abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Nyskel
18.2.2015
19:33:11
"Prosím?!" zvednu nechápavě obočí a s pobaveným úsměvem si ho prohlížím. Snad abych se ujistila, že nedostal horečku nebo nemluví ze sna.

"Jak tě TOHLE napadlo?!" kroutím hlavou. Pak se ale poctivě nad tou úsměvnou otázkou zamyslím.

"Já nevím. Nikdy jsem to nedělala. Ani o tom neuvažovala. Tak nevím, jestli by se mi to líbilo... Ale asi by to byla nuda. Tedy... pokud bych se to já vůbec kdy naučila..." přemýšlím nahlas.

Pak ve mně ovšem hrkne. "Ty se mě chceš zbavit?" zeptám se naoko lehce a z legrace, ale to podezření uvnitř mé hlavy je..... příšerné!

Gunter
18.2.2015
19:13:14
"Tak fajn, vyzkouším to." Přikývnu vesele a dál vedu koně v těsné blízkosti Nyskelina.

S blížícího se setkání s Lenny jsem dost nervozní. Jednak jsem ji dlouho neviděl, jednak ji vezu zprávu, která není z těch, které člověk chce slyšet. Vůbec si její reakci nedovedu představit a po pravdě si ji ani představovat nechci.
Je to mladé děvče a svým způsobem jsem vděčný osudu za to, že má tu tetu, jinak by zůstala na světě jako kůl v plotě.

Snad se o ní teta postará. Vypadala schopně.
Energicky a přísně.
Tak jiná než Eve....i když přísná uměla být taky. Ale tak nějak jinak.
Mateřsky.
V její sestře moc mateřskosti nebylo.
Spíš mi připadala studená....


Zamyšleně se zadívám na Nyskel.
Je ještě mladší a přitom je její život tak jiný než život Lenny. I když....ten únos a teď smrt rodičů....taky to neměla zrovna růžové.
Jen že si Nys tak nějak nedovedu představit, jak místo běhání po lese opakuje s tetou etiketu a učí se společenskému chování.
Přitom mi sama tak připadala. Jako nějaká dívka z vyšších kruhů.
A teď....
Ano, pořád má v sobě něco urozenného, ale jinak.....

Na okamžik si představím Nys padající do potoka, Nys zahryzávající rosomáka, Nys oškubávající ptáka drobnými prsty.....

Fůůůj. Poslední představa mi kapku zdvihne žaludek...

"Poslyš....bavilo by tě být něčí společnicí a učit ho společensky únosnému chování?" Vybafnu na ni zčista jasna.

Melwin
18.2.2015
17:27:48
Roztržitě vzhlídnu, když na mě pan Gunter zavolá, a jen bleskově přikývnu. Pak se se stejnou vervou a soustředěním vrátím ke svý práci. „Todle chce celýho chlapa…“ pomyslím si vážně. Nemám teď čas tady jen tak pokřikovat!

Nyskel
18.2.2015
17:27:27
Otočím se společně s Gunterem. Melwin má naprosto soustředěný výraz a přijde mi, že nás dva vůbec nevnímá. Jen naše koně. Kdybych teď Bellu vyvedla mimo stádo, nechá Nestora, aby si mě podal.

„Myslím, že jestli mu to prodáš jako tak důůůležitou věc, bude je obírat zevnitř i zvenku aspoň tři dny.“ odpovím s lehkým úsměvem.

Možná jsem tomu klukovi křivdila. Zatím o mé vlčici evidentně nepípnul. A snaží se. Vážně se snaží…

Gunter
18.2.2015
10:36:17
Dvakrát se ohlédnu přes rameno a musím se smát s jakým gustem a s jakou vervou se Melwin chopil hnaní koní.
"Vidíš, jak ti to jde!" Zahalekám na něj a pak se zaculím na Nyskel, která si klukova nadšení také všimla.

"Myslíš, že by pomohlo, kdybych ho pověřil, aby vybral nákladního koně, kterého si necháme?
To by mohlo zafungovat, co říkáš?
Je to přece velkááá zodpovědnost."


Nemůžu si pomoct, ale ten kluk se mi líbí. Je v něm něco pravého, poctivého.
Jeho osud mi rozhodně není lhostejný.
S Nyskel je to jiné, ta se stala moji osobní posedlostí a představa, že bych se bez její společnosti měl obejít byť jen jediný den, je nemyslitelná.
Ale rozhodně nebudu klidný, pokud kluka necháme v nějaké nejistotě.

Znovu se ohlédnu a znovu mi tvář rozšíří úsměv.
Užívají si to. Oba dva. On i Nestor. Těžký pes poskakuje jako stokilové štěně a i když je vidět, že rozhodně ještě není plně v kondici, baví se.
Navíc je výhoda, že ho koně znají. Není pro ně nic nového. Takže se ho nebojí, jak by asi za jiných podmínek reagovali.
Doga přece jen není při svých rozměrech běžný pes.

Nyskel
17.2.2015
21:01:25
Zvědavě pozoruju ty dva. Gunter s ním mluví jinak. Je v tom taky něco bratrského, ochranitelského, ale je to jiné. Je to jako na tajňačku pozorovat kluky. Občas jsme to s Adelaidou dělávaly. Když jsme si ještě myslely, že obvykle dělávají něco daleko víc vzrušujícího, než na co si dokážeme hrát my. A rychle jsme zjistily, že většina jejich her je uhozená a nudná.

Ale tohle není nudné ani trochu. A není to snad ani tak tím, co dělají, ale jak se u toho chová a co dělá Gunter. "Má takovou trpělivost se všemi? A nebo jen se zatoulanými štěňaty, které sbírá na cestách?" napadne mě mimoděk.

Melwin se přesune dozadu a tváří se, jako kdyby měl řídit osmispřeží. Musím se usmát. Je to vážně ještě dítě...

"Zatímco ty jsi o kolik... o čtyři roky starší? Možná jen o tři?" napadne mě ihned.

Pohodím hlavou a nechám to plavat. Můj věk se nedá úplně přirovnávat k ostatním, stejně starým. Ne, když jsem prožila to všechno...

Gunter, zdá se, nechá Melwina napospas stádu a vyrazí dopředu. Pobídnu Bellu a zařadím se vedle něj.

"Jsi si jistý, že ti Melwin bude ochotný v Elke svou novou hračku vrátit?" prohodím s úsměvem. Až sem totiž doléhají jeho průpovídky. A hlavně ten tón, který vyzařuje snahu a nesmírnou hrdost.

Melwin
17.2.2015
20:53:50
"Jasně." nadšeně vyhrknu a zpomalím, aby mě stádo předběhlo.

Zaujmu místo na chvostu a bedlivě sleduju každýho koně. Znám je jménama, všechny. Většina z nich byla v Pírku dýl než já.

Největší prudič je Šántor. Hajdala jeden! Přesně vim, že na něj si budu muset dávat největšího majzla. A taky že jo!

Jen vycejtí, že je pan Gunter trochu dál, už bere roha. "Šántor!" houknu přísně a vyjedu s Nevillem trochu do boku. Hřebec zastříhá ušima a drze po mě frkne. "Na mě si nepřídeš, kamarádíčku!" odpovím mu s mazáckým úsměvem. A mám ze sebe radost. Obrovitánskou!

Teda, měl bych, kdyby na druhý straně nevybočila Perla. A za ní, jako beránek, Ágnes. Ty dvě sou vždycky spolu. Jen Perla to vymyslí, to je dámička, a ta blbka to udělá přesně po ní.

Křídlo mi ale naštěstí hlídá Nestor a tak se obě mršky zařaděj hned zpátky.

"To je vrůšo!" zářím spokojeně, ale soustředění nepolevuje. Ne, rozhodně to nechci zvorat!

Gunter
17.2.2015
20:44:50
Konejšivě se usměju a poplácám Certa po šíji.
"Nic na tom není. Drž se za nimi a pouze pokud by některý mířil jiným směrem, tak ho naženeš zpátky. Nestor ti pomůže. Požene je před sebou. Očividně ho to baví." Uklidním ho a převezmu od Nys uzdu nákladního koně. Pak pobídnu hnědáka k rychlejšímu klusu, abych se dostal do čela.

"Pobídni ji trochu. Vzhledem k tomu, že znám cestu, tak bychom měli jet první." Vyzvu vesele Nyskel a je jasné, že se její společnosti nehodlám zříkat.
Na Melwina už se neotáčím. Hodlám mu ukázat trochu důvěry. Je šikovný a s koňmi to umí.

Místo toho se otočím k Nys. "Nejdřív bych se stavil v Elke, ať se toho požehnaného stádečka zbavíme. Tam budeme tak za šest hodin.
Nebo si chceš některého nechat?"
Zlobím ji, protože dobře vím, že by Bellu nevyměnila.

Nyskel
17.2.2015
20:27:13
Ufff... jet s Melwinem je jako putovat s mnichem. Mlčí a čučí před sebe. Zpočátku se přemlouvám... nutím, abych vymyslela nějaké téma k hovoru, ale zoufale mě nic nenapadá. Jen jedno, ale nechci ho vyděsit. Nechci mu připomínat svou vlčí podstatu. Při troše štěstí bude mít za pár dní pocit, že se mu to jen zdálo...

Dusot kopyt uslyším první, jak jinak. Netrpělivě se ohlédnu, ale budu si ještě muset počkat. Naštěstí ne dlouho.

Zářivě se usměju a vrátím Gutnerovi zamávání. Kluk udělá to samé a tak raději rychle ruku stáhnu. Musíme vypadat dost podivně. Vítáme se po pár minutách, jako kdybychom se neviděli pár let.

Zaraženě se ohlédnu po Melwinovi. Původně mi blesklo hlavou, že tm ušatým klukem myslí Guntera. Jenže když se ujistím, kam se dívá, konečně si všimnu i dogy. Pro samého Guntera jsem ji úplně ignorovala. "A neměla bych. Zrovna dogu vážně ne..." napomenu se.

Gutner se zařadí vedlě mě, ale povídat si začne s klukem. Je to tak trochu jako facka, ale musím poctivě uznat, že mně se dnes věnoval až až. Hned poránu.

Zvědavě si Melwa změřím. "Vážně si na to troufne?" Mno, úplně upřímně mě zamrzí, že to Gunter nenabídnul mně. Ale na druhou stranu........ "Jestli mě vidí v bleděmodrých šatech, k těm má práce honáka vážně daleko..."

Melwin
17.2.2015
20:21:29
Dusot je slyšet zdaleka. S nadějí se otočim. To ticho už bylo vážně dusivý.

Zamávám na pana Guntera a pyšně sleduju, jak dobře si Nestor vede. "Kluk jeden ušatá..." utrousím láskyplně pro sebe.

"Já?" vyhrknu, napůl vyděšeně, napůl nadšeně. "Ale já to eště nikdá nedělal." Je slyšet, že bych si troufnul rád, ale vůbec nevim, kudy do toho.

Gunter
17.2.2015
20:17:06
Gleb už na mě čeká, opřený o horní břevno ohrady a když přijedu s Certem blíž, hbitě ohradu otevře.
"Už tu na tebe čekám, lovče." Zašklebí se na mě vykaženými zubisky a uhne stranou, aby Nestor mohl dovnitř.
Pes se okamžitě vrhne ke koním, začne na ně štěkat a neomylně je žene z ohrady ven.
"Na to, že to není pastevec si vede dobře." Zamumlá Gleb a já přikývnu.

"Je to šikovný chlapík. Škoda ho. Byl z těch dvou ten chytřejší." Smutně se na dogu zadívám a najedu ke koním z druhé strany, abych je trochu srovnal.
Očividně si ze včerejška pamatují, co je čeká, protože se drží pohromadě a chovají se daleko způsobněji.

Otočím hnědáka ke Glebovi a přiklušu těsně k němu. Sehnu se ze sedla a vpustím mu do dlaně dva stříbrné.
"Díky, starouši. Máš to u mě."

"Dycinky, lovče. Zase se stav." Kývne starý.
"Třeba ještě dožiju. A stav se v Elke, ať se jich dobře zbavíš a něco ti z toho kápne."

"Kdepak mě. Lenny." Zdvihnu paži na pozdrav a stočím Certa po cestě. Koně ženeme před sebou.
Nestor jim pobíhá za zadky a občas jim ňafne po zadních nohách.

"Měj se a dávej na sebe pozor, Glebe." Houknu ještě a pobídnu hnědáka do cvalu.

Ty dva doženu, když už vyjeli z vesnice pryč.
Zvesela na ně zahalekám a zařadím se vedle Nyskel.
"Tak co, Melwe? Zkusíš s Nestorem hnát koně?" Pobídnu kluka.

Melwin
17.2.2015
20:03:34
Pečlivě přivážu košík konopnym provazem a párkrát odzkoušim, jestli se nemůže zvrhnout. Takovej cennej náklad, to bych si musel nafackovat!

"Mohl bych vám pomoct..." navrhnu rychle, když to vypadá, že mi zase zůstane vlčice na krku. Jenže to neprošlo. A ještě mi pan Gutner zabavil Nestora. Jedinýho, z tý naší trojky, s kým jsem si mohl pokecat. "Hmmm..." zabručím v duchu.

Vlčice vede. "No, to sem zvědavej, jestli ví, kam jedeme..." pomyslim si v duchu dost neuctivě, ale když vyjedeme na ulici, zahne správným směrem. "Aspoň něco." zabrblám si.

Ne, hovor se konat nebude. Jak by taky jo. Jsem jí přijemnej asi tak jako vosina v zadku.

Na malej okamžik mě napadne, že bych si s ní to naše první potkání mohl vyříkat. Třeba by mě pak přestaly děsit ty vlčice ve snu, ježen....... "Ne, ta vo to nestojí. Jsem pro i prostě vzduch." dojdu vcelku střízlivě k jasnýmu závěru. A tak jen jedu za ní, jak ovce, a dumám vo Lenny. Dneska se totiž rozhodne, co se mnou bude dál. Jestli zůstanu u ní nebo pudu k tý paní Minnie.

Nyskel
17.2.2015
19:57:45
Přivítám se s Bellou. Je ráda, že mě vidí. Na ni až nezvykle. "No jó, co tak trojčíš?" zabručím na ni dobrácky a horlivě ji oplacávám.

Melwin mě už tak nadšeně nevítá. Nejistě po mně pokukuje a nejraději by jel s Gunterem pro koně. Nu, to já ostatně taky. Jenže Gunterovi se neodmlouvá. Nebo alespoň ne ve věcech, které myslí vážně. No, nebo aspoň ne teď.

Tiše přikývnu a s nepatrným znepokojením sleduju, jak se vzdaluje na hřbetu Certa.

"Tak co, pojedeme?" otočím se na kluka. Vyšvihnu se do sedla vyjedu pomalu ze stájí na dvůr a pak na ulici.

Gunter
17.2.2015
19:50:53
Spokojeně kývnu a natáhnu ruku, abych převzal svoje sedlové brašny. Rychlým pohledem ještě zkontroluji pokoj, jestli jsme tam něco nezapomněli a pak už zamířím dolů. Od Billeho převezmu obří proutěný koš s lívanci a vyrovnám s ním účet. Rozloučím se a pak už se s Nys přesunu ke stájím, kde čeká Melwin.

Předám mu koš, aby ho nějak upevnil na nákladního koně, vyskočím do hnědákova sedla a uvelebím se.
"Vyražte z vesnice pryč. Já zajedu pro koně a doženeme vás. Nestora si vezmu. Píchne mi s naháněním. Už vtom získal praxi." Hvízdnu na černou dogu, která oddaně doprovází Melwina a klusem zamířím dolů pro koně.

Nyskel
17.2.2015
19:45:12
Už mám všechno nachystané, dvakrát jsem zkontrolovala svůj obraz v zrcátku a to čekání na Guntera má za následek jen větší nervozitu.

V duchu si rekapituluju, co nás dneska čeká. A že toho nebude málo...

Příhodu z rána pro jistotu nechávám zasunutou hluboko ve své hlavě, ale i tak občas vyplave pár útržků z hovoru ještě před tím, než jsem utekla jak malá holka... A jsou zvláštní...

Konečně mě Gunter vysvobodí. Zeširoka se usměju. Vážně ho ráda vidím.

"Já jsem už dááávno připravená." podám raport ve dveřích, své sedlové brašny přes jedno rameno, jeho přes druhé.

Gunter
17.2.2015
19:41:26
Uchechtnu se, když si tak povzdechne nad lívanci.
"To si vynahradíš cestou. Nyskel je mlsná jako kočka, nechal jsem jich zabalit docela dost." Kývnu na něj a zamířím ven.
Ještě se stavím dolů za staříkem, abych mu oznámil, že se za chvíli stavím pro koně a pak už se vrátím zpátky do hospody.
Zdá se mi, že jsem Nys poskytl dostatek času, takže teď už bez zdržování projdu šenkem a za chvíli zaklepám na dveře našeho společného pokoje.

Melwin
17.2.2015
19:33:18
"Jasně." kejvu rychle a už se otáčím, abych našel tu bednu.

"Jo, najedl... Ale lívance to úplně nebyly." spiklenecky na něj mrknu. Přeci jen nerozfrcám svý jediný peníze za snídaně... A navíc to vypadá, že se ještě zahojim. Lívance na cestu mi totiž přijdou jako fakt skvělej nápad!

Gunter
17.2.2015
19:29:42
Kluk má všechno hotové a nachystané. Překvapeně přejedu pohledem nasedlané koně a uznale kývnu.
"Jsi vtom vážně dobrý, Mele." Pochválím ho a poplácám Certa, který ke mně okamžitě natáhne zvědavý čumák.

"Vraž jim každému jabko. Bille má vzadu ve stáji bednu s jablky. Já jdu pro Nys a pro lívance na cestu a můžeme vyrazit.
Najedl ses pořádně?"
Zeptám se ještě.

Melwin
17.2.2015
19:21:24
Mám všechno pěkně nachystaný. I věci už jsem si stinul donýst dolů. Už jen dotahuju sedlo Nevillovi. Po tom, co jsem se musel prát s Certusem, mi Nevill přijde jako beránek.

I když ti dva měli asi krušný ráno, pan Gunter se najednou ve stájích objeví a tváří se, jako by se nechumelilo.

"Ne, tohle zvládnu!" vyhrknu rychle. "Todle je moje práce a jsem v ní dobrej." ujistím ho vážně. "Mám dát koním ještě něco na přilepšenou, ať nevymejšlej, než vyrazíme?" optám se pro jistotu. Nevim, jak to ti dva maj ještě na dlouho.

Gunter
17.2.2015
19:17:18
Nejdřív si to zamířím k hostinskému a objednám celou horu lívanců na cestu.
"Slečinka už má lepší náladu?" Šklebí se na mě Bille úlisně.
"Ráno vypadala přinejmenším rozrušeně.....Vskutku, byla celá nahněvaná.
To jsem rád, že jí moje lívance zvedly náladu!"


Znechuceně ho přejedu pohledem a pak se uvážlivě usměju.
"Nevšiml jsem si, že by dneska měla jinou náladu než výbornou.
Ale lívance ji zachutnaly. Takže jí je hodlám dopřát v hojné míře.
Nachystej mi je Bille, buď tak hodný. Přijdu si pro ně před odjezdem."


Otočím se a zamířím ke stájím. Melwin se tam docela činí. Vejdu dovnitř a přátelsky se na něj zatlemím.
"Potřebuješ pomocnou ruku?"

Nyskel
17.2.2015
19:03:43
"Garderoba?! Proč? To jako k Minnie v cestovních šatech nemůžu?!" další popíchnutí. Jako kdybych takhle nebyla dost dobrá. A přitom jsem na své zelené kožené nohavice a dlouhou, šněrovací vestu stejné barvy vcelku hrdá. Pravda, už jsou trochu obnošené, ještě aby nebyly. Ale pořád parádu nadělají. "No... nebo aspoň nenadělají ostudu." poopravím se. "Ale jestli je Minnie tak upjatá a bála by se, že jejímu podniku udělám v tomhle ostudu..." pokrčím nakonec rameny. Jestli to říká Gunter, asi to bude rozumné...

Nedostanu už víc času, bych s ním tyhle všechny myšlenky probrala. Cvrnkne mě do nosu, jakoby nic, a vysviští ven.

Dívám se zaraženě na zavřené dveře a ještě jednou si procházím náš rozhovor u snídaně. "Kdybych sama nebyla hlavním aktérem, přísahala bych, že se dnes ráno nic nestalo. Vůbec nic..."

"No nic! Na přemýšlení bude dost času po cestě! Teď sebou koukej hodit!" napomenu se, protože tu sedím jak bluma.

Převléknutá jsem během chviličky a z vaku jsem vyštrachala opravdu to nejlepší, co mi ještě zbylo. Poslední zánovní košile dodá trochu zašlé zelené variaci šmrnc. "Ne, vážně si nemyslím, že bych vypadala tak hrozně..." kriticky se pozoruju v mosazném zrcátku. Ještě rychle vykartáčovat vlasy, dát do pořádku obličej a zdá se, že jsem v rámci možností připravená.

Věcí balím už spíš v letu a za dalších pár okamžiků jsem nachystaná.

Gunter
17.2.2015
18:49:46
"No to je výborný nápad. Na cestu se opravdu hodit budou." Protáhnu vesele a rychle si zabavím ještě jeden.

"Jistěže faty." Zlobím ji. "Potřebuješ ještě aspoň dvoje, přece jsem ti slíbil, že ti je budu vozit ve svých sedlových brašnách. Nebo jsi zapomněla?" Připomenu.
A já ji v těch bleděmodrých šatech prostě musím vidět....
Navíc se budeme pohybovat v trochu jiné společnosti, takže je prostě bude potřebovat.....


"Starosti jsou jedna věc, ale tvoje garderoba je právě tak důležitá, moje milá." Ujistím ji tvrdohlavě.
"Jsi dívka, nemůžeš celý život pobíhat v nohavicích."

Najednou je celá nějaká nesvá a mě dojde, že se chce převlíct a zkrášlit se, či jak tomu říkají.
Nenápadně nadhodí ty lívance a já poslušně strčím poslední kousek toho svého do pusy a jedním mocným lokem vyprázdním svůj pohárek s kávou.
"Rozkaz, Vaše jasnosti. Už svištím." Ukloním se a vyskočím na nohy.

"Skočím i do stáje, podívat se, jestli jsou koně nachystaní a pak přijdu pro věci." Oznámím ji, nakloním se, cvrnknu ji do nosu, aby si snad nemyslela, že mě to přestalo bavit a jsem pryč.

Nyskel
17.2.2015
17:46:33
Nejistě se usměju. "Nezlobí. Nebo se to aspoň snaží maskovat. Jinak by takhle nevtipkoval." chlácholím své výčitky. Protože hlodají a hlodají...

"No... kdyby trochu zbylo, mohla bych si je sbalit do sedlové brašny." pokrčím tak trochu omluvně rameny. "A vám se určitě budou hodit taky." dodám rychle. "Dělá, jak kdyby on bez jídla vydržel tři dny..." zabrčím v duchu, ale rychle se napomenu. "To ti rychle otrnulo!"

"Ffaty?!" zahuhlám s plnou pusou a pekvapeně vzhlédnu. "Po tom mém raním výstupu myslí na šaty?! On je vážně světec!" kroutím v duchu hlavou. Já bych si nejraději nafackovala a on mi hodlá kupovat šaty?!

"No jo... u Minnie... třeba jí chce nechat vydělat." napadne mě. A trochu mě popíchne má ješitnost, když mi dojde, že to nedělá asi zdaleka jen kvůli mě.

"Myslím, že tam budeme mít na starosti jiné věci." odtuším vážně.

Nevrózně si poposednu, když si strčím do pusy šestý lívanec. Mísa je skoro prázdná a já bych se měla oblékat, jenže... "Ach jo. Převlékání..." Tázavě se podívám na Gutnera. "Objednáš dole další?" Ano, je to nenápadná a nevinná záminka. A mně těch pár okamžiků bohatě postačí.

Gunter
17.2.2015
17:31:01
Sleduji ji, jak se láduje a kdesi kolem koutků mi pocukává smích. Vypadá jako provinilý klášterní chovanec.
Značně hladový provinilý klášterní chovanec.

"Být tebou se najím pořádně, až do Meleborku pojedeme bez zastávky a to by u tebe mohl být problém, kdybys měla náhodou v žaludku centimetr místa, co říkáš?" Šklíbím se vesele. Po předchozím rozladění, ba přímo vzteku, ani památky.

Natáhnu se pro lívanec, dokud ještě nějaký zbývá a pochybovačně změřím očima zmenšující se hromadu.
"Poslyš, nemám dojít pro nášup? Bude ti to stačit?"

Rozvážně si na svůj lívanec nakapu med a znovu si naliju bílou kávu. V podstatě si tu skoro zkaženou snídani přece jenom užívám.
"Nemusíš zas tak spěchat. Melwin slíbil, že osedlá koně, takže máš času dost. Můžeš se zkrášlovat, jak dlouho chceš. Vidíš, když nad tím tak přemýšlím, v Ilese bychom mohli pořešit ty bleděmodré šaty, co jsem ti slíbil...."

Nyskel
17.2.2015
9:05:56
Poslušně se nechám zababušit a jen provinile klopím uši. Tedy... klopila bych je, být ve vlčím.

Jsem ráda, že mou neohrabanou nabídku přijal. Nebudu se muset omlouvat. Alespoň ne hned. Protože kdybych teď začala, už bych nepřestala.

Tiše si sednu k lívancům a můj žaludek zavrní blahem. Začnu se ládovat a poočku pokukuju po Gunterovi.

"Hned jak dojím, rychle na sebe hodím věci a můžeme jet." řeknu konečně po třetím kousku, který aspoň trochu utišil můj hlad.

Chtěla jsem dneska vypadat hezky. Už kvůli Lenny, kvůli Minnie. Teda vlatně... kvůli Gunterovi, abych mu nedělala ostudu. A místo toho mám tváře ušmudlané a vlasy zacuchané. "Teda ještě se dám trochu do pořádku." upřesním rychle. A zase si dovolím pár kradmých pohledů do jeho tváře.

"Zlobí se ještě? Moc?"
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.