abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Lótiel   Postava není přítomna 16.1.2016, 21:48:09
Nysilo, Kája a já

Hobitovi to stačí a pustí mě dál. Vstanu ze země a kývnu na Káju a Nysila.“Tak mi držte palce.“ Usměju se slabě a vyrazím do domu.

Vrátím se o chvíli později. S truhličkou v ruce, slzami v očích a spokojeným výrazem ve tváři. “Tak já mám tady snad splněno. Ale než odejdeme. Co vám říká Simplicus? Popřípadě jeho náhrdelník?“ Zeptám se zvědavě a podezíravě zároveň. Jeho přítomnost v domě mi nedává spát a nechci přejít přes hobita ven dřív než mi na to odpoví. Pro případ, že bych se pro něj vracela.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.1.2016, 20:32:03
Stopař Merysol, Bell

Ork se usměje. "Že jednoho konkrétního zabít musíš, to chápu, spíše jednu konkrétní skupinu. To ti vymlouvat nebudu. Já bych to sice neudělal, protože můj názor je, že pomsta je pro slabochy, ale k tomu jednou dospěješ sám.

Co jsem udělal, když zabili tvého předka? Pokračoval jsem dál v tom, co jsme společně začali. To by si přál, aby se zastavila tato nesmyslná válka.

Že se orkové přidali na stranu Krále severu je pochopitelné. Král severu už nejednou zachránil tento kontinent. Králové severu mají jedno společné, nepovažují orky za nemyslící zvířata. A oni mu za to velmi mohou pomoci v boji.

Každopádně, můžeš vstoupit. Ale nejprve jsem si tě musel prověřit, to snad chápeš, že?"
Dopoví vše, co měl na srdci a otevře ti dveře do domu.



Alexandr, Žira

Jakmile _Alexandr skřítkům povypráví svůj příběh, začne se smát nejprve jeden, pak druhý a za chviličku se smějí všichni až se za břicho popadají. Zdá se, že nyní již o vás ztratili zájem a navíc vidíte, že brána do věznice se sama od sebe otevírá.

Nic v ní není, takže není problém vstoupit a jít hledat, co je potřeba. Žira potřebuje v tomto patře do jedné cely, Alexandr až do nejspodnějšího patra. První po cestě máte Žiřinu zastávku, tak tam zamíříte. Ale nedojdete daleko, v jedné z chodeb proti vám jdou tři muži. Všichni tři jsou to urostlí barbaři a v rukách si nesou své meče bastardy.

"Teď zemřete za to, že jste si dovolili narušit klid města Letohrad." Řekne jeden z nic a bez dalšího slova již na vás útočej.



Anglino, Zar´farro a Riegal

Zar´farro se za chvíli vrátil z chrámu, rozhodně tam nebyl tak dlouho, jak dlouho odpovídal na hádanku. Nyní máte hotovo a můžete se buď vrátit do dílny mistra kováře a podívat se, zda by tam nebylo něco zajímavého a nebo třeba zkusit něco udělat s tím gryfem.
 
  Alexander   Postava není přítomna 16.1.2016, 14:34:06
Vskutku. Evidentně si mysleli že jsme jen přišli aby nás mohli sežrat. Pak řekne že když ho rozesmějeme, nechá nás projít. “U všech Andělů.. To by bylo jednodušší je všechny pobít..“ pomyslím si, a vrhnu zoufalý pohled na Žiru. Pak se zamračím když mi něco dojde. “To se jako živíte vlastním smíchem?“ zeptám se s důrazem na slovo vlastním.

“No.. Nevím jestli se vám to bude zdát vtipné.. Je to spíše i takový příběh.. jednou byl kluk, který chtěl moc studovat posvátná bojová umění, a to i přesto že mu chyběla levá ruka. Mistr ho přijal, ale naučil ho pouze jeden chvat. Ale klukovi to nevadilo, a denně ho pečlivě trénoval po mnoho týdnů. Čas ubíhal, a tu se objevila jeho první zkouška.. První protivník.. Avšak k překvapení všech svého protivníka porazil.. A pak další a další, až se dostal až na vrchol žebříčku. Celý šťastný běžel za mistrem a ptal se ho, proč ho vlastně naučil jenom jeden chvat…. Zajisté čekal nějaké prastaré moudro, nebo radu.. Ale mistr řekl jen.. No protože jediný způsob jak se tomuhle chvatu ubránit je tak, že tě protivník chytne za tvoji levou ruku.. Ten výraz v klukových očích..“ ušklíbnu se. Ale meč stále neschovávám, jelikož nečekám že by to zapůsobilo.
 
  Bell   Postava není přítomna 16.1.2016, 14:29:48
"Takže tedy vyražme..."
Spokojeně pokývnu.

Trochu sebou zatřesu, abych narovnal tronu na zádech. Poněkud to tlačí. Ale jsou tam samé zásadní věci, takže ulehčení nepřipadá v úvahu.
Kapsy mám taky plné.
"Chrmmlm... Že bych vyzkoušel ten zvonek?!
Radši ne... Taková věc by se neměla využívat kvůli každému rozmaru... Krom toho ani nevím, jak to bude vypadat a jak dlouho vydrží... Však mně to nezabije...
Zajímalo by mně, či bude mít Stopař. No, snad se TP zanedlouho dozvím."


Zatímco myslím, ostatní již vyrazili a já jsem mírně pozadu.
Povzdechnu si a přidám do kroku.

Stopař dostojí svému jménu a dům nalezneme jako nic.
Zběžně si ho prohlídnu. Stopařovi předci zdáse nebyli žádný chudáci.
Ale na tom nesejde, protože dům není tak opuštěný, jak by snad někdo čekal.
Ork.
No, vzhledem k předchozím událostem mne to ani moc nepřekvapuje.
Nevěděl jsem, že to bude ork, ale šance, že tu nikdo nebude se mi stejně zdála takřka mizivá.
Když už vím, jak se město propadlo, dává všechno hned jistý smysl.

Ork má pro stopaře otázku.
Já osobně také nemám rád orky a jim podobné.
Vždyť jsou to zvířata co uměj mluvit.
Jsou nižší než my a měli by se držet dál. A s tím souvisí otázka.
Donutila mne se nad tím trochu zamyslet.
Možná mají taky cit?!
Ale ne... Jsou to jen vraždící stroje... I když výjimka se najde všude. Naštěstí je to Stopařova věc... Lhostejně se zastavím a sleduji jejich rozhovor.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 16.1.2016, 14:14:45
Skupina 2

Ork byl zdá se spokojen, ovšem stále mě zaplétá do politické hádky a války mezi lidmi a orky.
"Mám proto své důvody. Neříkám, že všechny nenávidím. Ale jednoho zabít musím. Kdyby to byl člověk, nedělal bych rozdíl. Už jsem říkal, že zlo je nutné trestat ať už má jakoukoliv barvu kůže."

Když ork zmíní, že byl přítelem mého předka a že se snažili zastavit válku trochu nadzdvihnu obočí. Taktéž mě překvapí, když říkal, že byli oba u svých ras docela významní.
"Nyní se orkové přidali ke králi Severu. Je to také velký tyran. Možná je to díky mě, že se tak stalo. Všichni si s sebou musíme nosit nějakou vinu za naše činy a je celkem jedno, jaký byl prvotní úmysl. Můj otec mě vyzval, abych sem zašel. Chtěl, aby se věci mého předka a tvého přítele dostaly do mých rukou. Jen bohové vědí proč tomu tak má být. Ty možná také, ale má mysl je poněkud zamlžena."

Promluvím k orkovi. Nevím, zda mu bude mé vysvětlení stačit, ale o nějaké politické věci se moc nezajímám. Ještě jednou se podívám na orka.
"Myslíš, že je špatné toužit po pomstě, když na vlastní oči vidíš jak ti zabíjejí nejvěrnější přátele? Co jsi chtěl dělat ty, když můj předek zemřel?"
To dohadování bylo celkem zdlouhavé. Musí existovat nějaká cesta, jak tohoto tvora přesvědčit.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.1.2016, 13:22:58
Stopař, Merysol, Bell

Ork se se stopařovým povídámním zdá spokojen. "Dobrá, tak mi tedy řekni, proč nenávidíš všechny orky? Kdyby tvého otce zavraždili lidé, také bys nenáviděl všechny lidi?" Říká mu klidně a dlouze si u toho potáhne ze své dýmky. "Ve vás lidech je jeden obrovský nedostatek, vy nevidíte, že všichni nejsou stejní, ve všech rasách je někdo zlý a někdo hodný.

Já jsem býval přítel tvého pra pra pradědečka, majitele tohoto domu. Společně jsme se snažili zastavit válku, bohužel jsme žalostně selhali. Když jsme se dostali do zajetí k orkům, tak jeho okamžitě popravili. A samozřejmě, že orkové pojídají své nepřátelé, tak ho také zabili. Já jsem později zvládl utéct, ale dostal jsem se do zajetí k lidem, také mě okamžitě zabili. A to válku jen umocnilo, oba dva jsme byli docela významní u svých ras a vedlo to jen k dalšímu krveprolití a velký ztrátám na obou stranách."



Zar´farro, Anglino, Riegal

Když Zar´farro na starého pána spustí svou řeč, ten ho poslouchá, když konečně po hrozně dlouhé době promluví, děda sebou trhne jako by se právě probudil. "Ale jistě jistě, je to správně, ale stačilo prostě odpovědět vejce. V tom případě, smíte vstoupit mladý muži. Knihovnu najdete, když projdete na konec a dáte se vlevo."
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 16.1.2016, 12:27:52
Zar´farro, Riegal, Anglino
Konečně jsme na mé cestě. Dojdeme ke svatostánku a zde stojí osoba, jenž vypadá jako mrtvola.

Je mi jasné, že bude mít něco připraveného pro mně. Počkám co to bude.

Jasně co dostanu já? Paradox! A něco na čemž jsem se nikdy neshodl se svými mistry v akademii.

Naznačím že za chvilinku odpovím.

Skočím za Riegalem a Anglinem. Kluci tohle bude chvíli trvat, jestli chcete běžte se ještě někam podívat. Omlouvám se.

Vylezu zpět nahoru na schody za Guiverem.
Nechcete si sednout? Jste trochu starší člověk a tohle bude trvat?
Já si na schody sednu a začnu se svou přednášku.

Zda bylo dříve vejce či slepice je paradox. Nedá se říci zda bylo dříve to či ono. ... Ale pokud jsou mé teorie správné, a pokud se tedy veškerý život postupně vyvíjí a je tedy správná teorie evoluce, pak se dá předpokládat, že tvor který měl znaky slepice si užil s druhým podobným tvorem a ... a výsledkem bylo vejce z něž se vylíhla slepice, nebo alespoň tvor, který již měl tolik stejných znaků jako naše slepice, že už ho slepicím nazíváme.

Takto to chápu já a někteří osvícenější příslušníci dlouho žijících ras .. například elfové.

Naopak odlišně to vidí lidé a krátce žijící tvorové, kteří žijí v přesvědčení, že nás vytvořila nějaká vyšší síla, bohové. Ti věří, že veškerý život byl vytvořen už v dospělosti a nevyvýjí se ... creacionisti. Pak tu byly dvě slepice, které spolu vytvořili vejce. Ale ačkoli tomu věří hodně osob, můj názor to není. Ačkoli tu myšlenku zcela nezavrhuji.

No a nakonec je tu poslední možnost, že tato otázka byla položena jen proto, aby mně zmátla. Protože pokud počítáme s tím, že vejce nemusí být slepičí, pak tu byla samozřejmě dřív vejce tvorů, kteří žili mnoho století než první slepice šlápla na tvář světa.


Kouknu se po ostatních, předpokládám, že pokud neodešli, pak spí.

Omlouvám se mistře Guviere za tak dlouhou odpověď, ale s vaší otázkou jste nemohl čekat krátkou odpověď, že ne?
 
  Anglino   Postava není přítomna 16.1.2016, 12:26:26
Zar´farro, Riegal, Anglino

Došli jsme ke chrámu a Zar´farro dostal otázku.

"Při jeho otázce mně napadlo. Co kdybych toho starce informoval, že muži mněli původně tři vejce a pak z jednoho vyseděli ptáka."

Přirozeně mlčím nerad bych dostal nějakou magickou ťafku.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 16.1.2016, 11:21:41
Lotiel, Karolina, Nysilo

Prohodime s Lotiel par slov a pak se rozhodneme jit za ostatnimi. Zrovna si povidaji s mluvicimi dvermi. Chcou po nich aby se podelily o svuj nejhorsi zazitek.

"Chudery. Tohle je je mesto duchu. Vse kolem nas je nasate magii. Bohove nas zkousi... Hmm, tak devitipekli rikas... Chteji abychom se vice seznamili a na zaklade toho více sblizili. Nejspis
nam tady nehrozi zadne realne nebezpeci, ale to jeste neznamena, že to nebude bolet."


Karolima s Marysol vstoupily dovnitr a za par vterin byli venku. Zrejme za ten moment Merysol ziskala co chtela Karolina ne.

"Pochybuji, ze tam byly tak kratce. Otazka jak rychle tady dole plyne cas..."

Sli jsme dal, dokud jsme nedorazili k domu, kam potrebovala Lotiel.
Vstoupili jsme všichni, kde na nas čekal hobit, ktery se podobal Maye. Jak otevrel pusu, byla to cela Maya. Lotiel mu odpovedela na otázku a on ji pustil dovnitr. Sedeli jsme uvnitr a hobit spustil svou. Shodil jsem ze zad batoh a zacal se v nem hrabat.

"Preclik nemam, ale mam tu kus chleba a mozna by se nasel i syr a nějaké susene maso. Mas zajem? Bohuzel krom vody nemam nic cim by se to dalo splachnout" srovnal jsem jidlo na stůl. Mnozstvi asi pro me na den. Pokud hobit ma zajem, pokracuji.

"Vytahni kostky, zahrajem si o to. Ukaz svoje zboží."



*********************


Pokud se dostaneme az ke hre, zacnu se ho vyptavat.

"Povez priteli, co vis o Lordu, co zil v nedalekem palaci? "
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 16.1.2016, 10:05:45
Merysol, Bell, Tal

Doprovodíme Bella k jeho místnosti. Jakmile projde dveřmi tak hned zmizí.
"Vypadá to, že každý má svůj vlastní úkol ke kterému není nikdo další zván."

Merysol se strachuje o svoji drahocennou truhlu.
Na Bella nemusíme čekat moc dlouho a on vyjde s truhlou a podivnou zdobenou rukavicí. Zeptá se, kam jdeme teď.
"Půjdeme do domu mého předka, který tady v Letohradu žil."

Vydali jsme se ven z akademie a dům, jenž mi byl ve snu popsán byl na svém místě kde měl být. Kamenný poměrně pěkný dům a na vývěsním štítě znak mého rodu. Lilie jejíž stonek protíná šíp. Zvláštní. Zdá se, že osud našeho rodu je spjat s přírodou a lukem. Jako kdyby naše cesta byla předurčena k tomu stát se hraničářem.
"Jsme zde." Už se chystám chytnout za kliku když tu se objeví někdo, koho od srdce nenávidím.
"Ork??" Pomalu položím ruku na jílec své dýky. V tom začne ork mluvit.

"Pochopení?? Vyslyšet něco a pak sdělit názor? Nejraději bych tě zabil. Proč je v našem domě ork??"
Poslouchám příběh o orcích a lidech a o tom jaký mají být mezi nimi rozdíly. Z vyprávění to vypadá, že jsou si takřka rovni.

"O zvycích orků toho vím více než by se mi občas líbilo. Existuje mnoho kmenů, kteří rádi ničí vše co se jim postaví do cesty. Znám však i kmen, který sdílí mé názory a chrání přírodu. Je pravda že harmonie v kmenu je mnohem silnější než u lidí. Jsme žárlivý a žádostivý. Hodně jich chce získat bohatství a moc. Udělají to jakýmikoliv prostředky a zrada je také jedním z nich."

Na chvilku se odmlčím. Jak mám udělat závěr.
"Zlo je potřeba trestat. Je jedno jestli má kůži zelenou nebo bílou. V tomhle jsme si všichni rovni."
Zakončím to trochu jednoduše. Zdá se, že tento ork patří k té lepší skupině.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 16.1.2016, 0:36:11
Lótiel, Karolína, Nysilo

Když Lótiel vypráví, hobit se umívá a poslouchá, když domluví, odpoví: "To je dobrej důvod, můžeš jít dál." Řekne a ustoupí stranou. "Ale vpustím jen tebe. Myslím, že budeš chtít si sama prohlédnout dům svého otce. A vy dva si tu zatím se mnou můžete povídat."

Pak již pustí Lótiel dovnitř. Když ta zmizí, hobit se točí ke Káje a Nysilovi. "Tak co, zahrajem si kostky? Skočil bych na pívo, ale nemaj tu otevřené hospody, blbý, co? A hele, nemáte preclík? Mám chuť na preclík. Když mi dáte preclík, dám vám dárek."



Stopař, Merysol, Bell

Vy jste v akademii hotovi. Nyní je na čase vydat se na poslední část vaší soukromé výpravy. A to k domu, do kterého potřebuje Stopař. Ten není daleko, je v měšťanské čtvrti, kousíček od akademie.

Cesta skutečně nebyla dlouhá, když jste stanuli přede dveřmi ne velkého, ale přesto pěkného domku. Je kamenný, stejně jako většina domů zde. Ještě, než vstoupíte dovnitř, otevřou se dveře a z nich vyjde veliký, zelený ork.

"Zdravím vás poutníci. Mé jméno je Rammar Durn a mým úkolem je chránit tento dům, aby se sem nedostal nikdo, kdo na to nemá právo. Proto vás také musím podrobit zkoušce. Navíc, dovnitř smím vpustit stejně pouze jednoho z vás, jen toho, kdo je pokrevně spřízněn s posledním majitelem tohoto domu. Tvá zkouška je jednoduchá. Pochopení. Chci, abys vyslechl můj příběh a poté mi sdělil svůj názor, víc toho nežádám."

Pak si ork sedne na zem, zapálí si dýmku a začne vyprávět. "Před dávnými časy jsem žil v Orkské vesničce nedaleko hor. Žili jsme si poklidně, samozřejmě, že jsme vedli války mezi orkskými kmeny, to máme v povaze, ale válčili jsme jen mezi sebou. Dokud nás lidi nazačali označovat za zvířata. A to jen proto, že máme jiné zvyky, než oni. Začali vyhlazovat naše vesnice, tak jsme se samozřejmě bránili. A vznikla válka. Válka, která trvá dodnes.

Teď mi ale řekni jinou věc. Myslíš si, že všichni lidé jsou lepší, než všichni orkové? Myslíš, že mezi Orky se nacházejí pouze zlé stvůry? A co mezi lidmi? Orkové jsou krutí a vyžívají se v násilí, to je pravda, ale násilí je alespoň upřímné. Ale co dělají lidé? Myslíš si o někom, že je tvůj přítel a on ti pak vrazí nůž do zad. To by ork nikdy neudělal.

Tak.... a teď mi řekni tvůj názor a zkus ho i odůvodnit."



Zar´farro, Riegal, Anglino

Vaše kroky nyní míří ke kostelu, do kterého potřebuje Zar´farro. Je to chrám boha Tyra, to je ten, kterého uctívá Aribeth. Před chrámem již stojí muž. Je to velice starý muž, zdá se, že na kostech nemá žádné maso, pouze kůži. "Ale, konečně nějaká návštěva. Vítám vás v Tyrově chrámu. Me jméno jest Gregorius Guiver a jsem Tyrovým knězem. Rozhodl jsem se zůstat v tyrově crámu i když se město propadlo do země. Tak mě bohové obdařili věčným životem, ale bohužel, stárnu dál.

Ale to je teď jedno. Zar´farro, vy jste si jistě přišel pro spisy velkněžky Tvret, které před svou smrtí zanechala. Velmi rád bych vám je vydal, ale nejprve musíte prokázat, že si je skutečně zasloužíte. Proto vám dám pouze jednoduchou hádanku, díky které poznám, co máte v hlavě.

Zajímalo by mě, co bylo na světě dříve. Vejce či slepice?"
 
  Lótiel   Postava není přítomna 15.1.2016, 22:45:59
Z Akademie odcházím se svíravým pocitem v žaludku. Přemýšlím, jestli mě čeká podobná zkouška a nebo to bude něco jiného. A tak když se zastavíme před „mým“ domem, zjišťuji, že se mi tam vůbec nechce a zároveň toužím vidět dům zevnitř. Je to jen strach z toho co nevíš. Možná tam najdu odpovědi na otázky. Možná...

Dlouze si prohlédnu erb ve štítu. Smutně se usměju. “Tento dům patřil mému otci.“ Řeknu tiše. Vezmu z kliku a pokusím dveře otevřít. K mému překvapení se to podaří. Podezřívavě se zakaboním. Dveře se otevřou a já vidím předsíň a v ní hobita. Zarazím se. A hobit spustí. Ustoupím o krok dozadu. Spustí hlasitě, ale tak, že jeho slova mi na tváři vyloudí úsměv. Našpulím ústa a uznale kývnu, když předvede vypracované bicepsy.

Při jeho dalších slovech mi trochu zatrne. Pak se smutně usměju. Kája a Merysol měly nejhorší zážitek. Já mám tohle. A já vím, že tohle je jinak, než to vypadá. Sednu si na zem a ruce položím na pokrčená kolena.

“Měla jsem sen.“ Začnu pomalu mluvit. “Zdálo se mi o otci. Seděl proti mně...a mluvili jsme. Jen chvilku.“ Zasněně se usměji. “Nikdy před tím jsem ho neviděla. Zabili ho chvíli po mém narození. Ale věděla jsem, že to je on.“ Odmlčím se a na chvilku sklopím hlavu. “Řekl mi, v tom snu, že musím jít sem, do jeho domu. A vzít tu jednu věc. Mapu. Řekl, že nám pomůže v našem úkolu.“ Řeknu vážně, ale pak se zase usměju, přivřu oči, a ve vzpomínkách se vrátím do snu.

Pak je náhle otevřu a upřu na hobita pevný pohled. “O tom úkolu Ti nic neřeknu. Nesmím. Slíbila jsem to. A slib, stejně jako přísaha se porušit nesmí.“ Vysvětlím mu mírně své důvody. “Tak co?“ Kývnu na něj. “Pustíš nás a nebo aspoň mě, dál?“

Je to zvláštní. Mám skoro pocit, že mám větší právo než on být v tomto domě a přesto se ho musím ptát a doufat, že ustoupí z cesty.
 
  Anglino   Postava není přítomna 15.1.2016, 22:27:19
Na Riegalovi je vidět, že je notně (nas....) nabroušený. nadává jak špaček a hrozí pěstí.

Je, ale třeba jít dál. Teď mlčky následuji Zar´farra.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 15.1.2016, 21:23:50
Vyjdu se zklamaným a zlostným výrazem, který se pokusím skrýt za maskou neutrality. Dřív, než by stačil kdokoliv cokoliv říct, řeknu: ,, Bylo to na hovno, omlouvám se za ztracený čas. Teď nás veď, Zar' farro."

Na případné dotazy nereaguju, jen jdu zdánlivě duchem nepřítomný.

Přecejenom jsem mu měl zalhat! Kurva! Hajzl jeden! Takové otázky by vůbec neměl pokládat, je to divný... Ale ještě jsem neskončil. Však já se vrátím!

Když jsme z doslechu dílny, otočím se, zahrozím směrem k ní pěstí a zlověstným, ale tichým tónem pronesu: ,, Tohle není konec! Já se vrátím a ty, gryfe, za tuhle hajzlovskou nabídku zaplatíš! Dostanu, co chci a ty zemřeš! To přísahám."

Opět k tomu odmítám cokoli říct„ a už jen mlčky následuji Zar' farra. Ale stejně se rozhlížím, jestli neuvidím něco, co by mi ten stánek nahradilo, ať neodejdu úplně s prázdnou. Konkrétně hledám stánek runotepců, jestli tam nebudou mít ten krystal do kterého si dávají magy.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.