abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Vlk   Postava není přítomna 28.3.2015, 18:51:49

Beth je rozčílená a roztřesená. Tohle si nepředstavovala ani v nejhorším snu. I když vtom nejhorším byla Cora mrtvá.
Jenže tohle....je skoro stejně zlé.

Sama zažila násilí Ardeta Deie a ještě teď se z něho zotavuje, ale Cora má po celém těle stopy mučení a ta krev.....
Může vůbec přežít takové zacházení?

Dorthea je zručná a víc co dělá. Vyzná se. Ale Cora....trvalo tak dlouho, než se probrala z bezvědomí.
Bethino mladé hrdlo svírá plíživý strach.

Cora se od ní odvrací a děvčeti se formuje v hrdle dusivý knedlík, přesto se nehne ani o píď. Jen ji dál hladí po ramenech, pokrytých modřinami.

Teprve, když se objeví Minnie, Beth rozpačitě couvne a udělá ji prostor. Z pokoje však neodeje. Má k Min přirozený respekt a tak trochu se ji bojí. Přece jen je ještě hodně mladá.
"Nevyháněj mě, prosím." Špitne tiše, když Cora začne neurvale Min nabádat, aby ji odvedla pryč.
"Chci zůstat s tebou. Tolik jsem se o tebe bála. Tolik moc!"
 
  Cora   Postava není přítomna 28.3.2015, 18:45:46
Probudím se v posteli. Sklání se nade mnou Thea a vedle ní vidím pobledlou Beth. Dívá se na mě a její oči prosí i žalují. Utopený v bolesti, kterou nechci vidět.

Odvrátím hlavu.
Nechci ji tady.
Nechci její bolest, její zoufalství a tu hladovou naději, se kterou se na mě pokaždý dívá.
Mám ji ráda. Dokonce moc, ale střed světa je pro mě jednou provždy Min a ona tím trpí.
Nechci ji ubližovat. Je to milá holka.

Hladí mě po ruce a pokaždý, když se dotkne některý z mých četných podlitin, sykne. Rozčiluje mě to.
O to víc, že ona nevypadá vo nic líp a mně je jasný, že je to kvůli mně.
Provinile čučím do zdi.

Thea mi přikládá jakýsi mastný kusy látky na spálenou kůži a já se snažím nesyčet. Syčím stejně. Bolí to jak čert.
Vedle Beth se objeví Min a něžně se na mě usměje. Jí ten úsměv okamžitě vrátím. Vždycky ji ho budu vracet.
Udělala toho pro mě tolik!

Počkám, až Thea odejde a podrážděně škubnu rameny.
"Nemohla bys ji odtud odvíst? Měla by být v posteli. Vypadá strašně!" Ano, jsem krutá a vím to, ale co s ní mám jinak dělat? Vždyť kouká jak opuštěný štěně!
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 18:22:14
Čekám, že se vzbudí a že ji nějak vysvětlím, že jsem ji musel vynést z vody, aby neprochladla.
Čekám, že budu čelit jejím rozpakům, že je oblečená jen do napůl mokrého prostěradla a já se nacházím zatraceně blízko.
Čekám, že se možná bude zlobit, že jsem ji prostě nevzbudil....

Jasně, tohle všechno čekám.
Jenže omyl.
Místo očekávaných úskalí příjde jiné. Zase se ke mně přitulí a ruce ponechá poklidně tam kde jsou. V mých dlaních. Dokonce se snad usmívá.

Ztěžka si vzdychnu a můj vždypřipravenýpřítel se opět podívá mezi nás.
Tentokrát ho ale zvládám. Jakž takž.
Ten zoufalý vzlykot je dostatečná motivace. Už ho nechci slyšet.
Položím jí ruce podél těla a opatrně a s polohlasným naříkáním z ní stáhnu mokré prostěradlo a rychle přes ní přehodím deku. Zabalím ji jako miminko a zamířím ke kádi.
Potřebuji promptně koupel
Studenou!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 18:15:02
Zmizí. Zůstane jen temnota. Zprvu prázdná, ale po chvilce ji naplní cosi důvěrného. Bezpečného. Vůně a hlas. Povědomý, konejšivý hlas. Pnu se za ním jako úponky révy. Nevím, co mi říká, ale vím, že je vše v pořádku. Jsem v bezpečí.

Schoulím se v té bezpečné vůni a cítím jen obrovský mír a klid.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 18:13:30
Vystřízlivění je ještě horší, než kdyby mě podřízla krk. Nejdřív vzdychne a mě srdce zabuší jak zvon a sehnu se níž, abych ji políbil.
Vím, že bych neměl, ale dávno už nepřemýšlím tím, čím bych měl.
Přejedu jí horkými rty po rameni, ale ona se najednou odtahuje.
Vzlykne a to, co zamumlá, je jako ledová sprcha.
Plamínek vášně, který kdosi zahasil chrstnutím vědra ledové vody, to už známe, že, Nyskel?

Zatnu pěsti a nechám se odtlačit pryč. Cosi ve mně divoce zasténá odporem, ale to už mi dojde, že se nebojí mě.
Nejsem ona?
Myslí tím Coru?
Pronásleduje ji myšlenka na to, co se tam dělo?
Tak jako znepokojovala mě?

Možné to je.....
Cora krvácela z podbřišku, takže ji určitě znásilnili a podle toho, jak byla potrhaná, musel bych se moc mýlit, aby u toho nebyl Ardet Dei....


Zklamání a bolest z mé tváře vyprchají jako mávnutí proutku. Zachytím její kmitající ruce a jemně je sevřu v dlaní. Nakloním se blíž a fouknu ji do tváře. Jemně a něžně.
"To jsem já, Terry, usnula jsi. Něco se ti zdálo.
Jsem u tebe, Nys, nemusíš se ničeho bát.
Nikdo ti neublíží."

A už tě ani nezprzním, nebezpečí zažehnáno..... Pomyslím si jedovatě, ale všechen ten jed míří jen na mě.

Už bych opravdu mohl mít rozum a tyhle návaly touhy trochu zvládat.
Možná bych měl...
Uvědomím si, kde to vlastně jsem a že by to možná bylo řešení, ale pak nešťastně zavrtím hlavou.
Nedokážu to.
Teď už ne.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 17:58:16
Jiskřivá temnota okolo je čím dál tím sálavější. Je mi horko. Cítím, jak mi vyschlo hrdlo.

Zhluboka vzdychnu a pokusím se trochu odtáhnout. To horko začíná být zvláštně naléhavé. Vyžadující. Mravenčení je všudypřítomné, ale něco je najednou špatně. I ve snu stáhnu nesouhlasně obočí.

Vnímám mužskou postavu. Nemá určitou tvář, ale šklebí se. Zle a výhružně. Není to Darkin, ale v některých rysech je mu podobný. Začnu podvědomě couvat, stahovat se. "Ardet Dei..." zašumí mi v hlavě odporné jméno. Vzlyknu. Vidím oheň v temnotě, kovové háky, vlhkou kobku... Vzlyknu znovu. "Nechci! Nechci!" mumlám vyděšeně. "Já nejsem ona! Nejsem!"

Mátožně vztáhnu ruce a snažím se od sebe ten děsivý obličej odtlačit.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 17:43:36
Zase jednou šílím. Mám pocit, že jestli přežiju tenhle den, přežiju už všechno. Nyskel se v mé náruči nebrání. Nevzpouzí se. Nechce mi uniknout.
Zvrátí hlavu nazad a mě zběsile zatepe v podbříšku. Zaúpím. Docela nahlas.
Ona se jen zavrtí, choulí se ke mně a na mě to působí docela jinak, než když se ke mně tiskla Cora. Vzrušení mi pulsuje v celém těle a moje dvě já spolu zběsile bojují.

Na jedné straně bych ji nejraději odhodil pryč, jako hořící větev, o kterou se můžu popálit, na straně druhé ji k sobě zoufale tisknu a užívám si každý dotek. Každé její slastné vydechnutí.
Na pažích má husí kůži a já stejně někde v nitru zadoufám, že je to vzrušením a ne zimou.
Opatrně ji položím na postel a snažím se, aby plátno nesklouzlo na zem.
Udržím ho na místě, ale i to, co poodhalí je dostatečně dráždivé, abych tiše zasténal.

Ještě cítím otisk její teplé kůže na nahém trupu a moje ruka ji o své vlastní vůli jemně pohladí holou šíji.
Toužím.
Šíleně a zběsile.
Hořím a s masochistickou důkladností se starám, abych zhořel na popel.
Hladím ji, pomalu a naléhavě a nedokážu se odtrhnout.
Jestli se teď probudí, zabije mě.

Ať.
Stojí mi to za to.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 17:29:04
Vznáším se na hladině. Jezero je temné jak inkoust, ale zima mi není. Vedle mě se vznáší hnědovlasá dívka s drzým pohledem. Plujeme, vznášíme se jedna vedle druhé. Proud nás unáší a my jen ležíme na zádech a čekáme, až tam doplujeme. Kam, to netuším.

Dívá se na mě. Prohlíží si mě. Hodnotícím, pichlavým pohledem. Nevím proč, ale příjemné mi to zrovna není.

Aniž by otevřela ústa, ozve se mi v hlavě její hlas. Na okamžik ve mně hrkne, že je to taky Vlčice, ale s jízlivým smíchem mě uklidní, že mluvení skrze myšlenky není jen výsada Vlků. Že v Masce to umí všechny.

Zamračeně ji pozoruju.

Nebe se zatáhne a těžká mračna hrozí deštěm. Začíná se ochlazovat. Schloulím se podvědomě, ale voda mě unáší dál.

Dívka se ušklíbne a začne vykládat o Melovi. Komentuje všechny jeho přednosti a nedostatky. Dost nevybíravě a kupodivu vcelku přesně. Když už na něm nenechá niť suchou, přesune se ke Gunterovi. Temně zavrčím. Jen se zachichotá a pokračuje. Rudnu, když dojde k citlivým tématům. Popisuje ho tak, jak já ho nikdy nepoznala. Zrudnu ještě víc a cítím napětí... vzrušení... je všude kolem mě. Je silné a surové. Koluje v mých žilách. Prohnu hlavu a vzdychnu, zmatená a bezmocná.

V ten moment dívka zmizí. I jezero. Jsem v bezpečí. Voňavém a teplém přítmí. Napětí je tam stále, ale už není cizí. Je lákavé a svůdné. Jiskřivé... Schoulím se v té voňavé tmě a pocítím příjemné mravenčení po celém těle. Slastně vzdechnu a trochu se zavrtím.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 17:08:41
Docela to protahuju. Chci Nyskel dopřát soukromí a pohodlí koupele bez stresu, že už přešlapuju na chodbě. Košili odevzdám do Dortheiných povolaných rukou, chvíli poklábosím s Torgem a dokonce i strčím nos do pokoje, kam jsme odnesli Coru.
Už ji umyli, ošetřili a převlékli a dokonce na mě zamává se zbytky rozvernosti z postele.
Beth, bledá a smutná, se choulí vedle ní. Napadne mě, že bych ji měl odvést nahoru, ale stačí jediný pohyb směrem k ní a už vrtí hlavou. Ne, Beth s Corou zůstane. Tina mě s úšklebkem pošle pryč a slíbí, že Torgeho poprosí, aby ji tam donesl křeslo.

Konečně se vracím nahoru. Nyskel už musí být vykoupaná z podoby a já se také těším na svůj díl čistoty. Otevřu dveře a strnu na prahu.
Nyskel leží v kádi, hlavu zvrácenou dozadu, vlasy rozsypané všude okolo. Moje tělo na ten pohled okamžitě a neodvratně zareaguje a je to tak silné, že se raději chytím futer.
"Sakra...." Syknu zděšeně, ale dívka nereaguje. Spí jak dřevo. Tichá a vyčerpaná. Sladce se vznášející na bílém plátně.

Polknu.
Kurva, tohle mi nedělej, Nys. Zanadávám si srdečně a v duchu rychle počítám a snažím se myslet na něco naprosto asexuálního.
Obří prasnici v bombarďákách třeba.
Marně.

Oči přilepené ke vší té kráse a útlosti, mám bušící srdce až v krku a v kalhotech neméně bušící naléhavost. Navíc na šňůře vyjícícho vzpínajícího se Vlka.
Skvělé zakončení tohohle obtížného dne.
Nejraději bych se otočil a utekl.

Místo toho pokročím dovnitř.
Když ji tam nechám, nastudí se v chladnoucí vodě. Navíc je tak vyčerpaná, že by se mohla utopit....
Dobře, tak to poslední je tak trochu přehnané a možná záminka, ale co....
Stejně se odtud nedokážu odlepit.

Zastavím se nad kádí a opatrně na ni hodím suché plátno, abych zakryl tu svůdnou nahotu. Vlk zklamaně zapláče a já se sehnu, abych Nyskel vylovil z vody a přenesl na postel.
To že jsem pořád stejně vzrušený je očividné, ale s tím momentálně asi nic neudělám.
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.3.2015, 14:29:49
Drbu Nestora zamyšleně za uchem a ten dobytek mi blaženě slintá na postel. Je mi to ale jedno.

Dívám se do stropu a v temnotě se rýsují mohutné trámy. Tahle komůrka je v zadní části domu a stropy jsou nechané tak, jak vznikly při stavbě.

"Co dál..." přemítám v duchu. "Mám práci. Můžu tu zůstat. A vypadá to, že paní Minnie je slušná a špatně se tady mít nebudu. A co teprve všechny ty květinky. I když... je votázka, jestli pro ně budu pořád taková atrakce, až pan Gunter vodjede. Možná to jen hrajou kvůli němu, aby se mu zavděčily nebo tak něco..." napadne mě a zrovna příjemná představa to teda není.

"Taky uvidíme, co se stane, když to Cora... nepřežije." polknu na sucho. Zatim si nejsem úplně jistej, jestli se mi líbí nebo ne, ale nic zlýho jí nepřeju! To teda ne!

"No a taky je fakt, že todle je jen první krok. Ten Ardet Dei si to na jistotu nenechá líbit. Kdo ví, co je to za hovado, když todle dělá holkám! A vo Soterovi ani nemluvě! Možná tady bude ještě větší horko, než v Pírku." vzdychnu. Představa, že přicházím vo další střechu nad hlavou, není zrovna povzbudivá...

Vodstrčim Nestora, ale nedá se, slinta jeden.

Myšlenky poodplujou vo kousek dál a já si vzpomenu na zoufalství pana Guntera. Nějak tomu nerozumim. "Proč Nyskel nechce? Nelíbí se jí? Nebo je na ni fakt starej? Možná, kdyby to vo něm věděla, tak by si dala říct... Ženský už sou takový..." mudruju v hlavě. I když vlastně moc netušim, jaký ženský vlastně sou.

"Ty květinky dole sou každá jíná..." Před vočima mi defiluje růžová Lisbeth, fialová Tina, modrá Anne... "Anne... ta mi z nich přišla taková... nejmilejší. I když Lis a její dlaň na mým stehně......." Sakra, ta vzpomínka je tak živá, že nutí mý ubohý, znavený tělo k neuvážený reakci.

"Klídek, kamaráde, jo?! Žádná akce se nechystá! Dej si pohov!"vzdychnnu a překulim se na bok.

"Kdo ví, jako barvu nosívá Cora..." napadne mě bezděky. Ale je mi jasný, že ani todle není správnej směr myšlenek, protože to znova roztáčí mou barevnou fantazii. Růžová, modrá, bílá... Elke...?

"A dost!" posadim se rázně a šťouchnu do Nestora. Ten jen nespokojeně zabručí a zaleze na pelech. "Dej si pohov! Musíš se vyspat! Nechceš zejtra bejt jak mátoha!" vynadám si.

Nakvašeně sebou plácnu na břicho a zaryju hlavu pod polštář. Místo barevných šmouh si natlačím za víčka neprostupnou temnotu. A kupodivu... začne to fungovat. Tep se mi zklidní a za chvíli už chrápu, až se hory zelenaj. S Nestorem nám to zní docela libozvučně.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 14:12:24
"On je tááák ohleduplný." pomyslím si odevzdaně. Asi bych neměla dneska sílu řešit, jestli má jít ven a kde má mezitím být. A už teď vím, že já prostě jeho koupel přečkám v posteli. Možná i mezitím, než se vykoupe, usnu...

Přejdu ke dveřím, zavřu je na závoru a unaveně ze sebe stahám svršky. Každý pohyb je pomalý a téměř z posledních sil.

Horká lázeň mi uvolní každičký sval v těle. Jen se nechávám nadnášet a pohupovat, ruce volně plují podél těla. Vznášejí se v horké vodě, jako by ani nebyly moje. Mokré plátno se při mém sebemenším pohybu vzdouvá a lehce mě hladí po zádech. Naskočí mi příjemná husina.

Pomalu slastně přivírám oči a myšlenky se rozplývají jako pára nad kádí. Odplouvají v mlžném oparu někam pryč. Je tam jen mlhavé, měkké přítmí. Tiché a bezpečné. Provoněné bylinkami.

Tichounce zasténám a nechám oči zavřené. Je to silnějí než já. Nedokážu je otevřít. Jsou jako z olova. Má mysl pomalu odplouvá a zůstává jen hřejivá tma okolo a slabá Gunterova vůně.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:58:13
Konečně je káď plná, vyložená bílým prostěradlem a ještě provonělá čímsi, co našla Nyskel. Spokojeně se usměju a stáhnu ze sebe zakrvácenou košili. V první chvíli ji chci odhodit na zem, ale pak si provinile uvědomím, že tu Nys uklidila a přehodím si ji přes holé rameno.

"Zanesu to Dot na vyprání, třeba z toho tu krev dostane." Zamumlám a zacouvám ke dveřím. Tak nějak cítím, že dneska bych tu zůstávat neměl. Možná mi i to připadá nepatřičné po tom, co jsem ji tu před chvíli objímal, jako by byl konec světa. Nechtěl bych, aby si myslela, co je beztak pravda....

"Zatím se vykoupej, lištičko." Znovu mě polije horko, jak si vzpomenu na to mytí zad a rychle otevřu dveře, abych vyklouzl na chodbu.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:46:18
Unaveně se usměju a přikývnu. Kdybych totiž chtěla tahat vědra s ním, stejně by mě nenechal.

Místo toho aspoň porovnám všechno rozházené oblečení, kterým tu Gunter hýřil před večeří, a vytáhnu nám oběma oblečení na spaní. Taky rozestelu a nachystám každému jeho pytlíček s mytím. To už jsou v kádi první vědra horké vody.

V jedné ze skříněk najdu jakýsi bylinný olejíček. Nedokážu přesně říct, co to je. Je to nějká směska, ale voní příjemně a uvolňuje mě to. Kápnu tam pár kapek a rukou je rozeženu po hladině. V duchu zavrním. To je přesně ono! Jen se naložit do kádě a nepřemýšlet...

Jenže... sakra! Budu mít to srdce vyhodit Guntera ven? Po tom, co sem utíkal jako do pevnosti? Vzdychnu. Jsem unavená i na tohle.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:37:47
Vysloužím si další pohlazení a to už hlasitě předu.
"Ano, byl. Navíc toho máme za sebou víc. " Dodám při představě masakru v Pírku.
Poslušně přikývnu a slastně vzdychnu. Přesně to potřebuji. Odpočinout si.
S ní.
V jejím teple a její vůni.

"Dobře, ty nachystej vše potřebné a já jdu nosit vodu." Kývnu už veseleji a vyběhnu na chodbu.
Nejdřív dovláčím na pokoj naši starou známou káď a pak zamířím dolů, abych nanosil vodu, kterou zatím ohřál Torge na plotně.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:24:07
Je jako malý kluk. Vystrašený a zoufalý. Až se mi sevře u srdce.

Mírně se pousměju a znovu ho jemně pohladím. Skoro konejšivě.

"Dnešek byl... hodně náročný. Jsme oba unavení a potřebujeme si odpočinout. To je všechno. Vše budeme řešit až ráno, ano?" navrhnu smířlivě. I když mně samotné v hlavě poletuje snad tisíc neodbytných myšlenek, potřebuju klid. Stejně jako on. A ať je to bratr nebo cokoli jiného, vím, že ten klid najdu u něj. A on snad u mě...

"Pomůžu ti! Čím rychleji se vykoupeme, tím rychleji zaplujeme." poznamenám pragmaticky. A to, že to může mít úplně jiný význam, je mi teď tak nějak jedno...
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:15:42
"Ano, jsi Vlčice."Vydechnu nahlas.
"Díky bohům!" Přitisknu tvář k její hladící ruce a najednou mám vláhu v očích já. Otřesu se. Takhle intenzivní pocit, jsem ještě nikdy neprožil. Otřu se o ni jako mlsný kocour. Divže neježím rozkoší kožich. I když vlk nejspíš ježí.

"Nezlob se..."Omluvím se podruhé.
"Ale všechna ta bolest a zápach spálené kůže a krev a to jak se třásla...a potom Beth. Nějak se mi to v hlavě všechno slilo a.....
Nevím, co bych dělal, kdyby se tobě...
Vlastně vím, co bych dělal a trochu mě to děsí."
Vysvětlím neobratně.

"Chovám se nemožně, viď?" Uznám kajícně a nevesele se ušklíbnu. Musí mě mít plné zuby.
"Začnu ti nosit vodu, ano? Abych odčinil tu hysterii...."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 13:06:21
Otupěle klopýtám za Gunterem a úplně mi nedochází, proč skoro běžíme. Je mi to ale tak nějak jedno.

Dveře se zabouchnou a nepatrně se mi uleví. Jako kdyby všechno to ošklivé zůstalo za nimi, na chodbě.

Jenže Gunter po mě hrábne a začne mě tak zvláštně, horečnatě... hladit?! Nechápavě se zamračim a chci se v první moment vytrhnout, ale necítím z něj vášeň. Je to něco hrozně intenzivního, ale vášeň to není. Je to... strach?

"Já... já jsem v pořádku." zamumlám zmateně.

Trochu zavrávorám, když mě konečně pustí. Zaraženě si ho prohlížím, ale nezlobím se, vůbec ne. Stačí si jen vzpomenout na ten šílený pocit, když jsem si všimhla krvavé košile.

Nejistě vztáhnu ruku a opatrně ho pohladím po tváři. "Neboj se. Nestane... Jsem Vlčice. Vzpomínáš...?" I když, teď jsem pořádný pokrytec. Mně už se to stalo. Aspoň zčásti. Ale do minulosti se dívat nemusíme, že ne? Minulost jsem odstřihla! Doufám...
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:53:28
Poslední schody skoro běžím. Otevřu dveře a dá se říci, že ji takřka hodím dovnitř. Vklouznu za ní a rychle zavřu. Opřu se o dveře a chvíli hlasitě oddechuji. Jako bych běžel do Meleborku a zpátky. Pak ji přitáhnu prudce k sobě a obejmu ji. Rukama ji přejíždím po ramenech a pažích a můj dech je pořád nezvykle rychlý.
Není vtom žádná vášeň, ani touha. Jen strach a úzkost.

Musím se přesvědčit, že je v naprostém pořádku. Že se ji nic nestalo a že tam dole leží Cora a Nyskel tam nikdy ležet nebude.
Protože kdyby si prošla tím, co ta nebohá holka dole, musel bych se zbláznit, pak rozsekat na kousíčky každého, kdo by se jí byť jen dotkl prstem a pak se zbláznit podruhé.

"Promiň...." Zamumlám tentokrát já a pomalu ji pustím.
"Tohle se ti....nikdy.....nesmí...nedovolím Snažím se pomalu uklidnit a s hrůzou si uvědomím, že někoho milovat znamená každou minutou šílet strachy.
Pomalu ty dvě začínám chápat.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:32:33
"Promiň..." špitnu v duchu. Asi trochu nelogicky. Ale vážně jsem nechtěla Guntera dostat do situace, kdy bude muset ublížit Beth. Protože jí to ublíží, tím jsem si jistá.

On se s tím ovšem popere se ctí. Uleví se mi. Aspoň trochu.

Předáme Beth Minnie a já na chvíli zaváhám, jestli se nemám jít podívat, jak na tom Cora je. Vůbec ji neznám a ani mi není nijak zvlášť sympatická, ale tíží mě představa, že to... nezvládne. Že naše výprava nakonec skončí fatálním fiaskem.

Váhání za mě rozhodne Gunter. Bafne mě za ruku a táhne za sebou nahoru. Jdu jako mátoha. Myšlenkami rozpolcená ze všech těch dojmů, tvář strhanou a šedivou. Bylo toho vážně hodně.
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:29:11
Uvědomím si, že to nebyl nejlepší nápad, říkat před Beth, že je to Cořina krev a nejraději bych si nafackoval, že jsem se nespokojil s tím, že prostě není moje.

"Přežije to, Beth. Bude v pořádku. Cora je tvrdá, nezlomili ji."
Ani nevím, kde se ve mně ta jistota bere, ale ani trochu nepochybuji, že jim neřekla nic, z toho, co chtěli vědět. Ale co chtěli vědět, na to se zeptám až zítra. Dnes už ne.
Dnes chci jen Nyskel a trochu klidu.

Jsem vyčerpaný do morku kosti.

Ve dveřích do komůrky před kuchyní se objeví Minnie a já ji opatrně předám vyplašenou Beth.
"Já....jdu. Potřebuji se převléct a umýt a trochu se vyspat....." Vysvětlím nejistě a trochu omluvně. Minnie na mě s vděčným úsměvem kývne a zavolá přes rameno na Torgeho, aby šel ohřívat vodu. Pro nás i pro Coru.

Ještě povzbudivě stisknu Beth rameno, pak popadnu Nyskel za paži a nekompromisně zamířím zpátky ke schodišti a ji si vedu s sebou.

Vím, jak to vypadá a jak si to přeberou obyvatelky Masky, ale v tu chvíli je mi to jedno. Potřebuji pryč.
Daleko od všech, od vší té špíny a krve.
Potřebuji se vrátit do své oázy, kterou mám s ní.
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:20:10

Beth se hvízdavě nadechne a zatne prsty do Gunterova rukávu.
"Cora krvácí? Krvácí, Terry? Co ji udělali?" Hlas má nepřirozeně vysoký a jak schází po schodech, prapodivně kolísá.

 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:12:16
Těžce polknu. Sice se mi ulevilo, ale i tak... Cora byla zřejmě v daleko horším stavu, než jsem si myslela. Starostlivě střelím pohledem po Beth. Teď mě skoro mrzí, že jsem se zeptala. Ale nemohla jsem to tušit...

Zatnu čelist a dívám se před sebe. Už je na mě těch cizích starostí příliš. Mám dost svých vlastních a jsem strašně unavená... strašně!
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.3.2015, 12:06:11
Trochu rozpačitě přijímám vděčnost Beth a neobratně ji pohladím volnou rukou po hlavě.
"Všechno bude v pořádku, uvidíš, Beth. Všechno dobře dopadne." Snažím se ji utěšit, zatímco ji vedeme na chodbu.

Nyskel si uvědomí, že nás čekají i příjemnější věci a vzdychne mi do myšlenek.
"Samozřejmě, že bude koupel. A když budeš chtít, umyju ti záda. Dneska si to zasloužíš." Vydechnu a jenom ta představa mi způsobí horkou vlnu, která se mi přelije přes hlavu jako příliv.

Naštěstí Nys odvede moji pozornost od mých rukou na jejich zádech a k mému břichu, což není ani zdaleka tak vzrušující. I když za určitých okolností...
"Dost, prasáku! Maska má na tebe špatný vliv!" Napomenu se přísně a mávnu rukou.
"To není moje krev, Nyskel. Cora krvácela, když jsem ji nesl od jezera nahoru.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.3.2015, 11:58:52
"Ona bude i koupel?" vzdychnu napůl slastně a napůl unaveně. Ano, potřebuju dnešní den ze sebe spláchnout stejně jako Gunter. A...

"Co to máš na břiše?!" vyjeknu vyděšeně. "Bodli ho?! Je zraněný a jen dělal hrdinu?!" Začínám panikařit a to dost slušně.
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.3.2015, 11:53:44

Jakmile Beth Guntera spatří, brada se ji roztřese.
"Nyskel mi řekla, žes ji přivedl domů! Řekla, že jste ji našli, Terry. Ach, Terry, Terry...." Zajíkne se a když ji Gunter obejme z druhé strany, na okamžik přitiskne tvář k jeho vlasům a políbí ho kamsi neurčitě do hlavy.
"Děkuju...." Zašeptá.
"Vám oběma." Stiskne jim dlaněmi paže a přitáhne je pevně k sobě. Pak roztřeseně vykročí.

 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.