen tehdy, když Byrr starostlivě přikládá na oheň, aby nevyhasl.
Jen ale otevře oči, podívá se na něj, pak si znovu položí hlavu na přední nohy a zase zadřímne.

Teprve, když se noc pomalu chýlí a ke svítání zbývají poslední hodiny, umoří výčítky, vzpomínky a únava i Byrra.
Slunce se pomalu vyloupne na obzor a vás nevzbudí ani jeho první paprsky, ani ty druhé.
Po pravdě se probere, až když se šplhá hodně vysoko po obloze.
Koneckonců jste všichni vyčerpaní k smrti, ranění a spánek potřebujete jako sůl.

První se probere Silenka. Schoulená do klubíčka otevře oči, pak pomalu rozvine hustý ohon a zívne.
Protáhne se a krátce vyštěkne.
Ten zvuk pronikne i k vám.....
Je svěží, poměrně chladné ráno. Z těch krásnějších podzimních, kdy slunce začíná svítit a trochu nesměle i hřát.
Kolem rybníka jsou stromy hořící zlatem a červení. Hladina je pokrytá spadaným listem a je tichá a pokojná.
Popravdě je to nádherné místo.


Melwin
18.9.2017
20:36:01
"A já kolem ní..." musím si přiznat v duchu. Nahlas bych to ale neřekl ani na mučidlech! Ne před Corou.

"Mě ale nedostala, že ne?" nadhodím lehce, aby si tohle v tý svý krásný makovičce konečně poskládala.

"A teď už spi. Ať to zítra zvládneš." brouknu mezi zívnutíma.

Stočim si ji do náruče, přijde mi, že její trochu zima. Pak už jen zavřu oči a snažim se myslet na něco hezkýho.

Hospodářství...
Koně...
Cora ve slušivejch, obyčejnejch šatech jako... no jako obyčejná ženská... MOJE ženská...

Cora
18.9.2017
20:30:44
"Jak to, že neměla?" Brouknu v polospánku.
"Vždyť se kolem tebe ta blbka růžová motala jako mlsnej kocour. Já to viděla.
Ta byla rozhodnutá, že tě uloví do postele.
Vždycky musela mít každýho, kdo byl mladej."
Zívnu a přitáhnu si deku až k nosu, abych se pořádně schoulila a zahřála se.

Melwin
18.9.2017
20:20:42
Chmurně přikyvuju. Potvrdila to, co mi běží v hlavě.

"No co už. Kdyby to bylo bejvalo jinak, možná bysme tady teď neleželi. A v Masce bych na ni nemohl ani sáhnout... asi...

Teď ale nemá cenu o tom přemejšlet. Stejně je to tak, jak to je."
uzavřu nakonec.

Cora zeširoka zívne. Má recht! Měli bysme jít zalehnout, dokud můžem.

Přitáhnu si ji blíž a pohodlnějc se uvelebim.

"Lis...?" chvilku mi trvá, než mi dojde, proč by se měla nějaký Lis takhle mstít. "Nějaký Lis..." až se skoro začervenám, že jsem na ni mohl tak rychle zapomenout.

"Nemusela... neměla bys důvod..." brouknu jen důvěrně.

"Ne, pokud by sis mě vůbec v Masce všimla..." dopovím si ještě pro sebe... A začínám mít pocit, že všechno zlý je pro něco dobrý.

Cora
18.9.2017
20:03:31
"Jo, to je fakt." Zamračím se.
"A Sot to hned tak nevzdá. Aspoň myslím. Je to magor a od magora nutno očekávat magorský věci.
A já mu zabila ségru.
Nechtěla jsem, ale udělala jsem to."
Dodám smutně.

Zavrtám se blíž k němu a zavřu oči.
Sice je mi z tý představy blujno, ale jinak se cejtím fajn.
Vážně skvěle.
"Jsem hrozně ráda, že to tak dopadlo.
Žes nezůstal v Masce, víš. A já taky. Musela bych Lis vyškrábat oči."
Dodám s mohutným zívnutím.

Melwin
14.9.2017
19:17:41
Myslel sem si, že to řekne. Věděl jsem to. Ale když to konečně uslyším z jejích rtů......

Samou radostí a nadšením ji obejmu ještě pevnějc a políbím. Dlouze a závazně. Pak se odtáhnu a zadívám se na ni. Šťastnej jak blecha v kožichu.

"Nemůžu uvěřit, že bych mohl mít všechno. Coru, pana Guntera... Jen Nestor mi chybí ke štěstí, ale pro něj si určitě dojedu, až se to trochu usadí.

Až se to usadí...
Co to vlastně znamená?
Pan Gunter říkal, že nás Soter jen tak hledat nepřestane. A je to magor, takže má pan Gunter asi pravdu."


Moje opojení trochu poleví.

"Nejdřív se ale budeme muset vypořádat s tím, co nás pronásleduje." vzdychnu.

Cora
13.9.2017
21:27:27
"Proč bych měla?
Použila jsem to jen...jen proto, že jsem měla pocit, že nemám na výběr. Že vás jinak všechny zabije.
A pak sebe. Nepřežila by to. Byla ve své podstatě hrozně hodný děvče."
Pípnu nesměle. Na mě až nezvykle.

A pak se začervenám.
Fakt.
Regulérně.
Já, Cora, bývalá děvka z Masky a dobrá děvka, zrudnu jak rak.
"Nechci! Už nikdy. Už nikdy žádný Ardet ani nikdo podobnej." Vybuchnu.
"Chtěla bych tohle nechat za sebou. Vážně.
A zkusit žít jinak.
Živit se jinak."
Odmlčím se, ale pak ještě červenější než prve, dodám.
"S tebou....a s nima." Hlavou hodím k postavám u ohně a jsem ráda, že je tma a oheň nemá takovou sílu, aby mně plně osvětlil plápolající obličej.

Melwin
13.9.2017
20:35:24
"To je to vážně tak jednoduchý?!" zarazím se a přijde mi to, že sem k tomu přišel jak slepej k houslím. A vůbec to není špatný. Přiblbe se uculuju a svírám ji v náručí.

Ptá se mě. Jasně, že se ptá. Asi je to logický. Jen...

Nějak mi to nepřijde důležitý. Ani jedno!

"No, pokud to nebudeš používat na mě..." pokrčím rameny. "Teda jako ten oheň." dodám rychle. Takhle to mohlo vyznít úplně jinak...

"A tamto už taky dělat nechceš..... ne?" zeptám se opatrně. Tak nějak vim, že ne, říkala to. Tohle ale beru jako potvrzení a pak už se k tomu nemusíme vrace. Nebudeme vracet!

Je to jednoduchý! Úplně! Naprosto!

Cora
13.9.2017
20:19:34
"Jo...." Zalapám po dechu.
"Furt....pořád...spolu....." Opakuju si zasněně.
"Jasně, že chci.
A tobě nevadí....no, to s tím ohněm? Přece jen nejsem docela normální holka.
A navíc.....byla jsem děvka. Docela dlouho. Ani to ti neva?"
Vyzvídám a je to strašně důležitý.
Strašlivě moc.

Gunter
13.9.2017
20:17:20
"Veliká.....
Zasnoubená....
To zní znamenitě."
Zachechtám se, protože její důležitý výraz je k popukání roztomilý.
I ten polibek na nos.

Přitulím si ji majetnicky k sobě a políbím ji. "Tak dobrou noc, moje veliká zasnoubená dívenko." Zašeptám měkce a zavřu pokojně oči.
Je mi nádherně a tuhle chvíli bych nevyměnil za nic na světě.
Ledaže by....
Ale kuš!

Melwin
11.9.2017
20:30:47
Nervózně se ošiju. "Pochopil jsem to špatně? Ona myslela... teda nemyslela jako že MY, ale my? Jako s panem Gunterem a tak?"

Asi jsem šlápnul vedle. Sám si nejsem jistej, co chci.

"Nikdy jsem o tom nepřemejšlel. Jen mi to přišlo tak nějak... co já vim... správný? TO správný, co bych měl udělat?"

Cora se najednou rozpovídá a zní dost nadšeně. To její nadšení mi dodá trochu sebejistoty, který se mi vedle ní zoufale nedostává.

Pomalu se usměju.

"No, asi jo....... jestli to teda chceš taky........." vypadne ze mě a sám jsem hrozně překvapenej, jak jednoduše to zní.
Samotnýmu mě to tak nějak vyrazí dech.
Je to takový nějaký... rychlý? Nečekaný? Hezký...?

Nyskel
11.9.2017
20:21:42
Zarazím se. Až teď si uvědomím, že jsem to asi řekla nahlas. A že mu to bez toho mého dovětku moc nedávás mysl.

Ošiju se a vlastně to sama neumím pojmenovat.

"Hloupá, že jsem z něj chtěla mít bratra?
Pitomá, že jsem víc nevěřila instinktům Vlčice?
Natvrdlá, že jsem nepochopila, co k němu cítím?"


Nic z toho mu ale říct nemůžu. Nebo spíš nedokážu. Ne zrovna teď. Jednou to půjde, až........ Ale ne teď.

Natáhnu krk a lehce ho líbnu na nos.

"Hloupá malá holka. Ale teď už jsem veliká a taky zasnoubená." špitnu uličnicky a slovu "zasnoubená" dám dostatečně vážný důraz.
Tahle odpověď mu bude muset stačit.

"A teď už zavři oči, jinak budeš zítra jak mátoha. A já jakbysmet!" dodám a opatrně se přitulím trochu blíž. Nechci ho zbytečně provokovat nebo trápit, ale jeho teplo je příliš lákavé na to, abych odolala.

Zavřu oči a snažím se vybavit každý detail ve srubu. Možná se mi o něm bude zdát, když na něj budu myslet... A kdo ví, co se tam bude dít... s Terrym.........

Ještě se lehce pousměju a pak už spěchám do snů. Snad tam na mě čeká...

Cora
11.9.2017
17:00:53
"Ale mě by to bavilo." Vyhrknu nadšeně.
"Nebo klidně i služku. Bylo by to tak jiný...víš.....a kdybys ty zůstal u Terryho, ve volnejch chvílích bychom mohli bejt spolu." Odvážím se, sforomvat mý představy, ale oně mě překvapí ještě víc.
Jeho představy jdou dál než moje.

Okouzleně k němu otočím tvář a vážně se na něho zadívám.
"Něco vlastního?
Jako my dva?
Hospodářství.....a koně.....
Bohové, to by se mi strašně líbilo!
Miluju koně.
Ty.....ty.....ty bys se mnou chtěl žít? Jako furt?"
Vyjeknu okouzleně.

Gunter
11.9.2017
16:57:23
"To mě taky...." Vzdychnu těžce, ale zároveň mě to hrozně potěší.
Slyšet z jejich úst, že si údolí zamilovala.....
Na okamžik se zasním v přívalu zvpomínek a jen ji jemně hladím rukou po tváři a po hrdle.
"Proč hloupá? Proč bys měla být hloupá?" Probere mě ze snění její nečekané prohlášení.

Nyskel
9.9.2017
21:28:30
"Několik týdnů?!" zaúpím. Připadá mi to jako věčnost! Neubráním se hlasitému vzdychnutí.

Skulím se zpátky na deku a počkám, až mi Terry nastaví svou ruku místo polštářku. O to se připravit nenechám.

Zavrtám hlavu do svého oblíbeného místečka a zadívám se na temné větve nad námi.

Po malé chvilce tiše promluvím: "Víš, chybí mi náš... ehm... tvůj srub. Často se mi o něm zdává. O něm i o celém údolí." Nechám slova viset ve vzduchu. Jako by téměř spřádala obraz malebných hor nad mojí hlavou.

"Až teď vím, že jsem byla příšerně hloupá." dodám a zní to spíš jako kdybych mluvila sama pro sebe.

"Hloupá a pitomá! Se všemi těmi pochybnostmi a váháním. Tam jsme byli jeden pro druhého. Jen my dva. Tam ano..." vzdychnu, raději už v duchu.

Melwin
9.9.2017
21:21:41
Pořád si tak nějak na to "my" zvykám. Jo, sám tak uvažuju, ale nějak nemůžu uvěřit, že by Cora chtěla zrovinka mě. Je tak krásná a schopná a... výjimečná!

Přitisknu si ji ještě blíž. Tentokrát to není kvůli ní, ale kvůli mě.

Polibek jí ochotně vrátím, ale to povídání se mi líbí, a tak to nenechám zajít moc daleko.

"Ty by sis zasloužila něco lepšího, než jen děvečku." uklouzne mi nahlas myšlneka. Sám ale vim, že já jí nic lepšího nabídnout neumim. A dost mě to srkne!

"No, možná jo. Možná by to šlo. Že bysme se upíchli někde u nich. A časem... třeba bysme se zmohli na něco vlastního. Co myslíš?" ptám se a z mýho hlasu je dobře patrná nejistota. Nebo spíš nesmělost a opatrnost. Sám nevim, kam vlastně mířím.

Nikdy jsem nepřemejšlel, co bude. Táta mě odvedl do Pírka a tak nějak se čekalo, že tam budu sloužit, dokud neprovedu nějakou pitominu.

A když už Pírko nebylo, měla bejt Maska. Podomek, to je to, co sem se naučil. Ale nikdá mě nenapadlo, že bych moh bejt i něco víc.

"Třeba bysme mohli mít malý hospodářství spolu. Rumim koním. Třeba bysme je mohli chovat."

Před očima mi začínaj vyplouvat obrazy, který tam nikdy nebyly. Je to jako první vločky. Zázračný a křehký. A hrozně se mi to líbí!

Gunter
9.9.2017
21:12:33
"Daleko...." Vydechnu. šťastný, že už to nerozpitvává a hlavně, že se ně mě nezlobí. Tedy ne hlasitě.
Moc nadšeně nevypadá.
"Několik týdnu budeme na cestě. Je to na severu. V Truchlivých horách.
Ale je tam nádherně.
Křivý klíč leží ve vesnici Eagleglen.
Bude se ti tam líbit....
A Adelheid....bude šťastná, že jsem tě přivezl....."

Cora
9.9.2017
21:09:07
"To je moc dobře...." Otočím k němu hlavu a políbím ho na rty.
Něžně, ale přitom vášnivě. Koneckonců, tohle já umím.....
A tady to i cítím. A to je fajnový.

"Třeba ju....třeba zůstanem u nich. Víš, napadlo mě, třeba by ta jeho zrzka uvítala služku. Nebo děvečku nebo tak něco. Třeba budou mít děti nebo hospodářství nebo tak něco.
On je z vysokýho rodu. Teda jednou mi něco podobnýho řekla Min. Že má vysoko v krvi. Proto je tak jinej.
A vracíme se k němu domů, tak třeba..."
Vydechnu plná naděje.
"Mně by se to líbílo...."

Melwin
9.9.2017
20:36:40
"Dobře sis vybral Mele! Jednoho podřízla a druhýho chtěla uškvařit..." pošklebuje se mi protivnej hlásek v hlavě. "Ale aspoň se o sebe umí postarat!" odceknu.

Dál ji pomalu hladim po zádech a vypadá to, že už se uklidňuje. Až překvapivě.

Ušklíbnu se. Zase mě pokouší, potvůrka jedna!

"Co já vim... Ale pár nápadů bych taky měl." nechám viset tu výzvu ve vzduchu. Protože TOHLE budeme dělat určitě. Slíbila to! Tak často, jak jen to půjde!

"Ale teď vážně. Co vlastně budeme dělat. Počkat... my? No jo... my..."

"Nooo... uvidíme, jak se to vyvrbí. Nejsem si úplně jistej, že mě pan Gunter nechá ve svejch službách. Tak nějak si myslim, že si na panoše moc nepotrpí. Ale možná se najde nějaká práce poblíž. Co já vim. U koní nebo v kovárně. Mám dvě zdravý ruce, tak se to snad nějak poskládá." mudruju.

Chvilku se odmlčim, ale ta otázka mě pálí na jazyku. "Mno... a co budeš dělat ty...?"

Cora
9.9.2017
20:27:13
Jiná.....
Zní mi to v hlavě a nevím, jestli se mi to úplně líbí.
Jiná je děsivý, ale daleko děsivější je monstrum, takže asi dobrý. Koneckonců jiná fakt jsem. Normální holky kámošky nezapalujou.
I když jsou stejný jako ony...

"Nevěděl...." Zopakuju mrtvě. Ale pak mě to probere.
"Samozřejmě, že nevěděl. Nedělám to.
Nikdy.
Zakázala jsem si to.
Je to špatný.
Používala jsem to jen s otcem. Ke kovařině. A jinak vůbec.
I toho hajzla Veremira jsem raději podřízla."


Poslouchám, co mi říká a piju to do sebe. Uklidňuje mě to.
A nejvíc ze všeho mi pomáhá, že mě objímá dál.
Nebojí se mě.
"Víš, jak často jsem měla chuť to udělat.
Vždycky, když......
Bylo hrozný udržet to v sobě a nespálit ho na škvarek, když mi dělal ty hrozný věci....."
Vybuchnu a mimoděk zatnu pěsti.

"Min to nevěděla. Nikdo to nevěděl. Tohle jsem nikdy nikomu neřekla....." Řeknu po chvíli, když se trochu uklidním.
"Nemohla jsem...."

Jeho otázka mě rozeměje.
"Co přesně chceš dělat, až budeme za větrem.....Na mě chodí ledacos....." Zachechtám se a dobrá nálada a se mi jako kouzlem vrátí.

Melwin
9.9.2017
20:03:50
Jen ji držím. Pevně objímám a nic neříkám. Potřebuje to ze sebe vyplivnout. Asi... Nebo to mi aspoň říkal Max. "Nech je vykecat, Mele. Nemusíš tomu rozumět, ale budou spokojený, že je posloucháš."

Asi měl pravdu. Jen já tomuhle tentokrát rozumim. Až moc dobře. Ne nadarmo jsem si na to před chvilinkou vzpomněl taky.

Pomalu jí jezdím dlaní po zádech a druhou rukou si ji přitisknu. Teda ne že by to potřebovala, tiskne se ke mně jako klíště.

"Seš prostě... no... jiná." zamumlám. Jak jinak to popsat.

"Ale umíš to přece dobře ovládat. Vždyť to nikdo o tobě nevěděl, celou tu dobu. Teda asi kromě paní Minnie, co? Ale zvládáš to. A máš fakt můj obdiv, že už jsi dávno neuškvařila Ardeta. Po tom, co ti všechno dělal. Hajzl!" odplivnu si při vzpomínce na to, jak vypadala tam v kobkách.

"Nemusíš se bát. Zvládneš to. A kdyby bylo potřeba, tak ti pomůžu. Nějak..." tohle už dodám jen tak napůl pusy. Já vim totiž kulový, jak jí to funguje. Možná...

"Možná bys mi mohla říct, jak to vlastně funguje. A jak ti můžu pomoct, kdyby to na tebe šlo. Až budeme teda někde za větrem..." dodám zamyšleně.

Nyskel
9.9.2017
19:56:48
Jeho omluvy mou trapnost jen prohlubují. A vsadím se, že jeho taky.

Vlastně... asi bych měla být polichocena, že se mu zdají sny o jeho vlastní snoubence... Je to vlastně přirozené, ale... nějak to teď nedokážu úplně ocenit.

Jsem tak nějak rozladěná. Rozpolcená...

Jeho touha, kterou si teď, probuzená, uvědomuju ještě silněji, mi drnká na nervy. Zároveň je tu taky sen, který vystihuje skutečnost.

Výsledek všeho je, že mě to prostě štve!

"Já bych chtěla... tedy..."

Co na to říct?! Že je tu všechny necháme a poletíme jako dvě vlčí šipky pryč? Zpátky do srubu? Od všeho toho kolem?! Ne, tohle není cesta. Bohužel...

"Jak daleko je vlastně Křivý klíč?" změním raději téma. "Za jak dlouho tam budeme?"

Potřebuju se upnout na jiný cíl. Jinak bych se z toho snad zbláznila!

Cora
9.9.2017
19:34:54
Otevřu oči a plameny zmizí. Kolem mě je temnota. Hřejivá a bezpečná.
Vydechnu úlevou a uvědomím si, že jsem s Melem.
Mluví na mě.
Konejší mě.
A....objímá mě.

"Mele...." Vzlyknu a chytnu se ho křečovitě za paži. Oběma rukama ji pevně sevřu a celým tělem se k němu prudce přitisknu.
"Jsem monstrum....bohové, Mele, někde vevnitř ve mně je příšerné monstrum....
Zapálila jsem Dot a Masku a....."
Hlas se mi zlomí a uhasne, jen oči planou jak šílené do tmy.

Gunter
9.9.2017
19:32:42
"Já....strašně strašně se omlouvám Nys....." Zakoktám, tvář utopenou v červeni.
"Zdál se mi sen a....
Přestal jsem se ovládat."
Tulím se tváří k její hladící dlani a to, co říká, mě zahanbuje ještě víc.

"Nechtěl jsem....vlastně chtěl.
Ale tohle....jaksi bylo mimo moji kontrolu. Prolnul se mi sen a skutečnost a tvoje blízkost...."

Svěsím hlavu a stydím se, fakt se stydím a nic na tom nemění, že mě ještě teď slabiny pulsují touhou.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.