abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Karolina
2.2.2016
10:49:50
Podívám se na Merysol a smutně se usměju. Pokrčím rameny a s námahou se zvednu.

" Když myslíš, zkusím to, ale myslím si, že to nevyjde. Už jsem několik lidí zabila, pravda v boji a nejsem na to příliš hrdá, ale smrt je smrt. Není hřích jen to co se může stát mezi ženou a mužem. Když je to čistá láska, není to hřích přece. Jenže jen dítě, dostatečně malé a ještě životem nezkažené je právě ten, podle mě, kdo může odolat slovům a nástrahám boha zla. Tak Žiro, omlouvám se, že ti budu chvilku cloumat hlavou, ale zkusím to tedy."

Za řeči pohladím Žiru po rameni, pak vezmu přilbu jednou rukou za rohy a druhou na druhé straně, mírně s ní škubnu a nic. Pak zkusím ještě pootočit a taky nic. Podívám se na Merysol a kývnu.

" Ani se to nehne. Můžeš to zkusit ty nebo to chce ještě někdo vyzkoušet?"

Merysol
2.2.2016
9:12:57

Vypadá to, že už je jasno v tom, kdo kam půjde. A mezi tím zbystřím Barta, který tu pobíhá jako šílenec. “Pojď ke mně ty truhlu, ještě ti někdo přišlápne ocas! Nemůžou na tebe dávat pozor!“


Sotva popojdu pár kroků, abych odchytla toho svého mrňouse, Bellovi bouchne hlava. A největší spršku z jeho puklé hlavy schytám já. No to snad…! Co háje…


Setřu si jeho mozek rukou z obličeje a podívám se tam, kde leží jeho tělo. Jo, o mrtvých by se mělo jen v dobrém, ale…


“Sakra, vždyť on je jak ti nemrtví! Po smrti dokáže napáchat víc škody než zaživa. „ utrousím tiše a podívám se na Barta, který stojí dostatečný kus ode mě a je akorát mokrý od sněhu. V jeho liščí tvářičce vidím výraz, kterým jako by snad říkal, že za nic nemůže a zároveň se tím ovšem královsky bavil.


“Raději byste měli jít do té chatrče. Já se když tak postarám o koně a pak o sebe. Nechtějte vědět, kde všude Bellovi ostatky mám.“


Pak odvedu koně do stájí, pokud proti tomu nikdo nic nemá a o všechny se postarám. Co bude s Bellem nechám raději na ostatních, protože „Bellovu památku“ mám k mému údivu i na zádcech


Vběhnu rychle do hostince, zařídím si u hostinského, jestli by mě nenechal někde opláchnout a pak zmizím, s Bartem v patách, do chatrče za ostatními.


“Pokud se chystá ještě někdo explodovat, tak mě, moc vás prosím, před tím varujte. Schovám se za deštník nebo si z někoho udělám živý štít.“


Vlk vypadá, že si z Káji udělal svou novou majitelku, ale je vidět, že po svém páníčkovi smutní. Popostrčím k němu Barta, aby mu šel dělat společnost a mezi tím sleduji děni ohledně Žiřiné hlavy, která teď byla uvězněná tou helmou.


“No, zkusit přesvědčit nějaké dítě by snad jít mohlo. Ale Kájo, zkus tu helmu sundat ty. Hm? Než tu budeme kroužit u dětí a snažit se je přesvědčit, aby nám pomohli, měla bys to zkusit ty. Stát se to ještě před několika dny, možná bych…no to je fuk.“


Zvláštní, jak se všechny problém dnes večer točí kolem hlavy. Žira a její helma, co nejde sundat a chudák Bell, který…dopadl tak, jak dopadl.



Karolina
2.2.2016
1:34:06
Nakonec to dopadlo úplně jinak, než to původně vypadalo. Do hospody se rozhodli jít jen Alexander s Lótiel a Riegal. Všichni ostatní jdeme do chatrče. Uč jsme na odchodu, když se ozve nějaká rána a vzápětí se Bell bez hlavy zhroutí k zemi.Naštěstí jsme se Žirou a Anglinem byli už kousek dál, tak jsme naštěstí unikli spršce, která po puknutí Bellovy hlavy vytryskla kolem něj.

Zůstala jsem stát jako socha a zírala jsem skelnýma očima na to co se to děje.
" Co, co, co se to stalo? Kdo mu to udělal a proč?"
Zašeptám vyděšeně a rozhlížím se kolem, odkud by kdo zaútočil. Pak mi dojde, že to je asi jinak. Pak ucítím něco mokrého na pravé ruce. Podívám se dolů a tam stojí Reg. Chudák vlk, ty jeho smutné oči, to je hrozné.

" Chudáčku, neboj, bude zase dobře. Bude dobře."
Přesvědčuju vlka nebo sebe? Ani sama nevím. Hladím ho po hlavě a on se ke mě najednou přitiskne. Sehnu se k němu, znovu ho pohladím po hlavě a krku. Cítím jak se chvěje. Nevím jak mu pomoci. Postavím se , poplácám ho a je mi jasné, že mám dalšího ochránce. Konečně jsme v chatrči, Reg ode mě není dál než krok možná dva. Uvnitř je to jen jedna místnost, holé stěny, ale nám to nevadí. Mě určitě ne. Vezmu deku, rozložím ji v jednom rohu, pak pověsím na dva hřebíky, které byly u oken svůj mokrý plášť třeba do rána trochu proschne. Reg mě sleduje na každém kroku. Usměju se na něj a dojdu k dece.

" Regu tady si lehni, já budu spát tady na dece. No hodný vlk, taaaak, odpočiň si, já jdu ještě za Žirou."

Pochválím ho, když si lehne, ještě ho pohladím. Vím, že mu je asi smutno, ale takový je život. Lidé se rodí i umírají.

" Anglino, nebuď venku. Pojď za námi. Já vám něco chci říct."
Pak si unaveně sednu vedle Žiry, pohladím ji po rameni.

" Já možná přišla na to co s tím půjde udělat, ale nebude to jen tak. Musíme to promyslet. Tu přilbu vyrobil bůh zkázy jako odměnu pro Gatha Baala, za to, že se stane jeho služebníkem. Gath místo nepřijal, přilbu ukradl v chrámu boha zkázy a bojoval proti němu a jeho služebníkům. Bůh zkázy má moc nad těmi, kdo mají hříchy, ale nemá moc na nevinnými. Proto se snaží k hříchu je zlákat a aby si s nimi mohl dělat co chce.

Z těch informací se dá vyvodit jediné, přilbu musí sundat někdo naprosto čistý a neposkvrněný, jemu v tom Bůh zkázy nemůže zabránit. Podle mě nějaké dítě. Dozvěděla jsem se, že je tady ještě jedna možnost, ale zdlouhavější. Bohyně Isis kdysi dávno stvořila 4 diamanty, které obsahují její moc. A ta chrání před mocí boha zkázy, ale diamanty musí být všechny 4 pohromadě. Jenže nikdo neví, kde jsou. Nemáme čas je teď hledat, spíš až bychom splnili náš úkol, můžeme to zkusit.

Takže nám zbývá ta možnost zkusit se domluvit s nějakým nevinným dítětem. Nebude to lehké, předně nás tady nikdo nezná a pak, aby se to dítě nebálo. Většinou se děti straší čertem a ten je rohatý, že jo. No mě tak napadlo, že by nám s tím mohla pomoci Merysol nebo i Lótiel. Obě dvě máte jisté charisma, třeba by se vám to povedlo, nějaké děcko přemluvit, slíbit mu nějakou odměnu. Mlsek třeba a nějakou minci. Jen by se muselo moc opatrně. Co vy na to, myslíte, že to je dobrý nápad?"


Mluvím celkem tiše, jsem unavená, několikrát se napiju, abych svlažila hrdlo. Pokud Anglino přišel k nám, aniž bych si to uvědomila, opřu se o něj.

Pán Jeskyně
1.2.2016
23:45:58
Nakonec jste se tak nějak dohodli. Do hostince zamíří Lótiel, Riegal a Alexandr, zbytek jde spát se Žirou do chatrče. Když Lótiel nakoukne oknem, nevidí nic neobvyklého. Je to docela příjemný hostinec, kde sedí jen pár cestovatelů, teď v zimě se lidé na cesty moc nevydávají.

Ještě, než se rozejdete, stane se jakási nemilá věc. Zrovna se dohadujete, kdo kam zamíří, když se najednou ozve hlasité "Puf" a někteří z vás jsou ohozeni od krve. Bellovi bouchla hlava. Rozletěla se, že mu zůstala jen díra do krku. Jenom dirka mrňavá a whiskey ani lok. Jeho bezvládné tělo se zhroutilo na zem. Zbytky šedé kůry mozkové jsou všude kolem, největší spršku chytla Merysol, která zrovna stále nejblíže, ta to má na obličeji, ve vlasech a dokonce i pod oblečením.

Ano, je to velice smutné, co se stalo chudáčkovi Bellovi, Riegal už o tokm slyšel, nikdo neví proč, ale čas od času se stane, že Alchymistovi bouchne hlava. A to je již nevyléčitelné, bohužel. Pokud by vás to náhodou zajímalo, u Bella jste našli několik zajímavých věcí. Zvonek, kterým přivolal golema, jednu rukavici posázenou diamanty, jeden železný prsten(Riegal a Žira v něm poznají prsten knížete D´Raguly), jeden platinový prsten(Riegal a Nysilo v něm poznají prsten uhranutí.), píšťalku(Riegal pozná že se jedná o alchymistický výrobek, který umí odemykat zámky), nějaké rachejtle(být vámi bych je nepoužíval, pokud nejste pyrofor nebo pokud vás to nějaký pyrofor nenaučil), nějaké lektvary(megacloumák, 10xrychlost, a dost jedů), dvě alchymistické truhličky. K tomu navíc je potřeba postarat se o jeho sněžného vlka Rega, který nyní podezře očichává Karolínu, buď má něco voňávého v tašce, nebo chce utěšit ze smrti svého pána.

Poté, co se rozhodnete, co s Bellem, jeho věcmi a jeho vlkem, asi je na čase jít chrnět.

V hostinci

Ti, co jdou do hostince, pokud si dají alespoň véču, mohou vyslechnout pár drbů od náhodných cestovatelů a od hostinského.

".....já bych ani nešel, kdybych nemusel. Tohle je peklo, to vám poví, jeden je posranej až za ušima. Poslední dobou se tu objevují nemrtví. Já je potkal, fakt. Ale oni si mě nevšímali......"

"........ne, to ne, už to nebude mít dlouhého trvání, Král Severu se rozšiřuje. A ono je to nakonec dobře, potřebujem panovníka, kterej má koule, král Marco je sice hodný, ale je to malý štěně, ten nás před válkou nezachrání. ........."

".........slyšeli ste o tom, že lady Aribeth je hledaná pro vraždu velmi vlivného lorda? A taky se pokusila zabít krála. Ale když jí chtěli zatknout, všechny zabila jedinou myšlenkou a pak odletěla proměněná ve fénixe........."


V chatrči

Chatrč je to malinká, 7 lidí a vlk se tam poskládá, ano, vlk také, odmítá se totiž hnout od Karolíny a asi se rozhodl, že s ní bude i spát. Kdyby vás bylo víc, už byste měli problémy. V podstatě to jsou jen 4 stěny a střecha. Zdá se, že tu dlouho nikdo nebyl, maximálně nějaký žebrák zde strávil noc.

Zar´farro
1.2.2016
23:09:48
Po Anglinovi pomáhám ješte kde mnohu, tu něcomsešiju, jinde vyčistím.
Avšak, ačkoli jsem si to neuvědomoval, Kája měla pravdu. Jsem dost vyčerpaný. To mě však nezastaví, léčiteli nekončí šichta dokud není o všechny postaráno.

Naštěstí mne Kája k mnrtvolám a jejich pálení nepustí.

Na cestě k hostinci se pokusím na Flegmošovi dohonit Žiru.
Žiro? Co se týče helmy, pokud ti nejde sundat, pomatuji si, že mladí pážata používali máslo. A když to nešlo i tak pomáhalo tu helmu nahřát. Sice to není příjemné,ale pomáhá to.

Poté co dojedeme k hostinci, rozhodnu se dojet do chatrče a znovu zkontrolovat Anglina a zbytek mých pacientů co tam jedou, ale poté se nejspíš vrátím do hostince, potřbuji klid na další studium, a nejlépe trochu spánku, tedy pokud zbyde čas.

Riegal Faer
1.2.2016
20:19:16
Nakonec se moje lektvary snad rozdají a mě hřeje pocit, że jsem taky trochu pomohl. Co s mrtvolama nenavrhuju. Nakonec je Karolina spálí, dobře.

Pak Žiřina helma. K tomu se nevyjadřuji, protože taky nevím, co s tím a začnu si připadat trochu trapně, že teď už pomoct nemůžu.

Ovšem k volbě se vyjádřit musím. ,, Pokud by to někoho zajímalo, já bych volil Lótiel." Nějak jsem z kontextu nepochopil, kdo nakonec ten velitel bude, ale to neřeším, brzy se jistě ukáže.

Pak přijedeme k hostinci. ,, Já tím pádem taky do hostince..." , řeknu hned a zavedu koně do stáje, kde ho neohrabaně obstarám. Pak jdu dovnitř, objednám si pokoj a jdu spát.

Lótiel
1.2.2016
19:37:09
Nespokojeně zafuním, když vidím, kolik lidí míří do chatrče. “Tak to beze mě. Já jdu na svařák.“ Prohlásím, když vidím chatrč a porovnám jí s hostincem. To samé navrhne i Merysol. A k tomu, že bych měla dostat doprovod. Souhlasně kývnu. “Jak komu bych se neubránila. Ale rozhodně nebudu proti, když tam nebudu sama.“

Pobídnu koně a vyrazím k hostinci. Třeba se mnou někdo pojede. Alex. Stopař. Hm..Nebylo by to špatné. Říkám si zatímco se blížím k hospůdce. Když jsem u ní, tak zastavím, sesednu a nejdříve se dovnitř podívám oknem. Nemám náladu na nějaká překvapení a už vůbec ne na boj.

Merysol
1.2.2016
19:05:11

”No, já si trvám na svém. Zůstanu u tebe. Jsme snad kamarádky, ne? Nenechám tě v tom samotnou.”

Pokusím se o úsměv, ale moc mi to nejde. Popravdě, v hlavě se mi honí až moc věcí a spoustu mi toho dělá starosti.

Ale zatím to alespoň na mě není tak znát, jako na Káje. K něčemu ta cesta devítipeklím přeci jen byla dobrá. Alespoň na mě nikdo nic nepozná.

”Pokud by to nevadilo, navrhla bych Lótiel, aby zůstala v hospodě. A měla by k sobě rozhodně mít nějaký zdatný doporovod….” Podívám se na pány a čekám, kdo se nabídne.
”Neber to ve zlém Lótiel, nemyslím si, že by ses neubránila. “

Žira
1.2.2016
18:34:51
Když u hospody řeknu, že se půjdu vyspat do té staré chatrče u lesa, nejprve Merysol, potom Kája a s ní i Anglino se chtějí přidat. Ostatní se také netváří, že by šli do hostince. Začínám mít tak trošku výčitky. "Já.... jsem vám všem hrozně vděčná, ale myslím, že byste si měli hlavně odpočinout. Dnešek byl náročný jak pro nás, tak pro koně."

Pokud by na tom i tam trvali, pokračui dál. "No dobře, ale aspoň někdo by do hostince měl jít. Díky tomu bychm mohli koně ustájit a alespoň oni by si odpočinuli pořádně, lepší, než aby mrzli venku před chajdou. Také chajda není příliš velká, všichni bychom se tam pěkně mačkali. A nakonec, myslím, že se docela hodí slyšet, co si lidi povídají. Hospodské drby jsou vzácný zdroj informací."

Ubalím si cigáro a už nacvičeným způsobem ho prostrčím mřížkou u ústního otvoru v helmě. "Je toho potřeba mnoho vyřešit, ale stejně, myslím, že v hostinci by se vyspali líp. A kvůli mě budou trpět. Proč já kráva brbá jsem si tu helmu nasazovala."

Alexander
1.2.2016
16:47:38
Napřahuji se, abych oddělil pár přebytečných končetin od dalšího nemrtvého, ale tu se rozpadne na prach. Překvapeně se na prach kouknu, a pak se rozhlédnu po bojišti. Je po bitvě. Kouknu se na místo kde byl elf, a kde byl ten hromotluk. “Oba dva mrtví.. Nikdo, koho by se dalo na něco zeptat.. Skvělý..“ povzdechnu si, a pak se zahledím na místo odkud přišli.

Někteří na tom nejsou nejlépe. Pár z nás to docela schytalo, zvláště Anglino. Přistoupím blíž, ale než něco řeknu nebo udělám, Zar už se pouští do léčení jakýmsi záhadným způsobem, který se zájmem sleduji. Pak se dohadují co s mrtvolami. “Nejprve by bylo dobré je prohledat..“ pomyslím si, ale než se k tomu dostanu už jsou prohledaní. Pak se začne řešit co s mrtvolami. “Nač je pálit? Spíš jen zahrabat do sněhu ty dva.. Tak daleko od města nejsme, a strážní říkali že po okolí chodí nemrtví.. Takže když tu najdou pár zabitých, nebude to moc podezřelé.. A myslím že on si je schopný vyvolat tolik nemrtvých, že těhle pár toho moc nezmění..“ povím, ale sám si nejsem jistý jestli jsem to řekl vůbec nahlas, protože mezitím už jsou stejně zapálené. Pokrčím rameny, a vydám se s ostatními dál.

Máme se sice ubytovat v hospodě, ale ‚Žira chce jít jinam.. A tu následují další, a další.. “Řetězová reakce..“ v duchu se ušklíbnu a čekám co z toho bude. Když se většina rozhodne jít s nimi jdu taky.

Lótiel
1.2.2016
11:46:43
Anglino mi tiše poděkuje, ale o moji pomoc nestojí. Vezmu si přívěšek a pokrčím rameny. “Vyléčil by i ty popálené ruce.“ Odpovím klidně a jdu se podívat, jak na tom jsou ostatní. Tak trochu mě láká podívat se do kapes elfa a rudého, ale mám pocit, že to už udělal někdo přede mnou. Předběhli zloděje. Styď se holka.


Pořád se řeší co s mrtvolami. Nakonec zvítězí jejich spálení. Pomohu je tahat na hromadu. Žira odstrojí rudého. Chvilku přemýšlím co všechno měli u sebe. Když jsem cestovala s Narveduenem, tak jsme se dělili. Tady to spíš vypadá na metodu co urveš, to máš. To je také dobře vědět.

Sundám z koníka plášť a ledabyle si ho přes sebe hodím. Pak se vyhoupnu do sedla. “Tak jedem. S trochou štěstí tě čeká voňavé seno a možná i něco lepšího.“ K hostinci to stihneme ještě za světla. Čekám co bude. Jako první se mi tam jít nechce.

Anglino
1.2.2016
11:36:00
Mrtvoly nakonec na popud Karolinky spálili a vyjeli jsme k hostinci. Cesta proběhla bez dalších incidentů a tak už jsme na dohled hostince.
Tu Žira zklouzla z koně u nějaké chatrče a Karolinka jí následuje.

"Karolinka mi dává úkol, ale neuvědomuje si, že já jej nemohu tak do puntíku splnit. Nemohu přeci odejít a nechat jí tu samotnou. Budu jí to muset pořádně vysvětlit."

"Karolinko jak jsi mi dala to kuře uvědomil sem si, že žízeň mohu uhasit i vodou a té mám díky tomu zvláštnímu měchu, který jsem dostal stále dost.

Představ si, že jsem se z něj bohatýrsky napil a on je zase plný vůbec z něj neubylo.

Proto zůstanu s tebou jen se podívej sotva pleteš nohama. Pomoz Žiře, já už sem skoro úplně fit. Budu vás hlídat, dokud nebudete moci jít za ostatními."


Vezmu láhev z jejích rukou a na dotvrzení svých slov jí plnou naplním čistou čerstvou vodou z kouzelného měchu. Nasadil sem tak sveřepý kukuč, aby bylo jasné, že si stojím za svým a nikdo mne nedonutí jí pustit z dohledu.

Jestli už mi k tomu nic neřekne.
Jdu s nimi k chatrči a pak chytnu uzdu jejího, Žiřina a svého koně. Najdu sloupek co podpírá roh chatrče a koně uvážu.
Pak si stoupnu ke dveřím chatrče na stráž. Tak vidím jestli se někdo nepřibližuje k chatrči a i co se děje v chatrči.

Karolina
1.2.2016
1:48:04
Jedeme, Žira vepředu, hlavu skloněnou a jí pořád musím myslet, jak to uděláme.

" Ono se to lehko řekne, ale jestli se to podaří... "

Kousek od hospody sesedne Žira z koně. Sklouznu taky dolů a zatnu zuby. Už se vidím někde v klidu. Slyším Žiru a je mi jasné, co musím udělat. Vezmu si svoje věci a postavím se vedle přítelkyně. Podívám se na Anglina a řeknu:

" Prosím tě postaral by ses mi o Helo? Já budu v té chatrči se Žirou. Potřebuju se s ní domluvit o té její helmě a taky ji nenechám samotnou. Jen mi prosím tě přines tady v lahvi čerstvou vodu. Nespěchá to, stačí až se pořádně najíš a napiješ."

Podám mu láhev. Nenechám se od svého úmyslu odradit nikým a ničím. Jakmile se Žira otočí k chatrči, jdu s ní. Připadám si jako stařena, nahrbená, sotva jdu, opřená o svou hůl. Pokud by snad Nysilo chtěl být se Žirou sám, nenechám se odehnat ani od něj a argumentuji slovy, že se s tou helmou musí něco udělat.

" Chudák Žira, vždyť by taky mohla umřít hlady a žízní. Musíme to prostě zkusit. Nejdřív jí to ale musím říct, domluvit se s ní. A taky si musím alespoň na chviličku odpočinout. Merysol... ta by nám mohla pomoci a nebo, sakra to je dobrý nápad. Možná Lótiel, ale jestli to bude chtít udělat."

Merysol
31.1.2016
23:48:53

Pomohla jsem odtahat těla na hromadu, ale to rudé brnění jsem neřešila. Ještě stále nám velí Nysilo, tak ať se předvede.

A samozřejmě jsem ani nemohla pominout Žiřinu poznámku o té helmě.

”Žiro, ráda bych ti pomohla. Ale nemám tušení jak. A obávám se, že hrubá síla nepomůže. “

Pak jsem se vyhoupla na koně a zkontrolovala svého Barta. Po cestě jsem si v hlavě přehrávala vše, co se stalo. Ani mi nedošlo, že jsme došli k hostinci. To až teprve když všichni začali seskavovat ze svých koní.

”Žiro, klidně se tobě i mě o koně postarám a dojdu za tebou. Ať nejsi sama. Já spát moc nemusím a bylo by lepší, kdyý nebudeš úplně sama.”

Teda pokud s tebou nebude chtít jít Nysilo, ale ten by si to měl asi teď srovnat v hlavě kvůli tomu vedení. Co ho to popadlo?

Žira
31.1.2016
23:23:50
Na chvilku si musím sednout, už skutečně nemohu unést svou hlavu, během pár minut ztěžkla, že mám pocit, jako bych tam měla kovadlinu. Poslouchám o čem se ostatní baví. Když se řeší, co s mrtvolami a nakonec je jde Kája spálit, vydrápu se na nohy a jdu jí pomoci natahat mrtvoly. "To rudé brnění je určitě silně magické, a ten meč taky. Ne, že bych se s tím chtěla tahat, ale jsem si jistá, že to neshoří. Nejradši bych to vzala s sebou a při první příležitosti to někde schovala." Ať se rozhodnou jakkoliv, z brnění muže svléknu a jeho mrtvolu přidám k ostatním, zbroj nechám ležet mimo a meč také.

Navíc u něj najdu zlatý prsten, pouze kroužek, na kterém je něco napsané jazykem, kterému nerozumím. Strčím ho do kapsy. "To vyřešíme potom. Teď na to není čas." Dále na jeho krku najdu viset kruhový přívěsek, zhruba ve tvaru zlaťáku, uprostřed je zasazen malý rubín, taktéž mi to přijde cenné, taktéž uschovám do kapsy.

Když pracne dotáhnu poslední mrtvé tělo, odstoupím dál a svezu se na zem tak, abych se opřela zády o strom. Sedím a čekám, až Kája zapálí mrtvoly. Cítím se úplně vysílená, hlavu se již ani nepokouším zvedat, vím, že by se mi to stejně nepovedlo.

Když se mluví o tom, jestli že se pojede do hostince, pod mou helmou se ozve má ironická poznámka. "Jasně a zejtra bych mohla jít třeba strašit děti do mateřský školky." Nicméně si uvědomuji, že jsou všichni unaveni a nemají čas řešit mou řilbu. "Omlouvám se, už je toho na mě nějak moc, odvedu vás do hostince a já se vyspím někde venku poblíž. Uvidíme se ráno. Mě by z hostince vyhodili, kdybych si odmítla tu helmu sundat. A i kdyby ne, budila bych příliš velkou pozornost."

Pak se již dobelhám ke svému koni, pevně se oběma rukama chytnu za hrušku od sedla nohu vložím do třmenu a ze všech sil se vytáhnu na horu. Tentokrát se držím ve předu, Anglino je zraněn a nerada bych, aby ten největší nápor byl na něj, kdyby se něco mělo ještě stát. U sebe jsem si jistá, že jakmile nastane boj, síla se mi vrátí. Nevím proč, ale vím jistě, že tento nepříjemný účinek přilba má jen mimo boj, v boji ne.

K hostinci dojedeme ještě za světla. Svého koně dám Nysilovi. "Prosímtě, dej ho do stáje, ať má pohodlí. Postaráš se mi o něj, že? Já budu kousek odsud. Támhle na kraji lesa je stará chatrč, vyspím se tam, ráno vás tu vyzvednu. Pořádně si odpočiňte."

Nysilo z Nortree
31.1.2016
22:19:43
"Neuvěřitelné, žebychom se na něčem shodli?"

Schoval jsme dýku s truhličkou do batohu a vyšplhal jsme na koně. Jak už jsem v klidu seděl, noha už tolik nebolela. Ale za to Žíra mi dělala starosti.

"Snad se nám povede problém s helmou v hostinci vyřešit."


Vyrazili jsme do hostince...

Karolina
31.1.2016
22:15:53
Podívám se na Anglina, jestli už sedí v sedle a pořádně se drží. Zalovím ve vaku a vytáhnu kus kuřete, podám mu to a řeknu:

" Tady máš nějaké jídlo, chvilku počkej, já ještě něco zařídím."

Usměju se na něj a otočím se k Merysol.

" Dobře, tak je nataháme na jednu hromadu a já je zapálím. Pojďte nám pomoc, ať je to co nejdřív. Ne ty ne Zare, ty musíš být strašně unavený, odpočiň si."

Pak se všemi, kteří nám pomůžou, nataháme mrtvoly k sobě. Naštěstí u toho není poznat, jestli je to na mě jen těžké, nebo pletu nohama únavou. Když máme konečně všechno pohromadě, ještě řeknu:

" Ty dva, elf a ten červenej, možná by bylo dobré jim ještě proklát srdce. Ostatní ustupte, já to zapálím."

Počkám, jestli to někdo udělá, pokud ne postavím se nad jejich mrtvoly a nejdřív červenýho a pak elfa probodnu v místě, kde tuším srdce. Nakonec odstoupím a poslední mágy dám do kouzla oheň, pokud se to povede, všechny mrtvoly by měly hořet.

Pak už se otočím a písknu. Helo zvedne hlavu, zastříhá ušima a dokluše ke mě. Doslova se vyškrábu do sedla a tam se křečovitě chytnu a přitisknu nohy k Helo. Jakmile se ostatní rozjedou, zařadím se znova do středu skupiny a bledá jako stěna, trochu se kymácejíc, jedu s ostatními. Snažím se co nejvíce soustředit na to, abych z koně nespadla.

Merysol
31.1.2016
21:31:06

Že bychom volbu měli nechat na později a nocovat v hostinci bylo teď bez debat, ale stále ve vzduchu visela otázka co s mrtvolami. Kouř nás prozradí a nechat je tu válet se není taky zrovna moc moudré.

”Podlě mě o nás vědí tak jako tak. Konec koncl, ten souboj toho byl důkazem. Pokud na nás někoho zase poslali nebo pošlou, dříve či později nás zase najdou. Rozumnější bude určitě ta těla spálit a rychle odsud zmizet. Tak jako tak bychom měli počítat s tím, že brzo určitě nějaký uvítací výbor potkáme.”

Anglino
31.1.2016
17:10:12
"Zar´farro pro mé uzdravení udělal hodně a já nemám důvod prozatím prozrazovat tajemství mého rychlého léčení. Sice mi zakázal se zvedat či dělat prudké pohyby. Neví, ale jak dalece jsem se již zregeneroval.
Síly se mi vrací cítím se odpočatý a rány už přestávají bolet.
No nedám najevo, že jsem podezřele rychle fit po té, kdy jsem byl na prahu smrti. Ale musím se pomocí Karolinky, aspoň to musí vypadat, že její pomoci využívám, Dostat na koně."


"Karolinko neboj barbar něco vydrží. Určitě se na koně nějak vyškrábu."

Pak se lehounce opřu o Karolinku. Přibelhám se ke svému koni. Pohladím jej po čumáku a zašeptám mu pár uklidňujících slov.
Zabalím se do medvědí houně. Budu tak v teple a nebude vidět jak rychle se mi mé rány hojí. Pomalu se vyhoupnu do sedla. Cítím, že mi to už skoro nedělá žádný problém. Poplácám koně po krku. Je to div, ale už můžu držet uzdu i přes to jak silně jsem měl spálené ruce.

Kouknu se kolem a zvesela zvolám.

"Vzhůru do hostince nebo mne donutíte žvýkat kůži z které je vyrobena uzda. Zranění mne tolik netíží jako hlad a žízeň. Bylo by nedůstojné přežít bitvu a umřít hlady.

Kdo bude velet a co uděláme s pozůstatky nepřátel. Na to se vykašlete, pokud nemáte někdo svěcenou vodu, aby je rozpustila. Oheň je zbytečný a mohl by prozradit naši přesnou polohu. Kdo ví jestli by podobný zmetek jako byl ten elf, nebyl schopen oživit je i z popela. Je čas vyrazit."


Pak jen pokynu Karolince, že jsem schopen vyjet a doufám, že to pochopí jako pokyn k tomu, aby již opustila debatu a mne a mého koně vedla co nejrychleji do hostince.

Karolina
31.1.2016
2:23:08
Kývnu, když si chce Zar prohodit raněné. Zvednu se a cítím se už dost malátná. Cestou k Anglinovi ke mě připajdá Žira, podívám se na ní unaveně a jen zavrtím hlavou.

" No jenže pro koho bych měla volit já. Kudůky jsem vyloučila okamžitě. Zar má jinou práci na starosti, ten je výborný doktor, ten taky ne. Alex tak nebude dostatečně vhodný, Nysilo to nechce. Anglino to ani vzít nemůže, když ho chytne v boji amok, jako dneska, tak by nemohl velet. Zbývají mi čtyři lidi.

Když uslyším, že se navrhuje Lótiel, podívám se na ní překvapeně? Tahle by nám měla velet? Pochybuju, že by to zvládla. Možná zná nějaké pověsti, hraje dobře, ale to je všechno. Velitel musí být rozhodný, mít rozhled a znalost s bojem. To rozhodně není její parketa, takže ne. Stopař, Merysol nebo Žira. Žira by na to byla úplně ideální. Ne že bych si myslela, že Stopař ne, ale Žira se mi zdá rozený velitel.

U Merysol si nejsem jistá, jestli to zvládne. Zatím ještě neví co si počít s novým postojem k životu. Je to pro ni nové, možná časem, teď bych ji ještě asi nechala v záloze."


Podívám se na Lótiel, která přišla k Anglinovi s přívěškem. Čekám stranou, abych ji nechala prostor.
" Co to plácá? Jeeee, takové řeči."
" Hele jestli ten přívěšek léčí, tak se mu raději podívej na ty popálené ruce. Po doktorovi nic asi napravovat nebo dodělávat nemusíš. Ty ruce by bylo potřeba spravit. Myslíš, že to bude ten přívěšek umět?"

Pohladím Anglina po rameni a snažím se vykouzlit na tváři úsměv.

" Slyšel jsi doktora. Seď a nenamáhej se ještě. Lótiel se na tebe koukne a zkusí ti ještě pomoci. Já hned přijdu."

Pomalu jdu k Helo opřu se o ní a chvilku tak zůstanu, pokud by se na mě někdo díval, vypadá to, jako kdybych si s Helo povídala. Po nějaké chvíli poplácám Helo a jdu zpátky. Dojdu nejdřív k Žiře a vezmu ji kolem ramen.

" Poslyš, pokusím se něco s tou helmou vymyslet. Já ti ji donesla, tak ti od ní zase pomůžu, doufám. Omlouvám se, nevěděla jsem..."

Pak řeknu tak, aby to slyšeli všichni:

" K té volbě musím říct, že jsem docela překvapená, že to chceš tak rychle vzdát. Nebudu tě přesvědčovat, abys to dělal dál. Jistě máš svoje důvody. A když už tady padají ty návrhy, osobně si myslím, že tady je jeden člověk, který by byl nejlepší velitel z nás všech. Můj názor je, že se na to nejvíc hodí Žira. Nechala bych to na ráno. Pravda je, že bychom potřebovali odsud odjet. Je zima, ranění potřebují do tepla a odpočinek potřebujeme všichni. Myslím, že Zar ne jistě taky vyčerpaný, léčení ho muselo stát hodně sil."

Seberu svůj plášť, který je celý od krve. Položím ho kus dál do čistšího sněhu a snažím se jím plášť očistit. Pak sníh vytřesu a plášť sroluju a hodím přes deku u sedla. Natáhnu si rukavice a trošku se snažím hýbat, aby mi nebyla zima. Pokud se rozhodne, že už pojedeme dál, pomůžu Anglinovi na nohy, co jen je v mých silách. Na koně se musí dostat sám, já mám co dělat vyškrábat se do sedla. Helo se udiveně ohlédne a postrčí mě nozdrama.

" Já vím holka, já vím, ale síly docházejí."
Řeknu polohlasně.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.