abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Stopař Talhut
31.12.2015
19:01:15
Zar´farro postavý pře Merysol hrnek s horkou vodou a nějakými bylinkami, které by ji měli z opilosti pomoci. Říkal jí, aby vdechovala nosem páru a pak až to vychladne to vypila. Ovšem netušil jsem jaké to bude mít následky. Merysol vdechla asi i něco víc a v šoku vylila celý hrnek mě do klína.
"áááááá. Do prdele!!" Vyskočím rychle na nohy a rozmáchnu se přitom trochu rukama. Bohužel tu bylo opravdu málo místa a tak můj loket skončil na Riegalovi.

Trochu jsem se za ten loket omluvil, ale na rozdíl ode všem mě do smíchu moc nebylo.
"Jdu na chvíli ven. Za chvíli se vrátím."
Odešel jsem z chalupy na čerství vzduch.
"Ještě, že je všude dost sněhu."

Od kalhot se mi docela kouřilo, když jsem vyšel ven. Došel jsem k menší haldě sněhu, nabral hrst do ruky a přiložil na popálené místo. Bylo to celkem uvolňující pocit. Párkrát jsem to zopakoval, dokud se bolest neutišila.

Rozepnul jsem si kalhoty, abych všechno zkontroloval.
"Díky bohu. Jsi celej." Kalhoty zase zapnu a ještě chvilku zůstanu venku a pozoruji oblohu, kde se už rozestoupily hvězdy. Zůstal jsem tam jen tak stát možná pár minut. Až když zima dala o sobě více vědět jsem se vrátil zpět do chalupy.

Pár z nich už se pustilo do polévky. Paní domu postaví misku s polévkou i na místo, kde jsem seděl. Z předchozí zkušenosti si vezmu misku do ruky a jdu více do rohu. Být opařený jednou mi za dnešek bohatě stačilo. Polévka byla opravdu dobrá. Zahřála. I když to ta voda v klíně taky.

Když dojím podám misku paní domu a poděkuji jí. Vyčkám, až dojí i Merysol a teprve pak si sednu zpět. Lótiel vzala do ruky loutnu a začala vyhrávat známé hospodské písničky. Dokonce i já jsem jednu, nebo dvě znal, přesto do zpěvu jsem se nehrnul. To by asi všichni kolem přišli o sluch.

Lótiel
31.12.2015
17:56:43
Poslouchám Olafa, jak vypráví o bohatém skřetovi a jeho zvířeti. Hmm... Z toho by mohla být písnička. Prolétne mi hlavou a napínám uši, aby mi nic neuteklo. I když je pravda, že když uteče, tak si to domyslím. Jako vždycky.

Švestkovice. Protočím oči a lituji, že jsem to neodmítla. Snad bude aspoň studená. Oslovení troleček mě pobaví a tiše se pochechtávám, aby si to paní domu nevzala nějak zle. A když Merysol zlije Stopařovi citlivé místo horkou vodou, prostě vyprsknu smíchy. I když Stopařovi asi do smíchu moc není.

Ještě se otřásám smíchy, když dostanu polévku. Dá mi to dost práce uklidnit se natolik, abych tu dobrotu nevycvrndala. Ale když se do ní pustím, smích mě přejde. Zasněně baštím a i žaludek pěje ódy chvály. Jediné, co mi kazí náladu je fakt, že jmenovaný trpaslík, už není mezi živými. Stejně jako řada dalších. Vím, že by jsme jim to měli říct, ale nevím jak na to. Snad do rána něco vymyslím. A nebo to vymyslí někdo jiný.

Pak promluví barbar a já bych nejradši bušila hlavou o zeď. Jeho hlavou o zeď. Samej sval. Opravdu. I mezi ušima. Sklopím hlavu k misce a nejradši bych se neviděla. Rychle ji vyškrabu a s úsměvem vrátím. “Děkuji. Byla výborná.“ Pochválím polévku a mastnou bradu si otřu kapesníkem.

Kudůci odejdou do stájí. Bell dost nejistě. Pozvednu sklenici v přípitku. “Na život.“ Řeknu prostě. Nadechnu se, zadržím dech a panáka pošlu do sebe. Pak vydechnu. Pálí to. Ale hřeje. Párkrát se musím zhluboka nedechnout, pak uznale kývnu. “Výborná.“

Kývnu na Káju a vezmu nástroj do ruky. “Nepřinesla jsem ji sem jen tak.“ Je mi jasné, že se Kája snaží odvést pozornost od barbarových slov. Horečně přemýšlím co zahrát. Hrábnu do strun a rychle naladím. Spustím známé hospodské odrhovačky. Písně, které jsou notoricky známé všude možně.

Alexander
31.12.2015
14:55:12
Uvnitř je docela povyk, ale mě je to jedno. pochybuju že by se Olaf s jeho manželkou rozhodli všechny pobít. Navíc se pak ozve smích. Dál sedím venku a sleduji svojí dýku.

Koukám se na anděla, na záštitu tvořenou je křiodly, a na zvlněnou čepel kterou jakoby drží v rukou jako vlastní meč. "Já navždy budu kdo?" přivřu oči. Pak si povzdechnu a zavrtím nad tím hlavou.

Koukám jak někteří z naší skupiny chodí sem a tam. "Pozorovat.. A sbírat informace.." ušklíbnu se když si vzpomenu na první radu.

Karolina
31.12.2015
11:23:26
Vezmu si džbáneček s vodou a napiju se. Pak se nejprve s hrůzou dívám, co se povedlo Merysol s léčivým lektvarem od Zara. V momentě se stane víc věcí najednou. Merysol nechtěně poleje Stopaře, ten vyskočí a podaří se mu srazit na zem Riegala. Snad vteřinu je ticho a pak se začne Olaf smát a já to nevydržím a rozesměju se taky. Pálenku si nedám, zato polévku ano. Je výborná a silná, horká.

" Je výborná, jako od maminky."
Pokukuju po Anglinovi a musím se usmát nad tím, jak se snaží být při své postavě skoro neviditelný. Už už mu chci něco povědět, aby nebyl tak zaražený, když začne vychvalovat polévku a pak... začne mluvit o Edrinovi. Trhnu sebou a mám co dělat se udržet na svojí bedně.

" Poslyš Lótiel, nechceš nám něco zahrát, pokud ses už najedla? Nebo něco vyprávět. Jistě jsi prošla půlku světa a slyšela různé zkazky, že jo?"

Vyzvu urychleně bardku a loktem maličko šťouchnu do Anglina.
" Jejku, čím míň lidí o nás ví všechno, tím líp. Pro nás i pro ně. Pokud by se jich někdo ptal, nebudou nic vědět a nic tím pádem neprozradí ani o nás. A to, že víme co se stalo ve městě, to už nemusí vědět vůbec nikdo."

Pak se zvednu a jdu k Olafově ženě.
" Chtěla jsem se zeptat, jestli by tady Merysol a Lótiel nemohly spát uvnitř. A ještě jsem se chtěla zeptat, co budete zítra potřebovat, s čím bychom vám mohli pomoci? Naštípat dříví, proházet sníh, obstarat zvířata a uvařit? Víte ptám se proto, abychom si mohli práci rozdělit dopředu, co by kdo udělal."

Vím, že Lótiel si chystala ležení ve stáji a jistě je zvyklá tak i spávat, ale jednou za čas se postel hodí a my na dnešek v posteli spali, sice chvíli, ale spali. Zato obě dívky asi ne, Merysol to myslím říkala.

Riegal Faer
31.12.2015
10:23:30
Dozvím se, že je to pálenka, a to mi stačí na to, abych ji na přípitek vyzunkl celou sklenku naráz.

Proti své vůli se musím pousmát, když paní domácí promluví na Zar'farra. Trolleček... Che. Já být jím tak se takhle nazývat nenechám... Ale pak musím taky přiznat, že na to dobře zareagoval.

Snažím se všímat si rozhovoru a nevypít více jak tři sklenky, protože vím, že po více už bych byl jak Merysol. To se mi ale nedaří, protože Merysol vylije vařící lektvar či co to je, já ani nevím, Stopařovi zrovna na to nejhorší místo.... Chudák.... Nechtěl bych.

Snažím se zapamatovat si, abych neseděl vedle Merysol, zvlášť, když je opilá, a vzápětí i vedle Stopaře, protože i když jsem si sedl dál od ostatních, bohužel to bylo za Stopaře, a ten mě praštil loktem, až se mnou spadla krabice a já se rozvalil na zemi.

Pak jsem se zvedl, znovu postavil židli a zastavil zdviženou rukou případné Stopařovy omluvy. ,, Ty za to nemůžeš... A teď mě na chvíli omluvte, musím si zajít do stáje. Hned jsem zpátky." A jdu do stáje.

Bell
31.12.2015
9:54:57
"Děkuji... Máte pravdu, budu spát u něj tady."
Ptohlédnu si místo na kraji stáje, kde strávím noc. "No, měkká postel to sice není, ale můžu bejt rád, že nebudu spát venku..."
Pak, když se vyřeší nocleh a zvířata, odebereme se do domu.
Olaf nám nabízí pálenku. Tu jsem zdvořile přijal a také jsem se zmínil o Questaque. Jenže, když se Olaf zmínil o Endrinovi, trochu jsem zrudnul.
"Že já radši nemlčel..." pomyslím si s tušením zkaženého večera. Naštěstí si mé otázky naštěstí nevšiml. Rozhodl jsem se, že radši budu mlčet.

Takže místo povídání pouze upíjim ze skleničky.
Pomalu cítím, jak mi alkohol začíná stoupat do hlavy.
"Jéje... Jestli budu pokračovat, skončím jak Merysol..." pomyslím si a vrátím se k Merysol, která právě vylila obsah hrnku na stopaře. A zrovna do citlivého místa.
"Ne, já vim, kdy přestat..." pomyslím si a začnu se zvedat, že jim vrátím sklenku.

Jenže, jakmile se zvednu, zem se zhoupne.
Zavrávorám a rozhodím rukama. Zbytek tekutiny tedy vystříkne po celé místnosti.
Rychle se opřu o zeď a pospíchám s omluvou.
"Promiňte, řek bych, že máte ňáký křivý základy. Já bych..." zarazím se. "Radši půjdu do stájí. Nechte mi nějakou polívku."
A nejistým krokem se Vydám ke dveřím. Kdo ví, co bych povídal v opilosti. Radši odejdu, dokud mám ještě trochu zdravého rozumu.

Zar´farro
31.12.2015
9:21:56
Ačkoli jsem měl dobré úmysly nedošlo mi, v jakém je Merysol stavu. Špatně jsem odhadl její motoriku a teď budu rád když stopař nebude mít popáleniny.

No nic nápoj bude stejně fungovat i ráno. Lepší by bylo kdyby to vypila teď, pak by ráno neměla kocovinu, ale no ráno ji dám směs NO.2 a ta jí z toho dostane.

Na poznámku paní domu reaguji pouze úšklebkem, ještě nikdy jsem tuto reakci nezažil nikde jinde než doma. Ale předpokládám, že ani tady nevysvětlím, že víc nestloustnu. Ale jídlo mám rád a rozhodně se nebudu vykrucovat.

Moc děkuji. Řeknu směrem k paní domácí a ukloním se.

Anglino
31.12.2015
2:35:33
Moc sem se debaty neučastnil. Tvářím se stále provinile a snažím se, aby mne nebylo moc vidět.

"Olaf a jeho žena jsou velmi dobrosrdeční. určitě tu dobrou pálenku neodmítnu.
Chudák Merysol to s tím alkoholem přehnala a teď baví ostatní svým stavem. Chudák, teď to odnes stopař. Na mně si nikdo ani nevzpomene."


"Polévka byla vinikající už se těším jak si vychutnám pálenku. Měli bychom se napít na památku Edrina. Jeho pohostinnost, kořalka a kuchařský um mi budou chybět.
Doufám, že až nastane čas tak se s ním setkám ve Walhale. I když to nebyl barbar, ale někdo nám v té Walhale nalévat musí.

Pokud se týče toho, že je málo prostoru pro spaní. ještě není taková zima abych nemohl spát venku za stodolou.

Zahrabu se do sněhu zabalený do medvědí kožešiny a budu spát jak nemluvně. Aspoň vás nebudu rušit svým chrápáním. Takhle jsem u nás na severu spal pod širým nebem často, když jsme šli na lov, nebo na výpravu. Prostě nebyl čas na stavění nějakých přístřešků."


Po tom proslovu se již jen věnuji pití a jídlu co dostanu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.