abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Stará Říše ::
družina
stránkovat po:  
 

Raumoxouzhor
5.2.2017
18:09:27
Zhor zaváhal. To se často nestává. Asi ho uchvátila ta krásná podívaná na to, jak skřeti padají pod šípy. Ovšem to nic nemění na tom, jak ho kýj udeřil do žeber.

"Ne! Hlupáku, máš před sebou protivníka, jdi do něj!"

Až příliš pozdě si býčí hlava uvědomí palici, která mu míří na hlavu. A místo toho aby se bránila, vyletí jeho tlapa s prodlouženými kovovými drápy na skřeta. Přitom vydá válečný ryk.

"Blázne!" Zavyje vlčí hlava a štěkne.

Prostřední hlava se zachvěje... Ovšem v tom najednou tříhlavý padne na kolena, jak vlčí hlava využila poslední zbytky své síly na to, aby donutila tělo kleknout.

"Sundej tu podřadnou špínu z tohodle světa. Vychutnám si na jeho dušiů" Zavrčí Oxou.

On bolest necítí, jelikož neovládá tělo. Narozdíl od Zhora, jež cítil zlomení toho žebra a pokoušel se o něj vztek. Ale slíbil Oxou, že ho bude poslouchat a to teď hodlal splnit.... Společně se sekerou a drápy.

Svět
5.2.2017
16:13:18
Abaddon začne chrlit rozkazy a zbytky démonů se začnou stahovat z lesa...Lučišníci jsou stále za mostem déšť pro ně není sice nejvhodnější ale krycí palba by neměla být zas takový problém. Démoni se rychle přeskupí ale jejich počet čítá na nejvýši patnáct démonů.

Davarel ale nad jeho nápadem s požárem je nejistě zakroutí hlavou "V tomhle počasí nemáme šanci rozdělat takový oheň...ne tady venku...." Je pravda, že i kdyby se něco podařilo vykřesnout déšť by to jisto jistě uhasil...Jen palameny ohnivé klisny stále ještě nepatrně hoří místech kde vnikla do lesa...

Z poza mostu začnou přicházet salvy šípů, které i navzdory počasí jsou v celkem přesné a skřeti, kteří se začnou nořit opět z lesa toho velmi rychle poznají...Zdá se, že Abaddonova strategie sklízí do jisté míry svůj úspěch.

Meibilovo zaváhání ho stojí poměrně dost, neboť malý skřet který po něm vrhl dýku si ho bezesporu vyhlédnul a v okamžiku kdy se jeho skupina nájezdníků srazí se zbytek průzkumníků se k němu vrhne a důsledkem toho jsou dva mrtví průzkumníci a Meibilo se teď musí rychle vyhýbat jeho dýkám, které skřet třímá víc než zkušeně..jeho pohyby jsou lehké a hbité i pro zkušeného démona není úplně jednoduché se jim vyhnout...

Raum je na tom o něco hůře...než stačil zaujmout dobrou pozici tak pokovovaná palice mohutného skřeta mu pronikla pod sekerou a zasáhla, žebra s takovou razancí až uslyšel moc dobře známe zakřupání....rána s trojhlavcem sice nehnula z místa ale ta další co mu míří na hlavu už by mohla....

Gwyllion
31.1.2017
18:50:20
Když jsem procházela vesnicí směrem ke skřetí armádě, všimla jsem si pár zajímavých znaků a faktů. Jen jsem si pro sebe uložila tato data do mysli a řekla si, že se k celé situaci vrátím pravděpodobně později.

Nyní přede mnou byl důležitější úkol. Měla jsem přece jen dluh. A měla jsem tu i skřety, což celou věc tak nějak ulehčovalo. Nechávala jsem své nitro plát neutuchajícím pekelným ohněm, zatímco jsem se řítila skrz vřavu do lesa a zanechávala za sebou ohnivé peklo, zatímco jsem psychicky tiranizovala skupinku skřetů, kteří v panice prchali za svým vůdcem, jak jsem jim našeptávala, jako bych byla jejich instinkt. Budit v nich paniku a zároveň nepatrně kontrolovat tok jejich úvah a našeptávat, nebylo až tak těžké. Chtěla jsem ten šperk!

Abaddon
29.1.2017
20:00:09
Koukám se, jestli si vůbec někdo všiml toho, že jsem něco přikázal. Ukáže se že ano. Povzdechnu si, a rozhlédnus e po okolí.l "Lučišníci! Krycí palba! " rozkážu na skupinku, tkerá ještě nestihla zaběhnout do lesa, jelikož by si tam moc nezastříleli. "Ostatní! Maximálně deset kroků od mostu. Držte pozice." rozkážu dál, a rozhlédnu se okolo. Až te´d spatřím, že už tu nejsem sami. Evidentně se k nám připojila ona posila, pro kterou jsme měli připravit půdu.

Dojdu k Davarellovi, který přišel mezi prvními až ke mě. "Zkuste u lesa udělat nějaký hezký požár.. Nebo pokadl, přelud vyhrané bitvy, aby vyšli ven.. Nějak si zkrátka pohrajte.. " povím mu, a jeden koutek se mi zvedne do pusmání, které neříká nic dobrého.

Svět
29.1.2017
19:15:48
Jakmile zahřímá Abaddonův hlas lesem tak se démoni zarazí...nicméně je to taky díky tomu, že si konečně všimnou kam až je jejich bitevní šílenství zahnalo..

Pomalu se začnou stahovat zpátky k hranicím lesa ale ztráty jsou početné a skřeti doráží jak jen dovedou..Očividně toho bude teď potřeba víc než jen jejich stažení.

Skřeti mají samozřejmě stále větší ztráty než démoni, kteří jsou jednoznačně silnější ale co skřeti postrádají na síle a schopnostech vynahrazují počty...

Abaddon
29.1.2017
18:36:35
Cestu k průzkumníkům se dalo rposekat celkem lehko. Sice mám pár zranění, ale není to nějak hrozné. Kouknu se na Meibila, a pak se otočím na démony v bitevním poli. "Jen se na ně koukni.. Jakmile cítí krev, jsou horší jak nemyslící bestie.. A celému se dalo předejít.. " přivřu oči, když je sleduju. Kdybychom neměli omezený počet, asi bych je i nechal.

Tu ucítím bolest v rameni. Zavrčím a otočím se, koukajíc na skřeta, který vydá vítězný řev, ale když zjistí že stále stojím, a on už nemá zbraň, rychle ho radost přejde. Než však stihne zdrnout, už mu hlava odlétne od těla. Kouknu se na zbytek. "A dost.." povím a rychle se přesunu kousek od lesa. "Démoni! Zpátky k mostu! V lese je nepřemůžete... Oni tam bydlí celý život" zzařvu, a i když se můj hlas zvýší, taks tále zůstává čistý a jasný. Dýku v rameni zatím nřeším, jen s rukou moc nehýbu.

Svět
29.1.2017
17:30:18
Bitevní vřava tak ani zdaleka neustává, mezi jednotkami démonů začíná propukat opravdový chaos neboť jim nikdo nevelí a slepě tak následují skřety do vnitřku lesa, kde začínají podléhat řádnému masakru...Skřeti se v lese výborně vyznají a boj v něm je pro ně obrovskou výhodou, vypadá to, že nehledě na to jak silní vaši démoni jsou tak jejich počet se začíná nebezpečně snižovat...a Vegmak s posilami stále není v dohledu...

Jediná skupina, která nenásledovala ostatní démony a skřety do vnitřku lesa jsou Meibilovi průzkumníci, neboť potom co se k nim jejich velitel přidal tak ho neomylně následují a z běsnícím trojhlavcem, který se jim přiřítil na pomoc se od nich skřeti začínají stahovat, jejich cesta k mostu je tak volná...Abaddon utržil pár nehezkých zářezů na levé paži a z ramena mu trčí dýka, kterou mu tam nějaký skřet zapíchl...Meibilo se zatím drží jen s menšími škrábanci.

Jak se boj přesouvá do vnitřku lesa tak před mostem začíná být poměrně prázdno, déšť pomalu odplavuje krev do řeky a bitevní bahno na zemi není žádným stabilním terénem takže není divu, že krom váhově zvýhodněné trojhlavce vám to docela klouže...Zdaleka větším problémem je ale boj v lese, který pro démony nevypadá vůbec dobře..

Vás ale čekají jiné starosti což Meibilo pochopí jakmile mu kolem hlavy prosviští dýka...které pouze instinktivně uhne....malé škrábnutí mu ale přeci jen zanechá na tváři krvavý šrám...Z lesa se vyřítila další skupina skřetů , která si vás očividně vyhlédla a hrne se rovnou k vám. V jejich středu stojí poměrně malý skřet ale už od pohledu je dost hbitý a nepochybně zkušený, nepochybně majitel onoho letícího předmětu...Trojhlavce naopak zaujme řev mohutného skřeta, který se k němu řítí s obrovskou pokovovanou palicí, tři metry sice nemá...ale rozhodně to nebude nudný sok....

Gwyllion se prohnala kolem všech aby za sebou nechala ohnivou čáru a děsivou spoušť zatím co zmizela v lese....jak by mohl déšť tuhle ohnivou klisnu uhasit...

Mefisto a Graz se ztratili z dohledu a Azazel rovněž nevypadá, že by se hodlal pouštět do boje.

Mefistoteles
27.1.2017
18:22:24
"Knihovna, říkáš? K té mě budeš muset dovést. " Azazel dozajista získal můj zájem. Není to jen zmínka o andělech...každý střípek minulosti znamená informace, informace znamenají výhodu, a výhoda v boji o moc znamená...moc. Nespokojím se s jedinou knihou, to spíš se smířím s tím, že právě jednu si nesmím vzít.

"V téhle vesnici zemřely za ta staletí tisíce lidí, obzvlášť jestli hledáš stopy dávné minulosti.", pokračuji. Všichni si to čtení myšlenek přestavují moc jednoduše, částečně i díky mé pověsti...ovšem pravda je, že mě právě dokázal-byť dočasně-zahnat...hmyz. Někam za most pošlu velmi nelibý pohled, než se otočím zpět na mladíka.

" Bude třeba jít...do hloubky. Ve všech smyslech toho slova.
Ale teď mě omluv...mám práci."

Meibilo
26.1.2017
21:52:28
Poté, co dorazíme ke skupině mých průzkumníků, tak si dovolím chvíli odpočinku a rozhlídnu se po bitvě. Jen co uslyším zvuk rohu, tak si uvědomím, že máme problém. Také si všimnu, že Abaddonovi muži zatlačují skřety zpět k lesu. Také si s překvapením uvidím, že několik skřetů zaútočilo na své spolubojovníky.

Poté si všimnu příchodu posil, které se zatím skládají ze dvou prastarých démonů. Jednoho si všimnu, jak se probíjí do lesa a druhého, který se snaží k nám probojovat. Otočím se k Abaddonovi a řeknu mu ,,Musíme ty tvoje horkokrevný hlavy dostat za most. Já a moji průzkumníci půjdeme z tebou. Nebo máš jiný plán ?“A počkám na Abddonovu odpověď. Celou dobu ovšem dávám pozor, jestli na mně neútočí skřeti.

Raumoxouzhor
26.1.2017
21:45:34
Ano, cítí to. Obě dvě hlavy a je vidět cukání na jejich levé ruce, která je pokryta kovem a má prodloužené tímto způsobem drápy. Jako kdyby se tělo nemohlo rozhodnout, který mozek z těch tří má poslechnout. Ovšem vypadá to, že si jeho tělo postupně vybírá.

Lehkým poklusem doprovázeným dusotem kopyt třímetrového monstra dobíhá do vesnice.
Ano cítí to. Cítí tu krev, cítí ty duše. Cítí to blaho, kterému se bude moci poddat až se vrhne do víru boje.

Na chvilku se zastaví, aby obhlédl situaci. Vidí jak démoni bojují. A cítí to... Cítí to volání. Tak moc si chce potřít obličej jejich krví a zakousnout se do jejich masa. To že páchne podivně je jedno. Důležité je, že je čerstvé.

"Dobře, Zhore vím, že jsme si dlouho v noci povídali a teď je čas splnit co jsme si říkali dobře?" Pronese vlčí tvář a je vidět, jak se jí v tlamě zbíhají sliny.

"Jasně Oxoume. Společně. Když tu teď Raum není a my nevíme jestli se tu probudí musíme být zodpovědní." Pronese zabučí a zvedne hlavu. Jedno kopyto mimoděky zahrabe.

"Tak na co čekáš? Do nich!" Řekne býčí hlava a podívá se na tu vlčí.

"Předám ti velení těla. Ty se pak vrhneš do boje a budeš následovat moje rozkazy. Nehodlám ti říkat jak bojovat, stejnak by jsi mě neposlechl. Ale budu ti říkat co máš dělat. Jak to uděláš je tvoje věc dobře?" Zavrčí vlčí hlava.

V té chvíli spadne býčí hlavě čelist.

"Ty mi jen tak předáš velení nad celým tělem? Bez boje, bez hádání, bez urážek?" Optala se překvapeně býčí hlava. Na to vlčí hlava pouze přikývla.

"Chci se tu nabažit co nejvíce duší, masa a pozemských žen. To nepůjde, když se budeme válet mrtví někde v blátě. Takže máme dohodu?" Zeptala se vlčí hlava a ošila se.

"Jasně! Do toho!" Zvýšila hlas býčí hlava. Pak se celé tělo začalo ošívat. Oběma hlavám zazářili oči.
Během několika vteřin to bylo pryč.

Tříhlavý si potěžkal svou sekeru a otevře ruku s kovovými drápy.

" Je čas zabíjet. Jen mi řekni co mám dělat!" Zaryčel nadšeně Zhor.

"Dobře, jdi se probít k té obklíčené skupince démonů a rozsévej kolem sebe zkázu kde můžeš. Do toho Zhore! Krev a duše!"

Jakmile tato slova Oxou vykřikl ozvalo se válečné zaryčení býka a velice hlasité bojovné zavrčení vlka.
S tímto se vrhnou do bitvy. Snaží se dostat k obklíčeným jednotkám a přijít jim na podporu proti skřetům.

Přitom kolem sebe třímetrová bestie máchá oboubřitvou sekerou v pravé ruce a robustními ocelovými drápy na druhé kolem sebe. Řve, vrčí a rozsévá zkázu všude, kde může....

Azazel
21.1.2017
14:25:00
Již před vesnicí jsem začal větři ve vzduchu, vlhkost deště zvýšila všechen pach v okolí a tak jsem bitvu cítil dříve než slyšel či viděl.

Po doražení do vesnice jsem okem pokukoval, zkoumal, hledal až sem našel všechny cíle a všechny malé skulinky které mi ukázaly přesně kde jsem a co bych měl hledat, skřeti mě ihned přestaly zajímat, nejsem zvíře abych se s nimi pral.

Přisednu k Mefistovy který se rozhodl sledovat dění, mrsknu ocáskem a začnu si opečovávat zablácené tlapky.

" Hmm, pověz mi Mefisto četl si někdy knihu, jakpak to bylo, Vzácné knihy?", nečekám na to než Mefisto odpoví, mrsknu ocasem a pokračuji dál.

"Lidská fraška, ale popisuje i toto místo, Hrana či co, lidská jména jsou dosti neoriginální že? No nic, ale jedno vím že rád čteš." když do upravím svoji srst a s lidským úsměvem se podívám na Mefistotela.

"Je tady knihovna, dosti malá ale plná vzácných knih, je tu jeden problém, jeden maličký problém, knihovna patřila určitému řádu který se rád pachtil s anděly, a tedy bude i pod jejich magickou ochranou, a pokud mi moji zvě-" přeruším svoji řeč s předstíraným údivem a zamrkám na Mefista.


"Ehm, tedy pokud si dobře pamatuji docela rád studuješ myšlenky, dokázal by jsi, jen tak ze zvědavosti, zachytit myšlenky již mrtvých lidí kteří tu kdysi spočívaly? Pokud si dobře pamatuji lidské duše rádi zůstávají na místech a straší tam, jak se tomu říká? Duchové?"

Mrsknu ocasem a kývnu hlavou k nejvyšší zbořenině ve městě, střecha spadla ale zbytek čehosi co mohl být kdysi kostel ještě drží v plné síle, poté se podívám na Mefista.

"Jediné co potřebuji vědět budou správná slova k otevření pečetě, jako odměnu si můžeš vzít jakoukoliv knihu v té knihovně", při další větě se můj hlas zhlubší a úsměv se ztratí. " Ale Purpurový Kodex, ten je můj.".

Grazhosyluthar
20.1.2017
22:19:24
Výborně. Synátor se pustí do organizace... Teda spíš využije toho, že většina z nás je na boj řádně nažhavená a tudíž mu dost těžko budeme odporovat, když nás posílá do boje.

Křídlatec se do boje moc nežene a já ve své podstatě také příliš nespěchám. Rychlý pohyb není zdravý a navíc už jsem trochu starý na to, abych do bitvy naběhl jak nějaký prvňáček, kterému je jedno co a kde, hlavně, že krev a duše.

Já už si vybírám. Mám na to koneckonců právo. A tak nejprve vyhodnocuji bojiště jako takové, jestli nám někde nevyčnívá nějaká schopnější skřetí dušička.
Teprve, když se ostatní vrhnou do víru bitvy, se rozhodnu, že tentokráte využiji kratší čepele. Dlouhé nebudou alespoň zatím potřeba - to celkem rychle vyhodnotím, když zjistím, že tu jsou spíše prasata na porážku. Přemístím se na okraj lesa, kde ještě není přeskřetěno. Mé srpovité čepele useknou hlavu prvnímu skřetovi, který se dostane do mého dosahu. A ještě než z bezhlavého těla stačí vytrysknout krvavý gejzír, se přemístím hlouběji do lesa a tím se vlastně ztratím ostatním z očí. Mám rád svůj klid na krvavou práci.

Mefistoteles
20.1.2017
20:15:15
Moje znechucení postupně přechází, jak si zhodnocuji situaci. Skřeti, navzdory tomu, že představují určitou komplikaci, jsou ponejvíc zdržením. Zdržením, které bude brzy vyřešeno...se mnou i beze mne. Pokračuji s naší skupinkou čím dál pomaleji, a kdo mi věnuje pozornost, může zjistit, že jsem přes sebe přehodil jakýsi plášť...

Začínám se trochu odchylovat od kurzu. Zatímco ostatní nejspíš míří přímo k mostu, já se ztrácím poněkud stranou. Každý ostatně ví, že boj zde není moje práce...i když jste si mohli všimnout několika malých skupinek skřetů, které se zčistajasna otočily a uštědřily pořádných pár ran svým spolubojovníkům.

Mezitím si najdu výhodou pozici opodál mostu a ve skrytu sleduji dění, jak je mým zvykem...
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.