abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Karolina   Postava není přítomna 21.1.2016, 20:49:20
Bell dělá, jako by nikdo nic neříkal a pořád se těma svýma maličkýma, nenechavýma rukama, snaží zapnout náhrdelník. Už sahám po meči, že ho naplocho přes ty ruce praštím, kdy najednou Žira boduje.

" Prosím tě Žiro, skočte s tím jen někam sem poblíž třeba do té zbrojnice, tam to někam položte a rychle se vraťte. Hlavně TO dlouho neměj u sebe. Utíkejte a já pak hned udělám portál."

Kouknu se na ni a pokud s ní nikdo nejde, chytnu ji za volnou ruku a vyběhnu, doufajíc, že se přidá...
 
  Žira   Postava není přítomna 21.1.2016, 20:14:42
Chvíli se mluví o soškách. A také o náhrdelníku. To zaznamenám, že Bell se snaží zapnout si ho. A to i navzdory Nysilovu rozkazu. Vstanu a dojdu k němu. Bez jediného slova náhrdelník vezmu do ruky a vyškubnu ho z těch jehou rukou. Pokud by se snad chtěl bránit, klidně použiji násilí.

"Tak dost do hajzlu!!! Copak se neumíte chovat jinak, než banda malejch děcek?! Ten náhrdelník tady zůstane nebo si ho vezme Nysilo, jiná možnost neexistuje. Takže se sakra koukejte uklidnit a říct svůj názor. Ja myslim, že by měl zůstat tady. Pokud byly narušený ochrany, Simplicus ho najde tak jako tak. Tak ať ho radši najde tam, kde nebudem poblíž.

To jsem jeden, kdo hlasuje, aby zůstal tady. Karolína je druhá, Merysol třetí, Stopař čtvrtej. Jelikož Nysila se to přímo týká a očividně je tím zaslepenej, nemá právo hlasovat. A to samé platí o kudůcích. To znamená, že je nás zatím polovina. A jelikož Anglino bude určitě hlasovat stejně jako Karolína, je rozhodnuto, že náhrdelník tu zůstává.

A.... a nikdo na něj nesahejte, je to odporný."
Dodám, když si uvědomím, že to celou dobu držím v ruce. Ale nepustím.

"Když už to držím, dojdu to někam uklidit, Stopaři, pokud chceš důkjaz, že to tu zůstalo, klidně pojď se mnou. A vy ostatní mi řekněte kam."

Kdyby to bylo trochgu možné, jsem rudá vzteky, ale my barevní narozdíl od vás bílých si držíme stále stejnou barvu, takže to možnéí není.

Nysila a kudůky jsem úmyslně z hlasování vynechala. Vůbec se mi nelíbí, jak se na náhrdelník tváří. A je mi úplně jedno, že jsem právě našeho vůdce zbavila vedení. "Nemůžu ohrozit celou skupinu tím, že budu slepě následovat někoho, kdo to očividně nezvládá. I když, pořád líp, než ti dva."

Začínám pomalu cítit, jak na mě působí. Nepustím ho, jen mě přejde vztek a spíš prosebně se podívám na ostatní. "Prosím rychle, on.... já.... prostě pospěšte, je to moc zlý."
 
  Bell   Postava není přítomna 21.1.2016, 17:20:34
Zběsile zápasím se zapínacím mechanismem náhrdelníku.
V očích se mi zračí zuřivost, chtíč a úžas.
Tolik magenergie!
Již ji chci pocítit!
Ta moc jen čeká, až ji někdo zužitkuje!
Proč si ji nevzít?!
I přes naléhání ze strany většiny naší družiny, Nysila nevyjímaje se nezastavuju. Nevnímám je. Kdo ví... Nikdy jsem se takto nechoval. Ale také jsem nikdy nepracoval ani se nesetkal s takovou spoustou magie. Možná za to může má alchymistická podstata, možná se náhrdelník brání, nebo mi magenergie zkrátka zatemnila mysl.
Každopádě se mne nikdo nepokusil zastavit.
Možná je to blbě.
Ale v tuhle chvíli je mi to šumák.
Již ho chci pocítit na svém krku.
Okolní slova a rozhovory vůbec nevnímám.
V tuhle chvíli vnímám pouze náhrdelník a obrovské pokušení, kterému nelze odolat.
Nelze...
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 21.1.2016, 16:15:18
Jak to tak vypadá, nikdo kromě mě, Bella a Nysila si ten skvělej náhrdelník vzít nechce, a taky to podkládají rozumnými důkazy.
Nevím kdo je Simplicus. Co když si to vymysleli? Co když si to vymysleli abych si ho nemohl vzít?!

Nasadím kamennou tvář a rozmýšlím se. Pak mě jedna věc napadne a hned ji podotknu. ,, Hele, a co kdyby si Nysilo ten náhrdelník uschoval tam jak vždycky dává ty různé věci?Jak vždycky sáhne do vzduchu a z něj vytáhne tu věc... Tam by to mohl dát, ne? Tam by to Simplicus asi nenašel..."
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 21.1.2016, 11:52:19
Nysilo nevypadal úplně nadšený z toho co jsem mu řekl a patřičně odpověděl. Přiznal svou chybu, čímž si u mě vysloužil opět určitý respekt, ovšem to, že to chce dál tahat s sebou a kvůli nějakým vidinám, které měl... Ne to není dobré opodstatnění. Alespoň pro mě ne.

Do toho se vloží Merysol a snaží se to uklidnit. Také podpoří Karolínin návrh, aby to zůstalo zde.
"Vidění budoucnosti mívají šamani či vysocí kněží prostřednictvím svých bohů. Nenech se mýlit sny."
Hlas se mi trošku uklidnil, ale přesto nejsem dost klidný.

Karolína navrhuje místo kam náhrdelník ukrýt. A to je zpět do klenotnice, kde ho našli. Špatný nápad to není, ale zase nás to zdrží v cestě.
"Ještě by se to mohlo ukrýt v Tyrově chrámu. Jestli má bůh stále dost moci, mohl by ho lépe střežit. Každopádně já půjdu. Chci se přesvědčit, že náhrdelník neopustí Letohrad."

Později se ukázalo, že v našich rukou jsou již sošky tři. Saldebar jistě nebude dlouho čekat. Dokud jich má více než my, může nás přemoci. K tomu Simlicus. Jestli najde náhrdelník, nebo se mu povede vycítit Sekáčovu relikvii. Raději jsem nechtěl myslet co by se mohlo stát.

"Už teď máme plno nepřátel. Saldebara, Simplicuse a krále Severu. K tomu všemu nesmíme zapomenout na možnost železných elfů."

Potom přejdu k Nysilovi.
"Nechci nikoho vést. Nezáleží jestli v armádě jsme nebo ne. Pořád jsme jedna skupina a máme svůj úkol. My si tě zvolili, ne armáda. Budu tě brát za velitele, ale nebudu mlčet, když s něčím nebudu souhlasit."
Položím mu ruku na rameno a hned ji zase stáhnu. Dělat rozpory v družině nikdy ničemu nepomohlo. Navíc na nás spoléhá Aribeth, Maya, Theodor a všichni ostatní.

"Raději si pospěšme. Čím déle se tu zdržíme, tím více na sebe můžem ztrhnout pozornosti. Nerad bych se objevil venku za světla z portálu a aby to všichni kolem viděli."
S tím jsem dokončil co jsem chtěl říci a čekal, kdo půjde náhrdelník vrátit.
 
  Karolina   Postava není přítomna 21.1.2016, 11:09:31
Usměju se na kamarádku.

" To přeci vůbec nevadí. Já nic nepotřebuju. Ta helma byla velkého barbarského válečníka Gath Baala. Ano, byl krutý, ale jen k těm, co si to zasloužili. Několikrát prokázal, že je velice hodný muž a zachránil lidstvo. Je na čase, aby zločinci znovu pocítili tu hrůzu, když vidí siluetu velkého válečníka na černém koni, aby věděli, že s jejich zločiny je konec."

Pak naše povídání přeruší hádka Stopaře a Nysila. Stopař se mě zastal a pak se k němu přidala i Merysol. Přemýšlím co k tomu ještě dodat, aby se situace uklidnila.

" Poslyšte, opravdu chcete na světlo boží ten zlý artefakt vzít? Podívejte se co to dělá s námi? Je to tady jako někde na trhu. Veliteli, vím, že se ti to nelíbí, ale povím ti to asi takhle. Ten mocný artefakt, který neseme, všichni víte o čem mluvím, je uschovaný a chráněný. Jeho magie je co nejvíce potlačena a ostatní, jemu podobné předměty, mají jen o trochu menší ochranu. Takže tím na sebe Simlicuse jen tak nepřivoláme. Musel by být hodně blízko.

Ty sošky. Máte ještě někdo nějakou, prosím vás? Potřebujeme to vědět. Ty jednotlivé sošky svému majiteli pomáhají, jen všech dvanáct u jediného tvora vyvolává, že se jejich síla znásobí a dělají ho snad nejsilnějším na světě. Proto je ten, co si nechává říkat Saldebar, chce a my mu to dovolit nesmíme. Prosím nechme náhrdelník tady a s ním i zlobu a hádky mezi námi. Už takhle máme těžký úkol a pokud se ještě rozhádáme mezi sebou, nepovede se nám dobře."


Začínala jsem mluvit odhodlaně, ale ke konci už bylo vidět, že spíš tak trochu rezignovaně a smutně dokončuji.

" Umíte někdo udělat ochranu tak mocnému artefaktu? Já rovnou říkám, že já ne. Myslím, že nikdo z nás tak mocné kouzlo neovládá a tak bychom spíše měli vymyslet, kam ten náhrdelník dát. Rozhodně si nemyslím, že bych chtěla, aby ho měl u sebe Anglino nebo Žira. Nechcete přece ohrozit naši bezpečnost, že ne. Kam byste schovali třeba lžičku, aby ji někdo jen tak nenašel? Mezi jiné lžičky, že ano? Tak si myslím, že by se měl náhrdelník schovat do královské klenotnice. Půjde o to, kdo ho tam ponese. Určitě nejméně dva, aby případně byl nositel chráněný před jeho mocí nebo útoky."
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 21.1.2016, 9:55:36
OPRAVA


Karolina dala Zire darek. Jsem si vzpomněl, ze mam taky taky neco pro Alexandra, vzal jsem meč, ktery jsem si odlozil opodál a podavam ho Alexandrovi.


"Vypadal podobně jako tvůj, možná by se ti mohl hodit." rekl jsem Alexandrovi a sel zpátky k Zire...

******************************
******************************
 
  Anglino   Postava není přítomna 21.1.2016, 9:38:55
Nechci se plést do jejich hádky a tak jen prohlásím.

"No bezva hádáte se kvůli náhrdelníku ze zubů. Takový má kdejaký šaman tam u nás na severu. Já žádnou magii necítím. Tak proč to s těma co ji ovládaj tak cloumá. Ale pokud se týká těch sošek tak máme pokud vím už tři.

Já mám rubínovou.
Karolinka má platinovou.
Žira má diamantovou.

a to nevím kdo má další.

No většina má vše co potřebovala a co viděla ve svém snu. Tak oproč se tu ještě zdržovat."
 
  Merysol   Postava není přítomna 21.1.2016, 8:33:24

Celá situace tady dole začíná být minutu od minuty vyostřenější. Žira přinese sošku s tím, že někdo z nás má další a Saldebar jich má už 6. A do toho všeho pokračuje hádka ohledně náhrdelníku. Jen zírám, co to do všech vjelo.


“Tak a dost. Karolína měla pravdu, náhrdelník ZŮSTANE TADY! Podívej se Nysilo, jak se kvůli té cetce chováš? Věříš přeludům, které se v tvé hlavě vzaly bůhví jak! Už tak s sebou táhneme dost mocnou relikvii, k tomu sošky, vždyť nás to může stát všechny život!“


Nervózně si prohrábnu rukou vlasy a přemýšlím, jak zařídit, aby Nysilo zase přišel k rozumu.


Probůh, co je tohle za náhrdelník? Dělá ze všech idioty! Jak jsme se tu mohli do sebe pustit kvůli něčemu takovému?


“Nysilo, uvědom si, jak špatná věc musí ten náhrdelník být, když jsme se tu kvůli němu tady takhle rozhádali? Místo toho, abychom tiše odešli a všichni si odpočinuli před cestou se tu dohadujeme kvůli té věci. Pokud ho tu nenecháš sám tak…ti ho budu muset sebrat já a schovat ho tu. Ale nikdo se odsud nehne, dokud s sebou potáhneme ten náhrdelník.“


Být tu Aribeth, věděla by, co s tím náhrdelníkem. Jsem bez ní zřejmě ještě víc neschopná, než jsem si myslela. Jak mohla uvěřit tomu, že…no, na to už je pozdě.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 21.1.2016, 2:43:43
Kudukove zacali zkoumat nahrdelnik a vubec se mi nelíbilo jak na nej chtive divaji.

Bell si ho vzal do ruky.

"Hmm, odvaznej... Je to alchymista, tak snad vi co dela."

Pak si ale chtel rychle nasadit nahrdelnik, tak aby ho nikdo nedokazal zastavit. Nastesti nastesti mechanismus zapinani nebyl tak jednoduch... Je ho chování me vytocilo do ruda.

"ZBLÁZNIL SES?!! Okamzite to zahod!!"

Kudukove se hádali. Zdase, ze na ne ta moc pusobila intenzivněji nez na mne. "Možná Onyxuv klobouk mi poskytl částečnou ochranu."

Pak se k tomu vyjadrila Karolina vicemene stejně jako předtím s čím jsem nemohl soihlasit. Merysol naopak ue by to mel nest Anglino.

"Čestný valecnik co nema a ani nerozumí magenergii. Mozna dobry napad. Nemusel by na nej mit nahrdelnik moc anebo naopaknohem větší..."


Veškereu komunikaci a spory prerusila prichazejici Zira.

Využila toho ze jsme všichni a povedela nam o soškach. Nahrdelniku vubec nevenovala pozornost. Karolina ji predala helmu. Tak jsem toho využil.

"A tamhle mas opreny cerny meč. Tusil jsem ze nebudes mít cas se otocit ve zbrojnici, tak jsem ho vzal s sebou..."

Pak me objala a ja si uzival slastny okamzik bez starosti...


...ktery netrval moc dlouho. Zřejmě celou tu dobu Stopar zpracoval informace a volil spravna slova. Pustil se do me a ja ho nechal domluvit. "Konečně nekdo kdo mam koule a neboji se rici svuj nazor bez servitek." I kdyz Stopar za to nebyl moc oblíbený, ja byl s akademie na to zvyklý


"Jeste ne!" Zastavil jsem Karolinu.


Pak jsem pristopil ke Stoparovi bliz, abych mi dobre videl do očí.


"Tak za prvé. Nevim jestli byl nahrdelnik zabezpečen a uz vůbec ne jestli Lotiel prolomila to zabezpeceni nebo ne. Ale tim ze to ukryla Kralovna Elfu, da se to predpokladat. Ale to me neomlouva, melo mi to dojit hned jeste predtim nez jsme to Lotiel prikazal.

Za druhé. Neseme relikvie, neseme sosky. Po obojim Saldebar prahne. Pokud se od svych spehu dozví kde jsme, teleportuje se a vyřídí to s námi osobně. A věř mi, že i kdyz se nas 11 spojime,proti nemu nemáme nejmenší šanci. Pokud se tak stane, pouziju ten nahrdelnik a utkám se s nim v kouzelnickém souboji i za cenu, ze me ta sila zabije!

Mel jsme vizi, sen nebo prelud. Nevim jak to nazvat. Ze pomoci toho nahrdelniku jsme zavil Saldebara a potom i Simplikuse a během par hodin ukoncil válku... Neboj, nejsem tak naivní, chce abych si ho nasadil... Vim, ze je to mocny artefakt a naši chamtivi alchymisti mi to potvrdili, a to, ze nevi co vlastně umí, jeste umocnilo jeho silu.

Nebudu spoléhát jen na to, že se nam podaří Saldebarovi, Simplikovi a buh vi komu jeste, vyhnout. Pokud máš s tim problém, můžeš nás vest ty. Uz nejsi v armádě a tudíž ja nejsem tvůj velitel a vis proč? Protože jsou všichni mrtví!!"
mluvil jsem celou dobu různým hlasem, avsak klidným. Ale tu poslední vetu jsem skoro zarval...


*****************************


Odstoupil jsme par kroku od Stopare a zacal mluvit klidným unavenym hlasem neurčite na všechny.

"Teď, pokud nikdo nemá nic proti tomu, bych potřeboval skrýt vyžadující energii jak jen to bude možné. Jeho silu použijeme pouze jako poslední variantu. Doufal jsem, ze by nasi alchymisti mohli vytvorit neco ve stylu krabicky co ukrývá relikvie.

Anglino byl mozna dobrej napad, aby nahrdelnik nesl. Je čestný nerozumi magii a ani zadnou nevlastní. Síla náhrdelníku by na nej mohla mít nejmenší moc... Anebo naopak mnoho nasobne vetsi.

Tak, domluvil jsem. Ted se můžete do me pustit."
Odevzdane jsme očekával salvu řevu, připomínek a námitek zejména od Stopare, Karolina a možná i Ziry
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 21.1.2016, 0:30:39
Nakonec se vrátí i poslední dva, kteří to měli nejdál. A řekl bych, že právě včas. Kudůkové by se tu možná mezi sebou pobili, aby mohli mít ten odporný náhrdelník u sebe. Jak řekl Nysilo a pak i Karolína, tak to vytvořil Simplicus. A jestli je opravdu magická ochrana pryč, čekají nás brzy jistě velké potíže.
"Oni to jenom tak vzali? To myslí vážně?? Co v té hlavě vůbec mají."

Když Nysilo dokončí se Žirou své obětí Karolína se do Nysila trochu opře a pak nabídne Žiře přilbu. Alespoň mám čas trochu zpražit Nysila. Jak pohledem, tak i proslovem.
"Zvážil jsi vůbec všechna pro i proti?? Jestli je ta magická ochrana pryč, tak po nás půjde a on snadno vycítí něco co sám vytvořil. Navíc si nemyslím, že pro něj budeme nějakou velkou překážkou. Uvědomuješ si, co si tím možná způsobil??!!"

Trochu se už neovládám a s každým slovem zvyšuji hlas. Ukázat se teď někomu takovému, když neseme Sekáčovu relikvii je zcela největší volovina, kterou by mohl kdokoliv udělat. Možná jsem se v Nysilovi trochu zmýlil, když jsem ho taky navrhl na post velitele.

Ruka se mi trochu škube a nejraději bych ho poslal pěstí k zemi, ale v to by jen zbytečně zapříčinilo, že by jsme se tady pobili navzájem a mise by dopadla špatně. Král Severu by zvítězil a svět by byl pod těžkou diktaturou. V tuto chvíli mi už asi bylo, že možná podkopávám jeho autoritu, ale tohle dělat neměl.
"Nést zpátky to už nemá smysl a nevěřím, že najdeme někoho natolik mocného, aby to zničil. A na černý trh bych to raději netahal. To už máme větší šanci mi, že to ochráníme, než nějaký bláznivý idiot, který si bude myslet, že ho to udělá nezničitelným."
Snažím se mluvit klidně, ale přesto je tam cítit to, že to ve mě celkem vře.

Věc kolem sošek mi na klidu moc nepřidává. Jestli jich on má šest a u nás jsou dvě a to u každé z těch dvou jedna tak ho akorát více přilákáme. Má-li to být osud, že se s ním máme střetnout, tak teď jsme to asi dovršili.

"Raději rychle pryč odsud. Karolíno vyvolej ten portál ať už jsme pryč. S každou minutou to tu může Simplicus rychleji najít a bůh ví co se tu ještě povaluje."
Zkusil jsem trochu urychlit situaci. Letohrad určitě ještě neukázal vše, co skrývá a to je dobře. Raději ať to zůstane tam kde je.
"Zatracení idioti. A já jsem ještě větší, když s nimi zůstávám. Za tohle jednou zaplatím životem."
Naplnila mě hodně pesimistická nálada, kterou půjde těžko přebít. Určitě ne dříve, když máme v rukách věci, které chce někdo jako Simplicus.

"Ale počkat?? Pokud rychle splníme svůj úkol a podaří se nám nalézt ostatní sošky budeme jich mít stejně jako on. Pokud by se dobře rozdělili jistá šance tu je. Ale kdo nám zaručí, že nás do té doby nevystopuje??"
Pokouším se uklidnit si mysl, abych mluvil více vyrovnaně.
"Když se nám podaří splnit úkol, mohli bychom informovat Aribeth, že jdeme hledat zbylé ztracené sošky. Jedině s nimi máme nějakou šanci se Simplicovi postavit. Snad královna elfů bude vědět, kde by se mohla nějaká skrývat. Ale i tak tomu moc šancí nedávám."
Promluvil jsem jak nejklidněji jsem v této chvíli dovedl. Beztak jsem nás už všechny dávno viděl pod drnem.

Vyčkávám co na to ostatní a hlavně jestli Karolína udělá ten portál, který nás vrátí zpět ke studni do Drogadu.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 21.1.2016, 0:26:42
Procházím zbrojnicí a prohlížím všechny ty překrásné zbroje a brnění. Na pohled sice krásné, ale většina z toho je pro mě nepoužitelná. Potěžkám krásný šaršoun. V ruce sedí pěkně a představa, že bych se s ním měla ohánět... Skoro se otřepu.

Pak se náhle zarazím a upřu pohled na přílbu. Bohové... To je snad... Ne ne ne ne ne. To nemůže být. Vždyť ta byla... Letí mi hlavou, ale než se rozhoupu k tomu ji vzít, sebere ji Kája. Do háje!

Pak ovšem narazím na další skvost. S téměř posvátnou úctou vezmu do ruky scimitar a vytáhnu jej z pochvy. Sedí v ruce dokonale. Můj starý sice není vůbec špatný, ale oproti tomuhle to je jen neopracovaný kus železa. Rychle jej na zádech vyměním a starou zbraň položím mezi skvosty. “Děkuji Ti. Sloužil jsi mi dobře. Teď si odpočiň.“

Je to zvláštní pocit. Odejdu ze zbrojnice, ve které jsem nechala kus sama sebe. A vím, že za chvíli odejdu z města, do kterého se už asi nikdy nevrátím.

Když dorazím ke studni, tvářím se rozpačitě. “Omlouvám se. Trochu mi to tam trvalo.“ Usměju se kajícně a pokrčím rameny. “Ženská v obchodě, no.“

Rozhlédnu se po ostatních. Kudůci řeší zubatou odpornost, Kája nabízí rohatou helmu Žiře a Stopař se zdá unavený nebo znuděný. Teprve teď si uvědomím, jak strašně moc jsem unavená.

“Teď bych potřebovala tři dny spát, abych nabrala dost sil a dokázala se zhroutit vyčerpáním.“ Zamumlám unaveně. Tak špatně na tom sice ještě nejsem, ale daleko k tomu nemám.
 
  Žira   Postava není přítomna 20.1.2016, 23:57:46
Když mi Kája odpovídá, prohlédnu si svou sošku, chvilku ji zkoumám, až ze spoda najdu napsáno: Nenúth. "Moje se jmenuje Nenúth. Nenúth tvrdá je jak vzdor. To sedí, je z diamantu a měla by mé tělo zpevnit, aby nebylo jednoduché ho fyzicky zranit." Odpovím jí.

Poté mi ještě podává přilbu. Když jí drží v ruce, koukám na ni dosti nevěřícně. "Mohu?" Zaptám se Káji a natáhnu ruce. Pokud mi ji dá, vezmu si ji a zkoumám blíže. Trošku nevěřícně na ni zírám. "To..... to je přilba posla smrti. Prý dodává velkou sílu. Je to velmi cenná věc. Víc toho sice nevím, ale je to legendární artefakt, který byl ztracen víc, než tisíc let."

Pokud Kája nemá nic proti, přilbu si skutečně nechám. Nasoukám ji do váčku, co mám u pasu, kde bývala má stará přilba, ale ta je již dávno rozpadlá.

"Moc ti děkuji Kájo. To je úžasný dárek. A já pro tebe nemám nic." Poslední větu řeknu dost smutně.
 
  Karolina   Postava není přítomna 20.1.2016, 23:33:09
Najednou se ozve Žira a jako generál zastaví všechny řeči. Právě jsme si něco špitali s Anglinem a tak jsem si ani nevšimla, že už se vracejí. Poslouchám co říká. Už už chci odpovědět, ale když vidím, jak se přišla přitulit k Nysilovi, nechci je rušit. Kouknu na Anglina a s úsměvem kývnu. Jistě už ví svoje.

Po chvíli se Žira usadí na studni a tak se k ní otočím a teprve teď se odhodlám jí odpovědět:

" Žiro, já o těch soškách taky něco vím. Poslechněte si to všichni:
Alja svítí leskem stříbra
Eana má bílou zář
Inis dává lidem křídla
Eleneth je ze zlata
Agla z hlubin vyjde hor
Merinel vždy zdobí tvář
Nenúth tvrdá je jak vzdor
Floeme mořem bohatá
Vorome je mocí tmavou
Ulua je rudá krev
Ktesis není ještě pravou
Athaja má v rukou svět

Nevím, kterou máš ty, ale já mám Eanu, tu platinovou."


Na chvilku zmlknu, aby si to každý trošku srovnal dohromady a pak se usměju a pokračuju:

"Byli jsme, mimo jiného, i v královské zbrojnici a něco jsem ti přinesla. Jen pokud se ti to bude líbit a budeš to chtít, jinak ji zase uložíme zpátky. Nejdřív bych ti ještě řekla, že to není žádná tretka, ten náhrdelník. To je náhrdelník Simplicuse, udělal ho sám ze zubů svých obětí a je nejspíš nasáklý magií."

Za řeči zvednu svůj vak a otevřu ho. Opatrně vyndám ebenově černou rohatou helmu. Je zvláštní a tak jsem zvědavá, jestli si ji vezme nebo ne. Podávám ji Žiře se zvědavým pohledem.

" Víš co to je?"
 
  Žira   Postava není přítomna 20.1.2016, 23:05:37
Boj zvládneme úspěšně, pak již není problém dojít až do cely, do které mě poslal černý mág Gelu. Když tam dojdu, vstoupím raději sama.

Když vyjdu ven, mám ve tváři zvláštní výraz. "Odporné zkoušky. Doufala jsem, že toto už nikdy nebudu muset prožít." Nejspíš se mi stále v očích leskne nějaká ta slza. Přesto se na Alexe mírně usměji a sdělím mu, že jsem hotova. Nyní již můžem zamířit tam, kam míří on.

Alex taktéž vejde do kanceláře sám a po chvilce vyjde. "Tak co? Máš, co jsi potřeboval? Můžem jít zpět?" Zeptám se ho.

Pokud zamíříme zpět ke studni, využiji času a trošku se vyptávám. "Tak co, Alexandře, nechtěl bys nám také o sobě něco říct? Jsi takový tajemný, skoro nemluvíš, vlastně o tobě nevíme skoro nic. Jen to, že se umíš skutečně nenápadně někomu octnout za zády." Ať již mi Alexandr odpoví nebo ne, za chvilku již určitě dorazíme ke studni, kde už ostatní čekají. Přijdem zrovna v době, kdy se schyluje k hádce o jakýsi náhrdelník.

DOST!! Křiknu místo pozdravu. "Myslím, že máme důležitější věci na práci, než se hádat mezi sebou." Ještě dodám již klidnějším hlasem. Pokud se situace uklidní a náhrdelník bude mimo dosah kudůků, řeknu všem, co mám na srdci.

"Dokud jsme ještě tady, chtěla bych prořešit jednu věc. Nevím, pro co jste sem šli, já jsem šla pro jednu malinkou sošku." Řeknu a ukážu diamantovou sošku, co mi visí na krku. "Je to jedna z 12 sošek Almiru, velmi cenný artefakt, který vytvořil Saldebar a nyní se jich snaží posbírat všech 12. Dozvěděla jsem se, že zatím jich má 6, takže já mám sedmou, z toho plyne, že ještě pět jich je někde ve světě. Ale také jsem se dozvěděla, že ještě někdo z naší skupiny má nějakou sošku, myslím, že by bylo moudré, abychom věděli kdo.

Sošky nás totiž mohou i přivést do nebezpečí. Saldebar po nich usilovně pátrá a nepřestane, dokud jich nebude mít všech 12. Každá soška zvlášť má sice pozoruhodné vlastnosti, ale jakmile jich je více po hromadě, tak se jejich moc násobí. A jakmile jich je všech 12 ve vlastnictví jednoho člověka, tak...... no tak je to prostě průser jak barák. Dotyčný se stane prakticky nesmrtelným jak věkem, tak zbraní.

Tohle vše jsem se dozvěděla. Radši vám to tu říkám, protože věřím, že s těmi informacemi naložíte lépe, než já. Pokud se ovšem nebudete hádat o nějakou cetku, která mimo jiné vypadá dosti odporně."


Řekla jsem vše, co jsem prozatím chtěla. Nyní čekám, co na to řeknou ostatní. Mezitím dojdu za Nysilem a pevně ho obejmu. Někdo všímavější, kdo navíc stojí ve správném úhlu si může všimnou, ža na jeho rameno stékají mé slzy. "Myslela jsem, že už tě nikdy neuvidím. Že už nikoho z vás nikdy neuvidím." Potichu mu šeptám.

Po chvilce hlavu sednu a pokud možno nenápadně si otřu slzy, aby si toho ostatní nevšimli. Sednu si na okraj studny a začnu balit cigaretu. Mezitím poslouchám, pokud někdo odpovídá na mé otázky nebo pokud dodává nějaké další informace.

Když mám cigaretu ubalenou, vložím ji do úst a zapálím, dlouze si potáhnu a je vidět, že se mi trošku ulevilo. "Sakra ženská blbá, koukej se vzchopit. Jsi tu největší sračka ze všech. Kéž bych byla tak silná, jako Kája, proč musím být věčně takhle ustrašená a přecitlivělá?"
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 20.1.2016, 22:13:06
Alexandr, Žira

Alexandr po chvilce vyjde ven z místnosti a můžete se vydat zpět ke studni. Po cestě vás již nic nepotká.

A konečně 11 šílenců opět spolu

Alexandr s Žirou dorazí zrovna v momentě, kdy se Bell snaží zapnout si náhrdelník a Riegal, Merysol a Karolína se mu to snaží rozmluvit.
 
  Karolina   Postava není přítomna 20.1.2016, 21:08:51
Pak jen s údivem sleduju co se děje s náhrdelníkem. Zdá se, že jsem měla pravdu, neměli jsme ho brát. Chvilku to vypadá, že se snad kudůkové o něj i poperou, ale pak vidím, že se Bell snaží ho nasadit. Vstanu a už otvírám pusu, když promluví Merysol. Přikývnu a hned po ní začnu mluvit já:

" Okamžitě bys to měl sundat. Vždyť ani nevíte co to je zač! Já vám to tedy povím Vyrobil ho nejbrutálnější masový vrah Simplicus ze zubů svých obětí. Když byl v souboji zabit, královna elfů ten náhrdelník sebrala z jeho těla a ukryla ho tady, aby nemohl škodit. Prosím vás, schovejme ho někde a nechme ho tady."

Potom se podívám otráveně na Nysila.
" Bál ses hošku co? Tak to měli odnést ti dva co? Styď se!"
 
  Merysol   Postava není přítomna 20.1.2016, 20:44:31

U studny nás bylo víc a víc a mě se zase začínalo víc a víc stýskat po povrchu. Navíc jsem se dost nervózně dívala na svou truhličku, kde čekalo na probuzení vejce fénixe.

Už brzo budeš někomu dělat společnost. Někomu kdo si to zaslouží. Někomu, kdo tě potřebuje…

Jak tak sedím na zemi s truhlou, neuniknou mi Nysilovi boty. Překvapeně na ně začnu zírat a nechápu. Kruci, co to je za křusky? Sedmimílové boty?!

Ovšem ze zájmu o boty mě brzo vytrhne náhrdelník, který Nysilo postupně nechává prozkoumat od Riegala a Bella.

Celou dobu ty tři a náhrdelník pozoruji a chvilku se nachytám, že u toho mám oteveřenou pusu. Nevěřím tomu, co ti dva vyvádějí.

Ježiši, co se s nima děje? Co to je za náhrdelník, že na ně má takovou moc? Tohle se mi nezdá…mám strach, že ta věc nepřinese nic dobrého….

Bell si ho chtěl zapnout, Riegal zase náhrdelník loudí na Nysilovi.

Trochu si odkašlu a na ty tři se podívám. ”Pánové, nevím, co to máte za náhrdelník, ale myslím, že by bylo moudré ho schovat a za nic nasvětě nevytahovat a nenosit ho. Bell a Riegal se kvůli němu chovají jak pitomci a ty Nysilo jsi vůdce a měl bys mít čistou mysl. Takže bys od toho měl být co nejdál. Možná by ten náhrdelník měl vzít někdo jiný. Třena Anglino, jeden už hlídal…ten pro dceru barona.”
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 20.1.2016, 20:01:38
Přijde Nysilo se starými škrpály. Tupě se usměju. Kde je asi vzal? Checht.... Poslední model z ulice...

Pak mě smích přejde, když podá mě s Bellem jakýsi pěkný náhrdelník. abysme ho prozkoumali. Bell ustoupí, takže je to na mě.

Přijdu k němu a upozorním Nysila: ,, Kouknu se na to, ale upozorňuju tě, že i když takové věci umím vyrobit, schopnosti nemusím poznat." , pak na to použiju vidění magenergie.

Přes všechno úsilí to skrýt musím údivem otevřít pusu. Ty krááávo.... Takový magenergie!!! A čistý! To by se mělo zkusit vydestilovat... A jaký pěkný... Jak to jenom zaonačit abych ho dostal... NE! Chamtivost! Musím si dávat zatraceně pozor.... Ale on je tak mocný...

Zavřu pusu a řeknu: ,, Pěknej náhrdelník, ale nevím jestli umí něco užitečného... Pokud ho nepotřebuješ, já ho jistě využiju..."

Naprosto zbytečně si ho vezme i Bell, který je na to asi menší odborník, a to i přesto, že mě předtím nechal, a dokonce si ho nasadí. „ Nech to bej..." nestihnu doříct a už jen odevzdaně nechám na Nysilovi, co udělá a jak mi odpoví.
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 20.1.2016, 19:54:45
Bell rozhodně nestihne náhrdelník zapnout na krku natolik rychle, aby někdo nestihl zasáhnout. Udělal rychlý pohyb, ale mechanismus na zapínání náhrdelníku je dosti jemný, s ohledem na to, jak veliký náhrdelník je, zapínání bude trvat klidně několik minut.
 
  Bell   Postava není přítomna 20.1.2016, 19:47:18

Čekáme celkem dlouho.
Nejprve se vrátí Riegal s Anglinem.
A riegal vypadá nanejvýš spokojenej. Zřejmě má, pro co přišel.
To je dobře. Kdoví, co by zkoušel, kdyby nedostal, co chce.
Do zbrojírny/kovárny nejdu. Nemám, co měnit. I když stejně jako někdo další tam ze zvědavosti nakouknu, co všechno tu mají a nevědomky pokukuji hlavně po šupinových zbrojích. Ale žádnou si nakonec nevezmu. Koneckonců jako alchymista zbroj většinou nepotřebuji.

Asi tři čtvrtě hodiny dorazí Karolína, nysilo a lótiel.
Mají pro co přišli.
Talhut se ozve, jestli má Karolína dost magenergie.
Jak se zdá, naštěstí ano.
Byl by dost průšvih, kdyby ji neměla.
Pak ještě Anglinovi pochválí zbroj.
Její proslov mi velmi připomíná Mayu. Asi si v čase, který s ní trávila navykla jejímu způsobu mluvy. Což až zas tak dobrý není. Ještě máme čas, než dorazí Alex s Žirou.
Nedělám si obavy. Zajisté brzy dorazí.

Pak na nás s Riegalem promluví Nysilo.
Potom vytáhne cosi, překryté kusem hadru.
Objasní nám co to je.
S odporem ale také jiskřičkou zájmu na náhrdelník pohlédnu.
Podivuju se, jak někdo může očarovat něco takového. Ten Simplicus musí být dost psychopat. Ale každý alchymista ví, že výtvory zlých mágů bývají jedny z nejmocnějších.
Opatrně sáhnu na jeden ze zubů. Sice s odporem, ale je vidět, že už jsem sahal na leccos...
"Pokusím se, ale obavám se, že se něco dozvíš spíše tady od theurga. Tohle je jejich obor."
Pak, jakmile položím ruku na náhrdelník a mírně, velmi opatrně ho nadzvednu, prohlížím si ten úžasný a nechutný předmět zároveň .
Ptozkoumávám ho.
Je mocný.
Magenergií přímo přetéká.
Azurově se mi blýskne v očích.
Ta moc!
Má obrovskou moc!
A ani stopy po temnotě.
To nutkání je převeliké.
Pohlédnu na Nysila.
"Má obrovskou moc.
Víc ti sdělím, jakmile ho prozkoumám víc zblízka."
ani na něj nepohlédnu. Tomuhle nemůže rozumět. Jistě mu to nebude vadit.
Pevně na něj pohlednu, nadechnu se a prudce si náhrdelník nasadím. Nenadále, dost rychle, aby mne nemohl zarazit.
Snad to pochopí...
Nutkání neodolám. Jsem mocný alchymista. Tahle moc mne nepohltí, to zvládnu.
Pln očekávání čekám, co se stane. Ale není to tak snadné. Zápasím s zapínáním. Vůbec si neuvědomuji, jak to vypadá... Ta magenergie mi zaslepila mysl.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.