abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Dar ::
družina
stránkovat po:  
 

Cora
1.2.2018
21:26:18
Vejdeme dovnitř a je to žůžo.
Je to teplo, vůně a světlo.
Jsou tu lidi, kteří klábosej nad džbánem medoviny nebo piva a když vejdem, zvědavě k nám zvednou hlavy. Někteří.
Někteří nás jen letmo sjedou pohledem a klábosej dál.
Sympatický.
Jsou na cizince zvědaví, ale ne přehnaně. Zas tak velká událost prostě nejsme.

Je vidět, že trochu je zarazí, že mě Terry nese v náručí a na jedný ženě je vidět, že váhá, jestli nám nemá nabídnout pomoc.
Terry se ale nerozhlíží nalevo ani napravo a jde přímo za zrzavicí ke krbu.

"Jasan. Je to divný, že to řeknu, ale docela ráda se ohřeju." Dotknu se očima trochu rozpačitě plamenů plápolajících v krbu a když mě Terry posadí na židli, pohodlně se schoulím. Raději se opřu rukama o stůl, ale jinak jsem v pohodě.

"Myslíte, že budou mít nějakou polívku? Tak bych si dala horkou polívku." Brouknu zasněně.

Nyskel
1.2.2018
19:42:39
Rozpačitě zamrkám. "Ne, ne... je to tu... hezké." zamumlám.

Rychle vykročím, abych se protáhnula kolem Terryho.

Místo vyberu, jak jinak, co nejblíž krbu. Mám ráda sálavé teplo a myslím, že to udělá i Coře.

"Tady to bude fajn, ne?" zeptám se už přímo Cory. Na Terryho se pro jistotu nepodívám. Potřebuju Vlčici nejdřív úplně zklidnit.

Na chvíli zaváhám a pak zapluju na opačnou stranu stolu. Místo vedle Cory bude asi chtít Mel.

"Je to lepší?" zeptám se jí. Starostlivost je upřímná, i když ne přehnaná. Nemůžu to přehánět, dokud ji Terry drží v objětí... nějak se k tomu nemůžu donutit.

Gunter
1.2.2018
16:58:22
"U hostinských dlouhou dobu nepotřebuji. To jde samo." Zašklebím se a vykročím s Corou v náručí ke dveřím. Než projdu dovnitř, otočím se krátce na Coru, protože zachytím závan nelibosti od její osoby.
Podráždění.

Možná se mi to ale zdá. Jsme unavení. Vejdu dovnitř dveřmi, které mi otevřela a rozhlédnu se. V šenku sedí pár lidí a jinak to tu vypadá jako vždycky.
Malé, útulné, skromné. Ale v krbu šlehá vysoko oheň a z kuchyně to voní tak, že mi poskočí žaludek.

Znovu se ohlédnu na Nys a znovu mám neodbytný pocit, že není spokojená.
"Co se děje, Nys? Nelíbí se ti tu?" Zeptám se polekaně, protože to by mě opravdu mrzelo. Chci, aby byla pro všechny tahle zastávka příjemný odpočinek. A možná i....víc...
"Vyber, prosím, kam si sedneme....kam mám Coru složit...."

Melwin
30.1.2018
21:54:48
Chytnu si uzdy a zamířím za klukem.

Pohledem ještě doprovázím Coru, abych se ujistil, že je o ni postaráno. A to zase pan Gunter nepodcení.

Popravdě bych si to s ním hned vyměnil. Místo uzdy v ruce mít Coru v náručí... Ale vim, kde je moje místo. A i když se pan Gunter tváří velkoryse, jsem jen sluha. Podkoní, když to dobře půjde. Neměl bych si zvykat.

Ve stáji pospíchám, i když rozhodně nic neodfláknu. Na to mám koně moc rád a zároveň si trvám na tom, že je na mě spoleh.

Kluk mi pomáhá, i Byrr, a tak je za chvíli hotovo.

Ještě se u všech koní zastavím a chvilinku jim věnuju. Tak nějak ze zvyku.

Popravdě mě to ale už táhne dovnitř. A není to jen hladem...

Nyskel
30.1.2018
21:49:12
"To jsi na tom takhle dlouhodobě pracoval i u každého hostinského z Křivého klíče až na Melebork?" zeptám se nevinně a v duchu se křením. Ta koupel mi vážně zvedla náladu. Dala by se nazvat... rozvernou.

Usměju se na Silenku. Zdá se, že Terryho obavy byly zbytečné. Je zvědavá a s Byrrem za zády bude za chvilku prošťourávat kdejaký kout.

"Dobře. Kdyby cokoli, stačí myšlenka." dodám už vcelku zbytečně.

Terry přebere Melovo místo. Jsem ráda. Cora toho podle všeho má opravdu dost.

Jenže.......... Terry ji zvedne do náruče.

Vlčice se ve mně se naježí. Naježí a temně zavrčí.

Překvapeně nad tou reakcí zamrkám, ale poslušně otevřu dveře.

V duchu zůstávám s Vlčicí. Její rozladěnost a podráždění... co to bylo?!

Jak se tak ale dívám na Terryho široká záda a na Coru, která ho pevně obejme kolem krku, uvědomím si, že naježená není jen Vlčice.
"U milosrdné Ennit... vždyť o nic nejde?!"

Stále ještě trochu zaražená sama sebou vcházím za Terrym a Corou do lokálu.

Vlk
30.1.2018
21:31:48
Silenka zůstane stát vedle Byrra a vcelku poklidně se rozhlíží kolem sebe.
Když ji Nyskel osloví, otočí se a zasněně se usměje.

"To je v pohodě. Pomož Terrymu s tou dlouhovlasou. Nemůžu si vzpomenout, jak se jmenuje. Já půjdu s Byrrem do stájí. Chci se podívat, jak to tam vypadá. Mám ráda stáje a mám ráda koně. Ruth měla hodně koní. Byli nádherní. Učila mě na nich jezdit. Ona a Terry.
"


Se zájmem sleduje, jak Byrr krotí koně a pak ho pevně chytí za volnou ruku a zatahá za ní.
"Já půjdu se tebou, ano? Chci si to tady prohlédnout.....
Můžu vést tvého velkého koně, vypadá klidně. Tak můžu?"
Naléhá a když Byrr s úsměvem příkývne a vrazí ji otěže svého vraníka do ruky, počká až projde Mel s oběma koňmi a vydá se za ním. Hřebce vede za sebou. Opatrně, jako by to byla svátost.

Byrr
30.1.2018
21:24:26
Seskočím na zem a natáhnu ruce k Silence, abych ji sundal vedle sebe. S naprostou důvěrou mi skočí do náruče a já se nadšeně zakřením.Jo, tohle je moje holka. Už se jí pomalu vrací jiskra, jakou měla, když ji Ardet dovlek. Tehdy ho pokousala a obličej mu doškrábala jako kočka.
Ze začátku bojovala. Jako šelma.

Postavím ji opatrně na zem a stoupnu si za ní. Tempest stojí pokojně za mnou, jen mě jemně strká tlamou do ramene, aby mi připomněl, že ještě nežral.
"Pomůžu ti taky. Ať je to rychlejic." Otočím se k Melovi a vezmu od hospodskýho kluka otěže tancujícího strakáče, kterýmu se jeho společnost dvakrát nepozdává.
Škubnu mu v tlamě udidlem, aby se na to vykašlal a přestal trojčit a mrknu na klučisko.
"Tak nás veď, mladej. Kručí mi v břiše."

Cora
30.1.2018
21:16:52
Najednou je Mel pryč a já se zmateně a taky dost zklamaně rozhlídnu.
Co se děje,kurva?

Ti dva cosi brebentí o koních, ale to už je u mě Terry a než se naděju, táhá mě k sobě. "Co...." Podvědomě sebou škubnu, protože chci zpátky k Melovi, ale ten bere u huby koně a odvádí je pryč. Pryč ode mě.
Nelíbí se mi to i když chápu, že někdo to udělat musí. Ale proč právě Mel?

Gunter se mě na svolení neptá a popadne mě do náruče. Tiše vypísknu, ale tak nějak podvědomě chápu, že se mi asi snaží pomoct. Navíc tam uvnitř je teplo a jídlo.
A nějaký sedátko, který se nehýbe.

Přestanu se zmítat a chytím se ho kolem krku. Očima sleduju oddcházejícího Mela, ale už se nebráním, pokojně čekám v Terryho náručí až mě zanese dovnitř.

"Hele, nejspíš vážím tunu."<,/b> Upozorním ho přátelsky a pro jistotu se chytnu pevněji.

Gunter
30.1.2018
21:10:13
"Fajn. Díky. Taky si tě pamatuju. Jsi Jony, viď?" Odpovím vesele klukovi a pak mrknu uličnicky na Nyskel. Mám čím dál tím lepší náladu.
"Několikrát jsem tudy projížděl, má milá. A co se té všeobecné a všeobjímající přízni týče, čekala jsi, že to bude jiné?
Tobě snad nepřipadám neodolatelný?
To by mě hrubě mrzelo. Dlouhodobě na tom pracuji.."
Ušklíbnu se potutelně a předám otěže překvapeně Melovi, který se hotoví pomoct Jonymu.

"Díky, Mele, budu klidnější, když na něj dohlédneš."
Pokročím ke Coře a významně se podívám na Nys.
"Tak šup, holka, jde se dovnitř. Tvůj kavalír se za chvíli vrátí." Popadnu ji pod paží a přetáhnu ji k sobě, aby váha jejího těla spočívala na mě. Zapotácí se, jak se tomu podvědomě brání, takže se znovu podívám na Nys, která kdo ví proč kouká upřeně na Silenku a syknu na ní.

"Otevři mi, prosím..." Než se Cora zmůže na odpor, rychle se sehnu, popadnu ji pod koleny a zvednu ji do náruče. Je lehká jako pírko a když se přestane bránit, tak i docela skladná.

Melwin
30.1.2018
19:21:06
Přitočím se k panu Gunterovi, přičemž dost neochotně pustím Coru z pevnýho objetí.

"Dohlídnu na ty koně. Pak přijdu za vámi... Jen se mi.... jen se postarejte o Coru, aby neusla u stolu." poopravím se rychle a rozpačitě se ušklíbnu.

Pak už natáhnu ruku k panu Gunterovi, abych si od něj vzal otěže Belly a Certa. Hned potom se hodlám chopit i Byrrova hřebce.

Nyskel
30.1.2018
19:17:39
Klučina vypadá šikovně. I počítat umí. Tedy aspoň do pěti...

Zkoumavě si chvíli Terryho prohlíží a najednou...
Spadne mi brada.
Doslova.

"Jak je možné, že tě všude znají?!" zamumlám mu užasle v hlavě.
"A už vůbec nechápu, že tě všude mají rádi?!" tohle už je veselé rýpnutí. Mám k němu zatraceně dobrý důvod!

Bude koupel!

A taky....... zdá se, že je dost volných pokojů. Takže...............

Polknu a bezdčně mi zrůžoví tváře.

Představa, že budeme s Terrym aspoň na chvilku zase jen sami dva... jako ve srubu.......

Rozpačitě se na kluka usměju, jako kdyby mohl číst moje myšlenky. Tedy jsem ráda, že je teď nečte Terry...

Podám klučinovi otěže Nevilla i Floka a zasněně se podívám ke dveřím. Takový přepych po náročném dni v sedle! Ech...

Pak se ale zarazím a ohlédnu se po Silence.

"V pořádku? Zvládneš to? Mám se držet u tebe, nebo se raději ty budeš držet Byrra?" ten konec říkám v jejích myšlenkách už s úsměvem. Jsem vážně ráda, že mám s sebou oba.

Cora
30.1.2018
15:09:39
"Musela jsem. Abych nebyla zrůda, víš. Lepší bylo bejt děvka než zrůda." Šeptnu tiše v odpověď, ale dál se k tomu nevracím. Jednak nemám chuť a jednak se zastavíme před hospodou.
Pohodlně se o Mela opřu a nechám ho vyjednávat s klukem, kterej nás přišel uvítat. Neříkám nic, není proč. On se očividně o všechno postará.

Terry se zeptá na pokoje a to mě trochu probere.
Tři? To znamená, že můžem bejt sami. Já a Mel.
Tři, to je jeden pro snoubence, jeden pro nás a jeden pro Byrra se Silenkou....
Nadšeně se zavrtím a vyjímečně sladce se na kluka zašťuřím.

"Jídlo? Říkal někdo jídlo?" Vydechnu okouzleně.

Vlk
30.1.2018
15:06:24
Kluk nabere špičkou boty kámen a pošle ho kamsi kolem Byrra. Zakření se na Mela a přikývne.
“Jasan. To nebude problém, teda nevím, co ta koupel….zas moc velkej přepych tu nemáme. Ale klidně vás můžem ubytovat. Teď tu zdech pes. A jídlo taky bude. Teplý. Postarám se vám o koně. Máme místo ve stáje, pro….“ Přejede očima všechna zvířata a rychle je spočítá.
“Pro všechny….“ Nafoukne se hrdě. “Do ohrady nebude muset žádnej.“

Promluví Gunter a kluk se na něj pozorně zadívá.
“Heleďte, vás já znám. Jasně. Lovec Gunter. Otec vás má rád. Tak to asi půjde i ta koupel. Pokoje máme volný tři. Jsem vám říkal, chcíp pes. Dole v šenku jsou jen místní a bydlí tu akorát jakejsi kupec z jihu. Jináč nikdo.“ Popojde blíž a natáhne ruce.
“Dejte mi otěže, odvedu je. Vy si běžte do tepla za tátou.“

Gunter
30.1.2018
15:05:40
S úlevou souhlasím. “Ano, Silenka je v těch nejlepších možných rukách. Byrr se o ni postará a jemu to také nesmírně prospěje, myslet na něco jiného. Potřebuje zapomenout na všechnu tu hrůzu kolem Dein.“ Nabídnu další důvod a způsob jak utišit svoje svědomí.

Nyskel zrychlí a já ji skoro stejně dychtivě následuji a koně vedu za sebou. Kluk z hostince osloví Mela a já ho nechám odpovědět. Nikterak se do vedení nehrnu a on si vede dobře. Navíc má aspoň vědomí důležitosti, protože se přece musí postarat o Coru. A řekl bych, že mu tahle starost dělá dobře.

Zajímavé, v tomhle si s Byrrem nemají co vyčítat. Ten zrovna sundává Silenku opatrně na zem a vesele se tlemí nějaké její poznámce.
Podívám se pozorně na kluka a uvědomím si, že ho znám. Je to jeden ze synů hostinského.

“Prosím, řekni otci, že přijel Gunter z Tronje a moc ho prosí o koupel pro sebe a své společníky.
Kolik máte volných pokojů?“
Dodám a napjatě čekám na odpověď….

Melwin
30.1.2018
13:08:52
"Já prostě pořád nechápu, jak jsi to dokázala ovládat, když.........." zarazím se. Ne, na Ardeta teď vážně myslet nechci! A už vůbec ne na to, co jí mohl provádět...

Zatřepu hlavou a nadechnu se. "Můžeme si o tom promluvit pozdějc, když budeš chtít. Teď tě jen musíme dostat do teplý postele a obstarat pořádný jídlo!" zavelím.

Její příslib mě hřeje. Hezky hřeje. Jako její tělo, který je přitisklý k mýmu boku. Moc hezky hřeje..........

Polknu. "Na to teď není vhodná chvíle! Před pár okamžikama si málem zlámala vaz, vzpomínáš?!?!" snažím se v sobě probudit aspoň výčitky. Ty by mohly zabrat...

Hospoda na návsi je nepřehlédnutelná. Pírko to zjevně nebude, ale určitě to bude pro dnešek stačit. Jestli tam maj postele a k tomu všemu jsou bez štěnic a blech, bude to učiněný ráj!

"Panstvo?!" zaváhám, jestli si ze mě dělá kluk šoufky, ale vlastně...... jo, vypadám jako jeden z nich. Samotnýho mě to překvapí.

Narovnám záda a podívám se na něj shora. "Budeme jíst, nocovat a koupat se."

Herdek, tohle znělo důležitě...

Nyskel
30.1.2018
13:00:12
Terry je najednou zvláštně roztěkaný.

"Ne, to jsem nemyslela. Byrr se o ni určitě zvládne postarat. Nejsi tu jen ty. On s ní má už také kousek minulosti společný." vychrlím možná až moc rychle.

Já jsem ta poslední, kdo by chtěl, aby Terry visel na Silence a ona na něm. Tedy... ehm........ Ano, je to sobecké, ale prostě to tak mám.

"Silenka je v dobrých rukou..." Teď napůl přesvědčuju i samu sebe, abych se zbavila toho protivného provinilého pocitu.

Zdá se, že Terry se potřebuje ujišťovat taky. Je to téměř úsměvné, jak se chlácholíme navzájem.

Blížíme se do vesnice. Je to obrovská úleva. Horká lázeň jakoby mě přitahovala a podvědomě zrychlím krok.

Vlk
30.1.2018
11:43:20

Přejdete po úzkém kamenném můstku přes potok a dojdete k ohradě prvního stavení. Pase se tam skromné stádečko ovcí a vůdčí beran vás bez zájmu pozoruje. Ostatní ovce nepřestanou okusovat poslední zbytky trávy, které v ohradě ještě zůstaly.

Vesnička je malá, domků je to všeho všudy možná dvacet, víc ne. Hospoda stojí na jakémsi náměstíčku se sochou modlící se bohyně Ennit. Rozhodně je to největší budova v celé vsi a na rozbitém vývěsním štítu je jakýsi polo rozpitý obrazec beraní hlavy. Před hospodou stojí uvázání tři koně a je tu i studna, kam zřejmě chodí pro vodu obyvatelé z celé vsi.
Když zastavíte před hospodou, vyjde ze dveří malý pihovatý kluk a přistoupí k Melovi, který stojí nejblíž.

“Brej večír, panstvo. Budete jen jíst nebo tu chcete zůstat na noc? Říkal táta, že se vás mám na to zeptat.“

Gunter
30.1.2018
11:42:33
Jistě….Silenka…..

Skoro násilím odpoutám oči od její tváře a od myšlenek, které ve mně tak nějak samy od sebe začínají vznikat s blížící se hospodou.
Rozuměj s noclehem pod střechou, s ní….
S moji snoubenkou….
S…..
Ona.
Já.
Teplý přístřešek.
Soukromí.
Možná….


S tím velkým klidem, který se mě zmocnil, když jsem ji zase našel a když se Nys podařilo donutit ji, aby se proměnila, jsem si tak nějak přestal dělat starosti a poměrně bez výčitek ji předal Byrrovi, který navíc vypadá víc než nadšený, že má někoho, kdo ho odpoutá od myšlenek na Dein…

“Asi bych měl…“ Zamumlám omluvně a oči mi zase mimoděk sklouznou na svižnou, štíhlou postavu mé snoubenky.
“Měl bych se starat…..já vím. Tedy…..samozřejmě budu. Musíme dohlédnout, jak svůj návrat do lidského zvládá a aby se pořádně najedla a ničeho se nebála a…“

K sakru. Nedovedu se soustředit.
Vůbec se nedokážu souhlasit. Vesnice se nezadržitelně blíží a mě teď, kurva, zajímá všechno jiné než zodpovědný přístup k skupince, kterou jsem k sobě navázal.


“Zvládneme to. Odpočneme si a všechno bude v pořádku. Silenka bude v pořádku. Zdá se s Byrrem naprosto spokojená. A on s ní…..“ Ohlédnu se znovu na obra a usměju se.
Ale jo, to půjde…..

Cora
30.1.2018
11:41:42
Vzhlédnu k němu a doslova polykám každý jeho slovo. Vím, že je to trapný a směšný a trochu se to snažím maskovat ledabylým výrazem, ale hádám, že mě oči stejně prozrazují.
Bohové, jsem unylá a zaláskovaná jako nějaká……..¨
Jo, přesně tak to je. Možná by bylo na čase si to připustit.

“Asi jo, asi fakt dokážu. I když já se to snažila vytěsnit. Přísahala jsem si, že už nikdy nedovolím, aby mě to ovládlo. Ani Min to nevěděla. Nechtěla jsem. Je to šílený. Nebezpečný. Proto jsem se vždycky ovládla i když….
Jako by to nebylo. Bojovala jsem sama ze sebou a snažila se všechno vydržet. Jen abych se zase nestala živou pochodní, která spálí všechno, co se jí postaví do cesty….“
Přiznám ztěžka a i když mě to trápí, na blížící se domy se dívám s daleko větším klidem.
Nehne se ode mě ani na krok.
Nehne se!


“Já od tebe taky ne.“ Řeknu vážně a svým způsobem je to slib.
Kurva, že jo!

Nyskel
29.1.2018
21:06:10
"Ty jsi hotový kouzelník..." zavrním láskyplně. Vážně. Tohle je od něj tááák pozorné.

Silenka... Jak se tak choulí za Byrrem, mám tendeci na ni zapomínat. Dokud jsem ji měla v liščím u sebe, byla jako... no jako moje. Liška. Ochočená a blízká.

Teď je to ale dívka. A překvapivě je to o tolik jiné...

Byrrovi to ale přijde naprosto normální a to je dobře. Jsem ráda i kvůli němu. I když byla dnešní cesta hodně namáhavá, přišlo mi, že Byrr je v o poznání lepší náladě, než včera. Už nemá ten ztracený pohled. Jen chvilkama. Zdá se, že Silenka ho přitáhla zpět do přítomnosti. Má se o koho starat...

"Silenku necháš na starosti Byrrovi?" uklouzne mi v myšlenkách otázka. Pravda, dost sobecká, musím si to přiznat.

Melwin
29.1.2018
20:59:34
"Jo tak tohle za tím je?!" docvakne mi to konečně.

Stisknu jí pas o fouc silnějc a usměju se. "Vlastně....... i když to bylo docela děsivý, mně to přijde....." snažím se najít to správný slovo a podívám se k obzoru, jako bych ho tam měl napsaný. "No prostě strašlivě zajímavý. A taky vim, že se o sebe dokážeš postarat, když půjde do tuhýho." dodám spokojeně.

"Už jen kousek..." brouknu, když slyším, jak lapá po dechu. "A nehnu se od tebe ani na krok..." Jo, tohle zní hezky. Zatraceně hezky!

Gunter
29.1.2018
20:22:47
Jsem rád, že mě Nys nepeskuje a ani už se netváří tak....zaraženě. Stačí, že si to vyčítám já sám a to dost.
Pokusím se o úsměv a i když je kapku křečovitý, rozhodně je upřímný. Na ni se nejde neusmívat.
Stačí, když se člověk dotkne očima její krásy.

"Jasně, že koupel...." Vydechnu horlivě.
"I kdyby měli plno, poprosím Euronila, aby nám zařídil aspoň tu a klidně nás ubytoval ve stáji nebo na půdě. To je fuk. Potřebujeme se trochu opláchnout, převázat Coru a Mela, najíst se a vyspat. Řek bych, že na hedvábným povlečení nám zrovna nesejde.
Navíc pro Silenku by to možná bylo i lepší. Nevím jak bude reagovat na normální lidské obydlí. Přece jen teď přebývala buď v jeskyních, kobkách nebo v přírodě.....
Je kapku zdivočelá....."
Ohlédnu se přes rameno na dívku choulící se k Byrrovi a znovu se dotknu obdivnýma, pokornýma očima Nys.

"Jsi také tak zmlácená a unavená jako Cora?" Hlesnu omluvně.

Cora
29.1.2018
20:17:42
Rozzářím se jako svíčka v sednici. "Jasně, že chci.
Dík....jseš skvělej, abys věděl. Nechci bejt bez tebe ani chvíli, víš..."
Vyhrknu najednou a pevně se k němu z boku přitisknu.
"Po tom dole nechci, aspoň chvíli, víš....nejspíš mě to časem přejde a budu zase normální, ale teď.....prostě potřebuju vědět, že seš u mě.
Že si mě kvůli těm plamenům nehnusíš, že...."
Nedořeknu a zajíknu se.
"Je to se mnou hrozný, viď?" Vykoktám ze sebe, když zase naberu dech. Ale oči mi září a nemůžu se toho pohledu na blikotavý mámivý světýlka ve tmě nabažit.

Melwin
29.1.2018
19:49:59
Cora ožije při zmínce o hospodě. Nedivím se jí. Taky mi to není proti mysli.

"Měl nám to říct prve, že tam máme namířeno... Coru by to určitě probralo a nemusela slítnout." zabručím v duchu na účet pana Guntera. Už jsem mu to ale odpustil. Ona je v pořádku a navíc bude spát v teple a pohodlí.

Zvednu nechápavě obočí. "Kam bych měl chodit? Jasně, že zůstanu u tebe. Teda... jestli chceš." dodám pro jistotu. To aby si nemyslela, že se na ni budu lepit jako smůla.

Netušim ale, proč vypadala tak vyplašená. Vážně nemám v úmyslu ji nechávat samotnou...

Nyskel
29.1.2018
19:44:04
Překvapeně se ohlédnu.

"Vůběc nechápu, jak si Terry může pamatovat hospodu v každé vesnici?! JE to výborný stopař, ale copak má neustále v hlavě podrobnou mapu celé země?! Nebo tudy jel už tolikrát, že to tady tak zná?"

Můj pohled jeho směrem není nechápavý, spíš obdivný. Fascinuje mě to...

"Koupel?" zasněně šeptnu. Tohle zní jako výborný nápad! "Jen aby tam neměli plno..." vzdechnu.

Upnu se na mihotavá světýlka oken a zatnu zuby. Už je to jen kousek...
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.