abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Stopař Talhut
11.1.2016
8:57:04
Debata se nakonec dobelhala k zajímavému nápadu, kdy bychom mohli zůstat v suchu. Jen nepřítomně přikývnu na souhlas. Schůze se začala pomalu rozpadat. Já zůstal na pokoji, kde jsme debatovali. Bardka se úplně bez ostychu klidně před ostatníma celá svlíkla. Trochu se mi rozšířili zorničky, jelikož mě to dost překvapilo a pak jsem raději otočil hlavu na stranu.
"No do hajzlu, to bylo žrádlo. Seber se. Na to není čas."
Dám si neviditelnou facku a dívám se z okna. Z vaku si vyndám kus sušeného masa a začnu jej žvýkat. K tomu nějaké bylinky, které by mě měli udržet v bdělé pohotovosti.

Sedíc u okna nepromluvím za dobu čekání jediné slovo. Spíš jsem ponořen do sebe. Když na zvonici odbije třetí rána obejdu pokoje jak jsem už předtím povídal a kdo ještě spal tak jej lehce vzbudím.

Do nohy mě začne strkat Guru.
"Ne chlapče. Tam se mnou jít nemůžeš. Budeš tu muset zůstat s Girou. Postaráte se o malého Barta ano??"
Guru trochu zklamaně svěsil hlavu. Je to první cesta od doby co ho mám, kam vyrazím bez něj. Bude to dost divné, jelikož jsem si na jeho přítomnost zvykl.

Vydám se dolů po schodech. U pasu zastrčená dýka. Kouzelný luk schovaný v bezpečí hlubší kapsy a toulce se šípy. Nikdy nevíš, co tam dole potkáš.

Dole už bylo pár z nás. A když dorazili ostatní nastal čas jít ke studni. Všichni jsou mlčenliví. Ono je to tak asi nejlepší. Ještě se kouknu zpětně do okna hospody, kde na nás koukal Guru.
"Neboj chlapče. Zase se ti vrátím."

Když jsme dorazili ke studni nastal čas, aby Riegal předvedl co umí.

Anglino
11.1.2016
8:34:23
Zdálo se mi to jako chvilka a už mne Karolinka budí.
Budí mne tak jemně, že si v první chvíli myslím. Ono je to sen, ale pak se probudím. Posbírám zbraně a vezmu si kožešinu.

Následuji Karolinku do hospody. Tam již sedí Žira s Nysilem a Riegal.

Když dopiji pivo vyjdeme před hospodu a já po vzoru Karolinky se osvěžím sněhem. Přitom se nakloním ke Karolinčinu uchu a zašeptám.

"šepot...."

Když dojdem k studni Karolinka schová věci co si nechtějí ostatní namočit do vaku a podá provaz Žiře.

Obrátím se na Karolinku, když se chytne mé paže.

"Nechceš abych ti ten vak nesl? Já ho ani neucítím."

Karolina
10.1.2016
23:04:08
U studny mě požádá Žira o to, abych jí dala do vaku tabák a křesadlo. Pokývám hlavou a natáhnu ruku a u toho tiše povídám:

" Jasně, takový malý pytlík se tam vejde. Jedno křesadlo tam mám, ale ukaž, vezmu i tvoje. Já umím vyslat oheň, ale musím šetřit magenergii. Pokud ještě něco máte, co byste chtěli schovat, aby se to nenamočilo, tak dejte, nějaké místo tam ještě mám. "

Pokud mi ještě někdo něco podá, bez zájmu to dám do vaku a zase zavřu, Trošku si vak nadhodím na rameni a podívám se na alchymistu.
" Tak krucinál, copak tady budeme stát až do rána?"

Znovu se chytnu Anglinovy paže, jako tonoucí stébla, jako jediné jistoty na světě. Pak už se jen nepřítomně dívám na studnu.

Žira
10.1.2016
22:51:50
Sedím s Nysilem v hospodě. Popíjím si své pivo. Čekám, ještě je chvilku čas. Po chvilce přijde Riegal. Pozdravím ho a dál se věnuji svému pívu. Také si ubalím cigaretu, kterou si rovnou zapálím.

Když chvíli po Riegalovi přijde Kája s Anglinem, hned mě zarazí, jak Kája vypadá. Raději to ale nekomentuji, zeptám se jí až někdy v soukromí. Když se sejdem všichni, vyrazíme a jdem ke studni.

Po cestě nemluvím, jen jdu potichu vedle Nysila, držím se ho za ruku a přemýšlím. "Sázíme na děsně moc nejistejch věcí, ta Lótiel má pravdu. Ale co naděláme, copak máme jinej plán? Když má pochybnosti, měla vymyslet něco lepšího. A ne jen rejpat. I ten Bell a Riegal se snažili pomoct. A nakonec, jen díky Riegalovi se tam dostanem, to plavání by bylo fakticku o hubu. Já bych tam nejspíš doplavala na nádech, ale co ostatní? No.... to už snad není důležité. Ještě, že máme Riegala.

A co ta Kája? Je jasné, že brečela. Ale proč? Něco se muselo stát, ale kdyby nám to chtěla říct, už nám to řekla. Radši nebudu nic vyzvídat, mohla bych to zhoršit. Ale zase, co když čeká, jestli se jí někdo zeptá? Co když si pak bude myslet, že jsme si toho ani nevšimli? Co když si bude myslet, že nám na ní nezáleží? Ne, to ona ne, ona ví, že jí máme rádi. Já alespoň jo. A ostatní určitě taky. To je vidět, to je jasné."


Jak jsem tak zamyšlená, ani pořádně nepostřehnu, že už jsme u studny a já mám v ruce vyhořelé cigáro, ze kterého jsem si ani jednou nepotáhla. Ubalím si další, vezmu si od Káji provaz a čekám, co se bude dít. "Tak Riegale, teď je náš osud ve tvých rukách. Tak se ukaž.

Kájo? Myslíš, že bych si do toho vaku mohla hodit tabák? Mám jen malinký paklík s sebou. A k tomu pár papírků, to nezabere vůbec žádné místo."


Káji se ptám opatrně, spíše proto, že jsem zvědavá, jak zareaguje, než že by mě skutečně zajímal ten tabák, je ho takové množství, že klidně risknu, že se namočí, stejně jako křesadlo, předpokládám, že ho vzal ještě někdo jiný... Ale co když ne? Tak se raději ještě zeptám. "A křesadlo tam nějaké máte? V tom vaku. Přeci jen, je fajn, že máme pochodně, ale taky bychom je měli zvládnout nějak zapálit."

Pak již v klidu stojím opodál a čekám na Riegala.

Karolina
10.1.2016
22:05:20
Kdyby někdo šel po chodbě, viděl by mě, jak jsem vyšla z komory. Vypadala jsem jako stín té Karolíny, která tam vešla. Otevřela jsem dveře do prvního pokoje. Rychle jsem je, celá rudá zavřela. Žira a Nysilo.
" Krucinál, zrovna jsem se trefila!"

V dalším pokoji spal Anglino. Složila jsem věci do rohu, na zem rozprostřela deku, srolovala jednu halenu, dala jsem si ji pod hlavu. Přikryla jsem se pláštěm, úplně, abych nikoho nerušila a konečně jsem se mohla dosytosti vyplakat.

Lehko se řekne, abych si odpočinula. Když jsem slyšela tiché kroky na chodbě, potichu jsem stala, ustrojila jsem se, vzala vak, meč a plášť. Potichu jsem přešla k Anglinovi a opatrně jsem s ním zatřásla.

" Vstávej, Anglinku, musíme jít. Počkám na tebe dole."

Ještě jsem ho pohladila po ruce a vyšla ven. Dole v lokále už seděla Žira a Nysilo, Riegal. Sedla jsem si k nim. Pokud Blane měl kávu na jídelníčku, poprosila jsem o jeden hrníček a trošku vody. Celá bledá, kruhy pod očima, ledabyle učesaná. Jakmile přišel Anglino, nechám ho vypít si rychle jedno pivko, aby se probral a pak se zvedneme, že půjdeme.

Pokud se k nám chce někdo připojit, dívám se trochu nepřítomně, nic nenamítám, nedávám souhlas, nic. Jen se poněkud křečovitě držím Anglina. Ke studni se dostaneme bez problémů, nikoho jsme nepotkali, stráže nikde. Podívám se dovnitř, voda tam je.

Podám Anglinovi vak, sundám si rukavice a popojdu kousek stranou, kde nikdo nešlapal. Naberu plnou hrst sněhu a pořádně si protřu obličej. Pak se otřu kapesníkem. Trochu mě to probralo. Vezmu si vak a vyndám provázek, uříznu z něj tak jeden a půl metru. Pak ho podám Žiře, pokud tu už je.

" Pokud ho nebudeš potřebovat, tak ho zase dám zpátky do vaku."

Vak k sobě přivážu, křížem přes hrudník a pak už jen čekám, jak to bude dál.

Riegal Faer
10.1.2016
20:46:15
Do vaku dám svou lucernu s okenicemi a k ní ještě láhev oleje. Pak spokojeně promluvím.

Bohužel nemám takový lektvar, možná kolega... A stačila by levitace jen pro Anglina, nejdřív dolů slaníme, pak Anglino vylevituje nahoru a vytáhne nás. Dolů nemusíme levitovat.

A teď mě omluvte, já si zajdu dolů pro medovinu, ať můžu vyrobit ten lektvar."
, a pokud nikdo nemá nic proti, odejdu dolů do šenku a tam si objednán trochu medoviny.

Pokud ji dostanu, tak s ní odejdu nahoru do nějakého klidného pokoje z těch našich, toho kdo tam je požádám o klid na práci a vyrobím jeden lektvar antigravitační cloumák. ( Do osobáku přidat 1× antigravitační cloumák a z truhly odečíst 10 magů a 25 zlaťáků)

Pak si ho spokojeně uložím do torny a usnu, spoléhajíc na to, že mě někdo vzbudí, což se asi stane.

Potom tedy celkem odpočatý vstanu a jdu dolů. Tam ostatním řeknu:,, Tak vyrazíme, ne? Pudem naráz, ať se nezdržujem, co vy na to?"

Nysilo z Nortree
10.1.2016
20:05:08
Když Žíra s Karolínou odešly, začal jsem si číst už jen kůly tomu aby mě nepřemohl spánek. Půl dne v sedle člověka unaví.

Když se holky vrátili, dověděl jsem se že studna má 90 metrů a asi ze třetiny je zaplněna vodou. Moc mi to na náladě nepřidalo.

"Takže 30 metrů vody, pak hledat nějaký průchod do Letohradu a zase asi 30 metrů vody nahoru na jeden nádech. To by nezvládl ani profesionální potápěč, natož my..."

Pak ale Riegal nadhodil něco s čím by se dalo pracovat. Zbystřil jsem když jsem uslyšel jeho nápad.

"Pokud se postaráš aby ve studni nebyla voda, já se postarám o cestu dolů. Umím kouzlo Levitace. A plýtvat cennými surovinami na lektvar pro celou skupinu je nesmysl. Myslím, že zvládnu pro nás všechny vyčarovat levitaci, ale pak už toho moc nenakouzlím. Další kouzla budou už jen na Karolíně. Možná pokud by jsi dokázal namíchat nějaký povzbuzující lektvar který by mi pomohl, tak by to bych ti byl vděčný.

Jak dlouho to všechno muže trvat? Pád 90 metrů pod vlivem levitace zabere nanejvýš 2 minuty. Pak Alexander nebo Lotiel... Hmm, možná bude lepší oba, mohou vylézt a uvázat lano. Pod vlivem levitace pro vás 30 metrů šplhu bude hračka. Pak po laně vyleze Anglino a pro něj už nebude problém vytáhnout zbytek skupiny. Takže pro Anglina, Lotiel a Alexandra bude potřeba levitace na 2 směny ostatním by měla stačit jedna směna..."
začal jsem uvažovat nahlas aniž bych si to uvědomil...

"Promiňte. ---- Takže. Riegal se postará aby studna byla prázdná. Potom první půjdete vy 3. A až bude vše připraveno, dáte nám nějaký signál a půjdou po jednom i ostatní. Signál ještě nějak vymyslíme. To už je drobnost. A o cestu zpátky se postará Karolína. Nějaké dotazy?"


**************************************
**************************************


Až jsem byli dohodnutí odebrali jsme se na kutě, tedy alespoň já s Žírou. Šikulka zařídila u Blaina pokoj jen pro nás, za což jsem ji byl vděčný.
Padli návrhy, že tam půjdeme na 3. Ani jsem moc nenamítal, alespoň se vyspím.
Už před 3 jsem šel společně s Žírou do hostince. Na rozdíl od ní, já si poručil Černý čaj a čekal na ostatní.

Merysol
10.1.2016
19:24:11

Vypadá to, že se nakonec se našla lepší cesta, než se potápět. Když se někomu nechce pod vodu, začne přemýšlet, jak to obejít. No ještě že tak. Alespoň se ušetřím svého panického záchvatu.

Sice mi bylo jasné, že místo vody budeme pěkne zabahnění, ale lepší než promzlí z vody. Škoda, že nejsme na cestách v létě.

”Pokud se nebudeme muset namočit, tak tím lépe. Navíc…pomýšlel někdo na to, že bych tak ttrochu znečistili zdroj pitné vody?”

Trochu se pobavím na rotržkou ohledně Kájina vaku, ale tentokrát si smích ušetřím. Vytáhnu pochodeň od Aribeth a podám ji Káje.

”Tohle bych si k tobě schovala, pokud tedy někdo netrvá na tom, že ji využijeme při cestě studnout…”

Pokud už nikdo dál nic nepotřebuje, věnuji se chvilku svému lišákovi. Je mi jasné, že se nebude moc líbit, že ho tu nechám…

Lótiel
10.1.2016
17:49:53
Pobaveně sleduji další dění. Bell si do nepromokavého vaku začne dávat svoje serepetičky, které mu o chvilku později začne Kája zase vyndávat. Vyprsknu smíchy. “Ty tvoje průpovídky mě bavěj, Kájo. Ty o tom podzemí víš asi docela dost, viď. Třeba víš, že tam je lano a zjevně bude v tak dobrém stavu aby se po něm dostalo nahoru jedenáct lidí. A dokonce víš, že je dostatečně dlouhé. A k tomu ještě víš, že nic z toho, co do vaku dával Bell, nebudeme potřebovat.“ Řeknu sladce.

“A souhlasím s Bellem. Pokud ty holínky byly pro někoho určitého, neměla jsi je nabízet. Ale to je jen můj názor.“ Nepřestávám se usmívat.

V duchu sice souhlasím s Žirou, že nemá smysl s sebou tahat všechno a že světlo bude životně důležité. Z batohu vyndám několik pečlivě složených balíčků. Netuším jak to tam bude vypadat, ale čisto tam asi nebude.

Beze studu se svléknu do naha a obléknu na sebe kalhoty a košili černé barvy. Přes to kazajku s mnoha úchyty. Nohy si omotám měkkou látkou a obuju si boty. Připravím si dýky a scimitar a do malé mošny i dva balíčky s neznámým obsahem. Vedle sebe položím rukavice a šátek a spokojeně se natáhnu.

Bell
10.1.2016
17:38:14
Již se chystám, abych si ještě trochu odpočinul... Koneckonců celej den v sedle mi neudělal zrovna nejlíp a teďka si mě vzala do parády ještě Karolína.

Ta ke mně přišla a zeptala se, jestli bych nešel vedle, že si chce promluvit.
"A jéje... Co si na mě asi přichysala... No nic, třeba se chce omluvit..." poněkud ostražitě odpovídám.
"No, když myslíš, že je o čem mluvit..." pokrčím rameny odložím tornu do kouta, který jsem si zabral a následuji ji ven.

Anglino
10.1.2016
17:30:04
"Nevím jestli by jsi dokázal levitovat s tak velkou zátěží jako jsem já. Pokud by jsi mne, ale dostal tam kam potřebujem. Mohl bych vás na laně vytáhnout jako rumpál síly mám na to dost.

Jestli mne teď nepotřebujete půjdu si zdřímnout, ať anberu síly. Vzbuďte mne až mne budete potřebovat."


Počkám jsestli někdo nebude mít něco k mé osobě. Pokud né tak jdu zalehnout. Hned jak se má hlavy dotkne záhlavku upadnu do zdravého spánku.

Karolina
10.1.2016
17:08:47
" Jo, pokud to není moc veliká lucerna, tak mi ji dej. Já ji tam nějak uskladním, snad se nerozbije. Jasně bylinky, to je malý sáček, může být. Ještě něco dalšího, důležitého? Možná to nebude potřeba, ale jak se říká, lepší je být připraven."

Žira se mě zastala, vděčně jsem se po ní podívala. V tom blázinci tady mě to ani nenapadlo, říct, že si je tam nekoupíme.
" Kájo, přiznej si to, jsi jen člověk. Nejsi robot a taky tě vždycky hned něco nenapadne. Od toho máte skupinu, aby si vzpomněli i ostatní a doplnili se navzájem."

Nakonec jdu za Bellem.
" Hele potřebovala bych s tebou mluvit, mohl bys se mnou jít vedle do pokoje? Na chviličku?"
Pokud souhlasí, vyjdeme z pokoje. Pokud ne, pokrčím rameny a dál už nic neříkám a čekám na rozhodnutí velitele.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.