abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Verze 1.2:Vešel do služby nový update Abarinu. Co si myslíte o změnách a jaké další byte navrhli, případně něco přestalo fungovat? Nová verze.(Oblíbit)
On-line pomoc zkušenějších hráčů: Poradna pro nováčky.
Tak nějak se tam potkáváme všichni, jen tak si popovídat SPAM.(Přidat do záložek)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  příspěvcích 
 

 

  Zar´farro   Postava není přítomna 30.1.2016, 23:05:00
Je mi líto, že jsem byl na Káju hrubý a odstrčil ji. Ale bylo potřeba jednat. A ještě musím léčit ostatní, co když jim je neco vážnýho a ja to k nim netihnu .... to mi probíhalo hlavou a ničilo mé soustřeďení.

Naštěstí se mi povedlo zaregistrovat, že o ostatní se začala starat Karolína, a já se konečně dokázal soustředit. Neví to, ale to vlastně ona zachránila Anglina. Kdybych dále měl problémy se soustřděním .... no nedopadlo by to dobře.

Když konečně dostanu Anglina do stabilizovaného stavu, Karolina už provedla užasnou praci. Ješte znovu projdu všechny vnitřní krvácení co jsem uzavřel, svaly co jsem spojil a zbytek problémů. Na zbytek již není potřeba magie a já můžu pokračovat osvědčenou cestou s jehlou a nití. Nakonec když je vše hotovo přestřihnu poslední vlákno kouzla a tak ukončím umnělý spánek.

Když chce Anglino vstavat zastavím ho.

Ještě ne .... Kájo!

Prosímtě, vymněníme si pacienty. Tedy pokud to nevadí. Zatím ať si maximálně sedne. Je to sešité a vytvořené nově, tak aby si nepotrhal stehy a neublížil si.

Jo doufám, že nevadí, že projdu všechna zranění. Věřím ti, jen pro jistotu.

Postup Lotiel necham na ní a Káje.
Pokud odkývne že nevadí všechny postupně vyšetřím, po různých léčivých procedůrách již povědšinou není co léčit, ale jistota je jistota.

Jen ojediněle se stane, že bych něco doléčil, či poupravil.

Když se konečně dostanu k otázce velitele, trochu mně to naštve.
Hele, Nysilo, nevim co ti prolítlo přez nos, ale musíme to řešit teď? A tady?
Nebudeme to raději řešit, až se posuneme do bezpečí? Tedy relativního bezpečí
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 30.1.2016, 22:42:34
Merysol se přišla podívat jak je na tom moje ruka, ale sám vím, že to nic není. Potom se mi ještě omluvím.
"Ty za to nemůžeš. Kdybych nezapokl o tu hlavu, tak se nic nestalo."
Mírně se na ni pousměji. Když mě lehce políbí na tvář trochu mě to překvapí.

Potom odejde k Nysilovi a o něčem se spolu baví. Není to moc slyšet a tak poberu sotva pár slov.
"Vyspat se spolu?? Husu? Nebo řekla pusu?" Raději jsem na to nechtěl myslet.
Očistil jsem si meč, který byl ještě posetý krví ghůla a potom jej vrátil do pochvy. Cestou jsem sebral několik Bellových šipek, které jsem někde viděl a potom mu je donesl.
"Střelivo je vzácné. Neměl by jsi ho tu jenom tak nechávat."

Teprve potom jdu zpět k ostatním, kteří se dohadují co s těmi mrtvolami.
"Většina se rozpadla v prach, takže bych to moc neřešil. A i kdybychom ty dva spálili, nebo jim usekly hlavy, tak schopný nekromant je dá i tak do kupy."

Také se začalo řešit, kde dneska přenocovat. Vzhledem k naší situaci je teď ten hostinec jeví jako rozumnější volba.
"Dneska to bude lepší přespat v teple, než venku. Alespoň si pořádně odpočineme. Máme toho všichni za dnešek dost."

K otázce nového velitele jsem se nijak nevyjadřoval. Svůj názor jsem řekl a nechtěl bych nic měnit.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 30.1.2016, 21:48:54
Jde to lépe než jsem čekala. Jeden povol, dva rychlé kroky, otočka, zakleknutí a jedna rána šikmo přes nohy. Vypomůžu si i druhou rukou, abych měla víc síly a vyjde to. Ghoul se skácí na zem. Přišel o obě nohy. Rychle odskočím, abych mohla čelit tomu druhému a příležitostně dorazit beznohého, ale náhle se nemrtvý rozpadne na prach. Zarazím se a překvapeně nechám ruku se zbraní klesnout.

Pak si zhluboka vydechnu. Okamžik jen tak stojím a raduji se z toho, že jsem to přestála bez zranění. Ale o chvíli později vím, že dost z nás takové štěstí nemělo. “Taky jsi prd dokázala, děvče. Přiznej si to. S mečem v ruce stojíš za hovno.“ Povzdechnu si sebekriticky a jdu se podívat jak na tom kdo je a kde se dá s čímkoli pomoci.

Anglino je na to zjevně nejhůř. Nakrčím nos, když uvidím ty jeho popálené ruce. S údivem a nesmírnou zvědavostí sleduju počínání doktora. Když skončí svou práci, hluboce se mu ukloním. “Neskutečné. O tomhle jsem snad ani neslyšela.“

Pozoruji doktora a to jak se Anglinovi zacelují rány, ale nepřestávám vnímat okolí. Neujde mi tak že Žira je také zraněná a že se o ni stará Kája, Riegal rozdává lektvary, které na trhu stojí nemalé peníze. V duchu to ocením. Pak mě ale překvapí Nysilo. Jak tím, že složil funkci velitele, tak tím, komu dal svůj hlas. To nemyslíš vážně? To je kozel zahradníkem. Kouzelnice, která kašle na smrtelně nebezpečného kouzelníka a radši s mečem v ruce čelí nemrtvým? Tak to je velitel jak noha. Ať už budu volit kohokoli, Karolína to nebude určitě. Krátce se zadívám na Merysol. Ty. Jedině Ty.


Stopaři se také nelíbí, že by nás měla Kája vést. Souhlasně potřesu hlavou. Sundám si z krku přívěšek a kouknu na barbara. “Lež klidně. Dodělám, co felčar začal. Za chvilku budeš v pohodě. A zůstanou Ti jizvy, které se budou Káje určitě líbit.“ Usměju se na něj. Pokud mě odmítne, vydám se k někomu jinému. Raněných máme dost.

Žira má mimo zranění i jiný problém. Možná horší, než je její zranění. Ale s tím jí pomoci nedokážu. Můžu jedině oběhat všechny zraněné a doléčit je. Nic víc. Jenže pak řekne Žira něco, co mě nesmírně překvapí. Navrhne jako velitele mě. Nevěřícně na ni pohlédnu.

A Nysilo ji v tom podpoří. Malinko mi zatrne. Představa že bych mohla velet mě láká úplně stejně jako děsí. “Elfa a rudého snad ano, ale na zbytek bych se vykašlala. A hranici bych jim nestavěla. To bych radši obětovala pár lahví oleje. Ale kouř by nás mohl prozradit. Nestačilo by jim jen useknout hlavy? Nebo prostě ty hlavy nějak zničit?“

Nadhodím a pak mě napadne další věc. “Je otázkou, jestli v hostinci někdo je. Třeba se tam elf stavil pro tu svou armádu.“ Kývnu hlavou směrem k mrtvému mágovi.
 
  Anglino   Postava není přítomna 30.1.2016, 15:33:13
Zatřepu hlavou jako bych se probouzel z těžkého snu.
Cítím příjemný chlad sněhu. Rány začínají místo bolesti svědit to je znamení, že se hojí. Hmátnu vedle sebe a nahmatám rukojeť svého meče.
Je to uklidňující pocit.

Nade mnou se sklání silně unavený Zar´farro. Polknu a promluvím.

"Díky Zar´farro už se cítím líp. Jsi opravdu velký léčitel. Pokud mi pomůžete na nohy mohu se i vydat na další cestu."

Rozhlížím se kde je Karolinka a v hlavě mi problikla myšlenka.

"Zlatíčko kdyby jsi věděla co jsem zažil. Od teď si tě budu hlídat ještě víc než před tím.

Pokud mi pomohou na nohy. Trochu vrávoravě, ale na nohách se udržím a pak si začnu pomalu protahovat končetiny, svaly na těle, krku a ramenou. S ulehčením zjišťuji že vše funguje jak má.

"Kamarádi já mám hlad a žízeň jako bych nejedl drahný čas. Co s tím uděláme!"
 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 30.1.2016, 14:57:57
Nysilo s Merysil k sobě šeptem promlouvají, zdají se dost rozčilení a za chvilku již zvládnete vyslechnout jejich rozhovor ať chcete nebo ne.

Nysilo: jsem ti vděčný, ale......Rozhoduješ......zachránit...... vyspat se spolu

Merysol: Ano....nemáš......život.... dáme si husu

Vyslechli jste jen útržky, ale někteří z vás si snadno dají dohromady, že se baví o sexu a o jídle.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 30.1.2016, 14:40:05
U elfa jsem nasel Dyku vedel jsem ze nekromanti do ni umi ukladat svoji manu a tim mi objasnil proc byl tak dobrej. A truhlu... Klic u ni nebyl.

Byl jsme zvědavý a chtel jsem to hned otevrit pomoci kouzla, ale pak jsem ai to rozmyslel a sel s vecmi za ostatnimi

"Mozna by mel nekdo prohledat toho rudeho."


****************


Stopar mel pravdu, ale nahlas jsem to rico nemohl, zira to hezky shrnula.

"Možná mas pravdu, Lotiel by take nemusela byt spatna kandidátka. Možná bychom si meli nasi volbu lepe promyslet."


Pak se ale do me obula Merysol posledni pasaz rozhovoru jsme dokomcil septem ve vzdalenosti par centimetrů od sebe. Potom uz jsem se k tomi nevyjadrova.


"Meli bychom spalit mrtvoly. Hlavne toho elfa a rudeho. Znovu je potkat nechci. A pak do hostince nabrat novych sil a zotavit se."


Predpokladam ze Stopar i Merysol budou proti a trvat na svem, ale diky zranenim nevidím jinou moznost.
 
  Merysol   Postava není přítomna 30.1.2016, 14:07:43


Bylo po boji a všichni se vrhli k raněným. I já se jednoho ujala . Stopaře. Protože jsem začínala mít výčitky, že kdykoliv se kě mě přiblíží, akorát ho zmrzačím. Sice se zrovna věnoval Gurovi, ale nějak jsem věděla, že si stejně jeho pozornost vynutím.

”Ehm, za to jak jsem ti šlápla na ruku se omlouvám, ale…nějak jsem nepočítala, že by ses ke mě mohl přiříti. A teď mi podej tu ruku, podívám se na ní.”

Na to, jestli mi Stopař podá ruku nebo ne jsem nečekala. Proste jsem ho chytla za zápěstí a přitáhla jí k sobě. ”No, zlomené to nevypadá. Ale i tak…asi žádný drobek zrovna nebudu. Moc se omlouvám. Promiň.” Jako omluvu jsem ho lehce políbila na tvář a odešla pryč.

Jakmile byli všichni ošetření, Nysilo začal debatu o svém velení. A to, co řekl mě docela ranilo.

”Promiň, co tím chceš říct? Byl jsi to ty, kdo pochyboval o mém snu a teď jsme tady! Věř nebo ne, ale možná mám daleko větší představu o tom, co se děje! A právě proto jsem trvala na tom, že musíme jít dál a neodpočívat! To, co se teď stalo by se stalo tak jako tak. Našli by nás určitě kdekoliv. Možná lepší, že jsme zrovna nebyli někde v hostinci nebo ve vesnici. Odnesli by to i neviní lidé!”

Pak se k Nysilovi přimotám a něco mu pošeptám.

A mezi tím Žira přišla s tím, že bych jako vůdce nebyla špatná já. Trochu nechápavě jsem na ní koukala. ”Správná rozhodnutí? Nevím. Dělám to, co považuji za nejlepší a za nutné. Ale to dělá každý, nemyslíš?”
 
  Žira   Postava není přítomna 30.1.2016, 13:49:45
Po boji se pokusím sundat si přilbu, ale nejde to. Vyzkouším to mnoha způsoby, ale ona se mě drží jak klíště. "Tak proto Posel smrti nebyl nikdy viděn bez helmy." Cítím, jak mi těžkne hlava a nemohu jí už ani unést. Když mě Kája posadí na zem, neprotestuji a nechám se ošetřit. Přitom pevně uchopím rohy prilby a táhnu, ale to spíš bych tu hlavu utrhla i s přilbou, než abych ji sundala. Rezignuji a plácnu sebou na záda.

Když mi Kája dává napít, odmítnu. "Nejde to sundat. Dokud budu mít tu přilbu, asi se nenapiju. A nenajím." "Do hajzlu, já kráva blbá, nechala jsem se unést slavnou legendou, byla jsem chamtivá a hrozně moc jsem si tu helmu chtěla zkusit. Takto to dopadá, měla jsem jí nejdřív nechat prozkoumat jedním z Kudůků. Ježiš, já bych si dala cigáro." Zkusím prstem otvor pro ústa, cigáro by se tam procpalo.

Vylovím tabák a papírek. Než ubalím, několikrát to rozsypu, jak se mi klepou ruce. Nakonec se povede a pak si zapálím. Když jsou všichni ošetřeni, pokusím se vstát. "Nechci vám do toho moc kecat, ale asi budu trošku sobecká. Momentálně mám drobný problém." Mluvím a u toho kouřím. Vypadá to celkem vtipně, jak se snažím cigáro prostrčit mřížkou v otvoru pro ústa.

"Velmi chytře jsem si nasadila tuhle helmu, ale teď ji nemohu dostat dolů. A řekněme, že mě kurevsky zmáhá, jakmile je po boji." A skutečně, hlavu již neudržím rovně a mám sklopenou. "První ze všeho bych potřebovala, aby se na tu helmu někdo podíval a zjistil, jestli to jde nějak sundat. Vím, že byla blbost nasadit si to dokud jsem o ní nic nevěděla. Nechala jsem se asi ovládnout touhou. Omlouvám se, dělám jen problémy."

Pak přeci jen okomentuji i Nysilův návrh na jiného velitele. "Já si myslím, že to, co Nysilo říká je dobře. Je pravda, že když nebude mít nervy s tím, jestli se rozhodl dobře nebo špatně, bude se lépe soustředit na kouzla. Ale Káju bych já nevolila.... přesně z toho důvodu, co řekl Stopař, měla by být co nejméně nápadná. Mě se líbí možnost, že by nám velela Merysol. Ta má neuvěřitelný talent na správná rozhodnutí.

Ale ještě jeden návrh tu nepadl. Docela by se mi na té pozici líbila i Lótiel. Je rozumná, zná mnoho příběhů a díky tomu ví mnoho o minulých věcech a narozdíl od Merysol není.... jak bych to řekla.... tak naivní. I když, Merysol se v tomto ohledu už také zlepšila, ale Lótiel sndno pozná, když se jí někdo snaží podfouknout a podobně.

Stopaře bych také nevolila, protože mi přijde lepší, aby byl trošku mimo, díky tomu nám dost pomůže."


Když domluvím, ještě pomalu dopajdám ke Káje. "Ještě jsem ti pořádně nepoděkovala. Díky, žes mě ošetřila. Už to ani tolik nebolí. Já fakt nevím, co bychom si bez tebe počali. Doufám, že se nezlobíš, že jsem tě zavrhla jako velitele."
 
  Bell   Postava není přítomna 30.1.2016, 13:10:27
S nadšením sleduji, jak se ghoul pod náporem mých šipek zřítil k zemi. Nyní připomíná jehelníček. Mé nadšení opadne, jakmile zkontroluji toulec u opasku. Vystřílel jsem na něj mnoho šípů... Budu se muset krotit.

Jenže pak zaregistruju novou hrozbu.
Kostlivce, pro kterého jsem nyní snadný cíl.
Zahodím kuši a začnu chvatně ustupovat za ostatní. Již se chystám sáhnout pro hlínu, když se objeví Stopař.
V pravou chvíli. Vyřídí kostlivce a já mám chvíli na to, abych se rozhlédl.
Můj gólem se činí.
Tak přece se bude hodit. Spokojeně ho sleduji, jak rozdrtil hrudní koš jednomu z kostlivců.
O něco méně uspokojující je koule, která začala metař blesky.
Zasáhly Riegala a jednoho z psů.
Opět se mne zmocnil boj a začal jsem zuřivě hledat odhozenou kuši.
Naneštěstí jsem to nestihnul. Už je po všem.
Vyhráli jsme.
Opojný pocit. Pak se kouknu na výsledky boje.
Zhrozím se a zalituji, že nemám léčivý lektvar. Z pohledu na Anglina se mi dělá blbě. Nysilo na tom také není nejlíp.
A pak Nysilo navrhne volbu velitele.
Jsem pořád ještě v šoku, takže než jim sdělím svůj názor, vyslechnu ostatní.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 30.1.2016, 12:41:13
Guru odvedl svou práci a díky Karolíně ho meč nepřítele nezranil.

Kostlivce, který se blížil k Bellovi skončil na zemi, po tom, co se mi ho s Girou podařilo srazit. Rozsekal jsem jeho tělo na kousíčky. Tohle jenom tak zpátky neposkládá.

Anglino nás zbavil té koule a za chvíli bylo po boji. Měli jsme tu pár zraněných. Já až na tu přišlápnutou ruku jsem byl v pořádku a Merysol zdá se taky.
"Díky bohu."
Dokonce to byla ona, kdo díky Matce obrátila nemrtvý v prach.

Anglino na tom nebyl vůbec dobře, ale už u něj byl náš trollí doktor. Jestli ho z toho někdo dostane tak jedině on. Předtím už se postaral o Riegala a tak jsem přišel ke Gurovi, protože Žira a Nysilo byli v péči Karolíny.

"Tak se ukaž chlapče. Hmm není to tak zlý. Počkej, hned ti to vyléčím."
Natáhnu k němu ruku a nechám z ní pulzovat léčivou energii. Jeho zranění pomalu mizí.

Nysilo se pak ujme slova. Chce se vzdát své funkce velitele.
"První bitva a ty už stahuješ ocas??"

Trochu mě to zklamalo.
"Nemyslím si, že je to moudré. Karolína má jiné věci na starosti. Všichni víte co tím myslím. Udělat z ní ještě velitele je jako namalovat jí na čelo terč. Vzchop se a neházej hned meč do žita."

Nějaké hlasování o veliteli mi teď připadalo jako velká blbost. Všichni jsme po boji celkem unavení a on chce hlasovat.
 
  Nysilo z Nortree   Postava není přítomna 30.1.2016, 11:39:32
Odlákal jsem Ghoula od Riegala, kterého jsem naštěstí zabil, ale stalo mě to pěkně nepříjemný šrám na stehně rezavým ozubeným mečem. Tepavá bolest mi pulzovala do celého těla.

Dobelhal jsme k místu kde jsme odhodil plášť a udělal jsem si na něm v rámci možností pohodlí dokud někdo nepřijde a nevyčistí mi tu ránu.

Bylo mi jasné, že tohle nebude stačit jen ovázat. A čištění nebude vůbec příjemné.
Mezitím se Zarfaro staral o Anglina, který měl velmi rozbité tělo a nechápal jsem, jak mohl s těmito zraněními vůbec bojovat. Karolína se starala o Žíru, až byla hotova, tak mě požádala, abych si šel sednout k ní. Nenamítal jsem a dělal jsem vše, co mi řekla, hlavně aby ta bolest už byla pryč.

“Dělej co je třeba, o kalhoty si nedělej starosti, mám ještě jedny.“

Byl jsem ošetřen a už jsem se dokázal soustředit na víc věcí než jen na bolest.

“Co to bylo za elfa? Neutralizuje moje bíle střeli, pošle proti Lotiel její vlastní šíp, vyčaruje černou nebezpečnou kouli, kterou jsem ještě nikdy neviděl. Mě paralyzuje čardášem, spraví a oživí mrtvoly… kolik to mohlo stát magenergie? Ten elf musel být sakra dobrej. Karolína mě pěkně štve! Místo toho aby mi pomohla proti magii, tak si hraje na válečníka. Kouzelník na houby! Musím s ní brzy hodit řeč, až k tomu bude příležitost… Možná bych měl prohledat toho elfa. Třeba měl u sebe nějaký předmět, který mu dodával magenergii.“

Až byli všichni ošetřeni, vysela ve vzduchu otázka co dál. Do hostince nebo se mu raději vyhnout? Mrtvoly spálit a tím na sebe více upozornit nebo je tu nechat a riskovat že je další takový elf oživí a použije proti nám. Vstal jsem, dobelhal se k elfovy a začal ho prohledávat…


Přemýšlím co dál a možná je vhodný čas si promluvit s ostatními.

“Věnujte mi všichni pozornost prosím.“ až jsem si byl jist, že všichni poslouchají, pokračoval jsem.

“Přemýšlel jsem a usoudil, že jen nejvyšší čas zvolit nového velitele. Nemám dostatek zkušenosti v terénu a prakticky jsem byl jen za stěnami akademie a pak vstoupil do armády. O pozici velitele jsem nijak netoužil, ale taky jsem nechtěl, aby nám přidělili druhého Achillona. Vy co jste ho poznali, mi dáte jistě za pravdu. A další a možná důležitější důvod, potřebuju se plně soustředit a na magii a vzdělávat se v ní. Nechci řešit problémy a hádky které za pár okamžiků začnou. Jako třeba co s mrtvolama? Spálit a tím na sebe více upozornit nebo je tu nechat a riskovat že je další takový elf oživí a použije proti nám, proti někomu? Jit do hostince nebo pokračovat dál a spát raději pod širým nebem? Je možné, že ten, pro koho ten Elf pracoval, byl s ním telepaticky propojen a ví, co se stalo a kde jsme a možná taky ne.“ Po krátké odmlce jsem pokračoval.

“Myslím, že pokud se nezmění hlavní naše cíle, tak naši mistři nebudou mít problém s novou volbou velitele. Myslím, že by se o pozici velitele mohl ucházet Stopař, Merysol a Karolína s tím, že když přijde na bitvu, měli by mít hlavní slovo zkušení válečníci, ale to už je na novém veliteli. Ohledně Stopaře i Merysol mám strach, že si neuvědomují, že jsme ve válce, kterou prohráváme a obětí bude daleko více než zatím je a jejich rozhodnutí bude zbrklé a neuvážené, proto já dávám hlas Karolíně a taky mě zajímá, jak by teď coby naše velitelka pokračovala.“ Měl jsem jasno co budu dělat, ale chtěl jsem slyšet její názor na věc.
 
  Riegal Faer   Postava není přítomna 30.1.2016, 10:07:07
Místo Nysila ke mně přiběhne Guru a odtáhne mě do bezpečí. Tomu se už nebráním, vím, že by to nedávalo smysl.

V ústraní se mě ujme Zar' farro. ,, Nejsem na tom zas tak zle, jen mám asi šok... Můžu se vyléčit lektvarem..." Bezvýsledně, Zar si nedá říct. Nechám toho tedy a zklidním se.

Na konci boje uż jsrm v pořádku a opatrně vyjdu za ostatními. Anglinovi nemůžu bohužel pomoci, lektvar v bezvědomí nevypije. Obrátím se tedy nejdřív k Žiře, o kterou se sice již stará Karolina, ale vyléčená se mi ještě nezdá.

Podám jí lektvar rudého kříže se slovy: ,, Na, vypij to. Je to léčivý lektvar. Pomůže ti..." Vnutím jí ho a pak rozdám všechny zbývající tyhle lektvary těm, kdo mají lehčí zranění, aby si doléčili aspoň je.

Pak seberu svou elementální hůl a stoupnu si k Anglinovi, plníc při tom případné Zar' farrovy pokyny.
 
  Karolina   Postava není přítomna 30.1.2016, 2:44:28
Je po boji. Zadýchaně se rozhlédnu kolem sebe a vidím tu spoušť. Pak se ozve žuchnutí a zem se zachvěje. Prudce se otočím a vidím Anglina na zemi v bezvědomí. Ihned se kněmu snažím dostat, ale Zar mě odstrčí a začne ho ošetřovat. Zoufale chvilku koukám, oči se mi zalijí slzami. Běžím k Žiře, která se snaží něco udělat s helmou. Chytnu jí za ramena a zatřesu s ní.

" Dost, kašli na to, to pak vyřešíme. Sedni si, slyšíš mě, Žiro."

Rychle sundám plášť a rozprostřu ho na zem, potom na něj doslova tlačím kamarádku k zemi. Prohlídnu ránu na krku, vezmu hadřík s vaku a láhev s vodou, omeju ránu a pak přiložím ruce a začnu něco tiše odříkávat. Za chvilku je vidět, jak se rána začíná zacelovat. Pak se podívám na stehno.

" Tohle je horší. Počkej, něco s tím udělám. Podej mi svoje ohnivé pití."

Pokud mi podá lahev s alkoholem. Kouknu na ni a ještě dodám:
" Teď vydrž, bude to hodně bolet, ale jen chvíli."

Ze záňadří vylovím medailonek po tatínkovi, okolí rány omeju a na ránu naleju trochu alkoholu. Pak rychle posypu ránu namodralým práškem. Je vidět, jak v ráně chvíli "bublá" a promíchává se s alkoholem a krví Pomohlo to, krev už ven neteče. A tak stejně jako na krku, přiložím ruce nad ránu a tiše šeptám něco nesrozumitelného. Ráda se zacelila, ale musím ji ještě pořádně ovázat a u toho říkám:

" Nesmíš jí moc namáhat, ne hned. Chtělo by to ještě nějakou mast, protože přeci jen tohle byla docela hluboká rána. Svalstvo musí srůst, na tohle magie úplně nepomůže. Dávej na sebe pozor. Vezmi si něco na sebe, aby to bylo zakryté. Na, dej si loka, já to ještě budu potřebovat."

Počkám, až se napije a jdu k Nysilovi. O Guru a snad i o Riegla se jistě postará Stopař. Koukám na tu ránu na velitelově stehně.

" Mohl by sis jít sednout vedle Žiry, prosím tě."
Podepřu ho a dovedu ho k Žiře. Posadím ho na plášť a dýkou opatrně rozpářu nohavici. Nejdřív opatrně otřu okolí rány, kouknu na velitele.

" Teď pozor."

Poleju ránu a hned zasypu práškem. Skoro stejně jako u Žiry, tak i tady je vidět bublání krve, alkoholu a prášku. Jakmile se bublání vytratí, nastavím nad ránu ruce a tichounce šeptám, oči přivřené. Po chvilce se rána začíná uzavírat. Jenže něco se mi nezdá. Je to jen takový divný pocit. Prudce se nadechnu.

" To snad ne, mohl by sis lehnout na bok?."

Pokud to udělá, hned je jasné o co jde. Meč pošel skrz, takže rána se sice zacelila, ale je to zatím jen na půlku.
" Doufám, že má nějaké jiné kalhoty ještě, nebo mě zahluší."

I tady dýkou musím rozříznout nohavici, abych se pořádně dostala k ráně. Celá operace se opakuje, než poleju alkoholem, znovu ho upozorním. Pak ještě rychle posypu práškem a zbyteček uzavřu v medailonku. Z posledních sil ještě zacelím ránu na stehně z této strany. Už se cítím dost vyčerpaná a tak mu jen mlčky ránu ovážu. Pak řeknu:

" Je potřeba se ustrojit, aby to bylo v teple, zakryté a nějakou dobu tu nohu nenamáhej. Dej si loka, jestli máš čeho, já to Žiře celé vyplácala."

Omluvně se podívám na kamarádku a vracím ji prázdnou láhev. Vstanu, cítím se malátně, trochu jsem zavrávorala, to jak se mi zamotala hlava.

" No holka musíš ještě vydržet."

" Jak jste na tom děvčata, potřebujete nějak ošetřit? Já už jedině můžu ovázat, léčit už nemůžu. Leda prví pomoc a Zar by pak doléčil."

Pokud potřebují ošetřit nějaká menší zranění, pomůžu jim a otočím se tázavě na Bella.
" A co ty? Jak jsi na tom?"
I jemu, pokud by potřeboval pomůžu. Rozhlížím se, ale oči mi stále kloužou k Anglinovi.

" Jak to vypadá? Potřebuješ pomoc? Já už teda nemůžu léčit, jedině něco menšího ošetřit. Možná na ty ruce bychom potřebovali mast. Nemáte nějakou mast na popáleniny?"

Zeptám se Bella a kouknu i na Riegala, jak je na tom., jestli mě vůbec vnímá. Co Alexander? Kdepak je? Hledám očima kde je a jak na tom je.
 
  Zar´farro   Postava není přítomna 30.1.2016, 1:05:54
Když nasednu na koně přivážu si obě nohy a dám provaz osobě co jede předemnou. Jak jsem očekával netrvalo dlouho a usnul jsem v sedle. Dobře možná spíš omdlel.

Probrala mne hádka/ dohady ostatních, ale než pochopím o co jde problem se vyresi a pokracujeme dál. Zadek mně bolí jak čert a záda ještě víc. Dlouho zůstávám v polospánku, ale když se objeví nepřátelé, už jsem celkem živý a hlavne jsem odvázaný.

Žira rozdá rozkazy, nepřítel zařve neco z dálky a najednou se všichni hrnou do boje. Já stojím jak přikovaný, v rokou držím hrušku co mi dal Nysilo a nechápu co se děje. Strachem se nemůžu hnout.
Do čeho jsem se to uvrtal ... a jen kvůli tomu, že jsem měl hlad. Co já vim, třeba jsem i na špatné straně!

Když mi proletí něco těsně kolem hlavy, probudí mně to a já instinktivně padnu k zemi a odvalím se za první kámen, či jiné krytí.

Všichni hrdině bojují a já se tu krčím. Kouknu na hrušku v mých rukách. Vykouknu a vytrhnu stopku. Hodím hrušku a doufám, že nic nepoďelám.

Znovu chvíli přesvědčuju sám sebe vezmu luk po Jarykovi a založím šíp.
Vystřílím celý toulec .... naštěstí jsem nikoho z našich nezranil.

Když zaslechnu stopaře jak velí svému psu, přemůž můj strach instinkt doktora. Skloněný jak jen to jde vrhnu se do bojiště pomoct odtáhnout Riegala.

Do konce boje se v zákrytu starám o pacienta, sem tam vykouknu zda pro nekoho nepoběžím.

Když ta hrůza konečně zkončí, mám Riegala v stabilizovaném stavu. Guru je také jakž takž....

Rovnou běžím za Anglinem.
Všichni sem, kdo není zraněný pojďte pomoc, kdo je tak sem taky!

První na řaďe je Anglino, zacpat díry, zastavit krvácení. Během prvního pohledu je mi jasné, že tohle bez magie nepůjde. Provedu zakladni prvni pomoc. Vyndám z torny malou lahvičku se zeleným práškem. Trošku si nasypu na ruce a promnu si je. Lehce zeleně září. Zavřu oči pošeptám zaříkadlo, prědstavím si co je potřeba.

Přiložím ruce na Anglina. Pořdně se soustředím a opakuju stejné zaříkadlo, žalospěv, píseň svatých, jak jen chcete to nazvat.
Před mýma očima se objeví anatomický model anglina. Vidím ho pouze já imaginárníma rukama začnu upravovat co jde tak aby jsem spravil co největší poškození. Tělem Anglina prostupují čáry energie, je vidět, že je silný, ale tohle bude o fous.
Srovnám všechny energetické proudy nahradím přetrhané cesty a začnu s opravou toho co můžu.

Mymo mou mysl je viďet, že Anglino zklidněl a jako zázrakem se jeho největší rány začínají zevnitř uzavírat. Jakoby dorůstalo maso, cévy a tak.

Když otevřu oči jsem vyčerpaný, ale má práce je teprve v polovině. Nyní je potřeba rány sešít a ošetřit, aby se do nich nic nedostalo. Navíc tumčekají další co potřebují mou pomoc.

 
  Pán Jeskyně   Postava není přítomna 29.1.2016, 23:51:38
Zbytek boje je jež mnohem snazší. Ale i tak se to neobešlo bez následků.

Nysilo sice jen tak tak odlákal ghoula, který šel ze zadu na Riegala a nejspíš by ho zabil. Tím Riegalovi zachránil život, ale asi toho později bude litovat. Ghoula praštil holí, ale nezranil, pouze naštval. Ten se otočil a zaútočil na Nysila svým krátkým mečem. První ránu velitel vykryl, ale tu druhou již ne a meč projel Nysilovým stehnem jako borec razící si cestu k latríně.

Naštěstí v tom samém okamžiku i Nysilo zvládl rozdrtit lebku ghoula, takže se teď může v klidu věnovat ukrutné bolesti. Rozhodně nepřeháním, jelikož meč byl značně prorezlý a dosti zubatý, tak to pěkně drhlo a bolí to jako kráva.

Karolína zvládne úspěšně seslat ochrané kouzlo na Gura a to ho také zachránilo, meč jednoho z kostlivců se právě odrazil od zlatavé bariéry a psovi to vůbec neublížilo. Nemrtvému čoklu Kája taktéž v pohodě usekla hlavu a ten se nyní již skutečně sklátil mrtev k zemi.

Ghoul, který zezadu napadl Káju to odskákal, chytl plamenem a nyní mezi vámi zběsile běhá. Naneštěstí to nepáli jen jeho, podařilo se mu podpálit Nysilův plášť, až poté skutečně uhořel a padl. Nysilo není zraněn, jen plášť musel zahodit.

Žira skutečně kosí jednoho nemrtvého za druhým. Posledního upíra nabrala hlavou do břicha a zahnutým rohem přilby mu ho rozpárala. Poté ho dodělal mečem a rovnou běží na další.

Guru Odtáhne Riegal z boje, ten se nebrání a nechá se bez problémů táhnout. Stopař se mezitím vrhá na pomoc Bellovi a společně s Girou skutečně shodí kostlivce na zem a rozeberou jako stavebnici.

Anglino se konečně vrhl na tu kouli. Má z pekjla štěstí, že má zrovna inkvizitorský meč. Jakmile ho dou koule zabodl, ta zmizele a meč začal rudě zářit a také se pořádně rozžhavil. Cítíe smard Anglinových popálenbých rukou, ale jeho to očividně nezdrželo, možná ještě víc naštvalo a s rudě rozžhaveným mečem se vrhá na dalšího nemrtvého. S každým zásaham meč chladne a chladne. Dokud byl horký, procházel nemrtvými jak muslimové do itálie, když vychladl, zase funguje jako dřív.

Alexandr rozsekal kostlivce na malé kousky a už míří za dalším, ale to již nestihne. Lótiel stihne jednoho ghoula zkrátit o obě nohy. Pak najednou posledních pár nemrtvých se rozloží v prach. Na první pohled vidíte, že to byla Merysol, které se konečně povedlo navrátit je zpět odkud přišli pomocí božské moci. Dokud byli ovládáni elfem, nebyla šance, ale jakmile ten padl, moc Matky na nemrtvé normálně fungovala.


Je po boji. Někteří z vás mají pouze drobné šrámy, Riegal je na tom celkem zoufale, Guru obdobně. Žira me hluboukou sečnou ránu na stehně a ještě jednu na krku, neštěstí mimo tepnu, ale to je její nejmenší problém, Snaží se sundat si přilbu, ale nejde jí to. Rve, tahá, zkouší i otáčet, nedaří se. Ale i to je momentálně zanedbatelná problém oproti Anglinovi. Až nyní si uvědomujete skutečný rozsah jeho zranění a vůbec nechápete, že je ještě na živu. Ten se právě sklátil na zem a je v bezvědomí. Ruce má velmi popálené, velkou díru v rameni, dalsš z boku na hrudníku a mnoho mnoho dalsích zranění.

Odhadujete, že nemáte víc, jak 10 minut na jeho vyléčení, jinak Anglino skutečně zemře. Je na něj strašný pohled, celý je od krve, jeho obrovské bezvládné tělo leží ve sněhu, tento veliký bojovník je nyní naprosto bezbranný a odkázaný na vaši pomoc. Abyste ho zvládli dostatečně vyléčit, nejspíš bude potřeba využích veškerých prostředků a znalostí anatomie, co ve vaší skupině máte.
 
  Lótiel   Postava není přítomna 29.1.2016, 21:59:57
Pár povedených ran a bestie leží na zemi. Ulehčeně si oddechnu a rozhlédnu se po bojišti. Sleduju válečníky, jak tam řádí jako černá ruka. Leží rudý démon, leží i elf. Ke mně se sice blíží další ghoul, ale mé sebevědomí docela vzrostlo, když jsem zabila toho prvního. Podvědomě se na něj otočím a “HE?!“ Na víc se nevzmůžu, když vidím, jak se bestie sbírá ze země.

Kousek ustoupím abych je měla oba před sebou a nevlezl mi žádný do zad. Protočím Sedmu v ruce a jdu jim nejdříve po pařátech. Na jednoho bych se ještě jakž takž cítila, ale dva. “Mrchy hnusný! Jen počkejte až vás zmerčí některej z válečníků.“ Vyhrožuju, prosekávám je z obrany a pomalu ustupuju do strany, aby se ghůlové pletli sobě navzájem.
 
  Alexander   Postava není přítomna 29.1.2016, 20:48:31
Kostlivec se vskutku jen tak nesložil, a rovnou zaútočil. Jenže nemá hlavu, a tak je jeho útok lehké vykrýt. Z odražení rány přejdu do otočky, a jedním seknutím ho rozpůlím ve dví. Chvilku počkám, a už se otáčím, abych si vyhlídl svůj další cíl, ale uslyším za sebou klapání kostí. Něco zavrčím, otočím se, a skutečně.. Kostlivec je opět na nohou.

“To snad ne.. Je tohle možný?“ vrčím pro sebe. Čepel se mihne vzduchem a kostlivec přišel o ruku se kterou zrovna útočil. “Usekni mu hlavu povídal…“ doslova tlačím slova skrz zuby, a od kostlivce zatím odpadávají další části. “Bude to sranda povídal..“ sehnu se, a useknu mu jednu nohu. Na chvilku se zastavím a mírně se zamračím na kostlivce který se snaží vrávorat na jediné končetině co mu zbyla a kouká, kde že jsou ty ostatní, a jak se to vlastně tak rychle stalo. “Ne.. To byl někdo jinej…“ povím pro sebe, když se zvedám a, už podruhé, odděluji jeho hlavu od těla. “Bude to stačit povídal!“ dojde mi ,kde se stala chyba. Obloukem kostru zbavím i druhé nohy, a ještě v letu rozseknu její torso vedví. Chvilku se na rozsypané kosti zamračeně dívám, než na ně namířím hrotem katany. “Nepřej si mě jestli vstaneš ještě jednou…“ zavrčím, a kouknu se na bojiště, které se docela dost změnilo.

Prohrábnu si prázdnou rukou vlasy a hodnotím situaci. “Hmm.. Elf mrtvej, ten obr mrtvej.. Skvělý.. Nikdo kdo by se dal vyslechnout.. Anglino si vystačí evidentně sám.. Tomu už nebudu opět pomáhat.. Ještě by trefil mě podle toho jak to vypadá.. ostatní si pomáhají.. Nu tak zbavíme nepřítele posil..“ rozhodnu se a vytáhnu si svůj druhý, nový meč. Prohodím si je v rukou, a opíšu s nimi oblouk okolo těla. Pak jako bílá šmouha vběhnu na bojiště.

Vyhlídku si dva kostlivce, kteří se zrovna řítí k Merysol, která se ještě před chvilkou zdála jako lehký cíl, a k Žiře, která má jenom štít. Přiběhnu ze strany, a kdyby to byli lidé, oba by byli mrtví, jelikož obě čepele zamířili přesně mezerou mezi žebry tam, kde by zkušenější anatomie řekli že je srdce. “Ach.. pravda.. jen hromada vápníku nikoliv masa…“ jeden kouká na meč v něm zabodnutý, ale druhý reaguje trochu rychleji, a už se rozmachuje k úderu. Uskočím do strany, což má za následek pár vylámaných žeber, když jsem současně uvolnil i meče. Z úskoku přejdu do otočky, a oba meče zaseknu do útočníka, načež se rozprskne na hromádku kostí. Druhý už se napřahuje k seknutí. Sehnu se, podmetem mu podrazím nohy, a stále v otočce se zvednu, vyskočím do vzduchu, a z podmetu přejdu do kopu na hrudník, který se odpojí od spodní poloviny kostry, a následně se rozbije o kmen stromu.

Spíše ze zvyku si protočím meči, jako by na nich byla krev, a opět kontroluji situaci na bojišti, načež vyrazím na pomoc někomu, u koho se zdá že jí potřebuje.
 
  Anglino   Postava není přítomna 29.1.2016, 1:28:30
I když povstali znovu ti které jsme zabili zabít je znovu už není takový problém. Do boje se zapojil i golem a pěkně řádí. I Merysol řádí s mečem. Tedy kde se to v ní bere? Začínáme být sehraní jeden kryje záda druhému a tak světe div se, zatím nemáme žádné ztráty na životech.

"Sakra ta zas... koule zas vyslala blesky a ublížila Riegelovi."

Najednou proti sobě nemám žádného protivníka jen tu kouli. S řevem se na ni vrhnu a snažím se ji rozseknout, popadnout, rozdrtit či jinak sprovodit ze světa. Jsem v takovém stavu mysli, že si neuvědomuji jak je nebezpečná.
 
  Stopař Talhut   Postava není přítomna 28.1.2016, 23:23:03
Útok na ghůla mi vyšel přesně jak jsem chtěl a on byl stejně jako upír předním mimo hru.
"Teď rychle k Merysol."

Ovšem ta jakoby najednou omládla a během chvilky zabila svého soka. Když mu urazila hlavu, která letěla k zemi už jsem nestačil v čas zareagoval a sjela mi po ní noha. Mé tělo se svalilo na zem a při dopadu mi vypadl meč z ruky. Aby toho nebylo málo, když Merysol o krok couvla šlápla mi ještě na ruku. Ještě, že byla dlaní vzhůru, jinak by mi možná zlámala prsty.

Než se stačím zvpamatovat stojí nade mnou jeden kostlivec a chce do mě zapíchnout meč. Žira byla rychlejší a její meč ho zabil. Pomalu vstávám na nohy. Náhle ke mě přikráčí ghůl, kterého jsem předtím zabil a chce mi to vrátit. Gira nebyla daleko a svalila jej na zem. Uchopil jsem meč a když ghůl ležel na zemi bez možnosti rychle vstát rozšlápl jsem mu ten jeho odporný ksicht.

Z koule vyšlehly dva blesky. Jeden zasáhl Riegala a nejspíš ho i vyřadil z boje. Druhý však trhl mnou. Když vidím, jak se Guru trochu potácí po jeho zásahu.
To už je po druhé, co ho něco zranilo. O něj přijít nechci.
Karolína na něj něco začarovala a on začal zářit jako zlato. Riegal se mezitím pokouší dostat ven a Nysilo se vzpamatoval. Mezitím co dostal toho elfa mu běžel na pomoc. Ovšem kudůk je tvrdá hlava a pomoc odmítá, aby na Nysila moc neupozorňoval. Guru je taky trochu v nebezpečí, ale Kája určitě ví co dělá.
"Guru odtáhni Riegala dál!"

Ten se okamžitě rozběhne k němu a čelistí mu stiskne límeček a vší silou mu pomáhá dál od bitvy. Ať už se to Riegalovi líbí nebo ne, tohoto psa nepřemluví, aby toho nechal dřív, než si bude Guru jistý, že už je to v pořádku.

Golem po sobě zanechává spoušť stejně tak jako Žira s Anglinem. Merysol už taky nebypadá v nebezpečí. Popoběhnu tedy k Bellovi a dávám si sakra pozor, kam svou kuší míří. Když vidím, že se k němu chce někdo dostat Společně s Girou se ho snažím rychle dostat na zem a pak mu zasadit tolik bodných ran jak to jen jde.
 
<<    <    >    >>
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 

Liraell


 


 


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2019 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.