abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Melwin
8.3.2015
16:30:07
To čekání je příšerný. Pořád špicuju uši, jestli něco nezaslechnu, cokoli. Řinčení zbraní, řev, nebo i vlčí vrčení. Nic.

Když se ozve slabý šustění ve křoví, cuknu sebou a jsem připravenej vyrazit.

Je to pan Gunter s Nyskel, ale dou si jak na procházku. Uvolněně se ušklíbnu. "Co ste zjistili? Byla tady?" zeptám se vcelku logicky, protože je jasný, že už tady není. Kdyby byla, tak by ji dovedli! Jednoznačně!

Gunter
8.3.2015
16:26:58
A už mi zase cukají koutky.
"Ano, také si myslím, že bychom rozhodně měli pojíst. Navíc, Minnie by nás nenechala odejít bez toho, aby nás nenacpala až po střechu Tehinou výbornou kuchyní.
Takže si to nenecháme ujít.
Opravdu dobře vaří."


Vyjdeme na louku, kde jsme nechali Melwina a já na něj pro jistotu hned z kraje zavolám, aby byl v klidu.

Nyskel
8.3.2015
16:16:26
Zní to rozumně. Tiše přikývnu a jdu za ním. V tuhle chvíli mi stačí, že mě vezme s sebou. Kdybych totiž musela čekat u Minnie, uschla bych strachem o něj!

Podívám se skrze větve na oblohu. Odhaduju, že může být jen chvíli po poledni.

"Asi bychom si u Minnie měli odpočinout. A najíst se..." připomenu nesměle. Vím, že Melwin sbalil nějaké jídlo, ale to bych nechala na večer. Když už je sbalené...

Gunter
8.3.2015
16:11:30
Konejšivě se na ni usměju.
"Ale to já vím, Nys, nepochybuji o tobě. Jen nehodlám riskovat nějakou nehodu. Na to mi na tobě příliš záleží." Krátce se dotknu její tváře a pokračuji v chůzi.
"A nápomocná určitě budeš. Kdo ví, co nás tam čeká a kde Coru drží. Pokud ji ještě drží.

Nejdříve musíme vypátrat, jak moc ten dům střeží a jak a kudy je přístupný. A to se mi právě něco mate, že z vody snad nejlépe, jednou jsme se o tom bavili s Min."

Nyskel
8.3.2015
15:59:00
"Já jen myslela..." zmlknu a podívám se do země. Ta vyhlídka, kterou mi Gunter vykreslil... Zamrazí mě. Já totiž vím, o čem mluví. Jen bez toho zmlácení a zabití. I když tehdy mi připadalo, že by to bylo lepší dotáhnout až do konce.

"Ale kdyby tam nebyli Vlci, poradila bych si." zkusím to ještě jednou, ale už jen chabě. Má pravdu. Nemám vůbec představu, co je před námi.

"Nějak ti ale pomoct musím!" trvám na svém.

Gunter
8.3.2015
15:46:47
"Kde by k němu přišel." Pokrčím rameny a ušklíbnu se.
"Je to obyčejný kluk, který žil na statku a pak trochu koketoval se střílením s ostatními kluky z vesnice nebo s Maxem.

Proplétám se mezi stromy zpátky za Melwinem a snažím se ji přidržet obvzláště odolné větve, když přijde s nápadem tak praštěným, že musím zastavit.

"Prosím?" Otočím se užasle.
"No, to je báječný nápad, Nyskel! Co kdybych tě tam vůbec pohodil na chodbě a že bys je zaměstnala, než si vyřídím své, ne? Ono jim chvíli času zabaví, než tě znásilní, zmlátí a zabijí, že ano....
Nyskel, tohle je nesmysl!
Nepočítej, že bych dovolil, aby ses ode mě vzdálila déle než se tak třikrát nadechnu. Jasné?"

Nyskel
8.3.2015
1:21:01
Přikývnu a pokrčím rameny. "Melwin není jeden z nás a vypadá to, že žádný bojový výcvik nemá. Byl by nám na obtíž."

Naprosto automaticky jsem vklouzla do režimu "my dva" a "ti ostatní". Cítím to tak. Obzvlášť, jestli proti nám mají stát Vlci.

A pak mě něco napadne. "Možná bych ti mohla být užitečná na odlákání stráží. Nebo všude tam, kde proti mě nebude stát Vlk." navrhnu, i když tuším, že mi to neprojde. Přesto mi to ale dává smysl!

Gunter
8.3.2015
1:16:16
Vzdávám to. Rozhodím rukama a rezignuji.
"Dobře. Vezmu tě s sebou. Ale jen tebe. Melwin musí zůstat doma. Nemůžu si dělat starosti ještě i o něj.....
Navíc, koně nebudeme potřebovat. Vydáme se tam přes vodu."
Argumetnuji divoce.

Nyskel
8.3.2015
1:10:45
Zamračím se. Doufala jsem, že to pochopí, ale nestalo se tak.

"A jak si myslíš, že by mi bylo, kdyby se něco stalo tobě a já byla zalezlá u Minnie?! Bez sebemenší možnosti ti jakkoli pomoct?!" otočím mu stejnou situaci z druhé strany.

"Jdu s tebou. Ne dovnitř, pokud mi to zakážeš, ale u Minnie nezůstanu." zopakuju znovu důrazně.

Gunter
8.3.2015
1:08:09
A už je to tady.
Nyskel se staví na zadní.
"Nevím, co mě tam čeká....
Nys!
Byl jsem na Meleborku, ale vtom sídle tady dole u jezera nikdy!"
Naléhám.

"Vím, že je pro tebe těžké, zůstat stranou, ale kdyby se ti něco stalo...." Nedořeknu. Nemůžu.

Nyskel
8.3.2015
0:58:42
Zastavím se a počkám, až se otočí na mě. Tohle bychom si měli vyjasnit hned teď.

Když mám jeho pozornost a dívám se do jeho zvláštně jantarových očí, jsem si ještě jistější tím, co mu chci sdělit: "Nepočkám u Minnie! Půjdu s tebou! Nevydržela bych tam. Nenuť mě k tomu." Je to zvláštní směsice vzdoru a prosby.

"Počkám stranou, když mi nedovolíš nic jiného, ale půjdu s tebou..."

Gunter
8.3.2015
0:54:23
Trochu sebou škubnu, ale pak přitakám, aniž bych se na ni podíval.
"Jistě. Moc rád. Mohlo by se ti to hodit. Už chvíli na to myslím."Přiznám upřímně.
Zlaté oči by ji nejspíš slušely. Já s nimi vypadám příliš dravě....

"Vždycky se nemůžeme přeměnit a jé dobré umět použít vlčí schopnosti i jako člověk."

Pomalu rozvazuji úzké pouto s Vlkem a nutím ho, aby ustoupil do pozadí.
Nechce se mu.
Je plný života. Dychtivý. Nabuzený. Jen jen vyletět.
Touží po pohybu, po bušení krve v žilách a záplavě pachů v níž by se mohl utopit.

Nechce se mu zpátky.

Přesto nepolevím. Potřebuji s Nyskel mluvit a nehodlám riskovat, že vystartuje roztouženě ve chvíli, kdy to budu nejméně potřebovat.

Konečně se mi ho podaří úplně zkrotit a zase jsem to jenom já.
"Pokusím se do toho sídla dostat, Nys, ale budu muset počkat na noc.
A tentokrát bych chtěl, abys počkala u Min. Tohle bude opravdu na hraně a nehodlám riskovat tvé bezpečí....."
Zaprosím vážně.

Nyskel
8.3.2015
0:30:18
Zadívám se do Gunterovy tváře a je vážně jiná. Ale něco na ní je nesmírně....... přitažlivé. Pokud to tak mohu nazvat. Minimálně pro Vlčici, protože mi, i v téhle vypjaté atmosféře, začne vyplavovat do krve své pocity. Což mě donutí prohlédnout si ho ještě lépe.

Jantarové oči. To je asi to nejzvláštnější. Jsou a nejsou jeho. Znám je. Důvěrně. A přesto do téhle tváře tak úplně nepatří.

Zdá se mi ale, že on tvář záměrně odvrací. Několikrát nakloním hlavu, abych mu do ní lépe viděla, ale uhne.

Když vyrazíme zpátky, nedá mi to. "Tuhle spolupráci s Vlkem při stopování mě budeš muset naučit." nadhodím lehce.

Gunter
8.3.2015
0:26:20
"Dobře si ho zafixuj, prosím. Hlavně Ardetův. Aby tě čich varoval jen co se přiblíží." Zaprosím. Hrdě se nad ní nadouvám.

Ještě jednou to celé projdu a pak se zastavím před ní.
"Ano, vyrazíme zpátky. Tady už nic víc nevypátráme." Přikývnu a ze zvyku odvracím tvář, ze strachu, že by ji moje nová tvář mohla děsit nebo se ji hnusit.

Vykročím a v duchu přemýšlím, co s Corou ti dva zamýšlejí.
Když ji totiž odváželi, žila, což značí, že chtěli, aby žila...
A to mě děsí.
Nesmírně.

Nyskel
8.3.2015
0:03:42
Poslušně vklouznu do lidského a nechám se provést.

Žasnu! Jinak to nejde nazvat. Jako by mi Gunter maloval celý příběh před očima. Ale to všechno zjistil jen z pachů?! Vážně?! "Můžeš se jít zahrabat! I s Vlčicí!" suše zkonstatuju.

"Aspoň už poznám Cořin pach. A taky Ardetův." shrnu svůj přínost v celé téhle akci a připadá mi to zoufale málo. Cítím se mizerně. "Jestli mu TAKHLE budu pomáhat dál, je v tom sám, stejně jako tehdy..." nespokojeně se ošiju.

V Gutnerovi je něco zvláštně divokého. Je jiný. Prohlížím si ho zamyšleně a cítím, snad poprvé, v lidském i jeho Vlka. Jsou jako jeden.

"Vracíme se zpátky na břeh? A pak k Soterově sídlu?" zeptám se nakonec věcně.

Gunter
7.3.2015
23:58:02
Když se opět proměním do lidského, vypadám klidněji. A naštvaněji. Počkám, až se i ona vrátí do své podoby a pak spustím.

"Není tu. Odvezli ji pryč. Zatímco sledovala rozhovor Ardeta Beie se Soterem, aspoň myslím, že to bylo on...
Nemyslím si, že bych si jeho pach mohl s někým splést.
Někdo se k ní přiblížil zezadu a udeřil ji do hlavy. Tady tím klackem. Je plný jejího pachu. Odnesli ji v náručí až k chrámu. Tam chvíli ležela. Tady v těchto místech."
Provádím Nyskel sem a tam a ukazuji ji, co jsem vypátral.

"Pak ji Ardet Dei vysadil před Sotera na sedlo a ten ji odvezl pryč. Tipoval bych jeho sídlo u jezera, ale samozřejmě se přesvědčíme. Jdeme pro koně a pro Melwina. Tady nic není...Tedy spíš nikdo. Pachů je tu hodně, ale žádný čerstvý.
Kromě těch tří tu bylo aspoň deset dalších osob. A nesly zapálený oheň. Nejspíš pochodně. Smrdí to tu kouřem a támhle ten list je ohořelý. Musela ho líznout jedna s pochodní."
Rozhlížím se bystrýma vlčíma očima.

Najednou jsem jiný.
Divoký a prudký a neskutečně...živý.

Nyskel
7.3.2015
23:49:25
Nervozita ve mně stoupá. Snažím se nasávat pachy, ale moc nevím, co hledám. A taky neumím tu Gunterovu fintu s Vlkem těsně pod povrchem. Větřím jen v lidském. A i když jsem na tom líp než obyčejní lidé, necítím nic přesného. Slabé, vyvanulé stopy...

Ztuhnu polečně s Gutnerem. Vnímám ale spíš jeho stav mysli než okolní hrozbu. Necítím nikoho. Aspoň takhle, v lidském, jsem přesvědčená, že tu nikdo není...

Gunter vklouzen do vlčího a já ho poslušně následuji. Mé smysly se zostří a najednou zachytím velmi slabý pach, který znám. Z Pírka. "Ardet!!!" zaryje se mi do mozku a tenhle pach už si nespletu. Vím, po kom jdu! I když to bude daleko složitější, než jsem si myslela.

Napjatě pozoruju Guntera, ale zůstávám na místě, abych mu nemátla stopy. Čekám a je to zatraceně těžké.

Gunter
7.3.2015
23:37:51
<í>"Ovšem, že jsem tu byl. Jen jsem si myslel, že je ten chrám zbořený a opuštěný.
Je zasvěcený Skalar, tuším...
A přijde mi to logické. Kam jinam by tudy Ardet jel....potažmu pravidelně..
Ale co tam dělá...."
Pokrčím rameny a plížím se mezi větvemi dál.

Po chvíli se zastavím a ztrnu. Teď Nyskel vůbec nevnímám. Oči mi žhnou jako dva žluté plameny a zhluboka nasávám vzduch.
"Byla tady, tam se schovala za strom, vidíš, mezi větvemi je vidět střecha chrámu. A byl tu i Ardet. A ještě někdo...." Popojdu dál a pro okolní svět jsem hluchý a slepý. Soustředím se jen na to, co dělám. Chrám se vynoří v celé kráse.



Zdevastovaný a hrozivý. A opuštěný. Nikdo tam není. To víme ona, ale já musím pátrat hlouběji.

Procházím celé prostranství před polozbořeným chrámem bohyně Valar a po chvíli se rychlým pohybem proměním, abych místo propátral i ve vlčím. Potřebuji mít jistotu.

Melwin
7.3.2015
23:18:41
Zachytím Nyskelin pohled a aniž bych to měl v plánu, spiklenecky mrknu. Nějak mi docvakne, že dál na koni nemůžeme, protože ona se promění. Jenže.........

"Dokáže to i pan Gunter?!" tahle myšlenka je pro mě jak rána palicí. "Možná sou vlci oba!"

Rychle jdu v myšlenkách zpátky a snažim se nají aspoň nějakou stopu, ale moc mi to nejde. Ne, u pana Guntera jsem si fakt ničeho zvláštního nevšimnul.

Nyskel
7.3.2015
23:16:27
Střelím vědoucím pohledem po Melwinovi a vpluju tiše do křoví.

"Jak to víš? Ty jsi tu někdy byl? A co by dělal v tom chrámu?" Ne, už to nevydržím. Těch otázek je příšli a jestli nedostanu aspoň nějaké odpovědi, nebudu se umět soustředit.

Gunter
7.3.2015
23:14:17
Vděčně na kluka kývnu a hodím mu Certovu uzdu. Kývnu na Nyskel a zmizím v nejbližším křoví. Vím, že mě bude následovat a vím, že bude tichá jak myška.
My dva nepotřebujeme mluvit.
Máme Vlky.

"Kousek odtud je chrám. Myslím si, že Ardet Dei mířil právě tam a ona ho sledovala." Oznámím ji, aby měla představu, kam mířím.

Nyskel
7.3.2015
22:54:30
"Oči! Já to věděla! Byl v nich Vlk!!!" zahučím triumfálně, ale nic to nemění na tom, co nás čeká.

O to víc to podnítí mou zvědavost a nejraději bych Guntera předjela, abych ten výraz zahlédla. Tahle výprava ale není o mé zvědavosti a tak ji zpracuju a zůstanu hned za ním.

Na mýtině sklouznu za Gunterovy pomoci dolů a na okamžik nechám Gunterův pach v nose. Je to jako povzbuzení. Dodává mi to klid a jistotu.

Pozorně poslouchám jeho pokyny. "Kéž by měl i nějaké pro mě..." zastesknu si v duchu, protože čím víc se blíží setkání s dalšími Vlky, tím jsem nervóznější. Už kvůli tomu, že si nejsem tak úplně jistá reakcí Vlčice. "Vím, jakou reakci měla na Gutnera, ale bude se to opakovat? Co udělá, když ti ostatní budou nepřátelští? Můžu se na ni spolehnout?"

Všechny ty otázky a pochybnosti začínají být pěkně protivné a tak jen pohodím hlavou a zkusím je zaplašit. "Soustřeď se! Nesmíš Guntera zklamat!" zaklínám se.

Melwin
7.3.2015
22:48:28
Naprosto fascinovaně sleduju pana Guntera. Nikdy jsem takhle dobrýho stopaře při práci neviděl.

Dívám se pod nohy koním, ale nevidim tam vůbec nic. Nebo nic, co bych si dokázal vyložit jako Cořinu stopu.

A tak jen se slepou důvěrou následuju ty dva a aspoň průběžně kontroluju hadry na kopytech koní. To je tak to jediné, co můžu udělat.

Skončíme na mýtině a pan Gunter dá jasný povely. Tiše kevjnu a dál se neptám. Není to potřeba. Kdybych nevěděl, co je Nyskel zač, možná bych se měl v tu chvíli potřebu dohadovat, proč ona jde a já ne. Ale já vím! My oba víme. Takže si jen tiše převezmu uzdy obou koní, nechám je na delší oprať a zůstanu v sedle.

Gunter
7.3.2015
22:43:48
Převezmu si Certa a rychle vyletím do sedla.
"Nepojedeme daleko." Oznámím oběma a rychle pobídnu hnědáka, aby vyšplhal po svahu nahoru a důsledně se držím vepředu, aby Melwin nezahlédl změnu v mé tváři.

"Zas tak blízko to není, ale koně a Melwina necháme kousek odtud."Vysvětlím Nys.
"Abych mohl i v lidském vycítit zbytky Cořina pachu, musím pustit Vlka těsně pod povrch. Mění mi to oči a výraz. Vlčím. Nechci, aby to kluk viděl." Dodám ještě a klušu jako první nakloněný ze sedla, jako bych pátral po stopách, které jsou samozřejmě dávno pryč.

Místo toho nasávám vzduch a třídím pachy. Tedy spíš on než já. A potvrzuji si svoji teorii.
Ponoříme se do lesa a míříme neúprosně k chrámu. Kus od něj zahnu prudce do leva a zavedu své společníky na malou louku pod rozčíslým skaliskem.
Zastavím a seskočím s koně.

"Tady počkáš s koňmi a my se sem pokusíme přivést Coru." Oznámím Melovi.
"Neodsedlávej je a buď ve střehu, ať se ti nerozutečou. Potřebuji, aby byli v pohotovosti a připraveni vyrazit. Možná by bylo lepší, kdybys zůstal v sedle." Dumám nahlas, zatímco natahuji ruce k Nys, aby mi mohla seskočit do náruče.

Melwin
7.3.2015
22:18:52
Prohodíme ještě pár slov, ale Nyskel se zdá bejt tak nějak zamyšlená. Vzdálená. A mně to nakonec vůbec nevadí.

Vrátim se v myšlenkách zpátky k hampejzu. Nejde mi na rozum, že to Nyskel ještě pořád nedošlo. A taky to, proč jí to pan Gunter nevysvětlil. Co bude, až jí to řekne? Je to vůbec důležitý? Voni stejně odjedou... dřív nebo pozdějc.

Myšlenky se líně převalují tam a zpátky, než se konečně zase vobjeví pan Gunter. Zpozornim a pokyn okomentuju jen rychlým kejvnutím. Vytáhnu hadry i klubko provázku a začnu se činit. Za chvíli je hotovo.

"Můžeme jet." oznámím věcně a vyhoupnu se zpátky na Nevilla.

A v duchu obdivuju sotpařský umění pana Guntera. "Von si snad vždycky ví rady..."
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.