abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Alexander   Postava není přítomna 28.12.2015, 10:59:47
Bohouš se snaží říkat něco na obranu a dodávat si odvahu. "Říkat můžou co chtějí, ale já jsme tu tens, kdo drží čepel.." zavrčím potichu, aby to slyšel jen on. Pak se začnou hádat ale mezi sebou, takže veškerá věrohodnost jejich zastrašování je pryč. A tak ho jen praštím stejně jako ty dva vedle. Pak se kouknu na naše. Prvně na Káju.

"Pustit ho? to sotva.. Navíc já nejsem žádnej tvůj nástroj,a by jsi mi mohla říkat toho zabij a toho nech.. A rozhodně žádný... choutky.. nemám." zavrčím nepřátelsky Evidentně si to beru mnohem více než jak to nejspíše bylo myšleno. Pak dojdu blíže ohni a kouknu se na Merysol. "Ani ne.. Já jsem naprosto při smyslech.. nevím jak ostatní.. A nač čekat na jakýsi rozkaz, když vím co je nejlepší možnost co udělat? Přesně bylo vidět kam to spěje.. Snažíte se pouštět hrůzu, ale dost nejednotně.. A nakonec by to dopadlo tak že byste je jen tak pusitli.. A když se k vám přidá Lótiel, tak se na ní utrhnete.. To bylo taky skvělé.. Začít se hádat mezi sebou.. To sebralo i tu poslední špetku věrohodnosti.." ušklíbnu se. "Takhle se jim nic nestalo, a ještě si nebudou nic pamatovat.. Normálně by to nebylo tak jsité, ale tihle mají docela dobře tvarovanou hlavu.. A mohl jsme si je celkem dlouho prohlédnout.. A stále jsou an živu, jak jste chtěli.." povím, a schovám si dýky opět za opasek.

"Jen tak je nechat jít by byla blbost.. Sami říkáte jakou mají historii, a jsem si jist, že kdyby se někdo zajímal o bandu dobrodruhů, jsitě by všechno za peníze řekli.. A dvacet dva lidí není tak těžké vyslechnout... Takhle z nich nemůže dostat něco co nevědí.. Chcete je zachránit? Dotáhneme je k ohni.. Vedle hodím klacek, který na ně "spadnul", když přišli zkoumat dohasínající ohniště.. Blbá náhoda.." povím, a pokrčím rameny.

"Ale jestli si s nimi chcete ještě popovídat, rozehřejte si trochu vody, a chrstněte jí na ně... Ale já s tím nechci mít nic společného.. Mě opět už nezahlédnou.. Ovšem nemyslím si že by vám řekli něco víc.." povím, a na chvilku se odmlčím. "Nechápete že čím méně lidí o nás ví, tím lépe? Tohle je evidentně docela důležitý úkol.. A máme mconé nepřátele, kteří se snaží o jeho zmaření.. Tady je v sázce mnohem víc, než tři životy pochybných existencí.. Ale i ti byli prozatím ušetřeni.." povím teď spíš nálehavě, snažíc se je donutit pochopit co je v sázce.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 28.12.2015, 10:07:43
Koukám, že jsem nepřišel v nejvhodnější dobu. Ti tři kterých jsem si všimnul nejsou u naší skupiny nijak oblíbení .... a začíná se to nějak vyostřovat.

Vezmu uzdu od koně a silně zatáhnu. Do hlubokého sněhu se mu nechce, ale já nechci jít skrz palbu a radši to obejdu.

Když se konečně dostanu do tábora využiju nabídky a vezmu si jídlo. Jsem hladovej jak vlk.

S plnou pusou sleduju drama co se děje v okolí. Je to lepší jak v divadle co bylo v akademii. Zvraty, nečekané děje ... úžasné, kdyby to nebylo doopravdy na konci bych tleskal.

Uvědomím si, že i můj flegmouš by chtěl něco k jídlu, no spíš se připomene sám. Tak mu dám něco málo a stále pozoruji eskalující drama.

Po dlouhém představení si začínám dělat obrázek o tom kdo ti neznámí jsou, ale nechtěl bych je soudit dle ukvapených závěrů. Nicméně začínám přemýšlet zda budou potřeba mé služby doktora či patologa.
 
  Merysol   Postava není přítomna 28.12.2015, 8:46:24

Celé se to začala pěkně vyostřovat a nejhorší na tom všem bylo, že jsme začali štěkat i po sobě. Tím mu akorát nahráváme do karet.


Když začne Bohouš vyprávět cosi o tom, že má rodinu, na chvilku mi spadne čelist. “Cože?! To mi chceš říct, že někdo jako ty má rodinu?! A ještě se začneš chlubit tím, jak si svině?! No to svět neviděl. Mimochodem, jako truchlící vdovec zrovna nevypadáš!“


Chvilku jsem na něj nevěřícně zírala a pak ještě tiše dodala “Být tvá dcera, stydím se za to, že mám takového otce.“


Celá tahle situace se vlekla na můj vkus už moc dlouho. Nelíbila se mi představa, že je necháme jen tak jít, ale také nebyl důvod proč je jen tak popravit. Věřím tomu, že on už si je spravedlivý osud najde. Jenže co s nimi teď, hm?


Rezignovaně jsem se otočila za svým liščetem. Chtěla jsem to všechno nechat být. Přeci jen, náš velitel byl Nysilo a tak ať o nich rozhodně sám. Jenže se zase Bohouš. Patrně bych poznámku o tom, že jsme zběhové, přešla. Ale jeho poslední slova ve mně vyvolala neskutečný vztek. Otočila jsem se k němu zpátky, udělala k němu pár kroků a ze všech sil jsem mu jednu vrazila.


“Někdo jako ty nám nebude říkat, že jsme banda sráčů! Kolik lidských životů jste zničili? Ať už samy nebo při pomáhání Varysovi! A teď nám to budete vykládat, že nejsme o nic lepší, než vy?“
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 28.12.2015, 8:33:03
Nevím co jsou zač ani proč jsou za námi. Chtěl jsem na ně rovnou zaútočit, ale když jsem ti muži, bez koní, vyčerpaní. Nebyl by to boj, ale poprava.

Začala diskuze která se začala prohlubovat v hádku, ale dávala mi prostor poznat víc ty 3 a jaký mají úmysl. Alexander horká impulzivní hlava si to samozřejmě udělal po svém.

"Ne že by to nebyl dobrý nápad a měl by snad i mé sympatie , ale přesto jednal v rozporu mého rozkazu a musím si s ním promluvit."

Ten chlápek očividně rezignoval. "Nebo možná představa že mu sebereme zbraně a boty a necháme ho pomalu umřít ho děsila a raději to chtěl urychlit. Ani se mu nedivím, taky bych nezvolil tuhle smrt."

"Tak to by stačilo!" Po chvilce jsem upozornil na svojí existenci, na kterou se zřejmě už zapomnělo. "Postarejte se někdo o ty dva na té zemi,ať se tam jen tak neválí a začněte se pomalu balit." řekl jsem družině a začal jsem se věnovat naší návštěvě

"Omluvte tady toho mladíka, je to dobrý kluk, ale občas je trochu zbrklí... Mám pro vás návrh. Já se budu ptát, vy budete odpovídat. A pokud vaše odpovědi budou upřímné, odjedeme a vy si můžete jít svojí cestou a možná, když naší kuchařku slušně poprosíte, možná vám dá něco teplého do krku." Věděl že zemře, jen nevěděl jak a já jsem mu dal naději. Nepředpokládám že by odmítl můj návrh.

"Takže, jmenuji se Nysilo a vy jste? --- Chci vědět jak se znáte tady s tou krásnou zrzkou?"

******
"Jakou jste vy a vaši společníci, dělali pro Varyse práci? "
******
"Kam máte namířeno?"
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 28.12.2015, 0:21:37
Po Alexandrově zákroku se dva muži skutečně sklátí na zem jak padlé hrušky. Nicméně, jestli skutečně ztratí paměť, to nemusí být nutné. A pokud ano, může to být posledních 5 vteřin nebo také posledních několik hodin, to je velmi těžké odhadnout. Tuto informaci jistě zná Zar´farro a velice rád se o ní podělí, stejně tak to mohou slušně odhadnout Nysilo nebo Karolína, nebo dokonce Anglino či Žira. Někteří to četli, jiní již dostali pár ran po hlavě.

Bohouš je čím dál tím nérvóznější, ale zdá se, že mu to naopak dodává odvahu. Nejspíš usoudil, že už nemá co ztratit. "Heleďte se, pokud mě chcete zabít, udělejte to, ale prosím, nedohadujte se tu o tom přede mnou. Těžko vám nakecám, že lituju toho, co vše jsem napáchal, kdybych nebral prachy od Varyse, nikdy bych neuživil svou rodinu, z platu městské stráže rozhodně ne. A ano, nejsem hodnej, sem parchant, děvkař, svou ženu jsem podváděl. Rozhodně si zasloužím zemřít, pokud ale ano, udělejte to sakra teď hned." Zdá se, že už skutečně rezignoval.

Pokud na Karolíninu žádost Alexandr povolí nůž, Bohouš se k němu otočí a plivne mu do tváře. "Tvrdíte tu, že se nesnížíte na mou úroveň, ale to ste už dávno udělali. V čestném boji by mě tenhle klučina nikdy neporazil."

Když Kája navrhne pustit je, ale sebrat jim zbraně, Bohouš se rozesměje. "Jako fakt? Za chvíli se setmí, jedna nám chce vzít boty, druhá zbraně. Myslím, že efekt je stejnej, ani bez jednoho nepřežijeme. Jestli si chceš hrát na milostivou a ušetřit nás, nech nám naše věci, jinak nás taky můžeš rovnou popravit.

Vy mě bavíte. Jste naivní dětičky, které si myslí, že jsou něco víc, než my ostatní. Jen si zkuste živit rodinu, vám se to žije, když živýte jen ty vaše drštičky, to bych taky zvládl žít počestným životem. Navíc..... pokud vím, jste stejní zběhové, jako my, jaktože ste nezůstali ve městě a nechránili ho, co?

A ty.... zrzko..... Aribeth ti zachránila život, to si toho tak málo vážíš, žes jí tam nechala a raději jsi zdrhla? Vy mi skutečně nemáte co vyčítat, ste jen banda sráčů, kteří si zachraňují vlastní prdele."
 
  Lótiel   Postava není přítomna 28.12.2015, 0:19:38
Údivem pozvednu obočí, jak se do mě všichni pustí. “Ohó... To jsem nečekala. Ještě před chvílí to byla samá výhrůžka a náhle se karta obrátila. Zajímavé a nečekané.“ Usměju se klidně.

Zmateně se zadívám na Merysol a snažím se pochopit její slova. Nakonec zlehka pokrčím rameny. “Teď jsem to nějak nepochopila. Promiň.“ A otočím se na Žiru. “Jen mi to je divné. Nic víc. Chtěla bych mít takovou jistotu, jako máš Ty. Ale nemám. Ale budu Ti věřit. Když říkáš, že tu jdou jen náhodou a že nás nikdo nesleduje. O to je to všechno lepší. Hned se cítím líp.“ Usmívám se. Pak zvážním.

“Chtěla jsem je jen zastrašit. Představa pomalé a bolestivé smrti jim mohla rozvázat jazyky. Řekli by třeba sami něco víc. Něco, čím by si mohli zachránit životy.“ Řeknu smutně. “Mrzí mě, že si o mě myslíte, že bych byla až tak krutá. Neznáte mě. Nikdo z vás.“ Sklopím hlavu a zhluboka vydechnu. Pak se otočím přímo na Káju. “Oko za oko a zub za zub? Někdy ano a někdy ne. A lidskost?! Opět někdy ano a někdy ne. Někdy prostě přijde chvíle a Ty budeš muset být tvrdá. Tvrdší než všichni ostatní. Abys přežila.“ Zatnu zuby a oči se mi zalesknou.

“Většinu života jsem na cestách. Zpívám lidem. Snažím se je rozveselit, uvolnit, dát naději a chuť do života. Je to lidskost?“ Otočím se zády a jdu si zabalit věci na cestu.
 
  Karolina   Postava není přítomna 27.12.2015, 23:27:58
Pohrávám si s prstýnkem a mlčím. Mluví jich dost. Víc mě zajímá, co znamenal ten pohled Merysol.
" Ona asi taky ví, že nelžou. Co ten Alex má za lubem?"

Kývnu Merysol, jako odpověď a pak se kouknu na Anglina, jestli je připravený, kdyby se něco semlelo. Žira mě docela překvapila, sedí a v pohodě večeří. Pak Lótiel začne něco o tom, abychom jim sebrali všechno, dokonce i boty.

Podívám se na ni překvapivě, ale než něco stačím říct, Alex dva omráčí a ohrožuje třetího. Zavřu pusu a polknu. To už se do něj pouštějí skoro ve stejnou chvíli jak Merysol, tak Žira. Obě dvě taky reagují na Lótiel. Když je chvilku ticho udělám pár kroků a v klidu se postavím před toho "strejčka".

" Půsť ho, je jasný, že dlouho stejně nepřežijou, teeď, když už nad nimi nikdo nedrží ochrannou ruku. Veškeré zbraně, i nože třeba, tady nechte a pokud Nysilo nic proti tomu nemá, vypadněte co nejdál. A vy dva se tady neválejte nebo na vás pošlu ohnivou kouli! Nevěříte?"

Udělám půlobrat a hodím ohnivou kouli do míst, kde nikdo není, jen jako demonstraci.
" Alexandře, seber jim zbraně a koukej si ty choutky nechat zajít, jasný? Kdyby bylo souzeno, aby tady někde zemřeli, už by tudy ani nešli."

Pak se otočím na Lótiel, chvilku si ji prohlížím, jak se v klidu krmí a jen tiše poznamenám:
" Oko za oko, zub za zub? V tom případě nevím, proč někoho zachraňovat. Pokud pojedou stejně krutě jako ty i ostatní lidi, tak se vymlátíme za pár dní. Trochu lidskosti."

Pak už jsem ticho. Jsem trochu smutná.
" On má možná pravdu. Možná si to lidi ani nezaslouží. Ne, ne tak to není! Nejsou všichni takoví, jsou i takoví jako je Maya, Žira nebo Merysol, moji bráškové... ano, stojí to za to. Musíme to zkusit."
 
  Žira   Postava není přítomna 27.12.2015, 22:46:21
Když ostatní vyslýchají ty tři, usoudím, že nejsem zapotřebí, proto v klidu sedím a jím své jídlo. Když se za nimi ale objeví Alexandr, zbystřím. A když Lótiel navrhne nechat je bez ničeho, dokonce i bez bot, už se do toho musím vložit. "A když je tu necháš bez výstroje a bez bot, jaký je na tom rozdíl oproti vraždě. Jen umřou horší smrtí. Možná to jsou hajzlové, ale to neznamená, že se musíme chovat stejně jako oni.

Myslím, že nám řekli vše, co věděli a teď by měli běžet. A my pomalu taky."


"Jako fakt někoho vůbec napadlo přemýšlet o jejich zabití? Vždyť je to vražda. Když je pustila Aribeth, co bysme byli zač, kdybysme je teď sprostě popravili. To jim prostě nemohu dovolit, s tím bych nedovedla žít. A proč sakra mluví o tom, že jdou stejným směrem jako my, doteď si ti tři mohli myslet, že jsme prostě jen uprchlíci." Ešus s gulášem odložím stranou, zvednu se a pomalu dojdu za ostatními.

"A to, že šli stejným směrem jako my, to je jen náhoda, jsem si jistá, že nás nikdo nesledoval. A Stopař si tím je určitě také jistý."
 
  Merysol   Postava není přítomna 27.12.2015, 22:29:04

Poznámka Lótiel o tom, že bychom ty tři mohli pustit bez bot, mě docela rozesmála a na jednu stranu se mi i zamlouvala. Ale to je můžeme rovnou zabít. V tomhle sněhu je pustit bez bot je dříve či později bude stát život.

Než stačímještě něco dodat, Alex dva z nich vyřídí a nechá při vědomí jen Bohouše, pak pronese cosi o vymazané paměti.

”Zbláznil ses? Velitel je Nysilo, to on měl rozhodnout, co s nimi. Případně mi všichni, ale ne ty! A vůbec, ty umíš mazat paměť?!”

Lótiel pak ještě pronesl něco o hřebíčku do rakve. ”Ehm, Lótiel, nechci ti kazit iluze, ale zhledem k tomu, že jsi tu s námi, byl by to i hřebíček do tvé rakve.”
 
  Lótiel   Postava není přítomna 27.12.2015, 21:57:36
“Děkuju za velikou pochvalu. Snažily jsme se.“ Odpovím Alexanderovi a na tváři vykouzlým krásný úsměv. Zaslouží si ho. Udělal mi velkou radost. Klidně bych mu, za ta slova, dala i pusu.

…...........

Bohouš mluví a já se pohrdavě ušklíbnu. Vzali do zaječích. Pak si uvědomím před čím utekli a už jim to za zlé tolik nemám. Kdyby nás neposlali pryč, zdrhla bych taky.

“Já bych je nezabíjela. Popovídáme si s nima a pak je pustíme.“ Prohodím klidně. “Ale bez výstroje, bez výzbroje, bez peněz a hlavně...“ Udělám pomlku. “Bez bot.“ Dokončím tvrdě.

Otočím hlavu k ostatním a taky se podívám po našem trollovi. Když vrátím pohled na trojici špinavců, udiveně vykulím oči. Dva leží na zemi a Bohouš má nůž pod krkem. Uznale kývnu na Alexandera. Tý jó. Ten je rychlej. To bych od člověka nečekala. Překvapil jsi mě.

Odložím luk. Není ho už potřeba. Pochybuji, že by se Teď Bohouš o něco pokusil. Zvednu ze země misku s gulášem a v klidu dojídám.

“Já to tady sice neznám, ale fakt mě překvapuje, že jste zvolili úplně tu samou cestu jako my.“ Prohodím zamyšleně mezi sousty. “Možná tu jiná cesta není. Možná je to náhoda. Ale jsem si skoro jistá, že to bude další hřebík do vaší rakve.“
 
  Alexander   Postava není přítomna 27.12.2015, 19:26:48
A tehdy když Merysol domluví se dva nemluvové po stranách složí k zemi, jako kdyby to byli obyčejné loutky který někdo přeřízl provázky, a ani ne vteřinu po tom se milému "strejdovi" objeví u krku čepel dýky, a ze strany se jeho krku dotýka špička té druhé, načež jde současně za ním spatřit mě. Avšak toho, jak jsem se za ně dostal nespatřil nikdo.


"Pohni rukou a je po tobě.." povím stejdovi a kouknu se po sotatních. "Mluví pravdu... Tamti jsou v bezvědomí, a nebudou si pamatovat co se událo behem posledních přibližně čtyřiceti minut.. Takže.. někdo nějaké psolední dotazy na stejdu?" optám se našich,a niž bych však pohled odtrhl od mojí oběti.
 
  Merysol   Postava není přítomna 27.12.2015, 17:29:48

”Strejda Bohouš” sice začne klopit a jeho odpovědi se na jednu stranu zdají být i důvěryhodné, jenže jak má člověk věřit takovým podplaceným chytrákům? Dost podezřívavě jsem si všechny prohlédla a pak se chtěli dát zase na odchod.

”Nikam! Budete tady tak dlouho, dokud vás nepustíme. To, že nepijete vodu, bych vám ještě věřila…ale to se ani nemyjete? Nikdo z vás si neopláchl ani obličej nebo…”

Zavrtěla jsem hlavou a víc jsem snad radši ani nechtěla vědět. Bože, vždyť by teoreticky stačila i malá ranka a jakmile by se do ní voda dostala, tak…tohle se mi nezdá Tomu, že je Aribeth s mácnutím ruky bych možná i věřila. Taková banda by v tu chvíli byla možná jen ku škodě, než užitku. Ale pořád mi tu něco nesedělo.

Nervózně jsem se poohlédla po ostatních. Nejdelší pohled jsem věnovala Káje, protože jsem pevně věřila tomu, že se jí určitě nezdá to co říkají stejně, jako mě. A nebo se taky pletu. Ale jim prostě po tom všem věřit nemůžu snad ani nos mezi očima. ”Pokud je necháme jen tak odejít, tak jsem si jistá, že začnou dříve či později někde škodit. Ale taky nevidím důvod, proč bychom se měli chovat jako oni a na místě je tu zabít. I když bych byla velmi ráda, kdybych měla šanci za všechno, co jste kdy provedli, vytrestat. Pochybuji, že bych byla jediná, kdo…” větu jsem už nedokončila, ale na chvilku jsem se od nich otočila pryč. Je mi z nich na nic.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 27.12.2015, 16:56:22
Když od tří mužu vyzvídáte, jsou skutečně nervózní, je jasné, že si jsou vědomi, že to pro ně nevypadá dobře. "No..... jakoto, že jsme přežili? No.... protože to je jasný..... My nepijem vodu, tak jsme se nenakazili. A když jsme viděli, co se děje, vzali sme do zaječích... My sme chtěli pomoc, ale Aribeth nás vyhodila z města, že nás tam nechce ani vidět. Tak sme se nehádali."

Odpovídají nervózně a vše z nich leze jak z chlupaté deky. Respektive.... mluví pouze strejda Bohouš, ostatní čas od času přikyvují.

Když se přidává víc a víc lidí ktří čekají na odpovědi, bohouš se nervózně usměje a ukáže své žluté zuby. "Tak my asi budem pokračovat v cestě, pokud už nemáte otázky...."
 
  Alexander   Postava není přítomna 26.12.2015, 11:40:48
Žira se vrátí s Karolínou se dřevem, a chvilku potom si Nysilo hodlá jít lehnou. "Nu co.. jeho volba.." pomyslím si, ale rozmluví mu to, což je dobře. Sice kvůli tomu začne být protivný, ale alespoň zůstane zdravý.

Za nedlouho už se vrací skupinka co si vyšla na lov. A i s úlovkem. Žira se hned vrhne do vaření, a nová členka se jí rozhodne pomoct. A při tom začnou řešit, kde že dneska večer přespíme, načež z toho vítězně vyjde dřevorubcova chata.

Za chvilku je jídlo hotové. Vezmu si taky, a sednu si na nějaký klacek u ohně. A jídlo je dobré.. Skutečně dobré.. "Ten guláš se vám vážně povedl.. Snad ještě lepší jak jídlo od Paula.." povím, když si nabírám další sousto.

Avšak poklidný oběd se nekoná. Jdou k nám tři ozbrojenci z města. Ostatnní se začali bavit co a jak, a tak si asi ani nikdo nevšiml že jsme se tak nějak ztratil v lese. A ze svého úkrytu sleduju, co se děje v našem provizorním ležení. "No to máš pravdu Merysol.. Tak nějak se divím že jsi na ně ještě nevlítla.. Ale rozhodně je nemůžeme nechat jen tak odejít.. Tohle není dobré.. Za pár mincí každému jsitě řeknou že nás zahlídli.." přemýšlím, když je pozoruji. Zatím jim všichni rádoby vyhrožuují a snaží se vypadat hrozně klidně a nad věcí. Čekám, a sleduji jak se situace vyvine. Kouknu se na cestu, kterou bych se k nim mohl dostat, a hledám místa ve sněhu, kde už jsme šli a kde je sníh udusaný, takže nebude vydávat zvuky kroků. Pak si prohlédnu muže.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 25.12.2015, 23:40:42
Brzy je jídlo hotovo a s chutí se do něj pustím. Pálí to tak akorát, aby jídlo neztratilo chuť a pěkně zahřálo. Z čajů si vyberu ten bez rumu. Dám si pár loků, poděkuju a s úsměvem vrátím. Bell nám jídlo pochválí. Mám z toho radost. Mrknu jedním okem na Žiru.

Představa, že budeme stavět obydlí ze sněhu, mě pobaví. Osobně s tím zkušenost nemám, ale nevěřím, že by to pro nás bylo vhodné řešení.

To, že se k nám blíží trojice lidí z města, mě překvapí. Zvláštní. Je to náhoda, že si vybrali stejný směr jako my? Zauvažuji a uklidím se z cesty. Misku s jídlem položím do sněhu a chopím se luku. Nepředpokládám sice, že by byli tak odvážní, aby na nás zaútočili, ale radši jsem připravena.

Trojice přijde až k nám. Neznám je, ale Merysol ano a nezdá se, že by byli přátelé. Mlčím a nepřipojuji se k všeobecným hrozbám. Překvapuje mě, že přežili ten masakr. Buď jsou tak neskutečně dobří a nebo měli prostě kliku. A nebo je to úplně jinak. Třeba na ně nemrtví neútočili a nebo byli ti tři někde zalezlí.

Moje myšlenky vysloví nahlas právě Merysol. Usměju se. Povolím luk a zadívám se na misku jídla. Byla by to asi velká opovážlivost. Jak by se na to asi dívala ta trojka? Obklíčení lidmi, kteří jsou na ně naštvaní a drží je v nejistotě. A mezi nimi jedna holka, která jim nehrozí, nemíří na ně, ale za to se cpe gulášem. Široce se usměji a mám co dělat, aby to bylo jen potichu.

Koutkem oka zahlédnu pohyb na cestě odkud jsme přišli. Dorazil náš troll. Zase se někde zapomněl. A my jsme mu zase ujeli. Sklopím hlavu a je mi stydno.

“Pojď se najíst, Zar´farro!“ Křiknu na trolla v malé demonstraci síly a sebevědomí. “Ale vem to obloukem. Ať někomu nevlezeš před luk a nebo kuš.“
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 25.12.2015, 13:00:24
Že nejsem bůhví jaký jezdec, to jsem věděl. Bohužel, po krátké době na to přišel Flegmouš. Netrvalo to dlouho a prali jsme se o řízení.

Nakonec, ačkoli to vypadalo, že kůň vyhraje se mi povedlo nasměrovat ho zpět směrem kam odjeli ostatní.
Asi mají pocit, že se mně konečně zbavili. Ale kudy jeli?
Podívám se po zemi a uvidím brázdu ve sněhu jak blázen. Jednoduše se ji rozhodnu následovat.

Ačkoli bych chtěl jet rychle, jde to dost pomalu. U každého jedlého křoví se Fleggy jde najíst a já znovu a znovu bojuju o nadvládu.

U třetího keře se rozhodnu, že takhle to nepůjde. Slezu z jeho hřbetu a jedu ho za uzdu. Naštěstí mám poměrně sílu a Flegmouš se rozhodl jít za mnou.
To snad není kůň ale mezek.

Tak pojď ty pohromo! Vždyť už ani není vidět zbytek skupiny!

Po nějaké době mi dojde, že v tomhle korytu vyšlapaného sněhu nejdu první. Někdo tu šel po vlastních nohách.

Trvá mi to snad další hodinu, než konečně ucítím vůňi jídla. Předpokládám, že z tábořiště. Přidám a vylezu do mírného kopečku. Zde vidím hořící oheň. A známé tváře.

Tady jste! Konečně jsem vás našel! Chyběl jsem vám vůbec?
Běžím směrem k tábořišti a za sebou táhnu koně. Jsem celý promrzlý, tohle by se mi u nás v pralese nestalo.

Po několika desítkách metrech si všimnu, že před skupinou stojí tři neznámí muži. Asi to jsou ti jejichž stopy jsem našel.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 25.12.2015, 0:09:23
Žíra se do mě opřela. Její upřímnost jsem nenáviděl i miloval. Dál jsem se držel stranou. Bylo zbytečný cokoliv říkat. Zná zimu v tomto kraji velmi dobře a já neměl dost argumentů na to, abych byl schopen s ní bojovat.

Až mezi posledními jsem si přišel pro porci jídla. "Děkuji" řekl jsem když mi vrátila plný ešus. Ale do očí jsem se jí nepodíval. Pohodlně jsem se usadil a snědl oběd. "Bylo to výborný dámy"

Pak jsem zbystřil. Téměř ve stejnou chvíli i Stopař.

"Budeme mít společnost. 3 ozbrojené postavy oblečené v uniformách městské stráže. Přichází od Questaquy." Na Stopařově tváři bylo vidět, že nechápe jak to vím... "Neboj se, už brzy vám všem prozradím moje malé tajemství."

"Střelci. Využijte krytí stromů a pokud projeví jakýkoliv náznak nepřátelství, jakýkoli náznak kouzlení, máte povolení střílet."

"Jaký mají umysli? Musel vidět naše stopy... Takže proč jdou za námi? Zvědové? Nebo si myslí že jsme taky dezertéři? Ať je to kdokoliv, nemohu riskovat. Musí zemřít."


***************

Když se přiblíží, jeden z nich začne mluvit. Ale pak si všimnou Merysol a zdá se že se znají. Merysol začne mluvit. Jak zmíní jméno Varys zbystří i Karolína se Stopařem.

"Výborně Merysol. Přesně tohle jsem potřeboval." Přiblížil jsem se tak abych byl připraven vyčarovat kouzla, které chci a současně byl poblíž jednoho z válečníků. Pochybuju že budou mít argumenty, aby mi zabránili zahájit útok.
 
  Karolina   Postava není přítomna 24.12.2015, 10:47:20
Objevili se tři muži a Merysol je okamžitě poznala.
" Zase Varysovi lidi? Maya sice říkala, že mu sloužilo hodně lidí, ale tihle se snažili ublížit Merysol? I kdyby ji "jen" naháněli pro Varyse...!"

Rozhlídnu se, je nás připravených k boji dost. Připnu meč k opasku a zvednu ruce. Neprve je mám skoro u sebe, ale potom je postupně oddaluji od sebe co nejvíce to jde. Pak, jako bych něco stahovala shora dolů a nakonec prudce švihnu rukama dolů. Dolů se snesla pavučina, složená ze silně lepivých vláken, která jsou tak blízko u sebe, že se jimi stěží protáhne myš. Pokud se vlákno někoho dotkne, okamžitě se přilepí.

" To já jenom, abyste náhodou neměli zaječí úmysly, pánové. Tak začněte vyprávět a pamatujte si, že pohádky jsou pro děti. Nás už zase tolik neberou, jasný?!"

Zůstanu na svém místě a čekám, co se dozvíme. I když, pravda trochu netrpělivě přešlápnu z nohy na nohu.
" Měli bychom se vydat na cestu. Budeme muset potom spěchat. Čas je to, co nemáme."
 
  Bell   Postava není přítomna 24.12.2015, 10:46:55
Stopař se strefí přesně
Lótiel mu ji pochválila.
"Jo, dobrá trefa." přizvukuji.

S odporem sleduji, jak srnu zpracovávají.
Z toho pohledu se mi dělá zle, takže jen stojím opodál a pozoruji je.
Zato Regius projevil zájem o zbytky, které stopař s Lótiel než pracovali.
Úplně bez rozpaků začal žrát.

"Mám taky něco vzít?"
Zeptám se. Ať už jo, nebo ne, zanedlouho už se vracíme do tábora.

Pozdravím ostatní.
Všichni se pustí buď do zpracovávání, nebo vaření.
Já se otočím k Regovi a začnu na něj upevňovat sedlo a brašnu. Nelíbí se mu to. Má radši volnost.
"Dneska už ses proběhl dost." pomyslím si, když k sedlu připnu kuši

Jídlo je skvělé.
"Je to výborné, máte můj obdiv dámy"
Usměju se na dívky, co vařily.

Zanedlouho máme společnost. Rychle zvednu misku a přiskočím k Regovi.
"Lidé. Tak alespoň to nejsou zombie."
Ale vypadá to, že Merysol se s nima zná.
Na události z města jsem tak trochu zapomněl přijde mi to jak hrozně dávno. Přesto to vypadá, že je to banda zbabělců.
Napřímím se a sám nic neříkám.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 24.12.2015, 9:02:54
Lótiel mi pochválila trefu.
"Díky. Už jsem se něčeho nastřílel."

Potom vezmu nůž a rozpářu srnce břicho a začnu ji zbavovat jednotlivých vnitřností. Bardka mě občas nepřestává překvapovat, jelikož pohled na vytékající krev a vnitřnosti které se už válí kolem ji vůbec nevadí. Dokonce řekne, jestli nevezmeme srdce a játra. Jenom kývnu souhlasně hlavou. Když se všechno hotovo odtáhneme náš úlovek zpátky do našeho provizorního tábořiště.

Všichni nás vřele přivítají. No kdyby jsme šli s prázdnou, asi by to tak nebylo. Za chvilku už se srnka stahuje.
"Kůži nech. Můžeme ji někde prodat a vydělat tak na nějaké zásoby." Odpovím Žiře a sleduji její pracné počínání.

To už je zase u kotlíku a začne vařit. K tomu se přimíchá i Lótiel.
Na chvilku se usadím na jednu deku poblíž ohniště, abych trochu zahřál tělo. Nabízený čaj přijmu. Ovšem, že ke mě doputoval s rumem nevěděl. Trochu hořce ho polknu. Sice mě pěkně zahřál, ale další lok si už dávat nebudu.

Netrvalo dlouho a už jsme se dali do jídla. Musím uznat, že moje počínání coby rádoby kuchaře, když jsem se sám toulal divočinou je značně bídné. Tohle bylo něco jiného, než jsem si obvykle dělal. Ale hlavně, že to zasytilo.

V tom se nade mnou rozkřičí poštolka.
"Málem jsem na tebe zapomněl...... Cože?? Tři muži. Z města?? Zbraně?? To bych se na to podíval. Děkuju ti"

Vidím, že i Bart a i Nysilo?? Jak jenom on si toho všiml.
"Budeme mít návštěvu. Jsou tři. Patrně z města a ozbrojení."
Dodám k ostatním. Všichni se začnou připravovat. Dojím urychleně svoji porci a postavím se na nohy.

Do ruky si dám kouzelný luk a rukou nahmatám jeden ze stříbrných šípů. V případě můžu šáhnout pro kurare.

Když se objevili prohlédli si nás. Když spatřili zrzku stojící nedaleko mě tak ztuhli. Merysol je poznala. Varysovi podplacení muži, kteří ji chtěli ublížit.
"To by si měli dávat pozor na to co řeknou. Trochu se mi třesou prsty..." Rukou si přejíždím po střelkách šípů. Vedle mě se přistaví vrčící Guru a na druhé straně o něco klidnější Gira. "....a tady moji kamarádi se dneska taky moc nenažrali." Dodám, abych jim dal co nejmenší jistotu.
 
  Merysol   Postava není přítomna 24.12.2015, 1:27:45

Než jsme se do něčehopustili, ti muží byli u nás. Byla to mětská stráž a obličeje všech tří jsem poznávala. Nevěřícně jsem na ně koukala s mečem připraveným v ruce.

Cože?! Já myslela, že přežilo jen 22 lidí! To mi chcete říct, že tři z těch 22 jsou tihle?! Zrovna oni?! Podplacení Varysem, no to snad…!

Stejně jak rychle přišli, se chtěli dát rychle i na odchod. Ale nemínila jsem je nechat odejít jen tak.

”Tak vážení, tímto bych vám ráda představila Strejdu Bohouše a jeho kamarády. Všichni byli podplacení Varysem. A vděčím jim za opravdu velmi “přijémné” okamžiky, které jsem mohla s Varysem strávit. A teď jsou rádi, že si zachránili holé zadky.”

Stálo mě hodně přemáhání zůstat jen u slov. Kdybych mohla, asi bych jim velmi znepříjemnila život. Ale v hloubi srdce jsem věděla, že je čeká ještě něco horšího, než můj vztek.

Pánové, devítipeklí se na vás již těší…

”Ale ještě než vezmete do zaječích, zajímalo by mě, jak to, že ste přežili, hm? Zrovna taková prohnilá banda, jako ste vy…”
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 24.12.2015, 1:09:38
Tak nakonec se připravíte na případný boj, ale nikam se neshováváte, stejně byste nestihli uhasit oheň. Během chviličky se v zatáčce vynoří tři muži v uniformách městské stráže z Questaquy. Nejspíše jsou to přeživší.

Když přijdou až k vám, jeden z nich promluví. "Zdravím, nechceme dělat žádné problémy, jen projdeme a půjdem si po svých." Když mluví, je vidět, že skutečně nechce problémy, a když koukne na Merysol, dost znervózní.

Merysol toho muže poznává, říká si strejda Bohouš a ty zbývající dva také zná. A oni si toho očividně jsou vědomi. "Tak.... tak.... my tedy půjdem, nebudem vás zdržovat, mějte se mládeži." Vykoktá ze sebe ten, co mluvil i dříve a všichni se mají k odchodu.
 
  Karolina   Postava není přítomna 24.12.2015, 0:42:02
Jak se dalo čekat, dostaly jsme co proto obě dvě. Já jsem jen sevřela rty a odešla jsem k Helo. Za sebou jsem slyšela Žiru, jak se ozývá. Pak se bavili Nysilo s Anglinem. Iglú znělo dost fantasticky. Četla jsem kdysi, že si dělají takové ledové domy, někde na severu. Podívám se na Anglina a usměju se.

" Stejně je to úplně jiný barbar než se kterými jsem se setkala. To byli jen hrubiáni, nemyslící mlátičky a ochlastové. Sežrali na co přišli a mysleli si, že nad ně není. Anglino mi připadá na barbara inteligentní."

Mezitím mým přemýšlení se vrátili lovci a donesli srnku. Žira a Lótiel se k tomu hned postavily a začaly vařit. Nemělo významu se tam motat, tak zručná kuchařka jsem zase nebyla. Za chvíli to kolem vonělo, až se mi žaludek začínal kroutit. Bylo to opravdu výtečné jídlo. Zhltla jsem svou porci a poděkovala oběma kuchařkám. Už už jsem se chtěla zeptat, kdy tedy vyjedeme, když jsem si všimla podivného chování lišáčka. To už jak Žira tak i Merysol, tázavě hledí na velitele.

Na nic nečekám a připnu si meč a postavím se tak, abych měla přehled o přicházejících a taky prostor na boj, pokud by to bylo potřeba. Kouknu na Anglina a vidím, že i on se hotoví k boji...
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.