abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Pán Jeskyně
13.1.2016
23:02:54
Poté, co obě dívky vypověděly svůj zážitek, tvář ve dveřích se usmála a rozplnula se. Obě dívky prošly zavřenými dveřmi, nejprve Kája a hned po ní Merysol.

Stopař Talhut
13.1.2016
22:56:30
Skupina 1 a 2

Jakmile vzala Karolína za kliku zjistili jsme, že dveře byly zamčené.
"To jsem mohl tušit."
Ovšem to, že se na nich vyrýsuje obličej nějakého muže mě celkem zaskočilo. Hned se do nás všech zhurta pustil.

"Co by jsi nám mohl asi tak udělat?? Dřevěný ksichte. Leda by jsi byl spouštěč nějaké pasti. Třeba kyselinová sprška by se mi opravdu nelíbila."
Když poví, že ti, kdo nechtějí vstoupit dovnitř mají poodejít kousek zpátky napodobil jsem Bella. Potom jsem zkřížil ruce na prsou a čekal, co se bude dít dál.

Dřevák přišel s nějakými zkouškami či snad hádankami. Tak tohle tu už opravdu dlouho nebylo. První otázka se týkala jejich nejhoršího zážitku. Celkem mě zajímalo, jak asi tak pozná, zda dotyčný mluví pravdu. Vyslechl jsem si obě dívky. U Merysol jsem se trochu i otřásl.
"Sakra holka neblbni. Co bych si tu bez tebe počal. Dokázala jsi mi vnést zase trochu světla do života."

Netrpělivě jsem čekal, jak tímto kolem obě dámy projdou.

Merysol
13.1.2016
21:46:08

PRVNÍ A DRUHÁ


Stopař nás dovedl ke dveřím Aribethiny kanceláře, Bell ještě začal vyzvídat proč tam vlastně jdu, ale než jsem stačila něco říct, nebo snad vzít za kliku, na dveřích se zformoval obličej. Trochu zděšeně jsem se na něj podívala a pak to přišlo. Kruci, další zkouška, zase další hádanka?!”

Kdepak. Prý náš nejhorší zážitek. Zkousla jsem se do rtu a sáhla po hojícíme se šrámu na mém obličeji. Pak mi spadne ruka zpátky dolů a prohlédnu si pro změnu své zápěstí. Kája se mezi tím pustí do vyprávění, ale já si jen bezděčně prohlížím ruce. Ze zadu si možná ti, co museli poodejít, všimli že tam najednou stojím jak zpráskaný pes, ten stín hrdé paladinky zmizel hodně rychle.

Jakmile Károlína domluví, zvednu lehce hlavu a podívám se na obličej, který si pro nás tuhle “báječnou” zkoušku připravil. Dávala sem si na čas. Jako kdyby snad mezi tím všichni za mnou zmizeli, protože je mé mlčení nudí nebo si to ten “hlídač” ve dveřích rozmyslel.

”Já…jsem měla nedávno hodně špatný den a…neviděla jsem jiné řešení, než se zabít. Podřezala jsem si žíly a ocitla se v devítipeklí. Prošla jsem ho celé, prožila neskutečné hrůzy, strach a beznaděj a nepřežila bych, nebýt Aribeth a Attylloa. To oni mě z něj vyvedli ven. A proto teď musím do té kanceláře. Protože Aribethin Helios zemřel, protože vím, jak hrozně moc jí jeho smrt bolí a protože mu chci vrátit život a Aribeth vrátit někoho, koho tak milovala.”

Při posledních slovech jsem už brečela, jako malé děcko. Tak teď všichni ví, jaký jsem ubožák, kterého vytáhla Aribeth ze srabu. A kdyby jen jednou…měla bych se stydět.

Rozkepala jsem se jako ratlík a raděi se ani neotáčela na skupinu, která stála za náma. Jen jsem doufala, že nás ten hlídač pustí dovnitř a já se tam budu alespoň na chvilku moci přede všemi schovat.

Zar´farro
13.1.2016
21:33:16
Hele není to ono, Anglino?

Ukážu na kovárnu, když vlezeme dovnitř je zde již nějaký návštěvník. Naštěstí chce mluvit a ne bojovat.

Opřu se o stěnu a gestem ruky uctivě dám přednost Anglinovi.
Pokud se nic nestane, zkusím si s ním páku. Sice nemám šanci ho porazit, ale asi zjistím zda má tep. Protože jestli ho má ... tak je živej, není to ani duch ani golem a to by znamenalo, že se tu o to někdo stará ... zajímavé.

Nechám Anglina a poté si zkusím dát páku taky ... abych potvrdil svou hypotézu.

Karolina
13.1.2016
21:14:51
" První a druhá skupina v Akademii

U kanceláře jsme všichni zastavili a chvíli koukali na dveře. Nakonec jsem to nevydržela. Přeci tady nebudeme stát u dveří, na to nemáme čas. Natáhla jsem ruku a stiskla kliku. Zamčeno. Dalo se to čekat. Kouknu na Merysol, ale vidím, že se dívá na něco za mnou. Otočím se zpátky ke dveřím a nedivím se jí.

Ze dveří se zformovala hlava nějakého chlápka s plnovousem. Už mě ani nic takového neudivuje.
" Tady se ještě dočkáme dalších a nejspíš větších překvapení."
A to, že na nás doslova štěkne jako pes, mě nevyděsí. Podívám se mu zpříma do očí a povím:

" Dobrý večer přeju, my bychom se potřebovaly dostat dovnitř. Myslíte, že budete tak laskav a vpustíte nás dovnitř?"

Usměju se, jako by to bylo běžné mluvit s dřevěnou hlavou, která žije ve dveřích. To, že nás jen tak nepustí, bylo na bíledni a ten smích... to už byl jen bonbonek na dortu. Čekám co z něj vypadne.
" Nemusíte křičet pane, my slyšíme dobře. Dovnitř jdeme jen my dvě."

Ukážu na sebe a Merysol a doufám, že ostatní odejdou aspoň o několik kroků dál. Pak se dozvíme, co po nás chce.
" No, pěkný teda. Nejhorší zážitek? Těch bylo, jen si vybrat. I když... nejhorší... nejhorší... no není lehké to vybrat. Kdo bude posuzovat, jestli mám pravdu? Mě se něco mohlo zdát nejhorší, ale tomu ve dveřích třeba, že to nebude tak hrozné. No to jsem zvědavá. Mayo, zkusím tvou metodu. "

Pak spustím a lehce konverzačním hlasem začnu doslova mlít pantem:

" Dobře. Nejhorší zážitek je vždycky ten, který jste prožili jako poslední, řekla bych. Mám v poslední době hodně zážitků a našly by se tam opravdu špatné zážitky, to mi můžete věřit. Abych ale nevypadala jako někdo, kdo by si snad chtěla stěžovat, já měla i mnoho zážitků krásných, opravdu nádherných. Je to ale opravdu hodně subjektivní. Co se jednomu může zdát jako nejhorší, jiný může vnímat jinak a to co někdo vnímá jako nádherný zážitek, tak někdo jiný může říci, že to je normální, že ano. No, abych se tedy vrátila k tomu nejhoršímu zážitku.

Víte, já pořád přemýšlím, co je ten nejhorší zážitek. Předem musím říci, že jste mi připravil dost krutou chvíli, když jsem musela znovu probrat těžké okamžiky mého života. Víte, nejhorší můj zážitek byl už dávno. Tenkrát mi bylo deset let a děti se s takovými zážitky těžko a dlouho vyrovnávají. Odešla, ale z mého srdce ji nikdo nevyrve po celou dobu, co budu živa. Moje milovaná babička, kvůli které jsem, když zemřela, málem přišla o rozum. Je to nejhorší co jsem zažila."


Už uprostřed řeči se mi začaly oči plnit slzami a i přesto jsem se snažila mluvit stále stejným, konverzačním hlasem. Když jsem domluvila, ustoupila jsem krok dozadu, aby mohla mluvit Merysol.
" Pravda je, že mě to dostalo víc, než jsem si myslela. Po tom, co jsem se dozvěděla v noci, se ani není čemu divit."

Bell
13.1.2016
20:57:20
Stojíme před kanceláří, a chystáme se vstoupit.
Jenže to má samozřejmě háček... Vypadá to, že tu Aribeth zanechala stráž.
A pěkně nepříjemnou..

"Přece nás nezastaví nějakej ksicht ve dřevu?! Ale kdybychom se pokusili ho ignorovat, asi by se spustila nějaká past. Koneckonců tam můžou bejt dost cenný věci. No radši to zkusíme po dobrém..."
Pohlédnu na ostatní a ustoupím asi o šest kroků.

Poslouchám, jak Merysol s Kájou dostaly úkol.
Nakonec jsem celkem rád, že jsem se vzdálil. Odpovídat na takovou otázku před ostatními musí být těžké. Ale přecejen mi to nedá a poslouchám, co odpoví.

Riegal Faer
13.1.2016
20:27:01
Skupina 4

Nakonec tedy jdeme do nejbližší zbrojírny, což mi nevadí, svou cestu neprosazuji. Vejdeme do zbrojírny. A já se hrozně vyděsím, když se zelená zrůda zvedne ze židle, kde jsem si jí předtím nevšiml.

S výkřikem ,, Kliď se, duchu!!!" , takticky ustoupím za Anglina. Pak ovšem promluví, a mě dojde, že je to ork. Stále trochu v šoku zase vylezu.

Jak to, že tu je živá bytost? Že by to byl doopravdy duch? Pak chce souboj v páce. Zeširoka se usměju, vykročím dopředu a ukážu na Anglina. ,, On se s tebou utká v páce!"

Pak se chvíli hrabu v torně a nakonec vytáhnu flakónek se zakalenou, lehce načervenalou tekutinou. Zašeptám mu: ,,Tohle je lektvar obří síly. Vypij ho a najisto toho orka porazíš!" a vnutím mu ho, i kdyby protestoval. Prázdný flakónek si dám zpátky do torny.

Pak řeknu orkovi: ,, To byla jen voda, on se chtěl před zápasem napít. Můžete začít!" A s výsměchem začnu sledovat nerovný zápas.

Pán Jeskyně
13.1.2016
19:17:54
Skupina číslo 1 a skupina číslo 2

Do Akademie jste skutečně došli, jak říkal Stopař, jen jestli Hranice obchodní a šlechtické čtvrti je střed města, o tom by se dalo polemizovat. Stopařův popis dokonce také z větší části sedí. Jen kancelář Lady Aribeth nenajdete tam, co říkal. Naštěstí ji objevíte ještě dříve, než tam dojdete. U ubytoven studentů by mohl být možná její pokoj, kde bydlela, pokud ovšem bydlela v Akademii, ale Kancelář měla prakticky hned u vchodu.

Když zkoušíte vzít za kliku od kanclu, zjistíte, že nejde otevřít, místo toho se ale ve dveřích začne formovat obrys mužského obličeje s dlouhým plnovousem.

"Co tu chcete?!" Vyštěkne na vás, že někteří ucouvnete. Pokud mu sdělíte, že chcete dovnitř nebo něco podobného, nahlas se rozesměje. "A to si jako myslíte, že vás pustím jen tak jo? No to teda ne. Nejprve musíte složit mou zkoušku, jestli jste vyhovující. Město Letohrad bylo zapovězeno bohy a nikdo si odtud nic neodnese, pokud bohové neusoudí, že je toho hoden. Takže ti, co chtějí skutečně vstoupit, nechť zde zůstanou, vy ostatní...... KOUKEJTE VYPADNOUT!!!!!" Na to, že je to jen ksicht ve dřevě, je docela nerudnej. Nebo možná právě proto.

Ti, co nechtějí jít dovnitř do kanceláře, stačí, když poodejdou kousek ode dveří.

Za předpokladu, že přede dveřmi zůstane Pouze Merysol a Karolína, obličej vyřkne dvě hádanky. "Tak jo, dvě ženské, to chci dvě odpovědi. Chci vědět, jaký byl váš nejhorší zážitek ve vašem životě. Od každé z vás chci odpověď."


Skupina číslo 3: Alexandr a Žira

Cesta do věznice je asi nejdelší, basa je totiž samozřejmě až na okraji města, co nejdále od zabydlených částí. Procházíte měste a prostě musíte obdivovat tu nádheru. Je to nádherné, ale smutné, všechny domy jsou dokonale zachovalé, nikde nevidíte jedinou pavučinu či nános prachu. Vypadá to, jako by tu bydleli lidé a pouze si odskočili někam na pole. Ale nikdo tu nebydlí. Škoda, co?

Konečně se dostáváte do čtvrti, ve které věznice je. Tam je pouze pár domečků, jinak je tam vesměs prázdno. Když se dostanete až k base a vstoupíte do jejího areálu, vidíte obrovskou budovu, která prostě nemůže být nic jiného, krychli připomínající barák má všechna okna zamřížovaná a pouze jediný vchod, masívní bránu, kterou by projel povoz tažený koňmi.

Když přicházíte k bráně zjistíte, že ji jen tak neotevřete. Nemá žádnou kliku. A nemůžete najít žádný mechanismus, jak by měla fungovat. Ale to je momentálně vaše nejmenší starost. Ze všech stran k vám totiž začínají přicházet malinkatí mužíci, sotva po kolena vám jsou. Mají malinkaté mečíky.

Možná si nejprve říkáte, co je to za blbý fór. Ale zjistíte, že trpaslíčci na vás začínají dorážet a útočit. "Héééééééj, tady sou lidi. Kamarádi, poďte sem všichnííííííííí, máme jííííídlóóóó...." začal jeden z nich pištět. Za chvilku jste již zaplaveni mnoha trpaslíčky, nezbyde vám, než se bránit, ale jak? Vždyť jich je tolik.


Skupina číslo 4: Anglino, Zar´farro, Riegal

Vy to máte jednoduché, všichni tři potřebujete zůstat zde, v obchodní čtvrti. Nejblíže je Anglino, stojíte totiž přímo před zbrojírnou, do které potřebuje jít. Když ale vstoupíte, vidíte jen malou místnůstku, to rozhodně není velkolepá zbrojířská dílna. V místnosti je jeden Stůl a dvě židle.

Na jedné židli sedí statný, zelený ork. "Ty neprojít dál. Já nepustit. Ty muset dokázat, ty být silný. Já nepustit nikdo, kdo ne porazit Grul v páka. Kdo jít první? Ten tlustý? Ten ošklivý? Ten plešatý? Grul pustit jen vítěz proti Grul." Říká a rovnou nastaví ruku, nejspíše nebude chtít pustit nikoho, kdo ho neporazí v páce. Anglino s tím bude mít problémy, vy ostatní jste prakticky bez šance, tedy pokud nebudete nějak podvádět, zdá se, že je dost hloupý, aby na to skočil.

Nysilo z Nortree
13.1.2016
17:28:25
S kovovym monstrem si poradila Karolina a my mohli vesele pokracovat v nasi ceste. Lotiel se moc nelibylo me rozdeleni skupiny. "Vsak brzy ti vysvetlim proč te potrebuji."

Sli jsme dal a Stopar zacal vypravet o Letohradu. Uz jsem neco malo vedel, ale hezky mi doplnil informace.

Karolina chtela navstivit komnatu Lady Aribeth. Pokorne jsem ji nasledoval a obdivoval jsem zdejší architekturu.

Lotiel vypadala otravene. Moc se ji tady nelibilo. Ocividneby radeji sla do zbrojnice. Pristopil jsem hned vedle ni zrovna kdyz si prohlizela jednu ze soch. Potichu jsem k ni promluvil.

"Potrebuji se dostat do palace. Konkretne do pokladnice. Rikal jsem si, ze by tvoje schopnosti mohli prijit vhod." mrkl jsem na ni a zacal si prohlizet sochu na kterou se předtím divala ona a dal jsem ji cas domyslet si zbytek.

"Zlato, sperky, cennosti... Na to lidi jako ona slysi. A taky tam mohou byt nejaky pasti, se kterymi by si mohla poradit."

Bell
13.1.2016
17:28:00
"Ne, vím určitě, že je to alchymistická dílna. Pracoval v ní můj předek." vysvětluji Stopaři.
Jakmile je všechno dořešeno, připojím se k Merysol, Stopaři a ostatním avydáme se k akademii.
Merysol a chce do kanceláře.
Mezitím, co procházíme ponurými chodbami mezi sochami dávných hrdinů poslouchám Stopařovo vyprávění.
Zdá se, že ve snu dostal víc informací, než já. Je to zajímavé, ale přecejenom, popravdě jsem čekal něco... Něco víc. Krom toho to nevysvětluje, proč je Letohrad pohřben.
"Hmm, zajímavé... Ale to nám moc nepomůže... Vždyť to nevysvětluje, jaktože jsme pod zemí.
Ten, kdo to zařídil musí, nebo musel bejt strašně mocnej..."


Zanedlouho dorazíme před dveře oné kanceláře.
Cestou k ní jsem lítostivě míjel nespočetně dveří, z nichž každé mohly vést do té dílny. Jenže nejprve je nařadě kancelář, a já nereptám. Koneckonců času máme dost a já nechci vyvolávat hádky.
Než vejdem, otočím se na Merysol.
"A cože to vlastně jdeme zařídit? Promiň, nějak jsem to asi přeslechl..."

Lótiel
13.1.2016
15:20:18
Kája hádanku vyluštila správně. Tvor se rozpadl. Docela si oddechnu. Merysol neodpovím. Kam potřebuju jít jsem řekla před chvilkou a nevím proč bych se měla opakovat. Poslouchám názory ostatních. Nakonec promluví velitel a rozdělí nás do skupinek. Protočím oči, ale nic na to neřeknu. Proč mě nemáš rád?

Anglino připomene pohádku, kterou jsem jako malá slýchávala. Smutně se usměju. Tohle místo nemá s pohádkama nic společného. Je to tu smutné a tmavé. Zbrojnice mě také láká. Zvláště když slyším komu patřila.

Poslouchám Stopaře a tu a tam kouknu po Nysilovi. Povzdechnu a zavrtím hlavou. Rozdělení se mi nelíbí, ale vím, že s tím nic nenadělám, tak mlčím.

Spolu s dalšími vejdu do akademie. Tak. A teď se to za námi zavře a budeme v háji. Prohlížím si sochy hrdinů. “Válečníci, kouzelníci...možná i zámečníci? Hmm... Za kouknutí by to třeba stálo.“ Mumlám si pro sebe, ale v tichu to asi slyšet bude. Vyrazím pomalu za Merysol a Kájou. Na rozdíl od nich, ale nevím kam mám jít, tak po pár krocích vzdám a budu se držet u Nysila.

Stopař Talhut
13.1.2016
12:37:20
Merysol s Karolínou potřebují do kanceláře lady Aribeth.
"Kancelář by měla být blízko ubytovacích prostorů pro studenty. Lady k nim prý měla velmi vřelý přístup. Tudy."

Akademie je i přes to všechno docela dobře zachovalá. Není tu ani památka, že by tu někdo už nějakou dobu byl. To máme docela štěstí.

Chvíli ticha se rozhodnu o krátkém povídání o Letohradu.
"Možná vás teď budu chvíli nudit, ale slyšeli jste o dávné pohromě, která postihla kdysi Letohrad??..."

Na chvilku se odmlčím a pak znovu pokračuji.
"Je tomu už opravdu dávno, co město postihla strašlivá nemoc. Nazvali jí Kvílivá smrt. Nikdo přesně nevěděl odkud se tak najednou vzala ani jak se šířila dále. Mnoho lidí pečovalo o nemocné a sami se nenakazili. Dokonce i tehdejší vládce Letohradu lord Nasher byl nemocí zasažen. Povolal k sobě Lady, aby našla lék. Ovšem bylo to pro ni téměř nemožné a obrátila se na starého přítele Attyloa. Z počátku jsem nechtěl věřit, že je to ten samí muž, kterého jsme potkali v Questace. Po jeho výzkumu se ukázalo, že nemoc byla vyvolána magicky. Po nějaké době studií našel Attyloe vhodné přísady ze čtyř magických tvorů. Lék vskutku fungoval. Ale přesto lord Nasher, přesto že mu zachránili život nebyl moc nadšený z toho, že to dokázal nějaký cizák. Attyloe odešel a už se tu víckrát neobjevil. Lady však chtěla přijít na to kdo za tím vším byl. Po několika měsících našla odpovědi. Jak jistě víte, toto město bylo zasvěceno bohu Tyrovy. Ovšem v chudinské čtvrti byl ještě jeden chrám. Boha Helma. Ochránce strážných. Proniklo tam několik bezvěrců, kteří se vydávali za jeho kněze. Oni rozpoutali nemoc svým zkaženým požehnáním. Většina z nich skončila svůj život ostřím Aribethina meče. Jejich vůdce byl dopaden živí a na hranici upálen. Tedy alespoň tak se to vypráví. Pravda může být zcela jiná."

Když jsem dovyprávěl akorát jsme dorazili před kancelář lady.
"Jsme na místě."

Stojím přede dveřmi. Kdo by pomyslel, že osoba, která měla za těmihle dveřmi svou kancelář a byl taky od mládí mým určitým vzorem byla a je taková jak se o ní říká. Byla to pro mě veliká pocta, že jsem se s ní mohl osobně setkat.

Dveře však neotevírám. Akademie byla dobře chráněná a tak si úplně nemyslím, že by tu mohli být nějaké pasti, ale přesto není opatrnosti nikdy dost. Brnění, které právě teď na sobě nosila Merysol bylo podobné tomu, které dříve používala lady. Zvláštní, že jsem si toho nevšiml dříve.

Riegal Faer
13.1.2016
9:49:23
Všichni začnou slézat do studny, já nespěchám a raději si zkontroluji vybavení, jestli dobře drží. Když jsem si jist, že ano, také opatrně slezu mezi posledními dolů.

Je tam tunel, ale na mě moc vysoko. S pomocí to ale zvládnu. Kluzký tunel s vydatnou pomocí dvou holí projdu bez újmy.

Horší je seskok, to se skoro bojím, ale nakonec skočím a zablátím si brnění. Sakra. No nic, to se vyčistí později.

Potom zase mezi posledními vylezu nahoru, kde se mi naskytne impozantní pohled na Letohrad. Cedule s místy si prohlédnu jen letmo, můj cíl je podle Čěňka hned tady. Začnu se rozhlížet, jestli ten stánek neuvidím, ale vyruší mě příchod golema.

Obdivně na něj pohlédnu. Skvělá bytost! Zajímalo by mě, kdo ji vytvořil a kolik ho stála ingrediencí! Taky bych si vyvolal.

Pak položí hádanku. A navíc i dává chytré hádanky! Prostě skvost. Tak co by to mohlo být... Dřív, než mě cokoliv napadne, odpoví Karolina a golem se rozpadne. Taky
dobrý.

Pak nás Nysilo rozdělí na skupiny. Je mi celkem jedno, kohodostanu, stejně budu hned hotový.

Skupina Riegal, Anglino, Zar'farro

Nakonec se mnou jdou Anglino a Zar' farro. Bezva! To se nám nic nestane, když se mnou jdou takoví dva hromotluci...

Pak Anglino udělá narážku na dlouhého, širokého a bystrozrakého. Taky se zachechtám a odpovím: ,, Víš ty co, Anglino? Vypadá to, že máš pravdu!

A teď už k věci. Já potřebuji najít jeden alchymistický stánek, který je prý hned někde tady. Zatím ale nevím, kde přesně je, ale nebude trvat dlouho ho najít.

Co kdyby jsme zařídili nejdřív tohle? Jen si tam něco vezmu a pak můžem jít dál.

Karolina
12.1.2016
23:53:20
Čekala jsem, že mě třeba někdo opraví, ale nikdo nic a pak ten železňák najednou řekl, že to je dobře. Oddychla jsem si, ale jen na chvilku, protože on zvedl ruce a začal se rozehřívat víc a víc. Nakonec se celý roztavil. Cesta do Letohradu byla volná.

Každý začal, kam jde a někteří i pro co tam jdou. Nysilo, jako správný velitel, nás rozdělil do skupin. Já jsem ve skupině s Nysilem a Lótiel, ale protože potřebuju jít ještě i do akademie, jdeme nejdříve se skupinou, kde je Merysol, Stopař a Bell. Než se rozejdeme ještě se usměju na Anglina a Žiru, kteří jdou s jinými skupinami a řeknu:

" Tady si vezměte pochodeň a křesadlo, abyste nemuseli jít po tmě. Držte se, sejdeme se pak tady, nezapomeňte na to. "

Vyndám pochodně z vaku a každý nějakou vyfasuje. Stopař řekl, že ví, kde je akademie a tak nás ní vede. . Připadám si jako v městě duchů. Jen malé světlo Merysoliny pochodně osvěcuje naši cestu.
" Těch zákoutí, kde by se někdo mohl schovat... raději na to Kájo nemysli."

Zakážu si v duchu. U akademie řeknu Lótiel a Nysilovi:

" Budu se snažit být co nejdřív zpět. Nechcete jít s námi dovnitř, abyste nemuseli stát sami venku?"

Pak už spěchám za Merysol a ostatními. Ta mě chytne za ruku a spěcháme spolu chodbou.
" Já jdu taky do kanceláře lady. Na dveřích byl měl být nápis se jménem. Doufám, že brzo najdu co hledám, aby na mě nemuseli ostatní dlouho čekat."

Prohlížíme nápisy na dveřích a pokračujeme chodbou dál Pak u jedněch dveří zastavím. Tady to je. Kouknu na Merysol a ukážu na dveře.
" Čím začnu? Skříněmi? Nebo nějakými šuplíky či snad poličkami? Jen abych to našla a nevypadala jako velký blázen, když budu jako vetešnice."
To mi připomene starého vetešníka. Jak se to jeví dávno, přitom je to pár dní...


Merysol
12.1.2016
23:28:35

PRVNÍ A DRUHÁ SKUPINA

U studny jsme se rozdělili a spolu s pochodní jsem si vybrala místo co nejvíce vpředu. Právě teď jsem byla za svůj dar neskutečně ráda. Člověk si alespoň nemusí dělat starosti, jak dlouho bude hořet. Takhle jen tak nezhasne. Snad Aribeth všechno splatím alespoň tím, že přivedu k životu potomka Helia. Nemůžu si pomoci, ale kdybych ji nenechala ve městě sama, určitě by se tohle nestalo. Nechápu, jak vůbec může fénix zemřít! Je to hrozné!

”Tak, kdybychom se tu už nesrazili, přeji úspěšnou cestu” řeknu s úsměvem Lótiel a Nysilovi, podívám se na Káju, pak chytnu Káju za ruku a společně s ní vyběhnu do akademie.

Tal se na chvilku rozpovídá ohledně toho kde a co najdeme. Zaujatě jsem poslouchala, dokud mi nedošlo, že teď potřebuji hlavně najít kancelář Aribeth a vejce.

”Potřebuji najít kancelář zakladatelky téhle akademie. Lady Aribeth. Musím tam něco najít…”

Víc se zatím ohledně svého úkolu nešířím.

Počkám si na odpověď a pak se rychle vydám do kanceláře. Můj cíl je jasný - za každou cneu najít Heliovo vejce a oživit jeho potomka.

Stopař Talhut
12.1.2016
22:59:06
Cesta do Letohradu probíhala poklidně, když jsme měli konečně světlo. Chvíli poté, co jsme stanuli na místě nás poctil návštěvou patrně nějaký strážce města. Na jeho hádanku odpověděla Karolína a správně. Jestli je nějaká věc, která mi nejde, jsou to právě hádanky.

Potom se začne řešit kdo kam chce.
"Já musím navštívit dům mého předka, který žil v měšťanské čtvrti. Nemělo by to být daleko od té obchodní."

Bell a Merysol se zeptali na akademii. Ještě, že jsem o tomhle městě slyšel mnoho povídání a tak si dokážu udělat obrázek kde co je.
"Ačkoliv jsem tu nikdy nebyl, tak o Letohradu toho vím docela dost. Akademie se téměř v samém středu města. Hned vedle síně hrdinů, kde přebívali letohradští vládci. Je to snad druhá největší budova v celém městě. Nebo alespoň té čtvrti. Je to kousek odtud. Můžu vás tam zavést."

Za chvíli nás Nysilo rozdělí do skupin. Jsem rád, že jsem společně s Merysol. Alespoň jí mam na očích a nemusím si dělat zbytečné starosti.

Chvíli jdeme i s Nysilem, Karolínou a Lótiel. Ovšem kousek před akademií se naše cesty rozdělili.
"Dávejte na sebe pozor."
Promluvím k nim. Co se týče v souboji v tváří v tvář je to asi skupina nejslabší, ovšem na dálku nemají konkurenci.

Jdu dopředu skupiny. Merysol nám svítí a za chvíli jsme před bránou do Akademie. Opřu se do ní co největší silou, abych je alespoň otevřel natolik, aby jsme se tam protáhly.

Když už jsme uvnitř byla před námi, úzká ne přílišš dlouhá chodba. Za jejími dveřmi pak byla veliká místnost po jejíchž stěnách bylo několik soch připomínající válečníky, kouzelníky. Zkrátka téměř každou odrůdu dobrodruha.

Rozhlížím se kolem.
"Co jsem slyšel z vyprávění bylo tu několik studijních místností. Myslím že čtyři. Možná pět. Akademie byla uznávaná, ale bylo zde málo rektorů a tak spousta rozdílných, ale přesto podobných bojových, magických, či snad zlodějských skupin studovalo společně. Z toho co jsem slyšel byli místnosti označeny vlastním praporem, nebo vývěsním štítem."

Trochu jsem se rozpovídal. Bell řekl jasně co potřebuje.
"Myslím, že potřeby, které budeš potřebovat najdeme v učební místnosti pro kouzelníky. Můžem se tam chvilku zdržet. Možná najdeme nějakou zachovalou knihu s nějakými recepty na lektvary, nebo kouzla. To by se mohlo hodit."

Potom se podívám na Merysol.
"Pro co jsem sis přišla ty??"
Veřím, že pokud by mi to řekla dokázal bych odhadnout která studijní oblast to bude. I když jsem si tak nějak myslel, že to bude místnost pro studování božské magie. Přeci jen říkala, že byla v chrámu bohyně Matky.

Zar´farro
12.1.2016
22:15:37
Skupina Riegal, Anglino, Zar´farro

Z holých nohou se snažím odupat trochu bláta, ale ono uschne a opadá, je tu o něco tepleji tak si boty nandavat nebudu.

Kouknu na Anglina. Naprosto nechápu jeho narážku, ale pokusím se přidat.

No u nás se tahle pohádka nevypráví ... nebo spíš u nás moc pohádky nemáme, ale předpokládám, že já budu ten dlouhý?

Jinak Já potřebuju do něčeho co připomíná svatyni, kostel nebo něco takového. Měli by mít dost dobrý knihy ... a co ty Riegale?

Jo to předpokládám, že to vezmem postupně ne? co uvidíme první a polezem tam spolu .. jinak to bude nebezpečné.

Bell
12.1.2016
22:04:51
Nakonec promluví Nysilo.
"Já potřebuju do akademie, do dílny jednoho alchymisty... Mého předka. Pokud to vidíš takhle, proti rozdělení nic nemám..."
Vyslechnu si, jak nás rozdělí.
Nic nenamítám. Celkem mi to vyhovuje.

Přejdu směrem ke své skupince a informuji je.
"No, já potřebuju do akademie. Někde uvnitř je alchymistická dílna. Tam jenom vezmu pár věcí a půjdem." nečekám odpověď.
Přešlápnu a vyčkávám, až vyrazíme.

Anglino
12.1.2016
21:58:06
Skupina Riegal, Anglino, Zar´farro

Tak Nisilo nás rozdělil do skupin.

Kouknu na tu naši a začnu se řehtat.

"I když barbaři nemají moc velkou schopnost pro humor. Tohle se nedá přehlédnout. Připomnělo mi to jednu pohádku co jsem slyšel u lidí vyprávět dětem. Dlouhý, široký a bystrozraký."

Když se dořechtám tak si vemu kolegy stranou a informuji je.

"Teď už vám to mohu říci. V hospodě jsem měl obavu, aby to někdo nepovolaný neslyšel.
Cíl mé cesty je přímo nadohled.
Je to támhle ta zbrojařská dílna na vývěsním štítě stojí Dragos Rudý. Možná nejvěhlasnější trpasličí mistr zbrojíř.
Zde mne v mém snu poslal přítel kovář z města Questaquace, které jsme opustili.

Kam sen poslal vás? Uděláme si plán kam půjdem prvně a kam dál."

Pán Jeskyně
12.1.2016
21:21:02
Nysilo chvilku přemýšlí na vašimi návrhy. "Všechny možnosti malí jistě své výhody i nevýhody. Jít po skupinkách je určitě nebezpečnější, ale na druhou stranu, opravdu bychom tu neměli zůstávat týden. Takže nám asi nezbyde nic jiného, než se rozdělit. Ale předtím byste se všichni měli vyjádřit, kam potřebujete jít. Rozhodně nás nechci rozdělovat na víc, jak 4 skupinky."

Pokud nikdo nezatajíte, kam potřebujete jít, Nysilo vytvoří následující skupinky.

1) Nysilo, Karolína, Lótiel
2) Merysol, Bell, Stopař
3)Žira, Alexandr
4)Riegal, Anglino, Zar´farro

S tím, že první skupinka nejprve půjde s druhou, kde zařídí to, co potřebuje Kája v Akademii a pak se oddělí a půjdou dál do černého jezera.

Pokud nikdo nemá námitek, pomalu se rozdělíte a každý zamíříte svým směrem.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.