abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Gunter   Postava není přítomna 25.4.2015, 18:50:14
Usmívám se a je vidět, že jsme v naprosto báječné náladě.
"Jistě, jen ten strom pro mě za mě rozsekej na třísky." Přikývnu vlídně a vložím ji do rukou celý svůj závěs i s dýkami.
"I když...
Mel má možná pravdu s těmi šatami...."
Neodolám a bryskně dodám.
"Ovšem on by měl teď běhat po celé Masce a hledat Lisbeth." Rýpnu si i do něj a pak na něj mávnu, aby šel ke mně.

"Zatímco Nyskel bude útočit na strom, projdeme spolu, co jsem předtím učil ji, souhlas? Nebo jsi už někdy s nožem bojoval?" Vezmu do ruky svůj dlouhý lovecký tesák a druhý hodím Melwinovi.
"Zkus si ho posadit do ruky."
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.4.2015, 18:08:00
Přičinlivě kejvám, když mi pan Gunter dává rady. "Jasně." přitakám.

Nyskel vrhá a... "Sakra!!!" Trefila se. Teď vypadám jak jelito.

Nyskel navrhne, že budeme ještě chvíli trénovat. "Jo, určitě bysme měli, jestli to má bejt co k čemu." souhlasím s ní rychle.

"I když..." napadne mě ne úplně hezká věc, ale nemůžu si pomoct. "Jestli bys Nyskel radějc neměla zkoušet ty šaty..." Pronesu to naprosto vážně, s náznakem starostlivosti. V duchu si ale rychle spočítám, že kdybych tu zůstal s panem Gunterem jen já, můžu házet pořád!
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.4.2015, 18:04:43
Pomstychtivě přimhouřím oči, protože to jeho pitvoření je jasně přehnané. Když mi ale políbí ruku, vezmu ho na milost. "Dobrá, nehodný podkoní, kdybys chtěl ještě v něčem poučit, jsem ochotna věnovat ti pár chvil." pronesu přezíravě.

"Kdyby mi aspoň takhle šlo to zkoušení Minniiných šatů... a pak celý ten dnešní večírek." vzdychnu v duchu trochu utrápeně. Tohle je jednoduché. Večer to jednoduché nebude. Už kvůli napružené Vlčici. Musím vymyslet, jak ji co nejvíc zkrotit!

"Můžeme to ještě párkrát vyzkoušet?" tentokrát už zním zaujatě a soustředěně. Vážně bych to ještě párkrát chtěla zkusit. Kdo ví, kde se to bude hodit.
 
  Gunter   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:58:09
S nadšením kvituji Nyskelinu reakci na to moje oslovení, protože podle toho jak se šklíbí je jasné, že už si na tyhle moje excesy zvykla.
Jsem tomu rád, protože tomuhle prostě neodolám.

Oba sledujeme Melwinův pokus a já ho prostě musím pochválit. Jednak se trefil a jednak sám září tak, že ho o to nemůžu ochudit.
"Přiště do toho dej více síly a švihu a budeš ji mít přesně, kde ji chceš mít."

Otočím se k Nyskel, která se do toho ponoří s nesmírně zarputilým výrazem, který značí, že tentokrát buď zasáhne cíl nebo ten strom pokácí sekerou.
Vzteky.
Vyjde ji to.
Dýka se zabodne a já se začnu poslušně rozplývat chválou. Ostatně nemusím se nijak přemlouvat. Jsem na ni hrdý, až to hřeje.
Dokonce uchopím ruku, která dýku hodila a zlehka ji políbím na hřbet.
"Dokonalá, Jasnosti. Jsem hrd a pyšen. Příště ten strom rozseknete v půli." Pitvořím se, ale oči mi hrají opravdovostí.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:47:37
Poslouchám na první pohled ledabyle, skoro přezíravě, ale uvnitř to chci zvládnout. Chci!

Na "lásko moje" se vzdorovitě ušklíbnu, div že nevypláznu jazyk, ale Melwinův pokus sleduju s plným soustředěním.

"Sakra! Skoro to dal! No přece nebudu za blbce?!" hecuju se.

Výsledkem je, že když vyletí dýka z mé dlaně podruhé tohle opoledne, trefí strom do samého okraje tak, že čepel projede kůrou na boku kmene skrz, ale zabodla se a drží.

Významně se podívám na Melwina. A je mi jasné, že ho teď vážně naštvu. Stejný významný pohled vrhnu i na Guntera. Je vidět, jak moc očekávám uznání. "Protože já JSEM dobrá!!!"
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:44:19
To je snad poprvé, kdy se na Nyskel podívám pěkně spatra. Významně kejvám, když pan Gunter vysvětluje, že není dýka jako dýka a když skončí, spiklenecky na něj mrknu, čímž jasně řikám "my chlapi víme svý".

Nyskel to trefí úplně mimo. Významně zvednu obočí, aby bylo jasno, že když nechápe význam dobrý dýky, nemůže dobře házet. Pak ale postoupim vo krok dopředu a je mi jasný, že já bych měl teď předvíst něco lepšího.

Pozorně poslouchám, co pan Gunter řiká, a pomalu natáhnu ruku. Prstama důsledně mířim na kmen a několikrát se zhoupnu dopředu a dozadu, abych to správně načasoval.

Dýka vyletí z mý dlaně a trefí strom skoro doprostřed. Oči mi zazářej, jenže... trefí ho rukojetí. "Sakra." zabručim nahlas.

Úkosem zkontroluju Nyskel. Doufám, že se mi nebude pošklebovat, protože to rozhodně BYLO lepší než ten její pokus. Může bej vlčice jaká chce, ale je to pořád jen ženská!
 
  Gunter   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:35:26
Protočím oči v sloup.
"Samozřejmě, že s tím naděláme. Záleží na vyváženosti a váze rukojeti a přesném tvaru čepele a...." Mávnu rukou. Tohle je zbytečné. V tomhle je Nyskel prostě typická ženská.

"Nemusíš mé dýky obdivovat, stačí, když se je naučíš používat."

Hodí a mně vyletí obočí až ke stropu.
"Jo, to by šlo. Ještě tak metr nebo dva doleva a jsme na svejch." Zašklebím se a mezitím, co jdu pro dýku, zopakuji ji vážně, co jsem ji říkal o oku a ruce.

Vrátím se k nim a vtisknu ji dýku znovu do dlaně.
"Teď si hodí Melwin a pak to zkusíš znovu, ano? A tentokrát se na ten strom budeš dívat, lásko moje, platí?" Rejpnu si.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:20:14
Lhostejně se podívám na dýku ve své dlani. Nějak to nerozlišuju. Je to ostré a jde s tím hodit. Co na tom, jestli je to nějak vykované.

K mému údivu si ale Melwin myslí něco jiného. Obřadně potěžkává dýku, jako by si měl snad kupovat nového koně.

Znovu se na ostří zadívám, jetli jsem snad něco nepřehlédla, ale dýka se mi zdá pořád stejná.

"Vy s tím naděláte..." odfrknu si.

Postavím se do stejné vzdálenosti, jako jsem házela s Gunterem a napřáhnu se. Vůbec nevím, co dělám, protože z toho minulého pokusu si pamatuju věci, které jsou mi teď úplně k ničemu.

Není proto až takový div, aspoň pro mě, že dýka vylétne, ale strom mine o dobrou stopu. "Já to říkala!" prohlásím teatrálně, aby bylo zřejmé, že Gunter si to představuje moc jednoduše. Co na tom, že jemu ten jeho jednoduchý návod funguje.
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.4.2015, 17:16:33
Už už se chystám ozvat, protože to bylo to první, co jsem se svým novým nožem zkoušel. Je to vlastně můj jedinej majetek, kterej sem si za ušetřený peníze koupil.

Dlouho sem to ale neprovozoval, protože sem to při osmým hodu blbě vodhadnul a nůž narazil na kámen kus za kmenem, do kterýho sem to trefoval. Nestalo se mu nic, ale ta hrůza, že by mohlo...

I tak hrdinně porkčim ramenama, jako že jasnačka, a hrnu se k panu Gunterovi. Skoro posvátně převezmu dýku a nábožně ji potěžkávám, palcem přejedu ostří, s jedním okem přivřeným přeměřuju břit. "Je fakt úžasná." vydechno obdivně.

Poslušně se postavím do fronty za Nyskel a čekám, až odhodí ona.
 
  Gunter   Postava není přítomna 25.4.2015, 15:40:59
"No, to by se ti mohlo lehce stát." Zachechtám se, když se Mel zuřivě brání.
Nyskel ode mě odskočí jak píchnutá a vyrazí pro dýku a já si začnu kriticky prohlížet svoji košili.

"Fakt. Řešeto hadra, budu ji muset zahodit. Vlastně můžu být rád, ž jsem neskončil Min pod jehlou já." Směji se vesele a moje oči hladí vracející se Nyskel. Nijak se nesnažím o lhostejný pohled, kluk ví stejně své, takže co bych se namáhal. A lhostejnost.....ta mi teď opravdu nejde. Poté, co jsem ji ještě před chvíli držel v náručí a přemýšlel jak dlouho vydržím, nepolíbit ji.

Nys se prakticky zeptá, jestli už Melvin někdy házel a já se pobaveně zašklíbím.
"Který kluk by prosím tě nezkoušel vrhat nože na strom! Jasně, že to už někdy dělal. Jen si myslím, že ještě nikdy neměl v ruce takhle vyvážené dýky. Protože tyhle jsou na vrhání přímo vykované."

Hodím jednu z dýk Melwinovi, aby si ji potěžkal a vyzývavě ukážu na strom.
"Tak hop, Nys, zkus to."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.4.2015, 13:03:40
"Heh..." vyjeknu překvapeně, když mě z ničeho nic protočí za ruku, kterou mi tak pozorně ošetřoval. Na okamžik dokonce zavrávorám, ale jeho ruka je spolehlivým vodítkem.

Ocitnu se zády k němu, v jeho náruči, a na okamžik ztuhnu. Porbere mě až chladný kov, který mi bohovévíjak propašuje do dlaně.

Vím, že bych se měla soustředit na to, co mi říká, ale zahalená v jeho vůni, po tom zvláštním pohledu před chvilkou... Polknu naprázdno a cítím, že Vlčice se chopila své šance.

Bezděky mi bleskne hlavou vzpomínka na lukostřelbu a na to, jak mi změkla kolena, jak jsem musela přestat dýchat, jak...

"Zatraceně! Co to se mnou je?!" zavrčím naštvaně, jak se snažím ovládnout vzrušení. A hlavně se snažím zbavit toho jeho pronikavého pohledu, který mi neustále pluje před očima.

Nakloní se k mému uchu a já pevně zavřu oči. Snažím se na nic nemyslet. Ale je to snad ještě horší. Teď už totiž vnímám i sálavé teplo a omamnou vůni. "Sakra!!!" zakleju. Cítím se jak v pasti.

Zadrnčení kovu, dokmitávajícího ve dřevě, slyším jen jako ozvěnu.

Překvapeně otevřu oči a vůbec netuším, jak se tam ta dýka z mé dlaně dostala. "Cože?" heknu a nevěřícně pozoruju kmen. Konečně se trochu vzpamatuju!

Bylo taky načase, protože Gunter mě otočí zase k sobě. Dovolím si jen krátký pohled a uteču zase očima ke kmenu. "Něco mi říká, že tak jednoduché to nebude." zamumlám rozpačitě.

"Melwin!" trhnu sebou, jako kdyby mě někdo při něčem načapal. Bezděky rychle ustoupím od Guntera. "Šmíroval?! To viděl i mně?!" ptám se sama sebe naprosto směšně.

Vyrazím ke kmenu. Bude to lepší než tu stát a koupat se ve vlastních rozpacích.

"Jo, dávej si na mě pozor!" houknu rádoby furiantsky přes rameno. Kéž bych teď cítila takovou sebejistotu.

Klukova přítomnost mi ale pomůže, abych ze sebe sklepala kouzlo uplynulého okamžiku. "Ty jsi někdy nožem už házel?" optám se zvědavě, když se vracím s dýkou v ruce zpět k nim.
 
  Melwin   Postava není přítomna 25.4.2015, 12:30:17
Torge je příjemnej chlápek, vo tom žádná. Dokáže asi bejt i přísnej, ale přijde mi jako rovnej chlap, jak dycky říkával Thomas. Ne, není mu podobnej, ale má porstě něco do sebe.

Nestora zavírám s těžkým srdcem. "Musim se pak pana Guntera zeptat, jestli bych ho nemohl nechat běhat po zahradě. Až tady v domě teda všechny pozná. Přeci jen by byla škoda, aby zadávil nějakou květinku paní Minnie..." uvažuju v duchu a zamyšleně zamířím na zahradu.

Musim si přiznat, že je mi trošičku líto, že je Lisbeth pryč. Tak nějak zvráceně sem se na to stříhání těšil. Ale odpoledne mi to určitě neuteče. A teď je čas naučit se něco praktickýho!

Vyjdu na zápraží a rozhlídnu se. "Támdle mezi těma úhlednýma záhonkama budou jen těžko..." Zamířim na druhou stranu, od jezera, přes malej lesejk k mýtině, která prosvítá mezi stromy.

Jsou tam. Jak jinak. Pěkně za bukem. "Celej pan Gunter..." ušklíbnu se pobaveně.

Měl bych se k nim připojit, ale něco mě zarazí. Zůstanu stát zčásti za kmenem statnýho dubu a dívám se. Je to jako nějaký představení. Voba tancujou a dívá se na ně zatraceně dobře. Pan Gunter je samozřejmě daleko uhlazenější než Nyskel, ale ta si taky nevede špatně. Vlastně teď si poprvé tak nějak všimnu, že vůbec nemá špatnou postavu. Fakt ne...

Polknu. "Pan Gunter by mě za todle zabil! A Nyskel možná eště dřív!" Potřepu hlavou, abych zahnal nebezpečný myšlenky.

Přesto ale nemůžu vod těch dvou vodlepit oči. Pan Gunter okolo ní poletuje jak motýlek. Jen jen dosednout na kytičku. Coře by to možná přišlo trapný nebo ubohý, ale mě je ho spíš líto. "Je do ní fakt blbej..." vzdychnu v duchu.

Ale co mě zarazí víc, je Nyskel. Když se tak dívá na pana Gunter, hlavu nakloněnou, skoro bych se vsadil, že mu dá pusu! Kouká se na něj totiž jak na svatej vobrázek! "Zatraceně! Proč todle nefunguje?!" zarazím se.

Otočka a už ji vobjímá. Polknu naprázdno. Jejich těla sou těsně u sebe. "Sakra! Tak jí něco zašeptej do ucha, dej jí pusu na tvář! Udělej něco!!!" hučím v duchu a cejtim, že já bych se v týdle chvíli už asi neovládnul. A taky se málem neovládnu.

Hlubokej nádech a výdech, nádech a výdech! "Už ti z toho fakt hrabe, kamaráde! Měl bys to rychle vyřešit, protože jinak to stříhání s Lisbeth způsobí dost velkej šrám na tvý důstojnosti!"

Už už se chci vodlepit, že se vrátím do domu. Proběhnu se s Nestorem nebo se pudu vyráchat do jezera nebo tak něco. Ale v tu chvíli zasviští vzduchem dýka a zabodne se naprosto přesně. Polknu. "Fakt dobrej!" hvízdnu v duchu uznale.

Slíbim si, že ještě počkám na druhej hod a pak už je tu nechám. "Třeba si konečně pan Gunter troufne!" Jenž v ten moment se pan Gunter votočí přímo na mně.

Trhnu sebou, jako bych měl ještě šanci zmizet. "Idiote!" zavrtím hlavou nad vlastní nešikovností. Odlepím se od kmenu a vykročim směrem k nim.

"Já nešmíroval!" uraženě zabručim. No, možná trošičku, ale ne schválně. Prostě sem nechtěl rušit... To ale říct nahlas nemůžu a tak rychle vymyslim něco lepšího. "Jen sem se bál, že pokud vlezu na tudle paseku, zřídí mě Nyskel stejně jako vás!"

Musim se zeširoka usmát. Čím blíž sem, tím víc děr v košili si všimnu. "Ta košile je jak řešeto... Měl ste na mále, co?" uznale se zazubím na Nyskel.
 
  Vlk   Postava není přítomna 25.4.2015, 12:05:28
Nakonec si stříhání necháš na potom, protože ti dívky řeknou, že Lisbeth šla někam s Minnie. Jen se s Torgem postaráš o psa, chvíli s ním poklásbosíš a pak odvedeš Nestora zpátky do pokoje.
Zavřeš ho tam a vydáš se do zahrady, abys našel své dva nové společníky, v jejichž přítomnosti přece jen pobýváš čím dál tím raději. I když si to možná tak úplně nepřipouštíš.
Zvykáš si na ně.

Najdeš je na klidném rovném plácku na kraji zlatavého háje, dost daleko od udržovaných cestiček zahrady. Je ti jasné, že tohle místo vybral Gunter schválně, aby nebyli na očích.
Nejdřív chceš rovnou vejít na palouk a připojit se k nim, ale to jak kolem sebe ti dva krouží, tě zaujme.
Zůstaneš stát mezi stromy a jen je pozoruješ.

I kdyby ti Gunter neřekl, co k Nyskel cítí, stejně bys to teď poznal. Způsob jakým kolem ní tančí i jeho půvabné plavné pohyby jsou mu vlastní, na tom nic není, jen je to prostě člověk, který má dar přirozené lehkosti a elegance. Ale způsob, jakým se Nyskel dotýká, když ji ošetřuje škrábanec....
Ta prchavá jemnost a něha, která každý ten dotek provází....
To jak mu svítí oči, kdykoliv se na ni podívá.....
Ne, teď už by ses nezmýlil.
Gunter tu dívku opravdu miluje.

Přitáhne si ji k sobě a přestože vtom objetí není vůbec nic sexuálního a má ryze praktický účel, stejně tě z toho pohledu polije na okamžik horko. Jako bys na vlastní kůži cítil toužebnost, kterou se chvějí lovcovy paže, když ji k sobě vine.
Možná je ti ho až líto....

Dýka vyletí z jejich spojených rukou a zasáhne cíl a ty si uvědomíš, že Gunter opravdu umí se zbraněmi zacházet.
Něco Nyskel říká a pak se otočí k tobě.
Je to neuvěřitelné, ale on o tvé přítomnosti ví.

 
  Gunter   Postava není přítomna 25.4.2015, 11:55:24
Oplácí mi můj pohled, akorát, že ten její je zkoumavý. Dokonce nakloní hlavu na stranu, jako by pátrala, proč na ní tak vejrám.
Je to prosté...jsem chlap a to značně poblázněný chlap, takže si prostě nemůžu pomoct, že ano.
Navíc teď ještě odhalila šíji a pramen vlasů ji spadl podél krku do výstřihu a....
Kurva.
Ne, není to jednodušší. Spíš je to čím dál tím těžší.


Polknu, rychle ji popadnu za ruku, protočím ji jak korouhvičku a přitáhnu zády k sobě.
Jdeme přece vrhat dýky nebo snad ne?
To že ji hladově přitisknu k mému tělu nemá s ničím jiným kromě vrhání nic dělat!

Vtisknu ji dýku do ruky a otočím ji k nejbližšímu stromu. Nachýlím hlavu k ní a začnu s pokyny.
"Teď se úplně uvolni a nech, abych ti vedl ruku. Budu tvýma očima i tvojí rukou." Vedu ji ruku jako dítěti, zvednu ji do výše, zamířím a jemně ji přinutím, aby dýku hodila na cíl.
Dýka silou mojí paže vyletí jako stříbrný blesk a zabodne se přímo do středu kmene.

"Tak, zhruba takhle bych si to představoval." Usměju se a otočím ji zase tváří ke mně.
"Tvoje oči a ruka ukazují jeden směr a ty prstem prostě zamíříš tam, kam chceš hodit. Když se nepohneš nebo nezachvěješ, tak tam taky poletí. Klidná ruka a oko. Nic jiného nepotřebuješ."

Pustím ji a otočím se ke kraji lesa, kde už nějakou chvíli postává Melwin.
"Nechceš se místo šmírování připojit?" Zahalekám na něj.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 25.4.2015, 8:28:01
Snažím se ruku stáhnout, když se k ní vrhne. Je mi trochu trapně, jak nešikovná jsem v posledním výpadu byla. Ale hlavně mě rozčiluje, že on je dodrápaný jak od pumy a já si udělám jednu hloupou oděrku a on kolem mě poskakuje, jako kdybych si přinejmenším uřízla celou ruku.

"Co blázníš! Je to jen škrábnutí!" protestuju hlasitě, ale nedá se. Je jako kvočna.

Rezignovaně mu odevzdám svou paži a s nespokojeným úšklebkem ho sleduju. "Ale až skončíme, namažu ti všechny ty drápance jitrocelovou mastí. Když už jsem tě takhle zrasovala..." vzdychnu provinile, protože když si ho tak prohlížím, je těch ranek víc, než jsem si myslela. "A košile je na vyhození..." přidám ještě provinilejším tónem.

"Jasně, že jdeme házet!" odpovím samozřejmě a v mém hlase je slyšet, jak moc si najednou věřím. Jak moc dobře mi udělalo to, co jsem stihla zvládnout za pár chvil. Nebo to není jen pár chvil?

Roztržitě se podívám k domu, ale Mel zatím nikde. Jsem ráda. Sobecky a zatraceně moc ráda...

Otočím hlavu zpátky na Guntera a zastaví mě jeho upřený pohled. Co, zastaví. Přímo zarazí. Rozpačitě se usměju, váhavě. "Řekla jsem něco?" znejistím. Zkoumavě si ho prohlížím a bezděky mírně nakloním hlavu na stranu.
 
  Gunter   Postava není přítomna 24.4.2015, 20:46:35
Tak trochu vypadám, jako bych se snažil prolézt hodně hustým trním. Košili mám pořezanou a plnou drobných kapiček krve. Budu ji muset vyhodit. Ovšem, Nys se činí a já se dmu. Oči mi září a nemůžu se na ni vynadívat. Je kouzelná. Zadýchaná, tváře zčervenalé námahou, vonící tak prudce a sladce, že mě pohled na ni přímo bolí.
Tak nějak hezky. Příjemně.

Užívám si to.
Užívám si čerstvého chladivého vzduchu, pohybu i všech těch podzímních dní.
Užívám si to, že jsem konečně aspoň chvíli jen s ní. Bez pohledů, které hodnotí, jak moc jsme vlastně spolu a jak moc jsem do ní blázen.

Když se poraní, polekaně sebou trhnu, protože tomuhle jsem se snažil celou dobu zabranít.
Přiskočím k ní a nekompromisně si přitáhnu její předloktí blíž, abych na něj viděl. Prohlédnu si ho a kriticky po něm přejedu prstem.
"Není to hluboké...ale i tak ti to raději opláchnu vodou. " Přejdu svižně k hromadě svých věcí, které jsem odložil u stromu a podám čutoru s vodou.

Vrátím se k ní a ránu ji začnu pečlivě vymývat.
"No....když to tak vidím, možná se o tebe bojím ještě víc než dřív. Abys nakonec nejvíc neublížila sobě." Škádlím ji vesele, ale oči mi svítí pýchou.
"I když na druhé straně.....myslím, že bys už leckomu mohla zvládnout ublížit. Možná i vážně. Jdeme házet dýky nebo si chceš odpočinout?"

Přiložím ji na ranku svůj čistý kapesník a na okamžik ji stisknu, aby přestala krvácet. Dívám se ji do očí a není to vůbec snadné. Je příliš blízko.
Příliš blízko pro moje malé houževnaté šílenství.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 24.4.2015, 20:20:59
Když ho poprvé nechtěně škrábnu, syknu bolestí za něj a ztuhnu. "Nechtěla jsem. Promíííň!" zaúpím. On se ale jen směje a dobírá si mě.

Za chvíli se znovu otrkám a pustím se do toho nanovo. Soustředěná a pomalu nabývající jistotu. Je to vlastně jako tanec a ten mi vždycky šel. Trochu se mračím a občas sevřu úsilím rty.

Chvílemi dokonce zapomínám, co že tu nacvičujeme. Jako bych se tím nesnažila vědomě zabít člověka, ale byl to spíš nějaký společný tanec. Plný zvláštní pohody a napětí zároveň.

Tváře mi zčervenají námahou a čerstvým vzduchem.

Poslední výpad nepodržím nůž pevně a zvrtne se tak, že mi vypadne z ruky a při pádu mě lehounce řízne do předloktí. "Tak už jsem označkovala i sebe." kriticky vzdychnu, ale přitom se bezděčně usmívám.

Podívám se na Guntera: "Tak co? Už se o mě bojíš míň?!" Pravda, těch pár čerstvých kapek na předloktí mou otázku trochu podkopávají, ale v hloubi duše jsem na sebe docela pyšná.
 
  Vlk   Postava není přítomna 24.4.2015, 18:43:57
Gunter vytáhne sadu vrhacích nožů i pořádný lovecký tesák. Nejdřív ji obšťastní sáhodlouhou přednáškou o zbraních, jejich využití a rizicích, které jsou spojeny s neopatrným zacházením s nimi. Teprve pak si stoupne si za Nyskel, provleče ruce podél jejího pasu a začne ji učit jak má správně tesák držet a jak s ním pohybovat. Nutí ji, aby na něm zkoušela jednotlivé útoky znovu a znovu.

Směje se v jeho postoji je lehkost a elegance. Je vidět, že je ve svém živlu. Tančí kolem Nyskel, uskakuje a vede ji ruku, předvádí ji různé druhy seknutí, ukazuje, jak zaútočit na stehenní tepny, jak na krkavici nebo břicho. Trochu ji připomíná toho Guntera, který dole ve vězení bojoval se strážnými. Guntera s tvrdým rysem kolem úst, svižnými půvabnými pohyby a takřka až puntíčkářskou přesností zásahů.

Ve chvílích, kdy útočí, je jiný. Není to veselý někdy lehce neohrabaný společník z jejich společných dní u Medového potoka.
Je soustředěný a vážný.
Pohotový.
Připravený ji okamžitě zachytit, pokud zakolísá a zasáhnout, pokud by se měla zranit.

Nyskel se nejdříve ostýchá a je v učení střízlivá a opatrná. Bojí se, že mu ublíží a nebo se zamotá tak, že sebou sekne o zem a to se ji před Gunterem zrovna nechce.
Stačí ale pár posměšných poznámek a pobavených úšklebků a obuje se do toho naplno.
Gunter je rázem plný škrábanců a řezných ranek. Nezdá se ale, že by mu to jakkoliv vadilo.
Směje se a oči mu září.
A září mu daleko víc než by měly.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 23.4.2015, 7:39:55
Chvíli mi asi ještě bude trvat, než chytnu normální barvu.

"To jsou tady takové všechny?! To bych se v tom případě měla daleko víc bát o sebe než o Guntera!"Je mi z toho... zvláštně. Nedokážu si představit, co dvě dívky..."Ne! Ani si to nechci představovat! Rozhodně ne!"

"Jo, tady bude snad dost místa, abych něco neprovedla."vzdychnu. Tam v horách, ve srubu, bych se s Gunterem těšila na lekci z čehokoli, ale tady to je cítit pudem sebezáchovy než vzrušením z nového.

"Tak jak začneme? Víš, já se vždycky...bránila jen po vlčím. Ten lovecký nůž, co nosím, používám tak akorát na stahování zvěřiny." přiznám poctivě své nulové bojové schopnosti.
 
  Gunter   Postava není přítomna 22.4.2015, 22:46:21
Chvíli na ni nechápavě zírám, o čem to mluvím. Teprve pak mi to dojde.
Beth!
Na chvíli uhnu pohledem stranou. Je mi to trapné. Před ní. Samotnému mi to divné nepřijde. Na to jezdím k Masce už moc dlouho.
"Beth....Myslel Beth." Potvrdím ztěžka.
"Víš, Beth je do Cory tak trochu....zamilovaná. Nebo si to aspoň myslí. A Cora na ni dohlíží. Má ji ráda, ale co jsem tak vypozoroval, tak spíš jako mladší sestru nebo tak něco.
Stará se o ni, peskuje ji....Beth se kolem ní točí jako můra kolem svíce. Vzhlíží k ní. Je to pořád ještě takové děcko...."
Dovysvětlím ten Ardetův výraz andílek.

Nyskel rozpačitě uhýbá očima a já se také necítím zrovna volně. Rychle se chytím příležitosti, soustředit se na něco jiného než na milostná zaujetí děvčat z Masky.

Zabočím a projdu girlandou z podzimních růží. Před námi se objeví docela hezký plácek.



"Tady by to šlo, ne?"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 22.4.2015, 22:21:19
Zastavím se a rukou přidržím Guntera tak, aby se na mě musel otočit. "Tak o kom to mluvil Ardet Dei? Když tu tehdy Coru nenašel a místo ní si vybral Be.." ztuhnu. "Zprznit Cořina andílka? To mluvil o Beth?!"

Cítím, že mi začínají rudnout tváře. Kdybych neviděla přivítání mezi Corou a Minnie, v životě by mi to nedošlo, ale teď.......

Polknu a uhnu pohledem. Cítím se dost trapně. Jako hloupá husa!

"Kde začneme?" zamumlám, pohled upřený kamsi do zahrady. Má zvědavost dostala facku, takže se teď snad na chvíli bude držet zpátky. Ne, některé odpovědi je lepší nehledat...
 
  Gunter   Postava není přítomna 22.4.2015, 22:15:54
Přikývnu.
"Já ji znám dobře. A měl jsem z ní zvláštní pocit. Naprosto jiný než obvykle. Jsem z toho trochu....neklidný."

Nys se zeptá na Cořino dítě a já smutně pokrčím rameny.
"Narodilo se mrtvé. Říkal jsem ti to. Porodila mrtvé dítě a sama ho pohřbila. Co vím, jiné nikdy neměla. Byla příliš malá a nikdo ji nepomohl....svým způsobem je div, že ten porod přežila. V takových podmínkách....
Cora je ale velmi houževnatá. Je jako stará hovězí kůže."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 22.4.2015, 22:07:11
Podvědomě vnímám, že oba od domu téměř utíkáme. Jako by nás čekalo něco naléhavého, neodkladného.

Zamyšleně Guntera poslouchám. "Nevím." pokrčím rameny. "Vlastně ji vůbec neznám. Ale zdálo se mi, že se něčemu vyhýbá..."

"A jak je to s jejím dítětem?" zeptám se o poznání tišeji.
 
  Gunter   Postava není přítomna 22.4.2015, 22:00:26
Vedu ji cestičkou mezi medově zlatými stromy a můj krok je rychlý a energický. Neotáčím se. Čas běží a my ho nemáme zas až tolik. Její otázka mě na chvíli zpomalí, ale nezastaví.
"Cora?
Já nevím, Nys. Přesto mám podivný pocit, že něco ano. Jenže je to jen můj instinkt. Můžu se mýlit.
Nemyslím si, že by tajila něco důležitého nebo zásadního. Určitě nic, co by ublížilo Min....
Cora je divoká a nezvedená. Drzá a tvrdohlavá jako beran, ale k Min je naprosto a bezvýhradně loajální.
Přesto si myslím, že je tu ještě něco....její pohled nebyl tak přímý, jaký obvykle bývá, protože ona je velmi přímá.
Měl jsem pocit, že se něčeho bojí.
Ty ne?"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 22.4.2015, 20:29:48
Je to od něj moc milé. Jde mě učit, jak zabíjet a přitom se stará, jestli mi nebude zima...

Smutně se usměju. "To zvládnu."

Rozhlédnu se a musím uznat, že zahrada je opravdu nádherná. I teď, na podzim. Zhluboka nasaju čistý vzduch do plic a hned je mi o trochu líp.

Jdu poslušně za Gunterem. Chci využít chvíle, dokud tu jsme sami, a tak rychle vypálím: "Co si myslíš, že tají? Tedy Cora?"
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.