abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Gunter
18.10.2017
23:09:25
Překvapeně zamrkám. Mel použil koně jako záminku. Zvědavě se k němu nakloním a tvářím se, že prohlížím Certovi kopyto.
Jeho starostlivost mě dojme.
"Tohle je od tebe hrozně milý, chlapče. Nezapomenu to.
Ale nedělej si starosti. Můj otec je Vlk. Já jsem Vlk. A Nyskel také. Poradíme si.....
Pokud nás dokáže najít.
Což by Tyf mohl dokázat, ale já samozřejmě doufám, že se mi ho podaří zmást a když ne.....na Sotovu návštěvu se připravím.
A s příliš velkou branou silou dorazit nemůže, území patří knížeti Dagobertovi a to není zrovna mírný pán.
Nelíbilo by se mu to.
A Soter to ví. V politice je docela zběhlý...."
Vysvětlím. Narovnám se a plácnu ho po rameni.

"Postrám se, abyste byli v bezpečí, Mele. Nebo pro to aspoň udělám maximum."
Pohled mi sklouzne na Coru a když si vzpomenu na její plemené řádění dole v jeskyních, nejsem si jistý, že by zrovna ona moji ochranu příliš potřebovala, kdyby pustila svůj dar z otěží.

Nyskel
16.10.2017
19:53:24
Vykročím svižně k blízkému mlází a cítím, jak ve mně nervozita narůstá.

"Jaká bude?
Bude mít ty zvláštní oči, o kterých mluvil Terry i Byrr?
Jak je vlastně stará?
Je to ještě dítě, nebo spíš mladá dívka?"


Zvědavost se rozletí a pošimrá fantazii. Před očima se mi střídají možné Silenčiny podoby. Nemám se moc čeho chytit a tak je každý možný obličej úplně jiný.
Přistihnu se, že některé tváře tahám z hloubi svého dětství.
Je to... zvláštní.
Raději toho nechám.

"Už se dočkáš, vydrž..."

Sotva mě skryje rezavé listí, protáhnu krok a doskočím ve vlčím.

Vše okolo je najednou ostřejší. I Silenčina nervozita je cítit silněji.

Lehce zavětřím a trochu poupravím směr, přímo za ní.

Chtěla bych ji nějak uklidnit, povzbudit, ale sama nevím, co nás čeká. A tak raději mlčím. Ona sama je mlčenlivá. Uvidíme, jak to půjde...

Doběhnu až k ní a zastavím se. Zvědavě ji pozoruju a snažím se zklidnit vlastní vzrušení. Tím jí asi moc nepomáhám. Mlčím. Dávám jí prostor a čas. To je to, co teď potřebuje. Aspoň myslím...

Melwin
16.10.2017
19:46:12
"Šlechtickej parchant..." ušklíbnu se v duchu. Ani ve snu by mě nenapadlo, že to jednou dotáhnu tak vysoko... panskej slouha...

"Máma by měla radost..." bleskne mi hlavou.

Moje rodina... "Vlastně netušej, že jsem z Pírka vyváznul se zdravou kůží?!" dojde mi a v tu chvíli mám svědomí černější než saze!
"Jestli to všechno se Soterem zvládneme, musim jim napsat. Teda spíš... poprosit pana Guntera, jestli by jim nenapsal za mě. On to určitě umí, když je ten šlechtickej... no... milostpán." mudruju v duchu.

Ale to už pan Gunter stojí u mě a starostlivě se sklání nad Certovým kopytem.

"Ne, nic mu není. Ale nechtěl jsem před Corou..." zašeptám mu tak, aby to u ohně nebylo slyšet a natočím se k nim zády.

"Víte, je hezký, že nás vedete k vám, k vaší rodině. Ale co se Soterem?
Víte... moc dobře si pamatuju, jak řádili v Pírku. Teda tam řádil asi Ardet a ten je naštěstí tuhej. Ale Soter bude teď jak pominutej.
Myslíte, že je to dobrej nápad? Je nesetřeseme, pokud maj sebou Tyfa, ne?"


V mým hlase není strach. Spíš starosti. A to se tak nějak spojuje i s Corou, ke kterým mi co chvilku zalítne pohled.

Vlk
15.10.2017
22:14:23
Liška si tě zkoumavě prohlíží a pak přivře oči.
"Dobře. Bude to tak lepší....." Mrskne ocasem a rozběhne se spadaným listím.
Ani jednou se neohlédne, jestli ji následuješ.
Rychlá a hbitá a....nervozní.
To cítíš naprosto jasně.

Gunter
15.10.2017
22:10:08
Nyskel má pro mě překvapivou zprávu.
Trhnu s sebou a starostlivě se na ni zadívám.
Dobře......jídlo ti samozřejmě nechám a......držím pěsti, ať se to povede....Kdybys mě potřebovala....."

Znovu se otočím ke Coře a podám ji další kus sýra.
"Ano...." Odpovím s úsměvem, protože už nemá cenu nic tajit.
Koneckonců je beru ke své rodině.
"Můj otec byl prvním rytířem knížete Dagoberta. Hagen z Tronje a já jsem....jak jsi to roztomile řekla?
Šlechtický parchant....."
Uchechtnu se a překvapeně se otočím na Mela, který mě volá ke koním.

"Certus má něco s kopytem?" Okamžitě vyskočím a v minutě stojím u něj.
"Ukaž....."

Melwin
5.10.2017
17:25:55
Neville a Flok už jsou připravený, takže se ještě postarám o Bellu a Certa. Ten mi sice dělá naschvály, ale jedna dvě herdy ho upozorněj, že u koní nejsem žádnej zelenáč.

Celou tu dobu mi v hlavě vrtá šílenej Soter a při pohledu na Coru mi to přímo propalují díry do mozku. Ne, tohle musím vědět hned!

"Pane Guntere, mohl byste se jít podívat? Certusovo kopyto se mi nějak nezdá..." houknu na něj a přitom zvednu Certovu nohu a starostlivě si ji prohlížím. Vim, že na tohle se půjde podívat hned.

Cora
4.10.2017
21:03:11
"Jak moc na severu...." Zeptám se opatrně.
"Je tam hodně velká kosa?" Otřesu se, protože přes můj ryze otrávenej postoj k ohni, jsem přece jen zimomřivá.
A narozdíl od někoho nejsem vybavená vlčími chlupy.
"Tvůj otec je rytíř?" Zeptám se zaujatě.
"Vždycky jsem říkala, že je v tobě kus šlechtickýho parchanta." Uchechtnu se.
"Jenže Min byla ohledně tebe tajemná jako noc za úplňku.
Neřekla nám nic. Teda skoro."


Cpu se jak nezavřená a po očku sleduju Mela, kterej se trochu mračí a taky Nys, která se právě vytratila i s liškou v mlází.
Kam, kurva, jdou?
Teď, když je snídaně.....
Mě by teda od jídla nedostal ani párem volů....."
Pomyslím si a žel je to pravda.
Mám prostě po tom všem pekelnej hlad.

Melwin
2.10.2017
20:25:30
Mezi soustama začnu nasedlávat Nevilla a Floka. Jedním uchem poslouchám hovor u ohniště, ale z hlavy mi nejde pořád ta stejná myšlenka.

"Jo, na tohle by si zvykla...
A já taky! Klidně bych takhle coural krajinou, možná i přes zimu.
Jenže tak nějak zapomínáme, že máme za zadkem šílenýho pána z Meleborku s tlupou ozbrojenců a vlkem v čele!
Herdek!
Jak si s tímhle chce pan Gunter poradit?!"


Mý myšlenky jsou, oproti krásnýmu podzimnímu dnu, černý jako saze.

"Musím se zeptat pana Guntera, jak to má namyšelný. Až bude příležitost. A z doslechu Cory, ať se zbytečně nerozčiluje..." umíním si.

Nyskel
2.10.2017
20:20:05
Tiše přikývnu. Vím, jak moc to bude Terryho mrzet, ale pochopí to. Snad...

"Zeptám se Byrra." odpovím.

Vlastně mi to, k mému vlastnímu překvapení, ani nevadí, že by dala přednost jemu. Že by ten sen se spoustou lidí kolem mě a Terryho...?

Ucítím výčitky, že o tom přemýšlím takhle, ale nedokážu si to úplně zakázat.

Silenka se zadívá na hladinu. Cítím z ní napětí, které rozvlní mé vlastní. Bezděky zadržuju dech a upřeně ji pozoruju.

Nic...

Zklamaně naberu do plic vzduch, ale liška mě uklidní, že to ještě nebylo ono. Ano, bojím se, že jí to nepůjde. Já jí pomoct neumím. Nejsem tak dobrý učitel, jako Terry.

"Jistě. Můžeme hlouběji do lesa. Jen..."

Ohlédnu se na ty u ohně, přípravy jsou v plném proudu a Cora si sedá k úplné hostině.

"Sakra..." připomene se mi můj vlčí hlad, ale tentokrát si ho nevšímám. Teď ne!

"Proměním se támhle mezi stromy. Cora mě ještě ve vlčím neviděla a Mel jen jednou. Asi je to trapné, ale tak nějak se...... stydím." usměju se rozpačitě a pomalu vykročím k mlází.

"Jen si na chvilku odskočím se Silenkou. Chce zkusit proměnu a já tu šanci nechci propást." pošeptám mu měkce. "Ale určitě mi nechte něco k jídlu!" vyšlu za ním ještě naléhavě.

Gunter
2.10.2017
18:49:53
Přátelsky se na Coru zaculím a předám ji její porci a zároveň přisunu blíž k ní měch s čerstvou studenou vodou.
"Kdybys měla žízeň....Nebo se chceš zahřát medovinou?" Navrhnu vesele a chystám další příděly. Cora zavrtí pohoršeně hlavou a vyptává se na cíl cesty.
Pokrčím rameny.
"Křivý klíč je na severu. V Truchlivých horách. Leží ve vesnici Eagleglen. Patří k panství knížete Dagoberta, které se jmenuje Merrion. Můj otec byl dlouho prvním z jeho rytířů. Sloužil na jeho hradě....."

Oči mi mimoděk sklouznou k Nyskel, která se baví se Silenkou a odmlčím se.
Nechci být nezdvořilý a naslouchat, ale zvědavý rozhodně jsem....
I když bych to nikdy nahlas nepřiznal, Silenčin chladný postoj ke mně mě velmi trápí.

Cora
2.10.2017
18:39:28
"Skvělý." Vzhlídnu od závěrečný úpravy vlasů a zatlemím se.
"Cejtím se jak královna. Fakt. Takhle mě nikdy nikdo nerozmazloval....
Páni, jestli si na tohle zvyknu, bude mi to zatraceně chybět."


Přesunu se blíž k ohništi a usadím se na improvizovaným sedátku, který nachystal Byrr.
Nechám si od Terryho nandat plnou misku i s králíkem a slastně zapředu jak kočka.
"Tohle je fakt skvělý! Voní to, že se mi sbíhaj sliny.
Kam teď vlastně pojedeme? Kde leží ten tvůj rodnej dům?"
Zajímám se zatímco Terry chystá jídlo pro Byrra a pro Nyskel.

Vlk
2.10.2017
18:33:49
Liška zvedne hlavu a zkoumavě si tě přeměří.

"Dobře, zkusit to můžu, když myslíš, že je to dobrý nápad.
Ale s ním nepojedu.
S tebou nebo s Byrrem. Má velkého silného koně. Uvezl by nás oba."
Navrhne.

Pak se rozpačitě rozhlédne a spočine dlouhým pohledem na hladině jezírka.
Chvíli to vypadá, že jen tak pozoruje plující listí, ale pak sebou najednou trhne a přešlápne.
"Já...nechci to zkoušet tady. Ty....proběhla by ses se mnou?
Někam dál?
Jako vlk?"
Zaprosí a její výraz je přímo rozpačitý.

Melwin
30.9.2017
16:26:18
Výsledek vypadá královsky! Vážně jo!

Když Byrr zavelí k jídlu, je už Cora upravená a nádherná, jako vždycky! Uculím se na ni.

"Je nachystáno, madam..."

Pravda, když se tak ohlídnu po chlapech, pan Guter má podobě připitomnělej výraz jako jo. To musím férově uznat. A Byrr... no, neculí se, ale něco v něm je taky tak nějak smutně spokojený. Nebo jak to říct...

Uzmu si sousto a vyrazím dát do pucu koně, abysme mohli hned po snídani... spíš po obědě vyrazit!

Nyskel
30.9.2017
16:22:28
"Proměnit?! Ona by vážně chtěla?!" překvapí mě její otázka.

Dřepnu si vedle ní a otočím k ní tvář. Zkoumavě si ji prohlížím. Má zvědavost se opět probudí jak ohař, který chytil stopu. "Jak asi vypadá...? Teď, po těch letech? Poznal by ji Terry?"

To všechno ale teď není podstatné.

"Můžeš jet se mnou. Bella nás uveze obě. Nebo... pokud bys chtěla jet sama, mohla bych jet s Terrym. Nebo běžet ve vlčím..." nabízím jí všechny možnosti, které mě napadají. Nechci ji vyplašit.

"Chceš to zkusit teď? Tady?" pošťouchnu ji opatrně. "Můžeme ale i hlouběji do lesa."

Vlk
29.9.2017
23:28:58
Liška se zastaví vedle Nyskel a skloní malou rezavou hlavu k vodní hladině.
Čenichem odstrčí plovoucí červený list a začne chlemtat vodu.
Nyskel si pro tu chvíli zdánlivě nevšímá, plně soustředěná na svoji žízeň.
Pak k ní ale zdvihne jantarové oči a švihne ohonem.

"Na jakém koni pojedu, když se pokusím proměnit?
Já....s ním jet nemůžu.
Myslela bych na Ruth a na ty věci tam a.....
Prostě nemůžu....."
Její hlas zní najednou nejistě a roztřeseně.

Gunter
29.9.2017
23:21:26
S pomocí Mela znovu probudíme k životu oheň, připravíme čaj a snídani pro všechny. Byrr mezitím dotáhne další dříví a přinese králíka, kterého s Melem rychle nasolíme, posypeme kořením a upečeme na ohni, aby dívky měly pořádnou snídani.
Dostanou k tomu chlebové placky, sýr a ovoce, které nám nabalila Dorthea. Spolu s horkým čajem a malými sladkými koláčky to vůbec není špatné.
Nachystáme všechno na misky a je vidět, že nás to všechny tři baví, takhle se o ty dvě starat.
Vlastně o tři, protože na Silenku rozhodně nehodlám zapomenout.
I když se vybavuje s Nyskel a všechny ostatní ignoruje.

Když máme všechno nachystatné, nachystá Byrr provizorní sedátka pro naše dámy a svým bručivým hlasem je zavolá k ohni.

Melwin
29.9.2017
22:43:37
"Jo, jo..." snaživě přitakám a div se nezabiju, jak se mi noha zamotala do deky. "Herdek!" zakleju polohlasně.

Hrnu se k sedlovejm brašnám a začnu vychystávat hostinu. Nebo se aspoň snažím, aby to jako hostina vypadalo. Je krásnej den a tak nějak mám pocit, že si to zasloužíme, než zase nasedneme.

"Já koně zařídim." houknu přes rameno.

Mám teď pocit jak kuchtička v zámecký kuchyni. Strašnej fofr a hora práce přede mnou. Ale nestěžuju si. Kdepak... Spíš mě to uklidňuje. Cejtim se užitečnej a tam, kde je moje místo.

Nyskel
29.9.2017
21:10:09
Heknu, když se zeptá na... na....... "Cože?!"

Prudce se na něj otočím, v očích údiv a cítím, jak rychle rudnu ve tváři. "No... já..."

Naštěstí mě nenechá v rozpacích topit dlouho.

Otočím se zpátky k jezírku a těkám očima všude okolo.

"Nemělo by mě to takhle rozhodit! Nemělo! Není proč... přece... snoubenka... takže......." ne, nedokážu to ovládnout. Jsem červená jako rajče. Ještě že jsem teď k němu zády.

"Já to zvládnu to... ve studený." vykoktám rozpačitě a snažím se nenápadně dýchat, abych uklidnila zrychlený tep.

Vedle mě se objeví Silenka. Z toho zrudnu ještě víc, jakoby nás mohla před chvilkou slyšet...

"Jak ses vyspala?" zeptám se rádoby lehce. "Budeš chtít dneska cestovat po svých nebo v sedle?"

Cora
29.9.2017
21:07:01
"Je ty jsi hodnej." Zapředu a začnu si prsty pročesávat dlouhý vlasy a u toho rejdím očima všude okolo.
Liška je s Nyskel u jezera a obě se kochaj tou podzimní nádherou. Ostatně, mně se to tu líbí taky.
"Škoda, že tu nemůžeme zůstat." Prohodím k Melovi, kterej se štrachá za Gunterem a natáhnu se pro svůj tlumok, abych vytáhla kartáč na vlasy.
Prsty rozhodně nestačej, mám jednotlivý prameny zcuchaný do sebe.

"Učešu se a hned vám pomůžu." Křiknu omluvně za Melem.
"Nebo mám dojít pro koně?"

Gunter
29.9.2017
20:52:50
Její hlásek přímo lahodí mému sluchu. Veselý a hravý, jak už dlouho nebyl.
Přistihnu se, že se tlemím jak pako.
"Poslyš, lásko, teď mě tak napadlo....plánuješ....chtěla bys někdy....ehm....děti?
Protože jestli ano, měl bych začít hromadit zásoby, abychom tě zvládli uživit, až je budeš nosit."
Křením se jak blázen a přitom zjišťuju, že mi ta představa vůbec není proti mysli.

"Zařídím to. A jestli ti na koupel stačí horká voda velikosti kotlíku, tak i tu...."

Vyškrábu se na nohy a zamířím k Melovi.
"V pořádku. Zas tak honit se nemusíme. Uklohníme snídani, ať se naše krásky pořádně nají a pak vyrazíme.
Pomůžeš mi?"

Očima šlehnu po lišce, která právě vstala a líně se vydala k jezírku za Nyskel.
Jen se po mně nedůvěřívě podívala jantarovýma očima.

Zatímco jsem se pustil do probouzení ohně k opětnému životu, neuniklo mi, že se zastavila vedle Nys a začala rozvážně pít.

Melwin
25.9.2017
21:44:59
Nakrčim nos a zahroutím pusou, když mě něco zašimrá na tváři. Zrovna se mi zdá o pečínce...

Z dálky ke mně ale dolehne hlas, kterej mě tahá zpátky ze sna. Ten hlas......

Prudce otevřu oči, snad aby mi nezmizel. Aby mi nezmizela ona!

Sedí vedle mě a vypadá jak růžový červánky. Vlasy se jí vlní po zádech a jsou jemně zacuchaný.

Protahuje se jak kočka na vyhřátým zápraží. A je táááák....... sakra....... dal bych si říct! Teď hned!!!

Bezděky se pootočim, aby nebylo přes deku vidět, jak moc! No jo, co se můžu divit... dobře vyspalej a ještě vedle tohohle božskýho těla! Cejtim se plnej síly!

Zavrtím se a snažim se dívat jinam, než na její křivky. Ty klidnovýmu stavu moc nepomáhaj.

"Má hlad!" dojde mi konečně přes všechny ty pudy, co že to vlastně říkala.

Podívám se na pana Guntera a tak nějak se musím uculit. Ani nevim proč.

"Něco vyštrachám. Kolik máme času?" zeptám se, zatímco se hrabu z dek.

Podívám se nahoru a slunce už musí bejte pěkně vysoko.

Vykulím oči a podívám se na pana Guntera znovu. Tentokrát provinile. "Sme si asi přispali, co?"

Nyskel
25.9.2017
21:36:39
Hladina je jak dokonalé zrcadlo.

Ještě chvíli vnímám vždychny ty odstíny rudo-zlaté, ale pak mi to nedá. Skloním se a prsty hrábnu do vody. Hravá sprška vykouzlí kola na hladině a odraz listí se skalami v pozadí se rozvlní.

Znovu se usměju. Tohle je tak krásné a jednoduché...

Dřepnu si na břehu a znovu smočím prsty. Tentokrát se s vodou jen tak mazlím. Je kříšťálově průzračná a studená, ale dneska mi to nevadí. Dneska jí to odpustím...

Cuknu sebou, když se mi v hlavě ozve Terryho rozverný hlas.

"Pokud mi tu trochu vody ohřeješ, miláčku...?" nechám tu výzvu viste ve vzduchu. Líbí se mi to slovo...... nikdy jsem ho nikomu neřekla. A i když to Terry řekl škádlivým tónem a možná to myslel jen tak, přes to přesevšechno se mi líbí!

Najednou se jakýsi podezřelý zvuk rozběhne po hladině. Vodní plocha ho ještě zesílí...

Ehm...... můj žaludek! Jak jinak...

"Ale možná bych si před koupelí dala snídani..." nadhodím tentokrát trochu reálnější požadavek.

Cora
25.9.2017
20:56:21
Z divokejch nesouvislejch snů, který budou zřejmě už napořád součásti mejch nocí mě probere pocit, že se na mě někdo dívá.
A taky zvuk.
Ostrej a krátkej. Zamrkám a rychle otočím hlavu, kde je Mel.
Spí.
Rázem mě přestane zajímat všechno ostatní.
Přiblble se na něj zadívám a pusa se mi roztáhne do ještě přiblblejšího úsměvu.
Je to nádherný, takhle se vedle něj vzbudit.
Pocit, na kterej se zatraceně rychle zvyká.
Jo.
Na týhle cestě nejsem sama. Jsme dva.

Natáhnu ruku a opatrně, plaše se ho dotknu.
Vážně je pravej.
Zase se usměju a teprve pak mi dojde, že mě vzbudil nějakej zvuk.
Rozhlídnu se a očima se potkám s Terrym.
"Brý ráno....Kde máš svoji zrzavou křehuli?" Zeptám se vesele, ale ani mi nemusí odpovídat, čumí zarytě k jezírku, takže zrzavice musí být tam.

"To ty?" Zeptám se vcelku nesmyslně lišky a zazívám.
"Kurva, já mám příšernej hlad!" Oznámím jen tak pro jistotu, kdyby to snad někomu nechtělo dojít.

Gunter
25.9.2017
20:49:24
Nyskel se pohne a moje vědomí je okamžitě v pohotovosti. Otevřu oči a chvíli na to už sedím s pokrčenýma nohama a sleduji ji, jak pádí k jezírku. Je fakt, že pohled je na něj hezký.
Možná až moc.
Jednomu by se tu chtělo zůstat a nemyslet vůbec na nic. Jen si užívat, jak je tu krásně a neřešit Sotery ani nic jiného.
Proměnit se do vlčího, proběhat to tu pěkně po čtyřech, vyválet se ve spadaném listí, zaplavat si. Prostě si zas jednou užívat každou minutu.
Divoce se mi zasteskne po srubu a prokleju sám sebe, že jsme tam nezůstali déle.
Pořád.

Lítostivě ji pozoruji a nejraději bych se rozběhl za ní.
Jenže, kdybych to udělal, mohl bych se dopustit bláhovostí a na bláhovosti je tu trochu moc očí. Vzhledem k tomu, jak na mě působila její blízkost včera v noci, je mi jasné, že by bláhovosti nabyly hodně rychle zcela specifický charakter.

Podívám se po lišce, ale ta sedí a líže si packu. Lhostejná a zdánlivě unuděná.
Oči ji ale rejdí sem a tam a je mi jasné, že ji vůbec nic neunikne. O čem svědčí i chvějící se konec čenichu.

Byrr už vstal a vzhledem k tomu, že tu není, šel si nejspíš odskočit a nebo se vydal ulovit snídani.
Nejspíš obojí, tipl bych.

Mel spí a Cora se právě probouzí. Dloouhatánské vlasy rozhozené kolem sebe, vypadá najednou nezvykle křehce a nevinně. Takovou ji vůbec nezná.
Zašklebí se na mě a já ji popřeju dobrého jitra.
Teprve pak se obrátím na Nys a jemně se dotknu jejich myšlenek.

"Jdeš se vykoupat, miláčku?" Zaševelím trochu zlomyslně.

Melwin
19.9.2017
17:29:19
Spim. Prostě a jednoduše. Žádnej sen mi do hlavy nevlezl, což je škoda, ale aspoň načerpám víc síly.

Stejně tak spim, když se ozve Silenka. Tohle by mě rozhodně neprobudilo. Je mi teplo a potřebuju ještě spáááát...
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.