abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Karolina   Postava není přítomna 28.12.2015, 23:17:42
Chudák Merysol, asi ještě nikoho nezabila a navíc ještě nechtěně. Přijdu k ní z druhé strany než Žira. Ta jí podává láhev, já pohlazení po vlasech.
" Nemůžeš za to, je to prostě smůla. Žil jako hajzl a jako hajzl zemřel."

Víc nic, nemá smysl jí nic říkat, nevnímá to nejspíš. Vím, jak bylo mě. Chudák holka, teď je potřeba jí nějak zaměstnat. Pak uslyším Anglina a než se zvednu, je příliš pozdě. Podívám se na něj, pak na mrtvoly a potom na oba alchymisty, nabírající si krev do prstenů. Zamračím se, podívám se znovu na Anglina.

" No tys tomu dal, musíš tu svou sílu používat na takové chudáky. Ach jo. Tak víš co, aspoň je vem a odnes je kus od cesty, naházej na ně sníh, aby nebyli hned vidět. My bychom měli uklidit tady to naše tábořiště i krev. Pomůže mi někdo?"

Podívám se na Zar´farra, bylo by dobré, kdyby Anglinovi pomohl. Snad ho to napadne. Pokud jsou mrtvoly odneseny, začnu házet sníh na krvavé fleky. Pak se otočím, že požádám Merysol, aby mi pomohla. Pozdě.
" Proklatý alkohol. Žiro, prosím, nemůžeš ji pohlídat? Potřebujeme jet dál, jak pojede na koni? Leda by jela s někým jiným a jejího koně bychom vedli sebou."

Rozhlídnu se a můj pohled se zastaví na Stopařovi. Pomůže? Nysilo úplně přesně shrnul naše chyb do jednoho. Přikývnu.
"To je pravda, tentokrát jsme prohráli, diplomacie nám moc nevyšla. Možná by stálo za to se domluvit, kdo bude za skupinu vyjednávat. Protože když do toho budeme žvanit všichni jako tady a budeme na vlastní pěst jednat, můžeme se klidně vrátit hned."

Pak uslyším Merysol. Kdyby to nebylo tak vážné, asi by mě to rozesmálo. Podívám se na Žiru, pak na Anglina a jdu ke koni. Všechno je zahlazené, aspoň trochu. Asi je čas.
" Tak kdy vyrazíme veliteli? Není času nazbyt."

Stále tajně doufám, že si někdo vezme Merysol na chvíli na svého koně. Kouknu na Stopaře a zaváhám ...
 
  Alexander   Postava není přítomna 28.12.2015, 22:38:49
A tu si přišla Merysol. Tak nějak jsem očekávál že mu vrazí, ale že to alespoň udělá na druhou stranu. Ránou z leva ho nabodla na dýku, kterou sjem mu držel špičku u krku. Vytáhnu z něj dýku, a nechám ho spadnout na zem. Dojdu kousek dál, a otřu si dýku o sníh, který následně zaházím sněhem čistým. když se otočím zpět, Anglino dodělal i ty dva na zemi. "No to je naprosto dokonalé.. Celá banda idiotů... Vyřeším to jak nejlépe je možné, a všichni se do mě pustí.. Ale tenhle si může přijít, a jen tak je dodělat, a všichni jsou zticha.. Navíc takhle blbě! Pár minut a vypadalo by to na to, že je roztrhala zvířata.. A pak že čím víc lidí tím lépe.. " pomyslím si, ale navenek nedávám vůbec nic znát.

Když se vrátím, Kája se mě snaží přesvědčit abych nikoho nezabíjel, že to není dobré. "Ale vždyť já sakra nikoho nezabil! Nikomu jsem nenechal vytéct ani kapku krve! Jak líp jste to chtěli vyřešit? Pustit je? To by bylo to nejhorší řešení.. Zabít je? To se dalo udělat i potom. Ušetřit je? To se dalo taky.. A ještě by si na nic nepamatovali.. Je mi jedno že mi nevěříte ale je to tak.. U těhle to můžu říct s naprostou jistotou.."

Pak se na mě oboří Nysilo. "To už jsem taky říkal.. Bylo to nejlepší řešení.. Dalo se s nimi pak udělat cokoliv, a navíc je nikdo nemusel hlídat.. A měl jsem to promyšlené, nic zbrklé nebylo.. Omráčit ty dva, vyzpovídat Bohouše, omráčit jeho. Nastražit že to byla nehoda, a když by se probudili, neměli by nejmenší tušení co se stalo.. Nikdo si nic nepamatuje, takže nikdo nemůže nic říct, a nikdo nepřišel o život.. A nemám nejemnší tušení jak bys mi chtěl nenápadně dát jeden z těch svých rozkazů, abych je omráčil, když by jsi to konečně uznal za vhodné.. Navíc nechápu proč tady řveš na mě. Já jsem nic špatně neudělal.." povím a jdu si ke koni. "Takhle rozhodně ne.. A to jsem si myslel že zrovna Nysilo se tu řadí k těm ineligentím.. Cha.. Nu, ať si teď s mrtvolama dělají co chtějí.. Cokoliv udělám je špatně.. Takže nehodlám po nikom nic uklízet.."
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 28.12.2015, 22:38:45
Po Merysolině ráně dopadl Bohouš na Alexandrovo dýku, která byla celou dobu nebezpečně blízko. Krátce na to dorazí Anglino zbylé dva.

Nysilovi se to zřejmě moc nelíbilo a nebyl sám. I mě to celkem hnulo žlučí. Ačkoliv to byli patrně všichni velký všiváci, musel jsem dát Bohoušovi za pravdu to, že jenom konal rozkazy. Další figurka, kterou manipuloval pošetilec a křivák. Mohlo to být jiné, kdyby pracovali pro někoho jiného.
"Voják by měl kdyžtak zemřít v bitvě, nebo skončit na šibenici po spravedlivém soudu a ne takto."
Řeknu pár slov do větru a už se pomalu chystám vyhoupnout na koně.

Raději na celou tuhle příhodu rychle zapomenout. U Merysol je to možná poprvé, co kdy zabila, i když hodně nechtěně. U ní to bude možná odeznívat déle. Vždycky je to tak. První smrt je zapomíná nejdéle.

Až bude volná chvíle budu si muset potom nejspíše s Nysilem a Karolínou promluvit trochu v soukromí, aby jsme pokud možno podobným chybám zaplatili.
Sice jsou Bohouš a jeho kumpáni po smrti, ale přesto mám pocit, že tuhle šarvátku vyhráli oni a ne my. Zaseli v nás semínko sváru, které teď bude čekat až vyklíčí. Z toho neplyne nic dobrého.

Tohle není žádná skupina. Tohle je hlavně banda horkých hlav, kteří napřed jednají a potom vysvětlují.
"Zatraceně. Ty starej osle, příště si víc všímej okolí a snaž se zabránit hloupostem."
Trochu si zanadávám pro sebe, i když v tomhle případě to moje vina určitě nebyla. S Alexem to bude těžké. On autoritou absolutně pohrdá. Já na tom sice nejsem o moc lépe, ale pořád vím, kdy je třeba ustoupit a poslechnout. I když se mi to může občas příčit.
 
  Merysol   Postava není přítomna 28.12.2015, 22:28:50

Žira se mě snaží utěšit, ale rozhodně mě to nijak neuklidňuje. Pořád nic neříkám, jen občas pohladím Barta mezi ušima.

Aribeth je nechala žít. A já jednoho z nich svojí neopatrností poslala na smrt. Nejsem ani trochu o ni lepší než on. A co jeho děti? Sakra…pokud nebyla s nimi, přišli o oba rodiče?! Jsem zrůda!

Z myšlenek mě vythrne Žira, která se ke mě přimotala s láhví rumu. Se slzami v očích se na ní otočím a bez zaváhání si od ní vezmu lahev. Celkem dost toho ve mě zmizí a pak vrátím Žiře láhev se zbytek rumu zpátky. Otřu si rty a zamžourám na ní slzavýma očima.

”Stejně nechápu, jak to můžeš pít…chutná to…divně. Mám radši sladší…”

Alkohol mi celkem rychle stoupne do hlavy. No po tom všem se ani není čemu divit. Do teď jsem vlastně nejedla, i když vzhledem k jistým okolnostem, ani jsem hlad neměla a navíc jsem nebyla zvklá pít.

Teda…ta zem se najednou divně houpe…a ty mrtvoly…je jich tu jednou tolik! Ježiši ono se to množí!

”Mussssíííme je zlikvidovat, uš se množej…” vysoukám ze sebe přiopilým a vyděšeným hlasem.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 28.12.2015, 22:12:28
Rozhovor neprobíhal jak jsem očekával. Bohouš mi plivl do obličeje a nazval mě spratkem. Merysol se taky dotknul tam mu jednu vrazil. Bohužel pro něj zrovna narazil na Alexandrův nůž. Veškerá konverzace byla ukončena. Anglino to zpečetil tím že rozmačkal těm zbylým lebky. Zafaro naběhl a začal je komicky léčit.

Nabral jsem hrst sněhu a utřel jsem si obličej.

"No, s diplomacii tu máme poněkud problém. Alexandře, proč jsi jednal na vlastní pěst a hned jsi je omráčil?! Bylo to zbytečně zbrklé. Byli bez koní a vyčerpaní a nijak nás neohrožovali. Tohle se nesmí opakovat! A to, že řeknu před nimi, že je pustím, ještě neznamená že to udělám. A když, tak mám proto důvod. Už se o tom nechci dál bavit. Udělejme co je třeba a vypadneme odsud."

Ani slůvkem jsem se nezmínil o "Strejdově" smrti nebo jak Anglino rozmačkal těm dvoum lebku. Byli to parchanti a čím míň lidí o nás ví, tím lépe. Ale Alexandrovo impulzivní chovaní by mohlo v jiné situaci ohrozit celou družinu a to bylo nepřijatelné...
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 28.12.2015, 18:03:10
Nikdo na mě nestihne zareagovat, ale svým způsobem dostanu to co jsem chtěl.

,, Jak jsem říkal, zabíjet jste ho nemuseli, stačilo neškodně říznout, ale uż se stalo, takže , i když to zní blbě, díky. "

Přistoupím k mrtvole a ponořím kámen do vytékající krve a držím ho tam tak dlouho, dokud ji nasává.

Pak se zvednu s výrazem jakéhosi zaraženého uspokojení.

,, Hele, problém se vyřešil, sice jinak, než jste si představovali, ale vyřešil. Teď by jsme opravdu měli jít dál, ať jsme na farmě do setmění. "

A začnu si sbírat věci, ale ještě na koně nenasedám, abych zase nemusel být pokárán.
 
  Bell   Postava není přítomna 28.12.2015, 16:42:59
Sleduji výměnu názorů a moc nereaguju. Všechno, co mne zajímalo bylo vyřčeno a bylo by zbytečný se do toho plést.
Bylo by podle mně nejlepší je zajmout a někde u přátel/lidí je uvěznit.

Jenže náhoda, nebo možná osud rozhodl za mně.
Bohouš se sesunul k zemi.
Následně Anglino dorazí ty dva zbylé.
"Sakra... Jak to mohl udělat?!"

"Proč jsi to udělal?! Ať udělali, co chtěli, tohle si nezasloužili."
Nicméně přesto se k nim skloním a krve se dotknu prstenem. Cítím, jak saje energii. Opojný pocit.
Pak se zvednu, otřu prsten a otočím se.
"No, myslím, že bychom je měli odklidit.
A pak jet dál. Už bych se tu moc nezdržoval."
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 28.12.2015, 16:30:15
Sedím u ohně a v klidu jím, okolo mně se odehrává tragédie a mě to nechává klidným.

V okamžik kdy se ozve mlasknutí facky a následné chrčení sebou trhnu.
Vidím, že nešťastnou náhodou se dýka trefila do nejlepšího bodu co mohla. Bohouš je do 30 vteřin mrtev, ačkoli bych pro něj rád něco udělal ... no možná ne uplně rád, ale i tak .... prostě zbytečné.

Co mně překvapilo byla reakce Anglina. To už mně z nečinosti probudí. Rychle se zvednu a přiběhnu k dvoum zraněným. Přesunu je do stabilizované polohy, aby se neudusili vlastní krví. Prohlédnu jejich rány na obličejích, jak jsou hluboké a jek moc smrtelné.

Vím že to nebyli svatoušci, ale přísaha si nevybírá.
 
  Žira   Postava není přítomna 28.12.2015, 15:12:00
Když mi Lótiel odpovídá a říká, že jí neznáme, zkoumavě ji změřím pohledem. "Ne, neznáme, máš pravdu. Kdybychom tě znali, třeba bych mluvila jinak. Omlouvám se, že vám do toho vstupuji, už zase mlčím." Řeknu a opět si sednu a vezmu si své jídlo. "Že já sakra nedržím hubu, akorát vše zhorším. Měla jsem poznat, že je jen zastrašuje, ale mluvila tak opravdově, bez zaváhání, vůbec jsem nepoznala, že lže. Je skutečně dobrá."

Pak kája navrhne nechat je beze zbraní a Bohouš se brání, že je může rovnou zabít. Pouze ze svého místa ze země řeknu: "Je mnoho cestovatelů, kteří zbraně nenosí a taky žijí, tak nevím, proč zrovna vy byste museli kvůli tomu zemřít."

Nakonec ale vše, co jsem řekla je jedno a stejně tak u všech ostatních. Po jedné nepříjemné Bohoušově poznámce jsem vyskočila na nohy, že mu jednu vrazím, ale Merysol mě předběhla a dala mu facku. Naneštěstí si neuvědomila, že ho tím okamžitě zabila. "Zatraceně. To se nemělo stát. Až jeho společníci uvidí jeho mrtvolu, bude jim jasné, že to nebyl padající strom. Navíc.... chudák Merysol, tohle nechtěla."

Dojdu k Merysol, chytnu ji za rameno a potichu řeknu: "Klid, za tohle nemůžeš, je to nehoda. Navíc, on si to zasloužil."

Když Anglino dorazí zbývající dva, to už snáším o něco hůř. "Sakra, jak může? Takhle chladnokrevně je zabít. Zabíjení v boji mi nevadí, ale zabít omráčeného na zemi? To bych nezvládla. Nicméně, problém je tím vyřešen. Mrtvol se ale musíme zbavit." "No.... myslím, že mrtvol se zbavit musíme. Když je tu někdo najde, ve sněhu nás bude snadno sledovat. Aspoň bych je odnesla dál od cesty, ať si je tam najde zvěř, krev tady zaházela sněhem ohniště zahrabala a podobně, ať to na první pohled nikoho nezaujme. To vše nám zabere půl hodinky, to není moc velké zdržení."

Pak dojdu za Merysol. "Dobrý? Kdybys ho nepraštila ty, udělala bych to já. A taky bych si neuvědomila, že by to znamenalo jeho smrt. Byl to parchant a mohl si za to sám, neměl provokovat." Říkám jí. Pak sáhnu do batohu, vytáhnu láhev rumu a dám si pořádný doušek. Nabídnu také Merysol, i když tuším, že odmítne. "No tak holka, vzpamatuj se a už si uvědom, že ostatní neřeší problémy chlastem, to jen ty jsi takovej zoufalec."
 
  Merysol   Postava není přítomna 28.12.2015, 14:33:02

Jedna rána a Bohouše leží na zemi. Udělám pár kroků zpátky a pak jen ucítím, jak se mi podlomí kolena. Ne…to ne!


Tupě zírám do sněhu, který se zabarvuje krví a nezmůžu se ani na slovo. A i kdyby ano, pravděpodobně bych se nezmohl na nic jiného než „Jejda, to jsem nechtěla!“


Tak si můžu pogratulovat. Právě se ze mě stala stejná obluda, jako byl on.


Z letargie, která mě teď ovládla, mě probere Anglino. Nebo spíše to, co udělá. Stále jsem klečela ve sněhu a zírala na to, jak to s oběma bez zaváhání skoncoval.


Vyškrábala jsem se zpátky na nohy, ale ještě pořád mnou lomcoval hrozný pocit. Mlčky jsem chytla svého lišáka, zabalila ho do deky a zkontrolovala svého koně, jestli je připravený na cestu. Neměla jsem co říct, ale čekala jsem, že já si toho vyslechnu hodně. A právem…
 
  Anglino   Postava není přítomna 28.12.2015, 13:49:00
Koukám jak se Bohouš napíchl na dýku a okomentuji to.

"Tak už se nemusíme dohadovat co s ním je mrtvej. Nemá cenu plakat nad rozlitým mlíkem. On si smrt zasloužil a dokonce může být rád, že přišla tak rychle. Už sem měl sto chutí za jeho drzost ho polámat a nechat zdechnout.
Nesnáším saďoury co se schovávají za plnění úkolů nějakého zvrhlého pána.
No až nakrmí Riegal svůj prsten tak i těm dvěma zakroutím krkem co kdyby jim nějaký mág vrátil paměť. Jsme ve válce a nemůžem si dovolit šetřit životy nepřátel. Mrtvý nepřítel dobrý nepřítel!"


Při těch slovech pěstí oběma rozdrtím kořen nosu vyřine se spousta krve.
Asi jsem to trochu přehnal tak se jejich chropot pomalu vytrácí jak je opouští život. Musel by to být zázrak, aby to přežili.

"Omlouvám se já jim chtěl pustit jenom krev.
No měli bychom vyrazit ať sme odtud co nejdál. Pohřbívat mrtvoly do sněhu nemá cenu, zvěř by je stejně vyhrabala.
Jedině tak je i se vším co měli u sebe spálit, jenže by nás to zdrželo a černý mastný dým by prozradil naší polohu."


"Vypustil jsem páru, ale mám obavu, že se to Karolince a ostatním nebude moc líbit. No co ti lumpi si to zasloužili, ale příště se musím zeptat jestli to mohu udělat."

Zkroušeně poodstoupím stranou a tvářím se provinile.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 28.12.2015, 13:01:27
Když Nysilo navrhne, že se bude ptát a Bohouš odpovídat a že pokud odpovědi budou upřímné, pustí ho, Bohouš na něj plivne. "Polib mi prdel spratku, co si kurva myslíš, že celou dobu dělám, myslíš, že vám tu doteď vyprávím pohádky? Samozřejmě, že vám odpovím upřímně, byl bych debil, kdybych zkoušel lhát.

Já jsem Bohumil Doležal, všichni mě ale znaj jako strejdu Bohouše, jsem člen městské stráže ve městě Questaqua. A jak se znám s tadytou zrzavou roštěnko? Prostě Varys jí chtěl, tak jsem ji pro něj unesl, já jen plnil rozkazy.

Jakou jsme dělali práci? Prostě co řekl. Byli jsme jeho oči a uši v městské stráži a samozřejmě jsme se mnohokrát postarali, aby jeho zločiny byly zapomenuty.

Namířeno máme prostě jen co nejdál od města, nemáme konkrétní cíl cesty."


Když se do Bohouška pustí Merysol, ten se jen rozesměje. "Ale jistě zrzečko, já se nechlubím tím, jaká jsem svině, já to pouze nepopírám. A já nejsem truchlící vdovec. Žena mi je u prdele a děti, ktré rád mám, naštěstí nebyly ve městě. Takže vidíš? Nejsem truchlící vdovec, jen vdovec.

No vidíš.... a má dcera je na mě hrdá stejně jako jsem hrdý já na ní."


Když Merysol bohoušovi jednu vrazí, ten se napíchne na Alexandrovu dýku a okamžitě zemře. Na takovéto divadlo tu dýku měl moc blízko u krku. Na zemi se najednou v bílém sněhu rozlije velký rudý flek a strejda Bohouš se sklátí přímo doprostřed. Byla to rychlá smrt, nešlo s tím udělat vůbec nic. Alexandr rozhodně nestihl uhnout.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 28.12.2015, 12:32:06
Vyrazíme konečně na cestu a dorazíme k lesu. Tam zastavíme a pár lidí vyrazí na lov, mě si nikdo nevšímá a to mi naprosto vyhovuje. Svoje hole opřu opatrně o strom co nejblíž k sobě a trochu stranou od ostatních si také k jednomu sednu.

Celou dobu jen sedím a nic neříkám ani vcelku nedělám, stejně na mě nic nezbylo, pouze sedím a přemýšlím. Škoda 6e Questaqua padla. To se nemělo stát. Mít tak toho podělanýho hajzla na dosah, ten by dostal.

Tak dlouho se tam učit a teď o to město přijít. Od teď vysloveně nesnáším nemrtvé. ( MH: PJi, můžeš mi do osobáku přidat do toho, co nemám rád, nemrtvé) .


Pak přijde na řadu jídlo, to přijmu s povděkem, ale nepochválím ani jinak to nezhodnotím, prostě to sním.

Pak přijdou ti tři chlápci. Pokud já vím, nikdy jsem je neviděl, ale z reakce ostatních usuzuji, že oni je znají. Protože je neznám, nic neříkám, jen sleduji s bojovou holí v rukách, co se děje.

Alexander dva zbaví vědomí, což mi přijde jako dobrý nápad,i když asi nepřijdou o paměť, jak si myslí. Pak ten třetí, kterého neprozíravě nechal, nám začne nadávat.

Počkám, než mu ostatní řeknou, co chtějí, pak postoupím dopředu, ať na mě ten hajzl vidí, a řeknu: ,, Jestli už jste s ním skončili, mohli by jste ho prosím někdo říznout? Já bohužel nic, čím bych to udělal nemám a můj prstýnek potřebuje nakrmit."

Při tom natáhnu ruku s tím prstenem, aby ji všichni, zvlášť Bohouš, viděli a párkrát ho otočím kolem dokola prstu a při tom se se zlověstným úsměvem koukám na Bohouše.

A ještě dodám: ,, A jestliže ho nikdo nechcete říznout, mimochod stačí trochu, nemusíte ho zabít, tak mi aspoń půjčte nějakou dýku, udělám to sám."
 
  Karolina   Postava není přítomna 28.12.2015, 12:18:19
Podívám se na Lótiel, a při její řeči v jedné chvíli pokývám souhlasně hlavou.
" To je pravda, až nastane chvíle, kdy nám půjde o život, budu muset být taky tvrdá. Tady o život očividně nešlo, alespoň ne nám. A v tomhle mrazu poslat někoho sněhem bez bot..."

Pokrčím rameny a pak jen poslouchám toho strejdu, jak se do nás pustil.
"Dobře nám tak, handrkujeme se tady jako báby na trhu. Jenže on nen v pozici, aby si mohl takhle vyskakovat."

Než stačím něco říct nebo udělat, Merysol mu jednu vypálí.

" Ta sedla co, a to buď rád, že ti ji nevypálil třeba tady Anglino nebo Žira, to by ti asi ulítla hlava. Tak tobě se zdá, že když ti sebereme zbraně, že je to jako vás popravit? Neříkej. A co ty, který jste naháněli Varysovi? Ti měli svoje zbraně, aby se mohli bránit? Jim nešlo o život? Měl jsi s nimi slitování? Neměl, tak drž klapačku laskavě a neoháněj se tady svou rodinou. Podívej se jen kolik lidí ve městě mělo rodiny, muselo je živit a přesto nepracovali u Varyse jako ty. Zběhové? Tak vy utíkáte z města? Vážně? Tak jo utíkejte a přejte si, abyste nás už nikdy nepotkali."

Otočím se od něj a jdu k Zarovi, chtěla bych s ním něco domluvit. Pak za zády uslyším Nysila, jak omlouvá Alexe a ještě jim nabízí i jídlo. Pevně sevřu rty a odbočím ke své Helo.
" To snad není pravda, holka, tohle bude těžký koukám. Počkej dám ti ještě něco na zub."

Chvilku mám hlavu zabořenou do jejich plecí, pak zalovím ve vaku a vylovím nejdřív hrst sušeného ovoce a pak ještě jedno jablíčko. Kobylka po mě koukne a spokojeně se do toho pustí. Pak začne Alex a když se otočím, vidím, že i strejda leží ve sněhu. Koukám nevěřícíma očima na Alexe, který tady vrčí a to mým směrem.
" Takhle to je, mladej je horká hlava. Neuznává autority, nebude čekat na rozkaz? Jo on ví co je nejlepší. Bezva, tak jo."

" Ani by mě nenapadlo dělat si z tebe nějaký nástroj, ale sami jste nás zvolili, Nysila velitelem a mě zástupcem. Protože si nemyslím, že je nejlepší je zabíjet a jak vidíš, aniž bychom se s Nysilem nějak domlouvali, máme stejný názor. Myslíš, že je lepší je zabít? Jaký pak bude teda rozdíl mezi nimi a námi? Ano i já jsem už zabila některé nepřátele, nejsem na to pyšná, že jsem musela zabít. Bylo to však nezbytně nutné k obraně života mého nebo mých blízkých, tedy i vás, když dovolíš.

Stejně jako Merysol si nemyslím, že ztratí paměť, možná je bude hodně bolet hlava, ale postupně si vzpomenou. A v jednom máš určitě pravdu. Máme mocné nepřátele, kteří se nám pokusí zmařit naše poslání, ano. Tím, že za sebou budeme nechávat mrtvoly všech, kteří nás viděli, jim ukážeme snadnou cestu, jak nás najít. To vážně chceš? Já ne. Zdržovat se tady dlouho nemá význam. Měli bychom se co nejrychleji odsud vydat pryč, co myslíš Nysilo?"


Poslední slova jsem nasměrovala na velitele. Když mi Stopař připomene pavučinu, usměju se na něj a přikývnu. Postavím se a natáhnu ruce a prudce trhnu k sobě. Pak naznačím složení a pravou rukou zachytím ten balíček. Položím ho do sněhu před sebou a něco tiše zašeptám. Pavučinka zmizí někam do neznáma. Cesta je zase volná. Potom jsem mrkla, na Bella a Riegala, Pokud už dojedli, dojdu k nim a chvilku s nimi tiše mluvím...
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 28.12.2015, 12:10:11
Když Žira povídá, že bych si určitě něčeho všiml, kdyby nás sledoval přejedu si rukou po vousech.
"Je to nejbezpečnější cesta kudy se z města dát."
Odpovím jednoduše.

Poslouchám si jednotlivá slova a Bohoušovi se snad podaří zasít svár i do našich řad, jelikož každý má svůj názor a chce to udělat po svém. Alex to vzal do rukou sám, ale to jen zhoršilo celkovou situaci.

Teď byl více na koni ten zmetek a říkal vše, co jen ostatní sráželo více k zemi. Jen ledabyle zakroutím hlavou.
"Nysilo má pravdu. Nechte je. Když je zabijeme, jenom klesneme na jejich úroveň a do takových hoven spadnout nechci."

Doslova už hodím flintu do žita a odstoupím a sednu si zpět k ohni. Jednotlivě se podívám na každého a pak sklopím zrak k zemi.
"Ještě jedna, nebo dvě takové situace a budeme bojovat mezi s sebou."

Po chvilce se zvednu a začnu připravovat koně na další cestu, tady jsme se zdrželi už dost dlouho a čím déle tu ještě budeme, tím se to ještě vyostří.
"Karolíno. Stáhni tu svou síť. Už asi nebude zapotřebí."

Potom se podívám znova na Nysila a potom Žiru.
"Raději vyrazíme. Tady se už nic nedozvíme."
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.