abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Battlestar Fenix ::
družina
stránkovat po:  
 

Brandon "Arrow" Nelson
11.3.2014
18:26:19
Vejdu do pokoje, kde je Lisa a totálně ignoruji poznámky jejich doktora, jsem příliš unavený na to, abych se s někým dohadoval.
Jen ho zpražím pohledem a znovu se otočím k Lise.
“Nic mi není, jsem jen trochu utahaný. Se ségrou sem nemluvil tak nevím.“ řeknu Lise.
Otočím se Thomasoj a vyslechnu ho.
“Jo ujde to, ale jak jsem říkal, jsem trochu utahanej.“ řeknu.
Musím se zasmát. Když mě začne bránit.
Znovu se otočím k Lise. Přitáhne si mě k sobě a pošeptá mi něco do ucha.
“Dobře tak já půjdu. Tak zatím ahoj. Miluji tě.“ řeknu a políbím ji na čelo, pak nos a nakonec na ústa.
Pohladím ji po ruce a kývnu na Thomase.
Ignorujíc ostatní odejdu z místnosti.

Pán Jeskyně
11.3.2014
17:56:14
Lisa, Thomas

Doktor ještě okamžik počká, než Arrow opustí pokoj a pak začne s vyšetřováním. Do pokoje přijedou sestřičky a oddělí Lisu a Thomase plentou. Proběhne kompletní prohlídka. Zvláště pak míst, která byla nejvíce pohmožděna. Odeberou vám vzorky moči, krve a slin.

V krátkém mezičase vám doktor řekne, že Šógun je v kómatu. A že nikdo teď nedokáže s určitostí říct, co bude dál.

Pak vám připraví uniformu a propustí vás. Při odchodu ještě zaslechnete rozčilený rozhovor mezi vaším lékařem a nějakým technikem. Jedná se o nějakou kameru na ošetřovně, která měla krátkodobý výpadek. Jen několik minut.


Suzane, Kathryn

Na baru si dáte pár panáků. Nálada tam není nijak dobrá a nijak se nezlepší, když se začnou lidé zvedat a odcházet na svá stanoviště. Fénix startuje a chystá se ke skoku. Není to nic neobvyklého a rozhodně to není důvod k nějakému znepokojení. Takže důvod bude někde jinde. Dáte si pár skleniček a ve svých kajutách pořádnou sprchu. Když vylezete ven, čeká vás překvapení. Na náramcích vám svítí zpráva od Snaka. “Dostav se co nejrychleji s plnou výzbrojí a výstrojí do hangáru.“

Thomas Moore
10.3.2014
22:18:40
Během prohlídky vtrhne Arrow do pokoje, jako velká voda. Myslím si, že ho nepotěšila moje přítomnost, sedl si k Lise a začali věnovat sami sobě, Shitface, z toho vyšiloval. Arrow se mě zeptal, jestli jsem ok. Lisa na mě hleděla se zoufalstvím v očích, asi jsem pochopil o co jí jde.

Díky, Brandone, jsem v pohodě. Jak se vede Tobě? “ Odmlčel jsem se a otočil se na Shitface. „ Doktore, von hned půjde, chtěl se tady jen přivítat s doktorkou, jasně, že půjdeme na to vyšetření, nedivím se, že to je jeden velkej rébus, co se nám stalo. Že jo Liso? “ Usmál jsem se na ní. „ Doktore, je pravda, že znakem lékařů je Aeskulapova hůl? Přijde mi to trochu vtipné. Přesunete nás někam, nebo nás vyšetříte tady na pokoji? Na pokoji budeme potajomky, alespoň se nikdo ničemu nebude divit. Jak se má vlastně Šógun? Už je stabilizovaný?“ Otočil jsem se na Lisu a mrkl na ní.

Tak se ukaž, doktorko. “ Smál jsem se na ní a vypadal klidně.

Lisa Hamilton
10.3.2014
14:03:29
...víc už nestihnu říci, protože do pokoje vtrhne jako velká voda Brandon. Hned se hrne k mojí posteli, aniž by okem či slovem zavadil o doktora a sestry. Zamračí se při pohledu na Thomase a pak už si sedá ke mě.

Stiskla jsem mu ruku a při políbení nasála jeho vůni. " Brane, ach Brane, jak ti je a co Erika? Šógun je..." Dál jsem se nedostala, protože kolega se do Brandona pěkně zostra obul. Chápu je oba. Brandon se snažil ke mě dostat, já bych za ním běžela určitě okamžitě, on počkal, až se vyspím a trochu nás dostanou z nejhoršího. A doktor...je mi jasný, že je naštvaný. "

Přitáhnu si Brana k sobě a zašeptám " Musíme na vyšetření. Běž si odpočinout, lásko, vypadáš zdrchaně. Přijdu za tebou." Pak ho ještě než odejde políbím.

" Doktore, nezlobte se na něj. On to nemyslel zle, určitě by vám poděkoval. Znám ho a vím, že ano. Je to teď pro něj hodně těžké období, promiňte." Snažím se trochu doktora uklidnit. " Urazilo ho to, chápu to. Mě by to, být na jeho místě, taky pěkně vytočilo. Jenže Bran...on ví, že Erika na tom není dobře a možná se o mě bál." Pomyslím si a najednou mi to zní, jako kdybych přesvědčovala samu sebe.

Kouknu se zoufale na Thomase. Pak se doktor podívá na nás a já žasnu. Usmívá se a mluví na nás jakoby se vůbec nic nestalo " Nikdy nepochopím ty mužský. Jejich myšlení studuju už roky a stále mě ještě překvapují některé jejich, pro ženu nepochopitelné obraty." Ozve se ve mě psycholožka.

" Pravda je, že mě samotnou bude zajímat, co se vlastně stalo. Když je doktor z toho vedle, tak o ničem neví. To mě udivuje " Jen tak v koutku duše se zatřepotá malý plamínek... ne jen jiskřička ... náznak podezření... pak rázně ne. NE!!!

Pán Jeskyně
10.3.2014
13:16:19
Lisa, Thomas, Arrow

Když z ničeho nic vtrhne do pokoje Arrow, změní se překvapený doktorův výraz na vzteklý. “Máš pocit, že na dveřích visí cedule „návštěvy povoleny“?!“ Osopí se doktor na nezvaného návštěvníka. “Co třeba pozdravit?! He?! Co třeba poděkovat?! Taky ne? Víš co? Seber se a vypadni. Ještě jsem tady neskončil!“ Vzteká se doktor a zdá se, že to myslí smrtelně vážně.

Pak se otočí na Thomase a Lisu. “To vaše zázračné uzdravení musíme prošetřit. To není jen tak. Uděláme nějaké testy, nebude to trvat dlouho. Když to bude v pořádku, za hodinu budete odtud pryč.“ Říká mile. Dokonce se i usměje.

Kathryn Prescott
9.3.2014
21:58:08
Ochota doktora mě teda fakt překvapila.
“No nebojte, doktore, jsme z toho odvázaný stejně jako vy.“ Doplním malým úšklebkem. To, že jsme v pořádku, mi ani říkat nemusí. Ale hold když si to Snake vymyslel, co se dá dělat.
“Aby měl jistotu.“ Vyplivnu na doktora. Jen kývnu, když se zmíní o stavu Šóguna. Přelétnu ošetřovnu pohledem a na chvilku mám pocit, že jsem tam zahlédla Snaka.
“Co by tu dělal?“

Vyrazí se Suzane z ošetřovny. Otočím se na ni, když mi položí dotaz. “To nevím. Vypadal, jak když ho zdržujeme.“ Zamyslím se.
“Zřejmě. To víš doktoři.“ Konstatuji. S úsměvem kývnu na Suzanin návrh.
“To je velice dobrý nápad. Jsem pro.“ Prohodím k návrhu jít to zapít.
“No zdálo se mi, že nejsou z toho, že bychom navštívili Lisu s Thomasem moc nadšení. Zkusíme to později.“ Uvažuji nad tím čemu dát přednost.
“Pití vyhrává. Pak sprchu a na konec jídlo. Už mám hlad a ráda bych si něco dala, ale panáka potřebuji víc tedy.“ A vyrazím se Suzane k baru.
“Už se těším na vodku.“

Brandon "Arrow" Nelson
9.3.2014
21:20:35
Je to už nekolik hodin co se tu proletuji v Rébusu. Už nevím co všechno jsme s Filipem vymýšleli za testy a manévry. Je to skvělá loď, ale už to je dlouhé a jsem utahaný.
Naštěstí už se blížíme zese zpět k Fénixu.
Dojde mi že se naše Battlestar pohla. Zjevně se něco děje a mají naspěch.
Ovšem s Rébusem, není problém ho zase dohnat.
“By mě zajímalo, kam a proč mají tak naspěch.“ prohodím k Filipoj.

Nakonec se mi podaří dostat loď na Fénix. Přistanu a rozloučím se s Filipem.
Odfouknu si a vyjdu ven. Jsem utahaný a vůbec nemám na nic chuť.
Snad jen.
“Lisa.“ hlednu a hned se vydám do špitálu.

Vyhledám si kde je a hned za ní zamířám. Přijdu do místnosti a trochu se zakaboním, když zjistím že tu je s Thomasem. Pak pokrčím rameny.
Nevšímaje si doktora ani sester příkdu k ní a posadím se k její posteli.
“Ahoj, zlatíčko. Jak ti je. Měl sjem to tebe strach.“ řeknu a vezmu ji za ruku.
Je mi jedno co budou říkat ostatní, ale nakloním se k ní a políbím ji na rty.
“Miluji tě.“ zašeptám a pokusím se o úsměv.

Potom se otočím k Thomasoj.
“Tak jak je tobě, kámo. Doufám že ses mi tu o ní postaral.“ poznamenám.

Suzane Kinoto
9.3.2014
21:02:14
Trochu neochotně, ale i přes to nás na ošetřovně prohlédnou. Podívám se na doktora trochu rozpačitě, jako že já si to nevymyslela a po tý nehodě to není od věci, jen pro jistotu.
Lékaři kosntatují, že jsme obě v pořádku, trochu se tam taky opláchnu ať nevypadám jako masový vrah. Po opuštění ordinace se zeptám Kath. "Proč se ten doktor tvářil tak divně?" Vrtá mi hlavou. "Nějaký modřiny a boule asi není zranění. Nebo co." Zavrtím hlavou.

"Půjdeme to zapít? A nebo se zajdeme podívat za ostatníma na marodku?" Zeptám se Kath, pak se podívám na svoje oblečení. "Asi bych se měla nejdřív vykoupat a převlíknout. Tak nejdřív ten drink, co ty na to." Nadhodím možnosti a počkám co ona na to.

Lisa Hamilton
9.3.2014
15:46:13
Probudí mě pocit, že jsem spala snad dva dny. Slastně se chci protáhnout, když v tom uslyším Thomase. Otevřu oči a teprve teď mi dochází, že mě netřeští hlava.

Zvednu ruku a sáhnu si na obličej " To jsem blázen, žádné nateklé oko, žádný natržený ret. Modřina na ruce je taky pryč...Hlas, ještě hlas!"

Polknu a pak se ozvu " Krásné ráno. Slyším, že ti je dobře, to jsem ráda." Usměju se na Thomase. Na rozdíl od včerejška, je to opravdu úsměv a ne škleb. " Kolego, klobouk dolů, musím říct, že se mám co doučit. Cítím se opravdu skvěle. A taky uznávám, že bych jedla. Jsem hladová jako vlk. Jistě nás tady nebudete držet."

Je mi jasný, že nás nepustí jen tak. Jenomže... proč se mi zdá on i sestry tak vykulení? Jako kdyby to nečekali? " Sestřičko, prosím vás, můžete mi to sundat? Myslím, že mohu posoudit, že to už není potřeba." Požádám sestru a opatrně si sednu. " Ježíííš, vlasy mám rozpuštěný, andělíčka na sobě. Já asi vypadám! To bude mít Thomas další příběh do své sbírky. Jaký tomu dá asi název? Jak doktorka vypadala jako strašák do zelí? "

Konstatuju v duchu a po očku se na něj podívám. Vypadá jako vždycky, usměvavý, ironický a věčně při chuti na cigárko, usměju se a obrátím oči na kolegu " Doktore... "

Thomas Moore
9.3.2014
15:25:23
Probudil jsem se a nic mě nebolelo, zvednul jsem peřinu, kontroloval nádobíčko i celý zbytek těla pak jsem se ohlédl na doktora, sestry a Lisu. Lisa vypadal výrazně lépe, než včera i modřina na oku zmizela…

Vomlouvám se, vstává dřív, než já. “ Poukázal jsem na svého lofase a hned jsem pokračoval. „ Tak, nejsem tedy zrovna študovanej v medicíně, ale já se cejtím dobře a doktorka docela pookřála. Včera jste říkal, doktore, že nás pustíte, jakmile budeme v cajku. Zdá se mi, že asi budeme moci už odejít, protože já se vyspal jako nemluvně a nic mě nebolí. Čestný skautský… Takže jak to s námi bude? Mám hlad a chuť na cigárko… “ Odmlčel jsem se, čekal jsem na rozhodnutí lékaře. Přitom jsem se usmíval jako ranní slunce.

Tak přeci jen, má včerejší teorie se potvrdila…

Pán Jeskyně
9.3.2014
15:07:46
Hodiny běží jako o život. Fénix se vydal na cestu. Zjevně máte poměrně naspěch, ale let je až nepřirozeně plynulý. I samotný start byl velmi pozvolný.

Erika má čas přemýšlet co všechno udělala a proč se to vlastně stalo. A taky co s ní bude dál. Je toho dost.

Suzane s Katryn byly prohlédnuty a propuštěny. Pár panáků na srovnání jim bodlo. Stejně jako následná sprcha a pořádný kus jídla v kantýně.

Arrow si celou dobu užíval v Rébusu. Když po několika hodinách přistál v hangáru, neměl na jídlo ani pomyšlení.

Když se probudí Lisa a Thomas je jim okamžitě jasné, že se něco stalo. Možná je to tím, že necítí žádnou bolest. Nebo tím, že na těle, co oko dohlédne, nemají jedinou modřinu a ani ani klouby při prvním opatrném pohybu nebolí. A nebo je to vyděšený pohled doktora se skenem v ruce a dvou sester ve vašem pokoji.

Thomas Moore
8.3.2014
23:44:27
Předtím, než jsem začal vyprávět historku:

Shitface mě nepřekvapil, prostě další maník, co si myslí, že ví všechno.

No to je paráda doktore, tak doufám, že tu máte někde kuřárnu, protože se tu jinak z toho poseru.“ Otočím se na doktorku. „ Obávám se, že jsme v prdeli, celá naše mise. Tady mistr Vševěd, nás jen tak nepustí, ještě můžeme utéct. “ Usmál jsem se šibalsky.

Během vyprávění historky a po ní:

Doktorka zdá se byla velmi vyčerpána, nebyl jsem si jistý, jestli vše slyšela, ale nebylo to důležité. Pak přišla sestřička s léky a hypnotiky.

Kde jsou moje cigára? “ Vystřelil jsem na ní hned z první, nebyl to drzý, spíše zoufalý tón. „ Dejte nám s doktorkou nějaké dobré opiáty, ať máme veselé sny. “ Usmál jsem se na sestru….

Když sestra odešla sestra, začala mi Lisa děkovat.

Leda hovno doktorko, neudělal jsem nic extra, kdokoli z týmu by udělal to samé. Jestli máš vůči mně pocit dluhu, tak mám jednu věc, s čím mi můžeš pomoci, ale to necháme na jindy. “ Usmál jsem se a snažil se podvolit hypnotikům, věděl jsem, že to bude dlouho trvat. Přece jen, je pár let beru.

Upsala si se ďáblu doktorko, doufám, že Ti to došlo….“ Přemýšlel jsem a v duchu se smál…

Brandon "Arrow" Nelson
8.3.2014
23:37:54
Vyslechnu si Filipa přikyvuji, snažím se dobře si vše pamatovat.
Je to pěkná mašinka a jistě s ní bude hodně zábavi.
“Tak jsi připoutaný. Vyskoušíme tu mršku.“ řeknu a chvíli počkám.

Přidám plyn a jemně stíhačku stočím v pravo, potom hned v levo a zkusím si jak je citlivá.
Torchu uberu a zvednu ji vzhůru.
Trochu nás pohoupám nahoru a dolů a za strany na stranu.
Když si na loď zvyknu tak ji trohchu přidám a hodně rychle se vzdálím od Fénixu.
Jedna vývrtka a znovu ji srovnám.
“No zdá se že ta potvor toho umí dost.“ řeknu a zazubím se na Filipa.
Prudce a nečekaně trhnu kniple směrem dolů a co nejrychleji upaluji.
Zaražen do sedačky si užívám ten let.
Znovu loď srovnám a rozesměji se.
“Ani se nedivím, že se nechala Erika tak vybláznit.“ řeknu a zakolébám lodí.
“Tak.“ otočím se k Filipovi.
“Máš nějaké testy co je třeba udělat?“

Než mi odpoví a dá další instrukce. Mám čas se trochu uvolnit a zasnít se.
Povzdechnu si.
Vzpomenu si na ostatní, na ty co jsou teď v nemocnici. Vzpomenu si na sestru, která je ve své kajutě a je z toho pěkně špatná.
Ale hlavně si vzpomenu na Lisu. Usměji se, ale hned na to se zamračím.
“Kruci, mě jsem se k tobě jít podívat. Jak ti asi je. Doufám že jsi v pořádku. Jen co se vrátím tak se u tebe zastavím. Moc tě miluji.“ pomyslím si.
Na tváři mám, asi trochu idiotský úsměv.
Znovu si povzdechnu a začnu se zase soustředit.

Pán Jeskyně
8.3.2014
23:02:26
Suzane, Kathryn

Na ošetřovně se na vás dívají zmateně. “Nu dobrá. Když vás sem poslali, tak vás prohlídneme.“ Pokrčí rameny doktor, který neskrývá, že mu to přijde zbytečné. Testy a prohlídka zabere jen pár minut. “Jste v pořádku. Pár boulí a modřin. Nechápu proč vás sem posílal.“ Krčí rameny doktor a dodá. “Šógun je ještě na sále a hádám, že tam ještě nějakou dobu bude. Operace mozku je náročná věc.“

V jednu chvíli máte pocit, že jste hlouběji ošetřovně zahlédli známou siluetu velitele, ale bylo to jen mihnutí. Jisté si s tím nejste.

Pán Jeskyně
8.3.2014
22:50:29
Arrow

Filip tě uvítá mávnutím ruky, která ukáže na druhé křeslo. “Zdravím. Vykašleme se na ty kecy okolo a jdeme k věci. Vipera znáš. Víš co umí. A to je úplný hovno proti týhle lodi. Víc jak třetinu výkonu jsme nevytáhli. Nevím proč. Možná to má nějakej omezovač či co. Ale i tak to odpovídá přibližně 130% Vipera. O manévrovacích možnostech se bavit nebudeme. V plný rychlosti to uhneš o nějakých 110° a seš furt na svým. Tahle loď z tebe vymáčkne střeva. Takže fakt piánko. Těžká noha bude zabíjet.“ Mluví o tom ležérně, ale víš, že to co ti říká, ti může zachránit život.

Tak. Dej tomu kotel jdem to otestovat. Pobídne tě, i když asi zbytečně.

Lisa Hamilton
8.3.2014
22:47:28
Nemám sílu už se dohadovat s doktorem. Nechám to plavat, vím, že sami proti tomu nic nezmůžeme. Ne teď a ne v tomhle stavu. Jen kouknu na Thomase a usměju se. " Boj s větrnými mlýny."

Když pak odejdou, nechci usnout i když vím, že bych měla. Proto se zuby nehty bráním a poslouchám soustředěně historku. Celý tělo mě bolí. V hlavě mám asi kováře, z povídky vím pramálo, ale jsem ráda, že na mě Thomas mluví. Když skončí snažím se zasmát, ale vyjde z toho spíš takový prapodivný zvuk.

Pak mi sestra podává nějaké prášky, ani se neptám na co to je. Slyšela jsem kolegu. Tak tedy spát, třeba mě hlava přestane bolet. " Thomasi, seš moc hodný, musím ti říct, že jsem ti strašně vděčná. Staral ses o mě, došlo mi to až teď zpětně. I přes to jak ti muselo být hrozně, staral ses o mě. Jsem tvým dlužníkem." Cítím, že na mě jde spaní, prášky na spaní neberu, to přenechám Thomasovi. " Brane, kde jsi? Určitě přijdeš až budu spát, miluju tě, víš to vůbec ještě?"

Kathryn Prescott
8.3.2014
22:07:43
Počkám až se Suzane zvedne na nohy, abychom mohli vyrazit na ošetřovnu. Kývnu na ni a vyrazím. Kouknu na ni, a když se zmíní o krvi, oklepu se.
“Brrrrrrrrr.“ Neodpustím si malý úškledek.
“Jo tak sprchu bych si taky dala. Dnešek byl fakt náročnej. Myslím, že bych uvítala i nejednoho panáka.“ Bohužel to bude muset ještě počkat. Ale třeba bude ošetření rychlé a aspoň se budu moci na chvilku natáhnout.

Dorazíme společně na ošetřovnu, kde si odchytnu první sestru, která kolem mě projde. Víc než moje prohlídka mě zajímá, jak jsou na tom ostatní.
“Zdravím, nevíte, jak na tom je Šógun? Odvezli ho rovnou na sál. Nebo jak je na tom Lisa a Thomas? Kde leží? Můžeme za nimi?“ Když už jsem tu, že bych se na ně šla podívat. Ovšem asi až po kontrole. Kouknu na Suzane a pak se otočím zpět k sestře.
“Můžete nás prohlídnout, ať má Snake klid, že jsme v pořádku po té nehodě. Ať to máme brzy za sebou a můžeme se věnovat něčemu užitečnému.“ Trochu se usměju. Ale moc to nepřeháním.

Brandon "Arrow" Nelson
8.3.2014
22:07:16
Je to divný, fakt divný že mi nikdo nenadává. Ani křiví pohled nic.
Je to vážně divný.
Pokrčím rameny a pokračuji do hangáru.
Je tam už jen Snake a někdo kdo dává Rébus do pořádku.
Dorazím k němu a pozdravím ledabilím salutem a vyslechnu si ho. Musím se nahlas zasmát.
“To se neboj, pomohl bych ti a ostatní taky. Jsme tým ne?“ prohodím
“Rozhodně jsem rád, že jsem u tebe v týmu, nerad bych někdy stál proti tobě.“ dodám.

Potom mi řekne něco k Rébusu.
“Filip?“ zamyslím se.
“Měl bych ho znát.“ a pak si vzpomenu.
“No jasně, myslím že vím o koho jde. S tím bych si mohl rozumět.“ prohodím a podívám se na něho.
“No, předpokládám že mi neřekneš o čem.“ chvíli počkám zda odpoví a pak se rozloučím a vejdu do lodi.
Než však dojdu do kokpitu, raději projdu všechny místnosti a ujistím se že tu nikdo není, aby se mi nestalo to jako před chvílí ségře.
Když jsem si jist že to je v pořádku dorazím do kokpitu.
“Zdravím tě Filipe, tak můžeme vyrazit?“ zeptám se usazujíc se do křesla.
Uvelebím se a připoutám.
Vše si zkontroluji a zavolám.
“Rébus pro Fénix, chystáme se na start. Doufám že je dráha volná.“
Počkám na odpověď a pak nasměruji loď na start.

Netrvá dlouho a jsme zase ve vesmíru. Já se však držím zkrátka, chci si tu loďku ozkoušet, ale raději potom co mi Filip k tomu něco poví.
Otočím se k němu.
“Tak kamaráde, povídej.“

Pán Jeskyně
8.3.2014
21:25:27

Arrow

Cesta proběhla až překvapivě v klidu. Žádné ataky a to ani slovní. Sem tam jen nějaký pohled. Nic víc. Lucky jsi nechal v její kajutě.

Po návratu k Rébusu jsi tam našel jen Snaka. A úklidovou četu, která právě dokončila svou práci.

“Ptal ses mě, jak jsem je dokázal zastrašit. Kdyby se na mě vrhli všichni najednou, asi by mě dostali. Ale hodně z nich bych vzal s sebou a zbytek poslal nadlouho do špitálu. A to nikdo z nich nechtěl riskovat. Věděli, že kdyby se do mě pustili, neměl bych čas rozmýšlet jak a kam je praštit, aby to přežili. Pronese tiše.

“Vevnitř už sedí Filip. Možná ho znáš. Kdysi s Rébusem párkrát letěl. Naučí tě co bude moci. Snad to bude stačit. Až se vrátíte, dej mi vědět. Budeme si muset promluvit. Teď jdi. Pobídne tě.

Suzane Kinoto
8.3.2014
21:05:45
Sednu si znaveně na zem před Rébusem. Otřu si ještě zakrvavené ruce do montérek a čekám. "Co teď? Odložíme ten let?" Podívám se na Snaka, který nevypadá příliš přítomně.

I mě zaujme asi tucet mužů kteří se k nám blíží. Jejich pohledy a chůze zvěstují potíže už na první pohled. Jenže Snake je tvrďák, přesně jak se o něm proslýchá. S podporou Arrowa se postaví celé skupině a já jen zírám jak jim s klidem vyhrožuje. Udiví mě když všichni skutečně odejdou bez rvačky ke které se schylovalo. Svůj úžas nijak neskrývám. "Tenhle chlap si zaslouží respekt."

Sourozenci Neslonovi odcházejí a my s Kath by jsme taky měly jít. Souhlasně přikývnu a zvednu se na nohy. "Tak dem." Odpovím.
"Musím se zase osprchovat, mám krev až ve vlasech." Započnu hovor aby po cestě nebylo tak ticho. No, možná to není nejlepší téma, ale už je to venku.

Pán Jeskyně
8.3.2014
20:57:02
Lisa, Thomas

Doktor si vás vyslechne, ale zdá se, že se ukecat nedá. Dá se to vyčíst z výrazu jeho tváře. “Tady jsou všichni z nějaké speciální jednotky. Ale já si nevezmu na triko, že kvůli nějakému zranění ohrozíte sbe nebo někoho dalšího. Takže vás pustím, až budete v pořádku a plně schopni služby. Sestry vám dají něco proti bolesti a i na spaní. Dobrou noc.“

Kývne vám na pozdrav a odejde. Jen pár vteřin na to se objeví sestřička a dá vám léky proti bolesti a na spaní. Zaberou docela rychle.

Thomas Moore
8.3.2014
0:06:44
Když ze mě sundavaly sestry hadry, neodpustil jsem si poznámku…

Pomalu, pomalu, žádnej spěch, času budeme mít dost se poznat…To jsou moje oblíbený džíny… Tak už ne… “ Usmál jsem se za ně. A tak jsem tam ležel v celé své kráse.

Hodně lacinej vtip, ale do zpěvu mi není. Hlavně že lofas je v pohodě, nerad bych si už nikdy nevrznul , když je kolem tolik pěknejch ženskejch. “ Moje vtipkování přerušil pohled na zbytek těla a pohled na moje masivní podlitiny.

Kurva, vypadám, jako bych prošel lynčováním. Hele, dámy, hlavně nevyhoďte ty cigarety v kapse. To bych byl hodně v hajzlu. Taťka má letky rád, přeci jen, každý správný muž musí kouřit.

Nějak nedbaly mých pokynů a už jsem šel na vyšetření. Velmi neobratně jsem se snažil se sestřičkami, alespoň flirtovat, i když jsem vypadal a cítil se jako zbitý pes. Když jsem absolvoval ty muka, převezli mě na pokoj s doktorkou, usmál jsem se na ní.

Je mi na hovno doktorko, ale lofas se zdá být funkční a o to jde. Jak je Tobě doktorko? Jsem trochu nateklej, jak ten koblížek, kterej jsem vyblil. Dělá mi ale velkou radost, že jsem Bretonci poblil loď a ještě jsem si tam zakouřil. To víš, jsem trochu zlomyslnej. Hele, když si pudu zakouřit, nevyvolám nějakej alarm těch mašinek a budíků, na který jsem připojenej? To bych fakt nerad. Navíc ten andělíček, kterej mám na sobě, mi sotva zakrejvá prdel. Ne, že by to byla prdel, za kterou bych se styděl, přeci jen je to výstavní prdel, ale nemusí mě tady každej vočumovat. Máš taky andělíčka? Mixér to byl solidní, jak na dětskym kolotoči, navíc zadarmo, hlava bolí jako střep, budu potřebovat něco proti bolesti. “ Odmlčel jsem se ve chvíli, kdy vešel zjizvený doktor….

No do prdele, kdo to je? Scarface? Ne to nebude, budu mu říkat Shitface, ale teď raději promlčím, nechci, aby mě objednal ze msty na kolonoskopii.

Promluvil jsem na doktora…

Ale hovno doktore, měsíc? Podivejte já a doktorka jsme ze speciálního týmu a měsíc absence se nevodpouští! Tady doktorka má recht, podivejte, trochu jsme voplácaný, možná podrcený, jako mletej pepř, ale to nám úplně nebrání se zapojit zpět. Dejte nám s doktorkou nějaký medikamenty a budeme v pohodě. Chtěl bych také něco na bolesti hlavy a prášky na spaní. Mimochodem, kde jsou moje cigarety? Neříkejte, že ty kočky z vyšetřovny je zatáhly, protože to by mě fakt nasraly.

Kurva, musím z tohohle blázince rychle pryč. Strašně mě to tu sere a musím si zapálit.

Když Shitface odešel, doktorka se rozpovídala…

Podivej, jestli ti je smutno, vypojim tady hadičku, mašinka asi začne pípat a přiběhnou ty kočandy z ošetřovny, ale nemyslím si, že je to návštěva, kterou bys chtěla vidět. Jo, když přijde Tvůj princ, tak Tě vzbudim, pokud ovšem nebudu na cigáru, nebo s nějakou sestrou v kumbálu hledat ztracený mládí, chápej…

Usmál jsem se na doktorku, chtěl jsem jí pobavit. Doktorka vypadala, že klimbá a chtěla slyšet historku…

No dobře, máš to mít, ale ne, že to budeš někomu vyprávět. Slíbil jsem Ti v lodi historku o prdelatý Candy, tý postarší sestře u nás na cvičáku. Hele to Ti byla náruživá ženská, měla ráda mladý kluky a ráda je vyšetřovala, jen co člověk vešel do ordinace, tak hned musel sundat kalhoty, prej povinná prohlídka lofase. Měla hubu jako vjezd do pískovny a prdel jak půlku Capricy, ale to bylo jedno. Jednou se tak rozvášnila, když držela mýho lofase v ruce a prej, že když na to s ní vlítnu dostanu tejden marodku, byl jsem mladej a blbej, votočil jsem do sebe dvě zkumavky lékařskýho lihu a se slovy: „Na starym kole se naučíš nejlíp jezdit, jsme na to vlítli.“ Můžu Ti říct, že to bylo dost šílený, byla to náruživá ženská a jedno číslo jí nestačilo. S kalhotama u kotníků a vopocenej jak vopičák jsem se raději vytratil po druhém čísle. Ta by utahala i koně, ale kluci z kasáren to ocenili, taky to zažili. To jsme ovšem nevěděli, že každej pátek si tam nechává „kontrolovat“ lofase nějakej poručík Weishauptl, celkem mladej kluk. Jak byl mladej, tak byl blbej, nepochopil, že Candy se do něj asi zamilovala a když mu náš desátník Johny „Kolík“ Firkin radil: „Hele vole, stará stodola když vzplane, tak ji neuhasíš!“ Nedbal rad a nechal si pořád vyšetřovat toho lofase. Mno a pak jednou když mu Candy vyjevila svoje city, se zalekl a vodbyl jí, jako prašivou kočku a vod tý doby to měl kurva těžký. Vyhejbal se marodce, jako čert kříži, ale bylo mu to hovno platný, protože tam jednou musel a pak se to s ním vezlo. Kolonoskopie a klystýr pořád dokola. Myslím, že toho pak litoval, blb jeden. Liso, nespíš? “ Otočil jsem se na doktorku…


Lisa Hamilton
7.3.2014
23:17:42
Pak najednou slyším nějaký hovor " Opatrně jí z toho vystřihněte!" Ucítím studený kov a pak i chlad. Otevřu oči " Pít prosím, je mi zima." Dostanu ze sebe a ani se nebráním, když ze mě všechno sundají " Jsou na to zvyklí jako já... kdepak je asi Brandon, snad je v pořádku... a ostatní taky. Kdepak je Thomas a Šógun?" Pak zaslechnu, že jeden je na sále. "Šógun, dobře aspoň vím, že žije."

" Sakra, ta hlava mě pořád bolí a koleno i bok." Připadám si jako malé dítě. Bez jediného slova odporu si nechám udělat veškerá vyšetření. Hlídám se, aby mi neuniknul ani hlásek i při ultrazvuku. " Pěkně to bolí teda." Konstatuji a jen se trochu ušklíbnu.

Konečně je to za mnou a můžu si oddechnout, vezou mě na pokoj. " Aha tak tady budu s Thomasem, bezva. Vždycky je lepší, když si má člověk s kým popovídat."

" Jak je ti Thomasi? Seš celej?" Pokusím se usmát, ale asi z toho je jen příšerná grimasa. Mám natržený ret, bouli na čele, kolem oka nejspíš modřinu, protože na něj vidím hůř. A slyšet mě je asi hodně špatně. Zatím mi to nejde moc nahlas, nejspíš jsem se praštila i do krku. " Prosím vás, přisuňte nám postele o kousek blíž, aby mě slyšel. Děkuju vám za ochotu." Šeptem poprosím sestry. "U máš kosti celé? Co hlava nebolí? To byl mixer, co?"

Kolem našich postelí jsou přístroje, jak už to tak bývá. Sestra nás přijde i nakrmit, ani mi to moc nevadí. Stejně toho moc nesním, bolí mě všechno. Nakonec dostaneme šťávu, dychtivě nasaju z brčka. Jenže je to tak hnusně kyselé, že se zašklebím. Hned uslyším od sestry, že to musím vypít a vypadá trochu dotčeně.

" Jasně, myslí si, že doktorka by měla být dobrý pacient. Jenže když jednoho bolí celej člověk, tak je úplně jedno jestli je doktor nebo třeba uklízečka. prostě to bolí a zkrátka je to hnusný pití. " Trochu polemizuji v duchu se sestřičkou.

Přijde kolega, nejspíš prošel nějakým peklem, soudě podle nehezké jizvy v obličeji. Poslouchám ho a oddychnu si. Nejraději bych mu dala pusu. " Dobrá zpráva... cože? Měsíc? To ne, doktore, to nejde!!!"

" Prosím vás, kolego, můžete mi něco dát proti bolesti hlavy? A nevíte co mám s hlasivkami? Nějak mi nejde zatím víc mluvit než takhle potichu. Vy myslíte... máte podezření..." Ohlídnu se na Thomase a pak zpátky na doktora " Nemáme vnitřní zranění, že ne? Celý měsíc... celý měsíc... to nejde... doktore." Tiše, ale značně zoufale ze sebe dostanu.

" Nemáme vnitřní zranění, na to by přišli a jistě by nám to řekli. Jen se chci ujistit. Měsíc...to je strašný." " Pustíte za námi návštěvy? Tady kolega bude jistě přijímat ci...květinové dary." Snažím se trochu vtipkovat, ale nemám na to moc náladu.

Když doktor odejde, zase do sebe musím nasát šťávu, brrr. I když teď už mi tak odporná nepřijde. " Budeš mi něco vyprávět? Celý měsíc... to vydá na tisíc a jednu povídku. Co ty na to?" Řeknu Thomasovi. Jenže teď asi moc dlouho nevydržím, nějak se mi zavírají oči. "Nejspíš nejsem moc vyspaná..." Usměju se aspoň v duchu a znova oči otevřu " Kdyby přišel Bra... kdyby za náma někdo přišel, nenech mě spát, prosím." Zažadoním jako malé dítě, vím to, ale nechtěla bych prospat jeho návštěvu.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.