abarin.cz - úvodní stránka
  jméno:
Abarin opět ve vývoji! Pokud vás zajímá průběh prací nebo máte nápad, neváhejte se ozvat v Nová verze (Oblíbit)

Vážně i nevážně v Zašívárna - SPAM no. 8 (Oblíbit)

Řekněte, co se vám líbí a nelíbí, přidejte své nápady, aby byl Abarin místem, kde se vám líbí Připomínky a nápady (Oblíbit)
heslo:
  nová registrace  
Nejsi přihlášen, přihlaš se prosím a vstup do světa fantasy zábavy. Pokud nejsi registrován, registruj se.
 
:: Honba za dobrodružstvím ::
družina
stránkovat po:  
 

Merysol
10.2.2016
22:02:08

Hádka graduje a vloží se do ní Žira. Na chvilku sklopím oči a pak se na ní podívám ”Ano, máš pravdu, nemůžeme se pořád jen hnát. Ale…”

Zbytek věty jsem spokla, nemělo to cenu dál debatovat.

”Jinak, co se týče tebe coby velitelky, já s tím problém nemám. Beztak jsem o velení nikdy nestála. Pokud tu má někdo vůdčí geny, pak ty.”

Zar ještě pronese něco v tom smyslu, že za dvě hodiny bude Lótiel těžko připravená na cestu, ale jeho poznámku už jsem nechala Žiře. Konec koncl, novou velitelkou teď bude nejspíš ona a tak by bylo moudřejší, kdyby si s ním o našem brzkém ranním odjezdu promluvila ona.

”Omluvte mě, půjdu se postarat o tu svěcenou vodu a chvilku to zabere. V šest budu tady připravená na cestu.”

Pak jsem zmizela, ale zamířila jsem ještě do stájí. Dala jsem svému koni na dlaň pár pamlsků a pohladila ho po čumáku. ”Asi bych ti měla vymyslet jméno, když jsem si z tebe udělala dnes svou vrbu.” zašeptala jsem do ticha stájí a pak se vypařila ven s Bartem, který kráčel vedle mě.

Zar´farro
10.2.2016
21:17:09
Poslouchám jak se hádají, jak je Žira spraží i to ostatní.

"Jen bych chtěl upozornit, že Lotiel byla před deseti minutami mrtvá!! Celou třičtvrtě hodinu ležela studená a tuhá na sněhu. Kdybych neměl svitek od Aribeth byl by konec! Chápu, že je to válka, a že ve válce jsou oběti. Ale je nutné abych vás upozornit, že naše pojistka, když se něco podělá, je v ČUDU!!

Jo a pokud si někdo z vás myslí. že za dvě hodiny bude Lotiel jezdit na koni, skákat a skotačit, tak se dost mýlí. Před chvílí jsem měl obě ruce v jejích střevech, v rukách jsem měl její plíce a sešíval jí krční tepnu. Tu jizvu která se jí táhne od podbřišku k bradavkám je tam z nějakého důvodu. Jsem sice dobrej, a v účinky svitku taky věřím. Ale bůh nejsem!"


Teď mně omluvte jdu se najíst. Jo a Karolíno díky za energii.


----------------------------------------------------------------------------

Dojdu do hostince, pozdravím šenkýře objednám si jídlo. Když se konečně najím, vytáhnu ze stopaře číslo pokoje kam uložil Lotiel.

Jdu zkontrolovat jak jí je. Je nutné zkontrolovat zda se jí nic nezanítilo, stehy a teplotu. Doufám, že se jí nic nedostalo do hrudní dutiny. Nechtěl bych, abych ji musel znovu otevírat. Vím, že pokud se jí to zanítí ... budu muset.


Karolina
10.2.2016
20:15:53
Vrátíme se ke stolu a Žira začne dělat pořádek. Piju kávu a poslouchám jí.

" Konečně. Říkám to pořád, tohle je aspoň velitel. Má přirozenou autoritu, rozhled a znalosti."

Dopiju kávu a hned, jakmile Žira domluví se naslechnu, že něco povím. Předběhne mě Stopař. Přikývnu, myslela jsem si že on s tím bude souhlasit. Když potom domluví, řeknu jenom:

" Já s tím, samozřejmě souhlasím. A teď mě prosím vás omluvte, jdu si lehnout. Dvě hodiny není dlouhá doba, tak abych si odpočinula. "

Pak se ještě stavíme, i s Regem, u Blaina. Do misky si nechám dolít vodu, objednám si na šestou hodinu silnou kávu a nějaké pečivo. Za chvilku už za námi zavírám dveře pokoje.

Stopař Talhut
10.2.2016
19:50:43
Místo klidné konverzace v kterou jsem doufal se strhne hádka o tom kdo měl co udělat, dělal a nebo neudělal.
"Opravdu typické. Vidět nás Aribeth, nebo Onyx nebo Attyloe, asi by kroutili hlavami."


Do toho všeho vstoupí Žira a osloví Merysol a mě. Ovšem její slova mi nedávala ke mě spojitost. Když domluvila vztyčil jsem ruku.
"Tak za prví. O kostějovi jsem nemluvil. Toho ať vezme čert. Být to jinak tak ho na chvíli zničíme a jdeme dál. Myslel jsem nebezpečí jako všeobecně. Jako, že každou překážku vyřešíme tím, že budeme znovu postupovat z jednoho místa."

Na chvilku jsem se musel odmlčet, abych nabral trochu vzduchu do plic. ale nikoho dalšího jsem ke slovu nepustil.Jakmile chtěl někdo něco říct přeřval jsemho.
"A za druhý!! Mistři nechtěli, abys nám velela ty. Ovšem Jsi jediná, kdo tyhle horké hlavy dokáže zpražit...."
"Ať už Nisyla v posteli, či Merysol a Karolínu kamarádským okřiknutím."
"...ale jelikož teď je situace taková jaká je, tak nám asi jiná varianta nezbývá, takže jsem pro."

Zkusil jsem to zakončit tak, aby i další měli možnost se k tomu vyjádřit a přitom jsem se snažil, abych moc Žiru nepopíchnul. Teď na to rozhodně nebyla vhodná chvíle a i blbý žert v nesprávnou chvíli by udělal více škody než užitku.

Žira
10.2.2016
19:20:33
Když se s Kájou vrátíme zpět ke stolu, hádka místo aby se zklidnila, naopak se vyostřuje. Takhle to dál nejde. "TAK A DOST VY DVA!!!" Vyžádám si pozornost tímto způsobem. Pak jiš mluvím zapáleně, ale tišeji. "Hádáte se jak malí caparti. Každého z vás zajmá jen ta vaše pravda. To jste tak slepí? Tak slepí, že nevidíte, že oba máte pravdu? Ne oba, všichni tři, i Kája. Každý z vás má své důvody, proč říká to, co říká. Ale už vás nezajmá, že někdo jiný má třeba také nějaký názor a že pro to, co tvrdí má také své důvody.

Nysilo, je skutečně zbytečný jít si odpočinout pokaždé, když se trošku unavíme, Merysol má pravdu, že nemáme času nazbyt. Ale Merysol, ty si uvědom, že Lótiel si skutečně potřebuje odpočinout, navíc, kdybychom teď se snažili opustit město, máš pravdu, že bysme to zvládli, ale přitáhli bysme na sebe moc pozornosti. Co myslíš, že se stane, když nějaký městskýá strážný uvidí 10 jezdců na koních, jak se protahují dírou ve zdi ven z města dvě hodiny před otevřením brány?

Nezastaví tě, jakmile jdeš ven z města, bude jim to fuk. Ale samozřejmě se o tom podělí s kolegy, jaká je to kuriozita. A ti to řeknou svým rodinám a ty to povypráví na tržišti a tak dále.

Mluvili jsme o volbě nového velitele. Ale kdo může být velitel? Vždyť vy dva nebudete poslouchat nikoho. Vy si pořád budete opakovat svou pravdu a nic jiného. Takže já odmítám přijmout za velitele oba dva. Takže by logicky zbývala Lótiel, která by byla perfektní, ale ne v téhle skupině. Vám kdyby něco přikázala, zase by vznikla hádka.

Proto mi nezbývá nic jiného, než navrhnout sebe. Hnusí se mi navrhovat sebe, nechci dělat velitele, ale zároveň vím, že pokud to nebudu já nebo Anglino, tak do cíle v životě nedojdeme. A Anglinovi bych tohle nepřála, vám dělat velitele je za trest. Každopádně, já se hlásím dobrovolně a ve vašem zájmu doufám, že mě podpoříte. Sice nejsem nejlepší z vás, ani nejchytřejší, ani nejsilnější, ani nic jiného, přesto se hlásím a přesto si trvám na svém.

Nyní je na čase prořešit zbytek věcí, o kterých jste mluvili. Začnu od úplného začátku. Nysilo, možná sis toho nevšiml, ale díky karolíniným zásobám jsme měli všichni plné žaludky. Navíc zvládla nakrmit všechna zvířata, co tu máme. Takže bych rozhodně neřekla, že si vezla málo jídla. Vydržela dva dny s tím, co měla, myslím, že je zbytečnost nakupovat jídlo na déle.

Pokud jde o Anglina, je to barbar. Myslíš, že barbar si potřebuje nakupovat jídlo? Vsadím se, že Anglino si zvládne holýma rukama ulovit medvěda. Navíc máme Stopaře, který je výborný lovec, takže bych řekla, že bohatě stačí zásoby na jeden až dva dny. Jakmile budeš mít bágl narvanej jídlem, jen nás to bude zdržovat. Koně také neunesou neomezený náklad. Ty s tím sice nemáš problém, ale třeba já tahám zbroj, zbraně, štít a navíc jsem zhruba o 20 kilo těžší než ty. Anglino je možná těžší nahý,m než já plně naložena. Kolik si myslíš, že ti koně unesou? Jsou to sice výborní koně, ale to neznamená, že jsou nesmrtelní. A pak budeš těžko ujíždět před nepřítelem.

Teď konečně k vážnějším věcem. Merysol..... a taky Stopaři.... Pokud jde o kostěje.... Tak ano, jakmile nás dožene, zase zdrhnem. Co chceš dělat jiného? Zabít ho? Umíš si představit, co by to obnášelo? To bysme museli vyhledat toho, kdo ho vyvolal, potom ho nějakým způsobem přinutit, aby nám prozradil, kde uschoval tu část kostějova těla, ve které je zaklet jeho život. Potom bychom museli podniknout nejspíš dost dlouhou cestu plnou nástrah, abychom nakonec našli to, co máme zničit a tím zabít kostěje.

Já to odhaduji zhruba na 5-10 let. A to úplně ignoruji fakt, že bychom určitě vyhořeli již na té první části, jelikož vyvolavatel je nejspíš Simplicus. A ten by z nás jen udělal přírůstky do své nemrtvé armády, kterou jistě má. Taky bychom se mohli ho pokusit zajmout, přivázat k šutru a hodit do řeky. Al-e pokud někdo z vás věří tomu, že to vyjde, je magor. A to opět ignoruji jeden fakt. A to, že by kostěj přivolal na pomoc svého pána, a kdybychom náhodou byli ještě blízko, tak by to mohl být celkem problém.

Takže teď je na čase uskutečnit plán. Kdo chcete, běžte spát, kdo chcete, běžte se najíst. Jsou 4 hodiny ráno, v 6 vás budím. A nechci vidět otrávený ksichty. Je na čase, abysme se přestali chovat jako několik jednotlivců, prostě jsem armáda. Jsme jeden celek a tak se musíme chovat. Takže si odpočiňte, za dvě hodiny jsem zpět.

A jestli uslyším ještě jednu hádku, tak uvidíte nasranou ženskou, to vám zaručuji, to už nebudu tak hodná, jako jsem teď."


Po clelý svůj proslov obcházím kolem stolu a držím oční kontakt s ostatními. Ne jen s Nysilem a Merysol, ale se všemi, co zde jsou. Mluvím zapáleně, ale ne moc hlasitě.

"Do háje, to byl vyčerpávající proslov. Doufám, že budou mít rozum a přestanou se hádat."

Merysol
10.2.2016
17:31:35

Je to cas, co nam utika. A cim dele s tim budeme na ceste, tim hur pro nas vsechny. Casem budeme vsichni vycerpani z cesty, prijde nam nakonec nekonecne dlouha a mozna na nas padne beznadej. Nebo dokonce myslenky, ktere by nam nemeli ani vplout na mysl. Jako treba proc se nevzdat nebo proc tu minci nepouzit. A co pak? Hm? Muze stat hodne veci a taky muzeme jen do nekonecna utikat portalem zpatky a nikdy nedojit do cile. Napadlo te to nekdy? Vis, tobe je to mozna jedno. Ale ja opustila osoby na kterych mi zalezelo. A rada bych se s nima jeste shledala. Coz ovsem nepujde, pokud dalsi zprava mi oznami, ze jsou mrtve...

Instinktivne jsem sahla po svem privesku na krku a pevne ho stiskla v dlani. Pri tom potlacila par slz.

Mame ukol. A nikdo nerikal, ze to bude prochazka. Tak bychom meli zatnout zuby a snazit se vydrzet. Ne se stahnout pri prvim stretu. Ten kostej si nas zase najde. A pak zase uteceme?

Nysilo z Nortree
10.2.2016
16:19:36
“Samozřejmě že mám, nejsem blázen abych vyrazil na nebezpečnou cestu bez jídla…“ Přeskočil jsem Merysol, protože jsme tušil, že ta, bude na dýl.

“To je ale koza, vezme sebou jídlo sotva na 2 dny a když na to co nejtaktněji dovedu upozorním, je to špatně. Batoh napěchovanej žrádlem skoro na týden a jsem to já ten hajzl, že jsem si dovolil si koupit jídlo. S tímhle materiálem pracovat…. Už aby byl jinej velitel. Jen ne Merysol. Rychle, rychle, rychle… Akorát to tak budem mít rychle za sebou, jestli ona bude velitelka. Co sní?? Jak ji to vysvětlit?“

S odpovědí pro Merysol jsem si dal na čas.

“Anglino, až sem slyším, jak ti kručí v břiše. Klidně už běž napřed s těmi, co chtějí. A když to půjde, objednej mi prosím míchaný vajíčka a silnou kávu. Brzy se k vám připojím.“ řekl jsme klidným hlasem Anglinovi a pak jsem se vrátil Merysol.

Dobrá, máš pravdu. Lidé umírají, naši mistři umírají. Teď jsme ztratili celý jeden den. Takže ty navrhuješ hned vyrazit. Dejme tomu, že to tak uděláme. Okolo poledne narazíme dalšího Elfa s nemrtvými. Ty, Anglino, Žíra, Alexander asi budete vpohodě. Ale co ti ostatní? Stopařovi se bude vyčerpáním třást ruka, unavená Karolína toho moc nevyčaruje, já na tom nebudu o moc lepé, Zarfaro po bitvě nikomu nepomůže, pokud bude komu pomáhat, Lotiel se bez pomoci neudrží na koni, ani Riegal na tom není nejlépe… Jakej má význam vyrazit hned? Možná mi něco unika. Já nevím, pověz?“ Tenhle rozhovor o ničem mě vyčerpává, ale cítím, že je nezbytně nutný…

Karolina
10.2.2016
15:07:21
Podívám se na velitele a zakroutím hlavou.

" Nenadáváš, ale do pusy si nevidíš, kolem sebe nekoukáš. Sám nemáš zásoby žádné, nebo si je šetříš pro sebe. Dobře."

Pokrčím rameny a odtočím se od něj jdu si se Žirou sednout ke stolu kousek dál a než si začneme něco špitat, ještě si pomyslím:

" Ten hlupák ani neumí přiznat, že sám nic nemá a tak to schovává za řeči o mě a pak se ještě pustí do Merysol. Dobrý zastírací manévr, ale kdo má trochu rozumu, to lehce odhalí. Kdepak, už teď vím, že pokud se bude znova volit, tak pro něj hlas nedám. Sebestředný egoista, ale jak je vidět, jemu tohle nevadí, ba naopak."

Merysol
10.2.2016
14:42:10

To, že nemusím odpočívat, teď budu mít patrně na talíř pořád. A nikdo se neuvědomuje, co jsem si před tím prošla a vytrpěla. Kdyby tam byli, možná by…


“Onyx, Theodor. Celá Questaqua. Ti všichni padli na úkor toho, co s sebou vláčíme. A Maya? Jak Ta dopadla? Chudák. A ano, věděli, do čeho jdou, ale jestli jejich životy neměli přijít na zmar, měli bychom zvednout zadky, zatnout zuby. Je to náš úkol. A sakra důležitý. Pověz mi, čí jméno se má objevit na dalším lístečku, zatímco budete ležet v postelích? Kdo další má zemřít během toho, co si budete v klidu snídat, protože zrovna teď jste moc unavení? Myslíš, že poslední věc, na kterou Onyx myslel, bylo ‚Doufám, že se jim dobře spalo´?“


Jo a teď budu za bezcitnou mrchu, co nechce nechat odpočinout raněné. Hm, proč ne. Zřejmě za to životy těch, které možná v příštích hodinách padnou, stojí. Nemluvě o těch nebožácích v hospodě.


Nysilo z Nortree
10.2.2016
14:27:35
“Tak popořadě. Nejdřív Karolína. Já ti nenadávám. Je moje chyba, že jsem vám neřekl, ať si každý pro sebe pořídíte jídlo na 5 dní dopředu. Se zvířaty samozřejmě musíme také počítat. Tak když už jsi nás sem teleportovala, rád bych svoji chybu napravil… Je v tom velký problém?“ Snažil jsem se mluvit klidným hlasem. Se vztahovačnou Karolínou je absolutně zbytečný něco řešit, akorát bychom se pohádali. Pak jsem otočil svůj pohled na Merysol

“Vím, že ty nepotřebuješ odpočívat. Ale my ostatní bohužel ano. Máme 2 raněné, a oba doktory unavené. Chci jen, aby se všichni najedli a ti 4 trochu prospali, zatím co my ostatní nakoupíme zásoby. Těch pár hodin neberu jako „válení“ Bude záležet jak na tom Lotiel bude. Jo a jedna důležitá věc. Byla hrubá chyba se takhle na noc rozdělit. Ať už bude velitel kdokoliv, nedovolím, aby se to opakovalo. Jen díky tomu jsme málem ztratili 2 členy družiny.

Tak, ještě někdo něco? Můžeme se jít už najíst?“
Počkám, jestli ještě někdo k tomu něco má, pokud ne, jdeme ubytovat koně a k Blainovi do lokálu.

******************************************
******************************************

V hostinci

Objednali jsme si snídani, Stopař šel s Lotiel nahoru, za chvíli se vrátil dolů sám.

“Jo to byl. Máš pravdu, ale nebyl čas s Karolínou nesouhlasit. Nedej bože kdybychom portálem neprošli všichni. Nemá smysl řešit coby kdyby, je prostě fakt, že jsme zpátky v Drogardu. Ovšem využít portál, když vše půjde do háje, není špatný nápad. Vyrazíme teď jinou cestou a pokud nás situace donutí ustoupit, můžeme se pomocí portálu dostat do chatrče, kde jsme přenocovali. Vím, je to ztráta času, ale jako mrtvoly úkol nesplníme a já už nechci nikoho dalšího ztratit. Mým úkolem je, co nejdříve se naučit tohle kouzlo. Další věc co bych chtěl probrat je ten kostěj. On po nás půjde, dokud jediný z nás bude na živu, anebo dokud nezíská pro svého pána, co chce. Hrubá sila pomůže, ale jen dočasně. Možná rozpustit ho v nějaké kyselině… By možná poradil Bell, kdyby tu byl s námi. Nebo uvěznit ho v nějaké magické pasti ze které se jen tak nedostane. Nějaký napady?“

Stopař Talhut
10.2.2016
13:57:31
Výbušný šíp udělal přesně to co měl. Kousky varana lítali na všechny světové strany.

Ovšem Karolína měla jiný nápad než bojovat. Řekla co má kdo udělat a udělala opět portál. Když jsem nahlédl dovnitř uviděl jsem opět místo před studní do starého Letohradu v Drogadu. Podle mě to není nejlepší nápad, ale teď není čas na dohady. Schoval jsem luk a toulec hodil rychle do vaku. Ten si následně přehodil na záda a vydal jsem se pro Lótiel.
"Je teď příliš slabá, než aby se mi pořádně chytla."

Opatrně ji vezmu do náručí. Jsem rád, že z ní nespadl plášť od Merysol, jinak bych se v Drogadu objevil s dívkou náručí, která má prsa vystavená na obdiv světu. Prošel jsem portálem následován oběma psi. Jakmile prošla poslední Karolína portál opět zmizel.

Žira začala navrhovat další cestu kudy se dostaneme do hvozdu. S jejím nápadem jsem neměl problém. Ovšem měl jsem trochu obavy, abychom tady ve městě nenarazili na Simplicuse. Když si sem došel pro náhrdelník, možná tu ještě chvilku mohl zůstat.

Merysol sice nebyla dvakrát nadšená, že chtějí všichni do hostince, ale i já bych dnešek raději přečkal tam, aby se zranění dostali trochu do kupy.
"Dnes raději zůstaneme v hostinci. Riegal a Lótiel jsou na tom špatně a potřebují klid, aby nabrali trochu sil. Ale příště nemůžeme zdrhat před každým nebezpečím, jinak se nikam nedostaneme."

Nysilo měl nějaké řeči ohledně potravin, což dost popudilo Karolínu. I když mluvila rozvážným hlasem, jistě se tam necítila.
Vydal jsem se s ostatníma se zraněnou dívkou v náručí k hostinci. Když jsme tam dorazili požádal jsem Blaina o nějaký ten pokoj, kam bychom ji uložili. Blaine viděl jak na tom Lótiel je a vyhověl. Kývnu mi na znamení díku a odnesu Lótiel do pokoje.
"Postarám se o ni. Za chvíli budu zpátky."

V pokoji
S trochou námahy se mi podaří otevřít dveře od jednolůžkového pokoje. Dojdu s dívkou k posteli a položím ji na ni. Odhrnu z ní Merysolin plášť a sundám z ní poničené šaty. Pohled se mi naskýtá opravdu krásný, ale jakékoliv choutky musejí jít stranou. Prohrabu se ve svém vaku a vyndám čistou košili, kterou jí navlíknu. Nakonec ji sundám kalhoty a když na sobě nemá už nic mokrého, či nijak poničeného přikryji ji peřinou a chvilku u ní ještě sedím. Poodejdu ke dveřím a hvízdnu dolů. Za chvilku tam vyběhnou oba chlupáči.

Vrátím se k jejímu lůžku a potichu promluvím.
"Nechám je tu s tebou. Zkus se trochu prospat."
Pomalu se zvednu a jdu ke dveřím. V nich se ještě otočím a věnuju dívce krátký pohled. Potom ž za sebou dveře zavřu a jdu dolů do lokálu.

Zpět dole
Dojdu ke stolu u kterého už ostatní sedí.
"Řeknu vám, to byl teda dneska den. Jestli to tak půjde dál tak až tahle válka skončí a já to nějakým zázrakem přežiju, asi to dobrodruhování hodím na čas na hřebík."
Pokusil jsem se navázat trochu konverzace.

Merysol
10.2.2016
12:05:57

Chtěla jsem se vydat na cestu, stejně jako Kája, ale všichni se postupně začali dávat směrem k hostinci. Stála jsem jako opařená. Tak nám šlape nejspíš Simplicus na paty a my místo toho, abychom využili náskok, se půjdeme vyhajat a napapat? To snad ne!



“Tohle byla naše šance, abychom zmizeli a setřásli ze sebe alespoň na pár dní toho kostěje a jeho pána a mi se budeme válet v hostinci? Nemluvě o tom, že ohrožujeme celé město svojí přítomností! Vím, kudy se dostat ven. A kdyby nás snad chytili stráže, můžeme je podplatit. Zapomněl snad někdo, že tohle není výlet? Mámě někam s něčím namířeno a málem nás to stálo život Lótiel a Riegala!“Sice nekřičím, ale i tak je v mém hlase znát, že jsem pěkně naštvaná.


Nechápavě zavrtím hlavou a upřu svůj pohled někam do prázdna. “Svěcenou vodu zvládnu, nech to na mě“ odpovím Nysilovi, aniž bych se na něj podívala. Pak jen rezignovaně odvedu svého koně do stájí. Po cestě do mě ještě šťouchá Bart čumákem.


Sundám ze svého koně sedlo a postarám se o něj. Pak udělám něco, co bych ještě před pár dny nikdy neudělala, protože ke koním jsem chovala více méně hrůzu. Chytla jsem svého bělouše kolem krku a obličej mu zabořila do hřívy.


To tady vážně všichni myslí jen na své pohodlí? Na měkkou postel a teplou snídaní? Zapomněli snad, proč jsme na cestě? Tohle není výlet, máme své poslaní! Které momentálně chrápe v posteli. Čekal snad někdo z nich, že to bude hračka? Tohle dnes nás mělo varovat, ale málokdo si to vzal k srdci.


Odejdu ze stájí, ale nezamířím do hostince. Chci si vyčistit hlavu. Potřebuji se někde v klidu „zchladit“. Podrbu Barta za uchem a vyrazíme spolu do tmy města.


Hned jak to půjde, zaběhnu na trh, nakoupím nějaké lahvičky a udělám tu svěcenou vodu. Pak snad bez velkého a zbytečného zdržování vyrazíme.

Anglino
10.2.2016
10:49:16
Prohledali jsme hostinec a našli ohořelá těla a Guru objevil jedinou přeživší, tou byla hostinská.

"Pamatoval jsem si, že tyhle ty hostince mívají v kuchyni kamenné pece a ta by mohla přečkat požár a v její troubě se určitě nějaká pečínka najde.

Pomohu vytáhnout hostinskou z trosek. Vykašlu dým z plic.
Houknu na stopaře.

"Jen ještě nakouknu do zbytků kuchyně jestli náhodou nezachráním z trouby kousek pečeně.
Mám hlad že se mi až před očima dělají mžitky."


Rychle vběhnu do zbytků hostince a najdu kuchyni. Zamířím k peci. Podívám se jestli se tam nenajde něco k jídlu.
Otevřu troubu a nakukuji pod poklice hrnců na plotně. Jestli něco najdu musím to popadnout a rychle pryč je tu všude spousta kouře.

Jakmile se znovu ocitnu venku vykuckávám kouř a protírám si oči které mi z toho kouře slzí a tak vidím jen mlhavě to o čem ostatní hovoří.

Naštěstí Karolinka nás začne organizovat. Má mou důvěru tak se jejími radami řídím.

Opadnu Zara do náruče a spěchám do stájí.

Zaslechnu za sebou hlas Žiry, že bude potřebovat svého koně. Položím Zara ve stájích vezmu Žiry koně a vedu jej k ní.
Žira nasedá a bere si kopí. Já se jí stavím po boku, máchám mečem a upoutávám Kostějovu pozornost, aby ostatní mněli čas posbírat věci, koně a raněné. Jeden po druhém pomalu mizí v portále vytvořeným Karolinkou.

Vybuchla střela a kousky varana lítají kolem.
Žířin kůň drtí kostlivce na malé kousky a jeho hlavu hodila do studny.
Na její pokyn běžím k portálu a vstupuji do něj.

Za mnou vstupuje do portálu Žira a nakonec i Karolinka a zavírá portál za sebou.

Ocitli jsme se podle slov Karolínky v Drogaru. Tam vidím, karolinku jak se hned ujímá léčení Zara.
Tomu hned jak se uleví prohlásí, že by bylo nejlepší zajít do hospody kterou zná a tam by se ti co byli zraněni mohli dát jakš takš do kupy, aby o to rychleji pak mohli pokračovat dál.
Jakmile promluví o jídle (podle toho jestli jsem něco objevil ve vypáleném hostinci se podělím s ostatními o jídlo a i přes to). Zakručí mi v břiše jako kdyby zařval tygr.

"Já se přikláním k názoru Zara pokud se pořádně nenajím tak omdlím a pak by jste se mnou těžko něco udělali."

Karolina
10.2.2016
10:38:56
Podívám se na Nysila.
" Ty máš dost hochu, jj je to tak, seš mimo."

" Poslyš veliteli, nech si laskavě ty kecy, že jsem neměla skoro žádné zásoby. Jeli jsme celý den, takže jsem se , s dovolením trochu cestou najedla. Pak jsem dala Anglinovi kus kuřete, malé Saribě taky i s chlebem. Sušené maso jsem rozdala zvířatům a kus dala i Žiře se zbytkem svých zásob. Z mých léčivek se uvařil čaj. A teď by mě zajímalo, co jsi ze svých zásob dal ty? Nic, nevšimla jsem si, že bys někomu podal byť jen suchý chleba nebo dal něco Žiře na polívku. Tak si laskavě nech takové řeči. Teď rozhodně potřebujeme, aby zrovna velitel dělal rozbroje ve skupině."

Sice mě to hodně naštvalo, ale jsem dost unavená a vím, že si stejně nepomůžu tím, že by mě měla ovládat zloba a tak to říkám jen otráveně. Pak se od něj otočím a jdu do hostince. Reg i Helo, jakoby vycítili mou špatnou náladu mě oba, každý z jedné strany, svými čumáčky žďuchají.

" Já vím, ale přišlo mi to opravdu nepatřičné. A hlavně nespravedlivé. Co jsem mu asi tak udělala, že je pořád na mě tak vysazený. Každou chvíli vidím, jak se mu nelíbí moje rozhodnutí, ale nahlas nic neřekne. Až teď a zrovna něco, co není pravda. Ach jo, asi ho štve, že nebude velitel. No nemusí se bát, já bych to nevzala ani za nic. Už jen kvůli hloupým řečem."

Ve stájích jsem Odsedlala Helo, objela jsem ji kolem krku a načerpala jsem z ní ztracený klid. Pak jsem přemýšlela, jestli vzít Rega sebou dovnitř a pak jsem si řekla, že když nás Blaine nevyhodí, tak proč ne. Vešla jsem do lokálu s Regem po boku. Usmála jsem se na Blaina a pozdravila. Pak jsem si to namířila ke stolu. Sedla jsem si na kraj a Regovi ukázala vedle mě. Pohladila jsem ho po hlavě. Poprosila jsem o misku s vodou a kus masa pro něj a něco teplého ke snídani pro mě, hlavně kávu.

" Co asi dělá Sandor, Lavínie a Sariba? Jestli šli do hostince, mohli by tam najít tu hostinskou. Snad je ta malá aspoň z nejhoršího venku. Škoda, že jsme jí nemohli pomoci."

Podívám se na Žiru .
" Potřebovala bych pak s tebou ještě mluvit než půjdete nakoupit, prosím tě."


Nysilo z Nortree
10.2.2016
9:58:03
Koně byli pořádku, oheň se naštěstí až tam nerozšířil. Stopař s Anglinem vynesli ven z hostince zraněnou ženu. Zdá se, že byla jediná kdo přežila.

Moc času jsme neměli. Začala se naplňovat Merysolinina vize. Měsíční svit zastínilo něco velkého. Byl to varan, který se snášel níž. Kousek od země s něj seskočil velký kostlivec, kterému žhnuli oči jako dva rozžhavený uhlíky.

Poznal jsem, že to není obyčejný kostlivec ale kostěj. Věděl jsem že proti němu magie nepomůže, jen hrubá síla a to jen dočasně. Proto jsem se rozhodl pomoci Anglinovi… Dát mu rychlost, aby toho kostěje rozcupoval na malé kousky. Ale Karolína byla jiného názoru.

“Portál? Utéct? Jak nám to pomůže?“ nebyl čas na argumenty ani na polovičatá rozhodnutí. Pak slyším jen výbuch a všude okolo letěl vzduchem kusy varana. “Hmm, dobrej matroš…“
Co nejrychleji jsem osedlal koně a připravil je na cestu. Zatím co Anglino se Žírou zabavili kostěje.

Vstoupil jsem do portálu a ocitl se na známém místě v Drogardu. Chvíli po mě úspěšně dorazili ostatní a nakonec i Žíra. Potom Karolína zavřela portál.

**************************

Karolína chce hned vyrazit, proto předa část své energie Zarfarovi. Nemohu s ní souhlasit.

“Nemůžeme hned vyrazit. Máme 2 raněné a 2 unavené. Dáme si teplou snídani a chvíli si odpočineme. Ten kostěj než se poskládá, taky chvíli potrvá. Navíc nemá varana. Takže bud musí putovat pěšky anebo musí použít silu svého pána, aby varana poskládal dohromady. Jelikož se obávám, že jeho pán je samotný Simplikus, tak to bude spíš ta druhá možnost. Nevím, jen beru v úvahu tu nejhorší možnost. Navrhuji si odpočinout, hlavně Karolína, Zarfaro, Riegal a Lotiel a pak vyrazit druhou cestou, co navrhovala Žíra. Po snídani potřebuji vaši pomoc a nakoupit co nejrychleji zásoby. Samozřejmě krom 4 co jsem jmenoval. Budeme teď hodně bojovat s nemrtvými, všiml jsem si, že nejvíce na ně platí svěcená voda. Tak koupit hodně flakonků a v kostele je naplnit svěcenou vodou. Umí někdo z vás vytvořit svěcenou vodu? Merysol?“


**********************************

“Dále co jsem zpozoroval, tak Karolína ani Anglino neměli dostatek jídla. Máme koně a úložný prostor na nich. Nemůžeme spoléhat jen na Žíru, že nám vždy něco uvaří. Každý by měl mít u sebe trvanlivé potraviny minimálně na 5 dní. Ještě něco jsem zapomněl? Jooo, potřebuju koupit nové kalhoty a plášť. Ale to je můj problém.“ Poslední větu jsem řekl s nádechem humoru abych trochu odlehčil situaci.

Z mé strany rozhovor skončil, pak jdu dát koně do stájí a na snídani k Blainovi.

Zar´farro
9.2.2016
23:14:50
Na Merysolinu otázku i přes únavu odpovím. Tedy spíš ukážu na probodlého kouzelníka.

Netrvá to dlouho ( prozměnu jsem si zas neodpočinul) a přiletí velké kostlivé cosi, na ještěrovi z mé domoviny. Tyhle ještěry znám, jsou to vzdálení příbuzní raptorů, které chováme jako jízdní zvířata.

Asi to zas bude průser a tak se hrabu zpět do svého útočiště v sněhové díře. Nakonec to není potřeba, Kája otevře portál a já i se svými věcmi vlaju za Anglinem. Ten mne v rámci urychlení prakticky prohodí portálem na druhou stranu.

Ocitnu se v Drogadu, postupně se objevují i ostatní.

Začnou řešit, kudy se půjde dál a co budeme dělat. Já jsem tak unavený, že sotva chápu o čem mluví. Když ke mně přijde Kája a řekne, že chce kouzlit, či co, jen pokrčím rameny.

Zavření očí mi jde snadno, abych neusnul to je něco jiného.
Najednou cítím příval energie, celé tělo mě sice bolí, ale už jen příjemnou únavou,kterou cítíte po cvičení.

Děkuji Karolíno, už je mi lépe.

Pak mi konečně dojde co se řeší, a že je to vlastně blbost.

Nevím jak vy, ale já jdu do hospody. Potřebuju se najíst napít a i přez pomoc Káji se trochu vyspat. Navíc tohle můžeme vyřešit ráno, než otevřou brány je to stejně jedno!

Prohlásím, Káje se ukloním, přičemž seberu i své věci a odeberu se směrem k známé hospodě.
 
Přechod po jednotlivých stránkách
[1]  [2]  [3]  [4]  [5]  [6]  [7]  [8]  [9]  [10]  [11]  [12]  [13]  [14]  [15]  [16]  [17]  [18]  [19]  [20]  [21]  [22]  [23]  [24]  [25]  [26]  [27]  [28]  [29]  [30]  [31]  [32]  [33]  [34]  [35]  [36]  [37]  [38]  [39]  [40]  [41]  [42]  [43]  [44]  [45]  [46]  [47]  [48]  [49]  [50]  [51]  [52]  [53]  [54]  [55]  [56]  [57]  [58]  [59]  [60]  [61]  [62]  [63]  [64]  [65]  [66]  [67]  [68]  [69]  [70]  [71]  [72]  [73]  [74]  [75]  [76]  [77]  [78]  [79]  [80]  [81]  [82]  [83]  [84]  [85]  [86]  [87]  [88]  [89]  [90]  [91]  [92]  [93]  [94]  [95]  [96]  [97]  [98]  [99]  [100]  [101]  [102]  [103]  [104]  [105]  [106]  [107]  [108]  [109]  [110]  [111]  [112]  [113]  [114]  [115]  [116]  [117]  [118]  [119]  [120]  [121]  [122]  [123]  [124]  [125]  [126]  [127]  [128]  [129]  [130]  [131]  [132]  [133]  [134]  [135]  [136]  [137]  [138]  [139]  [140]  [141]  [142]  [143]  [144]  [145]  [146]  [147]  [148]  [149]  [150]  [151]  [152]  [153]  [154]  [155]  [156]  [157]  [158]  [159]  [160]  [161]  [162]  [163]  [164]  [165]  [166]  [167]  [168]  [169]  [170]  [171]  [172]  [173]  [174]  [175]  [176]  [177]  [178]  [179]  [180]  [181]  [182]  [183]  [184]  [185]  [186]  [187]  [188]  [189]  [190]  [191]  [192]  [193]  [194]  [195]  [196]  [197]  [198]  [199]  [200]  [201]  [202]  [203]  [204]  [205]  [206]  [207]  [208]  [209]  [210]  [211]  [212]  [213]  [214]  [215]  [216]  [217]  [218]  [219]  [220]  [221]  [222]  [223]  [224]  [225]  [226]  [227]  [228] 
Liraell


 

Liraell


 


 


 

Liraell


 

www.ABARIN.cz Dračí Doupě online
 
© 2002 - 2016 Abarin.cz, all rights reserved.
Za obsah příspěvků zodpovídá zadavatel, ne redakce či administrátor portálu www.Abarin.cz.
Dračí doupě, DrD a ALTAR jsou zapsané ochranné známky nakladatelství ALTAR.