abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Neznámo ::
družina
stránkovat po:  
 

Dantlight
24.9.2017
19:54:58
Koukl jsem po dívce, která stála vedle mě a řekl: "Starý svět je mrtvý a páchne jako týden mrtvá ryba. Snad ten nový bude lepší. Rozhodně jsme vyvázli jen o fous. Mohlo by nám tohle štěstí vydržet i nadále." a zaklepal jsem na cosi dřevěného na zvýšené palubě.

"Práce v podpalubí a přidělení kajuty? Doufám, že kajuta bude něco rozumného.. Ačkoliv..."

Procpal jsem se blíž ke kapitánovi a zavolal: "Jako majitel platného lístku, očekávám kajutu slibovanou na onom zmíněném lístku. Nemíním se mačkat v nějakém podpalubí. Do potřebných prací se samozřejmě přidám." a tázavě jsem hleděl kapitánovým směrem.

Na dívčin dotaz jsem odpověděl: "Určitě se tam setkáme, jestli mě tedy po mém dotazu posádka nebo ostatní pasažéři nehodí do moře. Ale co, platnej lístek mám, tak co?" mrkl jsem po ní.

Syké
21.9.2017
22:25:52
Jsem ráda, že se situace klidní a já jsem na lodi. Vyslechnu si kapitánovi rozkazy. Chtěla jsem jet do Neznáma a nevznikl žádný nový důvod, abych si to měla rozmyslet, naopak, otevřených bitev se účastnit nechci.
Kdo ho asi zabil? A jaká revoluce? Je možné svržení Synů? Jsem zvědavá, jak to tu bude, jestli se někdy vrátím.

Povzdechnu si a zařadím se ke vstupu do podpalubí, kde si tiše dál přemítám. Ohlížím se, jestli a kde uvidím paladinku, která mě vytáhla.

Arwin
19.9.2017
20:39:11
Upravím si ještě límec, a ohlédnu se na přístaviště, které zachvátili plameny. Zavrtím hlavou, a kouknu se na kapitána, který se ujal slova.

Počkám až domluví, načež se určitě strhnou dotazy a pokud ne dotazy tak handrkování všech na lodi, a tak si protlačím cestu až ke kapitánovi. "Pardon říkal jste revoluce a zabití krále? Takže tenhle.. Incident.. nebylo jenom místní? " optám se ho, jelikož takhle podané to vypadá celkem vážně.

Lada
19.9.2017
11:29:27
" A hele, není to ton chlápek, co mi překážel v běhu na loď? "

Mno jo, kdo by byl rád, mrtvý, že jo. Měla jsem na výběr, já nebo oni. Vybrala jsem si a jsem tady. A heleme se, nejspíš kapitán."

Odpověděla jsem a v závěru upozornila na nový vývoj situace. Když začal mluvit, bylo takové ticho, až by se jeden bál.

" Cože? Vrátit se do nějaké jejich revoluce? Kdepak, holenkové, mě jen tak nedostanete a pokud ten hejhula, který mě do té šlamastiky dostal, je na lodi, tak ať se modlí, aby mě nikde raději nepotkal! Tak kdepak máme to podpalubí?"

Rozhlídnu se, kudy se vydám a ještě předtím kouknu na neznámého.

" Jen blázen nepůjde do podpalubí, že jo?"

Uštulím se a vykročím do míst, kde je nejspíš vchod do podpalubí. Nevím to jistě, protože stejný nápad zase dostalo daleko víc lidí. Postupuju pomalu a u toho přemýšlím o věcech příštích.

" Jsme jako ovce, ukážou a my jdeme. Hergot! Nikdy jsem nechtěla být ovce. Jenomže potřebuju dostat nějakou kajutu s postelí, abych se měla na čem vyspat. Doufám, že si na to pitomé houpání zvyknu. Copak mi asi dají za práci?"

Velký vypravěč1
18.9.2017
10:00:28
Jste na lodi a ta nabírá rychlost. Za vámi je hořící město. Kdo si prohlíží moře si všimne, že vypluly jen 8 lodí a tyto lodě mezi sebou vedou čilou vlajkovou komunikaci.

Ze začátku bylo celkem ticho, ale pomalu se rozeznívá kaleidoskop zvuků. Je slyšet pláč, někdo sténá je raněný šípem. Jiný má spáleniny. Je vidět, že loď je plná uprchlíku, jež dění ve městě vytrhlo z běžného života. V celku panuje na palubě zmatek. Ten to nepořádek rozetne mocný hlas z můstku lodi.

"Vážení prosím utište se" Hlas patří kapitánovi lodě. Je to vysoký muž při těle s velkým lehce rozpláclým nosem. Kdy by jste ho potkali v hospodě, řekli byste, že je to místní pijan. Celkově vypadá na lodi lehce nemístně, ovšem je klidný. Zdá se, že asi králem situace.

Za kapitánem stojí chrámová trojce. Dav pomalu tichne. " Děkuji. Moc děkuji. Během těch pár okamžiků se mi podařilo zjistit situaci. Takže to zkrátím. Král je mrtev, byl zavražděn. Začala nějaká revoluce a sní vraždění a tak dále. Z 8 osmi lodí co vypluly se 2 vrací zpět a 6 popluje dál do Neznáma. Kdo chce může přestoupit na vracejí se loď. Kdo zůstává se dojde nahlásit ke vstupu do podpalubí bude mu přidělena kajuta a nějaká práce na udržení nás při životě.

Vážení čeká nás 3 měsíce plavby, většinou nuda. Problém ovšem nastane asi za týden. Poplujeme kolem Podivných ostrovů. Mnoho lodí tam ztroskotalo, ale poslední asi před 20 lety, takže budeme v bezpečí. Lodě jsou nyní lepší.

Na závěr vážení vás, kteří zůstávají, vítám na palubě Spravedlivé bouře."

Dantlight
17.9.2017
22:43:15
Bezohledně jsem se probojoval davem, navíc jsem měl i štěstí, že mě nezasáhl žádný z množství šípů létajících vzduchem. Tedy až na jeden, který narazil do štítu na mých zádech. Jako kdyby to byl nějaký signál, šípobití hned na to ustalo.

Na nic jsem nečekal a ještě energičtěji jsem jsem se prodíral davem. Někde za mnou se spustil děsivý řev. Ti chrámoví nabubřelci stáli na molu a překvapivě pomáhali těm, kdo mířili na loď. Pouštěli na loď každého, kdo tam byl schopný přes to krvavé bojiště zvané doky, dojít. Lístky po nikom nechtěli, tak jsem se s předváděním lístku nenamáhal ani já.

Už jsem byl na můstku na loď, když začaly šípy zase létat. V tu chvíli mě rozbolela hlava a sevřely se mi vnitřnosti. Magie. Kněz spustil magický štít a k nám najednou nemohl ani hluk z doků a co víc ani žádný šíp. Už klidným a pomalým krokem jsem došel na loď, za zády s ustupujícím knězem, udržujícím celou dobu ten ochranný štít.

Oddechl jsem si, když jsem slyšel kapitána, jak řve, že odrážíme. Námořníci hbitě vykonali jeho příkazy a během chvíle jsme byli na volném moři. Podíval jsem se na kněze, vypadá to, že je dost vyčerpaný. Kývl jsem na něj a řekl: "Dobrá práce, otče."

Pak jsem začal obhlížet škody, překvapivě jsem kromě dvou modřin vyvázl bez zranění. Všiml jsem si, že ze štítu ještě pořád trčí šíp. Zamyšleně jsem si ho prohlédl, chytil ho, vytrhl a zastrčil do torny. V tom jsem uviděl, že vedle mě se rozhlíží ta dívka z doků.

Zaculil jsem se na ni a řekl: "Nikdy nevíte, kdy se takovej šíp může hodit. Koukám, že se vám z toho děsu podařilo taky vypadnout." a jak jsem mluvil, jen okrajově jsem zaznamenal číchsi slova, že kapitán bude mít za chvíli nějaký proslov.

Arwin
17.9.2017
19:53:41
Palba ustane a lidé se dají do pohybu. Nelením tedy, a vydávám se též k lodi, dokud je relativní klid.. No klid.. Dokud se nestřílí..

Stihneme to jen tak tak, a nebýt kněze, nejspíše nás to stihne o pár méně. Upravím si brašnu, a vydechnu, dkyž se konečně odrazíme od břehu, načež si lehce upravím rozlétané oblečení.

"Tak vyrážímě... Jak zábavná to zatím jest cesta..." pomyslím si když se ušklíbnu, a ohlédnu se zpět na přístav.

Syké
14.9.2017
17:30:55
Zbývalo jen pár kroků na loď a teď tohle. Hrnou se od ní davy, až mě strhnou s sebou.
Vlna lidí mě doslova převálcuje. Upustím dřevěnou kárku a jak široká tak dlouhá se rozplácnu na kamenou přístavní dlažbu. Plazím se před dalšími prchajícími. Pomoz, Divoká! Zoufale se dovolávám bohyně.
Místo desítek nohou však cítím jedinou ruku, která mě z toho šílenství vytáhne.
"Díky!" Řeknu udýchaně, ještě než se trochu vzpamatuju a na ženu se podívám. Lístek, který mi v ruce zůstal, nedbale zastrčím do měšce a tasím meč. Tohle ne...

Dav zatím prořídl, tak už není tak těžké dostat se zpět ke Spravedlivé bouři.
O pár kroků dál potkám svou kárku, řádně pochroumanou. Chytnu ji a táhnu, jak se dá, i když má jedno kolo nalomené a některá prkna na ní drží jen díky ovázání. Lehkým poklusem, rychleji to moc nejde, se dostanu až do cíle. Právě včas.

Lada
13.9.2017
14:14:14
Po dlouhé době jsem zase jednou ráda, že jsem moc nevyrostla. Ztrácím se mezi těmi "velkými" lidmi kolem a tak se až tak před šípy krýt nemusím. Už jsem skoro dole, když útoky přestanou. Něco se tam děje, nic nevidím, ale pak zaslechnu něco o ohromných krysách.

" Sakra, sakra, sakra! Rychle pryč! Aaaaaaa, co to je?"

Co by to asi mohlo být, že jo. Dav zjistil, že útočníci mají plné ruce práce s obranou sebe samých a dal se do pohybu. Rychle jsem se přizpůsobila tomu pohybu a, což jsem ani nečekala tak brzo, se najednou kolem mě dav trochu rozestoupil. Došlo mi, že jsme se dostali ven ze sevření uličkou a tak jsem využila zmatku a mazala, jakoby za mnou hořelo, k lodi.

Teprve když už jsem byla na palubě a zadýchaně odpočívala, došlo mi, že ten hajzlík z toho vyvázne lacině. Tedy pokud ho nepotkám tady, na lodi. Jakmile se maličko vydýchám, snažím se ze sebe udělat zase trochu člověka. Sundám baret, nacpu ho do vaku, ze kterého vyndám kabátek a hřebínek. Obléknu se a pak si rozčešu vlasy, které do teď vypadaly jako kdybych probíhala roštím. Rozhlížím se kolem, ale nevidím nikoho se znakem. " No, sláva! " Oddechnu si.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.