abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Anglino
24.12.2015
0:03:41
Než došlo na to, aby ostatní vyrazili vrátili se lovci a tak se tu ještě chvíli zdržíme.

Stihli i jídlo a pití, ale pak se Bart uprostřed hry zarazil a my byli upozorněni na to, že se k nám někdo blíží.

Vstal jsem a čekám co se bude dít. Připraven tasit meč při náznaku nebezpečí. Postoupil jsem kupředu a čekám co udělá Nysilo.

Merysol
23.12.2015
23:50:58

”No, s tou strašidelnou chalupou jsem to až tak doslovně nemyslela…” zareaguji na slova Žiry a vezmu si hrnek s čajem, který vesele koloval.

Nysilo se mezi tím rozhodne, že se na chvilku prospí, za což mu Karolína a Žira udělá pěkný kartáč. Já to celé jen tiše pozoruji a poslouchám ho, jak nadává, že se potřebuje prospat. Sakra, netuším, kdy naposledy jsem vlastně spala já…ani jak dlouho. Ale určitě to bude víc jak jeden den. Noce ve městě byly jedna divočejší než druhá. Nemluvě o tom neplánovém výletu. Jaké štěstí, že i přes to všechno nejsem unavená. A nejen to. Na chvilku si sundám rukavici a jen si prohlížím ruku. Jakmile se ovšem začne vracet lovecká výprava, rychle si zase rukavici natáhnu a zapátrám po Bartovi. Jakmile uvidím jeho ušiska, hvízdnu na něj a po chvilce doběhne za mnou.

”No, nepochybovala jsem, že se vrátíte s prázdnou, ale že se vrátíte takhle rychle…to je milé překvapení…” pronesu směrem k našim zdatným “lovcům”.

Žira, za pomoc Lótiel uvařila skvělé jídlo a ještě něco schovala.

Bart, který si mezi tím zase začal hrát najednou z ničeho nic přestal a koukal směrem, kterým by bylo město. Podívám se tím samým směrem a zjistím, že sem k nám někdo jde. Ale zatím o nás asi neví. Nezvané návštěvy si všimli už i jiní.

”Dobrá otázka, Žiro. Co teď?”

Podívám se na Nysila a čekám od něj, jakožto od velitele, odpověď.

Anglino
23.12.2015
23:50:53
Sledoval sem co se děje kolem a když sem se chystal, že bych zašel na dřevo Nysilo se mne zeptal na dvě věci táboření a žrádlo pro koně.

Zeptal se toho pravého. Opravdu znám odpověď vždyť sem ze severu."

"Nysilo máš pravdu tábořit se tu dá a měli bychom s tím začít hned. Bude to sice chvíli trvat, ale postavíme si sněhové domy u nás se tomu říká iglu.
Já budu mečem řezat sněhové kvádry a stavět je do kruhu až vznikne kupolovita stavba.

A pokud se jedná jak nakrmit koně přitom jak budu dolovat sněhové kvádry, odkryju sníh až na trávu a tam už se koně mohou napást."


Než to ale Nysilovi vysvětlím, informuje nás Žira, že máme možnost přespat ve stodole a koně budou mít píci i vodu.

Promluvím na Žiru.

"To je dobrá správa a vyhneme se táboření venku.
No necháme si to na dobu kdy budeme muset přenocovat někde na sněhových pláních.

Popiš mi cestu a já tu počkám na naše lovce. Vy se zatím můžete domluvit s domácími a nachystat něco pro nás a pro koně.

Dopijte čaj a grog a pak vyrazte je zbytečné, aby jste tady čekali všichni.
Koně odpočinek a krmení potřebujou.

Mého koně vemte sebou a postarejte se o něj, aspoň si odpočine. Tu vzdálenost bez problému uběhnu a nebudu naše lovce ani zdržovat.

Nechte mi tu pár kousku dřeva a zbytek vemte sebou. V zimě se každý kousek dřeva hodí hlavně, když tam bude mít takovou hordu."


Nechám si medvědí kůži a meč na zádech. Ostatní věci uvážu k sedlu.

Vemu tři silnější kusy dřeva a špicemi je přidám na oheň a jak budou špičky ohořívat. budu je přisunovat k sobě. Tak mi oheň vydrží dlouho i s malým množstvím dřeva.
Zabalím se do medvědí kůže a budu čekat na naše lovce.


Žira
23.12.2015
23:37:19
Když se Nysilo rozčiluje, že ho nenecháme si zdřímnout, zamračím se. "No do háje. Je to sice děsně chytrej člověk, ale asi neví, jak se v zimě nocuje. Prostě není zvyklý cestovat." "Hele, vím, že jsi šéf, ale jestli si teď lehneš a usneš, opravdu tě čeká s nejvyšší pravděpodobností zápal plic. Když chceš v zimě nocovat, je potřeba udělat mnoho opatření, dřív, než usneš, jinak by ses nemusel probudit. Nejideálnější je udělát si zákop, prostě do hlubokýho sněhu vyhrabat díru a spát v ní, to tě dobře izoluje od zimy.

Taky je důležitý, ovázat si něco přes obličej, abys přímo nedýchal ten ledovej vzduch.

Pokud je dostatek sněhu, je to lepší, můžeš udělat nejdřív hromadu a až do té udělat pořádnou díru.

Mimo jiné je i potřeba si dát pozor, abys do rána nezapadal sněhem a neudusil se, což myslím nemusíme moc řešit, protože určitě v noci budem držet hlídky.

No.... každopádně, pokud na tom trváš, dej si šlofíka, ale až budeš mít zápal plic, nemáme čas se někde zdržovat a léčit tě. Říkám to nerada, ale náš úkol je důležitější, než kdokoliv z nás. A myslím, že na nás nemusíš bejt hnusnej proto, že nám záleží na tvém zdraví. Máš zodpovědnou funkci, tak se podle toho sakra koukej chovat, teď mám spíš pocit, že se chováš jak děcko, který je protivný, když nemá dostatek spánku."


"Tímhle ho asi naštvu, ale někdo mu to říct musí. Mám ho moc ráda na to, abych ho nechala chovat se nezodpovědně. I kdyby zápal plic nedostal, je to zbytečný riskování. A i když nedovede pořádně kouzlit, pořád lepší nekouzlící velitel, než žádný."

Na chvilku se odmlčím, pak už trošku klidněji pokračuji. "Ty pocházíš z jihu, že? Tam jsou zimy jiné, než tady, tady když je zima, tak je krutá. Když zima vrcholí, v noci ani nemůžeš jít na záchod. Pití ti zamrzá dřív, než se dostane do krku a někdy, když si odplivneš, na zemi cinkne kus ledu. Tady jsme už skoro u polárního kruhu."

************************************

"Tak co s těma příchozíma? Počkáme prostě na ně?"

Nysilo z Nortree
23.12.2015
23:03:42
"No jo! Jsem už vzhůru!" Naštvaně jsem ze sebe dostal. "Co to do vás vjelo ženský?! Zítra stejně budeme spát pod širákem tak v čem je to teď jiný?!?"

Naštvaně jsem se s pozice ležící posadil. Vím že to mysleli obě semnou dobře, ale byl jsem unavený a chtěl jsem si dát šlofíka... A oni mi v tom bránily. Tak chtě nechtě, byl jsem protivnej.


"Jsem na nohách od 3 hodin stejně jako vy! Měl jsem mizerný sny. S koně mě bolí zadek..."
"Kéž by jen s koně..." "...Neměl jsem svoji kávu na kterou jsem si zvykl. Paul mi ani žádnou neprodal. Prý, že mi jí mile rád uvaří, ale prozradit postup to nemůže.Potřebuju mít odpočatou mysl abych mohl čarovat pokud udělám chybu, nejen že kouzlo nevyjde, ale muže se obrátit proti mě... Proti vám! Ty Žíro to nemůžeš pochopit, ale ty by si měla..."

Tou dobou jsem už byl dávno na nohách a probranej líp, jak po Paulově extra silné kávě. Otočil jsem se k nim zády a šel stranou se trochu projít.

"Co jim tak záleží na mém zdraví? Samozřejmě kdyby tu byla vyhřívaná postel, natáhl bych se na ní... Ale je tady??? Není! Umím spát ve stoje jako kůň??? Neumím!" opřel jsem se rukou o strom a hlavu o ruku. Paule, ty zmetku! Už teď mi chybíš... Tvoje jídlo, tvoje káva... Vše co bylo je pryč a co bude dál záleží na nás... Jen 22 lidí z hlavního města... Za jedinou noc... A já nesmím spát na zemi, abych náhodou nechytl rýmu... "

Žira
23.12.2015
21:56:43
Když se ostatní vrátí, naberu jim horký čaj a podám jim oba hrnky. Do jednoho samozřejmě nezapomenu přimíchat rum. "Dejte si pro zahřátí, já se zatím postarám o tu srnku."

Vezmu si srnku, vytáhnu nůž a dám se rychle do stahování. "Budete někdo chtít tu kožešinu?" Pokud je odpověď ne, mám srnu staženou během chviličky, ale kůži poškodím, pokud je odpověď ano, trvá mi to déle, ale zato kůže je neporušena.

Pak již srnu naporcuji, pokud Lótiel přinesla Srdce a játra a nemá s tím nějaké plány, udělám z toho guláš, to je nejrychlejší, k tomu samozřejmě ještě přikrájím nějaké maso na kostičky. Zbytek masa naporcuji a vyrobím několik Steaků, které nasolím a zabalím do několika vrstev hadrů. Nechám je ležet stranou, až bude prázdný kotlík, budou cestovat v něm. "To bude na později, myslím, že je toho dost, abychom se večer podělili s dřevorubcem a jeho ženou."

Když mi Lótiel nabídne pomocnou ruku, s úsměvem ji přijmu. "No jasně, pomoc se vřdycky hodí." Říkám a když nabíží své koření, vezmu si ho, čichnu k tomu, na špičku prstu ochutnám a pak tam spokojeně trošku přisypu. "Tímhle nemůžeme nic zkazit. Do guláše jako dělané." Také tam přisypu své koření a za chviličku už si můžete chodit s nadobama pro jídlo. "Tak damstvo, panstvo, je na čase zaplnit žaludky, snad vám bude chutnat."

Kotlík je plný, je toho dost, abychom se do sytosti najedli všichni včetně Anglina. Samozřejmě, že mi také zbylo dostatek zbytků pro Stopařovi psy a Bellova vlka. Rozdělím to a podám to majitelům. Něco málo i Merysol pro Barta. "Na tomhle si zvířata pochutnají líp, než na ostrém guláši, kdyby jim to náhodou nestačilo, můžem obětovat pár steaků, z celé srny jich je skutečně dost."

Když jíte guláš, zjistíte, že vaření mi skutečně jde. "No jo, vaření. Tady mě aspoň nezbičují, když to nebude výborné. Teda předpokládám."

***************************

Pokud se buď Stopař nebo Nysilo zmíní o tom, že sem někdo jde z Questaquy, zamračím se. "Můžem to tu zkusit rychle sklidit a schovat se, ale nevím, jestli máme dost času, tu budou během pár minut. " Řeknu potichu a raději se přestěhuji blíže ke svému meči a štítu, jinak ale zatím v klidu jím dál a čekám, co řeknou ostatní.

Lótiel
23.12.2015
21:26:27
Nechám vlka, aby si mě pořádně očuchal. Teprve pak ho opatrně pohladím. A není-li jeho reakce vyloženě nevrlá, hladím ho a drbu tam, kde to mají psi rádi.

…..

V lese si to užívám. Krásné měkké ticho rušené jen našimi tichými kroky. Tu a tam se zastavím a vychutnávám si scenérii zimního lesa a zimního vlka. I psi mají své kouzlo. Ale vlk je prostě vlk.

Nevím, kdo zahlédl srnky dřív. Jestli stopař a nebo některý za našich čtyřnohých průvodců. Opřu se ramenem o kmen stromu a vyčkávám. Kousek se ještě přiblížíme. Mám je v krásném úhlu. Jedna jistá rána. Podívám se na Stopaře, jestli někomu z nás nabídne střelu, ale chystá se k ní sám.

Bell si chystá kuši. Zřejmě pro jistotu. Napodobím ho. Založím šíp a zamířím na vystavenou srnku. Co asi udělají, když Stopař mine a nebo nezasáhne přesně. Přikrčí se a odskočí. Teprve pak se rozeběhne. Budu mít vteřinku na výstřel. Ale ta mi bohatě stačí.

Nezlobím se na Stopaře, že nám to nenabídl. V jeho situaci bych jednala stejně. A pro mě je dostatečný zážitek už ten lov.

Ale Stopař nemine. Zasažené zvíře jde k zemi a zbylá dvě prchají. Povolím tětivu luku a šíp vrátím do toulce. “Pěkný zásah.“ Kývnu uznale. Při vyvrhování se snažím pomáhat jak můžu. Pohled na krev a vnitřnosti mi problém nedělá. Vlastně ani nehnu brvou. “Srdce a játra vezmeme s sebou?“ Zeptám se. Sama bych je vzala, ale tady můžou být zvyky jiné.

Pozoruji, jak si Žira poradí s vařením. Nabídnu jí pomocnou ruku. Ne že bych jí nevěřila, ale je to dost práce a ve dvou to bude rychlejší. Z batohu vytáhnu plátěný pytlík s kořením. Je to divoký univerzál. Žádné jídlo nebude dokonalé, ale taky nebude bez chuti. Jeho hlavní složkou jsou sice malé, ale o to pálivější papričky.

Pán Jeskyně
23.12.2015
21:05:47
Soukromka pro stopaře, prosím, ostatní ji ignorujte.

Poštolka tě informovala o tom, že z Questaquy míří tři ozbrojení muži vaším směrem.

Pán Jeskyně
23.12.2015
20:59:56
Stopař, Bell, Lótiel

Stopař vypustí šíp a ten letí přesně tam, kam chtěl. Trefí srnu do krku a ta se sklátí na zem. Zbývající dvě srnky se rozprchnou. Z té mrtvé budete mít dobrý oběd. Srnu samozřejmě vyvrhnete a vnitřnosti zahrabete, než byste ji donesli do tábora, bylo by maso znehodnoceno, to samozřejmě každý lovec ví. Pak již není problém vzít mrtvé zvíře a odnést do tábora.

Všichni společně

Stopař, Bell a Lótiel se vrací dříve, než jste čekali, pryč nebyli déle než dvě a půl hodiny, což je úctyhodný výkon na vystopování a střelení zvěře a ještě dotáhnutí zpět.

Žira ze srnky něco uvaří a dáte se do jídla. Docela si pochutnáváte. Zhruba v polovině jídla Stopař a Nysilo zaznamenají, že někdo přichází. Jedná se o tři ozbrojené muže a blíží se směrem z města Questaqua. Muži zatím nejsou na dohled, jsou za zatáčkou. Takže o vás zatím nevědí.

Žira
23.12.2015
20:36:26
"Dvakrát jsem u nich spala. Je to už starší muž a moc svou práci nezvládá, přeci jen už nemá tolik sil, co za mlada. Takže bude vděčný za každou pomoc... a deset lidí zastane za hodinu tolik práce, co tento muž za tři dny... možná déle." Odpovím Nysilovi.

Ten pak zmíní, že si dá dvacet. To se mi moc nelíbí. Přeci jen, je lepší spát v teple. Kája vše stihne vyjádřit dřív, než stihnu vůbec zareagovat. "I Když si pod sebe dáš deky, pořád je vhodnější zůstat vzhůru. Přeci jen, stačí, když budem muset spát venku, to uděláme samozřejmě dost opatření, abychom neonemocněli."

Karolina
23.12.2015
20:17:12
Přišly jsme se Žirou a každá jsme měly plnou náruč dřeva. Složila jsem ho na kupu a oprášila si oblečení.

" To by mohlo stačit, myslím si. Obzvláště, když tady nebudeme nocovat. Myslím Žiro, že bychom jim mohli dost pomoci. Je nás hodně a tak když každý vezme za práci, bude za námi vidět kus práce. Ten čaj je výborný, děkuji."

Pošlu hrnek dál a přemýšlím, co uděláme, když by náhodou nic neulovili. V tom uslyším Nysila, jak říká, že se musí prospat. Otočím se k němu a žasnu.

" Veliteli okamžitě se postav, raději cvič, nebo běhej, můžeš taky dojít pro dřevo nebo prostě vyvíjet nějakou činnost. Půjčím ti hřbílko a můžeš si vyhřebelcovat koníka. Hlavně nelež na tom sněhu, copak chceš dostat zápal plic? Chceš, abychom byli bez velitele? Zar by se o tebe staral, to chápu, ale horečky v tomhle počasí... nevím, rozmyslel sis to pořádně?"

Vyhrknu docela zhurta až se pak leknu. Jenomže pravda mi dodá odvahu. Pokud by to nepomohlo, přistoupím k němu blíž a zatřesu s ním jako s osikou.

" Nespi, veliteli, nespi. Žiro, prosím tě..."
Podívám se na přítelkyni bezradně.

Bell
23.12.2015
20:03:56
Lótiel odpovím.
"No, klidně si ho pohlaď. Za to tě bude nadosmrti zbožňovat. Von je takovej krotkej. Bez záminky tě nekousne."
"...Snad..."

***

Šli jsme po stopách. Moc mne to nebralo.
Ale určitě je to lepší, než sedět v táboře.
Zanedlouho objevíme tři srnky.

Stopař se jednu chystá zastřelit.
"Jen jednu?! Mohli bysme vzít ještě jednu do zásoby.
Ale když to říká..."

Posunkem naznačím Regovi, ať zůstane.
Pak se vrátím k stopařovi.
Uchváceně ho sleduji, jak založuje šíp a zkušeně vystřelí.
Pro jistotu vsadím šipku do kuše. Koneckonců i mistr se může splést.

Stopař Talhut
23.12.2015
19:10:09
Bella se zdá se přestává bavit chození lesem neznámo kam. Je vidět, že tohle ještě opravdu nezná. Na druhou stranu bardka je o dost klidnější a zbytečně nemluví.

Nevím jak dlouho jsme stopy sledovali, ale došli jsme konečně k cíli. Před námi byli tři srnky a vypadali klidně. Zkontroloval jsem si pozici. Když jsem viděl, že jsem proti větru přikrčil jsem se a sundal luk. Potom jsem se podíval na ty dva.
"Stačí nám jenom jedna srnka. Více jich je zbytečné zabíjet."

Vyndám si z toulce šíp a najdu si vhodnou polohu na střelbu, abych měl co nejvíce prostoru pro přesný zásah. Pokud by se mi to nepovedlo srnky by vzali do zaječích a museli by jsme za nimi vyslat chlupáče.

Uvolněně dýchám. S ránou moc nechvátám. Pečlivě sleduji pohyb největší ze srnek.
"Krční tepna není dvakrát velká, ale při zásahu je hned po všem. Čistě do krku by ještě chvilku mohla vyvádět, ale efekt bude stejný."

Natáhnu tětivu. Poslední nádech a s výdechem vypouštím šíp.

Nysilo z Nortree
23.12.2015
18:59:06
Odpověděla mi Merysol a přidala se i Žíra.

"3 hodiny? Tak to určitě se tady nebudeme zdržovat déle než je nezbytně nutné. Znáš ho osobně?"

"Rozhodně lepší než spát tady s vlky a bůh ví co ještě nás tu může napadnout."

Seděl jsem mlčky u ohně a pozoroval plameny... Pokud mě někdo pozoroval, chvilkami jsem měl zavřený oči, jako by mě oheň uklidňoval nebo z něj čerpal energii.

Břicho si vynucovalo pozornost čím dál víc, tak jsem vytáhl váček se sušeným ovocem a pár kousků jsem snědl abych zahnal ten největší hlad. Pak mi kdosi nabídl hrnek s čajem. Dal jsem si pár doušku a poslal dál. Jak jsem zahnal ten největší hlad a ohrál se zevnitř, padla na mě únava.

"Potřebuji si na chvíli zdřímnout. Až přijde stopař nebo kdyby se něco dělo, tak mě vzbuďte." Vytáhl jsem své 2 deky a v rámci možností jsem si udělal pohodlí nedaleko ohně, tak abych nezavazel.

Netrvalo dlouho a usnul jsem.

Žira
22.12.2015
23:08:19
Kája jde nakonec na dřevo se mnou. "To je perfektní, přinesem toho víc." Řeknu a zamířím hlouběji do lesa. Nasbíráme co nejvíce dřeva poberem a vrátíme se. Co jsme nasbíraly rozložím kolem ohně, aby to vyschlo.

Když Nysilo vyzvídá, jestli je vhodné tu přenocovat, odpovím mu já, i když se ptal Anglina. "Za zhruba tři hodinky bychom se měli dostat na místo, kde to bude vhodnější. Bydlí tam dřevorubec se svou ženou a pokud jim s něčím trošku pomůžeme, bez problémů nás nechají přenocovat ve stodole, koně napojí i nakrmí. Stačí, když jim než půjdem spát naštípem nějaké dřevo a třeba ráno si přivstanem a hodinku či dvě pánovi pomůžeme s prací v lese. A za to si určitě zasloužíme i horkou polévku, což se také hodí.

Já bych tam došla i kdyby se měl Stopař zdržet, to se dá i potmě, je to podél cesty. A pokud jde o opuštěnou chalupu, tak trošku strašidelnou, neboj Merysol, taky jednu potkáme.... teoreticky, pokud cesta bude probíhat jak předpokládám, tak pozítří.... Zítřek si myslím by bylo nejrozumnější přenocovat venku, nic rozumného asi nepotkáme.... alespoň ne ve vhodnou dobu."


Pokud je ještě čas, než se stopař vrátí, nahážu sníh do kotlíku a začnu ho vařit. Pak prohrabu svou tornu a najdu pytlíček s čajovými lístky. Pár jich vhodím do kotlíku a nechám vylouhovat. Pak vylovím svůj plechový hrnek, naberu čaj a pošlu ho kolovat. "Myslím, že pro zahřátí to bude dobré. Hlavně ať máme připravené pro ostatní, až se vrátí...."

Pokud začne čaj docházet, uvařím další, pokud má ještě někdo hrnek, půjčím si ho od něj. V jednom namíchám čaj s rumem, druhý nechám bez rumu, nechť si každý vybere, já samozřejmě piji s rumem.

Merysol
22.12.2015
20:53:42

”Sníh sice prvně nevidí, konec konců, ve sněhu jsem ho i našla, ale spíš má pořád hrozné roupy.” řeknu s úsměvem Káje, než se připravím, tedy hlavně psychicky, na trénink se Žirou.

Vezmu si meč, pokusím se zaujmout nějaké bojové postavení a jen ještě prohodím něco o tom, aby mě moc nezničila. Pak už na mě Žira zaútočí a já se snažím vykrývat její rány.

Hm, i strašák v zelí by si vedl líp… Své výkony začnu hodnotit ještě před tím, než vlastně trénink pořádně začne. Nepřišlo mi, že by mě Žira šetřila, ale věděla jsem, že by to mohlo být horší. Snažila jsem se bránit jak to jen šlo a občas se pokusila zaútočit. Teda, Žira se musí pěkně nudit…s klidem by si u toho mohla číst…

Když náš trénink skonči, setřu si pot z čela. Mám pocit, jako kdybych snad někam celé dopoledné utíkala a teprve teď se zastavila. No nemysli si, holka, soupěř by tě taky nešetřil… Pak jsem se poohlédla po svém liščím rošťákovi, který byl stále zabaven hrou ve sněhu.

Žira mezi tím odešla pro dřevo na oheň a pak jsme se u ohně postupně sešli. Nysilo si dělal starosti se Stopařem a loveckou výpravou. ”Hele, vím, že se chceš jen připravit na nejhorší, ale Tal je zkušený lovec. Nepochybovala bych, že se vrátí včas. Ale jestli chceš, můžu se zkusit je podívat po okolí. Třeba je tu někde jeskyně nebo…stará, strašidelná opuštěná chalupa? Asi by to bylo lepší útočiště na noc, ne? I když uznávám, lepší být na noc tady, než někde na pláni…”

 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.