abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Šílený zámek ::
družina
stránkovat po:  
 

Celia "Seagull" Seals
25.6.2017
13:07:43
A co sakra myslíš, že dělám? Držím se. Držím se, jak můžu!
Ale nechávám si to pro sebe. Mám co dělat, abych se udržela na hřbetě, to za prvé. A za druhé si nemyslím, že by bylo moc bezpečné mluvit na zádech tancujícího slona. Nerada bych se kousla do jazyka.

Držím se a snažím se nespadnout.

Jacob Black
25.6.2017
10:03:27
Jdu za ostatními. Na zádech svůj taktický batoh.

Lézt po horách je sranda, pak přijde první most. Most vytvořený z přírodního vlákna.

Ostatní mne předběhnou v tom kdo půjde první, a následně i kdo chce jít poslední. Jako osoba, která věří v boží slovo, ale chce si to pojistit, vytáhnu z batohu karabinu. Postupně jak jdu po laně si lano s karabinou upínám na jedno z postranních lan.

Nemít takovej zbytkáč, tak to nědělám, to víš. Ale hned se mi za tebou, nebo tebou nechce a to víte!
Prohlásím v duchu nejdříve směrem k nebi a pak dolu k ...díře.

Bez nějakých problémů se dostanu na druhou stranu, tam uklidím své vybavení a počkám na zbytek skupiny.


Po nějaké době se dostaneme k druhému mostu. Ten vypadá mnohem stabilněji. Při bližším pohledu pochopím, že slovo stabilní, používali lidé naposledy před deseti lety.

Stejně jako místní, i já si vyberu nejlépe vypadající traverzu, nejlépe tu nejširší. Pomalu a opatrně přejdu. Není třeba hrát si na akrobata, či na hrdinu.
Jdu pomalu, ale tak abych měl jistotu každého kroku.

Cestou dolů do vesnice už se nám dalšího adrenalinu nedostane, ne že by mi to nějak vadilo. Naopak ve vesnici se nám začne točit živý dopravní prostředek.

Dejte mu dost prostoru, on se uklidní. Celie, budeš mně nenávidět,
ale pořádně se drž. On či ona? Se za chvilinku vzpomatuje, jen mu nedejte možnost utíkat mezi chatrčemi.


Carol Anne Winchester
23.6.2017
12:11:48

Všichni jsme přežili a došli v klidu do vesnice. A velice mne pobavil pohled na Celii.

“Vaše jasnosti…“ uklonila jsem se. Bohužel se jí splaší slon.

Sakra, jak se uklidňuje slon? Co nějaký pamlsek jako u psa? Nebo ukolébavku?“

Celia "Seagull" Seals
20.6.2017
15:21:25
Překvapeně a zmateně vyjeknu, když slon začne "tancovat". Zatím jsem se nestihla opravdu vyděsit. Chytím se čeho se chytit dá, abych se udržela na hřbetě. Opravdu bych nerada sletěla. Je to poměrně výška. A navíc si umím představit, jak bych dopadla, kdyby na mě šlápl.

Já tedy rozhodně nápad nemám.
Což není nic překvapivého, když na slonovi sedím poprvé.

NPC slečna LADA
19.6.2017
21:53:19
Celia se na slonovi cítila jak princezna a jakmile vás uviděla začala na vás mávat a to byl průšvih.
Slunce jí svítilo do zad, takže se před slonem rýsoval velký stín a když tento stín začal mávat slon se lekl a splašil se.

Začal se točit dokola a jakmile se k němu snažil přiblížit jeho poháněč, jen tak tak, že jej nerozdupal.

"Co máme dělat? Dokud se neuklidní nikdo se k němu nemůže bezpečně přiblížit!"

Zoufale se snaží na něco přijít a znova se obrací na vás.

"Lidi máte někdo nějaký nápad jak jí pomoci?"

Jora Clark
17.6.2017
22:47:26
Když jsme byli na druhé straně už všichni, zvedla jsem se taky a vydali jsme se dál. Teď už byla cesta dobrá, bez větších překvapení. Zanedlouho jsme se dostali do vesnice. Celia na slonovi se nedala přehlídnout.

" Na co čeká? Až ji sundají nebo až spadne?"

" Jsem moc zvědavá, jak slezeš."

Houkla jsem jejím směrem, aby mě slyšela. Pak jsem se od ní odvrátila a zeptala se ostatních, kteří přišli se mnou:

" Nedáme si nějaké občerstvení? Nebo je jiný program a bez pauzy jdeme dál?"

Celia "Seagull" Seals
5.6.2017
17:58:30
Vypadám spokojeně. Sleduji svět ze hřbetu slona, což je dost dobrý a zajímavý pohled.
A zajišťuje dostatečný odstup...

Když uvidím, že všichni ostatní už jsou ve vesnici, zamávám jim ze svého posedu na pozdrav.

NPC slečna LADA
5.6.2017
9:38:54
Skupina adrenalinových nadšenců.

První vysutý most všichni zdárně přešli i když byl jen z přírodních surovin kupodivu byl ve velmi dobrém stavu, takže přejít bylo jen na odvaze, rovnováze a koordinaci pohybů.

Druhý most ten i když byl novější je kovový a do vlhké džungle se nehodí a rychle koroduje.

První se na něj odhodlala vstoupit Carol Sune se po konstrukci a pod jejíma nohama se drolí kusy rzi a padají dolů, jednou šlápla mimo traverzu a plech který tvořil původní chodník se jí propadl pod nohou, jen tak, tak udržela rovnováhu a nespadla. Za velkého úsilí a moře padající rzi se jí podařilo přejít.

Hned za ní vyrazila Jora ta zvolila jiný postup a pomáhala si zábradlím. Málem se jí to stalo osudným, zábradlí také místy již podlehlo korozi a přesně vprostřed mostu povolilo a zůstalo jí v ruce. Naštěstí zrovna stála na traverze, chvíli balancovala než nabyla rovnováhy a mohla pokračovat.
nakonec i ona zdárně přešla.

Lada přešla první most s přehledem i když né tak suverénně jako by jste čekali od někoho kdo to zde zná.
Druhý most přešla po prostřední traverze za ohromné spršky rzi a jen lehce si pomáhala zábradlím na druhé straně než kde upadlo Joře pod rukama, tak, že tuto váhu vydrželo. Místy se zastavovala aby nabrala rovnováhu a odvahu v pokračování, nakonec vše zvládla.

John se na prvním mostě choval jako provazochodec a přešel bez problémů. Druhý most se rozhodl přejít stejným způsobem. Vstoupil na střední traverzu a po ní postupoval vpřed až došel k místu kde byla vrstva rzi tak vysoká že se mu po ní sklouzly nohy a on dopadl na břicho na hlavní traverzu a rukou se zachytil příčné traverzy. Podařilo se mu vzepřít a posadit se na hlavní traverzu jako na koně, jen tak tak, že se nezranil.
Znovu se zvedl a zbytek již došel bez problémů.

Když se Lada vzpamatoval z přechodu rozpadajícího se mostu promluvila.

"Teď již máte před sebou pěšinu bez překážek která vede k vesnici"

Vydali jste se po pěšině a po půl hodince jste vstoupili do vesnice.
První co jste uviděli byl obrázek slona s nosítky a na nich si trůní Celia.

Celia"Seagull"Seals.

Slon dokráčel na suchou zem a po chvíli vstoupil do vesnice, kde se tvým zrakům naskytl pohled na skupinu adrenalinových nadšenců.

PJ: jste spolu a máte možnost si zdělit své dojmy a zeptat se Lady co bude dál.

John
1.6.2017
17:34:28
Cez obe mosty prejdem ako posledný. Popri prechádzaní prvého som hravo udržoval rovnováhu. S vlastnou váhou a ťažiskom som navyknutý pracovať. Keď dokročim na pevnú zem je mi trošku ľúto že ten most bol taký krátky ale nič sa nedá robiť. Cez druhy tak isto prejdem hravo ale opatrnejšie. Ešte jeden most by bodol. Čakam čo bude dalej.

Jora Clark
31.5.2017
21:46:24
Nechám přejít Carol, když chce jít první a celou dobu si zamyšleně prohlížím most. Tenhle se tak nekývá, aspoň s Carol ne, zato jeho spodní část je jako noty na buben, samá mezera. Když se Carol postavila na druhou stranu na pevnou zem, urovnala jsem si bágl na zádech.

" Tak jdu na to, zkusím něco, pokud to nevyjde, tak se buď vrátím a začnu znova a nebo poletím. No, nahoru ne a dole mě snad najdete."

Snažím se to trochu odlehčit. Potom už se vydám na most. Hned na začátku to zkusím tak, jak jsem to vymyslela. Postavím se čelem k levému zábradlí, chytnu se pevně horní části a pak, po špičkách, protože celými chodidly se nepostavím, se sunu krok sun krok.

Sice se to trochu nahnulo, ale není to tak hrozné. Tady se musím dívat pod nohy a tak, když jsem asi v polovině, dostávám se k velké díře. Kousek před ní se postavím, napiju, trochu vydýchám a odhaduji jak je široká.

Nakonec se znova chytnu horního zábradlí, ale tentokrát na levé straně a velmi opatrně se posunuju kolem díry. Ještě jednou se na chvilku zastavím, otřu si zpocené dlaně a konečně "dojedu" i ten zbytek mostu. Na druhé straně sebou žuchnu do trávy.

" Mám ruce vytahané až ke kolenům, ale zvládla jsem to."

Jsem na sebe pyšná. " Já, která jsem skoro nevystrčila nos z města. i když... občasné pikniky nebo kempování s partou... jenže tohle je něco jiného."

Carol Anne Winchester
31.5.2017
18:43:10

Všichni jsme v pohodě přešli a volý čas trávím pozorováním květin a případně zvířat, pokud se k nám nějaká přiblíží nebo si jich všimnu.

O chvilku později jsme došli k dalšímu mostu. je vidět, že nejlepší má za sebou.

"No ty kráso, tak tohle je výjev jak z akčňáku..." pronesu a začnu se pomalu a hodně opatrně sunout po konstrukci mostu. Pomalu ani nechodím, spíš našlapujina špičky jako baletka a kdybych uměla levitovat...

Jsem zpocená i na místech, kde to není hezké.

Celia "Seagull" Seals
29.5.2017
21:12:00
Usadím se jak to jde pohodlně. Nikdy jsem na slonovi nejela a jsem opravdu zvědavá, jaké to bude...
Trochu mě zklamou ta nosítka, tak nějak jsem si to představovala jak v Indiana Jonesovi, ale nijak nahlas neprotestuji.

To, že slon plave mě ani moc nepřekvapí.
Hroch je taky velký a těžký, a jak dobře plave.

Ale zanedlouho máme vzrušení v podobě převrhnutí loďky.

Sice mě trochu zaskočí, že se máme do pomoci vrhat my, ale rozhodně proti tomu nic nemám.
Připomeň si - kdybys měla takovou nehodu ty, taky bys chtěla, aby ti pomohli. Tak to má být.
A tak přikývnu na souhlas.
"Ale jistě," vyjádřím se i slovy.

A pak následuje zábava, protože aby slon lovil turisty z vody - to se rozhodně nevidí každý den. A já se dívám a docela nepokrytě se u toho bavím. Tím spíše, když to vypadá, že to baví i toho slona.

Pán Jeskyně
26.5.2017
10:10:14
Celia"Seagul"Seals

Domorodci tě usadili na nosítka, která jsou na zádech slona.
Před vámi sedí poháněč slona a pokyny jej přiměje, aby vstoupil do vody

Slon rozvážně kráčí vodou s chobotem nahoře. Je s podivem že tak mohutné zvíře je výborným plavcem.
Uprostřed vodní plochy jste se stali svědky malé havárie. Turista na lodi si chtěl vyfotit vás na slonovi a přitom zapomněl na nutnost udržovat rovnováhu.
Takže ať se snažil lodivod jak se snažil loď se převrátila.

Poháněč slona se tě zeptal.

"Promiňte slečno, nebude vám vadit, že se trošičku zdržíme, abychom jim pomohli?"

Pokud svolíte budete svědkem jak místní rychle přispějí pomoci.
Přijely rychle dvě loďky plné výrostků, kteří se hned potápějí, aby zachránily věci turistů z pod hladiny.

Obrátili loďku znova do polohy pro plavení. Slon za veselého hlaholu, postupně turisty loví z vody a umísťuje do člunu. Samozřejmě se to neobešlo bez ječení vystrašených turistek a brblání mužů.

Slon se mocným zatroubením rozloučí a pokračuje v původní cestě.

Celia "Seagull" Seals
23.5.2017
23:45:44
Chvíli se dívám za ostatními.
Přemýšlím, jestli bych neměla jít s nimi, protože by to bylo vhodné. To mi dojde. Jenže pak usoudím, že kvůlli tomu, že by to bylo vhodné, se mi to podnikat nechce. Nepatřím k nejobratnějším, a jsem si toho vědoma.

Když mě osloví ten chlapec, zahledím se na něj a chvíli zpracovávám jeho slova. Pak pokrčím rameny a přikývnu.
Nemám přece jediný důvod jeho nabídku nepřijmout.

A vypadá to, že se opravdu vyznají. Chvíli váhám, jaký způsob dopravy zvolit, ale nakonec seberu odvahu.
Na lodi se můžu projet, a loď je prostě loď... Ale kdy budu mít zase možnost svézt se na slonovi?
A zvolím slona.

NPC slečna LADA
23.5.2017
12:27:26
Je to super Carol se nacpala dopředu a i když sebou most povážlivě mrskal pomalu, ale jistě přešla. Hned za ní se vydala na most Jora rozvážným námořnickým krokem, tak že se povážlivě houpal. Chybou bylo podívat se dolů, to byla nebezpečná chvíle, ale tu také zvládla a přešla.

Lada chvíli čekala kdo další přejde, ale pak se také vydala za oběma děvčaty. Tvrdila, že má zkušenosti s vysutými mosty, ale stejně se most povážlivě kroutil a houpal. Hlavně, že bez úhony přešla za děvčaty.

"Príma tak tenhle máme za sebou. Počkáme na zbytek nebo půjdeme pokořit další?

Před námi je ještě jeden vysutý most a ten je ocelový."


Pokud se rozhodnete jít dál tak se vám asi po půlhodince naskytne pohled na ocelový most.
Už při prvním pohledu vidíte, že není v dobrém stavu.

"No jo džungle je nemilosrdná, zatím co most z rostlinných vláken co jsme právě přešly, je starší je v daleko lepší kondici. O ten ocelový se nikdo nestará a nenatírá jej, bez této údržby není schopen v tom vlhku odolat korozi.
Místní si s tím hlavu nelámou, ví že musí jít po nosnících, aby se nepropadli.
Je jen otázkou času, kdy se ten most zřítí."

Jora Clark
22.5.2017
10:06:21
S chutí jsem se uhnula Carol, která chtěla přejít první. Pozorovala jsem, jak se lávka vlní, houpe a trochu jakoby kroutí. Carol se statečně probojovala na druhou stranu a řekla bych, že je ráda. Přeci jenom, mít pevnou půdu pod nohama je pro nás samozřejmostí.

Urovnám si batoh na zádech, aby mi nepřekážel a stoupnu si na začátek lávky. Rozhodla jsem se pro trochu jinou techniku. Roztáhla jsem ruce a pevně se chytila "zábradlí". Pak jsem položila levou nohu na levou stranu, těsně k zábradlí a pravou naopak těsně k pravé straně. Postupovala jsem pak takzvaným námořnickým krokem.

Snažila jsem se nezastavovat, rukama jsem, sice horko těžko, ale přeci jen, vyrovnávala rovnováhu. Připadala jsem si, jako kdybych jela po vlně, ale prkno mi někdo sebral. Lávka mi připadala jako živý organismus. To houpání, kroucení a vlnění nebylo moc příjemné. V jedné chvíli jsem se koukla dolů a tak jsem se lekla té výšky, že mi málem ujela noha. Tak tak jsem to vybrala.

Nakonec jsem, s odfouknutím, dopadla na pevnou zem hned vedle Carol. Ta rána, kterou určitě slyšeli až na druhé straně, to mi spadnul kámen ze srdce.

" Dost dobrej adrenalín, ale jsem ráda, že jsem už tady."

Poodejdu kousek stranou, sednu si, zapálím si cigárko a spokojená s tím, že jsem to zvládla, očekávám dalšího.

Carol Anne Winchester
21.5.2017
19:00:02

Nacpala jsem před ostatní

"Mile ráda půjdu první, ale opovažte se tím naschvál houpat!" houkla jsem na ostatní, když jsem lezla na lávku, která se ihned začala dost vrtět.

"Na jednu stranu, vždycky jsem jak malá chtěla být provazochodkyně..."
řekla jsem ještě pro odlehčení, a pak už jsem se zuby nehty držela provazového zábradlí na lávce a hezky krok za krokem jako ta provazochodkyně jsem se pokoušela lávku zdolat.

Pokud jsem došla na druhý konec, setřela jsem si pot z čela a radostí vyskčoila. "Je to paráda! Když pominu, že mi málem vyskočilo srdce z hrudníku"" a mávla jsem na ostatní

Pán Jeskyně
19.5.2017
20:51:20
Jakmile slečna Lada odebrala s ostatními na adrenalinovou stezku. Přišel k Celii chlapec. Čistou angličtinou ji zdělil že s kamarády bude její průvodce a dovede ji do vesnice v které se máte sejít s ostatními.

"Slečna nám zaplatila a my dobře známe cestu."

Cesta vede z džungle po rovině, kde se asi po hodině dostanete k řadě rýžových polí. Po další hodině se před vámi otevřel pohled na jezero.



Musíme na druhou stranu jezera. Vyberte si dopravu můžete buď na slonovi







a nebo domorodou lodí.




Takhle to vypadá, když se oba loď i slon potkají.



NPC slečna LADA
19.5.2017
18:37:40
"Tak ti co jste se rozhodli pro kratší adrenalinovou cestu prosím zabočte vlevo.
Já půjdu s vámi."

Po asi hodině pochodu přes klasické, vcelku bezpečné lávky jste došli k Visuté lávce vytvořené z přírodních vláken.


Jak se rozhodnete kdo půjde první a jaký postup přecházení zvolí.
Před vámi zrovna po mostě šel domorodec s nákladem na hlavě. Lávka se kroutila a houpala, ale domorodec s přehledem udržel rovnováhu a přešel bez problémů.

"V jakém pořadí půjdete a jakou strategii přechodu zvolíte? Podělte se o zážitky s ostatními."

Celia "Seagull" Seals
16.5.2017
23:04:32
Jak to tak zatím vypadá, budu sama, kdo se rozhodl jít tou pohodlnější cestou... Kdo se fakt necítí na to, aby se někam plahočil přes nějaké lávky...

Co na tom vidí za zábavu?
Nebo si potřebují dokázat, že to zvládnou?

Moc tomu nerozumím, ale ptát se mi nechce. Ani měnit svůj názor na to, kudy půjdu.


Carol Anne Winchester
16.5.2017
11:20:32

Hm, možná že lada opravdu bude přece jen dobrodružnější, než vypadá…

Na její proslov ohledně přežití ji jen kývnu a maličko se pousměji. Pak už konečně náš výlet dostane alespoň trochu zajímavý nádech.

“Beru tu náročnější cestu! Jdu s vámi!“

Hned na to se lepím za Joru a spol a kontroluji si, jak pevně mám zavázané boty. “Tak vzhůru za trochou adrenalinu!“

Jacob Black
14.5.2017
10:34:22
Když koukám na domorodce, jak mlátěj do těch klacků, chce se mi brečet. Takové rány, takový hluk. To nemáte pochopení pro člověka s kocovinou?

Vezmu si trochu nápoje a usrknu.
Není to špatné, a mohlo by mi to pomoct ... jen trošku vylepšit ...

Otočený zády k ostatním s z placatky vylepším nápoj, a pak už to hrdině piju.

Ještě než je opustíme, najdu nějakou láhev či čutoru a vyrobím si svůj nový drink. Ten pak popíjím celou cestu.

Netrvá to dlouho a dostaneme se k mostu, za tu chvilku jsem dokázal kocovinu překonat, a už mi není tak špatně.

Jelikož se mi vlní úplně všechno, nějakého vlnění mostu si ani nevšimnu.
Podpořen svým novým nápojem zachutí se mi adrenalinu.

Jó vždycky jsem měl rád vysoký místa, kudy že to vede ta cesta?

Pokud mně nikdo nezastaví, vyberu si tu nebezpečnou, jelikož já jsem Nezranitelný!!

John
14.5.2017
0:47:59
Kráčame ďalej a mne už v ruke dymí cigaretka. Za okamžik dojdem na miesto kde sa máme rozhodnuť kade pôjdeme. Celia sa vyberá na trasu ktorá by ma nebyvila.

"Tak Jora ide zo mnou. Už som myslel že budem jediný kto si bude lenošiť kým ostatný prídu." hneď ako dopoviem sa šibalsky usmejem.

Jora Clark
9.5.2017
19:31:06
Podívám se na Ladu a chvíli mlčím a dívám se někam nad její hlavu.

" Klika ty náno, že tady nemusím být tvoje kamarádka. Myslíš, žes sežrala všechnu moudrost jen proto, že tě tady vykrmovali domorodci? Pfff."

Pokrčím rameny a nic nahlas nekomentuji. Jdeme dál a tak si po cestě zapálím cigaretu. Nešli jsme moc dlouho, když jsme se dostali k rozcestí. Lada zastavila a začala nám říkat, jaká cesta kudy vede k našemu cíli. Chviličku si tu cestu prohlížím a když se ozve Celie, usměju se.

" Vždycky jsem si to chtěla vyzkoušet. Půjde někdo se mnou po těch lávkách nebo budu sama, kdo se nebojí?"

Celia "Seagull" Seals
9.5.2017
19:04:31
Poslouchám slečnu Ladu, ale nevím, co říct.
A je vůbec třeba něco říkat? Má se něco říkat?
Nevím. A tak raději neříkám nic.

Naštěstí to vypadá, že opravdu to nebylo nutné a já si mohu oddechnout.
Pokračuji se slečnou pěšinou. Rozhlížím se kudy jdeme, protože okolí mi připadá zajímavé.

Ale pak mě upoutá slečna se svou nabídkou různých cest.
"Já bych šla raději tou delší cestou..." ozvu se.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23] 
Liraell


 


 


 

Liraell


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.