abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Cora   Postava není přítomna 28.1.2018, 23:04:12
"Jasně, že jo.ů. Kejvnu horlivě.
"Zvládnu to. Už jsem se probrala." Nechám se podepřít kolem pasu a sama se pevně o Mela opřu.
Bolí mě celej člověk, ale jsem přesvědčená, že k těm svítícím oknům dojdu, už jen proto, že tak nádherně svítěj a slibujou do tmy.

"Tvrdohlavej beran, jídlo....To zní skvěle, Mele." Vydechnu nadšeně, jak ke mně dolehne Terryho hlas.
"Zůstaneš u mě, Mele, že jo? Budeme spolu, že jo?" Vyhrknu vzápětí, protože mi najednou dojde, že je s náma Silenka a že bych možná měla mít pokoj s ní a to se mi ani trochu nelíbí.
Navíc, kdo ví, kolik tam bude pokojů a kdo ví jestli.....
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.1.2018, 22:59:01
Provinile přešlápnu a znovu se Melovi a Coře tiše omluvím.
"Ne, nepojedeme...." Ujistím ho, ale on mě příliš neposlouchá.
Energicky se chopí dívky a koně přenechá Nyskel, která se ho okamžitě chopí. Najednou jsou všichni energičtější než já a bez dalších otázek vyrážejí dolů k osvětleným oknům vzdálených domků.

Tiše se chopím obou koní, svého hnědáka i Belly a vyrazím za ní.
"Já....fakt mě to hrozně mrzí. Chtěl jsem jen dorazit do cíle. Tam dole leží vesnice Alins, je tam pěkný hostinec U Tvrdohlavého berana a dostaneme tam velmi si slušný nocleh." Schválně mluvím nahlas tak, aby mě slyšel i Byrr a Mel.

"Odpočinete si tam. Všichni. A dostaneme i teplé jídlo a koupel. Prostou, v kádi, ale dostačující." Snažím si to udobřit i se zaraženou Nyskel.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.1.2018, 21:37:15
Soucitně položím dlaň na Terryho rameno. Je mu to hrozně líto. Nejen že to říká, ale také to z něj cítím.

"Je v pořádku. Jen si potřebuje odpočinout..." šeptnu mu jemně v myšlenkách.

Jen tiše kývnu a dojdu pro Floka. Bela půjde za námi, tím jsem si jistá. A i kdyby ne, ve vlčím jí rychle domluvím.

Mel vyrazí jak vůdce smečky. Překvapeně se podívám na Terryho, ale neříkám nic.

Ohlédnu se ještě po Silence. Potřebuju se ujistit, že ji nečeká podobný osud jako Coru.

Ta ale pevně sedí za Byrrem a nezdá se, že by měla v nejbližších chvílích padat. Je zřejmé, že Byrr by ji nenechal.

"Tak jo. Sjedeme dolů a uvidíme, co se nám podaří najít...?"

Mel se sice tváří, že je rozhodnuto, ale já přesto čekám na Terryho povel.
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.1.2018, 21:32:17
Horečnatě přehrabuju plášť, než konečně objevím Cořinu hlavu.

Sevřu tvář do dlaní a snažím se v šeru rozpoznat její rysy.

"To je v pořádku. Byl to dneska dlouhej den." uklidňuju ji.

Mám chuť hodit vyčítavej pohled po panu Gunterovi, ale ten už si sám sype hlavu popelem.

"Dál už nepojedeme." oznámím, aniž bych se ptal. "Kousek dál jsou nějaký domky, tak snad složíme hlavu tam. Nebo se utáboříme kus od cesty."

Je mi jedno, kde budeme spát. Ale Cora už nikam nepojede!

"Můžeš jít? Zvládneš to?" možná z toho dělám větší dráma, než to je.

Otočím se a tiše hvízdnu na Nevilla. Poslušně přikluše až ke mně.

"Nyskel, mohla bys...?" nedopovím a podívám se po Flokovi.

Popravdě jsou mi teď ale koně ukradení. Teď záleží jen na Coře a na tom, aby byla v pořádku.

Chytím ji pevně rukou kolem pasu a vyrazím k domkům. Napůl ji nadnáším. Je jistý, že teď už nespadne!

Uděláme jen pár kroků a mně začne docházet, jak rozhodnej a pevnej jsem právě byl. Vlastně....... popravdě mě to samotnýho překvapuje.

Začínaj se dostavovat pochybnosti. O tom, jak a kde budeme nocovat, přeci jen má rozhodovat pan Gunter. Ale........

"Sere pes. Je mi to jedno. Cora potřebuje měkkou postel a basta!"
 
  Cora   Postava není přítomna 28.1.2018, 21:03:19
Můj zabrzdí prudké škubnutí a na malý okamžik mám dojem, že to ustojím a nespadnu, pak se ale mý tělo přece jen převáží a zhučí s koně dolů. Nemám sílu získat zpátky rovnováhu. Pořádně se praštím do hlavy a chvíli mám pocit, že se mi zase zatmí. Má hlava má teď opravdu těžký období.
Jsem zachumlaná v hadrech a nemůžu se hejbat, do toho mám vyraženej dech a plíce mě pálí jako by mě v nich Minn rozdělávala oheň.
Fuj.

Něčí ruce se mě dotýkaj, obracej mě a vymotávaj z těch hadrů. Konečně mě osvobodí a já se pokusím nadechnout. Bolí to, ale jde to.
Nade mnou se sklání Mel. A taky ustaraná zrzka a Terry.
"Omlouvám se......" Dostanu ze sebe přiškrceně.
"Je mi....tohle je fakt trapný, ale já asi usnula nebo co.....Už jsem se nedokázala udržet. Promiňte....
 
  Gunter   Postava není přítomna 28.1.2018, 20:46:47
Než mi Nyskel vůbec stačí odpovědět na můj provinilý proslov, semele se něco jiného. Začneme sestupovat dolů a Silenčin překvapený výkřik mě upozorní, že se něco děje. Prudce se otočím, ale je pozdě. Cora letí ze sedla dolů rovnou po hlavně a doslova v posledním okamžiku ji zachytí Mel a zabrání tomu, aby skončila přímo pod kopyty koně. V hrdle mi zmrzne vyděšené vyheknutí, ale to už je Mel na zemi a přikleká k hromádce na zemi a sesedá i Nyskel.

Zastavím koně a seskočím také. Pocit viny mě dusí až kdesi hluboko v krku.
"Já...strašně se omlouvám." Zastavím se nad těmi třemi a vyděšeně pátrám po Cořině tváři, po nějaké reakci, která by mi prozradila že je v pořádku.
"Vůbec mi nedošlo, že.....je v pořádku?" Zakoktám a svezu se n kolena vedle Nyskel a Mela.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 28.1.2018, 20:35:42
Mé obavy se naplnily. A to na tom nejpitomnějším místě!

Nestihnu vůbec nic a Cora je na zemi. I s Melem! Ten kluk jí ušetřil ošklivý pád!

Zatnu zuby a seskočím na zem.

Pustím Belu, beztak nikam nepůjde.

Beze slov přikleknu k těm dvěma. Mel panikaří.

Ten pád nebyl nijak hrozivý, ale už to, že Cora spadla ze sedla, je na pováženou.

"Je vůbec při vědomí?" zašeptám, napůl pro sebe.
 
  Melwin   Postava není přítomna 28.1.2018, 20:31:26
Sjíždíme do údolí a Cora už vypadá jen jako uzlíček čehosi. Choulí se v sedle a přijde mi, že chvílema snad i klimbá.

Párkrát na ni promluvím, ale kloudný slovo z ní nedostanu. Nelíbí se mi to. Ani trochu!

Nasupeně vzdychnu a hodlám popojet k panu Gunterovi.
Cora už to dál nevydrží!

To se ale najednou podivně zhoupne v sedle a místo aby se zaklonila udělá úplnej opak.

"Sakra!" syknu jen v duchu a moje tělo začne v ten moment předbíhat hlavu.

Instinktivně vystřelím volnou ruku dopředu, abych ji zachytil. Drapnu lem kabátu, ale je mi jasný, že ji neudržím. Ne takhle v kopci!

Semele se to všechno na dvě zabušení srdce...

Pořád držím lem Cořina pláště, ale jen to zpomalí její klouzání přes Flokův krk.
Druhou rukou okamžitě pustím otěže a nechám jít Nevilla navolno.
Zapřu se ve třmenech a jen se modlím, aby Neville nezačal blbnout!

Dopředu vystřelí i druhá ruka a snaží se zachytit cokoli z Cory. Plášť, ruku, vlasy... cokoli!

Flok nervózně poskočí, čímž lehce zpomalí Cořin pád. A mně dá šanci ji drapnout i druhou rukou. Zaryju prsty do pláště o něco výš a pevně škubnu.

Cořino tělo změní směr. Neletí dopředu, ale bezvládně se sveze podél Flokova boku.

Připadá mi, jako bych držel hadrovou loutku.
Vyděsí mě to!

Neville sice drží, ale Cora je už moc nízko na to, abych ji dokázal vytáhnout k sobě do sedla.

Ještě pár kroků to vydržím, ale pak už musím Coru pustit. Jinak zahučím po hlavě přímo na ni! To už bych ji asi dorazil úplně!

Hluboce se předkloním podél Nevillova krku a pustím. Musím.

Cora se sesune k zemi. Už jen z malý vejšky, ale i tak bolestně syknu. Okamžitě napůl sjedu, napůl spadnu z Nevilla.

"Seš v pořádku?! Coro?! Seš v pořádku?!" škrábu se na nohy.

Okamžitě k ní přikleknu a začnu přehrabovat tu hromádku oblečení. Snažím se najít obličej.
Potřebuju vědět, že vnímá!
Že je v pořádku!
Nezraněná!
Prosííííííím.....
 
  Vlk   Postava není přítomna 28.1.2018, 10:42:58
Krajina kolem jezera utichla. Jen voda líně šplouchá tu a tam mezi rákosím, zatímco spadané zlaté listy plavou po hladině poháněné mírným větrem. Občas poklid hladiny naruší ryba, která vyskočí z vody jen proto, aby se zase ponořila zpátky do hlubiny. A ani to není příliš časté. Přichází zima a ryby značně ztrácejí na aktivitě.

Je to krásné místo. Ve dne i v noci, kdy se hladina ověnčená popadaným listím ponoří do sametové temnoty.
Ne jezero už rozhodně není opuštěné. Po jeho břehu se prochází vysoká žena v dlouhých tmavých šatech, přes který má přehozený krátký plášť sepnutý stříbrnou sponou.
Nevýrazné hnědé vlasy má spletené do copu omotaného kolem hlavy.
Zpívá.

Zpívá a mezi stromy na druhém břehu jezera se mihne stín přikrčeného jezdce. Jeho plášť vlaje divoce ve větru a tluče do větví jako křídla obrovského černého ptáka. Kopyta koně tmavého jak noc buší do země v pravidelném rytmu a nad pláštěm se ve větru kroutí dlouhé zlaté zkadeře. Zcuchané a neupravené. Vlnící se jako rozčeřená hladina horského potoka uhánějícího přes kameny. Jezdec je útlý a ve tmě svítí jeho bledá krásná tvář.

Blíží se ke zpívající ženě a těsně před tím, než zabočí podél břehu jezera k ní, zasviští vzduchem ostrá tenká střela mířící jezdci přímo do zad. Těsně před tím než ho stačí probodnout, ozve se pronikavý skřehotavý křik a z nebe se snese třepotavý stín a odrazí střelu stranou.

Jezdec otočí hlavu a ohlédne se přes rameno. Ani trochu však nezmírní svůj bezhlavý let. Kůň klopýtne, ale hned svoji ztrátu rovnováhy vyrovná a v plynulém oblouků zatočí kolem jezera a řítí se k ženě, která teď stojí pokojně na břehu jezera a dívá se na blížícího jezdce i na obrovského černého havrana, který se snesl k jeho rameni a vyrovnal let s pohybem koně....
 
  Cora   Postava není přítomna 28.1.2018, 10:10:23
Tak trochu mám pocit, že se Terry zbláznil. Vlastně je to klidně možný s tím vším, co se poslední dny událo. Taky k tomu nemám daleko, když si představím roztékající se Dein. Kamarádku Dein, který jsem pomohla k dost odporný a bolestivý smrti. Tradá jupí, ať žijou kámošky.....

Každopádně má chlapec naprosto nepřítomnej pohled a jede a jede.
A mě bolí prdel. Kurevsky.
Teda bolí mě i to, čím se živím nebo spíš, čím jsem se živila do teď. Vlastně mě bolí všechno. Rány, který mi způsobil miláček Ardet a šutry, půl na půl. Jsem na sračku.
Jedním slovem.
A Terry ujíždí tvrdohlavě vpřed.

Paráda.
Propaluju mu záda očima, ale pak to vzdám. Už nemůžu. Jsem utahaná jak kotě a na koni se držím silou vůle. Už ani nepokukuju po Melovi.
Věším hlavu a choulím se do sebe.
A jsem čím dál tím slabší. A unavenější.

Začíná mi to být jedno. Jen se monotóně houpám v sedle. Sem a tam. Sem a tam.
Pak už jen vnímám, že se cesta svažuje a kůň pode mnou se kamsi ztrácí. Nahnu se dopředu, abych s ním neztratila kontakt a něco vzdálenýho ve mně řve, že je to špatně.
Instinkt škubne mým usínacím tělem dozadu, ale je pozdě.
Jedu jak namydlenej blesk koni přes hlavu přímo pod kopyta......
 
  Gunter   Postava není přítomna 10.1.2018, 20:45:29
Nevnímám.
Jsem tak zaujatý úsilím urazit co nejvíce, že mi docela ujde únava ostatních.
Tak nějak jsem si zvykl, že Nyskel už je v sedle daleko jistější a o Silenku se začal starat Byrr a u toho jsem si jist, že by mi řekl, kdyby byl nějaký problém.
O to víc se zastydím, když mě osloví Nyskel. Jemně a taktně. Otřesu se a uvědomím si, že se také značně setmělo a ochladilo se. Takže ostatním nevlkům bude zima.
A pak je tu Cora....

Provinile se na ni ohlédnu a ještě provinileji se zaksichtím na Nys.
"Já....omlouvám se. Tak nějak jsem se zabral do myšlenek a chtěl jsem urazit co nejvíce. Blížíme se k malé vesnici, kde by se nám mohlo podařit najít nocleh. Proto se teď cesta pořád svažuje.
Přijíždíme do údolí.
Myslím, že tam budete mít větší pohodlí než venku kolem ohniště."
Omluvně se k ní natáhnu a dotknu se dlaní jejího ramene.

Opravdu mě to mrzí.
 
  Melwin   Postava není přítomna 2.1.2018, 18:35:24
Vyrazíme.

Jsem rád. Soter za zadkem mě pořád straší v hlavě. Všechny ty stráže a brnění...

Pan Gunter má pravdu, nemůže cestovat s celou armádou. Ale kdo ví, jakou verbež na nás nasadí. Jako by nestačil Tyff.

Dávám pozor na Coru. Je vidět, jak moc jí ta jízda na koni nedělá dobře. Jednou dvakrát dokonce zavrávorá. To se zařadím s Nevillem hned po boku Floka a snažím se ji trochu rozmluvit. Moc mi to ale nejde. Nikdy jsem na dlouhý hovory nebyl.

Začíná se stmívat a Cora už, chudák, mele z posledního. Mračím se a propaluju očima záda našeho velitele. Nechci vypadat jako měkejš, že už nemůžu. A tak jen zatnu zuby a držím se u Cory jako klíště.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 2.1.2018, 18:31:59
Krajina. Rozlehlá a široká, měnící svou tvář s každou ujetou mílí.

Klušu kousek za Terrym a zpočátku si to až překvapivě užívám.

Přijde mi, že s každým novým horizontem se otevírá něco nového i pro mě. Na mluvení není čas, Terry nás žene kupředu. A tak myšlenky bloumají svévolně kolem mé hlavy. Chvilku se otřou o Melebork, aby odlétly do našeho srubu. Čím dál tím víc se ale obrací dopředu. Na Křivý klíč.

"Terryho rodina... jaká asi bude?
Hagen je alfa. Aspoň tak to Terry říkal. Mlhavě tuším, co to znamená, ale Vlků znám stále jen pár. Jaký asi bude? Je mu Terry podobný? Podle všeho bude hodně přísný... Aspoň mi to tak z Terryho vykládání přišlo..."


Roztržitě se ohlédnu. Můj nos v mlází zachytí liščí pach. Není to ale Silenka. Jen obyčejná liška.

Bezděky znovu zavětřím. Už začínám být podezřívavá. "Když může být Vlk a Liška, co když jsou i další tvorové jako my... Třeba Jezevec. Nebo Jelen? Můžou se takhle proměňovat jen šelmy?"

Zadívám se na Terryho záda, ale nechci ho rušit.

Myšlenky se znovu zatřepetají kdesi nad mou hlavou...

"Terryho sestra. Vychovala ho. Má ji moc rád. Bude hodná a laskavá. Aspoň si ji tak představuju. A netuší, že je Terry Vlk. Vlastně nechápu, jak to před ní dokázali utajit... Utajit....... Možná něco tuší, ale sama jim nic neřekla. Možná to ani nechce vědět. Má je ráda i tak..."

Cora tiše zasténá v sedle. Starostlivě se otočím. Už se blíží večer.

Pravda, nejraději bych seskočila a vklouzla do vlčího. Už už jsem v pokušení o to Terryho požádat. Jenže... přijde mi to nefér fůči Coře.

Ohlédnu se po ostatních a pak se zadívám na tmavnoucí oblohu.

"Terry, myslím, že Cora už moc dál nedojede..." dotknu se jemně jeho mysli. "Kam až chceš dnes dojet?"
 
  Vlk   Postava není přítomna 1.1.2018, 23:13:58
Jakmile opustíte svoje tábořiště, krajina kolem jezera ztichne. Jen voda líně šplouchne tu a tam mezi rákosím, zatímco spadané zlaté listy plavou po hladině poháněné mírným větrem. Občas poklid hladiny naruší ryba, která vyskočí z vody jen proto, aby se zase ponořila zpátky do hlubiny. A ani to není příliš časté. Přichází zima a ryby značně ztrácejí na aktivitě.

Je to krásné místo. Ve dne i v noci, kdy se hladina ověnčená popadaným listím ponoří do sametové temnoty. V té době už sjíždíte z kopců, abyste našli nocleh.
V té době už není jezero opuštěné. Po jeho břehu se prochází vysoká žena v dlouhých tmavých šatech, přes který má přehozený krátký plášť sepnutý stříbrnou sponou.
Nevýrazné hnědé vlasy má spletené do copu omotaného kolem hlavy.
Zpívá.

Její hlas zní líbezně i zlověstně zároveň, právě tak jak truchlivě i děsivě zároveň zní její píseň.
Tklivá, ale přitom znepokojivá.
Žena vypadá velmi obyčejně, ale ramena má hrdě vzpřímená, jak to bývá u výše postavených lidí.
Bledá tvář září do tmy a přestože nejde nazvat krásnou ani jemnou, nepostrádá určitou vznešenost.

Zatímco vyzpěvuje do tmy, pohrává si v ruce s malou dřevěnou figurkou a nespouští oči z nehybné hladiny jezera.
Skoro to vypadá, jako by na něco čekala.
 
  Vlk   Postava není přítomna 1.1.2018, 22:28:25
Zatímco se Nyskel věnuje malé Silence a její nečekané, ale nutné očistě, Gunter, Mel a Byrr sbalí za asistence Cory všechny věci a naloží je na osedlané koně. Pak vyvedou všechna jízdní zvířata na cestu a počkají na obě dívky. Gunter pomůže Nyskel dvorně do sedla a Byrr vytáhne za sebe Silenku, která ho obejme oběma rukama kolem pasu a důvěřivě se k němu přitulí.

Vyrazíte.
Gunter už projevuje nepatrnou nervozitu a nasadí docela ostrý klus, který střídá s pohodlným houpavým cvalem.
Cestu vystřídá lesní pěšina, kde musíte jet jeden za druhým, pak pomalu prokvete kameny a začne šplhat do kopců. Musíte jet pomaleji, koně mocně zabírají svalnatýma zadníma nohama a neúnavně šplhají výš a výše na úbočí pohoří, které musíte překročit, abyste se dostali dál.

V poledne vám Gunter povolí krátkou zastávku, kterou využijete k jídlu a k napasení a napojení koní. Pak znovu nasednete a pokračujete v cestě.
K večeru už začínáte být všichni unavení a nejvíc Cora s Nyskel, kterým dlouhý pobyt nedělá zas až tak dobře.
Když začnete sestupovat z kopců, pomalu se už stmívá. Jste unavení a hladoví a Gunter stále nezastavuje. Ujíždí dál s hlavou skloněnou nad hřívu koně, ponořený do vlastních myšlenek.
Silenka podřimuje s hlavou zabořenou do Byrrových zad, Cora se hroutí v sedle čím dál více, jak jí bolí nezhojené rány a Nyskel necítí sedací část těla. I Melwin je celý dřevěný, protože rozhodně není zvyklý trávit celý den v sedle.

Jediní, kdo vypadají pořád stejně, jsou Byrr s Terrym.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 1.1.2018, 18:38:26
Červený plášť, který jsem našla ve vlnách. Tříštil se o skály spolu s příbojem a bylo to až přízračné. Představovala jsem si její tělo, které se rozbíjí o skály spolu s pláštěm..........

Zimomřivě se ošiju. Ta vzpomínka mrazí, i když už vím, že byla falešná.

"Ke vzpomínkám nepotřebuješ věci...." poznamenám tiše, s pohledem sklopeným stranou.

"Věci... moje věci... vzpomínky na Nyskel, která patřila do pekárny..." Všechno to zůstalo na Meleborku. Téměř všechno.

Ale přeci jen jsem něco zachránila. Něco daleko cennějšího, i když je to v mém vlastnictví sotva pár dní. Náhrdelník od Terryho, který mám stále na krku, pod halenou. A taky...

Očima sklouznu k levému prsteníčku a nenápadně pohladím zlatý kroužek palcem. Jen drobné gesto v dlani. Přesto tak významné.

Natáhnu se po pytlík s mytím.

"Byrr je dobrák. I Terry o něm vždycky mluvil jinak než o těch ostatních. A myslím, že mu tvá blízkost udělá moc dobře. Potřebuje to, teď, když přišel o......." zvednu oči a zváhám.

Nakonec se rozhodnu se k tomu nevracet. "Je moc rád, že jsme tě zase našli. Vážně ho hrozně mrzelo, že jsi zmizela. Myslím, že to změnilo i něco v něm." dodám zamyšleně.

Usměju se, jak se choulí v plášti. "Hřeje, co?" mrknu na ni.

"A teď už rychle ke koním. Přispali jsme si a musíme jet dál. Kdybys chtěla zpátky do liščího, Bella i já jsme připravené. Ale jsem moc ráda, že jsi zpátky v lidském. Je to......... no... prostě fajn." usměju se a vyrazím svižným krokem zpátky.

Najdu pohledem Terryho a významně se usměju. Ta dívka, která cupitá za mnou, vypadá už o poznání lépe.
 
  Vlk   Postava není přítomna 1.1.2018, 18:13:50
Silenka sice posykává bolestí a občas škubne hlavou, jak ji rozčesáváš mokré prameny vlasů, ale jinak se snaží statečně držet.
Je vidět, že ji na očistě těla opravdu záleží.

Dokonale s tebou spolupracuje, když ji oplachuješ vlasy a počíná si poměrně zručně a mrštně. Něco plavně liščího zůstává v jejich pohybech pořád.
Na tvé vyzvání se rychle oblékne a se spokojeným zavzdycháním se zachumlá do pláště, který jsi ji půjčila.
"Děkuju. Je to fantastický. Měla jsem takový plášť od Ruth. Červený jako krev. Byl hrozně krásný. Akorát byl moc vidět.
Ale stejně jsem si ho nechala.
Kvůli ní.
Abych nikdy nezapomněla, víš.
Jednou si ho pořídím znovu."
Pronese tiše a pevně.
"Člověk by neměl zapomínat na ty, kdo na něj byli hodní. A já přece jenom asi jsem....člověk. Nebo jsem se aspoň tak narodila."

Narovná se a opatrně, ale vděčně se na tebe usměje. Její tvář v tu chvíli vypadá překvapeně, jako by sama nevěřila, že se to skutečně děje.
Přikývne a vrátí ti potřeby na umývání.
"Děkuju.
Pojedu s Byrrem. Já....cítím se s ním dobře. A věřím mu. Vždycky jsem mu věřila. I když byl....s nimi.
Teda....jestli to nevadí."
 
  Nyskel   Postava není přítomna 1.1.2018, 13:08:48
Soucitně se ušklíbnu. Je mi jasné, jak moc ledová ta voda musí být...

Silenka se klepe jak osika. Je mi jí líto, ale chápu, proč to musí být. Asi bych to taky skousla. Pro ni tohle není jen obyčejné mytí vlasů. Je to svým způsobem nový začátek. A na ten bych já sama chtěla být také čistá.
Čistá...

Bleskne mi hlavou, že těsně před příjezdem na Křivý klíč budu potřebovat pořádnou koupel. Ideálně horkou a v soukromí! Představa, že bych před Terryho rodinu měla předstoupit uprášená a umaštěná, je víc než nepříjemná!

Podám Silence hřeben a pohybovačně nakloním hlavu. Nemyslím, že to půjde tak snadno...

Ne, taky že ne.

"Jistě, podej mi to."

Podeberu mokré prameny levou rukou a znovu do nich zabořím hřeben. Opatrně, ale pevně. Postupuju pomalu a systematicky. Jako bych česala panenku.

Soustředněně se mračím a co chvíli si jeden pramen prevně podržím, abych u Silenčiny hlavy, abych mohla zabrat.

Trvá to déle, než bych chtěla, ale podaří se mi to .

"Pojď, ještě ti to spláchnu."

Nakloním se nad hladinu a pomůžu jí vlasy, tentokrát už ne od hlavy, ještě jednou propláchnout. "Myslím, že to bude dobré..."

Podívám se na ni. Vypadá jak mokré štěně. Vážně...

"To už stačí. Pokračovat v tom můžeš, až se zastavíme v nějaké hospodě." mrknu na ni.

"A teď rychlé obléknout. Ať se ještě nenastydneš!" popoženu ji.
"Terry by to nepřežil!" bleskne mi ještě hlavou a je tam zase ten protivný trn.

"Pojedeš tedy s Byrrem?" zeptám se jen tak, aby řeč nestála.
 
  Vlk   Postava není přítomna 31.12.2017, 10:53:50
"Kdepak, v pohodě, to zvládnu." Zamumlá Silenka a s nadšením chmátne po mýdle.
"Nechce se mi do toho, ale proč to odkládat. Myslím, že moc času nazbyt nemáme." Řekne odhodlaně a skloní se nad hladinu.
Ponoří celou hlavu do vody a důkladně ji namočí. Když se zase vynoří nad hladinu, prská a mrká zuřivě očima.
"Hnuuus." Zasténá a začne si mydlit vlasy.

Celá procedůra trvá pár minut a Silenka se celou dobu klepe zimou. Počíná si trochu nejistě, jako člověk, která dělá činnost, které se dlouho nevěnoval. O to je ale urputnější. Nakonec si vyždímá vlasy energicky rukama a natáhne se po hřebenu.
Zkusí s ním prohrábnout vlasy a hřeben okamžitě zůstane vězet v zacuckaných pramenech.
Zoufale se na tebe podívá.
"Myslíš, že bys mohla?"
 
  Nyskel   Postava není přítomna 5.12.2017, 18:42:50
Má můj obdiv! Jednoznačně!

"Jistě, vzala jsem celý pytlík." odpovím rychle. Zahrabu v plátěném sáčku a nahmatám hrudku mýdla. Mám tam i hřeben, Cora byla v tomhle důsledná. Skoro je podezírám, že to mají v Masce nachystané a dívky to pak fasují. Praktické a kompletní...

Podám jí mýdlo a nakrčím nos. "Chceš pomoct?" Z mého tónu je ale jasné, jak moc se mi nechce ráchat ve studené vodě.
 
  Vlk   Postava není přítomna 5.12.2017, 10:31:33
Silenka se váhavě podívá na hladinu jezera a pak zase na tebe.
"No...netroufám. Ale nechci, aby mi smrděly vlasy, takže...." Zatváří se nesmírně odhodlaně a pak ponoří hlavu do vody.
"Auuu. Studíí!" Zafňuká, když se s prskáním zase vynoří a voda ji crčí z vlasů na zem. Studená jak led.

"Máš nějaké mýdlo nebo něco takového?" Zaprská, ruce s ohnutými prsty zabořené do zmrzlé půdy.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 3.12.2017, 13:41:45
Vlaju za Silenkou i s oblečením v náruči. Líbí se mi, s jakým nadšením se do toho vrhla.

Když zaboří dlaně do studené vody, má přímo už můj obdiv! Zimomřivě se při tom pohledu oklepu.

"No, jestli si troufáš..." odpovím váhavě. Já bych do toho totiž rozhodně nešla! Ne! Pokud by nešlo o život...

"Nevím, kde budeme nocovat v dalších dnech, ale podle Terryho nás honosné hostince nečekají..." vzdychnu. Vzpomínka na horkou bylinkovou lázeň je až příliš mučivá.

V mezičase začnu rozkládat oblečení na větve a rychle přemýšlím, jestli bych ve vaku nenašla něco ještě vhodnějšího.
 
  Vlk   Postava není přítomna 3.12.2017, 12:49:54
"Dobře." Vyhrkne dívka, popadne nadšeně sýr, který ji podáváš a rozběhne se drobnými krůčky k jezírku.
Najednou prudce veselá a nadšená.
Tohle dovedou jenom děti.

Doběhne k první vrbě, rychle přiklekne k vodě a začne se umývat.
"Je to studené." Zafrká.
"Strašně studené. Mám si umýt i hlavu? Vlasy mám asi špinavé. A smrdí." Zaboří nos do pramenů na rameni a znechuceně zafuní.
 
  Nyskel   Postava není přítomna 2.12.2017, 15:15:41
Přikývnu, když se ptá na Coru.

Pak vykulím oči a zeširoka se usměju. "Jo ták... no, to znamená... Ano, umýt se, učesat a obléct. Ať jsi nachystaná na cestu. V kupě!" dovysvětlím a shýbnu se ještě pro dva kusy sýra.

"Na cestu k jezírku..." mrknu na ni spiklenecky.

Oblhížím břeh a přemýšlím, kam nebude od koní vidět. Tedy... možná je to Silence jedno, ale já bych se o to zajímala rozhodně!

"Co třeba támhle." ukážu volnou rukou na malou zátoku, olemovanou vrbami.
 
  Vlk   Postava není přítomna 2.12.2017, 15:09:17
"Silenka hmátne dychtivě pod dalším sýru a podívá se přes tábořiště na vracející se Coru.
"To je ona? Cora se jmenuje?" Zeptá se a honem si nacpe sýr do pusy, jako by se bála, že ji ho vezmeš.
Mlčky tě pozoruje, jak hledáš v sedlových brašnách a když se vrátíš zpátky, vykulí oči.

"A ty mi tohle všechno půjčíš?
Co to je, dát se do kupy?"
Polkne poslední sousto sýra a vyskočí na nohy..
"Půjdeš tedy se mnou k jezírku, dávat se do té kupy?" Zeptá se nadšeně.
"Mohla bych se u toho i umýt. Dlouho jsem se neumývala....." Dodá zamyšleně.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.