abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Melwin   Postava není přítomna 28.2.2015, 15:34:56
Projíždíme alejí a mě padá čelist. Když dojedeme až k domu, čučím doslova jak tele na nový vrata. "Todle... to je fakt hospoda?!" znejistím. A to parádně.

Bezděky si všimnu, že Nyskel je na tom podobně. Jenže zatímco já blbě čučím i na toho podomka, co vyšel, Nyskel vypadá najednou jako dáma.

"Herdek! Ten pan Gunter ale má známý..." zavrtím nevěřícně hlavou. A najednou si vybavím to, co říkala Lenny. Že je pan Gunter z lepší společnosti. Že to není vobyčejnej lovec. "Měla recht! Do prdele..." ulevím si aspoň v duchu.

Ve stájích seskočím z Nevilla a uvážu i Rozetu.

"Dobrej den, vinšuju." vykoktám s úslužným kývnutím. "Von se ke mně chová jako k nim." dojde mi. A to, že je to úplně logický, mi prostě nedochází.

Nejistě se podívám na pana Guntera. "Postarám se vo koně a počkám tady." navrhnu a těžce polknu.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.2.2015, 15:28:45
Jedeme alejí a já zírám. Jinak to nazvat nejde. "Tohle... co to... sakra!" lapám po dechu. "Proč mi to neřekl?!?! Že je Minnie šlechtična?! To bych se jinak oblíkla, učesala... uááááá... vždyť si bude myslet, že jsem nemožná! Už ve dveřích!" začínám slušně panikařit a značná délka aleje tomu jen přispívá.

Když dojedeme až k domu, zakloním hlavu a prohlédnu si budovu v celé její výšce. Vyděšeně střelím pohledem po Gunterovi. "Copak je to královna?!?!" Srdce se mi na okamžik zastaví. "Jak bych jí mohla sahat byť jen po kotníky?!"

Polknu a snažím se posbírat odvahu. Mírně se mi zrychlil dech a vyplašeně těkám očima okolo. "Nemohla bych spát ve stájích...?" zakňourám v duchu. Přijde mi, že přesně tam tak akorát patřím.

Všimnu si nádherné rudé masky nad vchodem a nemůžu od ní odtrhnout oči. "Ta musí šít nejmíň pro královnu!!!" Nikdy jsem nic tak nádherného a komplikovaného neviděla. "A co musí být uvnitř, když tohle má jen nade dveřmi?!" panikařím dál.

Otevřou se dveře a... krve by se ve mně nedořezal. Všechno to napětí posledních hodin se teď slilo do jednoho žhavého kotle, ve kterém se proti své vůli koupu.

Vyjde muž. Trochu zvláštní na služebníka takové dámy, ale nejde mu upřít elegantní chování a to oblečení... "Sakra! Sakra! Sarka! To už bych si tu připadala líp v té zatracené Helenině košilce!!!" kleju v duchu.

Navenek mě ovšem ochrání má maska. Skočí tam sama, protože se teď vážně cítím v ohrožení. Sama před sebou. "Nejvyšší čas, že se vrátil?!?!?!" šlehnu po něm pohledem, ale rychle oči sklopím. "To jako že už se Minnie nemůže dočkat?! Sakra!!!!"

"Já jsem Nyskel, těší mě." mírně kývnu hlavou a musím se pochválit. Vyznělo to klidně a příjemně. Ale to, co se mi děje uvnitř...

Sklouznu z Belly a ohlédnu se po Gunterovi. "Mám si vzít brašny?" pípnu v jeho hlavě. Ztracená a nervózní!
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.2.2015, 15:08:04
Opravdu to netrvá dlouho a dorazíte kolem jezera k dlouhé aleji napůl opadaných stromů. Je přímá a dlouhá. Alejí se dostanete k velkému šedému domu se dvěma věžičkami po stranách a nádherným sloupovým průčelím u hlavního vchodu. Vlevo od domu jsou poměrně velké nízké stáje a černá kovaná brána vedoucí do zahrady. Je to opradu překrásné sídlo. Příliš velké a příliš přepychové na obyčejný krejčovský salon, pokud tedy Minnie nešije pro krále a jeho dvůr....

Nad hlavními dveřmi z tmavého stříbrem zdobeného dřeva visí místo štítu rudá maska.



Jakmile vaše koně zadusají na cestě, vysoké zdobené dveře se otevřou a na bílé schody vyjde muž s páskou na jednom oku.
Je poměrně bohatě oblečen do rudozlatého kabátce a sametových kalhot a šedivé vousy má pečlivě spletené do dvou cůpků.



Hluboce se ukloní a tváří mu prokmitne přátelský úsměv.
"Pane Terry! Nesmírně rád vás vidím. Vítejte! Myslím, že je nejvyšší čas, že jste se vrátil." Přikročí blíž, aby Nyskel podržel koně a i jí se ukloní.
"Vítejte v Masce slečno. Jsem Torgeir, k vašim službám.
Mladý muži..."
Dodá ještě s pokynutím hlavy směrem k Melwinovi.
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:38:16
"To zní dobře." usměju se a svitne mi naděje. To by mohl bejt nóbl podnik, když se tam hosti táhnou až z města. "Jenže... budu pro Minnie dost dobrej? Jestli tam má sluhy a lokaje, možná by na mě vyzbyl aspoň podomek nebo pacholek jen do stájí. I když toho umim víc..." přemítám v duchu, ale už se tak nebojím. Nebo ne až tak moc.

Vyrazím za těma dvěma a Nestor za chvíli přikluše taky.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:36:16
"Soterovo sídlo?!" po zádech mi přeběhne svědění a bezděky zavětřím. Není tu ale žádný pach, který bych rozeznávala. Bylo to spíš instinktivní. "Možná bych si mohla v noci udělat malý výlet..." napadne mě, ale je mi jasné, že s Gunterem bych ho sdílet neměla. Aspoň prozatím.

Melwinova otázka mě zaujme a tázavě se otočím na Guntera. "Zní to jako idylka. Ale proč má krejčovský salon stranou? Copak není pro zákaznice lepší, kdyby byl na hlavní třídě?!" přemítám v duchu. "Ale možná ten dům zdědila nebo tak něco. A jestli už má stálou klientelu a dělá kvalitní práci, přijdou za ní." pokrčím rameny. Není to něco, s čím bych měla nebo dokázala něco dělat.

Pobídnu Bellu a ta vyrazí za Certem jako pejsánek.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:23:33
Oči mi zasvítí, když přizná, že má hlad a už se těším, co bude říkat na Theinu kuchyni.
"Tohle je Soterovo letní sídlo. Bývá u jezera, když je hezky." Ukážu jim věžičkatou budovu, na kterou z místa, kde stojíme vidíme.
Melwin pozoruje Nestora, jako prve já.
"No, je to slušný výkon na to, jak je zraněný. Rozhodně to není žádný chcípáček." Ozvu se a na jeho dotaz zavrtím hlavou.

"Není to přímo samota. Spíš je to trochu stranou od města. Je tam klid a ticho. Z jedné strany jezero a ze strany od města nádherná alej stromů." Za normálních okolností by to pro vykřičený dům byla dost nepraktická poloha, ale Minnie nejdřív sídlila ve městě a když si udělala jméno a stálé zákazníky, přesídlila.

Pobídnu koně k rychlejšímu pohybu, protože nám zbývá objet cíp jezera a dostat se k Masce zezadu. Plavit se přes jezero se mi zrovna nechce, navíc co bychom si počali z koňmi.
Ovšem jednou bych na jezero mohl Nys vzít. V loďce....určitě by se jí to líbilo....
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:11:08
Sleduju Nestora, stejně jako pan Gunter. "Má žízeň, ale je to chlapák." pronesu hrdě a láskyplně psa pozoruju.

"Takže je to na samotě?" zeptám se zvědavě. "To by to tam mohlo bejt skoro jako u Pírka." svitne mi naděje.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:09:20
Slabě se usměju. "Jo, hlad mám." připustím, ale k nadšenému záblesku v očích to má daleko.

"Tuší Minnie, že dojedeme?" zeptám se opatrně. "Možná byli domluvení předem, že přijdede na záčátku zimy. Ale žádného posla určitě neposílal. To bych si všimla."
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.2.2015, 14:03:35
Čím víc se blížíme k Ilese, tím neodbytnější mám pocit, že tohle všechno byl hloupý nápad.
Zatraceně hloupý.
Ano, Dům zakázaných slastí je obrovský a svým způsobem i přepychový, Min se vůbec nedaří špatně, co se peněz týče, ale když si tak vybavím holky, povalující se na pohovkách....
Co na to řekne?
Jak se bude tvářit?
Co když pohoršeně uteče a už se mnou nebude chtít nikdy mluvit.....


Mezi stromy se zaleskne hladina jezera a já pobídnu hnědáka do klusu.
Vynoříme se mezi větvemi a já celkem zbytečně zdvihnu paži.
"Jezero Auk. Jsme na místě."

Nestor zamíří poklusem k vodě, seběhne po kamenech dolů a začne nadšeně chlemtat. Vyprahlý po dlouhé cestě.
Chvíli ho pobaveně pozoruji a pak se otočím k Nys, která mě osloví.
"Bude to pro nás rychlejší. K městu bychom jeli dál podél jezera. Minnie bydlí na opačné straně jezera, než je střed města. A odtud je to blíž.
Navíc nám Dorthea ukuchtí něco k jídlu. Copak nemáš hlad? Thea výborně vaří."
Mrknu na ni.
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.2.2015, 12:50:55
Když mi Lenny svěří Nestora, slíbím, že se o něj postarám. Jsem vážně rád, moc. Tak nějak jsme si zbyli.

Jenže čím blíž sme Ilese, tím hůř se cejtim. A je to právě kvůli Nestorovi. "Já se vo sebe nějak postarám, ale co zbyde jemu, chudákovi? Takovejhle pes... Toho si nikam jako mazlíčka nevezmou. A ani sem cestou neviděl moc statků, kde by se jim mohl hodit. Ale pan Gunter ho zachránil. Ten by ho přece rasovi dát nenechal! Možná by si ho odvezl sebou, i s vlčicí... s Nyskel." trápim se dál a občas zabloudím nešťastným pohledem k psovi, kterej poslušně tlapká a je mu úplně šumák, co bude. "Tobě je hej, kamaráde. Ale kdybys věděl..."

První pohled na město na břehu jezera mně vyrazí dech. Odtud vypadá mírně a klidně. Vim, že v uličkách to už asi taková sláva nebude, ale kdybych občas dostal aspoň pár hodin volna, šel bych určitě sem. Tendle výhled je krásnej skoro jak na Pírku.

Nyskel se zeptá na to, co trápí i mě. S obavama se podívám na pana Guntera. Na jednu stranu se mi tam nechce, ale na druhou vim, že čím dřív tam budem, tím dřív budu vědět, na čem sem...
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.2.2015, 12:43:14
Čím blíž jsme Ilese, tím pomaleji jedeme. Nebo mi to aspoň tak přijde. Nebo to dělám jen já a držím Bellu vzadu?

Před očima mi neustále pluje elegantní blondýna v šatech podle poslední módy. Bleděmodrých. Ty má Gunter nejraději! Snažím se vymyslet, jak bych se měla tvářit, až si konečně všimne, že Gunter nepřijel sám. "Nadšeně? Pokorně? Nejistě? Bohové..." vzdychnu nahlas. Vůbec nevím, do čeho jedu. A mám strašný strach, jak to všechno změní Guntera. Ty zářivé oči dnes ráno... "A s ní bude určitě zářit ještě víc. Postaví mě v koutě jak nepotřebnou hůl při návratu z procházky, a zmizí s ní nahoře. Jistě... A objeví se až na večeři, příjemně unavený a spokojený. Náramně spokojený......."

Ta představa je nesnesitelná. Všechno se to ve mně kroutí. A nejvíc ze všeho se kroutí Vlčice. Chápu, že pro ni je tahle představa ještě horší než pro mně. Ale neuděláme s tím nic. Vůbec nic! Ani jedna, ani druhá. "Gunter má právo dělat si co chce! Má ho!" přesvědčuju se v duchu, ale vůbec to nezabírá.

Nakonec se jen tiše modlím, abych neudělala něco nepředloženého. A hlavně abych na uzdě udržela Vlčici. Pro jistotu ji dám za katr už teď, protože vybuchnout do vlčího hned na prahu by asi nebyl dobrý začátek! A už vůbec ne, kdyby mé zuby skončily na jejím bělostném krku. "Sarka!"

Zrovna když se snažím zbavit urputné představy, kterak prohryzávám Minnie hrdlo, vyjedeme z lesa a před námi se otevře úžasná scenérie. Vše je zapomenuto, aspoň pro tento moment, a já hltám ten mírumilovný, malebný pohled.

Kdyby byl večer nebo aspoň pozdní odpoledne, zkusila bych si u Gutnera vyškemrat, že na noc zůstaneme tady. Na břehu. Jenže je sotva kolem oběda a... prostě by mi to neprošlo. Ne, když on se tak těší!

"Těší se vůbec?" pátravě se na něj podívám, protože mi přijde, že se tváří stejně útrpně jako já. "No jo, je smutný kvůli mně. A možná má výčitky svědomí, protože moc dobře ví, co přijde!"

"Pojedeme rovnou k Minnie?" kousnu do toho kyselého jablka a oči mám vážné. Hrozně vážné.
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.2.2015, 2:54:35
Čím více se blížíte k Ilese, tím jste všichni tři zamlklejší. Gunter přemýšlí o Minnie a o Soterovi. O Domu zakázaných slastí a o tom, jak asi Nyskel zjistí, že ji v podstatě vede od bordelu.
Dumá jak jeho dávná přítelkyně sladká Minnie zareaguje na Nyskel a jestli taky okamžitě pozná jak moc je do ní zblázněný.
Přehrává si poznámky, které si nejspíš vyslechne od bystrooké Cory a starostlivé Dorthey.

Těší se na ně. Na všechny.
Na jedné straně.
Na straně druhé má čím dál tím sevřenější žaludek.

Žaludek má sevřený i Nyskel. Možná víc než Gunter. Pro ni je to cesta do neznáma.
Cesta do obav a nevyjasněných citů. Má pocit, že něco nenávratně končí. Že svého velkého bratra zákonitě ztratí a bude se dívat, jak zcela patří Minnii.
Tělem i duší.
Je to trýznivá představa.
Nejspíš.

Navíc jsou tu pochyby, jak přijme jejich podivný vztah. To, že je Nyskel také Vlčice.
I to, že se jí Gunter nehodlá vzdát, přestože není jeho opravdová sestra. Pokud to tedy stále platí a spolu s pochybami začala Nyskel samozřemě pochybovat i o tomhle.
Těsně před Ilesou dojde k názoru, že ji vlastně v Ameliině domě nebylo tak zle a že možná měla Lenny poslechnout a přemluvit Guntera, aby tam nějaký čas zůstali....

Do třetice měl žaludek na vodě i Melwin. Sice nejméně ze všech, protože Mel je v podstatě pohodář a umí se smiřovat s věcmi i nástrahami života, ale přece jen.....
Jeho nejistá budoucnost ho trochu trápí.
Vezme ho Minnie do služby?
Zvykne si?

Ilesa je město. Bude se mu tam líbit? Je zvyklý spíše na vesnice a divoký kraj, kde lišky dávají dobrou noc.
A co Nestor?
Lenny by si ho ráda nechala, řekla mu to, ale Amelie by ji to nikdy nedovolila.
Navíc si nebyla jistá, že by obřího psa zvládla. V takovém přepychovém domě.
Musel by být pořád zavřený a....

Zkrátka poprosila Melwina, aby si ho nechal. Aby ho vzal s sebou.
Jenže, nemýlil se Gunter? Dovolí mu Minnie tak velkého psa, pokud už si nechá jeho, Melwina?
Těžko říci.

Takže zachmuřenou hlavu má ve finále i on.

A Ilesa se stále blíží.

Nakonec vyjedete z lesa a uvidíte před sebou hladinu jezera Auk. Na obzoru se rýsují siluety domů a voda jezera je čistá a modrozelená jako leštěný tyrkys. Po hladině se líně plaví několik člunů a kolem jejich barevných plachet se chichotají rackové. Od vody vane chlad, ale kolem jezera je takový poklid, že to působí konejšivě.

 
  Gunter   Postava není přítomna 28.2.2015, 0:48:38
Nevypadá, že by se jí nálada zlepšila. Je zamlklá a není ji do řeči. Moji dobrou náladu to značně poznamená, i když se urputně snažím, aby to tak nebylo. Každopádně ji zrcadlím a stávám se po cestě čím dál tím zamlklejší.

Snažím se zabavit tím, že si chvílemi povídám s Melem nebo pozoruji Nestora, ale i tak to stojí za prd.
S ženami je to někdy těžké.
I když...se ženami je to vždycky těžké.
Nejspíš.

Život s nimi je jako na houpačce. Někdy oslnivě bláznivě šťastný a dokonalý a jindy plný otazníků, pochyb y chmurů.
My teď sklouzli do těch chmurů.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:48:31
"Jistě. Po obědě zdřímnout... Nemusel jsi mě ale uklízet z cesty, bratříčku. Postarala bych se o sebe." chce se mi jízlivě zavrčet, ale nakonec jen tiše přikývnu. Není mi do řeči. A ta, do které by mi bylo, by Gunterovi náladu moc nezvedla...

Dojde mi ještě jedna věc. "Min TI dá pokoj..." Zakaboním se ještě o trochu víc. "Tak u Amelie škemral o můj bleděmodrý baldachýn a u Minnie dostanu svůj vlastní pokoj... Hmmmmmmm...." Ne, prostě se tam netěším. Ať udělá, co udělá, neodkážu tomu utéct. A blíží se to. Rychle...
 
  Gunter   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:43:12
"Je. Ilesa a Melebork jsou kousek od sebe." Přikývnu. Nasměruji Certa ještě blíž k Belle, proti čemuž on nic nenamítá a docela mi spadne kámen ze srdce, když mi přizná, že je unavená.
"Bál jsem se, že se na mě zlobíš."Příznám kajícně a hned dodám.
"V Ilese si odpočineš. Klidně si můžeš po obědě zalézt a zdřímnout si. Min ti dá nějaký pohodlný pokoj."
 
  Melwin   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:35:29
Vyrazím za těma dvěma. Rozetinu uzdu v ruce. Vypadá to na hezkej den a rozhodl sem se to brát jako dobrý znamení!

Pan Gunter se zdá v dobrým rozmaru a to zvedne náladu i mně. Navíc Nestor už je na tom taky o dobrej kus líp. "Je to pašák!"

"Jo, blbě spala! To je tím, že mě chodí strašit ve snech!" pomyslím si trochu škodolibě, ale rychle se napomenu. "Teď jsme spojenci!"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:33:22
"Už kolem oběda?" vyjeknu, ale rychle to zamaskuju další větou. "Netušila jsem, že je to tak blízko."

"Houby, netušila! Doufala jsi, že nám to bude trvat aspoň tři týdny! Minimálně!" pošklebuju se sama sobě.

Vyrazíme uličkami k bráně a Gunter si samozřejmě všimne, že zrovna nehýřím vtipem. "Ále ne." vzdychnu unaveně a ani to moc nehraju. "Jen jsem špatně spala, tak jsem trochu unavená..." Nelžu. Nebo aspoň ne tak moc...
 
  Gunter   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:28:43
Moji báječnou náladu schladí trochu Nyskel, protože najednou se tváří jako bubák, ale vysadím ji na Bellu a snažím se ji rozveselit grimasami a zdlouhavým a značně nešikovným drápáním do sedla. Moc to nezabírá.
"V Ilese budeme kolem oběda. Není to tak daleko. Počkej až uvidíš jezero Auk. Je nádherné! Kdyby bylo teplo, mohli bychom si zaplavat. Potřebuješ se to přece naučit."Zkouším to houževnatě.

Melwin je daleko veselejší.
Vděčně na něho mrknu, uvlebím se v sedle, upravím si třmeny a pobídnu Certa ven ze stáje.
I když se tváří jak zelí, stejně se držím vedle Nyskel.
Nemůžu se nabažit toho, že jsem zase jenom s ní a nemusím trnout, odkud se na mě sesype Lenny.

"Co ti přeletělo přes nosánek, Lištičko? Málo jsi se najedla?" Vyptávám se naléhavě, když vyrazím klusem po cestě.
 
  Melwin   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:11:28
Sem na sebe vážně hrdej! Netušil sem, jak málo stačí, abysme se na sebe s Nyskel pořád jen nemračili. Tlacháme o všem a o ničem, ale je to k mýmu překvapení docela fajn.

Do doby, než do stájí dorazí pan Gunter. Je jak měsíček na hnoji. "Tak buď se Lenny už neukázala nebo ji stihl voženit s někým jiným..." ušklíbnu se v duchu.

Sám to hned vysvětlí a já jen spokojeně kejvnu. Dobře to vyřešil.

"Jasně." vyhrnknu rychle se vděčným úsměvem. Jsem rád, že se s ní nemusím loučit. Aspoň zatím.

Ohlédnu se po Nyskel a nestačim se divit tý změně. Je jak bouřkovej mrak. "Co jí přelítlo přes nos?!"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:08:15
"Div se nenadnáší na obláčku!" zabrblám v duchu nakvašeně. Navenek se to projeví vážnou tváří, která proti Gunterovu skotačení dost bije do očí.

"Kdy budeme v Ilese?" zeptám se naoko lhostejně, když si nechám pomoct do sedla. Můj tón je tak trochu odměřený, ale nemůžu si pomoct. "Ráno má plnou pusu řečí, jak se ode mě nehne a jak se o mě musí starat a teď mu vidina..... milenky zatemňuje mozek!"
 
  Gunter   Postava není přítomna 27.2.2015, 23:05:50
Zubím se dál.
"Skvěle. Nakonec jsem si moc hezky pokecal s Amelii i když mě ledasčím překvapila.
A Lenny jsem už neviděl. Amelie ji odklidila do postele s uklidňujícími lektvary.
Takže....můžeme vyrazit a já doufám, že tu umanutou mladou dámu nějaký čas neuvidím.
Můžu ti pomoci do sedla, moje malá skorodokonalá dámo?"
Zdá se, že moji dobrou náladu hned tak něco nepokazí. Dovádím s Nestorem a zářím.
Je to úlevné.

Otočím se na Melwina a poděkuji mu za nachystání koní.
"Vezmeš Rozetu?" Zeptám se a hodím ji přes hřbet poslední balík, který Mel přehlédl. Kožešinu z irbise pro Min.

 
  Nyskel   Postava není přítomna 27.2.2015, 22:59:19
Uleví se mi. Ani jsem nečekala, jak moc. Najednou mi už Melwin nepřijde jako takový nekňuba a i když zítra možná nastoupí do služby k Minnie, jsem ráda, že jsme si to vyříkali. Moc.

Když vrazí do stájí Gunter, zrovna mu odpovídám na otázku, jak dlouho jezdím na koni. Sem tam si občas něco dovymyslím, přeci jen nechci moc prozrazovat ze své minulosti, ale hovor je to vcelku příjemný.

"Jak to šlo?" zeptám se opatrně Guntera. Přeci jen jsem měla trochu obavy, že Lenny dokáže vymyslet ještě nějakou kličku. I když... "To by Gunter tak nezářil..."

Pátravě si ho znovu přeměřím. "A proč vlastně září?! To se na Minnie těší už tak moc?" píchne mě u srdce a Vlčice nesouhlasně zamručí.
 
  Gunter   Postava není přítomna 27.2.2015, 22:52:43
Tahle ženská se mi nebezpečně dostává pod kůži. Docela chybí, abych začal poslušně kývat jako žáček. Navíc, upřímnost s jakou mluví...skoro z ní až mrazí.

Nejsem zbabělý! Bráním se v duchu, ale nehlas si neodvážím ani ceknout, protože přece jenom.....možná....tak trochu....trošičku...jsem.
Jenže stačí si vybavit, jak přede mnou utíkala, když jse ji tehdy hodil na tu postel a to bylo ve hře.
Můj strach, že by mě začala nenávidět, je silnější než veškerá touha říci ji, že moje city dávno nejsou bratrské.

Vlastně nikdy nebyly.
Od začátku mě fascinovala.
Přitahovala.
Okouzlovala.


A ještě horší než představa nenávisti v jejich očích je představa, že by odešla pryč. Opustila mě.

Ne. Nemůžu.
Jsem na ni závislý.
Potřebuju ji jako vzduch k dýchání.
Neobjedu se bez ní.


Štastně se usměju, když Amelie s takovým šarmem přijme tu rosomáčí kožešinu a najednou jsem si jistá, že mluví o Thomasovi, když zmíní, že i o na potřebuje dozrát.
Vesele se zašklebím a ukloním se. Docela hluboce na to, jak jsem ji ještě před několika hodinami chtěl zakroutit krkem.

"Věřím." Přikývnu.
"Ona je sama o sobě okouzlující a ve vašich rukách.....mohla by se provdat za krále a to nemůžu riskovat." Přiznám upřímně a na okamžik si přitisknu ruku na srdce.
Pak už vycouvám s místnosti.

Sebemrskačsky se pokusím vyhledat Lenny, abych se s ní rozloučil, ale od Locis se dozvím, že ji Amelie podala uklidňující esenci a poslala ji spát a přeje si, abychom ji nerušili.
Naše rozloučení ji samozřejmě vyřídí.
Zlatá zlatá Amelie! Zajásám v duchu a vystřelím ven.

Městem proběhnu v rekordním čase a zahnu do stájí, kde už čekají oba mí společníci se vzorně osedlanými koňmi.
"Připraveni vyrazit do Ilesy?" Zazubím se na ně vesele.
Najednou je mi neuvěřitelně lehko.




 
  Vlk   Postava není přítomna 27.2.2015, 22:30:20


Amelie se s porozuměním usměje.
"Tak ji najděte!" Vyzve Guntera energicky a na okamžik se dotkne štíhlou rukou svých vyčesaných vlasů.
"Já to jednou neudělala a možná.....někde v skrytu toho nějaká moje část lituje.
Umlčela jsem ji samozřejmě, ale nemohu být takovým ignorantem, abych se tvářila, že nikdy neexistovala.
I když by to možná bylo úlevné."


Skloní hlavu a chvíli se dívá na desku stolu, pak znovu vzhlédne a nakrčí čelo.
"Nejste starý, lovče. Jste zbabělý. Hledáte si důvody, proč neriskovat odmítnutí. A jednou na to příjdete. Jsem si tím jistá.
Když dlouho potlačujete cit, ať už sebebláhovější, jednou vás přemůže. Tak jak dnes přemohl Helen."
Její slova jsou přísná, ale oči zůstávájí vlídné. Plné porozumění.

Zlehka přejede po kožešině a usměje se.
"Měl jste pravdu. Bude mě hřát. A možná víc než to. Také potřebuji dozrát. V některých věcech...

Dávejte pozor na svoji Nyskel."
Zopakuje po Gunterovi to zvláštní spojení, které použil místo sestry.
"Pořád si myslím, že bych z ní dokázala udělat dokonalou mladou dámu. Okouzlila by celý dvůr. Ale to vy víte." Nepatrným pokynutím hlavy se s lovcem rozloučí a otevře knihu, která leží před ní. Jednu ruku nechá položenou na hnědavé kožešině.
 
  Gunter   Postava není přítomna 27.2.2015, 22:12:29
Ameliinu ruku stisknu s neobvyklou silou a vřelostí. Nakonec musím uznat, že se mi přece jenom líbí.
Je přímá a rovná jako svíce. Neohýbá se a to je sympatické.
A že se o Lenny postará, jsem si jist. V lepších rukách zůstat nemohla.
Ve všech směrech.

"Dojde ji to, jakmile potká prvního hezkého mládence." Ušklíbnu se trochu a pak vytáhnu z kabátce poslední drobnost, kterou jsem sice nejdřív chtěl dát Lenny, ale v poslední chvíli jsem si to rozmyslel.

"Vím, že jste Thomase neměla moc v lásce, ale než jsem odjel do hor, požádal mě o kožešinu rosomáka. Nys se ho podařilo zabít a jelikož jsem mu ho už nemohl předat....našijte si ho na plášť, Amelie, bude vás hřát."

Položím před tu štíhlou černou ženu měňavě hnědou kožešinu rosomáka, měkkou a hebkou, skoro stejné barvy jako její vlasy a chystám se odejít.
Zadrží mě a já nestačím třeštit oči, jak snadno mě prohlédla.
Nezmůžu se na jediné slovo na svoji obranu. Jen se držím za pusu a dumám, jestli jsem opravdu tak průhledný.

To by znamenalo, že i Nys.....a pokud ne, nejspíš ji to stejně brzy dojde.
Sakra!
I když....drží se té své představy bratra jak blecha košile, tak snad....


"Děkuji za upozornění, Amelie. Doufal jsem, že se dokážu lépe přetvařovat." Pípnu kajícně.

Navrhne mi, abych se Nyskel se svými city svěřil a řekne to tak bez obalu, že se zajíknu.
"Nemyslím, že bych měl k tomu odvahu." Přiznám upřímně.
"Myslím, že ona chce, abych byl její bratr a já ji to jen těžko můžu vymlouvat, jsem proti ní starý a...." Nedořeknu.
Mávnu bezmocně rukou a vydám se ke dveřím.
Je toho na mě dneska nějak moc.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.