abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Gunter
23.2.2015
16:55:24
Ne, nechce se mi od ní.
Musím se mocí přemoci, abych vyšel na chodbu a šel za Lenny. Vím, že musím. Dlužím to těm dvěma a Helenu mám svým způsobem opravdu rád, ale tak nějak z ní mám celou dobu husí kůži. Vždycky se na mě dívala s určitým zbožňováním, ale teď mi to přijde divné. Nepatřičné.
Tohle už není malá Lenny, kterou jsem dovezl domů zpátky Eve a Thomasovi.
Navíc jsem ji přivezl zprávy jak vystřižené z obzvlášť obludné noční můry.
A tak nějak tuším, že to vůbec nebude jednoduché...

Zaklepu na dveře a zdvořile čekám, až mě vyzve, abych vstoupil.
Sice je s ní asi Mel, ale v kdovíjakém je stavu.

Melwin
23.2.2015
16:54:58
"Pan Gunter to má zpečetěný!" vzdychnu si nahlas. Tahle blonďatá svéhlavička se prostě rozhodla, že se za něj provdá a tak to tak prostě bude!

"Víš, Lenny, já si nemyslím, že by ti to ta tvoje teta dovolila. Koukala na pana Guntera pěkně spatra." zkusím ještě poslední trumf. Ale to už je můj vážně poslední pokus. Zbytek ať si vyzobe pěkně pan Gunter. Co já s tím...

Dojde řeč na mě. Rozpačitě pokrčím rameny a ještě nervóznějc se podívám na naše spojený ruce. "Ještě že pálí po panu Gunterovi." bleskne mi mimoděk v hlavě. "To asi nepůjde." řeknu a ta lítost v hlase je vopravdová. "Ale prej se zkusí poptat u nějaký svý známý, jestli bych nemohl sloužit u ní."

Vlk
23.2.2015
16:51:53


Locis Gunterovi popíše, kde najde pokoj slečny Heleny a pak už vstoupí do pokoje. Zastaví se na prahu, sepne ruce na bílé zástěře a naznačí zdvořilé pukrle.
"Jsem Locis, komorná slečny Heleny. Gudrun mě poslala, abych vám posloužila.
Jaká budete mít přání, slečno?"

Vlk
23.2.2015
16:47:34


Lenny rozhodí bezradně rukama.
"Nesmíš si o mně myslet nic zlého, Mele. Já jsem ráda, že má sestru a že ji přivezl. Jen kdyby tak divně nekoukala. Mám z ní takový divný pocit, že mě nemá ráda.
A já bych chtěla, aby mě ráda, když....
Kdybychom se s Terrym vzali, bylo by to komplikované, kdybych se jí nelíbila.
To bych nechtěla. Nechci Terrymu způsobit žádné potíže. Na to ho mám příliš ráda!"
Zaševelí Lenny a je vidět, že se svých přání a snů rozhodně nehodlá jen tak vzdát.

Pak se otočí celým tělem k Melwinovi a vezme ho za ruce.
"Co budeš dělat ty, Mele? Zůstaneš s Terrym?"

Nyskel
23.2.2015
16:31:09
Ne, mít vrnícího Guntera takhle blízko pro mě rozhodně není jednoduché. Tedy... pro mě je to vlastně v pohodě, ale Vlčice...

Ještě, že je za katrem, protože ucítím, jak tohle malé, důvěrné gesto stačilo k tomu, aby mi do krve pustila silnou vlnu svých divokých pudů. Těžce polknu a snažím se nedýchat. Protože Gunterova vůně to ještě zhoršuje. "Já už něco vyberu." vydrmolím rychle a čekám, až se budu moct volně nadechnout. Gutner to naštěstí neprodlužuje a vyjde na chodbu.

"Uchhh... to zase bylo." vzdychnu si utrápeně. Na služebnou se nejistě usměju a přejdu ke svým brašnám, které jsem mezitím složila u postele. Těším se na své zelené šaty...

Melwin
23.2.2015
16:26:46
"Bóže můj! Do čeho jsem se to namočil?!" úpím v duchu, protože s Lenny je to čím dál tím horší. "To já nevim, nejsem on. A navíc ho znám jen pár dní... vlastně..." neochotně se ošiju.

Její otázku raději přejdu. Dělám, jako by se prostě nezeptala! Tohle známe! Dora se mě jednou ptala, jestli je hezká, a když jsem začal koktat, že jako jo, začala se mně smát. A za dveřma se začal chechtat i Max. Hádali se totiž, jestli bych si s Dorou dal říct. A navlíkli to na mě. Byl jsem za úplnýho idiota. A tadle lekce se jen tak nezapomíná.

"No..." znovu se ošiju. Čím dál tím líp. "Je do ni úplnej blázen! Jen si hrajou na to, že to ani jeden nevidí!" chce se mi odfrknout, ale moc dobře vim, že mi do toho nic není. "No... asi jako sestru. Takže jo." utrousím nakonec neochotně.

Gunter
23.2.2015
16:25:37
Nakloním se těsně k ní a svůdně zavrním.
"Já bych si rozhodně vybral šalvěj....
I když levandule taky není k zahození. Takže v podstatě to záleží na tvém momentálním rozpoložení.
Já budu spokojený tak i tak."


Otočím se ke dveřím a přes rameno dodám.
"Přijdu si tě očuchat." Ušklíbnu se a otevřu dveře.
"Přijdu určitě." Dodám a je mi jasné, že by mě nezastavil ani párek volů.
Ustoupím stranou a pustím dovnitř komornou, která zrovna přichází. Pak na Nyskel uličnicky mrknu a vyjdu na chodbu.

Nyskel
23.2.2015
16:21:21
"Koupel!!!" zasním se. Takový luxus. Včera koupel, dneska koupel... "Na tohle bych si dokázala zvyknout, sakryš." zavrním v duchu.

Kousek té blaženosti mi musí být vidět i na tváři. Oči mi zajiskří jak hvězdičky. "A mám si vybrat šalvěj nebo levanduli?" popíchnu ho s uličnickým úsměvem.

"On vážně bude spát vedle." dojde mi konečně a najednou se mi ten pokoj zase nezdá tak útulný a bezpečný. Ne, když tu nebude on.

"No jistě! Musíš na mě přece dohlédnout, ne?" pospíším si s odpovědí. "A možná do té doby ještě něco vymyslím..." přistihnu se při téhle konspirativní myšlence. "Ale nemusela bych trojčit! Dveře mají zámek a klíč tu je, tak co!" Uvnitř ale vím, že Gunter je lepší než tisíc zámků! "A taky mi musíš říct, jak to zvládla Lenny." dodám o poznání tišeji. Chci si prostě být jistá, že nezmění názor! Ani po její návštěvě, ať už se tam bude dít cokoli.

"Grrrrrr...." Vlčice tichounce, výstražně zavrčí.

Vlk
23.2.2015
16:03:46


Lenny neklidně poposedne a způsob, jakým žmoulá krajku je čím dál tím zuřivější.
"Možná bych ho dokázala přimět, aby na tyhle věci začal myslet. Nemyslíš?
Co si myslíš ty? Mohla bych se mu líbit?"
Pročísne si dlouhé kadeře a pátravě se na tebe zadívá.

Zmíníš Gunterovu sestru a Lenny se trochu zamračí.
"Jaká je, Mele? Nemůžu se rozhodnout, jestli se mi líbí nebo ne.
Je moc hezká, ale tak divné se kouká.....
Navíc, to od ní není zrovna hezké, že se pověsila Terrymu na krk. Určitě pro něj není jednoduché, když se má o ni starat. Vždycky putoval sám.
Má ji hodně rád?"
Vyptává se.

Gunter
23.2.2015
15:58:48
"Nemyslím. Vím. Mám oči." Odpovím ji a když se zabalí do závěsu a ještě se zhoupne v bocích, Vlk rázem změní náladu a roztouženě zavyje.
"Myslím, že znamenitě. Budeme to muset pořešit." Zachraptím a rychle se vyhnu pohledu na modravé lůžko, protože Vlk by rozhodně raději řešil něco jiného.
"Ta barva ti vyloženě sluší." Chraptím dál a svěsím zklamaně koutky, když prohlásí, že se mnou za Lenny nepůjde.

Tak to si zobneš, kamaráde. Projede mnou neblahé tušení a zhluboka si vzdychnu.
"Dobře, pokud chceš mít klid, budu to respektovat. Musíš být utahaná jako koťátko.
Půjdu se převléci a pak za ní zajdu. Ty si zatim užij koupel. Vsadím boty, že tu má Amelie hory bylinek a bylinkových mýdel. Zeptej se Locis.

Já...."
Najednou se zajíknu a rozpačitě se odmlčím.
"Můžu ti pak ještě přijít popřát dobrou noc?" Vyhrknu.
Představa, že nebude v noci oddychovat vedle mě, se mi líbí čím dál míň.
Zvykl jsem si.

Nyskel
23.2.2015
15:51:54
"Myslíš?" zašťuřím se marnivě a lehce pohladím velejemný samet na nebesích. "No jo, to je ta bleděmodrá, do které jsi měl chtěl obléknout, co? Myslíš, že tenhle odstín by mi šel?" přitočím se k jednomu ze zkasaných závěsů a elegantně si ho přehodím přes jedno rameno. Natočím se a trochu se zhoupnu v bocích, jako bych předváděla nějaký model.

Zvážním. "Ne, myslím, že počkám tady. Něco mi říká, že Lenny by ocenila, kdybys tam přišel... beze mě." skopím oči a cítím uvnitř nespokojenost. Rozladění.

Melwin
23.2.2015
15:48:31
Poslušně si kecnu vedle ní na postel. "No to sis zase naběh, idiote! To je tak, když začneš s holkama mluvit o vdavkách! Pitomče!"

Nervózně se ošiju, jako kdyby do chomoutu tahala mě. "No, já nevim. Nějak mi tak přijde, že na tydle věci nemyslí, no." pronesu dost nepřesvědčivě. V hlavě na mě vrčí vlčice a u toho se jeden moc špatně soustředí.

"Možná to nějak souvisí s tou jeho sestrou." zkusím to opatrně z jiný strany. "Asi mu spadla na krk a von se vo ni teď musí postarat." poočku sleduju Heleninu reakci. Možná jí to dojde. Konečně si připustí, že pan Gunter už jednu ženskou na krku má a tak mu to stačí!

Vlk
23.2.2015
15:41:32



Lenny tě stáhne vedle sebe na postel a pevně stiskne tvoji ruku.
"Samozřejmě, že jsem byla v Pírku šťastná, Mele. Byl to můj domov.
Jen....já už se tam nikdy nevrátím. Nemůžu."
Otřese se.
"Při představě, že bych tam přijela a maminka s tátou by tam nebyli.....
Ne. Prostě nemůžu.
Zůstanu tady, u tetičky Amelie."


Roztržitě si hraje s krajkou lemující rukávy jejich zelenkavých šatů a když zmíníš Guntera, po očku se na tebe podívá.
"Ty teď cestuješ s ním a s...tou jeho sestrou? Zvláštní. Nikdy mi neřekl, že má sestru...
On o sobě vůbec málo mluví.
Proč si myslíš, že se nechce ženit? Věk by na to dávno měl. Přece každý se jednou ožení...."


Gunter
23.2.2015
15:37:27
S úsměvem sleduji, jak si Nyskel prohlíží pokojíček pro panenky a bodnutím v srdci si uvědomím, že bych ji ho mohl dopřát, kdyby chtěla. Rodem jsme vysoko a i když se Hagen svého postavení zřekl, peněz je na Křivém klíči dost.

Mohl bych ji pořídit takový dům s takovou ložnicí, kdyby chtěla.
Mohl bych ji zajisit bydlení jak pro princeznu, a s přáteli, které jsem si za ta léta nadělal, i postavení, po kterém tak touží Helena.
Mohl bych ledacos....
A můžu, jestli si to má malá sestřička bude přát.

Bodnutí se vrátí a silnější.
Znovu se zadívám na její zářicí tvář. Potřebuji to.
Abych nemyslel.
Nevzpomínal.
Nesnil.

Teď je teď a Nyskel je okouzlená. To stačí.
Musí to stačit.

"Co by ses bála?" Zasměji se.
"Náhodou ti bude slušet." A na chvíli se zasním v představách, které bych si vůbec neměl dopřávat.
Rychle mě stáhne zpátky na zem.
Zašklebím se.
"Jistě, já budu spát vedle. Aspoň čarodějnice Gudrun to říkala."

Nechce se mi od ní.
Zoufale ne.
Přesto musím.
"Chceš tu počkat na Locis nebo bys chtěla jít se mnou za Lenny? Měl bych se za ní asi stavit....."

Nyskel
23.2.2015
15:28:21
Na okamžik ucítím vítězné vrčení Vlčice. "Jsem lepší než Helen! Lepší!!!" ale rychle se napomenu. "Co to do mě vjelo, že se potřebuju proti ní tak vymezovat?!" To, že je to Gunterem, mi v tu chvíli nedojde ani omylem.

Poslední slova Amelie konečně dají tušit, jak moc měla Eve ráda. A mně dojde, že smutek si potřebuje prožít sama, bez diváků.

Jak vyjdeme na chodbu, chytnu se Guntera pevněji. Jako bych potřebovala ochranu a útočiště. Ta jednooká sůva je mi totiž tak strašně protivná!

"Svůj pokoj?" překvapeně mi bleskne hlavou. Ale když vejdeme, vyrazí mi to dech. Obzvlášť postel. Nikdy jsem nic tak krásného neviděla. Nádherná nebesa a jemné, modré čalounění. Je to jak pokoj pro panenky. A ten stolek se zrcadlem...

Počkám, až se za Gudrun zavřou dveře a nadšeně se rozběhnu k toaletce. "Podívej! Takhle veliké zrcadlo... a ten pozlacený rám. To je nádhera!" má tvář září. Takhle jsem si vždycky představovala komnatu princezny. Nebo aspoň hraběnky.

"A v takovéhle posteli se budu skoro bát! Je to jako malý domeček!" vykládám dál nadšeně. Až mi to přijde hloupé, ale je to jako potkat svůj vlastní sen z dětství.

Pak se otočím na Guntera a konečně mi to dojde. "A ty budeš spát vedle?" zeptám se, jakoby nic. Vím, že s tím moc nenadělá, ale něco ve mně se svíjí a kroutí a brání se to.

Melwin
23.2.2015
15:08:06
Zaraženě poslouchám ten vodopád slov. Vůbec se mi nelíbí, co říká. "Thomas měl svý mouchy, ale měl tě rád! Moc rád!"zabručím nespokojeně. Je v tom až moc slyšet ta její povedená teta. "Navíc... mně nikdy nepřišlo, že by se ti v Pírku nelíbilo..." připomenu jí vyčítavě.

To všechno, co začne říkat o panu Gunterovi, zamyšleně se zamračí. Vlastně... má pravdu. Úplně vobyčejnej lovec to není. "Hmmm..." zahučím nejistě. "Jenže má vlčici!" chci nakonec vyhrknout, ale na poslední chvilku to spolknu. "Ne, todle by jí teď fakt nepomohlo."

Místo toho jen dodám: "Já si nemyslim, že by se pan Gunter chtěl ženit." Víc pro to asi teď neudělám.

Gunter
23.2.2015
14:39:23
Tiše přikývnu a na okamžik skloním hlavu v úctě před jejím smutkem.
Pak jemně vyvedu Nyskel na chodbu a zavřu za sebou dveře.
"Tak, to bychom měli, teď jen...." Dalším krokem málem vrazím do přepůvabné Gudrun, která hlídkuje na chodbě. Vsadil bych boty, že ještě před chvíli byla nalepená na dveře.
Nu, což. Amelie nejspíš přesně ví, koho zaměstnává. Chytrá je a to dost.

"Zaveďte nás prosím do pokoje, který slečna Amelie vyhradila pro moji sestru." Požádám ji stroze a když tak učiní, nepřipustím žádný další hovor, ke kterému se očividně chystá a oznámím ji, že si přeji, aby nám poslala do pokoje Locis.
"Podle slečny Amelie se má postarat o pohodlí mé sestry."

Dozvím se ještě, že můj pokoj je hned vedle a pak už Gudrun podržím dveře. Opravdu o její společnost nestojím a o její všetečné dotazy či nemístné poznámky už vůbec ne.
Když konečně odklape, zavřu dveře a úlevou se otočím k Nys.
"Ufff. Jsem rád, že mám tohle za sebou." Rychle si prohlédnu pokoj, který ji připravili a spokojeně s usměju.

Je to útulná místnost se světlým nábytkem a modrým čalouněním. Uprostřed stojí postel s nebesy z modrého sametu, u okna toaletní stolek se zrcadlem a posezení se dvěma pohodlnými kroucenými sedátky. Na druhé straně má dvě truhlice na šaty a maličký krb.
"No, budeš to tu mít pohodlné." Hlesnu rozpačitě a najednou si nedovedu představit, že ji tu mám nechat a odejít pryč.

Vlk
23.2.2015
14:26:40


Čím víc Gunter mluví, tím má Amelie staženější rty. Neodpovídá a její prsty opět bubnují netrpělivě a značně nespokojeně o leštěnou desku stolu. Jakmile ji ale ujistí, že se nehodlá v jejím domě zdržovat, napjatý výraz trochu povolí.

"Dobře. Jsem vám vděčná, lovče. Samozřejmě vaši návštěvu kdykoliv uvítáme. Obě dvě.
Postarám se o Helen i o její výchovu a postarám se také, aby byl uvedená do společnosti a našla si vhodnou partii do života. Ony ji ty romantické sny jednou pustí."


Složí ubrousek, který má na klíně a odloží ho vedle talíře. Pak pomalu vstane.
"Jistě, chápu, že za sebou máte vyčerpávající cestu. Ráno vyřídíme věci kolem Helenina dědictví.
Teď se odeberte do svých pokojů a odpočiňte si. Přepokládám, že Gudrun se bude potulovat někde poblíž. Řekněte ji, aby poslala za slečnou Nyskel Locis, ona vám připraví koupel a donese vám vše, co budete potřebovat. Gudrun je někdy trochu ústnatá, myslím, že bude vhodnější, když se o vás postará právě Locis."


Zamíří na druhou stranu místnosti a posadí se na lenošku stojící v líbezném zátiší mezi obří vázou s květinami a stolečkem se sedmiramenným svícnem a porcelánovou mísou s ovocem. Uchopí knihu, která tam leží a položí si ji na klín. Zdá se, že slečna Amelie tráví čtením spoustu času.
Provází vás pohledem a neujde ji dvornost, s jakou Gunter nabídne Nyskel rámě, ani přirozený půvab a eleganci s níž se dívka do něj zavěsí.

Usměje se a najednou je její obličej vlídný.
"Přece jenom si myslím, že bych vás naučila mnohé, drahoušku a že byste byla velmi učenlivá žačka. Helen nemá ani setinu z vašeho jemného šarmu.
Škoda."
Osloví přívětivě Nyskel a pak se ještě naposledy podívá na Guntera.

"Možná máte pravdu. Možná ji soudím příliš přísně. Každopádně se obávám, že je to již lhostejné. Teď." Obličej ji poprvé zbrázdí pravý, nefalšovaný smutek a ona skloní hlavu ke knize na svém klíně.
"Děkuji vám, že jste ji měl rád, lovče." Zašeptá ještě a pokynem ruky vás propustí.

Když vyjdete na chodbu, úsporným pohybem knihu otevře a zadívá se na první stránku.
Neohrabaným písmem je na ní napsáno.
"Milované Ami s láskou Eve. Věřím, že jednou budeme zase spolu jako dřív."

Amelie se zahledí do houstnoucího šera před sebou a v jejich přísných očích se zaleskne slza. Pak zatahá za šňůru, přivolá jednoho ze sloužících a požádá ho, aby zapálil sedmiramenný svícen.

Vlk
23.2.2015
14:08:18



Lenny konečně přestane vzlykat, popotáhne a když ji od sebe odtáhneš, trochu se zapotácí.

"Tetička není příšerná, Melwine. Je trochu přísná, ale je na mě hodná. Má mě ráda a chce, aby ze mě byla slušně vychovaná mladá dáma, víš? Abych se měla dobře a nemusela tak tvrdě pracovat jako maminka.
Maminka by byla právě taková, kdyby si nevzala tatínka, víš? Bydleli tady, v tomhle domě a můj dědeček měl ve městě slušné postavení. Byl v radě a moje babička byla dáma jako teta Amelie! To jenom maminka měla ráda venkovský život. "


Vyprostí se ti důstojně z náruče, sedne si zpátky na postel a ublíženě k tobě vzhlédne. Očividně se jí nelíbí, co říkáš.
Mračí se a špulí dolní ret.
"Když maminka říkala, že Terry je z lepšího rodu, než říká. Říkala, že má způsoby a jednou si bude hledat děvče ze svých kruhů. Já vím, že je lovec, ale ne vždycky se tak chová. Navíc, pamatuješ si na ostatní lovce, co k nám vozili kožešiny?
Byli úplně jiní. Mluvili sprostě a nespisovně a páchli."
Nakrčí znechuceně nos a vytáhne poslední trumf.

"Terry nikdy nepáchne! A má v tlumoku hedvábné košile, viděla jsem je! Myslím si, že maminka má pravdu, že to není jen nějaký obyčejný divoký lovec. Přišel ze severu a jeho zbraně jsou velmi drahé a....zachránil mě Melwine. Přišel pro mě a pobil ty hrozné lidi a......
Vždycky jsem chtěla, aby si mě jednou vzal!"
Vybuchne.


Melwin
23.2.2015
13:20:55
Vzlyká mi v náruči a musím přiznat, že to není zase tak špatnej pocit. Tedááá... jako mít ji v náručí. Ne to, že vzlyká. "Sakra! Styď se! Vona tady brečí kvůli rodičům a ty si to ještě užíváš! Prase!!"

Jenže i když se snažím soustředit na to, co mi říká, pod prsty cítím její chvějící se tělo. "Mysli! Soustřeď se! No tak!!!"

Její sny. Popravdě jsem nikdy nechápal, proč ji Eve poslala do města. Bejt dámou mi přijde dost nepraktický. Pár jsem jich v Pírku viděl. Projížděly okolo a chytla je noc. Nebo jely na lov do hor. Ale za mě není vo co stát!

I když se snažím, vracej se mý myšlenky pořád tím jedním směrem. Přesně až do momentu, než vypustí to to panu Gunterovi.

Rychle ji pustím a trochu od sebe odtáhnu, abych se na ni mohl pořádně podívat. "Todle jsi dělala kvůli panu Gunterovi?! Tos tady bydlela s tou svou příšernou tetičkou kvůli tomuhle?! Jak tě to, sakra, mohlo napadnout? Že pan Gunter chce dámu? Kterej lovec chce dámu?" vyhrknu. A nutno dodat, že je v tom i trochu mýho vlastního ega. Objímá mě, ale myslí na Guntera.

Zastydím se, že jsem tak vyjel. Ale blbost celýho toho tvrzení je do očí bijící.

Nyskel
23.2.2015
13:13:35
Když Gunter promluví k Amelii, hltám ho pohledem. Velký bráška. Přesně takový, jakého bych si přála, pokud by mě někdy napadlo chtít velkého brášku. Vyrovnaný, uhlazený, nad věcí, přesto důrazný a... "Sakra, je fakt dobrej!" vrním hrdostí v duchu.

Natřel to Amelii na plné čáře a ještě k tomu mě všechno to, co řekl, pohladilo po duši a uklidnilo, že v tomhle domě nezůstaneme déle, než bude nezbytně nutné. A že on nezůstané ani o chlup déle s Helen! Nejsem si jistá, která z těch dvou skutečností mi udělala větší radost.

S grácií vstanu, obdaruju Amelii přímým a... nu, tak trochu vítězně nadřazeným pohledem. Vzorně se zavěsím do Guntera a odcházím jak hotová dáma. Ani nevím, kde se to ve mně vzalo, ale dám si vážně záležet, aby to všechno bylo elegantní a hladké.

Vlk
23.2.2015
13:02:47


Lenny se ti vděčně zhroutí do náruče a nechá se objímat. Vzlyká ti na hrudi a třese se jako malé děvčátko.
"Nikdy jsem je neměla opouštět, Melwine, nikdy! Chtěla jsem být dámou a vůbec jsem nepomyslela, že...."Hlas se ji znovu zlomí a o to pevněji ti zaryje prsty do kůže. Vcelku to i bolí.

Pomalu k ní proniká, co jí říkáš a překvapeně vzhlédne.
"Peníze? Do začátku?
Já přece nechci nic.....
Pírko....bohové, co s ním budu dělat? Já přece Pírko vést nedokážu!
Neumím vést hospodu....Nikdy jsem se to nenaučila...."
Přizná zahanbeně a pak sklopí oči.

"Měla jsem se vykašlat na svoje sny a poslechnout tatínka.
Když, já.....Víš, myslela jsem si, že když vyrostu v dámu, tak si mě Terry bude chtít vzít...."

Gunter
23.2.2015
12:55:44
Znechuceně si Amelii prohlížím a čím víc kape špínu na Thomase, tím větší problém mám udržet řvoucího vlka na provaze.
Nelíbí se mi to.
Thomas je můj přítel a nemám ve zvyku poslouchat, jak někdo špiní moje přátele.

"Jistě, Amelie...." Schválně vynechám tu slečnu, protože Vlk chňape zuby kolem sebe a sní o tom, jak rve její štíhlé bílé hrdlo na kusy.
Mňam!
Tak dokonalou dámu jsme ještě neškubali!


Umravním ho prudkým trhnutím a pokračuji.
"Thomas byl poněkud svérázný, to uznávám. Možná právě proto si ho vzala za muže Eve a ne vy.
A Eve s ním také byla šťastná. Takže co se mě týče, bylo v jejich manželství vše v pořádku. Svoji dceru oba bezmězně milovali a starali se o ni, jak nejlépe dovedli.
Největším důkazem je, že vám ji svěřili do výchovy. Nebo si myslíte, že by to udělali, kdyby měli pocit, že ji nedokážete poskytnout něco, co oni nemohou?"


Strčím si do pusy poslední kousek zákusku a naznám, že to je vše, co jsem dnes ochotný snést.
Navštívím ještě Helen a pak chci mít svatý pokoj.
Amelie mezitím naznačí, že by bylo moudré, abych co nejrychleji vypadl i se svoji sestrou a já si myslím to samé.
Považuji to dokonce za velmi moudré.

Kolem úst mi probleskne úsměv, když jí Nys tak diplomaticky odpoví a na okamžik se jí něžně dotknu očima.
"Koukám, že bys byla naprosto dokonalá sestřička. Zrovna ty, takový rebelant! To bych vskutku nečekal!"

Otočím se k Amelii a nasadím zubatý úsměv.
"Nemusíte mít obavy, přespíme tu, protože jsme všichni tři unaveni po cestě a hned ráno pojedeme dál. Potřebuji se dostat co nejrychleji do Ilesy.
Věřím, že se o Helen postaráte co nejlépe a poskytnete ji útěchu a oporu.
Samozřejmě se na ni občas zajedu podívat, dlužím to Thomasovi a Eve, ale rozhodně vás nehodlám znepokojovat svoji přítomností příliš často. Nyní, když dovolíte....doprovodím svoji sestru do její ho pokoje, je unavená a měla by si odpočinout."


Vstanu a nabídnu Nys rámě. Pak se ještě otočím k Amelii a moje oči jsou najednou chladné jako led a možná trochu divoké. Vlk výhrůžně vrčí a možná to mým pohledem maličko prosakuje.
"A co se alkoholu týče, nikdy v životě jsem neviděl Eve opilou. A že si někdy dala pohár medoviny? Kdybyste někdy byla nucena žít v drsných podmínkách Labutího pírka, a já doufám, že se vám to nikdy nestane, pochopila byste proč.
Já jsem ji chápal.
A měl jsem ji rád."

Nyskel
22.2.2015
21:29:35
Na okamžik se chci nadechnout, abych se za Thomase postavila, ale upřímně... vzpomenu si na něj a na to, jak moc rozpačitá jsem z něj byla. Jak Gutnerovi lámal žebra. Jak... "Sakra! Ale i tam by se o něj neměla takhle otírat! Nebyl to špatnej chlap!" zamračím se nesouhlasně. Je to ale také jediná forma protestu.

Zákusek ve mně zmizel a s posledním soustem jsem si uvědomila, jak moc jsem unavená. Potlačím zívnutí a vzhlédnu, když Amelie začne "mluvit na rovinu".

"Možná i společnost vaší sestry?! Možná?!" naježím se, ale po dalších třech hlubokých nádeších musím přiznat, že má pravdu. "Helen se na Guntera dívá jako hladový pes na kost a když zjistila, že já nejsem konkurence..."

"Mluví mi z duše." vydechnu si úlevně. Kuchyně je tu výborná, ale to je tak všechno.

"Sakra! To jsem tak průhledná?!" rozčiluju se v duchu, ale navenek se mi podaří udržet netečnou tvář. Střelím pohledem po Gunterovi a pak řeknu to, co se mi zdá v tenhle moment nejrozumnější: "Tohle rozhodnutí nechám na Gunterovi."

Jsem na sebe tak hrdá! Vzorná, malá sestřička, která plní přání svého velkého bratra do puntíku.

Samozřejmě, že doufám, že si Gunter ještě pamatuje, co mi pošeptal v hlavě, ale ať je to jak chce, on tu velí. Aspoň v tenhle moment.

Vlk
22.2.2015
17:04:49


"Ach tak, jistě. Jsem samozřejmě nadšená, že jejich čeledín přežil, i když by mi daleko větší radost udělalo, kdyby to byla Eve."Procedí mezi zuby s vrozenou upřímností Amelie.

Chopí se stříbrné vidličky se zdobenou rukojetí a pustí se do přepychového zákusku, který vám naservírovalo služebnictvo.

"A srdeční to oni byli. Thomas byl obzvláště srdečný, když do sebe nalil vědro medoviny. Pak byste se mohla v jeho srdečnosti utopit, slečno Nyskel. Naučil pít i moji sestru. Vůbec byl v jejím životě samým přínosem.
Každopádně, musím být aspoň vděčná, že tam nebyla Helena, když se tam objevili ti lidé.
Štěstí, že jsem ji další návštěvu doporučila až za dva měsíce."


Chvíli mlčí a zabývá se svým dortíkem, jakmile ale dojí, způsobně odloží vidličku na ubrousek a otočí se ke Gunterovi. Pravou ruku má položenou na stole a prsty opět neklidně bubnují do desky stolu.
"Zeptám se vás na rovinu, lovče. Helena je samozřejmě z vaší návštěvy nadšená a navíc je teď plná bolesti a smutku, takže by určitě uvítala vaši společnost. Možná i společnost vaší sestry....

Nemyslím si však, že by bylo dobré, aby se poutala na falešné berličky, které ji na čas pomohou, vytáhnou ji z problémů a pak se zlomí a zanechají ji bez opory a to víme oba, že by se stalo. Proto k vám budu naprosto upřímná.
Pokud chcete na čas zůstat i se svoji sestrou a tím čeledínem, můj dům je vám samozřejmě otevřený, ale osobně si myslím, že pro Helen by bylo ozdravnější, kdybyste odjel co nejdříve.
Nemyslíte si, že mám pravdu, slečno Nyskel?"
Dodá trochu potměšile, jako by tušila, že Nys není z návštěvy v jejím domě nikterak nadšená.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.