abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Battlestar Fenix ::
družina
stránkovat po:  
 

Lisa Hamilton
30.9.2013
20:51:16
Podívám se na záchranáře vyplašeně " Co? Cože to povídáš!? No brzo jsi mě teda upozornil, to jo. Jenže co s tím teď? Vztekat se a urážet někoho o kom nic nevíš, je nesmyslná hloupost. To nepomůže nikomu a jemu už vůbec ne." Říkám, snažím se mluvit monotonním hlasem, protože jinak bych na něj řvala jako tygřice." Myslíš, že bych ho měla otevřít a nějak to vyndáme?" To mě samotnou dostane. " Chudák Brandon, už teď trpí a jestli kvůli tomu umře, zastřelím mechanika a pak sebe!" Zuřím v duchu.

Otočím se na Brandona " Promiň, já netušila...nikdo mě nic neřekl a nikde jsem se s tím nesetkala. Můžu tí píchnout ještě sedativum, abych zmírnila bolest." Beru stříkačku a natáhnu do ni další sedativum a jsem připravena ji píchnout Brandonovi, když usyším co záchranář říká. " No to si dálš prdel, ty vole! Takže my jsme úplně v hajzlu! Teď to bude chtít klid, ale co Brandon? Ten chudák musí trpět jako kůň. Snad mu to sedativum zabere."

Sehnu se nad Brandon a píchnu mu sedativum do žíly, aby to bylo co nejrychlejší. Pak vezmu několik čtverečků buničiny a opatrně mu začnu otírat pot, který mu bolestí vyskočil na čele. " Lásko, vydrž a nic nedbej na situaci. Oni nás najdou, neboj se. Až se z toho dostaneme, tak se tomu zasmějeme." Sama nepřesvědčená o svých sovech, snažím se ho uklidnit. " A pak si popovídáme o tom co bylo. Teď musíme myslet na to, co je teď a co bude." Pohladím ho a znovu ho držím za ruku, musím dávat pozor, aby neusnul...


Pán Jeskyně
29.9.2013
23:28:01
Lisa, Arrow

Nad pokusem o odpálkování se mechanik jen ušklíbne a ochotně Lise podá požadované věci. “Musíš si poradit sama, nemám teď na něj čas.“ Sykne a otočí se k jednomu z panelů.

Lisa do Arrowa nastříká pěnu a ránu čistě zašije. Bolest je to strašná. Máš pocit, jako by tě něco drtilo zevnitř. Navenek je jen vidět jak se břicho nadouvá, ale při tom je tvrdé na omak.

Arrowovo zasténání neunikne ani mechanikovi, který je pohroužen do práce na panelu. Otočí se a okamžik nechápavě zírá na pilota, který vypadá, jakoby měl každým dnem porodit trojčata.

Rychle sáhne po spreji a nevěřícně jím zatřepe. “Tys to do něj napumpovala všechno! Do prdele! Tohle je desítka! Ne dvojka nebo trojka, co se běžně používá. Desítka! Tohle normálně vystačí tak pro pět lidí! Chápeš?!“ Vzteká se a vůbec si neuvědomuje, že jsi na Fénixu nová a nemůžeš tedy tušit co se tady používá a jak moc to je účinné.

“Musí rychle do špitálu, pod kudlu. Než mu to rozdrtí vnitřnosti a zláme kosti. Jenže problém je v tom, že ten poslední velkej náraz, co při něm sjela stěna, nám ušmik kokpit s celým ovládáním a komunikací.“

Už nevrčí. Je najednou docela v klidu. Jakoby se ho to ani netýkalo.

Brandon "Arrow" Nelson
29.9.2013
22:50:35
Moc rád bych se zasmál mechanikově poznámce a Lisině odpálkování. Ale bojím se, že mě to nepříjemné tahání roztrhá.
Lisa se ke mně otočí a usměje se. Asi na tu mojí předešlou poznámku.
Dívám se na ní a usmívám se. V duchu kývnu na její slova.
“Zkusím to má lásko“

Když mě začne vyhrnovat triko a stahovat trenky usměji se.
“Teď na to není čas, fakt se moc necítím.“ poznamenám

“Prosím, buď jemná.“ poznamenám, když uvidím skalpel
Úsměv už mi začíná mizet a brzy jej nahradí slzy a zaťaté zuby.
Snažím se vydržet, ale občas mi uteče zasténání. Nejhorší je pěna. V tu chvíli mám pocit, že snad omdlím.

Je po všem, Lisa mě pochválí, i když já si připadl jak nějaké ubulené děcko.
Znovu ožiju, když ucítím, že mě drží za ruku. Mám chuď se zvednout a políbit ji.
Alespoň ji ruku lehce stisknu.
“Liso, dlouho mě trápí jedna věc.“ řeknu vážně
“Proč si tenkrát, když jsme se potkali, odešla? Bez vzkazu, bez kontaktu?“
Snažím se to říkat tak abych ji nějak nenaštval nebo nevystrašil.

Lisa Hamilton
29.9.2013
22:14:12
Podívám se na mechanika a hlasem ledovým jako ledovec se ozvu" Pokud máš hubu, tak jí tam otoč!" Pak se otočím k Brandonovi a pokračuju ve své práci. Usměju se, když slyším hlášku o rande. Pak se jen mírně usměju " Nemluv, prosím tě, nesmíš se moc namáhat. Teď to bude trochu náročné." Připravuju ho tím na další zákrok.

Vyhrnu Brandonovi triko a trenky stáhnu k podbřišku. Jsem teď vážná a opravdu soustředěná na nastávající situaci. Vyndám z brašny další nástroje, které potřebuji. Navléknu si nové chirurgické rukavice, roušku a řeknu " Vezmi si rukavice a roušku, připrav mi gázu, tampony a jdeme na to." Jsou to spíš strohé povely.

Když je všechno nachystané, břicho obložené tampony, je celé potřené dezinfekcí. Vezmu skalpel a chvilku zaváhám, nakonec se sehnu a vedu přesný řez na břiše. Pak si hned vezmu pěnový sprej a vystříkám celou dutinu břišní. Snažím se o úsporné, přesné a rychlé pohyby. Čelo mám orosené. Nepadlo ani slovo z mých úst. Na závěr jsem ránu sešila a celou ovázala.

Teprve teď jsem si oddechla a otočila se k Brandonovi " Jsi statečný. Teď potřebujeme co nejrychleji do nemocnice." Vím, že to není bohužel možné, protože bariera je stále dole, Hall se neozývá a je mi jasné, že se řítíme vesmírem někam do pryč a nikdo to neřídí. " Co nám asi tak ještě zbývá? Modlit se prostě neumím. Musím věřit našim na Fénixu." Pak si uvědomím, že držím Brandona za ruku. Nepouštím, ať si říká mechanik, co chce.

Pán Jeskyně
28.9.2013
22:44:05
Lisa, Arrow

Mechanik pomáhá jak může. Ale při vašich něžnostech se neubrání tomu, aby neobrátil oči v sloup. “Nemám se otočit hubou ke zdi? Abych snad nerušil?“ V hlase moc pobavení znát není. “Pilot se nehlásí. Asi je v hajzlu komunikace.“ Otočí se k tašce a za chvíli vyloví pěnový sprej.

Pán Jeskyně
28.9.2013
22:34:22
Fénix

Hangár se hemží životem. Mechanici se už pustili do oprav viperů. Blackbirdi vyvázly bez poškození. Ošetřovny jsou nacpány raněnými. Piloti, kteří nebyli zranění a nebo už opustili ošetřovny se rozutekly do barů, kajut a vůbec po lodi.

Pak náhle klid prořízl zvuk sirény a hlas z reproduktorů, který povolával piloty zpvět do akce.

Na obrazovce se objevil raptor, který přišel o celý čumák. Zbyla z něj jen kabina. Termo sken pak odhalil tři lidi na palubě. A spousta velkých trosek, jejichž střet s raptorem by byl pro raptor fatální.

Brandon "Arrow" Nelson
28.9.2013
18:59:28
Být v téhle situaci před více jak dvěma lety asi bych to vzdal. Splnil, jsem svou povinnost a hrdinně při tom padl. Proč ne. Podobně jako táta. Ten umřel ještě v blbější bitvě. Nebo mi to tak máma říkala.
Teď mám důvod to přežít a ten důvod je nade mnou a stará se abych byl v pořádku.
Nevím do mě bolí víc, jestli koleno nebo břicho. Možná že i rameno a hlava, nebo ruka. Nevím jsem tak pomlácený. Že je těžko říct jestli je nějaká část co mě nebolí.
Lisa na mě mluví tím svým lehce odměřeně sladkým tónem.
Cítím, že bolest trochu ustupuje, ale pořád to není žádná sláva. Ale bylo mi i hůř.

Nemůžu ani kývat hlavou, tak na ní jen mrknu, že jsem rozuměl.
Píchne mě v noze, jak mi dává dlahu, a syknu.

Pořád se mnou nějak manipuluje a pořád to bolí, ale už ne tolik jako na začátku.
Opravdu by se mi chtělo spát, ale poslechnu ji a zaměřím se na jeden bod, který chci a musím sledovat, abych neusnul.

Když se ke mně nakloní a políbím mě, usměji se. Je mi o maličko lépe. Jeto lepší než deset stříkaček s nějakým svinstvem.
“To sem vybral blbí místo na rande že. Až se z toho dostaneme tak ti to vynahradím.“ řeknu ji pomalu, polohlasně.
Hrozný na tom je, že mě bolí i mluvit a já bych jí toho chtěl tolik říct.

Lisa Hamilton
28.9.2013
1:36:41
" Nejdřív ho musíme dostat na lehátko. Skafandr a kombinézu dolů. Opatrně." Ozve se můj ledový hlas a pomáhám mechanikovi, vyloupnout toho zraněného kaštánka ze slupky. Potom ho opatrně přeneseme na lehátko a přikurtujeme. " Pokus se spojit s pilotem, musíme se dostat na základnu!" Houknu ještě přes rameno na mechanika. Tišším, uklidňujícím hlasem profesionálky řeknu Brandonovi " To bude dobré, dáme tě do kupy. Vím, že to bolí, ale něco ti dám proti bolesti. Nejdřív, ale vyšetření."

Přiložím na tepnu dva prsty a zjišťuju, že tep je hodně zrychlený, teplota stoupá a tak vyndám sken. Celé Brandonovo tělo tím projedu. Modřiny se začínají hezky barvit do různě tmavomodrofialových barev. To mě tolik netrápí, ale koleno se mi nelíbí. Celé krvavé na dotek vysoce citlivé. A vnitřní krvácení do dutiny břišní je nejhorší. Okamžitě upravím lůžko tak, že nohy jsou proti zbytku těla mírně vyvýšené.

Do injekční stříkačky natáhnu silné antibiotikum a sedativum. Vím, že nesmí dostat ani napít, ani žádné léky ústy. Otřu mu čelo, vezmu superakutol a dlahy. " To koleno zpevním, abys s ním nehýbal. Budeme muset zjistit, jak to vypadá s kloubem." Jak říkám, tak i dělám. Superakutol použiju i na některé větší pohmožděniny a několik menších tržných ran.

To břicho se mi pranic nelíbí, přiložím na něj roušku, napuštěnou uklidňujícím dermem a pak začnu celého Brandona rychle balit do teplé deky, které je k tomu účelu připravená. " Nesmíš spát, prosím tě, vím, že to bolí, že by se ti možná i chtělo spát po sedativu, ale nebylo zase až tak silné. Jen by mělo utlumit bolest. Měls kliku, žes to přežil a to ostatní se spraví, neboj se." Pořád ještě tím profesionálním hlasem mluvím na Brandona. Pak se najednou sehnu a políbím ho na tvář a šeptnu " To zvládneme, miláčku."

Trochu zrudnu a rychle se otočím na mechanika " Jak to vypadá s pilotem? Ozval se ti?"

Pán Jeskyně
27.9.2013
23:12:20
Lisa, Arrow

Vyloupat Arrowa z poškozeného skafandru není nic lehkého. Je pokroucený, přezky a zdrhovadla pomačkaná. Mechanik musí požít nástroje a dost svého umu, aby Arrowa neporanil.

Když ho konečně dostanete ven, je na první pohled jasné, že na marodce stráví pěkných pár dní.

Celé jeho tělo je pokryté zhmožděninami, které se začínají zbarvovat. Ale zhmožděniny a naraženiny jsou jen ten malý problém.
Pravé koleno nevypadá vůbec dobře a už na první pohmat je jasné, že tady se operaci nevyhne. Nevíš jak je na tom kloub sám, ale krvácení do kolene můžeš potvrdit.

Nejhorší zranění je ale na břiše, kde ti sken odhalí vnitřní krvácení.

Arrow sám je při vědomí, ale zjevně trpí velkými bolestmi a i teplota jde rychle nahoru.

Brandon "Arrow" Nelson
26.9.2013
19:48:39
Výbuch zničil vše za mnou. Mrknu na radar a poděsím se.
“Kruci, naši taky dostali pěkně na prdel.“

Snažím se kočírovat těžko zvládnutelný viper a při tom se usmívám.
“Kamaráde teď mi to nezkaz. Teď se chci dostat domů víc než kdy jindy.“ mluvím na viper a v hlavě mi ještě hrají poslední slova mojí Lisi.
Dělám, co to jde, ach se k ní co nejrychleji dostal.

Nejednou mi začne blikat snad celí vnitřek viperu.
“NENENENE, tohle mi nedělej. Sakra, říkal jsem, že mě máš dovést domů. zaláteřím.
Viper už se skoro nedá ovládat, zápasím s kniplem, nejde přidat plyn.
“Sakra jestli tohle přežiju tak si pořádně vožeru držku. Nebo zaš….“

Rána se mnou zacloumá, až se mi zamotá hlava.
“Svině.“
V tom se všechno změní v červenou, viper se nedá ovládat. Zápasím s ním víc než kdy jindy. Motory jsou v háji a na nic nereaguje.
Trosek si všimnu v poslední chvíli, reflexivně smýknu kniplem směr bezpečí, ale nic se nestane.
Nazazí do mě a jediné co mě v tu chvíli napadne je jan zařvat.
“Lisoooooo“

Počítač, zdá se byl ještě v pořádku. Vystřelí mě ven a viper chvíli na to vybouchne.
Rozhodně nemám čas se radovat, že se můj život trochu prodloužil. Výbuch mě omráčí a jediné co můžu dělat je……nic.
Ten asteroid mě tak vyděsí, že se začnu modlit snad ke všem bohům, kteří kdy existovali.
A k tomu se na mě z druhé strany řítí trosky čehosi.
Po nárazu do kamene mám pocit že se mi polámali snad všechny kosti.
Rozbolí mě celí tělo, jsem nasranej, mám strach a nejvíc mě štve vědomí, že už ji nicky neuvidím.
Jedno štěstí v téhle hrozné šlamastice je že mě úlomek jen štrejchne.
Už ani nevím, zda do vnímám, ale snažím se. Snažím se vnímat alespoň trochu.

Nevím, jestli blouzním, nebo jsem mrtvej, ale objevil se raptor, a cosi mě vtáhlo do nějakého tunelu.
“Asi to je takovej ten co vidíte před smrtí. Nedá se nic dělat, zdá se, že už nadešel můj čas.“

Kdosi se mnou začne cloumat, slyším nějaké hlasy, jeden jako bych znal.
“Ne Brandone, to nemůže být ona. Ona je v bezpeří na Fénixu a je živá. Ty už si mrtvej.“ řeknu nahlas.
Ale přeci jen se rozhodnu otevřít pořádně oči a podívat se co se děje.
Když ji nad sebou uvidím, usměji se.
“Liso, jsi snad anděl?“ řeknu a najednou si připadám zcela při smyslech.
Ozve se bolest v celím těle snad ještě více než poprvé.

Lisa Hamilton
26.9.2013
18:51:19
Najednou se můj náramek začne ozývat. Spěšně ho zapnu a uslyším známý hlas. Odstoupím od pilota a soustředím se na to, co mi Brandon říká. " Je v pořádku a už se vrací." Ulehčeně si oddechnu, ale vzápětí zrudnu až ke kořínkům vlasů. " Na večeři a snídaní? Co? Co to…? Miluje mě...mě?" Odmlčím se na chvíli a pak se snažím mluvit úplně normálně. " Brandone, jsem ráda, že jsi v pořádku. Když to přežijeme, tak se pak domluvíme… Já ...já tebe taky." Pak hned náramek vypnu.

Zachraptí ampliony a ozve se hlášení. Hall jakoby se probudil, dokonce už si mě i všimne. " Co to tam říká? COŽE? To není možné!? Teď jsem s ním mluvila, to ne! TO NEEEEEEE!" Trhnu sebou a málem šlápnu při nasedání Hallovi na paty. Kdyby to bylo v mé moci, už bych byla ve vzduchu.

Konečně jsme se odlepili a vydáváme se na záchrannou akci " Víš, že nevěřím, že existuješ, ale můžu se mýlit. Pokud teda jsi a jsi tak mocný, nedovol to, prosím tě, nedovol to!" Nemůžu nic jiného dělat, než se pokusit myslet pozitivně, ale moc to nejde. Sbírám všechnu energii, kterou jsem schopná pobrat.

Kolem nás se míhají troky Cylonské lodi. Kličkujeme, jak to jde, držím palce i Hallovi, aby to stihnul. Netrpělivě nahlížím ven, jestli někde uvidím Brandona. Jenže z mého místa není moc výhled a tak když uslyším přetlakovou komoru, okamžitě strhnu brašnu a vyskočím. Otevřou se dveře kabiny a tam leží… Brandon? Posunkem popoženu záchranáře, aby mi pomohl.

Vytáhneme společně Brandona ze skafandru. Nehýbe se, přiložím mu prsty na tepnu a oddechnu si. Rychle rozepnu suché zipy a pak i kovové. V tom se ozve náraz a okamžitě se zavře zástěna mezi Hallem a námi. Hodí to se mnou kousek stranou. " Halle! Musíš to přežít, musíš! Musíš nás z toho dostat, prostě musíš!" Pak se rychle vrátím k Brandonovi a otevřu brašnu. Mezitím co ho začínám prohlížet, se mi hlavou honí různé myšlenky…

Pán Jeskyně
26.9.2013
16:25:06

Suzane

Šógun jen kývne na souhlas a ukáže ti kudy se máš vydat. Cesta je jednoduchá. Stačí se jen držet barevného pruhu na zdi. Nebo použít mapu.

V hangáru je rušno. Jako vždy. Mechaniků je tam hotová armáda a všichni čekají na tu hromadu práce, kterou jim cyloni připravily.

Bitva se i tady dá pozorovat na velikých obrazovkách. A tak si můžeš sama udělat obrázek o tom, co tě čeká. A spánek to nebude.

Po chvíli se začnou vracet první Vipeři a po chvíli i Blackbirdi. Ti však jen doplní munici a rychle startují zpět.

Pak odstartují Raptoři, kteří letí pro piloty Viperů, kteří se nedokáží sami vrátit na Fénixe. To znamená jediné. Moře práce.

Pán Jeskyně
26.9.2013
16:17:11
Kara

Je po boji. Vipery se vrací do hangáru. Pro Raptory to teprve všechno začíná.

Můžeš být sama se sebou spokojená. Stroj je skoro bez poškození a jak ti ukazuje indikátor je tu mnoho pilotů, jejichž stroje dopadly nesrovnatelně hůř. Těsně před přistáním se ti dokonce zčerná jedno ikonka na radaru. Nějaký Viper právě přestal existovat.

Po přistání se tvého stroje okamžitě ujmou mechanici. Tebe pouze zběžně prohlédne jeden ze zdravotníků. Pak jsi propuštěna a s doprovodem dovedena do své kajuty.

Pán Jeskyně
26.9.2013
16:05:54
Lisa

Cylonská loď ještě stále bojuje o holý život, ale přibývající exploze na jejím povrchu i uvnitř, dávají na srozuměnou, že ten boj nebude už dlouhý.

Z reproduktorů se ozve čísi hlas, který povolává mechaniky a zdravotníky do hangárů. A také všechny Raptory do pohotovosti.

“Raptor jedna pro Savage. Raptor dva pro Jamila. Raptor tři... Raptor šest pro Arrowa. Raptor sedm...“

“To je pro nás.“ Ožil náhle Hall, který doposud úspěšně ignoroval jakékoli pokusy o navázání hovoru. Naskočil do Raptoru a sedl si za knipl. Okamžik počkal, než se mu nalodí posádka skládající se z lékařky a mechanika – záchranáře. A odstartoval.

Kličkování mezi troskama v maximální rychlosti, je náročné. Na radaru se míhají trosky vy mrštěné výbuchem cylonské lodi. A přímo do toho míří i bezvládné tělo Arrowa. Naberete ho v poslední chvíli, ale Raptor to schytá naplno. V poslední chvíli před nárazem sjede mezi kabinou pilota a zbývajícím prostorem zástěna.

Pak nastane ticho.

Pán Jeskyně
26.9.2013
15:50:47
Arrow

Zhluboka si oddechneš. Výbuch zničil ridery za tebou. Na radaru máš hromadu trosek a zbývající vipery. Jen málokterý z nich je v zeleném. Většina má žlutý nebo oranžový indikátor stavu. A pár jich je v červeném.

Bylo zvláštní říct Lise, že ji miluješ. Náročné, vyčerpávající a osvobozující zároveň. Už se vidíš u ní. Někde v klidu. Osamoceni. Ruku v ruce nebo snad i v objetí. Krásná představa.

Z představ a tužeb je vyruší zapípání indikátoru stavu tvého viperu. Jsi v oranžovém. Na monitoru poškození bliká skoro celá stihačka. Jsi bez raket a do kulometu ti zbývá pět nábojů. Viper sám reaguje zpomaleně a o zrychlení si můžeš nechat jen zdát. Zbývá už jen doplachtit s tím šrotem domů a pořádně si odpočinout.

Rána. Celý viper se otřese a na monitoru ti naskočí červená. Motory to schytaly naplno. Rána tě roztočila a viper je takřka neovladatelný. O okamžik později se srazíš s rychle letící troskou nějakého raidra. Skoro to tvého vipera rozpůlí. Počítač zareaguje jak má a katapultuje tě. O vteřinu později viper exploduje.

Výbuch sám tě napůl omráčí. Nejsi schopen vůbec ničeho. Jen volně letět vesmírem. Pohled na rychle se přibližující kus asteroidu tě vyděsí. Stejně jako zjištění, že z opačného směru k tobě letí kus trosek bůh ví čeho. Narazíš do kamene. Máš pocit, že v tobě zapraskaly všechny kosti. Zaplaví tě obrovská bolest. O chviličku později se o tebe jen otře ona troska. Je zázrak, že skafandr ještě drží pohromadě.

Letíš si vesmírem. Přímo do míst, kde se právě cylonská loď, v oslepujícím záblesku, rozpadla na kusy.

Kara "Starbuck" Trace
25.9.2013
21:55:38
Jakmile dostanu přesné pokyny, co mám dělat. Usednu do svého vipera a vyčkávám na povel ke startu. Nemusím dlouho čekat, neboť pp minutě se ozve signál pohotovosti. V hangárech je dokonale uspořádaný zmatek. Motají se tam technici, piloti a dispečeři. Všichni naštěstí ví co mají dělat. Za další dvě minuty jsou všichni v kokpitech a vyčkávají. Z rádia se ozve povel ke startu. Během sekundy jsou všichni venku. Namačkány začíná. Máme za úkol všichni dohromady rozmístit 250min. Při rozmisťování svých pěti min se mi povede škrábnout jeden asteroid. Při umísťování poslední miny se rozhlídnu po osatních viperech. Jsou na tom podobně jako já. Spocení.


Při skoku konvoje do oblast už jsou všichni schovaní za asteroidy. Vyletí jejich stíhačky a já zajásám. Budou posily. Ty stíhačky téměř nejsou bojeschopné. Zjistím po delším prohlédnutí. Začínají se stahovat. Do éteru řeknu tak a máme po posilách. konvoj odlétá.


Okamžitě za ním k nám skočí ciloni. Nečekám na povel a letím k hangárům. Ostatní vipery dělajík mému potěšení, to samé. To už ale vylétají rejdry. Všichni pálí krátké dávky. Já si vyletím přímo nad hangár a taky pálím krátké dávky. Kosíme je jak kombajny obilí. Po chvíli se dva nepozorovaně dostanou od hangáru. Naštěstí si jich všimnu, a zaútočím na ně. Prvního sestřelím při cestě ke mě, ale druhý se mi dostal za šos. Snažím se mu pomocí manévrování dostat na kobylku. Jenže je na mě moc dobrý. Asi se hodněkrát zrodil. Jak se mu tak snažím vyhíbat, všimnu si kamaráda, který má úplně stejný problém jak já, plecháče za zadkem. Rádiem mu řeknu poletíme proti sobě, a sestřelíme si je na vzájem. vyjde to, jenže mi začnou blikat kontrolky zbraní, dochází munice. Okolo mě proletí nejvyšší rychlostí jiný viper. Má za zadkem plechouna, ale vypadá to , že se nesnaží letět okolo bitvy, ale směrem k Fenixovi. Sestřelím toho plechouna a letím také k Fenixovi. Bez munice nemá cenu bojovat. Řeknu si. To už ale za mnou vybouchnou atomovou. Snížím plyn na nulu, otočím se a koukám na tu zkázu. V tom Basestar exploduje. Je to nádherný pohled. Zase to otočím směrem letu a věnuju se asteroidům a troskám.úspěšně přistanu na Fénixu a zkontroluju si škody. Mám 3 díry v právem křidélku. Pár škrábanců od asteroidů a proražený krit motorů. to jde pomyslím si a jdu do kajuty.

Brandon "Arrow" Nelson
25.9.2013
20:25:52
Výbuch viperem zasmýká, přidám plyn, abych se dostal z toho nejhoršího, a usměji se.
“Zdá se, že je už to nejhorší za námi kamaráde a teď alou na Fénix.“

Soustředěnost poklesne a pomalím tempem se šinu k Battlestar. Klidně si kličkuji mezi asteroidy a kusy součástek.

“Měl bych zavolat Lise, že jsem v pořádku.“
Na náramku si vyhledám její jméno a potvrdím jej.
“Liso? Ahoj, tady Brandon. Chci ti jen říct, že jsem v pořádku. Už letím na Fénix. Moc rád tě zase uvidím a až se to uklidní tak tě zvu na večeři, nebo oběd, popřípadě snídani. Záleží, na co zrovna bude čas.“ řeknu jí s úsměvem a zarazím se.
“Mám ji to říct, nemám? Hrome ven to čert.“
“Miluju tě.“ dodám se srdcem až v krku.
Samozřejmě že při tom rozhovoru musím dávat bacha, aby moje slova bylo pravda, protože toho svinstva tu poletuje, hanba mluvit.

Suzane Kinoto
25.9.2013
18:49:08
Fénix odlétá a já přemýšlím co bych měla dělat abych byla užitečná.
"Šógune. Půjdu do hangáru a počkám až se vrátí stíhači, to je tady jediný co teď dokážu efektivně opravit. Tohle neznám abych se v tom hned začala vrtat." Ukážu na portál jak tomu tady říkají. Dostávám svolení a tak odcházím.

Na mapě si najdu cestu ke svému pokoji kde jsem nechala všechno svoje nářadí a vyrážím na cestu, snad nikde příliš nezabloudím. Navigace mě konečně dovedla k pokoji, vběhnu dovnitř, popadnu tašku s nářadím a hledám další cestu do hangáru který je blíž. Tak jo, předemnou je několik pater ale i skluzavka která mi cestu zjednoduší. Během cesty do hangáru cítím, jak jsme doskočili. Ještě mě čeká několik odboček a jedny schody.

Konečně vcházím do poloprázdných hangárů, kde stojí jen pár Raptorů, jejich pilotů, nějací zdravotníci a okolo postávají další mechanici a ostatní personál. Všichni upírají zrak na monitory kde je vidět průběh akce. Všimnu si, že některé stroje na obrazovce občas zablikají. Znamená to, že jsou zasaženi, nebo to je porucha? Možná že i některý zhasl ale z toho zmatku tam si nejsem jistá, ale u armády se se strátami vždy počítalo.

Na obrazovkách je vidět, že cylonská loď je už těžce poškozená a její strukturální integrita se pomalu ale jistě vzdává pod náporem výbuchů a střel z našich děl.
Stíhači se začínají vracet a teď nastupuju na scénu já. Už z dálky bylo vidět, že to schytal a v hangáru kde je normální atmosféra začal pomalu hořet. Popadnu tašku a běžím k němu. Zároveň semnou běží další mechanik a někdo od hasičů aby plameny zkrotil. Dáváme se do práce aby byl stroj zase co nejdříve použitelný. Obhlédnu co je kde poškozeno, co je potřeba nejdřív opravit. Jsem ve svém živlu. Na druhého mechanika zavolám. "Kde seženu náhradní díly? Nastoupila sem před odletem." A v ruce už držím to co zbylo z jednoho z energetických uzlů.

Lisa Hamilton
25.9.2013
1:27:30
Náramek zhasnul, konec spojení. Polkla jsem " Hodně štěstí a vrať se." Pak se najednou otevřela vrata a začala akce. V hangáru se rozsvítila velká plazma a na ní se objevily všechny stroje, které se řítily do boje. Podívala jsem se na Halla, nic. A tak jsem popošla kousek od něj, opřela se zády o "naší" šestku zády a sledovala plazmu.

Vesmír najednou ožil. Hra barev byla nádherná jen do chvíle, než si člověk uvědomil, že to nejsou světla. " Tam někde je i Brandon ...snad se mu nic nestane." Pomyslím si a pozoruju vybuchující gejzíry. Vzpomínám si na jednu pohádku, kterou mi vyprávěla babička, když jsem byla malá holčička. Už nevím, o čem byla, zato vím, že tam byl veliký drak. S jeho velké tlamy se na nepřátele valily ohnivé plameny. A tady to vypadalo stejně, ohnivé jazyky olizovaly Cylonskou loď, jako veliké lízátko.

Úchvatná podívaná byla zakončena obrovským výbuchem. To mě vrátilo k mým povinnostem. " Doufám, že půjdu kolem hangáru a za mnou se ozve ten známý hlas " Liso, chyběl jsem ti?" A doufám, že to bude brzo." Pomyslím si a znova se obrátím na Halla, abych nepřeslechla nějaké jeho pokyny.

Brandon "Arrow" Nelson
23.9.2013
18:23:03
Už nějakou dobu jsem v pásu asterojdů, jako předvoj pro budoucí bitvu.
Fénix se objeví, s úsměvem sleduju ten koncert, když se z jeho útrob vyhrnou vipreři a BlackBirdi.
Jak se tak chvíli kochám, uvědomím so že ještě nejsem na svém místě. Bavím se láteřením ostatních pilotů.
Prokličkuji tam a chvíli na to mi zavolá Lisa.
Po ukončení hovoru to začne.
Objeví s několik lodí, vypustí stíhačky a k mé nevoli je hned zase stáhli a zmizeli.
“Poserové, jasně ať to všechno vyžere Fénix.“

A pak se objeví cylonská loď a začne chrlit raider za raiderem.
Uvědomím si, že na to zírám s otevřenou pusou. Zdá se mi, že to ještě lepší podívaná, než když se objevili Fénix.
“Tak, kamaráde, deme na to. Jsem tu jen já, ty a vesmír.“ “A Lisa, proklatě“

Popolétnu ze své pozice, abych měl lepší palebnou pozici, a spustím střelbu spolu s ostatními.
Mezi asteroidy není moc místa na nějaké manévry a tak jen po polítávám pomocnými troskami a snažím se dávkami z kulometů sestřelovat raidery.
Je jich tolik, že stačí zasáhnout jednoho a jeho výbuch poškodí nebo zničí další.
Moc nevím co se děje na druhé straně cylonské lodi, ale zdá se, že dostává pěkně na frak.

Co mě zaujme, je jeden osamocený raider co se hrna mým směrem. Vypustí na mě dávku z kulometů.
“Ty plechová sračko.“ tak tak uhnu, je možné že mě škrábnul.
“Chceš starý dobrý souboj, máš ho mít.“
Zvednu stíhač a posadím se za něj, ten blb po výstřelu proletěl a ještě s neotočil.
Vypustím dávku, ale minu. Raider je zdá se docela zkušený.
Kličku je mezi asteroidy a já má co dělat abych mu stačil.
Další dávka, tentokrát rozstřelím čutrák a málem do trosek vlítnu.
“Kurva.“ úhybného manévru využil můj soupeř a dostal se za mě.
Jedna dávka, těsný úhyb. Druhá dávka, možná že mě škrábla.
Kouknu na ukazatel zásobníků.
“To je bezvadný, mám tak na dvě dávky.“ zakleji a udělám další úhybný manévr.

Bitva je v plném proudu a zdá se, že máme lehce na vrch. To mě však v tohle chvíli nezajímá. Musím se vykličkovat z toho posraného pásu a při tom sundat toho otravného raidera.

Uvidím vetší asteroid a něco mě napadne.
“Tak schválně, jak ti to pálí.“ přibrzdím a nechám raidera doletět co nejblíže.
Podaří se mi uhnout před několika jeho dávkama a pak najednou přidám plně plyn a rozletím se přímo do asteroidu. Hlídám si, aby byl protivník co nejblíž u mě.
Když už jsem skoro u asteroidu, vystřelím do něj jednu dávku a rychle uhnu doprava.
Raider nestihne zareagovat a vletí do něho a rozmajzne se.
Pro jistotu, ještě než se romajzne do něj pustím poslední dávku.
“Tak to bychom měli a teď odtud“

Cesta se špatně ovladatelným viperem pásem je fakt peklo.
“No tak, kámo ještě chvíli vydrž“
Vyletím ven chvíli před tím, než to všechno vybouchne.
“Chachááá a máte to vy plechovky.“ zařvu radostí.

Pán Jeskyně
23.9.2013
16:54:29
Fénix úspěšně skočil. Vrata hangárů se otevřela a z nich se vyřítili Vipery a Blacbirdi. Jako když člověk kopne do vosího hnízda. Vipeři se okamžitě začaly proplétat pásem asteroidů a umísťovat nálože. Potom se všichni skryly za předem určené a označené balvany.

Bylo to tak tak. Bitva ještě ani nezačala a většina pilotů už má orosená čela. Promotávat se mezi kameny a nezavadit je docela očistec. Éter je plný nadávek a hartusení, jak si piloti ulevují a ukecávají kameny, aby se o kousek pohnuly.

Jen chviličku na to se v záblesku objeví několik lodí. Vypadají, že mají za sebou dlouhou a náročnou cestu. Vrata hangárů se okamžitě otevřou a vyletí stíhačky. O pár vteřin později zase zalétnou do hangárů svých lodí a lodě mizí nejvyšší možnou rychlostí.

A pak se objeví cylonská loď. Až se vám zatají dech, protože tohle je výzva s opravdu velikým V. Nepřátelská loď je několikanásobně větší než vaše. Při troše snaze by se možná Fénix dostal i do hangáru. Vrata se otevřou a... započne masakr.

Raider za Raidrem se ženou ven, ale dál od lodi se jich moc nedostane. Vipeři zahájí šílenou palbu. Prostorem létají rakety a kulomety nepřestávají rachotit. V řadách Raidrů to dělá děsivou paseku. Jakmile jeden Raider vybuchne, většinou s sebou vezme několik poškozených a nepoškozené poškodí. Exploze se šíří. Na druhé straně lodi je také veselo. Cyloni jsou pod palbou nepřítele, kterého se jim nedaří zaměřit. Tu a tam něco zahlédnou, ale než jejich automatické zbraně stihnou útočníka zacílit, je už zase radarový monitor prázdný.

Viperům rychle dochází munice a z Fénixu přijde rozkaz, aby se stáhli. Palba ustane a pro piloty začíná hra se smrtí.

Koukat dopředu a plné rychlosti kličkovat mezi asteroidy. K tomu si hlídat záda, aby je nesestřelil cylon. Díky tomu nevěnují pozornost tomu, co se děje s cylonskou lodí.

A tam je peklo. Není nic horšího, než když vás bombarduje protivník, o kterém nevíte, kde ho hledat. Cylonská bitevní loď přicházela rychle o palubní zbraně a FTL pohon to schytal hned v první salvě. Další motory a trysky to dostávaly postupně.

Pak se objevily na cylonské lodi oslepující záblesky bílého světla. Blacbirdi odpálili své jaderné střely. A do toho všeho stále úřadoval Fénix se svými děly, raketomety a kulomety.

O okamžik později se ozvala série výbuchů, která splynula v jeden obrovský. Nálože v pásu asteroidů explodovaly.


Posádka Fénixe, která se přímo neúčastnila boje měla možnost její průběh sledovat na monitorech po celé lodi. Ti zkušenější se pak už sami přesouvali na místa, kde je po skončení bude čekat hromada práce.

Piloti záchranných Raptorů se svou posádku se zdržovali v těsné blízkosti strojů. Že se tento boj neobejde bez zraněných, bylo jasné od začátku. Pohled na střet byl však něčím naprosto ojedinělým. Jako bájný souboj Davida s Goliášem.

Kara "Starbuck" Trace
21.9.2013
23:20:35
Poté co mi ukáže tu krásky co jsem nafasovala, štěstím se malém rozpustím, a to nejsem žádná citlivka. Prohlédnu si svůj stroj, ověřím funkčnost manévrovacích trysek. Zběžně namátkou prohlédnu asi 50 nábojů do kulometů.zjistím že jsou to prvotřídní kusy.jak jinak, na této lodi pomyslím si. U ovládání manévrování zvýším citlivost kniplu o 30% a u plynového pedálu o 45%.mám totiž ráda všechno pod kontrolou.. Vylezu z kokpitu a jdu do své kajuty, když tu skočíme. Z reproduktorů se ozývají rozkazy a pár se jich týká pilotů. Máme jít do hangárů. a já zadoufala, že si dáchnu

Suzane Kinoto
21.9.2013
22:30:06
Moje první otázka je zodpovězena k mé plné spokojenosti. Jsem ráda, že takovouhle loď plnou nepřátel nejspíš nepotkáme a tak budeme mít aspoň trochu výhodu. Snad. Ale je na mě poznat, že mě to trochu potěšilo.

Na druhou otázku si odpověď musím odvodit ze Šógunova vysvětlování. "Poslouchej co ti říkám, nikde jinde to pak nevyčteš." "Jenže říkal že vyhmátli Cylony i s plánama, takže je tady někde musím najít." Stejně si snažím zapamatovat pokud možno co nejvíc z toho co říká, jenže toho je najednou tolik a moje hlava to už nebere, z množství informací mě začíná bolet. Takže to vypadá, že se ubytuju u nějakýho počítače a budu hrabat, hrabat a pak studovat co vyhrabu.

Dlouhou přednášku z technologií a údržby Fénixe přeruší Šerifův hlas z interkomu a říká, že odlétáme na střet. "To brzo, ještě sem se nezorientovala a už jdem do boje." Moc velkou radost z toho nemám. "Stará dobrá Star kde sem předtím byla, všechno tam bylo jednoduchý." Zanaříkám si potichoučku a protože je kolem dost rušno, snad to Šógun neslyšel. Mohl by si myslet, že tady nemám co dělat. Ale jak opravovat něco co jsem v životě neviděla? Ostatní nováčci to mají jistě jednodušší.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.